Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 2790 skupin hesel.

Strany zdroje: I/251

Grämen, v. rec. ſich, žráti ſe, hrýzti ſe, trápiti ſe, ſaužiti ſe, kormautiti ſe; ſich zu Tode grämen, vſaužiti ſe, vžrati ſe, vhrýzti ſe.



Strany zdroje: I/252

Gränzen, v. n. mezowati, (hraničiti). 2) dotýkati ſe, ſteykati ſe, finitinum eſſe; Böhmen gränzet an Oeſſtereich, Čechy hraničj s Rakauſy; Caji Feld gränzt an meine Wieſe, Kágowo pole mezuge s mau laukau. 2) fig. gjti, ſtýkati ſe.



Strany zdroje: I/30, I/31

An, am, an dem, præpoſ. k, ke, ad: bis an den Berg laufen, až k wrchu běžeti; 31 ein Bothe an mich, poſel ke mně. 2. do, ad: von dem Morgen, bis an den Abend, od rána až do wečera. 3. v, při, apud, iuxta, ad: am Thore ſtehen, v brány, při bráně ſtáti. 4. na, in: an die Wand hängen, na ſtěnu powěſyti; an der Wand hangen, na ſtěně wiſeti. 5. mjſto in Anſehung, z ohledu, wzhledem, reſpectu: arm am Geiſte, chudý duchem, z ohledu na ducha. 6. po, z, ex: einen an der Stimme erkennen, někoho po hlaſe, z hlaſu poznati. 7. o: an Pfingſten, o letnicých, an Weihnachten, o wánocých; den Kopf an die Wand ſtoßen, hlawu o ſtěnu vdeřiti. 8. za, penes: an der Hand führen, za ruku wéſti. 9. krom toho ſe to an rozličným způſobem w naſſem gazyku wykládá, ku př. an den Tod denken, na ſmrt pamatowati, o ſmrti myſlyti; es iſt nichts an der Sache, nic nenj na tom, po tom, to geſt ničemná wěc, eſt nihili, nic nenj z toho; an ſich, an und für ſich, ſamo w ſobě, per ſe; die Neuſtadt an der Wag, nowé měſto nad wáhem; an Statt, mjſto, loco; am dritten Tage, třetjho dne, w třetj den; am Tage des Gerichts, w den ſaudu, w ſaudný den; ſich an einen Stein stoßen, o kámen ſe vrazyti; ſein Haus stößet an das meinige, geho dům ſe dotýká mého; ſich an etwas ſatt eſſen, něčeho ſe nagjſti.



Strany zdroje: I/252

Graſen, v. n. páſti ſe w tráwě, pasci gra ine. 2) tráwu žjti; graſen gehen, ſtrogiti, chyſtati, na tráwu gjti, na tráwě býti; hier iſt ſchon gegraſet worden, zde giž ge wyžato. Die Graſung, das Graſen, paſenj, ſtrogenj, chyſtánj, žetj tráwy.



Strany zdroje: I/31

Anarbeiten , přidělati. Anbelangen, anbetreffen, dotýkati ſe. Anbiegen, ohnauti, přihnauti, zahnauti. Anblicken, pohleděti, popatřiti, wzezřjti, wzhlédnauti. Anbohren, nawrtati, zawrtati. Anbrüllen, na někoho řwáti, přiřwati, zařwati, zařičeti, admugire. Anbrummen, na někoho mumlati, reptati, zamumlati, zareptati, admurmurare.



Strany zdroje: I/4

Abfahren, v. a. den Weg, ceſtu vgezditi, Heu und Grummet, ſeno y otawu odwozyti. 2) v. n. odgeti, vgeti, vgjžděti; a) das Schiff iſt abgefahren, lodj odplaula; b) der Hammer von dem Stiele, kladiwo ſpadlo, ſmeklo ſe s topůrka; c) ze ſwěta ſgjti, er wird bald abfahren, giž brzo ſegde, pogede, t. g. vmře.



Strany zdroje: I/252

Grätſchen, Grätſcheln, v. n. rozkročiti ſe, rozkročowati ſe, varicare. 2) hňápati ſe.



Strany zdroje: I/252

Grau, adj. ſſediwý, ſſedý, ſſerý, canus; graue Haare, ſſediny, pl. canities; graue Haare bekommen, grau werden, ſſediwěti, oſſediwěti, caneſcere; der Himmel wird ſchon grau, giž ſe ſſeřj. Das Grau, ſſediwá barwa, ſſediwoſt.



Strany zdroje: I/253

Grauen, v. n. ſſediwěti, oſſediwěti; der Himmel grauet, ſſeřj ſe nebe.



Strany zdroje: I/253

Grauen, v. n. imperſ. hrozyti ſe; mir grauet davor, hrozým ſe toho. Ein Grauen, hrůza, hrozenj ſe; es kam ihn ein Grauen an, hrůza ho napadla.



Strany zdroje: I/253

Grauſen, v. n. hrozyti ſe, zhrozyti ſe. Das Grauſen, hrůza, hrozenj ſe.



Strany zdroje: I/253

Greifen, v. irr. ich griff, gegriffen, 1. v. n. ſahati, ſáhnauti, popadnauti, chopiti ſe, vgjti, arripere; nach dem Degen greifen, chopiti ſe meče; nach dem Halſe greifen, za krk popadnauti. 2) fig. einem in das Handwerk greifen, do řemeſla někomu ſahati; die Wunde greift um ſich, rána ſe rozgjdá, rozžjrá; zur Strafe greifen, treſtu vžjwati, einem unter die Arme greifen, někomu pomáhati. 3) makati, ohledowati, contrectare; der Arzt greift an den Puls, lekař ohleduge puls; man kann es ja mit Händen greifen, mužeť ſe to rukama makati. 2. v. a. ergreifen, lapiti, polapiti, chytiti, popadnauti, gjmati, capere. Das Greifen, ſáhánj, makánj, gjmánj, lapenj.



Strany zdroje: I/253

Greinen, v. n. mit haben , vſſklebowati ſe, ſſklebiti ſe, kňaurati, sl. ſſknauřiti ſe. 2) bublati; ſ. Grunzeln. Der Greiner, plaček.



Strany zdroje: I/31

Anbauen, v. a. začjti ſtawěti, wzděláwati, sl. budowati. 2. oſaditi ſe někde. 3. přiſtawěti, adſtruere. 4. změlniti, wzdělati, sl. zbudowati, excolere.



Strany zdroje: I/254

Grieſeln, 1. v. n. rozpadati ſe, rozdrobiti ſe; es grieſelt, padagj krupky. 2. v. a. troliti, rozdrobiti.



Strany zdroje: I/254

Griesgramen, v. n. ſſkřipěti zubami, ol. rydati; mrzutým býti, hněwati ſe, ſápati ſe, frendere dentibus.



Strany zdroje: I/254

Grimaſſe, f. tiťwořenj; Grimaſſen machen, tiťwořiti ſe.



Strany zdroje: I/254

Grimmen, v. n. zůřiwěti, ſápati ſe, ſævire. 2) im Bauche, hrýzti, hryzenj, žřenj mjti; es grimmt mich, vgjmá, hryze mně w břiſſe. Das Grimmen, žřenj, hryzenj, vgjmánj, mor. žranj, mořenj.



Strany zdroje: I/254

Grimmig, adj. zůřiwý, ljtý, wzteklý, dirus; grimmig werden, ſrſſeti, rozſápati ſe, rozljtiti ſe, rozčertiti ſe, rozkatiti ſe; eine grimmige Kälte, krutá zyma, adv. —wě, —tě, —le.



Strany zdroje: I/254

Grinſen, v. n. vſſklebowati ſe, vſmjwati ſe; ſſklebiti ſe, kňaurati.



Strany zdroje: I/31

Anbeiſſen, 1. v. a. nahrýzti, nakauſnauti, přihrýzti, přikauſnauti, vhrýzti, vkauſnauti. 2. v. n. chytiti ſe, vwáznauti, gako ryba na vdicy.



Strany zdroje: I/255

Gröblich, adj. obhraubný, náhrubý, ol. holemý. 2) weliký; ſich gröblich irren, welice, tuze, hrubě ſe meyliti.



Strany zdroje: I/255

Groß, adj. weliký, magnus; comp. größer, wětſſj, major; ſuperl. größte, neywětſſj, maximus; ſehr groß, přeweliký, náramný, ingens; groß an Thaten, welikočinný. 2) fig. groß werden, růſti, zweličeti, weličeti, crescere; das Uebel wird größer, zlé ſe rozmáhá, wzmáhá; größer machen, zwětſſiti, nadwětſſiti, přiwětſſiti; groß machen, weličiti něco; ſich groß machen, roztahowati ſe, welikým ſe činiti, wypjnati ſe, rozdjrati ſe; eine große Anzahl, drahný počet; die Großen, welicý páni; ein Großes, mnoho, mnoho peněz; das hat was großes zu bedeuten, to má mnoho na ſobě, to mnoho wyznamenáwá. adv. welice; fig. groß achten, wyſoce wážiti; womit groß thun, chlubiti ſe, honoſyti ſe, wychlaubati ſe něčjm; groß thun, na pány hráti, wyſoce ſobě počjnati; großentheils, größtentheils, wětſſjm djlem, na wětſſjm djle.



Strany zdroje: I/256

Großſprecher, m. Großthuer, chlubný, schlubný, honoſný, chlubnjk ? pochlubač ? wychlubowač ſebe ? weyſada, chwaſtač, chwaſtaun, chlubné pljce.



Strany zdroje: I/31

Anbethen, v. a. klaněti ſe, wzýwati, modliti ſe, adorare. 2. přjliš milowati, w weliké vctiwoſti mjti, welmi ctjti, venerari.



Strany zdroje: I/256

Grün, adj. zelený, viridis; grün färben, na zeleno barwiti; grün werden, zelenati ſe, virescere; grün machen, zeleniti, viridare. 2) fig. ſyrowý, grünes Holz, ſyrowé dřjwj. 3) nezralý; etwas zu grün abbrechen, čaſu ſe nedočkati; za zelena čeſati.



Strany zdroje: I/256, I/257

Grund, m. dno, fundus; der Grund des Meeres, dno moře; zu halben Grunde fiſchen, chytati na lehko; zu Grunde gehen, zahynauti, vtonauti; fig. na mizynu přigjti, wepſý gjti, na koráb geti; ein Schiff in den Grund bohren, lodj proſtřjleti. 2) fig. ġrunt; auf den Grund gehen, nečo něco důkladně, ġruntowně wyſſetřowati, ohledowati; vom Grunde meines Herzens, z celého ſrdce, z ġruntu ſrdce. 3) dolina; das Dorf liegt im Grunde, wes ležj w dolině. 4) půda; ġrunt; weiße Blumen auf ſchwarzem Grunde, bjlé kwětiny na černé půdě; ein leimiger Grund, hliniſſtná půda. 5) des Leders, gádro, nervus. 6) des Gebäudes, ġrunt, základ, fundamentum; von dem Grunde aus aufführen, z ġruntu wyſtawěti; eine Stadt in den Grund zerſtören, měſto z kořen, z kořene wywrátiti; in Grund und Boden verwüſten, ſſmahem popleniti, do ġruntu zkazyti, fig. er iſt im Grunde verdorben, geſt na prach pokažen; die erſten Gründe der Weltweisheit, prwnj počátkowé mudrctwj; aus dem Grunde verſtehen, důkladně, z gruntu ġruntu rozuměti. 7) 257 wod, důkaz, důklad, argumentum; wichtige Gründe, důležité přjčiny; im Grunde iſt es doch nicht wahr, w ſobě to předce nenj prawda. 8) Grund und Boden, ġrunt; liegende Gründe, ġrunty, pl., nemowitj, pozemſſtj ſtatkowé.



Strany zdroje: I/31

Anbiethen, v. a. podáwati, připowjdati, deferre. 2. ſich anbiethen, obětowati ſe, offerre. 3. proceniti, zaceniti, primum liceri.



Strany zdroje: I/257

Grünen, v. n. zelenati ſe, pučiti ſe; zeleným býti, virere.



Strany zdroje: I/4

Abfall, m. ſpád, aupad, vpadek. 1) der Blätter, Früchte, odpadánj, opadáwánj. 2) des Waſſers, opadánj, ſpád, ſpadánj, vbýwánj. 3) bey Handwerkern, wſſeliké odkragky, odřezky, odſtružky, oſtřižky, bey Fleiſchern, droby. ) vom Herrn, odpadnutj, ſtrhnutj ſe; von der Religion, odpadlſtwj, apoſtaſia. 5) in Abfall der Nahrung kommen, na žiwnoſti hynauti, padati, ſcházeti.



Strany zdroje: I/32

Anbinden, v. a. přiwázati, vwázati. 2. někoho na ſwátek wázati, obdarowati, někomu dar zawázati, nawázati. 3. Kurz angebunden ſeyn, hněwiwým, prchliwým býti. Mit einem anbinden, s někým ſe hádati, potýkati, přjti.



Strany zdroje: I/258

Gürten, v. a. opáſati, opaſowati, cingere; den Degen an die Seite gürten, meč ſobě připáſati; ein Pferd gürten, koně podwázati.



Strany zdroje: I/258, I/259

Gut, adj. dobrý, bonus; comp. beſſer, lepſſj, melior; ſuperl. beſte, neylepſſj, optimus; 259 ſehr gut, předobrý; guter Dinge ſeyn, weſelým, weſelu býti; ich ſage dirs im Guten, po dobrém ti prawjm; dir zu gute, tobě k lepſſjmu; wieder gut werden, vdobřiti ſe; jemanden wieder gut machen, vdobřiti, mor. vdobrauchati; etwas wieder gut machen, něco naprawiti; laß es gut ſeyn, nech toho tak; für etwas gut ſeyn, za něco ſtáti, práw býti; zur guten Stunde, whod; guten Morgen, dobré gitro, (dobrýtro)! 2) hodný; ich bin ſchon eine gute Weile hier, giž gſem tu hodnau chwjli; ein gutes Stück Fleiſch, hodný kus maſa. 3) milý; geh, meine gute Laura, gdi má milá Lauro; er iſt ihm von Herzen gut, ſrdečně geſt naň laſkaw. 4) vbohý; die gute Frau! vbohá panj! der gute Alte! vbohý ſtařec! adv. dobře, bene; er hat gut lachen, gemu geſt ſe lehce, ſnadno ſmáti; einem etwas gut thun, machen, někomu něco nahraditi; für jemanden gut ſprechen, ſljbiti, ručiti za někoho; kurz und gut, zhola, ſlowem, zkrátka; ich habe noch acht Gulden bey euch zu gut; oſm zlatých mám geſſtě za wámi na dobro, (k lepſſjmu).



Strany zdroje: I/259

Gütlich, adj. přátelſký; ein gütlicher Vergleich, přátelſké porownánj. 2) einem gütlich thun, někoho vctiti, wyčaſtowati; ſich gütlich thun, ſobě howěti.



Strany zdroje: I/32

Anblecken, v. a. oſſklebowati ſe, zuby ſſtěřiti.



Strany zdroje: I/259, I/260

Haar, n. wlas, capillus, coll. wlaſy; im verächtlichen Verſtande, pačeſy; krauſes Haar, kudrny, kučery, kadeře; ſtarke Haare bekommen, wlaſatěti; ich möchte mir die Haare ausraufen, oberwalbych ſe; mit fliegenden Haaren, proſtowlaſý, rozproſtowlaſý; die Haare fliegen laſſen, rozproſtowlaſyti ſe. 2) fig. auf ein Haar, 260 na wlas; bey einem Haare, bezmála, málem; Haar laſſen müſſen, prohrati; mit Haut und Haar, ſe wſſjm y s chlupy. 2) chlup, pilus; collect. alle an einem Thiere befindlichen Haare, ſrſt; ſtarkes Haar bekommen, am Leibe, chlupatěti; von Thieren, ſrſtnatěti. Dim. das Härchen, Härlein, a) wláſek. b) chlaupek. c) an den Wurzeln, čmeyřj, wláſſenj, wláſſenjčko.



Strany zdroje: I/260

Haaren, 1. v. a. holiti, chlupy ſrážeti. 2. v. n. ſich haaren, ſich hären, ljnati, mor. leniti, wyleniti ſe, pilos amittere. Das Haaren, ljnánj, lezenj wlaſů.



Strany zdroje: I/32

Anbrechen, 1. v. a. nalomiti; načjti, načnauti; ein Brod, chléb načjti, nakrogiti; ein angebrochener Käſe, načatý seyr; ein Faß, eine Flaſche anbrechen, ſud, lahwicy načjti. 2. v. n. a) začjti ſe kazyti; vom Obſte, nahniti, hniličeti; vom Holze, práchniti, prachniwěti; vom Biere, zkyſeliti ſe, zoctowatěti. b) začjti powſtáwati; der Tag bricht an, dnj ſe, rozednjwá ſe, ſwitá, zaſwitáwá; mit anbrechendem Tage, na vſwitě, na ſwitánj, při ſwitánj, ſednem. Die Nach bricht an, připozdjwá ſe, noc připadá, tmj ſe, ſmrká ſe, ſſeřj ſe, sl. zmrkáwá ſe, zwečeřjwá ſe; bey anbrechender Nacht, na noc, s nocý, w ſmrknutj, w ſaumrak. Der Abend will anbrechen, k wečeru, k wečeru ſe chýlj, připozdjwá ſe.



Strany zdroje: I/4

Abfallen, v. a. er hat ſich die Naſe abgefallen, nos ſy pádem rozrazyl, vrazyl. 2) v. n. odpadnauti, opadnauti, ſpadnauti; decidere; a) das Obſt fällt ab, owoce padá, opadá; b) der Hut, klobauk mi ſpadl; c) das Waſſer, woda opadla, ſpadla; d) von jemanden abfallen, odpadnauti od někoho, ſtrhnauti ſe někoho.



Strany zdroje: I/32

Anbrennen, 1. v. a. napáliti, podpáliti, připáliti, zanjtiti, zapáliti, accendere, adurere, incendere. Einen Holzhaufen, hra icy dřjwj podpáliti, zanjtiti, zapáliti, ein Licht, ſwjčku napáliti, rozſwjtiti, zanjtiti; einem ein Mahl, někomu znamenj připáliti; den Brey, kaſſi připáliti, přiſmuditi. 2. v. n. napáliti ſe, rozhořeti ſe, rozpáliti ſe, zanjtiti ſe, zapáliti ſe. Das Feuer brennt an, oheň ſe rozhořjwá, rozněcuge, zaněcuge, zapaluge; der Zorn wird bald anbrennen, hněw ſe hned roznjtj, rozpálj; die Milch iſt angebrannt, mléko přiſmudlo; angebrannt riechen, ſchmecken, připáleninau, přiſmudlinau páchnauti, ſmrděti. Er läßt nicht leicht etwas anbrennen, on y tam haſý, kde ho nepálj, do wſſeho ſe plete, do wſſeho nos ſtrká.



Strany zdroje: I/260, I/261

Haben, v. n. irr. ich habe, du haſt, er hat, Imp. ich hatte, mjti; von einer kurzen Zeit, poměti, habere; da haſt du, na, ná; da habt ihr, nate, náte; er hat zu leben, má z čeho; er hat zu bezahlen, může zaplatiti, ge s zaplacenj; Zeit haben, mjti kdy, po chwjly; der Fluß hat kein Waſſer, w řece nenj wody; fig. Sie haben zu befehlen, račte poraučeti; zu thun haben, 261 mjti co dělati; du haſt gut ſagen, tobě geſt lehce řjcy; es hat keine Gefahr, nenj ſe čeho báti; es hat ſeine Richtigkeit, to má ſwé mjſto, to geſt ſamo w ſobě; das hat nichts auf ſich, to nic nedělá. 2) doſtati; fürs Geld iſt alles zu haben, za penjze ge wſſechno k doſtánj. 3) v. auxil. býti; ich habe geleſen, četl gſem, gá gſem četl.



Strany zdroje: I/261

Habhaft, adj. aučaſten, habhaft werden, doſtati, doſtihnauti, zmocniti ſe.



Strany zdroje: I/261

Hadern, v. n. waditi ſe, hadrowati ſe, hrncowati ſe, haſſteřiti ſe.



Strany zdroje: I/262

Haften, v. n. wězeti, hærere; da haftet es, zde to wězý. 2) držeti. 3) fig. haften bleiben, pozaſtawowati ſe; bey ihm haftet nichts, nic ſobě nepamatuge; für jemanden haften, za někoho ſtáti, práw býti.



Strany zdroje: I/33

Anbrüchig, adj. nakažený, poruſſený, potuchlý, shnilý, ſtuchlý, zpráchniwělý, corruptus, putridus. Anbrüchig werden, kazyti ſe, hnjti, tuchnauti, potuchnauti, práchniwěti.



Strany zdroje: I/33

Ander, der, die, das andere, giný, á, é, druhý, alter, alius. Einem gefällt dieß, dem andern jenes, gednomu ſe ljbj toto, druhému onono. 2) die Andern oſtatnj, ceteri, reliqui. Ein anderes Mal, gindy, gindá, giným čaſem, podruhé; die andere Seite des Tuchs, rub ſukna.



Strany zdroje: I/33

Aendern, v. a. ginačiti, měniti, mutare, ſeinen Vorſatz ändern, ſwé předſewzetj změniti, proměniti; ein Buch, knihu předělati, přeginačiti; das Haus ändern laſſen, dům dáti přeſtawěti; die Woh ung ändern, přeſtěhowati ſe; die Kleider ändern, přewlécy ſe.



Strany zdroje: I/263

Hallen, v. n. znjti, zwučeti, rozljhati ſe.



Strany zdroje: I/264

Hals, m. pl. Hälſe, krk, collum; dim. das Hälschen, Hälslein, krček; einen langen Hals machen, krk natáhnauti; den Hals brechen, krk ſrazyti; aus vollem Halſe lachen, do hlaſytého ſmjchu ſe dáti. 2) hrdlo, guttur; er ſchreyet aus vollem Halſe, křičj, co má hrdla; in den Hals lügen, w hrdlo lháti; du lügſt in deinen Hals, wrlaužeš; über Hals und Kopf, pádem, vprkem, klopotem; über den Hals kommen, přepadnauti; das wird dir den Hals koſten, běžj ti o žiwot, o hrdlo. 3) der Hals der Violine, krk; des Kellers, ſſjge.



Strany zdroje: I/33

Anders, anderſt, 1. adv. gináč, gináče, ginák, aliter, ſecus. Anders, als, gináč, nežli, ſecus, ac; aliter, atque. 2. conj. ſyc, ſyce, quidem; wenn anders, geſtliže, pokudž, ſiquidem. 3. adj. giný, á, é, ginačegſſj, alius, diuerſus. Er wird mit den Jahren ſchon anders werden, wſſak on bude ginačegſſj, až bude ſtarſſj. Das iſt etwas anders, to geſt něco giného, to geſt giná wěc, hoc eſt aliud. Anders machen, ſ. ändern. Anders werden, proměniti ſe.



Strany zdroje: I/264, I/265

Halten, v. irr. du hälſt, er hielt, gehalten. 1. v. a. držeti, tenere; halt es feſt, drž to pewně; bey der Hand, za ruku držeti. 2) chowati, portare; ein Kind auf den Armen, chowati djtě na rukau. 3) Etwas vor das Geſicht, něco před oči kláſti. 4) fig. Ein Ding gegen das andere, gedno s druhým ſrownáwati; einem die Stange, nadržowati někomu; Jemanden kurz, zkrátka, na vzdě držeti; beym Worte, za ſlowo wzýti; das Maul offen halten, hubu otewřenau mjti; b) das Maul, hubu ſtauliti; halt das Maul! drž hubu, zaraz! er hält damit zurück, ſkrýwá, tagj ſe s tjm; geheim halten, zatagiti; ſich halten, zadržeti ſe; den Zorn zurück, zadržeti hněw. c) Jemanden frey, platiti za někoho, wydržeti někoho; ſchadlos, nahraditi ſſkodu. d) Etwas bereit halten, něco po hotowě mjti. e) Er wird wie ein Hund gehalten, chowagj ho gako pſa, nakládagj s njm gako s pſem. f) Vieh, Pferde, Hunde, dobytek, koně, pſy chowati; Kühe, krawařiti; Haus, hoſpodařiti; Hof, dworem býti. g) Hochzeit halten, ſwadbu mjti, ſwadbu ſtrogiti, wyſtrogiti; Kirchweih, poſwjcenj mjti, ſtrogiti, poſwjcenjčkowati; einen Landtag, ſněmowati; Gebeth, modliti ſe, pomodliti ſe; Geſpräch, rozmlauwati; eine Rede, Predigt, řeč mjti, (řečňowati), kázanj mjti; Schule, ſſkolu mjti (držeti); die Mittagsruhe, polednjčka požjwati; das Mittagmahl, obědwati; das Abendmahl, wečeřeti; h) die Gebothe Gottes, přikázanj Božj zachowáwati; einen Feſttag, ſwátek ſwětiti, ſlawiti; Faſttag, poſtiti ſe, půſt mjti. i) Wie hoch halten ſie dieſen Ring? gak wyſoko ſobě wážjte ten prſten? hoch, 265 gering halten, wyſoce, málo wážiti; er hält viel darauf, mnoho na to držj, dáwá; er hält nicht viel auf das Eſſen, neſtogj, nedbá o gjdlo; auf Träume, ſnům wěřiti. k) Ich halte ihn für einen ehrlichen Mann, mám ho za poctiwého muže; genehm, za dobré vznati, vznáwati; für übel, za zlé mjti; für eine Sünde halten, za hřjch pokládati. 2. v. n. držeti; der Strick hält, prowaz držj. 2) fig. a) das hält nicht Stich, to nemá ſtánj, mjſta. b) das Faß hält zwey Eymer, ſud má dwě wědra. c) ſtill halten, zaſtawiti ſe, ſtáti; halt! ſtůg! ſtůgte! Halte machen, zaſtawiti ſe, zůſtati ſtáti. Inne halten, im Leſen, přeſtati čjſti. d) Stand halten, doſtáti; držeti ſe, ſtálým býti. e) das Feld halten, polem ležeti, w poli zůſtati. f) Es mit dem Könige, krále ſe přidržeti, podlé krále ſtáti. g) Das wird ſchwer halten, to půgde s těžkem, těžko; wie hälts? gak ge? gak ſe děge? 3. v. rec. ſich gut halten, dobře ſe chowati, držeti; dieſes Obſt hält ſich nicht, owoce toto ſe nenechá chowati.



Strany zdroje: I/265, I/266

Hand, f. pl. Hände, ruka, manus, dim. das Händchen, Händlein, ručička, die hohle Hand, der Handteller, dlaň, vola, palma; geballte Hand, pěſt, pugnus, eine Handvoll, die Gaufe, hrſt; beyde Hände voll, přehrſſtlj; die rechte Hand, prawá ruka, prawice; die linke Hand, krchá, lewá ruka, lewice: Hand in Hand, za ruce; die Hände falten, ruce ſpjnati, ſepnauti; die Hände über dem Kopfe zuſammenſchlagen, rukama lomiti. 2) fig. Unter der Hand, pod rukau, podtagj; Hand an etwas legen, něco začjti; Hand an ſich ſelbſt legen, zabiti ſe, žiwot ſobě wzýti; aus freyer Hand, od ruky; es hat weder Hand noch Fuß, nemá to ani hlawy ani paty; freye Hände laſſen, nechati komu na wůli; ich habe ihm zehn Gulden auf die Hand gegeben, dal ſem mu 266 deſet zlatých záwdawku; die Hand mit im Spiele haben, pleſti ſe w něco, býti při něčem; bey der Hand haben, před rukama, na ſnadě, pohotowě mjti; zur Hand gehen, ku pomocy přiſpjwati, pomáhati; rechter, linker Hand, po prawé, lewé ſtraně; w prawo, na prawo; w lewo, na lewo; aus den Händen laſſen, puſtiti z ruky; aus einer Hand in die andere, z ruky do ruky; vor der Hand, nynj zatjm; vor der Hand ſeyn, im Kartenſpiele, před rukau býti, wydáwati; hinter der Hand, za rukau; nach der Hand, potom.



Strany zdroje: I/266

Handarbeit, f. djlo, geſſto ſe rukama koná.



Strany zdroje: I/266

Handgemein werden, dáti ſe do ſebe, ſetkati ſe, ſpeřiti ſe; ſſawlemi, rukama ſe bjti.



Strany zdroje: I/33

Andrängen, v. a. přitiſknauti, přitlačiti, přimačkati; ſich, k někomu ſe třjti, přitřjti, přitrhnauti, přiwaliti.



Strany zdroje: I/33

Andringen, v. n. dotjrati, tiſknauti ſe, tlačiti ſe na někoho, třjti ſe, wtjrati ſe do něčeho.



Strany zdroje: I/267, I/268

Hangen, hängen, v. n. irr. ich hing, gehangen, wiſeti, pendere; am Kreuze hangen, pnjti na křjži; der Baum hängt 268 voller Früchte, na ſtromě wiſý plno owoce; hinab hangende Ohren, ochljpené vſſi. 2) den Kopf hängen laſſen, hlawu ſklopiti. 3) an einer Perſon hangen, přjdržeti ſe někoho. 4) hangen bleiben, zůſtati wiſeti; wězeti, wáznauti, vwjznauti, vwáznauti.



Strany zdroje: I/268

Hängen, v. a. ſwěſyti; der Eſel hängt die Ohren, oſel ſwěſý, ochlipuge vſſi, den Kopf hängen, ſklopiti hlawu; das Maul, čpuliti, očpulowati hubu. 2) wěſſeti, powěſyti, zawěſyti, přiwěſyti. 3) Einen Dieb, zloděge oběſyti, wěſſeti, ſuſpendere. 4) v. rec. chytati ſe; die Kletten hängen ſich an die Kleider, řepjcy ſe chytagj na ſſaty. 5) fig. Sich an Jemanden hängen, někoho ſe přjdržeti, wěſſeti ſe na někoho.



Strany zdroje: I/34

Andringen, n. —gung, f. dotjránj, wtjránj ſe.



Strany zdroje: I/268

Härmen, ſich, v. rec. hoře mjti, ſaužiti ſe, trápiti ſe; ſich zu Tode härmen, vtrápiti ſe, vſaužiti ſe.



Strany zdroje: I/268

Harniſch, m. brněnj, oděnj, ol. pláty, lorica. 2) fig. Einen in den Harniſch jagen, rozhněwati, rozlobiti, rozhořčiti koho; in Harniſch gerathen, rozhněwati ſe.



Strany zdroje: I/268

Harnkraut, n. keylowá bylina, Herniaria. 2) wrať ſe zaſe, Antirrhinum Linaria, Lin. 3) ſtozrnjčko, millegrana.



Strany zdroje: I/268, I/269

Hart, adj. twrdý, durus, härter, härteſte, twrdſſj, neytwrdſſj; hart werden, twrdnauti, ztwrdnauti; auf einen harten Aſt gehört ein harter Keil, na twrdoſſigného dubowec; harte Eyer, weyce na twrdo. 2) fig. Er hat eine harte Stirn, geſt protřelého čela. Ein harter Mann, Richter, přjſný muž, ſaudce; harte Strafe, přjſný treſt. Ein harter Leib, zatwrzelý, tuhý žiwot, tuhawka. Ein harter Wein, trpké wjno; ein harter Winter, krutá, tuhá zyma; harte Arbeit, těžká práce; 269 adv. twrdě, dure. 2) fig. těžce, těžko, s těžkem, tuze. Hart an der Mauer, am Wege, při ſamé ceſtě, zdi. Einem hart begegnen, přjſně, krutě s někým nakládati; einen hart anreden, na někoho ſe ſlowy obořiti, oſupiti.



Strany zdroje: I/34

Aneinander, k ſobě, na ſebe, ſpolu, w hromadu. Aneinander fügen, ſpolu, w hromadu ſpogiti, coniungere; — hangen, na ſobě wiſeti, ſpolu ſe držeti, cohærere; — ſetzen, k ſobě, gedno k druhému pokláſti, ſpolu ſkláſti, componere; — ſtoßen, ſpolu mezowati, dotýkati ſe, ſpolu ſe ſrážeti.



Strany zdroje: I/269

Haſenpanier, n. ſ. Panier; das Haſenpanier ergreifen, na autěk ſe dáti, s rychljkem ſe poraditi.



Strany zdroje: I/270

Hätſcheln, v. a. heyčkati, honkati, koneyſſiti, mor. hogkati, mazati ſe s kým.



Strany zdroje: I/34

Anerkennen, v. a. 1) ſ. Erkennen. 2) rozeznati, s zřegmým rozſudkem poznati, ſeznati. 3) vznati, vznáwati, přiznáwati ſe, znáti ſe k něčemu. Anerkenntniß, f. rozeznánj, rozhodnutj, zřetedlné poznánj, ſeznánj. Anerkennung, f. vznánj, agnitio.



Strany zdroje: I/270

Hauen, v. a. irr. ich hieb, habe gehauen, ſekati, ſeknauti, tjti, raubati, cædere; einem den Arm vom Leibe hauen, vtjti komu rameno; einen krumm und lahm, poſekati, a schromiti; die Feinde in Stücke, nepřátely na kuſy, na caparty rozſekati, ſeſekati; ſich durch die Feinde, proſekati ſe ſkrze nepřátely; es iſt weder gehauen, noch geſtochen, prov. nemá to ani hlawy ani paty. Hauend, hiebweiſe, ſečmo, cæſim. 2) fig. über die Schnur, přes přjworu wrcy, meze přeworati, meze překročiti; in die Pfanne, poſekati. 3) Hafer, owes ſekati, ſýcy, metere. 4) Einen Baum, ſtrom porazyti, porážeti, raubati. 5) Holz hauen, dřjwj ſſtjpati, kálati, findere ligna. 6) teſati, oteſáwati, aſciare. Ein Bild aus Holz, obraz ze dřewa wyteſati. 7) Von wilden Schweinen, ſekati, kleklati klektati . 8) In Stein, na kameni wyryti, rýti. 9) Mit der Ruthe, metlau ſſlehati, ſſwjhati, mrſkati, ſſupnauti, mor. ſſibnauti. 10) Erz, rudy železem dobýwati. Das Hauen, ſekánj, tětj, rubánj; ſeč, ſečba, ſekanice.



Strany zdroje: I/271

Haufen, m. Haufe, hromada, kopec, fig. množſtwj, acervus, cumulus; dim. das Häufchen, das Häuflein, hromádka; ein Haufen Volkes, hluk, záſtup, turba; ein Haufen Reuter, hauf, ol. pluk; Vögel, heyno, mor. & sl. krdel; ein Haufen Holz, halda, hranice; es liegt alles über einen Haufen, wſſe ležj na hromadě; über den Haufen fallen, překotiti ſe; über den Haufen werfen, překotiti, přewrhnauti, přewrátiti, wywrátiti.



Strany zdroje: I/271, I/272

Haus, n. pl. Häuſer, dům, domus; dim. das Häuschen, Häuslein, domek, domeček; hayzljk, chyſſka, záchod, von Haus zu Hauſe gehen; dům od domu, po domjch choditi; zu Hauſe ſeyn, doma býti; nach Hauſe gehen, domu gjti; einen Brief von Hauſe bekommen, pſanj doſtati z do 272 mowa; ein Schalk von Hauſe aus, wybraná feryna; fig. bleiben ſie damit zu Hauſe, ſchowegte ſe s tjm. Wo gehört ihr zu Hauſe? odkuď gſte? ich bin von Prag zu Hauſe, gſem bytem, zůſtáwám w Praze. 2) fig. rod, rodina, čeleď, Haus halten, hoſpodařiti.



Strany zdroje: I/34

Anfahren, 1. v. a. přiwézti, aduehere; obořiti ſe, ſápati ſe, oſapiti ſe na někoho, increpare aliquem, invehi in aliquem. 2. v. n. začjti geti; laßt uns anfahren, pogeďme. 2) ku prácy gjti, zwláſſtě mezy hor jky, odkudž Anfahrſchacht, m. ſſachta začátečná; Anfahrgeld, n. začátečné. 3) přigeti, advehi. 4) připlawiti ſe, připlauti, připlynauti, navi advehi. 5) do něčeho wrazyti, k něčemu přirazyti, o něco zawaditi, illidi, impingere.



Strany zdroje: I/272, I/273

Haut, f. pl. Häute, kůže, blána, mor. ſſkára, cutis, pellis; dim. das Häutchen, Häutlein, kožka, kůžička; die feine zarte 273 Haut, das Häutchen im thieriſchen Körper, mázdra, membrana, dim. mázdřička; die Haut auf der Milch, otápek, ſſkralaup; ein Geſchwür aus heiler Haut, wřed z dobré wůle, ſamo od ſebe; die Haut ſchauert mir, hrůza mne napadá. 2) fig. Er ſteckt in keiner guten Haut, nenj hrubě zdráw; mit Haut und Haar, ſe wſſjm y s chlupy; er hat es mit der Haut bezahlen müſſen, muſel hrdlem zaplatiti; es gilt ſeine Haut, běžj tu o geho žiwot, kůži; die Haut juckt ihn, ſwrbj ho, chce ſe mu weypraſku; eine gute ehrliche Haut, dobrá poctiwá duſſe.



Strany zdroje: I/34

Anfahren, n. Anfahrung, f. přiwezenj, advectio; obořenj ſe, ſápánj, oſapenj ſe, invectio. 2) začátek getj, neb práce; přigetj; připlawenj, připlynutj.



Strany zdroje: I/273

Heben, v. a. irr. ich hob, gehoben, conj. ich hübe, zdwjhati, (zdwihati), zdwihnauti, (zdwjhnauti), zwedati, zwednauti; wyzdwihowati, pozdwihowati, tollere; die Augen in die Höhe heben, očj wzhůru pozdwjhnauti; Jemanden auf das Pferd heben, někoho na koně wſaditi, někomu na koně pomocy; aus den Angeln heben, wypáčiti. 2) fig. a) Einen in den Himmel heben, wyſoce wychwalowati, welebiti, wynáſſeti, wywyſſowati; b) Einen Schatz heben, poklad wykopati. c) Ein Kind aus der Taufe heben, djtě při křtu na rukau držeti, djtěti za kmotra ſtáti. d) Einen aus dem Sattel heben, někoho s koně, s ſedla ſrazyti. e) Steuern heben, daně přigjmati, wybjrati. f) Einen Streit heben, při ſkončiti, odſtraniti; eine Krankheit heben, zahnati nemoc; einen Zweifel heben, z pochybnoſti wyweſti; eines Furcht, Sorge heben, ſtrachu, ſtaroſti zbawiti. g) wyweyſſiti, zweyſſiti; ſich heben, wyniknauti, wznéſti ſe, wzmáhati ſe.



Strany zdroje: I/34

Anfallen, 1. v. n. na něco padnauti, wpadnauti; der Baum fiel an die Mauer an, ſtrom padl na zed; die Vögel fallen hier gerne an, ptácy ſem rádi padagj, t. g. přiletugj. 2) připadnauti, t. g. doſtati ſe. Es iſt mir eine Erbſchaft angefallen, t. g. zugefallen, připadlo mi dědictwj. 2. v. a. na někoho wpadnauti, dotřjti, dorazyti, připadnauti, někoho napadnauti, popadnauti, přikwačiti, autok, wpád včiniti, invadere, impetum facere. Der Feind fiel das Land an, nepřjtel wpadl, wpád, autok včinil do země. Der Hund fällt alle Leute an, pes na každého dotjrá, mor. doſýpá.



Strany zdroje: I/274

Hecken, v. n. ljhnauti, plemeniti, ſſkřečeti, pářiti ſe, roditi ſe, fetificare; die Vögel hecken im Frühlinge, ptácy hnjzdj z gara. 2) Zähne hecken, doſtáwati zaubky.



Strany zdroje: I/34

Anfang, m. počátek, začátek, počinek, initium, principium. Den Anfang nehmen, začjti ſe; — machen, začjti.



Strany zdroje: I/34

Anfangen, 1. v. a. počjti, počjnati, začjti, incipere; 2. v. n. počjnati, začjnati, začjti ſe, incipere, initium capere. Es fängt an warm zu werden, počjná teplo býti. Das Spiel hat ſich erſt angefangen, hra ſe teprw začala.



Strany zdroje: I/274

Heftig, adj. prudký, přeſylný, přjliſſný, náramný, vehemens; eine heftige Kälte, náramná, krutá zyma; der Wind wird heftig, wjtr ſe tužj. adv. prudce, náramně; zu heftig, přjliſſně.



Strany zdroje: I/275

Heil, adj. celý, zahogený; die Wunde iſt ſchon heil, rána ſe giž zacelila, zahogila. 2) fig. zdrawý, zdráw.



Strany zdroje: I/275

Heilen, 1. v. a. hogiti, zahogiti, ſanare, eine Wunde heilen, ránu zahogiti, zaceliti. 2) fig. léčiti, hogiti, wyhogiti, mederi; vzdrawiti, ſanare. 2. v. n. hogiti ſe, zhogiti ſe, conſaneſcere.



Strany zdroje: I/276

Heiſſen, v. irr. ich hieß, geheiſſen, 1. v. a. nazwati, nazýwati, gmenowati, řjkati, appellare; Jemanden kurz und lang heiſſen, přezdjwati, nadáwati někomu; Jemanden einen Narren, Eſel heiſſen, někomu bláznů, oſlů nadáwati; Jemanden willkommen heiſſen, wjtati, přiwjtati někoho; fig. das heiß ich ſchlafen! to geſt ſpanj! Etwas gut heiſſen, něco za dobré vznati. 2) weleti, jubere; wer hat dich das geheiſſen? kdo ti to welel, poraučel? 2. v. n. prawiti ſe, řjkati ſe, dici; es heißt, wir haben Frieden, prawj ſe, že máme pokog, že prý (prey) máme pokog; es heißt für gewiß, za giſto ſe twrdj, vgiſſťuge, giſtj ſe. 2) ſlauti, nazýwati ſe, gmenowati ſe, vocari; wie heiſſeſt du, gak ſe gmenugeš, gak ti řjkagj. 3) fig. das heißt, to geſt. 4) Was ſoll das heiſſen, co to má býti, co to znamená. Das heißt nichts, to nenj nic.



Strany zdroje: I/276

Heiter, adj. gaſný, ſerenus; ein heiteres Wetter, gaſno, gaſný čas; es wird heiter, gaſnj ſe, wygaſňuge ſe, wyčaſuge ſe, wybjrá ſe. 2) fig. weſelý, vtěſſený; ein heiteres Geſicht, weſelá twář. 3) Eine heitere Stimme, gaſný, čiſtý hlas. adv. gaſně; weſele.



Strany zdroje: I/277

Helfen, v. a. irr. ich half, geholfen, conj. ich hälfe, pomocy, ſpomocy, pomáhati, přiſpěti, juvare; er weiß ſich nicht zu helfen, newj ſobě gak pomocy; hier iſt nicht mehr zu helfen, zde nenj wjce k ſpomoženj, nenj wjce pomocy. 2) naplat, platno býti, das hilft nichts, nic nenj platno. 3) Helf Gott! pozdraw Pánbůh! ſit ſaluti, proficiat! Gott helf euch, pomáheg pánbůh; naděl wás pánbůh.



Strany zdroje: I/277

Hell, adj. pozorný; eine helle Stimme, pozorný hlas, canora vox. 2) ſwětlý, gaſný, lucidus; helles Zimmer, ſwětlý pokog; eine helle Nacht, ſſerá noc; helles Licht; gaſné ſwětlo; beym hellen, helllichten Tage, w bjledni, bjledně, (bjlodně); der Tag wird hell, ſſeřj ſe, ſwitá; etwas hell, náſwětlý, přjſwětlý. 3) čiſtý; helles Glas, čiſté ſklo; helles Waſſer, čiſtá woda. 4) fig. patrný; es iſt die helle Wahrheit, geſt pauhá, zřegmá, prawdiwá prawda; ein heller Kopf, o wjcený člowěk. adv. gaſně, čiſtě, ſwětle, zřegmě; hell ſchreyen, hlaſytě křičeti.



Strany zdroje: I/278

Henker, m. kat, carnifex. 2) Nachrichter, popráwce; die —inn, katowka; ſein eigener Henker ſeyn, katowati ſe, mučiti ſe; was zum Henker! kýho čerta! gehe zum Henker! gdi k raſu!



Strany zdroje: I/278

Her, adv. ſem, huc: komm her, poď ſem; her die Hand, ſem ruku; verſammelt euch um mich her, obſtupte mne; von oben her, shůry; von unten her, zdůlu, zdůly; hin und her, ſem y tam, ſemotam, ſem a tam; von dort her, odtamtud; von außen her, zwenku; weit her, zdaleka. 2) Ueber etwas her fallen, něčeho ſe chopiti, dáti ſe do něčeho; ſie ſtanden alle um mich her, wſſickni okolo mne ſtáli; er ging neben mir her, ſſel okolo mne; er ging nahe vor mir her, bljzko předemnau ſſel. 3) fig. ich habe die Tage her viel zu thun gehabt, několik dnj (tyto dni) ſem tu měl mnoho práce; von Alters her, od ſtarodáwna; von Ewigkeit her, od wěčnoſti; er iſt nicht weit her, neſtogj hrubě za mnoho.



Strany zdroje: I/278

Herab laſſen, v. a. ſpuſtiti, ſpauſſtěti. 2) fig. v. rec. ſich herab laſſen, ſnjžiti ſe k někomu. Die Herablaſſung, ſnjženj, ſnjženoſt.



Strany zdroje: I/278

Herab würdigen, v. a. pokořiti, ſnjžiti. 2) v. rec. pokořiti ſe, ſnjžiti ſe.



Strany zdroje: I/278

Heran-, při; heran nahen, bljžiti ſe, přibljžiti ſe; heran fließen, přitecy, přitýkati; heran rücken, bljžiti ſe, bljže přicházeti.



Strany zdroje: I/278

Heraus arbeiten, ſich, v. rec. dobyti ſe wen.



Strany zdroje: I/278

Heraus kommen, v. n. wygjti, wycházeti; wen gjti, exire. 2) fig. Es kommt auf eines heraus, přigde na gedno, gedno geſt; das käme ſchön heraus! toby bylo pěkné! toby pěkně wypadalo! wenn es heraus kömmt, proneſeli ſe to? dabey kommt nichts heraus, z toho nic newygde, nepogde žádný vžitek.



Strany zdroje: I/279

Heraus ziehen, v. a. wytáhnauti; den Faden aus dem Nadelöhr, nit z gehly wywljknauti; das Schwert aus der Scheide, meč z poſſwy dobyti, wytaſyti; ſich heraus ziehen, wypleſti ſe.



Strany zdroje: I/35

Anfliegen, v. n. přiletěti, přilétati, advolare. 2) růſti, zotawiti ſe. Das Holz fliegt an, ſtromowé leſnj ſami od ſebe roſtau. 3) wletěti, wletu wrazyti, vhoditi do něčeho. Der Vogel flog an das Haus an, pták wrazyl na dům, vdeřil ſebau o dům.



Strany zdroje: I/279

Hereinbrechen, 1. v. a. dobyti ſe ſem. 2. v. n. Die Nacht brach über uns herein, noc nás přepadla, překwačila, zachwátila.



Strany zdroje: I/279

Hergehen, v. n. ſem gjti, gehe her! poď ſem! 2) fig. noſyti ſe, néſti ſe. 3) Es ging luſtig her, bylo tam weſelo; jetzt ſoll es darüber hergehen, nynj ſe dáme do toho.



Strany zdroje: I/279

Hermachen, ſich, v. rec. bráti ſe ſem, přibrati ſe; über etwas, dáti ſe do něčeho.



Strany zdroje: I/280

Herr, m. pán, dominus; dim. das Herrchen, panáček, panauſſek, páně, paňátko; Gott der Herr, Hoſpodin, Pán Bůh; der Tempel des Herrn, chrám Páně; der Herr Vetter, pan ſtreyc; Herr ſeyn, panowati, wládnauti, pánem býti; den Herrn ſpielen, pánem ſe dělati, na pány hráti.



Strany zdroje: I/35

Anfragen, v. a. dotazowati ſe, optati ſe, otázati ſe, ptáti ſe po něčem, tázati ſe na něco, zeptati ſe, percontari, quærere.



Strany zdroje: I/280

Herſeyn, v. n. odněkud býti, wo ſeyd ihr her? odkud gſte? 2) Ueber Jemanden her ſeyn, do někoho ſe dáti.



Strany zdroje: I/35

Anfreſſen, v. a. nahrýzti, obežrati, ohrýzti, okauſati. Der Roſt hat das Eiſen angefreſſen, rez železo žráti začala. Sich anfreſſen, nažrati ſe, ožrati ſe, obežrati ſe.



Strany zdroje: I/280, I/281

Herum, adv. okolo, wůkol, circa, circum; ſich im Kreiſe herum drehen, do kola ſe točiti; Rings herum, kolem okolo; herum trinken, kolem pjti; herum ſitzen, kolem ſeděti; in dem ganzen Hauſe herum gehen, po celém domě choditi; etwas mit ſich herum tragen, něco s ſebau noſyti. 2) mit Zeitwörtern für um, o-, ob-, drehe es herum, otoč to; ſich herum drehen, do kola ſe točiti; kehre es herum, 281 obrať to. 3) den ganzen Tag müßig herumgehen, celý den přechoditi. 4) Er muß da herum wohnen, tu někde muſý zůſtáwati.



Strany zdroje: I/281

Herum beißen, ſich mit Jemanden, v. rec. hrýzti ſe, waditi ſe, haſſteřiti ſe s někým.



Strany zdroje: I/281

Herum blättern, v. n. im Buche, w knjze ſe přebjrati, liſty přemjtati, obraceti.



Strany zdroje: I/281

Herum blicken, v. n. ohljžeti ſe.



Strany zdroje: I/281

Herum fahren, v. n. gezditi, obgjžděti, progjžděti ſe.



Strany zdroje: I/281

Herum fragen, v. a. poptáwati ſe.



Strany zdroje: I/281

Herum gehen, v. n. obcházeti; procházeti ſe; das geht mir ſehr im Kopfe herum, to ſe w hlawě kolácý, kolotá; to mne welmi hněte. 2) ſtraſſiti. ſ. Umgehen.



Strany zdroje: I/281

Herum irren, v. n. blauditi; potulowati ſe.



Strany zdroje: I/281

Herum reiten, v. n. obgjžděti, progjžděti ſe.



Strany zdroje: I/281

Herum ſchlagen, ſich, v. rec. práti ſe, bjti ſe s mnohými, oháněti ſe.



Strany zdroje: I/281

Herum ſchleudern, ſchlenkern, herum ſchweifen, ſtreichen, v. n. cykanowati ſe, pla očiti ſe, taulati ſe, potlaukati ſe, powalowati ſe, mor. pobaučeti ſe, blaukati ſe.



Strany zdroje: I/281

Herum ziehen, v. n. potulowati ſe, plahočiti ſe; er iſt ſchon in der ganzen Stadt herum gezogen, celé giž měſto obraubil; 2. v. a. Einen herum ziehen, něčj wěcy prodlužowati, protahowati.



Strany zdroje: I/281

Herunter, adv. dolů, deorſum; herunter von dem Pferde, dolů s koně. 2) Vor Zeitwörtern, s: herunter fallen, spadnauti: herunter kriechen, ſlezti. 3) fig. herunter kommen, chudnauti, na mizynu přicházeti, tratiti ſe; herunter machen, zpeſkowati, zpljſniti. 4) ich laſſe keinen Dreyer herunter, ani tronjku neſlewjm.



Strany zdroje: I/281

Hervorleuchten, v. n. ſwjtiti; fig. ſwětle ſe vkazowati, wynikati, ſtkwjti ſe.



Strany zdroje: I/281

Hervor quellen, v. n. wypreyſſtiti ſe, prameniti ſe; wypleywati.



Strany zdroje: I/281

Hervor ragen, v. n. wyſkytati ſe, čnjti, wynikati, ſtrmiti, wykukowati, mor. krpěti, prominere. Hervorragend, wypuklý.



Strany zdroje: I/281

Hervor ſtechen, v. n. proſkakowati, vkazowati ſe; der Bart ſticht hervor, brada ſe ſpe.



Strany zdroje: I/282

Herz, n. ſrdce, cor; dim. das Herzchen, Herzlein, ſrdéčko, ſrdýčko; von Herzen gern, od ſrdce, ze ſrdce rád; zu Herzen gehen, nehmen, k ſrdcy gjti, wzýti; wie iſt dir ums Herz? gak geſt ti k ſrdcy? ich kanns nicht übers Herz bringen, nemohu ſe přemocy. 2) ſrdnatá myſl; Herz faſſen, zſrdnatěti, ſrdce nabyti; Jemanden Herz machen, ſrdce, myſli přidati někomu. 3) proſtředek, medium. 4) An den Pflanzen, mačiſſtě, mačinka, mor. běl, ſrdce.



Strany zdroje: I/282

Herzu, adv. ſem, ſemto. 2) Mit Zeitwörtern, při: Herzu bringen, přineſti; herzu nahen, přibljžiti ſe; herzu treten, přiſtaupiti, přikročiti, ſ. Herbey.



Strany zdroje: I/4

Abfinden, ſpokogiti někoho; ſich mit jemanden, s někým ſe porownati, shodnauti.



Strany zdroje: I/282

Herzwurm, m. kauka, (had, čerw); der Herzwurm beſeicht ihn, had ſe w něm pohnul.



Strany zdroje: I/283

Heucheln, v. n. lichotiti ſe, pochlebowati. 2) na oko ſe ſtawěti; poſſmuřowati ſe, přetwařowati ſe; pokrytcem býti.



Strany zdroje: I/36

Anfüllen, v. a. naplniti, nacpati, nadjwati, implere, fareire farcire ; ſich anfüllen, přeplniti ſe, přecpati ſe, přegjſti ſe. Anfüllung, f. nacpánj, naplněnj, přeplněnj, nadjwánj.



Strany zdroje: I/283

Heurathen, v. a. von Mannsperſonen, ženiti ſe, oženiti ſe, manželku pogjti, ducere; von Weibsperſonen, wdáwati ſe, wdáti ſe za muže, nubere; ſie wollen einander heurathen, chtěgj ſe wzýti.



Strany zdroje: I/284

Hierüber, adv. přes to, o tom; hierüber geht nichts, nad to nic nenj; verwunderts du dich hierüber? diwjš ſe tomu?



Strany zdroje: I/284

Himmeln, v. n. bleyſkati ſe. 2) vmřjti.



Strany zdroje: I/285

Hinaus, adv. wen, foras; hinaus mit ihm, wen s njm! das gehet auf eins hinaus, to ge gedno; ich merke, wo ſie hinaus wollen, rozumjm, kam bigj, co tjm chtěgj; über etwas hinaus ſeyn, gehen, nedbati na něco, newſſjmati ſobě něčeho. 2) vor Zeitwörtern: wen, wy: hinaus fahren, wen geti, wygeti; hinaus werfen, wen hoditi, wyhoditi, wen wyhoditi; ſ. Aus.



Strany zdroje: I/36

Angeblich, adj. tak řečený, domnělý, prawený, adv. angeblicher Maßen, gakž ſe prawj.



Strany zdroje: I/285

Hinein, adv. do, tam; bis in die Stadt hinein, až do ſamého měſta; es gehet nicht alles hinein, newegde tam wſſecko. Etwas in den Tag hinein ſchreiben, ledacos, bez rozumu pſáti; in den Tag hinein leben, o nic ſe neſtarati. 2) vor den Zeitwörtern, w, we: hinein drängen, wtlačiti; hinein dringen, wedrati ſe, wtlačiti ſe; hinein fallen, wpadnauti; hinein, (ins Haus) kommen, přigjti do domu; hinein kriechen, wlezti do—, wplazyti ſe.



Strany zdroje: I/286

Hinhelfen, v. n. pomáhati, dopomocy; ſich kümmerlich hinhelfen, pracně ſe oháněti.



Strany zdroje: I/286

Hinken, v. n. kulhati, napadati, mor. belhýněti ſe, připadati, claudicare. Das Hinken, kulhánj.



Strany zdroje: I/286

Hinkommen, v. n. přigjti tam. 2) podjti ſe, octnauti ſe.



Strany zdroje: I/286

Hinreichen, 1. v. a. podati. 2. v. n. doſáhnauti; ſtačiti, poſtačiti, doſtačiti, doſtáwati ſe, ſufficere; hinreichend, doſtatečný.



Strany zdroje: I/286

Hinſchmeiſſen, 1. v. a. mrſſtiti, meyknauti (něčjm.) 2. v. n. meyknauti, praſſtiti, mrſknauti, řjznauti ſebau.



Strany zdroje: I/286

Hinſtürzen, v. n. ſwaliti ſe, překotiti ſe.



Strany zdroje: I/286

Hinter, præp. za, poſt; hinter dem Ofen, za kamny; hinter mir, za mnau; hinter einander, po ſobě, za ſebau; er kann weder hinter ſich, noch vor ſich, nemůže ani před ſe ani za ſe, to geſt, nikam; hinter etwas kommen, něčeho ſe domakati, dowěděti, doſkaumati; einen hinter das Licht führen, omámiti, oſſiditi někoho; ich will es mir hinter das Ohr ſchreiben, budu ſy to pamatowati; hinter her, po, po někom, potom, du wirſt es hinter her bedauern, pak toho budeš pykati.



Strany zdroje: I/36

Angehen, v. n. ſ. Gehen. 1) k někomu přigjti, přiſtaupiti, na někoho gjti, adire, convenire aliquem. 2) týkati ſe, dotýka i ſe, adtinere; er geht uns in etwas an, geſt troſſku náš přjtel, t. g. daleký. Přjſl tkla ſe kopřiwa plotu. Die Sache gehet dich an, ta wěc ſe tebe tkne, týče; was gehts mich an? což mi do toho? co geſt mně po tom? Es geht mich nichts an, nic mi do toho, nic mně po tom nenj. 3) naſtáwati, půwod bráti, začjti ſe, začjnati ſe, initium capere. Die Predigt iſt noch nicht angegangen, kázanj ſe geſſtě nezačalo; der Sommer , der Winter @ geht wieder an, léto, zyma @ zas naſtáwá, zas přicházý; es iſt ein Feuer angegangen, oheň ſe ſtrhl, chytilo ſe, zapálilo ſe. Das Obſt geht an, owoce nahnjwá, kazý ſe. Angegangenes Obſt, nahnilé owoce. Angegangenes Fleiſch, oſlzlé maſo. 4) mocy ſe ſtáti, fieri poſſe. Das geht nicht an, to ſe nemůže ſtáti, to negde, nepůgde. 5) progjti, die Hitze geht noch wohl an, horko geſſtě progde.



Strany zdroje: I/36

Angehend, adj. naſtáwagjcý, začjnagjcý ſe, incipiens; bey angehendem Abend, před ſamým wečerem; ein agehender Schüler, nowáček, tiro.



Strany zdroje: I/287

Hinweg, adv. pryč, preč; gehe hinweg, gdi poſweych; über das Gute hinweg ſehen, dobrého ſobě newſſjmati; ſich über etwas hinweg ſetzen, nedbati.



Strany zdroje: I/287

Hinziehen, 1. v. a. zu ſich, přitáhnauti k ſobě. 2. v. n. přeſtěhowati ſe někam.



Strany zdroje: I/36

Angel, f. plur. —n, vdice, hamus. Angelchen, n. vdička, hamulus. 2) ſtežegeweřegný hák, cardo, ſ. Thürangel. Eine Thür aus den Angeln heben, dwéře wypáčiti, wyſaditi. Zwiſchen Thür und Angel ſeyn, mezy dwéřmi a odřwjm býti, newědět co ſobě počjti, inter malleum & incudem.



Strany zdroje: I/288

Hitze, f. horko, horkoſt, calor; der Sonne, wedro, parno, æſtus; des Waſſers, wřeloſt, feruor; im Leibe, pálčiwoſt; des Ofens, weyhřew, weyhřewnoſt; in der Hitze trinken, z horka pjti; man möchte vor Hitze vergehen, horkem, parnem ſe může člowěk zalknauti. 2) fig. horliwoſt, prudkoſt, wraucnoſt, roznjcenj, ohniwoſt, feruor. 3) zloſt, hněw, prchliwoſt, in die Hitze gerathen, rozpáliti ſe hněwem, rozzlobiti ſe; in die Hitze bringen, k hněwu popuditi.



Strany zdroje: I/288, I/289

Hoch, adj. wyſoký, altus; com. höher, wyšſſj, ſuperl. der höchſte, neywyšſſj. Das höchſte Gut, ſwrchowané dobré, ſummum bonum. fig. Es iſt ſchon hoher Tag, giž geſt dlauho na den, na dni; hohes Alter, ſtarý (ſtařecý) wěk; um hohes Geld ſpielen, o weliké penjze hráti; auf dem hohen Meere, na ſſjrém (ſſirokém) moři; es iſt hohe Zeit, geſt ſwrchowaný, (wrchowatý) čas; es iſt die höchſte Zeit, geſt neywětſſj čas; adv. wyſoko, wyſoce, alte. 289 2) zweyſſj; haushoch, zweyſſj domu, ellenhoch, zweyſſj lokte. 3) fig. hoch kaufen, draho (draze) kaupiti; hoch halten, mnoho ſobě wážiti; hoch bringen, daleko přiweſti; hoch aufnehmen, za zlé mjti.



Strany zdroje: I/36

Angelegen, ſ. Anliegen. Sich etwas angelegen ſeyn laſſen, o něco dbáti, pečowati, ſtarati ſe.



Strany zdroje: I/289

Hochtrabend, adj. wypjnagjcý ſe, wyſokomluwný, ſpupný.



Strany zdroje: I/290

Hoffärtig, adj. pyſſný, ſuperbus; adv. pyſſně; hoffärtig thun, peychati, hrditi ſe, pyſſně ſobě počjnati, ſuperbire; hoffärtig werden, zpyſſněti; ein hoffärtiger Menſch, hrdopýſſka, peyſſka, hrdopeyſſek, pýſſek.



Strany zdroje: I/290

Hoffen, n. v. v. n. daufati, ( ol. vfati,) ſperare. Auf Gott hoffen, daufati w Boha. 2) nadjti ſe, nadjwati ſe, ſuſpicari, opinari; das hätte ich nicht gehofft, tohobych ſe nebyl nadál. 3) očekáwati, expectare.



Strany zdroje: I/290

Hoffnung, f. naděge, čáka, ſpes, expectatio; die Frau iſt in der Hoffnung, panj ſe čeká (do kauta); hoffnungslos, bez naděge; hoffnungsvoll, pln naděge.



Strany zdroje: I/290

Hoffieren, 1. v. a. dworem býti; dwořiti; ſlaužiti; chlácholiti, pochlebowati. 2. v. n. vnečiſtiti ſe; in die Hoſen, podělati ſe do kalhot.



Strany zdroje: I/37

Angeloben, v. a. připowjdati, přiřjcy, přiſljbiti, rukogmjm býti, ſlibowati, zamlauwati ſe, zaſlibowati, ſpondere.



Strany zdroje: I/291

Hohlen, v. a. v plawců, přitáhnauti. 2) fig. Athem hohlen, dýchati, oddychati, ſpiritum ducere; einen tiefen Seufzer, hluboce wzdechnauti; Brod, Briefe, pro chléb, pro pſanj gjti, dogjti; přineſti chléb; einen hohlen laſſen, dáti někoho zawolati, pro někoho poſlati; der Henker hat ihn gehohlt, čert ho wzal; Rath hohlen, radu bráti, wzýti; der Tod hohlt uns alle, ſmrt nás wſſecky pobere; ſich Schläge hohlen, weypraſk ſobě vhoniti.



Strany zdroje: I/291

Hohnecken, v. a. poſmjwati ſe, na zub bráti, natahowati.



Strany zdroje: I/291

Höhnen, v. a. haněti, pohaněti; poſſpjleti; vſſkljbati ſe, wyſmjwati ſe komu. Die Höhnerey, haněnj, weyſměſſky.



Strany zdroje: I/291

Hohnlächeln, v. n. vſmjwati ſe, vſſkljbati ſe. Das Hohnlächeln, vſmjwánj.



Strany zdroje: I/291

Hohnlachen, v. n. vſſkljbati ſe, rauhawě ſe ſmáti.



Strany zdroje: I/293

Hören, 1. v. a. ſlyſſeti, poſlauchati, poſlechnauti, audire; fig. er höret nicht darauf, nedbá na to; nedáwá pozoru. 2. v. n. ſlyſſeti, poſlyſſeti, vſlyſſeti; er hört ſchwer, nedoſleychá; ſagen hören, doſleychati; ſich hören laſſen, dáti ſe ſlyſſeti; laß hören, powěz, ať vſlyſſjme; das läßt ſich hören, to dobře znj. Das Hören, ſlyſſenj; Hören und Sehen, ſluch a zrak.



Strany zdroje: I/293

Horn, n. pl. Hörner, roh, cornu; dim. das Hörnchen, Hörnlein, růžek; Hörner bekommen, rohatěti; zu Horne werden, zrohowatěti. 2) fig. ſich die Hörner ablaufen, mudřeti, zmudřeti; in ein Horn blaſen, ſpolu držeti, ſpiknauti ſe.



Strany zdroje: I/37

Anglimmen, v. n. chytiti ſe, oheň chytiti, wznjtiti ſe, zažhnauti ſe, ignem concipere.



Strany zdroje: I/294

Horſten, v. n. hnjzditi ſe.



Strany zdroje: I/37

Angreifen, v. a. chytati, gjmati, lapiti, polapiti, popadnauti, vgjti, wzýti, adprehendere. 2) k něčemu ſáhnauti, a toho vžjwati, vti; fremdes Gut angreifen, k cyzýmu ſáhnauti, na cyzý ſtatek ſáhnauti. 3) do někoho ſe wpuſtiti, na někoho ſe obořiti, připadnauti, vdeřiti, autok včiniti, invadere. 4) vgjmati, zemdljwati, conficere, debilitare. Die Krankheit hat mich ſehr angegriffen, nemoc mne tuze podgala, zemdlila. 5) ruku přičiniti, přiložiti, začjti, aggredi, incipere. Greif an, začni. 6) ſnažiti ſe, vſylowati, wynaſnažowati ſe, adniti. Er greift ſich an, ſnažuge ſe, vſyluge. Angreifer, m. autočnjk, invaſor. Angreifung, f. das Angreifen, chycenj, polapenj, popadnutj, vgetj, vgjmánj. 2) ſáhnutj. 3) autok, ſ. Angriff.



Strany zdroje: I/296

Hündiſch, adj. peſký, pſowſký, caninus, adv. —ſky; hündiſch werden, opſeti ſe.



Strany zdroje: I/38

Anhaben, v. n. něco na ſobě mjti. 2) einem etwas anhaben, někomu něčjm vſſkoditi, něco proti někomu mjti.



Strany zdroje: I/296

Hunger, m. hlad, hladowitoſt, fames; Hunger haben, hlad mjti, lačněti; den Hunger ſtillen, nagjſti ſe, naſytiti ſe; Hungers ſterben, hladem vmřjti. 2) fig. hladowitoſt.



Strany zdroje: I/296

Hungerig, hungrig, adj. hladowý, hladowitý, mor. hladný, famelicus; ich bin hungrig, chce ſe mi gjſti, lačnjm, eſurio; hungrig werden, wyhladowěti, zlačněti; adv. —wě, —tě.



Strany zdroje: I/296

Hungern, v. n. lačněti; hladowěti, hlad mjti; mich hungert, chce ſe mi gjſti. 2) hlad trpěti; ſich reich hungern wollen, bohatſtwj hladem odemřjti; er ſoll hungern, nechť ſe poſtj, ať nic negj; er läßt ſeine Leute hungern, nedá ſe lidem ſwým nagjſti, hladem ge mořj.



Strany zdroje: I/297

Hure, f. kurwa, dim. kurwice, meretrix; newěſtka, běhna, zběhlice, ſmilnice, sl. ſajha, ſuka, impudica; öffentliche Hure ums Geld, popeněžnice, haldecká kurwa, proſtibulum; Soldatenhure, woganka, woganda, laryně, ſcortum; zur Hure machen, zkurwiti, zmrhati; zur Hure werden, zkurwiti ſe, zmrhati ſe.



Strany zdroje: I/297

Huren, v. n. kurwiti ſe; ſmilniti, ( ol. wiliti), čubčiti ſe, pſýti ſe.



Strany zdroje: I/38

Anhalten, 1. v. a. přjdržeti, vdržeti, zadržeti, zaſtawiti, zatknauti, zdržeti, zdržowati, cohibere, ſiſtere. 2) chytiti, gjti, lapiti, polapiti, ſewřjti, ſwjrati, adſtringere, comprehendere. 3) doháněti, nabádati, nabjzeti, přidržowati někoho k něčemu, impellere. 4) naléhati, naſtaupati, naſtupowati, vſylowati, žádati o něco, petere. 5) ſich an etwas, něčeho ſe držeti, ſe přichytiti, ſe zachytiti. 2. v. n. dodržeti, dodržowati, trwati, ſetrwati, durare; eine anhaltende Krankheit, trwanliwá nemoc. 2) ſtáti, vcházeti ſe, vſylowati o něco, nepřeſtati, žádati. 3) zaſtawiti ſe, zůſtati ſtát, pobyti, morari.



Strany zdroje: I/297

Huſchen, 1. v. a. faňoru dáti, wytjti, wyflinknauti. 2. v. n. hrknauti, auprnkem, hrkem, ſpěſſně ſe hrnauti, tihnauti.



Strany zdroje: I/297

Hut, f. ochrana, ſtráž, pozor; auf ſeiner Hut ſeyn, mjti ſe na pozoru. 2) paſtwa, paſenj. 3) paſtwiſſtě, paſtwina, paſtwiſko, pascuum; eine gemeine Hut, občizna, občina.



Strany zdroje: I/297

Hüten, v. a. páſti, páſati, paſcere. 2) hljdati, tueri, cuſtodire; ich kann ihn nicht immer (genug) hüten, nemohu ſe ho dohljdati. 3) fig. das Bett hüten müſſen, nemocy z poſtele, ležeti w poſteli pro nemoc. 4) v. rec. ſich hüten, na pozoru ſe mjti, warowati ſe, wyſtřjhati ſe, ſtřjcy ſe; hüte dich, daß du nicht fällſt, dey pozor, abys nevpadl; hüte dich, ſtřez ſe! hleď ſe!



Strany zdroje: I/38

Anhalten, n. Anhaltung, f. getj, polapenj, zadrženj, zaſtawenj, zatknutj, comprehenſio, retentio; přjdrženj, zadrženj ſe, adprehenſio; naléhánj, naſtupowánj, žádánj, zádoſt žádoſt , petitio.



Strany zdroje: I/298

Hutſchen, v. n. klauznauti. 2) haupati ſe, ſ. Schaukeln.



Strany zdroje: I/298

Ihrzen, v. a. wykati; wir ihrzen einander, wykáme ſobě.



Strany zdroje: I/38

nhangen, v. n. ſ. hangen, an etwas hangen, bljzko něčeho, neb při něčem wiſeti. 2) držeti ſe, přjdržeti ſe něčeho, neb někoho, lnauti, přilnauti, připnauti, ſe připnauti ſe , přiwinauti ſe k někomu, adhærere.



Strany zdroje: I/299

Immer, adv. wždy, wždycky; ich dachte immer, er würde —, měl ſem wždy za to, že —. 2) pokaždé; ich erſchrecke immer, pokaždé ſe leknu. 3) ſtále, pořád; man höret immer etwas Neues, pořád ſe něco nowého ſlyſſj; es regnet doch immer, wždyť pak pořád prſſj. 4) ť, ž; dennoch iſt er immer klüger, als du, předceť geſt rozumněgſſj než ty; wo mag er doch immer ſeyn, kdež pak geſt; legen ſie immer noch zu, geſſtěť něco přidagj; er mag es immer behalten, nechť ſy to nechá, ať ſy to nechá; er kann immer gehen, ať gde. 5) gakkoli, byť, ačkoli; ſo arg du immer biſt; ačkoli zlý gſy. 6) zatjm; ich will immer gehen, zatjm půgdu.



Strany zdroje: I/38

Anhängen, v. a. ſ. hängen, 1) přiwěſyti, powěſyti, zawěſyti, appendere, ſuspendere. 2) chytati ſe, lepiti ſe, přilepowati ſe, přilnauti, adhæreſcere. 3) přidati, připogiti, addere, adiungere, přihoditi, přiwěſyti, adiicere. 4) ſich an jemanden anhängen, někoho ſe přichytiti, k někomu ſe připnauti, přiwěſyti, přiwinauti. 5) einem einen Schimpf, einen Schandflecken anhängen, někomu hanbu způſobiti; einem eine Krankheit anhängen, někoho nemocý nakazyti; einem die Krätze anhängen, někoho naſwrabiti, ſwrabem nakazyti. 6) er hänget ſeinen Freunden alles an, wſſecko přátelům ſwým zawěſſuge.



Strany zdroje: I/299

Immerhin, adv. ſ. Immerfort. 2) wždy; wer böſe iſt, der ſey immerhin böſe, kdo geſt zlý, ať geſt wždy. 3) meinetwegen, pro mne; es kann immerhin geſchehen, pro mne, nechť ſe to ſtane.



Strany zdroje: I/299, I/300

In, præp. w, (v), we; in der Stadt, w měſtě; im Namen, we gméno; im (in dem) vorigen Jahre, wloni, loňſkého roku. 2) na; in dieſer Welt, na tom ſwětě; das Pferd im Zaume halten, koně na vzdě držeti; im Wege ſtehen, ſtáti na ceſtě, w ceſtě býti; in Gold haben, na zlatě mjti; in fünf Stücke zerſchlagen, na pět kuſů roztlaucy; in die Breite, in die Quere meſſen, na ſſjř, na přjč měřiti; in die Armuth gerathen, na chudobu přigjti; im Anfange, na počátku, w počátku. 3) za; in meiner Jugend, za mé mladoſti; in einer Stunde, za hodinu; in der Zeit, za onoho čaſu; in Jahres Friſt, za rok, w roce. 4) do; das Waſſer in den Brunnen tragen, wodu do ſtudnice noſyti; in die Stadt, in den Wald gehen, do měſta, do leſa gjti; in die Augen ſtechen, do očj pjchati; in die Nacht arbeiten, do nocy dělati; ins (in das) Feuer, do ohně. 5) z; in guter Abſicht, z dobrého aumyſlu; in Anſehung, z ohledu. 6) po; im guten, po dobrém; in der Stube auf und ab —, po ſwětnicy (pokogi) ſem a tam —; im Walde, in der Stadt herumlaufen, po leſe, po měſtě běhati. 7) při; im Mondſcheine herumgehen, při měſýcy (měſýčku) ſe procházeti. 8) im Uiberfluß, in Armuth leben, dobře, bjdně žiwu býti; im Stehen, Laufen, u. ſ. f. reden, ſtoge, leže, a t. d. mluwiti; im übrigen, oſtatně; in der Nähe, bljzko, na bljzce, nedaleko; in der Ferne, daleko, z daleka, podál, opodál; in aller Frühe, čaſně ráno, raničko, z rána; in Wahrheit, w prawdě, oprawdu; in der That, ſkutečně, w ſkutku; im künftigen Jahre, budaucý rok; in dieſer Zeit, toho čaſu; in der Nacht, w nocy, nočnjho čaſu; in dieſem Jahre, letoſſnjho, tohoto roku, letos; im Weine, im Biere, u. ſ. w. ſich betrinken, wj 300 nem, piwem, a t. d. opiti ſe; im Beſitze ſeyn, něčjm wládnauti; in Sorgen ſtehen, ſtrachowati ſe; obáwati ſe; im Lichte ſtehen, zacláněti; in meinem ganzen Leben, za ſwého žiwobytj, co žiw gſem.



Strany zdroje: I/300

Ineinander, adv. w hromadě, do hromady, do ſebe, ſ. Einander.



Strany zdroje: I/300

Inhalten, v. a. w ſobě držeti, mjti, ſ. Inne halten, Einhalten.



Strany zdroje: I/300

Inne behalten, v ſebe podržeti, zadržeti.



Strany zdroje: I/300

Inne werden, dozwěděti ſe, wyzwěděti, poznati; znamenati; sl. obadati, zbadati.



Strany zdroje: I/300

Innerlich, adj. wnitřnj, internus; adv. —ně, wnitř, w ſobě.



Strany zdroje: I/301

Intereſſiren, v. n. týkati ſe; záležeti; intereſſirt, ſ. Eigennützig.



Strany zdroje: I/38, I/39

Anhäufen, v. a. nahrnauti, rozmnožowati, ſhrnauti, ſhromážďowati, wrſſiti, zawrſſiti, accumulare; ſich, množiti ſe, 39 rozmnožowati ſe, ſhromážďowati ſe, accummulari, augeri. Anhäufung, f. rozmnožowánj, ſhrnutj, ſhromážďowánj.



Strany zdroje: I/39

Anheben, ſ. heben, 1. v. a. pozdwihnauti, přizdwihnauti; začjti, začjnati; einen Krieg anheben, wognu pozdwihnauti, začjti. v. rec. es hob ſich ein Donnern und Blitzen an, ſtrhlo ſe hřjmánj a blýſkánj, začalo hřjmati a blýſkati ſe. 2. v. n. začjti ſe, powſtati, pozdwihnauti ſe, ſtrhnauti ſe, initium capere.



Strany zdroje: I/301

Irgend, adv. někde, kdeſy; irgend wo, někde, alicubi; irgend wohin, někam, aliquo. 2) někdy, kdy. 3) ſnad; wenn es irgend nöthig ſeyn ſollte, kdyby toho ſnad potřebj bylo. 4) as, er iſt irgend vor einer halben Stunde hier geweſen, byl zde as před půl hodinau. 5) irgend ein, který, gaký, něgaký; irgend etwas, něco; haſt du irgend was Böſes begangen, dopuſtillis ſe čeho (něgakého) zlého; iſt irgend ein Schmerz, geli která boleſt; irgend jemanden nichts abſchlagen können, nemocy žádnému ničehož (nic) odepřjti.



Strany zdroje: I/301

Irre werden, meyliti ſe, máſti ſe, rozpačiti ſe; ich bin an ihnen irre, o nich gſem mylen; ich bin ihn irre gegangen, pohřeſſil gſem ho, byl ſem ho mylný.



Strany zdroje: I/302

Irren, 1. v. a. irre machen, turbare, meyliti, máſti, zaweſti, ſwéſti. 2) překážeti. 2. v. n. errare, blauditi, zablauditi, taulati ſe; ein irrendes Schaf, bludná owce. 3) v. rec. ſich irren, meyliti ſe, klamati ſe; chybiti, chybowati; bludně, ſceſtně ſmeyſſleti; darin haben ſie geirret, w tom pochybili.



Strany zdroje: I/39

Anheilen, 1. v. a. přihogiti, ol. přiceliti. 2. v. n. přihogiti ſe.



Strany zdroje: I/302

Ja, adv. ano, tak; haben ſie ihn geſehen? Ja, widěli ho? ano. Sie wiſſen es ja, wždyť (dyť) to wědj; mor. weť; ja, es iſt ſo, tak geſt. 2) wſſak; ich habe dich ja geſehen, wſſak (gak) gſem tě widěl; ale, utique; mich dürſtet ja nicht, ale mně ſe nechce pjti. 3) ſage es ja Niemand, neřjkeyž to žádnému; verliere es ja nicht, neztratiž toho; wenn er ja nicht bleiben will, ſo mag er gehen; nechceli zůſtati, ať gde; ja was wollt’ ich ſagen, medle co pak ſem chtěl řjcy; ja wohl, ba, ano, arcyť, owſſem; ja ſogar, nýbrž, alebrž, anobrž, quin imo.



Strany zdroje: I/302

Jachern, v. n. nadjrati ſe, dowáděti.



Strany zdroje: I/39

Anheim, adv. domů, domum; anheim fallen, doſtati ſe, připadnauti, anheim ſtellen, aneb geben, w moc dáti, odewzdati, něčjmu rozſudku zanechati.



Strany zdroje: I/302

Jagd, f. low, honba, hon, doſpěloſt k honěnj, myſliwoſt; naháňka, venatio. 2) der Jagdbezirk, lowiſſtě. 3) ſhon; Jagd auf etwas machen, ſtjhati, honiti, ſháněti ſe po něčem. 4) fig. hegno, množſtwj.



Strany zdroje: I/39

Anheiſchig, zu etwas machen, podwoliti ſe, zaſlibowati, zawázati ſe, ol. přiceletj přiceleti .



Strany zdroje: I/303

Jagen, 1. v. n. mit bin, honem běžeti, hnáti ſe; im Leſen jagen, kwapiti, poſpjchati, chwátati w čtenj, ſpěſſně čjſti. 2. v. a. hnáti, honiti, zahnati; jage ſie hinaus, wyžeň ge wen; den Feind in die Flucht, nepřjtele na vtjkánj obrátiti, zahnati; ein Pferd zu Tode, koně hnáti až padne, až zahyne; fig. jemanden ein Meſſer in den Leib, někomu nůž do těla wrazyti; den Degen durch den Leib, kordem někoho prohnati; alles durch die Gurgel, wſſecko prožrati, prochlaſtati, promrhati, hrdlem prohnati; aus einander jagen, rozehnati, rozplaſſiti. 2) Das Wild, zwěř lowiti, honiti, vhoniti, venari. Das Jagen, hnánj, honěnj, lowenj, honba.



Strany zdroje: I/303

Jahren, Jähren, v. rec. es jährt ſich heute, dnes ge tomu rok, ročj ſe.



Strany zdroje: I/304

Jäſchen, v. n. pěniti ſe, ſyčeti. 2) kyſati, ſ. Gäſchen.



Strany zdroje: I/304

Je, part. wždy; es iſt je einer reicher als der andere, wždy geſt geden bohatſſj než druhý; je und je, obs. po wſſe čaſy; von je her, wždycky, hned z počátku (ſprwu), od ſtarodáwna. 2) kdy, wer hat ſolches je geſehen, kdo to kdy widěl; niemand hat Gott je geſehen, Boha nikdá žádný newiděl. 3) gak; ſie lachet und weinet, je nachdem es ihr einfällt, pláče, a ſměge ſe, gak gj napadne. 4) po; je zwey und zwey, po dwau, wždy dwa a dwa; je tauſend, po tiſýcy. 5) čjm — tjm; es wird je länger je ſchlimmer, čjm dál tjm hůř; je länger je lieber, a) cjm čjm dýl, tjm ljpe. b) das Bitterſüß, potměchuť, ſladká hořká. c) der Nachtſchatten, Jerycho.



Strany zdroje: I/305

Jiſchen, v. n. pěniti ſe, ſyčeti, ſ. Gäſchen.



Strany zdroje: I/305

Jubel, m. pleſánj, weſelenj ſe, radowánky.



Strany zdroje: I/306

Jubeln, v. n. pléſati, radowati ſe, radoſtj poſkakowati. Das Jubeln, pleſánj, radowánj ſe, radoſtj poſkakowánj.



Strany zdroje: I/306

Jude, m. žid, židák, židauš; dim. žjdě, sl. žiďátko, židáček, židauſſek; die —inn, židowka; ein Jude werden, zžiditi ſe.



Strany zdroje: I/306

Jung, adj. mladý, mladiſtwý, comp. jünger, mladſſj, ſuperl. jüngſte, neymladſſj; ein junger Wein, mladé wjno; junge Pflanzen, mladiſtwé zroſtliny; er iſt noch ſehr jung, geſſtě geſt mladičký; jung und alt, die Jungen und die Alten, mladj a ſtařj. 2) ein junges, das Junge, mladé; ein junges Thier, mladé zwjře; für die meiſten jungen Thiere haben die Böhmen eigene Nahmen und Formen: Ein junger Vogel, ptáče, mladý pták; ein junger Hund, ſſtěně; ein junges Schwein, praſe; eine junge Gans, hauſe; eine junge Katze, kůtě; ein junger Stier, gunec; ein junger Haſe, mladý zagjc, mladjk; ſ. die dim. bey den Thieren; ein junges Frauenzimmer, mladice; ein junger Wald, mláz; Junge werfen, mladé mjti, házeti, roditi; von Kühen, oteliti ſe; von Stutten, ohřebiti ſe; von Schweinen, opraſyti ſe; von Katzen, okotiti ſe. 3) jung werden, mladnauti, omladnauti. 4) fig. jung werden, naroditi ſe 5) die junge Gans, drobečky, huſý kaltaun; der jüngſte Tag, poſlednj den, das jüngſte Schreiben, poſlednj pſanj.



Strany zdroje: I/308

Kaiſer, m. cýſař, cæſar, imperator; der Ruſſiſche, čár, ( beſſer car); die —inn, cýſařowna; die Ruſſiſche, čárowna, (cárowna); regieren, als Kaiſer, cýſařowati; imperare; über des Kaiſers Bart ſtreiten, o pſý kot ſe tahati, o komárowé ſádlo, o žabj wlaſy ſe hádati.



Strany zdroje: I/308

Kalb, n. tele, týle, vitulus; dim. das Kälbchen, Kälblein, telátko; ein Ochſenkalb, telec, beyček; ein Kuhkalb, galůwka, sl. telička. fig. die Kuh mit dem Kalbe bekommen, pogmauti ženu s přjchowkem; ein Kalb machen, s kantorem ſe práti, bljti ſe.



Strany zdroje: I/308

Kalben, v. n. teliti ſe, oteliti ſe, parere vitulum; aufhören zu kalben, wyteliti ſe.



Strany zdroje: I/308

Kälbern, v. n. teliti ſe. 2) klackowati ſe, ſtřečkowati.



Strany zdroje: I/308

Kalender, m. kalendář; ein kleiner, minucý, calendarium; Kalender machen, kalendáře ſobě dělati, heyblata mjti .



Strany zdroje: I/309

Kalk, m. wápno, calx; der Kalk fällt ab, wápno (malta) ſe prýſká.



Strany zdroje: I/309

Kalkig, adj. wápenný, calcarius. 2) powápeněný; ſich kalkig machen, powápeniti ſe, zawápeniti ſe.



Strany zdroje: I/309

Kalt, adj. kälter, kälteſte, ſtudený, frigidus; abs. ſtudeno, chladno, zyma, zymawo; es wird kalt, dělá ſe zyma; mir iſt kalt, ge mi zyma; fig. kalte Liebe, vſtydlá, ſtudená láſka; das kalte Fieber, ſtudená, mrazywá zymnice, pſotnice, ſtudenka. 2) adv. ſtudeně, frigide; za ſtudena, za chladna.



Strany zdroje: I/39

Anketten, v. a. řetězy ſwázati, vkowati; ſich an einen anketten, k někomu ſe připnauti, připogiti.



Strany zdroje: I/39

Anklammern, v. a. ſkobau ſepnauti, ſklamrowati, přiklamrowati; ſich, připnauti ſe, adhæreſcere.



Strany zdroje: I/310

Kampeln, 1. v. a. čeſati. 2) fig. drbati, čeſati. 2. v. n. waditi ſe, haſſteřiti ſe.



Strany zdroje: I/310

Kämpfen, v. a. bogowati, potykati ſe, bjti ſe, certare, dimicare. 2) fig. mit dem Tode, s ſmrtj zápaſyti.



Strany zdroje: I/39

Ankleben, 1. v. n. chytati ſe, držeti ſe, lepiti ſe, ljpnauti, lnauti, přilepenu býti, přilnauti, adhærere, adhæreſcere. (2.) v. a. ſ. Ankleiben. Anklebend, lepký.



Strany zdroje: I/311

Kargen, v. n. ſkrbiti, ſkaupiti, (ſſkudliti ſe, ſſkwjřiti ſe).



Strany zdroje: I/312

Kaſcheln, v. n. ſklauzati ſe. Die Kaſchel, klauzačka.



Strany zdroje: I/312

Käſen, 1. v. n. & rec. ſich käſen, ſyřiti ſe, ſrážeti ſe, coagulari. 2. v. a. ſyřiti, coagulare.



Strany zdroje: I/5

Abfragen, otazowánjm wyzwjdati, wytazowati ſe.



Strany zdroje: I/40

Ankommen, v. n. 1) přigjti, přicházeti, aduenire; reitend oder fahrend, přigeti, zu Waſſer, připlauti, připlawiti ſe. 2) do ſlužby ſe doſtati, auřad obdržeti; er kam bald an, brzo do ſlužby přiſſel, brzo auřadu doſſel. 3) ſchoditi s něčjm, pochoditi s něčjm; ſie iſt ſehr wohl angekommen, welmi dobře ſchodila, pochodila, i. e. wdala ſe. 4) naběhnauti, zle pochoditi, zle ſy poſlaužiti; da kam er übel an, to ſy naběhl. 5) napadnauti, podgjti, inceſſere; es kommt mich ein Froſt an, zyma mne napadá, rozrážj; der Schlaf kam ihn an, ſen ho obkljčil, zachwátil; es iſt ihn eine Luſt, ein Verlangen angekommen, přiſſla mu chut, zachtělo se mu. 6) přicházeti; es kommt mir ſchwer an, dieſes zu laſſen, těžko mi přicházý, toho nechati. 7) záležeti, intereſſe, referre; auf dich allein kommt es an, genom na tobě to záležj. 8) týkati ſe, běžeti o něco, agi; es kommt hier auf die Ehre an, to ſe cti týká; es kommt auf Leib und Leben an, běžj tu o žiwot; hier kommt es bloß aufs Geld an, přigde tu toliko na penjze.



Strany zdroje: I/312

Katzbalgen ſich, v. rec. kočkowati ſe, haſſtěřiti ſe, vitilitigare.



Strany zdroje: I/312

Katze, f. kočka. sl. mačka, felis; eine graue Katze, maurek, maurowá, (maurowatá) kočka; junge Katzen werfen, kotiti ſe, okotiti ſe; eine junge Katze, kotě, koťátko; dim. das Kätzchen, Kätzlein, kočička. 2) Die Hüttenkatze, percoch, duſſnoſt, hutnj nemoc. 3) Ein Spiel, kot, mjč. 4) Die Sturmkatze, beran, kočky. 5) Die Geldkatze, opaſek. 6) Die Kätzchen an Bäumen, koťata, kočičky, koťátka, gehnědy, mor. baruſſky, an den Haſelnüſſen, řaſa, amentum, Lin.



Strany zdroje: I/313

Kauf, m. pl. Käufe, kaupě, mor. kup, emtio; einen guten Kauf thun, dobře kaupiti; etwas zu Kauf haben, prodáwati, na prodey mjti; einem in den Kauf fallen, překupowati, překaupiti. 2) trh, mercatura, (venditio & emtio); den Kauf ſchließen, trh zawřjti; auf den Kauf geben, zawdati; der Kauf gehet zurück, trh ſe rozcházý. 3) fig. Etwas gutes Kaufes geben, lacyno dáti, prodáwati.



Strany zdroje: I/40

Anlächeln, v. a. někomu ſe přiſmjwati, na někoho ſe vſmjwati, arridere; .



Strany zdroje: I/40

Anlachen, v. a. ſmáti ſe na někoho, přiſmjwati ſe, adridere. 2) ljbiti ſe, adridere; das Anlachen, n. přiſmjwánj, adriſio; zaljbenj, adriſio.



Strany zdroje: I/314

Kehren, v. a. mit der Bürſte, wyčeſati, wypráſſiti. 2) mit dem Beſen, méſti, wymeſti, verrere; die Spinneweben von der Wand, pawučiny ſe ſtěny ſmetati; ſmeyčiti. 3) den Ofen, wymetati. 4) obraceti, obrátiti; die Augen gen Himmel, očj k nebi pozdwjhnauti; zurück kehren, nawrátiti ſe; das Unterſte zu Oberſt, wſſechno přewrátiti. 5) fig. dbáti, ohljžeti ſe; er kehret ſich an Niemanden, na žádného nic nedbá, žádného ſy newſſjmá. Die Kehrung, metenj, obracenj.



Strany zdroje: I/314

Keichen, v. n. deychati, duſſněti, ſupati, ſupěti, těžce oddychati, mor. dyſſeti, zypati, sl. zadychčeti ſe, anhelare. Das Keichen, deychánj; deychawičnoſt, duſſnota, anhelitus.



Strany zdroje: I/5

Abfreſſen, obežrati, požjrati. 2) ſich, freſowati ſe, vžrati ſe.



Strany zdroje: I/314

Keifen, v. n. imp. ich kiff, part. gekiffen, bublati, hubowati, waditi ſe.



Strany zdroje: I/314

Keimen, v. n. kljčiti ſe, ( mor. & sl. kljti), germinare. 2) pučiti ſe, wzniknauti.



Strany zdroje: I/40

Anlanden, anländen, v. n. k břehu, k zemi ſe připlawiti, připlauti, přiſtati, přiſtawiti, adpellere.



Strany zdroje: I/315

Kennen, v. a. imp. kannte, part. gekannt, znáti, poznati, agnoſcere, noſcere; ich kenne ihn, znám ho; ich kannte ihn an ſeiner Stimme, poznal gſem ho po geho hlaſu. 2) wěděti; in Afrika kennet man weder Kälte noch Schnee, w Afryce newědj nic ani o zymě ani o ſněhu; er kennet keine Gefahr, newj o žádném nebezpečenſtwj. 3) Wir haben einander erſt neulich kennen gelernt, teprw onehdy ſme ſe ſeznámili. 4) znáti ſe na něco, w něčem rozuměti, intelligere; er kennet Gemälde, zná ſe na obrazy.



Strany zdroje: I/40

Anlangen, 1. v. n. přibrati ſe, přigjti, advenire; —gung, f. přjchod, přigitj. 2. v. a. týkati ſe, adtinere; was mich anlanget, co ſe mne tkne, týče. Anlangend, týkagjcý ſe; die Sache anlangend, co ſe té wěcy týče, týkage ſe té wěcy; um etwas, proſyti, požádati.



Strany zdroje: I/315

Kenntlich, adj. co ſe znáti dá, poznatedlný ? patrný, mor. značný; adv. —ně.



Strany zdroje: I/40

Anlaß, m. plur. Anläſſe, přjčina, přjležitoſt. 2) podoba, podobenj, ſ. Anſchein. Es hat allen Anſchein dazu, wſſecko ſe k tomu podobá.



Strany zdroje: I/40, I/41

Anlaſſen, 1. v. a. na někom něčeho nechati; ich will ihm den Rock anlaſſen, nechám ho w kabátě. 2) napuſtiti, puſtiti, wpuſtiti, immittere; einen Hund anlaſſen, pſa puſtiti, poſſtwati na něco; das Waſſer eines Teiches anlaſſen, wo 41 dy do rybnjka napuſtiti, einen Teich anlaſſen, rybnjk napuſtiti. 3) einen übel anlaſſen, obořiti ſe na někoho, zle přiwjtati, male excipere. 2. v. recip. podobati ſe, videri, ſpeciem habere; es läßt ſich zum Kriege an, podobá ſe k wogně, die Sache läßt ſich gut an, dobře ſe dařj, es läßt ſich zum Regen an, má ſe k déſſti, chyſtá ſe ku prſſce.



Strany zdroje: I/41

Anlauf, m. auprk, běh, náběh, naběhnutj; sběh, incurſus, impetus; einen Anlauf nehmen, rozběhnauti ſe, pochop bráti; der Anlauf des Waſſers, přibýwánj, přitekánj, ſtekánj wody, rozwodněnj; des Feindes, autok nepřátelſký; einen großen Anlauf haben, weliké nabjhánj mjti; das Haus liegt im Anlaufe, ten dům geſt na ráně.



Strany zdroje: I/41

Anlaufen, 1. v. n. naběhnauti na něco, přiběhnauti k něčemu, vdeřiti ſe, vhoditi ſe, zawaditi o něco, incurrere, offendere, impingi; er iſt mit dem Kopf an die Wand angelaufen, běže vdeřil hlawau o ſtěnu. 2) naběhnauti ſy, zle přiwjtánu býti, zle pochoditi, male accipi; ich bin übel angelaufen, zle ſem ſy naběhl, zle ſem pochodil, zle ſem ſy vhonil, vtržil. 3) einen anlaufen laſſen, někoho podwéſti, zawéſti. 4) naběhnauti, otécy, sl. napuchnauti, opuchnauti, ſpuchnauti, intumeſcere. 5) přibýwati, růſti, přiroſtati, accreſcere, augeri; der Fluß iſt angelaufen, řeky přibylo, wody w řece přibylo. 6) bleſk, ſtkwěloſt ſtratiti, zagjti; der Spiegel iſt angelaufen, zrcadlo zaſſlo. 7) anlaufen laſſen, na modro zakaliti; angelaufen, zamodralý, na modro zakalený. 2. v. a. běhati k někomu, nabjhati na někoho; einen um etwas anlaufen, k někomu o něco běhati. 2) autok včiniti, obořiti ſe, vdeřiti, wpadnauti na někoho, ſ. Anfallen.



Strany zdroje: I/5

Abfrieren, v. n. ozábnauti, odzábnauti, vmrznauti, zmrznauti, oznobiti ſe.



Strany zdroje: I/41

Anlegen, 1. v. a. přičiniti, přiložiti, přiſaditi, přiſtawiti, admovere, adponere; eine Leiter, řebřjk přiſtawiti; ein Kind (an die Bruſt), djtě přiſaditi (k prſům); einem Ketten, nekoho někoho řetězy ſwázati; einen Hund, pſa vwázati; Feuer, oheň založiti, zapáliti; einen Rocken, kužel nadjti; ein Kleid, ſſaty oblécy; Schuhe, Strümpfe, ſtřewjce, punčochy obauti; ſich anlegen, oblécy ſe, obljkati ſe; ſich an etwas anlegen, na něco ſe opřjti, podepřjti; chytati ſe, lepiti ſe, přilepiti ſe; der Roſt leget ſich an das Eiſen an, rez ſe železa chytá; ein Schloß anlegen, zámek přiwěſyti, zawěſyti, ſeram obdere; Hand anlegen, chopiti ſe něčeho, pomocy pracowati, ruku přičiniti, wtjpiti ſe; die letzte Hand anlegen, dodělati, dokončiti djlo. 2) vžiti, wynaložiti, adhibere, collocare, impendere; ſein Geld, ſeine Zeit wohl, übel anlegen, ſwé penjze, ſwůg čas dobře, zle ſtráwiti, wynaložiti, ſwých peněz, ſwého čaſu vžiti. 3) vdělati, wyſtawěti, založiti, condere. 4) vkládati, vložiti, vſtanowiti, conſtituere, imponere. 5) ſie haben es miteinander angelegt, ſpolu ſe o to ſmluwili, ſneſli, ſpikli, ſpolu to oſnowali, ſtropili; es iſt darauf angelegt, to ſe kuge, obmýſſlj, tropj, o to ſe vſyluge. 2. v. n. k břehu připlauti, přiſtati.



Strany zdroje: I/317

Kichern, v. n. chechtati ſe, cachinnari.



Strany zdroje: I/317

Kielen, 1. v. n. opeřiti ſe, peřiti ſe, brky pauſſtěti. 2. v. a. opeřiti, brkem opatřiti.



Strany zdroje: I/318

Kippen, 1. v. n. ſwézti ſe, ſwážeti ſe, nakloniti ſe. 2. v. a. Mit Oſtereyern, ťukati (cykati) weyce. 2) ſwéſti, nakloniti. 3) Kippen und wippen, das Geld, obřezáwati penjze; ſſantročiti s penězy.



Strany zdroje: I/319

Klaffen, v. n. pukati ſe, padati ſe, die Erde klaffet, země padá ſe, puká ſe. 2) klapati, crepitare. 3) odewſtáwati, odſtáwati; die Thüre klaffet, dwéře odewſtáwagj. 4) klaboſyti, garrire.



Strany zdroje: I/320

Klage, f. vor Gericht, žaloba, actio, querela. 2) ſtjžnoſt, tužebnoſt, sl. ponos, querimonia; in Klagen ausbrechen, nařjkati ſobě, ſtěžowati ſobě, ſtjžnoſt wéſti. 3) ſmutek, luctus; in der Klage gehen, ſmutek noſyti.



Strany zdroje: I/320

Klagen, 1. v. n. nařjkati, hořekowati, taužiti, ſkuhrati, ſtěžowati ſobě, ſteyſkati ſobě, poſteſknauti ſobě, sl. ponoſowati ſobě, conqueri. 2) accuſare; wider Jemand, na někoho žalowati; bey Gericht, žalobu v práwa zadati, na práwo wznéſti. 2. v. a. nařjkati, ſtěžowati ſobě; einem etwas klagen, někomu na něco ſobě ſtěžowati. 2) želeti (něčj ſmrti), er klaget ihn troſtlos, přewelice, neſmjrně ho želj. Das Klagen, tauženj, nařjkánj, ſteyſkánj. 2) žalowánj, accuſatio.



Strany zdroje: I/42

Anmaßen, v. rec. oſobiti, ſobiti, přiwlaſtniti, ſwogiti ſy něco, ſibi arrogare.



Strany zdroje: I/320, I/321

Klar, adj. tenký, tenuis; klare Leinwand, tenké platno; klare Stimme, pozorný, tenký hlas. 2) gaſný, clarus; klares Wetter, gaſné powětřj; der Himmel wird klar, 321 gaſnj ſe, wygaſňuge ſe. 3) čiſtý, clarus, limpidus; klares Waſſer, čiſtá woda; der Wein wird klar, wjno ſe čiſtj. 4) drobný, minutus; klare Schrift, drobné pjſmo. 5) ryzý; klares Gold, ryzý zlato. 6) ein klarer Beweis, ſwětlý, zřegmý, patrný důwod; eine klare Wahrheit, čiſtá , holá, prawdiwá prawda; die Sache iſt klar, wěc geſt patrná; adv. tence, gaſně, čiſtě, drobně.



Strany zdroje: I/321

Klären, v. a. čiſtiti; ſich, čiſtiti ſe, gaſniti ſe, vſaditi ſe.



Strany zdroje: I/42

Anmelden, v. a. ohláſyti, opowědjti, oznámiti, wzkázati, nuntiare, ſignificare; ſich zu etwas, k něčemu ſe hláſyti, přihláſyti.



Strany zdroje: I/321

Klauben, v. a. přebrati, přebjrati, purgare. 2) fig. an einem Beine, objrati koſt; in der Naſe, ďaubati, reypati, párati ſe w noſe. 3) Grübeln, hlaubati.



Strany zdroje: I/321

Kleben, 1. v. n. lepiti ſe, přiljpati ſe, lnauti, lepnauti, adhæreſcere. 2) chytati ſe; die Kletten kleben, řepjky ſe chytagj. 3) fig. a) Irgendwo kleben bleiben, někde vwjznauti. b) Die Hände kleben laſſen, klebrige Hände haben, lipawé prſty mjti. c) wiſeti, přidržeti ſe; er klebt daran, lne k tomu, na to. 2. v. a. lepiti, přilepiti.



Strany zdroje: I/322

Kleiben, 1. v. n. lepnauti, přiljpati ſe. 2. v. a. lepiti, přilepiti; eine Wand, lepiti, mazati; im Bergbaue, klabowati.



Strany zdroje: I/323

Klemmen, v. a. hnjſti, premere; der Schuh klemmt mich, ſtřewjc mne hněte. 2) přiſſkřipnauti; ſich klemmen, přiſſkřipnauti ſe, přiſkřipnauti ſe.



Strany zdroje: I/323

Klettern, v. n. lezti, mor. ſſplhati, lamozyti ſe; auf den Baum klettern, na ſtrom lézti, wyſaukati ſe; der Kletterer, lézák; das Klettern, lezenj.



Strany zdroje: I/5

Abführen, v. a. odwéſti. 2) mit Pferden, odwézeti. 3) mit Arzneymittel, počiſtiti, počiſſťowati ſe.



Strany zdroje: I/323

Klieben, v. irr. ich klob, gekloben, 1. v. n. rozſſtjpati ſe, rozpukati ſe. 2. v. a. ſſtjpati, kálati, findere.



Strany zdroje: I/42

Annahen, annähern, v. n. bljžiti ſe, přibližowati ſe, adpropinguare.



Strany zdroje: I/324

Klopfe, f. ſie haben ihn in der Klopfe, (Kluppe), melj (melau) ho, čeſagj ho, podáwagj ho ſobě.



Strany zdroje: I/324

Klopfen, 1. v. n. klepati, tlaucy; an die Thüre, na dwéře klepati; ans Thor, na wrata tlaucy; auf die Achſel, potřepati na ramena; das Herz klopft, ſrdce ſe háže, ſrdce bige, tluče, lupá; mit dem Schnabel klopfen, kliwati. 2. v. a. in die Hände klopfen, rukama pleſkati; den Staub aus dem Kleide, wypráſſiti ſſaty; den Flachs, len tlaucy; die Wäſche, práti, (pjſtem); fig. Einem auf die Finger klopfen, klepati (vhoditi) přes prſty. Das Klopfen, klepánj, tlučenj.



Strany zdroje: I/325

Klümpern, ſich, v. rec. drobiti ſe na kuſy. 2) Der Brey klümpert ſich, w kaſſi ſe dělagj chuchwalce.



Strany zdroje: I/42

Annehmen, v. a. bráti, přigjti, přigjmati, wzýti, acceptare, accipere, ſumere; die Farbe annehmen, barwu chytiti; für Scherz, za žert pokládati. 2) ſich einer Sache annehmen, něčeho ſe vgjmati, vgjti.



Strany zdroje: I/326

Knaupeln, v. n. žmauliti; hrýzti; chraumati, chraupati, chrauſtati. 2) fig. opletati ſe.



Strany zdroje: I/326

Knicken, 1. v. n. praſknauti; das Glas hat geknickt, ſklenice praſkla. 2) kleceti, kleſati. 3) ſkrbiti, ſſkudliti ſe, ſſkwjřiti ſe. 2. v. a. Läufe knicken, wſſi bjti, lauſkati; einen Haſen knicken, zagjce zamrſſtiti; einen Vogel, ptáka zamačkati.



Strany zdroje: I/326

Knicks, m. machen, pokloniti ſe. 2) Knick, praſkot.



Strany zdroje: I/43

Anpacken, v. a. pochytiti, popadnauti, adprehendere; vchopiti, vchwátiti, arripere; mit Worten, oſapiti ſe, dáti ſe do někoho, aggredi.



Strany zdroje: I/5

Abfüllen, v. n. ohřebiti ſe.



Strany zdroje: I/327

Knoſpen, v. n. pupeniti ſe, pučiti ſe, gemmaſcere.



Strany zdroje: I/43

Anpaſſen, 1. v. n. anpaſſend ſeyn, ſſikowati ſe, ſrownáwati ſe, trefowati ſe, congruere, quadrare. 2. v. a. anpaſſend machen, přiměřiti, přiſſikowati, přirownáwati, ſrownáwati, accommodare, aptare.



Strany zdroje: I/327

Knüpfen, v. a. ſpjnati, ſpogiti, wázati, ſwázati, vzliti; einen Knoten, vzel vdělati, zavzliti. fig. Freundſchaft, w přátelſtwj wgjti, ſpolčiti ſe.



Strany zdroje: I/328

Kochen, 1. v. a. wařiti, coquere; ſchlecht, kuchtiti, mor. klohniti. 2) ſtrogiti, kuchařiti; bey Hofe kochen, ſtrogiti, kuchařiti v dwora. 3) fig. wařiti, zažiti, zažjwati; der Machen kocht, žaludek wařj, zažjwá. 2. v. n. wařiti ſe, wřjti, fervere; das Waſſer kocht, woda ſe wařj, wře. 2) fig. das Blut kocht, krew wře. 3) die Trauben kochen, hroznowé zragj.



Strany zdroje: I/329

Köken, v. n. kuckati ſe. 2) fig. tlachati.



Strany zdroje: I/329

Kollern, 1. v. a. kotáleti, kultiti, volvere. 2. v. n. kuliti ſe, kauleti ſe, volvi. 2) im Bauche, baukati. 3) von Pferden, miſſiti ſe, gankowati ſe. 4) von Menſchen, plaſſiti ſe, wztekati ſe, ſrſſeti; den Koller haben, wzteka mjti.



Strany zdroje: I/329, I/330

Kommen, v. n. irr. ich kam, ich käme, bin gekommen, gjti, přigjti, přicházeti, venire; wie geruffen kommen, práwě w čas přigjti; komm (jetzt) poď; (hernach) přiď; gefahren kommen, geti, přigeti, přigjžděti; ſie kamm hergeſchoſſen, přihárala ſem; er kommt gelaufen, běžj ſem; fig. angezogen kommen, přicházeti; bis wohin kommen, dogjti, pervenire; ans Land, na zemi wyſtaupiti; aus dem Gedränge, z tlačenice ſe doſtati; ins Bett, lehnauti; in keine Kirche, nechoditi do koſtela; aus dem Wege, s ceſty gjti, zablauditi; glücklich davon kommen, ſſťaſtně wywáznauti; in den Wurf, nahoditi ſe, namáſti ſe; ich komme hier wohl unrecht, giſtě blaudjm; komme ich hier recht? gduli dobře? Waaren kommen laſſen, pro zbožj poſlati; es iſt mir etwas in den unrechten Hals gekommen, zaſkočilo mi; er redet, wie es ihm in den Mund kommet, mluwj, co mu ſlina na gazyk přineſe; wo komme ich noch hin? kam ſe geſſtě poděgi? kde ſe octnu? wo biſt du hin gekommen? kam ſy ſe děl, doſtal? wie biſt du hieher gekommen? kdes ty ſe tu wzal? Aus den Augen, zmizeti; kommenden Montag, přjſſtj pondělj. 2) fig. a) Scharf an einander kommen, zle ſe do ſebe dáti, ſpeřiti ſe; an Jemanden, doſtati ſe na někoho; als er im Leſen an die Stelle kam, když ſe dočetl; aus der Noth, z nauze wywáznauti; aus den Schulden, z dluhů ſe wybiti; außer ſich, von Sinnen, ſmyſlu pozbyti, ſmyſlem ſe pominul; ich komme faſt auf den Gedanken, daß —, ſkorobych myſlil, že —; hinter etwas, na to přigjti, něco wypátrati, wyſſetřiti; hinter die Wahrheit, prawdy ſe dowěděti, dopjditi ſe; herunter, zchudnauti, přigjti na mizynu; zu kurz, ſſkodu wzýti, prodělati; jemanden gleich, wrownati ſe; zu ſich ſelbſt, ſpamatowati ſe; zu Ende, ſkončiti ſe, konec wzýti, mjti; zu Athem, ducha popadnauti, oddechnauti; zu Falle, padnauti; von Frauensperſonen, zmrhati ſe, podneſti ſe; ich kann nicht zu rechte kommen, nemohu s tjm 330 nic wyřjditi, pořjditi, tomu wyhowěti. b) Von Kräften kommen, zemdleti; zu Kräften, ſýly nabyti, zotawiti ſe, ſebrati ſe. c) Ins Sitzen, Spielen, Saufen kommen, rozſeděti ſe, rozehrati ſe, rozpiti ſe. d) Es iſt ihm zu Ohren gekommen, doneſlo ſe ho, doſſlo ho to; naſlechl to; zu ſtatten, hoditi ſe, proſpěti; ſich etwas zu Schulden kommen laſſen, něco zawiniti, zakauſnauti, zaweſti; es iſt ihm etwas darein gekommen, něco ho zaſſlo; es kommt dabey nichts heraus, nic nenj potom, nic z toho nepogde; er läßt es wohl an ſich kommen, dlauho ſe rozpakuge; es wird ſchon beſſer kommen, lépeť bude; laß es nicht dazu kommen, daß —, nedopuſť, aby —; es mag kommen, wozu es will, přiď co přiď; an den Tag, na gewo wygjti; in Ruf, rozhlaſſowati ſe, w powěſt přigjti; er kam in Ruf, na ſlowo byl wzat; das kommt auf eins, hinaus, gedno geſt; das käme ſchön heraus, toby bylo pěkné. e) Es kommt ein Wind, wjtr ſe ſtrhuge. f) Es kann kommen, může ſe ſtáti; es mag kommen, wie es will, děg ſe gak děg; es kommt ein Unglück über das andere, gedno neſſtěſtj druhé ſtjhá. g) Woher kommt das? odkud to pocházý? wie kommt es, daß —, čjm geſt to, že —. h) Wie hoch kommt das? zač geſt to? Es kommt mir auf zehn Gulden, ſtogj mne málem deſet tolarů; hoch zu ſtehen kommen, draze, draho přigjti.



Strany zdroje: I/330

Kopf, m. pl. Köpfe, hlawa, caput; niedrig, kotrba; dim. das Köpfchen, Köpflein, hlawička; einer ohne Kopf, bezhlawý. Der Kopf thut mir weh, hlawa mne bolj; fig. über Hals und Kopf, pádem, ſkokem; vor den Kopf ſtoßen, vrazyti; den Kopf waſchen, weytopek dáti; er iſt im Kopfe nicht richtig, nemá wſſech doma, pohromadě; ſich einander bey den Köpfen kriegen, za pačeſy ſe popadnauti; der Kopf ſteht darauf, běžj o hrdlo, o hlawu; ſich etwas in den Kopf ſetzen, něco ſobě wzýti do hlawy; auf ſeinem Kopfe beſtehen, na ſwém ſtáti; den Kopf hängen, oſſkapěti; Köpfe ſetzen, baňky ſázeti.



Strany zdroje: I/43

nregen, v. a. pohnauti, pohybowati, popuditi, powzbuzowati, incitare. 2) připomenauti, zpomenauti, zmjniti ſe, memorare, mentionem facere; angeregt, připomenutý, zpomenutý , zmjněný, memoratus, .



Strany zdroje: I/332

Koſen, v. n. přátelſky rozpráwěti; milkowati ſe.



Strany zdroje: I/332

Koſt, f. ſtrawa, victus; die Koſt geben, ſtrawowati; in die Koſt gehen, ſtrawowati ſe.



Strany zdroje: I/333

Koth, m. bláto, lutum; im Kothe herumlaufen, cachati, ceplichati ſe; ſich mit Koth beſudeln, vkydati ſe blátem, poblátiti ſe, vblátiti ſe; an den Schuhen, náſſlapek.



Strany zdroje: I/333

Kothig, adj. blatiwý, blatitý, blatnatý, lutoſus; ſich kothig machen, poblátiti ſe; heute iſt es kothig, dnes geſt bláto, blatiwo. adv. —wě, tě.



Strany zdroje: I/333

Kotzen, v. n. kuckati ſe, dáwiti ſe.



Strany zdroje: I/333

Krabbeln, 1. v. n. drápati ſe, ſſkrabati ſe, ſſaukati ſe. 2. v. n. drbati, čmeyrati, ſſimrati, mor. ſſmýrati.



Strany zdroje: I/333

Krackſeln, v. n. lezti, drápati ſe; mor. ſſplhati.



Strany zdroje: I/333

Kraft, f. die Kräfte, ſýla, mor. wláda, vis, robur, vires; er iſt noch bey Kräften, geſſtě ge při ſýle; von Kräften kommen, zemdleti; zu Kräften kommen, zotawiti ſe. 2) mocnoſt, moc, der Kräuter, der Seele, mocnoſt bylin, duſſe. 3) kraft meines Amtes, mocý ſwého auřadu.



Strany zdroje: I/333, I/334

Kragen, m. obogek; die Krauſe am Hemde, okružj; der Bauermägde, tkanice. 2) am Mantel, kragek, kreyzl, kreyzljk. 3) hrd 334 lo, krk; beym Kragen faſſen, za hrdlo popadnauti. 4) drſſťka, ſtřewo; ſich den Kragen anfüllen, drſſťku (terbuch) ſobě nacpati. 5) das Gekröſe, okružj.



Strany zdroje: I/334

Krakeelen, v. n. cawykowati, haſſteřiti ſe. Der Krakeeler, wadiwý člowěk, wadil.



Strany zdroje: I/334

Kramen, v. a. přebjrati ſe, kutiti. 2) Auskramen, wykládati. 3) fig. kramařiti.



Strany zdroje: I/43

Anrennen, 1. v. n. naběhnauti na něco, přiběhnauti k něčemu, incurrere. 2. v. a. autok včiniti, dorazyti, přiběhnauti, přihnati, připadnauti, wrazyti, řjtiti ſe na někoho, invadere, impetum facere.



Strany zdroje: I/334

Krank, kränker, kränkſte, adj. bolawý, malus, male ſe habens; ein kranker Fuß, bolawá noha; der kranke Füſſe hat, bolnohý. 2) nemocný, nedužiwý, chorý, ægrotus, æger; krank ſeyn, ſtonati; er iſt tödtlich krank, ſtůně na ſmrt; krank von etwas werden, odležeti, něčeho odſtonati; krank werden, znemocněti, roznemocy ſe, roztonati ſe, znedužiwěti. Man möchte ſich krank lachen, ſmjchy by člowěk pukl.



Strany zdroje: I/335

Kratzen, v a. v. a. ſſkrabati, ſſkrábati, drápati, scabere; von den Hühnern, hrabati, ſ. Scharren; die Katzen kratzen, kočky ſſkrábj, 2) drbati; ſich in den Kopf, drbati ſe w hlawě. 3) Wolle, wlnu čeſati, kramplo ati. 4) fig. mit der Feder, ſſkrabati; ſſkrtati; auf der Geige, ſſkřjpati. Das Kratzen, ſſkrabánj; drapánj; čeſánj; ſſkřjpánj.



Strany zdroje: I/335

Kräuſeln, v. a. kadeřiti, kudrniti, kučeřiti, crispare. 2) Das Meer kräuſelt ſich, moře ſe čeřj, řeřabj; gegräuſelt, řeřabatý.



Strany zdroje: I/44

Anrücken, 1. v. a. přiſaditi, přiſtawiti, přitáhnauti, přiſtrčiti k něčenu něčemu , admovere. 2. v. n. přibližowati ſe, přicházeti, přitáhnauti, táhnauti, přitrhnauti, adpropinquare; rücken ſie doch näher an, pomknau pak ſe bljže, přiſednau pak bljže, t. g. k ſtolu.



Strany zdroje: I/44

Anrückung, f. přiſtawenj, přiſtrčenj. 2) přibližowánj ſe, přicházenj, přitáhnutj, přitrhnutj, taženj.



Strany zdroje: I/44

Anrufen, v. a. na někoho křičeti, wolati, zawolati, inclamare. 2) prosyti o něco, žádati za něco, implorare, invocare; Gott um Hülfe anrufen, Boha o pomoc proſyti, wzýwati. 3) einen zum Zeugen anrufen, někoho ſobě za ſwědka bráti.



Strany zdroje: I/336

Kreiſchen, v. n. ſſkwařiti ſe, prſkati, frigere, cruscire. 2) ſkučeti, ſkuhrati. 3) wřeſſtěti; das Kreiſchen, ſkuhránj, wřeſſtěnj.



Strany zdroje: I/337

Kreiſeln, v. n. točiti ſe do kola, wrtěti ſe.



Strany zdroje: I/337

Kreiſſen, v. a. hekati, ſkuhrati, wzdychati 2) fig. pracowati ku porodu, sl. wogetiti ſe. Das Kreiſſen, hekánj.



Strany zdroje: I/337

Kreuz, n. křjž, crux; dim. das Kreuzchen, Kreuzlein, Kreuzel, křjžek, křjžjk, křjžjček; etwas ins Kreuz, übers Kreuz legen, něco křjžem, přes křjž, křižmo položiti; zum Kreuze kriechen, pokořiti ſe.



Strany zdroje: I/44

Anrühren, v. a. dotknauti ſe, dotýkati ſe, týkati ſe, attingere. 2) ſmjſyti, zadělati.



Strany zdroje: I/337

Kreuzen, 1. v. n. in der See, moře křjžem a křjžem, na křjž progjžděti; 2) ſich kreuzen, gjti křjžem, křižowati ſe. 2. v. a. ſich, křjžem ſe žehnati, křjž dělati, křižowati.



Strany zdroje: I/5

Abgeben, v. a. dodati, oddati, odewzdati, odwéſti. 2) es wird Schlägerey abgeben, z toho pogde pranice. 3) ſich mit jemanden, s někým zacházeti, obcowati. 4) mit etwas, něcjm něčjm ſe objrati, zanáſſeti. 5) wer wird ſich damit abgeben? kdož ſe bude s tjm párati, pitwati, zanepráždňowati? 6) er gibt ei en Soldaten ab, geſt wogákem, za wogáka.



Strany zdroje: I/44

Anrührung, f. dotknutj, dotýkánj, týkánj ſe. 2) ſmjſenj, zadělánj.



Strany zdroje: I/337

Kreuzigen, v. a. vkřižowati, crucifigere; ſich kreuzigen, křjžem ſe žehnati, křižowati ſe. Der Kreuziger, křižownjk, křižugjcý.



Strany zdroje: I/337

Kriebeln, 1. v. n. hemžiti ſe, hmyzeti ſe, čmýrati ſe. 2. v. a. čmýrati, ſſimrati; Impers. es kriebelt mich in der Naſe, čmeyrá , ſſimrá mi coſy w noſe. 3) fig. čpjti; das kriebelt ihn im Kopfe, to ho čpj.



Strany zdroje: I/337, I/338

Kriechen, v. n. irr. ich kroch, bin gekrochen, lézti, sl. lazyti, plazyti ſe, repere; auf allen vieren, čtwermo lézti; gekrochen kommen, přilezti; ein kriechendes Thier, zeměplaz, reptile. 2) von Schnecken, plj 338 žiti ſe. 3) Aus dem Eye, ljhnauti ſe. 4) fig. das Tuch kriecht ein, ſukno ſe ſrážj. 5) vor einem kriechen, kořiti ſe před někým; eine kriechende Seele, ein Kriecher, podlezáček.



Strany zdroje: I/338

Krieg, m. wálka, wogna, bellum; Krieg führen, wálčiti, bogowati; in den Krieg ziehen, do pole táhnauti; Krieg verurſachen, wálku pozdwjhnauti; ein Land mit Krieg überziehen, wálku na zemi vwaliti; in den Krieg gehen, na wognu, za wogáka ſe dáti.



Strany zdroje: I/338

Krimpen, 1. v. n. ſrazyti ſe, ſrážeti ſe. 2. v. a. das Tuch, ſukno do wody, do preſu dáti.



Strany zdroje: I/339

Kröſchen, v. a. ſſkwařiti. 2) v. n. ſſkwařiti ſe.



Strany zdroje: I/339

Krumm, adj. krümmer, krümſte, křiwý, křiwolaký, curvus; krumm biegen, zkřiwiti, nakřiwiti, ohnauti; einwärts krumm, klikatý, aduncus; krumme Finger machen, kráſti. 2) chromý, claudus; ol. belhawý, klecawý; krumme Finger, chromé prſty. 3) krumme Gänge, pletichy, pl. adv. křiwě; mit etwas krumm herumkommen, okolkowati, okolků vžjwati; krumm und lahm ſchlagen, na žmoch ztřjſkati; krumm ſchlieſſen, do kozla ſwázati. Krum Krumm gehen, paťchati ſe; das Krummgehen, paťchawoſt, belhýňawoſt; kulhánj. Adv. křiwě, chromě.



Strany zdroje: I/339

Krummbeinig, adj. křiwonohý, ſſantawý, paťhawý, paťchawý, belhýňawý, ſſmaťhawý, varus; der die Beine einwärts krumm hat, klečatý, pod ſe křiwonohý, rozlezlonohý, vatius.



Strany zdroje: I/339

Krümmen, v. a. křiwiti, zkřiwiti, ohnauti, curvare. 2) krautiti, točiti; der Fluß krümmet ſich, řeka ſe krautj, točj; der Wurm, čerw ſe krautj. 3) ſich vor Jemanden, klaněti ſe někomu, kořiti ſe.



Strany zdroje: I/341

Kugeln, v. n. kuliti ſe, kotáleti ſe.



Strany zdroje: I/44

Anſchein, m. podoba, pohled, twárnoſt, způſoba, ſpecies; den Anſchein haben, podobati ſe, zdáti ſe.



Strany zdroje: I/341

Kühl, adj. chladný; der Tag wird kühl, dělá ſe chladno: kühl werden, chladnau i; im Kühlen ſitzen, ſeděti w chládku. adv. —ně.



Strany zdroje: I/44

Anſcheinen, 1. v. a. oſwěcowati, přiſwěcowati, ſwjtiti na něco, adfulgere, adlucere. 2. neut. podobati ſe, zdáti ſe, anſcheinend, co ſe toliko zdá.



Strany zdroje: I/341

Kühlen, v. a. chladiti, ochlazowati; das Wetter kühlt ſich, oblaka ſe chladj. 2) fig. ſein Müthchen kühlen, zloſt, laſkominy ſetřjti, žáhu ſy ſehnati, explere animum. Die Kühlung, chlazenj, ochlazowánj. 2) chladný wětřjk.



Strany zdroje: I/341

Kühn, adj. ſmělý, audax. 2) odwážliwý, opowážliwý, temerarius; kühn ſeyn, oſměliti, oſmělowati ſe, opowažowati ſe. adv. —le; —wě.



Strany zdroje: I/341

Kühnheit, f. ſměloſt, audacia. 2) opowážliwoſt, přiwážčiwoſt, temeritas: ſich die Kühnheit nehmen, opowážiti ſe.



Strany zdroje: I/342

Kummer, m. zřjceniny, rum, ruinæ. 2) přjpowěd, ſtawuňk. Jemandes Güter mit Kummer belegen, ſtawowati něčj zbožj; Kummer ſuchen, připowědjti ſe.



Strany zdroje: I/342

Kümmerlich, adj. nuzný, lopotný; kümmerliches Auskommen haben, nuzně ſe oháněti, nuzowoti nuzowati ſe, lopotowati ſe, lopotiti ſe to, lopotiti se, adv. —ně.



Strany zdroje: I/342

Kümmern, 1. v. a. ſtawowati. 2. v. n. kormautiti; das kümmert mich ſehr, to mne tuze kormautj; was kümmert dich das? co ge tobě do toho? 3. v. rec. kormautiti ſe, dolore affici, ſich zu Tode kümmern, vtrápiti ſe, vſaužiti ſe, ſtarati ſe; laß dich das nicht kümmern, nekormuť ſe pro to. S. Bekümmern.



Strany zdroje: I/342

Kund, adv. známo; kund machen, oznámiti , zpráwu dáti; ſich kund geben, wygewiti ſe, prohláſyti ſe , kund werden, na gewo přigjti.



Strany zdroje: I/342

Kundbar, adj. známý, zgewný, manifeſtus; etwas kundbar machen, ohláſyti, prohláſyti; kundbar werden, proneſti ſe.



Strany zdroje: I/342, I/343

Künſteln, v. a. tiplati ſe s něčjm. 2) den Wein, ſtrogiti wjno. 3) ljčiti; das iſt 343 zu gekünſtelt, to geſt přjliš wyljčeno, krauceno.



Strany zdroje: I/44, I/45

Anſchießen, 1. v. a. naſtřeliti, poſtřeliti; ein Gewehr anſchießen, zbraň průbowati; ein Gebäude an das andere anſchießen, ſtawenj k druhému připogiti, přiſtawěti; den Aermel an den Rock anſchießen, rukaw ke kabátu přiſſiti; ein Brod an das andere anſchießen, chléb huſtě poſázeti. Er iſt angeſchoſſen, geſt poſtřelený, wětrem podſſitý. 2. neutr. přiběhnauti, přihrnauti ſe, přiſtřeliti, přiwaliti 45 ſe; das Waſſer ſchießt an, woda ſem běžj, ſem ſe walj; er kam wie ein Pfeil angeſchoſſen, přiſtřelil gako ſſjp, přiletěl gako ſtřela. 2) naběhnauti na něco, wrazyti do něčeho. 3) mezowati, týkati ſe, wedlé býti.



Strany zdroje: I/45

Anſchiffen, v. n. připlauti, připlawiti ſe.



Strany zdroje: I/45

Anſchlag, m. Anſchlagen, n. Anſchlagung, f. bitj, tlučenj, vdeřenj, vhozenj, zatlučenj. 2) přibitj; prohláſſenj, wyhláſſenj. 3) počjtánj, ſečtenj, wypočtenj, computatio; ceněnj, proceněnj. 4) důmyſl, nález, obmyſl, přemýſſlenj, rada, vkládánj, vloženj, vſmyſſlenj, conſilium; einen Anſchlag machen, nález wymyſliti; — faſſen, domyſliti ſe, obmýſſleti, přemýſſleti, vkládati, vložiti, vraditi ſe, vſmyſliti ſobě; ein Mann voller Anſchläge, důmyſlný, obmyſlný člowěk. 5) prohláſſenj, prowolánj, proſcriptio.



Strany zdroje: I/344

Küſſen, v. a. poljbiti, ljbati, celowati, sl. božkati, boſkati, božkáwati; die Hand küſſen, přitauliti, mor. obtauliti ruku, ſich küſſen, viele Küſſe geben, hubičkowati ſe. Das Küſſen, poljbenj, pocelowánj, obtaulenj.



Strany zdroje: I/45

Anſchlagen, v. irr. 1. act. bjti, tlaucy, vdeřiti, vhoditi, zatlaucy, pulſare; mit der Glocke anſchlagen, zwonem zazwoniti; die Wellen ſchlugen an das Ufer an, wlny k břehu dorážely, wlnobitj k břehu přiráželo, o břeh ſe obráželo. 2) začjti hlas wydáwati, vocem mittere; der Vogel ſchlug an, pták začal zpjwati, zazpjwal; die Hunde haben angeſchlagen, pſy začali ſſtěkati, zaſſtěkali. 3) das Gewehr anſchlagen, zbrog naměřiti, zaměřiti, k ljcy přiložiti. 4) v kowkopů, nakládati, naplňowati, totiž gbeljk ġbeljk rudau aneb kamenjm, odkudž Anſchläger, m. plnič, nakládač. 5) Feuer, rozkřeſati, zakřeſati. 6) přibiti, přirazyti, přitlaucy, adfigere. 7) prohláſyti, prowolati, proſcribere; ſeine Güter ſind bereis bereits angeſchlagen worden, geho ſtatkowé gſau giž prowoláni. 8) zač co ſtogj počjtati; pokládati, proceniti, (ſſacowati), computare, æſtimare, k. p. eines Vermögen anſchlagen, počjtati, proceniti, (ſſacowati); ein jeder ſchlägt ſich in einem zu hohen reiſe an, každý ſe za wjc pokládá, nežli ſtogj. 2. neut. vdeřiti ſe, vhoditi ſe, vrazyti ſe o něco, wrazyti na něco, impingere, offendere; mit dem Kopfe an die Wand, hlawau o ſtěnu vdeřiti. 2) pomocy, proſpěti, ſwědčiti, ſlaužiti, prodeſſe.



Strany zdroje: II/1

Laben, läben, v. a. ſyřiti, sl. zaklaġati, coagulare; gelabte Milch, ſyřánj; das Laben, ſyřenj. 2) v. rec. ſich laben, ſrážeti ſe, coagulari. 3) v. a. občerſtwiti, očerſtwiti, poſylniti, okřepiti, křjſyti, reficere; ſich an etwas laben, pochutnati ſobě na něčem, potěſſiti ſe něčjm.



Strany zdroje: II/1

Lächeln, v. n. vſmjwati ſe; pozaſmáti ſe, zaſmáti ſe, vliſnauti ſe, zubitj ſe zubiti ſe ; höhniſch —, vſſkljbati ſe, vſſklebiti ſe; gezwungen, zaſſkeřiti ſe. Das Lächeln, vſměch; vſmjwánj, zubenj; zaſſkeřenj.



Strany zdroje: II/1

Lachen, v. n. ſmáti ſe, ridere; über etwas lachen, nečemu něčemu ſe ſmáti; überlaut —; chechtati ſe, cachinnari; unanſtändig —, řehtati ſe; die unanſtändig lachet, řehtna; Jemanden lachen machen, rozeſmáti, rozſmjſſiti, k ſmjchu přiweſti někoho; aus vollem Halſe lachen, do hlaſytého ſmjchu ſe dáti; ich möchte mich zu Tode lachen, ſmjchy bých bych mohl puknauti; praſknauti; ſich ſatt lachen, naſmáti ſe; ins Lachen kommen, rozeſmáti ſe; fig. lachende Ausſicht, rozkoſſná, ljbezná kragina, wyhljdka.



Strany zdroje: II/1

Lachen, n. ſmjch, ſmánj, risus; lautes Lachen, chechtánj, řehtánj. Er konnte ſich des Lachens nicht enthalten, nemohl ſe ſmjchy zdržeti.



Strany zdroje: II/1

Lacher, m. ſměgjcý ſe. 2) der gerne oder oft lachet, ſmjſſek.



Strany zdroje: I/45

Anſchließen, v. irr. 1. act. přiložiti, připogiti, přimknauti; ſich anſchließen, připogiti ſe, ſrazyti ſe w hromadu. 2) přiwázati, ſewřjti, ſwázati někoho řetězy, do okowů, do paut dáti, vincire. 2. neut. přilehati, ſwjrati ſe, coniungi.



Strany zdroje: II/2

Laden, v. a. irr. ich lud, habe geladen, nakládati, naložiti, onerare. 2) fig. Jemandes Haß auf ſich laden, nenáwiſt něčj na ſebe vwaliti, w nenáwiſt někomu wgjti. 3) nabiti, nabjgeti; ſcharf —, broky, kulkau nabiti; blind —, na prázdno. 4) vor Gericht —, pohnati, obeſlati, obſýlati, citare. 5) zu Gaſte —, zwáti, pozwati, invitare.



Strany zdroje: I/45

Anſchmeicheln, v. recip. ſich bei einem, někomu ſe liſati, přiliſati ſe, auliſně ſe k někomu mjti.



Strany zdroje: II/2

Läffeln, v. n. ſſmaurati, ſſmaurati ſe.



Strany zdroje: II/2

Lage, f. leženj, položenj; der Stein hat keine gute Lage, kamen neležj dobře; abhängige Lage, aupad, declivitas. fig. ſtaw, okoličnoſti, přjpadnoſti; in der Lage meiner jetzigen Umſtände, w mých nyněgſjch nyněgſſjch přjpadnoſtech, gak to nynj ſe nnau mnau ſtogj. 2) wrſtwa, stratum; 3) auf dem Schiffe, řada děl. 4) die Schichten im Steine, ſlug.



Strany zdroje: II/2

Lager, adv. das Getreide wird lager, obilj ſe klade.



Strany zdroje: II/2

Lager, n. leženj, lože; ſich ein Lager machen, vſtlati ſobě; den Pferden ein Lager machen, podeſtlati koni. 2) Des Kriegsheeres, tábor, ſtaniſſtě, ſtanowiſſtě, leženj wogenſké, castra; 3) der Haſen, lože; des Wildes, peleš, brloh, daupě, lustrum. 4) In der Handlung, ſklad. 5) Im Keller, kantnýř, cantherium. 6) Des Biers, matka.



Strany zdroje: I/45

Anſchmettern, v. reg. 1. act. přirazyti, wrazyti, praſſtiti, zatřjſkati. 2. neut. praſſtiti ſe, vhoditi ſe, vrazyti ſe o něco s welikau prudkoſtj.



Strany zdroje: II/2

Lagern, v. a. položiti, kláſti; ſich lagern, položiti ſe, rozhoſtiti ſe. Das Kriegsvolk hat ſich gelagert, wogſko ſé ſe položilo polem.



Strany zdroje: II/3

Lammen- Lammen , v. a. bahniti ſe, obahniti ſe.



Strany zdroje: I/45

Anſchmiegen, v. a. přiložiti, přitiſknauti; — ſich, přichauliti, přitauliti, přiwinauti ſe.



Strany zdroje: II/4

Landläufig, adj. plahočiwý; Landläufig werden, plahočiti ſe krag od krage, zběhat krag země. 2) běžný , berný. ku př. penjze.



Strany zdroje: I/45

Anſchnarchen, Anſchnauben, Anſchnautzen, v. a. ofrknauti ſe, oſapiti ſe, ſápati ſe, zabraukati na někoho, mor. ofukowati.



Strany zdroje: II/4

Lang, adj. dlauhý, longus; comp. länger, delſſj, der längſte, neydelſſj; einer Ellen lang, lokte zdýlj; ein langer Menſch, wyſoký, oſobný člowěk; ein langer Kerl, dlauhoš, ſlombidlo, ſahan, kolohnát; fig. eine lange Brühe, židká gjcha; langes und breites daher ſchwatzen, mnoho toho napleſkati; vor langen Jahren, před mnoha lety; die Tage werden länger, dne přibýwá; der Wein wird lang, wjno wláčkowatj. adv. dlauho, dáwno, comp. dýl, déle; eine Zeit lang, něgakau chwjli; er fiel der Länge lang darnieder, praſſtil ſebau gak ſſiroký tak dlauhý; über lang oder kurz, na dlauze nebo na krátce; Tage lang, celé dni.



Strany zdroje: II/5

Länge, f. dýlka, dýl, f. longitudo; ein Stück Holz in die Länge ſpalten, kus dřewa na dlauho ſſtjpati. 2) dlauhoſt; die Länge der Zeit, dlauhoſt čaſu; In die Länge wird man der Sache überdrüſſig, trwáli co dlauho, omrzý to; in die Länge ziehen, na dlauhý loket wzýti. Die Sache zieht ſich in die Länge, prodlužuge ſe to. 3) In meiner Länge, w mé weyſſce.



Strany zdroje: II/5

Längſt, adj. po, wedlé, podlé; längſt der Mauer, wedlé, při ſamé zdi; längſt dem Lande hinſchiffen, při ſamém kragi ſe plawiti. 2) dáwno; das weiß ich längſt, to dáwno wjm.



Strany zdroje: II/6

Laß, adj. vſtalý; liknawý, negápný, rozmařilý, wáhawý; — werden, vna iti ſe, vpachtowati ſe, vſtati; chuť a ſýlu ztratiti. adv. —le, —wě, —ně.



Strany zdroje: II/6, II/7

Laſſen, 1. v. n. ſtáti; das läßt ſchön, to pěkně ſtogj, ſwědčj; das würde poßierlich laſſen, k ſmjchuby to bylo; das läßt nicht für meinen Stand, to neſluſſj na můg ſtaw; es läßt, als wenn es regnen wollte, má ſe k deſſťi k deſſti ; wie läßt das? gak to wypadá? 2) puſtiti, dimittere; laß ihn gehen, puſť ho; einen Vogel fliegen laſſen, ptáka puſtiti; Blut (zur Ader) , žilau pauſſťeti pauſſtěti , puſtiti; fallen laſſen, něco puſtiti, vpuſtiti; das Seil fahren laſſen, prowaz puſtiti; laſſen ſie es gut ſeyn, puſťte to mimo ſebe, netrapte ſe tjm; ſich in den Brunnen laſſen, ſpuſtiti ſe do ſtudnice. 3) nechati, sinere; der Gärtner hat das Obſt erfrieren laſſen, zahradnjk nechal owoce zmrznauti; Jemanden laſſen, někoho nechati, ſe ſtrhnauti; er läßt es doch nicht, předce toho nenechá; das Feuer ausgehen laſſen, oheň nechati wymřjti. 4) přeſtati; wir wollen es dabey bewenden laſſen, přeſtanem na tom; eine Sache liegen laſſen, od něčeho přeſtati; das Böſe laſſen, od zlého přeſtati . 5) dáti; er läßt ſich nichts nehmen, nic ſy nedá wzýti; er will ſich nicht tröſten laſſen, nedá ſe vtěſſiti; ein Kind taufen laſſen, dáti djtě křtjti; laß ihn davon nichts merken, nic mu nedey znáti; machen laſſen, curare fieri, dáti dělat; ich laſſe dir einen Rock machen, dám ti kabát dělati; — ein Buch binden, dám knjhu wázati; — ein Haus bauen, dám dům ſtawěti; ſein Leben laſſen, žiwot dáti. 6) Wollen ſie meine Bitte Statt finden laſſen? vproſýmli něco, dáteli proſbě mé mjſto? Laß die Sache nicht zu weit kommen, včiň tomu konec; dazu will ich es nie wieder kommen laſſen, wjc ſe 7 mi to neſtane; ſie wird ihnen die Zeit nicht zu lang werden laſſen, nebude ſe wám s nj ſteyſkati; laß mich dieſes Glück genießen, popřeg mi toho ſſťěſtj. ſſtěſtj. 7) Ich habe es müſſen geſchehen laſſen, nemohl ſem tomu překazyti. 8) die Fahne fliegen laſſen, praporec rozeſtřjti. 9) Laß dir das geſagt ſeyn, rozwaž, pamatug ſy to. 10) Er läßt ſich nichts verdrießen, nic ho nemrzý; er läßt ſich vortreflich ſchmecken, dobře mu chutná; er läßt ſich nichts anfechten, nic ho netrápj; laß ihn nur erſt groß werden, gen co wyroſte; laßt mich nur kommen, gen co přjgdu; wie haſt du dir das können einfallen laſſen? gak ti to mohlo na myſl napadnauti, přigjti? er läßt ſich träumen, daß —, myſlj ſy, že —. 11) Ich weiß mich vor Freude, Schmerz nicht zu laſſen, newjm radoſtj, boleſtj co počjti. 12) Die Anſtalten laſſen es nicht anders vermuthen, z přjpraw nelze gináč ſauditi; ſein Betragen läßt es nicht hoffen, z geho chowánj nelze toho dauffati. 13) Dieß läßt ſich nicht ſagen, to ſe nemůže řjcy; davon läßt ſich viel ſagen, otom by bylo mnoho co mluwiti; dieß läßt ſich nicht denken, toho nelze myſliti; das Buch läßt ſich leſen, tu knjhu doſti mjlo čjſti; das läßt ſich hören, to ge mjlo k ſlyſſenj. 14) Ein Kind etwas auswendig lernen laſſen, djtěti weleti, aby ſe něčemu z paměti včilo; ich habe es ihm ſchon ſchreiben laſſen, welel ſem giž, aby ſe mu pſalo; er hat es mich wiſſen laſſen, wzkázal mi; er hat mich grüßen laſſen, wzkázal mne pozdrawowati; einen Brief übergeben laſſen, pſanj poſlati; laſſen ſie es mich wiſſen, wzkažte, piſſte mi; es läßt ſich niemand weder ſehen, noch hören, nenj žadného ani k widěnj (widěti) ani k ſlyſſenj (ſlyſſeti); laſſen ſie es mich doch ſehen, vkažte mi to, proſým; Waaren kommen laſſen, o zbožj wzkázati, pſáti, pro zbožj poſlati; ich laſſe es an nichts fehlen, wſſe opatřjm; laß ſehen! vkaž! laß einmal hören! powěz pak! ich werde mich dankbar finden laſſen, wděčným ſe prokáži. 15) Laß ihn kommen, zawoley ho, wzkaž pro něho; laß dir ſagen, wěř, dey ſy řjcy. 16) Ich habe mir ſagen laſſen, ſlyſſel ſem, powjdali mi, bylo mi řečeno. Laßt uns ſingen, — gehen, zpjweyme, zazpjweyme ſobě , — poďme. 18) Sich gegen Jemand heraus laſſen, někomu něco zgewiti; ſich nieder laſſen, ſednauti, poſaditi ſe; ſich auf die Knie laſſen, kleknauti, klekati. Meine Frau darf ich’s nicht wiſſen laſſen, ma panj o tom neſmj nic wěděti.



Strany zdroje: II/7

Laſſen, 2. v. a. puſtiti; ſein Waſſer laſſen, wodu, moč puſtiti; dem Pferde den Zügel laſſen, koňowi otěž puſtiti; in die Stadt laſſen, do měſta puſtiti; hinaus laſſen, wen puſtiti; ſich hinunter laſſen, ſpuſtiti ſe; ich will es euch für zehn Thaler laſſen, za deſet tolaru tolarů wám to puſtjm, přepuſtim přepuſtjm . 2) nechati; laß es ſo wie es iſt, nech toho tak; wo haſt du das Buch gelaſſen? kdes nechal knjhy? laß ihn hier, nech ho zde; die Diebe haben ihm nichts gelaſſen, zloděgi mu nic nenechali. 3) zanechati, pozůſtawiti; ich laſſe dir nach meinem Tode einen ehrlichen Namen, pozůſtawjm ti po ſmrti poctiwé gméno. 4) přeſtati; er fängt wieder da an, wo er es gelaſſen hat, tam zas začne, kde přeſtal. 5) dáti; laſſet mir nur Ruhe, deyte mi gen pokog, nechte mne na pokogi; — Zeit, nechwáteyte, deyte mi na chwjli; für den Preis kann ich es nicht laſſen, za ty penjze toho nemohu dáti. 6) Laſſen ſie mir meine Freude, přegte mi mé radoſti; ich laſſe keinen dreyer herunter, ani trognjku neſlewjm.



Strany zdroje: II/8

Läſtern, v. a. láti, vtrhati, pomlauwati, zlořečiti, conviciari. Gott läſtern, rauhati ſe, blasphemare. Das Läſtern, lánj; rauhánj.



Strany zdroje: II/8

Latſchen, v. n. vulg. paťhati ſe. Der Latſcher, paťha.



Strany zdroje: I/46

Anſchuß, m. naſtřelenj, poſtřelenj, začátek ſtřjlenj. 2) přiběhnutj, přihrnutj ſe, přiwalenj ſe. 3) naběhnutj, wraženj. 4) wyraženj, wyſtaupenj, ſ. Anſchießen.



Strany zdroje: II/9

Laufen, v. n. du läufſt, ich lief, gelaufen, běžeti, běhati, těkati, currere; gelaufen kommen, přiběhnauti; er lief, was man laufen kann, běžel, co mohl wyſkočiti; ſich müde laufen, vběhati ſe, vhnati ſe; ins Laufen kommen, rozběhnauti ſe; hin und her laufen , přebjhati; ſich außer Athem laufen, vdychtěti ſe; ſich lahm laufen, od běhu zchromnauti; hinein laufen, wběhnauti; durchs Laufen verrichten, odběhati; wyběhati. Bothſchaft —, poſelſtwjm běžeti; das Pferd läuft einen guten Trab, kůň dobře běžj kluſem. 2) Ljti, linauti; das Blut lief aus der Wunde, krew ſe lila z rány; die Thränen laufen ihm über die Wangen, ſlze ſe mu po ljcých ligj; die Augen laufen ihm voll Waſſer, ſlze ho poljwagj; der Schweiß lief ihm über das Geſicht, pot ſe mu po twáři lil. 3) Tecy; das Waſſer läuft mir in die Schuhe, woda mi teče do ſtřewjců; das Faß läuft, ſud teče; die Lichter laufen oder lecken, ſwjčky ſe plawj, tekau. 4) fig. a) Mit haben: Der Hund hat gelaufen, pes ſe honil, běhal. b) Mit ſeyn : In der Stadt herum —, po měſtě běhati; davon —, vtecy, prchnauti; die Zeit verläuft, čas vtjká; es läuft ein Gerücht, geſt ſlyſſeti, powjdá ſe; Gefahr —, w nebezpečenſtwj býti, přigjti; ich habe von Ohngefähr ein Wort davon laufen laſſen, náhodau ſem ſlowo o tom prořekl; das läuft wider die Ehre, to geſt, to čelj proti cti; das läuft nicht in mein Fach, to ſe mne, mých wěcý netýká; worauf wird das hinaus laufen? co z toho pogde? gaký konec to wezme? das läuft auf eins hinaus, to ge gedno; das Gebirge läuft gen Morgen, hora běžj, táhne ſe k wýchodu.



Strany zdroje: II/9

Läufig, adj. těkawý, běhawý, gezdiwý; ſeyn, běhati ſe, těkati ſe, honiti ſe.



Strany zdroje: II/10

Laut, adj. hlaſytý, sonorus; adv. mit lauter Stimme, na hlas, hlaſytě, hlaſem; laut leſen, na hlas čjſti. fig. Die Sache wird laut, rozhlaſſuge ſe to.



Strany zdroje: II/11

Lavieren, v. a. na moři, wyhybowati ſe. 2) wyhowěti něčemu.



Strany zdroje: II/11

Leben, v. n. žiwu býti, mor. et sl. žjti, vivere; ſo lange ich leben werde, dokud budu žiw; ſo lange ich lebe —, gak žiw, co gſem žiw —; wie er leibt und lebt, gak ſtogj, co má na ſobě. 2) bydleti; in der Stadt, bey Hofe leben, w měſte měſtě , při dwoře přebýwati, bydleti. 3) Lebe wohl! měg ſe dobře! vale; sl. žj, vive! das letzte Lebe wohl, poſlednj wále, rozlaučenj; es lebe der König! žiw, zdráw buď král! 4) Ich lebe der Hofnung Hoffnung , gſem té naděge.



Strany zdroje: I/46

Anſchwellen, v. n. dmauti ſe, nadmauti ſe, otécy, otekati, intumeſcere. 2) přibýwati, augeri. —len, n. —lung, f. dmutj, nadmutj, otečenj, přibýwánj.



Strany zdroje: II/12

Lechzen, v. n. pukati ſe, rumpi; die Erde lechzet, země ſe puká. 2) welmi taužiti, dychtěti, žjžniti po něčem.



Strany zdroje: II/12

Leck, adj. rozeſchlý, rozſedlý, rimosus; leck werden, rozeſchnauti ſe, rozſuſſiti ſe, dehiscere.



Strany zdroje: I/46

nſehen, v. a. djwati ſe, hleděti, patřiti, podjwati ſe, pohleděti, popatřiti, pozřjti, ſ. Anſchauen. 2) ohlédati ſe, ohled mjti, ſſetřiti, wážiti, wzezřjti, reſpicere. Die Koſten nicht anſehen, autrat nelitowati, neſſetřiti. Angeſehen, adj. powažitedlný, wážený, wážný, známenitý, conſpicuus. 3) držeti, za to mjti, domnjwati ſe, že —, putare, videri; er ſah mich für ſeinen Bruder an, držel, měl mne za bratra ſwého. 4) poznáwati, widěti, znáti, animadvertere; man ſieht ihm noch keine Noth an, nenj na něm geſſtě nauze widěti, znáti, er thut alles, was er mir nur an den Augen anſehen (abſehen) kann, on by mi pomyſſlenj vdělal. 5) cýliti, ſměřowati k něčemu; worauf iſt das angeſehen? k čemu ſe tjm čelj, k čemu to ſměřuge?



Strany zdroje: II/12

Lecken, 1. v. n. técy; vom Dache, kapati; die Lichter lecken, ſwjčky ſe plawj. 2. v. a. ljzati, mlznauti, mlſati, lambere; die Finger, oblizowati. 2) fig. ljbati; lecke mich —, polib mne w panj mandu. Das Lecken, ljzánj, ljbánj.



Strany zdroje: I/46

Anſehen, n. hleděnj, patřenj, podjwánj, pohled, wzezřenj, adſpectus. 2) ohled, reſpectus; ohne Anſehen der Perſon, bez přigjmánj oſob, bez ſſetřenj. 3) rozſauzenj, zdánj; allem menſchlichen Anſehen nach, podlé wſſeho lidſkého zdánj. 4) zewnitřnj powaha, neb způſoba, pohled, wzezřenj, ſpecies. 5) podoba, podobánj; es hat das Anſehen, podobá ſe k tomu, es hat kein Anſehen, nepodobá ſe k tomu, allem Anſehen nach, gak geſt widěti. 5) 6) ſlowautnoſt, wážnoſt, wzácnoſt, wzneſſenoſt, zřenj, zřetel, moc, auctoritas.



Strany zdroje: II/12

Leer, adj. prázdný, wyprázdněný, vacuus; etwas leer machen, něco wyprázdniti; den Tiſch leer machen, ſe ſtolu ſkliditi; leer ausgehen, s prázdnau (rukau) odegjti; 2) fig. ničemný, daremný, holý, galowý; leere Worte, galowá, holá ſlowa. adv. na prázdno.



Strany zdroje: I/46

Anſehung, f. ſ. Anſehen, 1. 2) Anſehung der Perſonen, přigjmánj oſob, ſſetrnoſt; in Anſehung, co ſe dotýče, z ohledu. 2) pro, zſtrany, propter, ob.



Strany zdroje: II/13

Legen, v. a. kláſti, položiti, ponere, locare; Feuer legen, oheň založiti; bey ſeit legen, odložiti; Holz an das Feuer legen, dřjwj na oheň přiložiti; Fallſtricke legen, oſýdla ljceti, kláſti; Schuhe an die Füſſe legen, obauwati ſe; Eyer legen, weyce néſti; in Falten legen, nabjrati; ein Pferd legen, nunwiti. Sich legen, lehnauti, weiter oder näher, popolehnauti, von Zeit zu Zeit, popoljhati, ſich ſchlafen legen, položiti ſe, ſpat gjti; das Getreide hat ſich gelegt, obilj polehlo. 2) fig. Einem etwas in den Weg legen, něco w ceſtu kláſti, překážku činit; Hand ans Werk legen, do djla ſe dáti; Hand an ſich ſelbſt —, zabiti ſe; die Hand an einen —, ruce na někoho wztáhnauti, na někoho ſáhnauti; ſich darein legen, wložiti ſe w něco; etwas an den Tag —, na gewo dáti; zur Laſt —, winu dáwati, dáti; eine Stadt in die Aſche —, měſto popelem položiti, wypáliti; worauf zu legen, na něco reydowati; in Ketten und Banden —, do paut, do želez dáti; einen Hund an die Kette legen, pſa na řetez dáti; in den Bann —, do klátby dáti; ſich vor Anker —, kotwicy zarazyti; ſich auf etwas legen, na něco ſe oddati; einen Tag —, ſtánj, rok položiti; einem das Handwerk legen —, někomu řemeſlo zapowědjti; něco překazyti; der Wind, die Wellen haben ſich gelegt, wjtr ſe vtiſſil, vlewil, wlny vlehly, ſe vtiſſily; die Kälte wird ſich bald legen, zyma brzy vlewj; wenn ſich ſein Zorn legen wird, když ho hněw pomine; die Schmerzen fangen an, ſich zu legen, boleſti vlewugj, odtrnugj. Das Legen, kladenj; das Eyerlegen, neſſenj wagec.



Strany zdroje: I/46, I/47

Anſetzen, v. reg. 1. act. přiložiti, přiſaditi, přiſtawiti, admovere, adponere; die Klauen anſetzen, pazaury wrazyti, zatjti, die Feder anſetzen, pérem trhnauti, pſáti; recip. ſich anſetzen, ſaditi ſe, vſa 47 diti ſe. 2) připogiti, einen Ermel, naſtawiti, přiſtehnauti, přiſſjti. 3) Bäume, Eſſig, naſaditi, naſázeti, Bauern, oſaditi. 4) eine Zeit, vložiti, vrčiti, vſtanowiti, vſtawiti. 5) počjtati, ſſacowati, hoch anſetzen, wyſoko položiti. 6) oklamati, oſſiditi, decipere. 2. neut. doléhati, dotjrati, dotřjti. 2) pokuſyti ſe o něco, vſylowati. 3) das Erz ſetzt an, ruda dodržuge, trwá. 4) das Maſtſchwein ſetzt gut an, krmnice, krmná ſwině dobře zakládá, tučnj. 5) die Stutte, die Kuh hat angeſetzet, kliſna oſtala hřebná, kráwa zůſtala ſtelná.



Strany zdroje: II/14

Lehnen, v. a. podepřjti, opřjti, kláſti ſe, niti, inniti, S. Anlehnen. 2) půgčiti, půgčowati, zapůgčiti; wypůgčiti, mutuare. Das Lehnen, podepřenj. 2) půgčowánj. Die Lehnung, půgčka. S. Leihen.



Strany zdroje: I/5

Abgehen, v. a. obcházeti něco, obchoditi, vchoditi. 2) v. n. odgjti, vgjti, odcházeti, ſcházeti, vhnauti. 3) od práwa, neb od zdánj ſwého vpuſtiti, vſtaupiti. 4) mit Tode, ſmrtj ſgjti. 5) vbýwati, vcházeti, nedoſtáwati ſe; die Farbe geht ab, barwa pauſſtj; es geht ihm nichts ab, ničeho ſe mu nenedoſtáwá, Kom. w ničemž nemá nedoſtatku. 6) es wird ohne Blutvergießen nicht abgehen, neſegde, neſkončj ſe bez krweprolitj.



Strany zdroje: I/47

Anſiedel, n. lhota, oſada, vſedloſt; ſich anſiedeln, recipr. oſaditi ſe, oſazowati ſe.



Strany zdroje: II/14

Leib, m. tělo, corpus; dim. Das Leibchen, tjlko; ſeinem Leibe gutes thun, tělu ſwému howěti; bey Leibe nicht, nikoliwěk, na žádný způſob; an Leib und Leben ſtrafen, na hrdle treſtati; vom Leibe fallen, churawěti, hubnauti, padnauti ſe; einem zu Leibe gehen, na někoho dorážeti, na tělo gjti; wohl bey Leibe, tělnatý, tluſtý při těle. 2) Ein Kleidungsſtück, fig. das Leibchen, tjlko, žiwůtek, der Frauenzimmer, mor. kordulka, frytka, kazagka. 3) břicho, žiwot; Jemanden um den Leib faſſen, někoho w půly obeknauti, obegmauti; geſegneten Leibes, s autěžkem; von Mutterleibe an, od narozenj; das Reiſſen im Leibe, žřenj w břiſſe, vgjmánj. 4) der Rumpf, traup, mor. ſnět, truncus. Brod, pecen, bochnjk, libo; dim. pecnjk, bochnjček.



Strany zdroje: II/15

Leichen, v. n. ſich ſtreichen, třjti ſe; das Leichen der Fiſche, třenj ryb.



Strany zdroje: II/15

Leid, n. ljtoſt, hoře, n. žaloſt, zármutek, dolor, mœror; einem ein Leid thun, někomu vbljžiti, vſſkoditi; ſich ein Leides thun, zabiti ſe, o žiwot ſe připrawiti; Leid tragen, žaloſtiti, rmautiti ſe, žaloſt mjti; vor Leid ſterben, ljtoſtj, hořem vmřjti; im Leide gehen, in der Trauer, ſmutek néſti.



Strany zdroje: II/16

Leihen, v. a. ich lieh, habe geliehen, půgčiti, půgčowati, vwěřiti, ſwěřiti, zapůgčiti, sl. požičiti ( ol. pogičiti), commodare. 2) wypůgčiti ſe, mutuari. Das Leihen, půgčenj, půgčowánj; zapůgčenj; vwěřenj; půgčka.



Strany zdroje: II/17

Leiſten, v. a. dokázati, konati, wykonati, doweſti, způſobiti; Hülfe leiſten, ku pomocy přiſpěti; die Huldigung — poddanoſt ſljbiti; einen Eid — přjſahu ſkládati; Bürgſchaft —, rukogmjm býti; Gewähr — ſpráwau ſe zawázati; Widerſtand —, odoláwati, odporowati; Geſellſchaft —, prowázeti, towaryſſem býti na ceſtě; Pflicht —, powinnoſt prokázati, činiti; Frohndienſte — robotu wybýwati; das Verſprochene — k přjpowědi ſtáti, přjpowěd ſplniti.



Strany zdroje: II/17

Lenken, v. a. obraceti, obrátiti; řjditi, zprawowati; ſich lenken laſſen, dáti ſebau wládnauti; das Schiff lenken, reydowati; fig. der Menſch denkts, Gott lenkts, člowěk mjnj, Bůh měnj; ſich rechter Hand lenken, vhnauti ſe w prawo.



Strany zdroje: II/18

Lernen, v. n. včiti ſe, navčiti ſe něčemu, discere; eine Sprache —, gazyku ſe včiti; das lernt ſich bald, tomu ſe brzy navčj; anfangen etwas zu lernen, zavčowati ſe. Das Lernen, včenj.



Strany zdroje: II/18

Letzen, v. a. weſeliti ſe; ſich an etwas —, pochutnati ſy na něčem. 2) v. rec. ſich letzen, laučiti ſe, rozžehnáwati ſe.



Strany zdroje: I/47

Anſprechen, v. a. k někomu promluwiti. 2) einen um etwas anſprechen, s někým o něco mluwiti, někoho za něco proſyti, žádati. 3) einen anſprechen, někoho pozdrawiti, přiwjtati; ku práwu pohnati, v práwa obžalowati. 4) bey jemanden anſprechen, v někoho ſe zaſtawiti.



Strany zdroje: II/18

Leuchten, 1. v. n. ſwjtiti, splendere. 2) ſtkwjti ſe, třpytěti ſe, coruscare. 3) bleyſkati ſe, fulgurare. 4) fig. ſpatřowati ſe.



Strany zdroje: II/19

Leyern, v. n. na kolowrátek hráti, 2) fig. kňaurati. 3) laudati ſe. Das Leyern, hránj na kolowrátek; laudánj.



Strany zdroje: II/19

Licht, n. ſwětlo, lux; ſwětloſt, claritas; dim. das Lichtchen, ſwětýlko; es wird Licht, ſwitá, ſwitá ſe; das ſteht mir im Lichte, to mi zaclánj, zacloňuge; gehe aus dem Lichte, odſloň! mit dem Lichte ſchöckern, žáhati; fig. Hinter das Licht führen, oſſáliti, opentliti, podſkočiti někoho. 2) Licht, pl. Lichter, ſwjce, ſwjčka, candela, dim. Lichtlein, Lichtel, ſwjčička.



Strany zdroje: I/47

Anſpruch, m. nářek, narčenj, nařknutj, potahowánj ſe na něco, požádánj něčeho, práwo k něčemu, petitio, ius; Anſpruch machen, oſobiti ſobě.



Strany zdroje: II/19

Lieb, adj. milý, rozmilý, roztomilý; es ſey lieb oder leid, buď ljbo nebo žel; mein Lieber, milý brachu, meine Liebe, milá brachu; es iſt mir lieb, gſem tomu rád; es iſt ihm nicht lieb, nenj mu mjlo; er hat ihn lieb, geſt laſkaw na něho; má ho rád; einen lieb gewinnen, zamilowati, zaljbiti ſy koho. 2) Božj; das liebe Brod, Božj dárek; das ganze liebe Jahr; celý Božj rok; unſre liebe Frau, rodička Božj, panenka Marya.



Strany zdroje: II/19

Liebeln, v. n. milkowati, ſſmaurati ſe, ſſiſſmati ſe. Die Liebeley, milkowánj.



Strany zdroje: II/20

Liebkoſen, v. a. lahoditi, ljſati ſe, vmjleti ſe; lichotiti.



Strany zdroje: II/20

Liebkoſung, f. auliſnoſt, lahozenj, milkowánj, vmjlenj ſe.



Strany zdroje: I/48

Anſtämmen, v. a. opřjti, podepřjti, podpjrati, zpodpjrati, zpoléhati na něco, adniti, inniti. 2) ſnažiti ſe, wynaſnažowati ſe, niti. Anſtämmung, f. ſnaženj, ſnažnoſt, wynaſnažowánj, niſus.



Strany zdroje: II/20, II/21

Liegen, v. n. irr. ich lag; habe (bin) gelegen, ležeti, jacere; ein wenig — poležeti, oft —, ljhati; den ganzen Tag, die ganze Nacht hindurch liegen, celý den, celau noc přeležeti; durchs Liegen verlieren, proležeti; ſich wund liegen, proležeti ſe; krank liegen, w nemocy ležeti, ſtonati; 21 in den letzten Zügen —, w poſlednjm taženj býti, vmjrati; auf der Bärenhaut —, zaháleti. 2) fig. záležeti; es liegt viel daran, mnoho na tom záležj. b) Auf deu den Knieen liegen, klečeti. c) Im Anſchlage liegen, do ljce wzýti, w ljcy býti. d) Am Halſe —, na krku býti, hrdliti někoho. e) Einander in den Haaren liegen, rwáti ſe; fig. hadrowati ſe, na ſſtjru ſobě býti. f) Vor Anker —, na kotwicy ſtáti. g) Unter einer Decke —, ſrozuměti ſobě. h) Es liegt am Tage, toť geſt zřegmé, patrné. i) Liegende Güter, nemohowité ſtatky. Das Liegen, leženj, ljhánj.



Strany zdroje: I/48

Anſtand, m. lhůta, meſſkánj, odklad, odkládánj, prodlenj, poklid, průtah, sl. lhůtánj, cunctatio, dilatio; Anſtand im Kriege, pokog do giſtého čaſu, přjměřj, induciæ. 2) pochybnoſt, pochybowánj, rozpak, rozpakowánj, dubitatio, hæſitatio, k. p. Anſtand in etwas nehmen, pochybowati, rozpakowati ſe při něčem, na rozpacých býti, sl. lhůtati; ohne Anſtand, bez rozmýſſlenj, rozpakowánj. 3) náležitoſt, přjſluſſnoſt, decor; mit Anſtande, náležitě, přjſluſſně, decore. 4) čekaná, poſtřjžka v myſliwců aneb ſtřelců; auf den Anſtand gehen, na čekanau gjti, na poſtřjžku wygjti.



Strany zdroje: II/23

Löffel, m. lžjce, sl. ližice, cochlear; dim. Das Löffelchen, lžička. S. auch Koch-, Schaum-, Schöpf-, Vorleglöffel; einen Löffelvoll, ſe lžjcy. 2) beym Haſen, die Ohren, ſluchy.



Strany zdroje: II/23

Löffel-, lžičnj; die Löffelſpeiſe, lžičnj gjdlo, co ſe lžjcý gj; der Löffelſtiel, držadlo lžičnj, v lžjce.



Strany zdroje: II/23

Löffeln, v. n. ſſmaurati ſe, ſſiſſmati ſe, S. Läffeln. 2) lžicý gjſti.



Strany zdroje: I/48

Anſtehen, v. n. irreg. přiſtáti, ſtáti při něčem, adſtare. 2) dobře ſtáti, přiſluſſeti, ſwědčiti, ſluſſeti, aptum eſſe, decere. 3) ljbiti ſe, whod býti, placere, probari. 4) čekati, poſečkati, prodliti, prodljwati, expectare, morari; es iſt lange genug angeſtanden, doſti dlauho ſe s tjm prodljwalo. 5) anſtehen laſſen, odložiti, opominauti, ponechati, puſtiti mjmo ſebe, differre, intermittere. 6) pochybowati, rozpakowati ſe, hæſitare.



Strany zdroje: I/48

Anſtellen, v. a. poſtawiti, přiſtawiti, adponere. 2) poſtawiti, vſtanowiti, conſtituere. 3) naſtrogiti, připrawiti, přiſtrogiti, způſobiti, zřjditi, ſubornare. 4) dokázati, dowéſti, ſpáchati, ſtropiti, wywéſti, patrare. 5) doſaditi, oſaditi, poſaditi, vſtawiti, inſtituere. 6) ſich anſtellen, a) poſtawiti ſe, na čekanau gjti; b) chowati ſe, zprawowati ſe, ſe gerere; c) dělati ſe, ſtawěti ſe, ſimulare.



Strany zdroje: II/23, II/24



Strany zdroje: II/24

3) do, na: los gehen, nun geht es los, teď ge mela; los ziehen, na někoho dorážeti, tuze haněti; auf den Feind, na nepřjtele táhnauti; auf einen losfahren, ſápati ſe na někoho; nur darauf los, gen do toho.



Strany zdroje: II/25

Ludern, v. n. pſý žiwot wéſti, pſýti ſe; čubčiti ſe.



Strany zdroje: II/25

Luft, f. pl. Lüfte, powětřj, aer, aura; in den Lüften fahren, w powětřj ljtati; Luft ſchöpfen, dýchati, oddychati; du ſprichſt in die Luft, darmo řeč, darmo mluwjš; in freyer Luft, pod ſſjrým nebem; einem Baume Luft machen, ſtrom prokleſtiti; dem Blute —, žilau puſtiti; fig. dem Herzen —, poſteſknauti ſobě; einem Gedanken —, něco zgewiti; etwas an die Luft legen, něco na powětřj wyložiti. 2) wjtr; dim. das Lüftchen, wětřjk, wětřjček; die Luft kommt aus Morgen, wjtr wěge od wýchodu.



Strany zdroje: I/1



Strany zdroje: II/26

Lümmeln, ſich, v. rec. kláſti ſe, podpjrati ſe, loktem, v př. na ſtůl, klackowati.



Strany zdroje: II/26

Lungenſucht, f. ſauchotiny, ( mor. ſauchoty), nedužiwé pljce; phthisis pulmonalis; er kriegt die Lungenſucht, chytagj ſe ho ſauchotiny.



Strany zdroje: II/26, II/27

Luſt, f. ljboſt, potěſſenj, radoſt. Luſt an Tanzen, Reiten haben, rád tancowati, 27 gezditi; daß es eine Luſt war, až bylo mjlo; ich ſehe meine Luſt daran, mjlo mi na to patřiti; ſich eine Luſt machen, weſelj ſobě včiniti. 2) chut, chuť; dim. das Lüſtchen, chautka; ich habe Luſt zum Eſſen, Trinken, chce ſe mi gjſti, pjti; Luſt bekommen, chuť doſtati, zachutnati ſobě; die Luſt verlieren, odchutiti ſe, odnechtjti ſe; ſeine Luſt büßen, laſkominy ſetřiti; 3) pl. die Lüſte, rozkoſſe, žádoſti; den Lüſten dienen, rozkoſſj hleděti.



Strany zdroje: I/49

Anſtoßen, v. irr. 1. act. vdeřiti, vhoditi, zawaditi o něco, ſtrčiti, wrazyti do něčeho, vſtrčiti, impingere, offendere. 2) mit der Zunge, breptati, zagjkati ſe, balbutire. 3) napěchowati, pjchem přirážeti. 4) ein Gebäude an das andere, dům k domu přiſtawěti, připogiti, přirazyti, ſrazyti; mit den Weingläſern, ſkleničky přiſtrkowati, collidere. 2. neut. vdeřiti ſe, vhoditi ſe, potknauti ſe, vrazyti ſe, vſtrčiti ſe, wrazyti do něčeho, zawaditi o něco; das Pferd ſtößt an, kůň kleſá, kůň ſe potýká, vrážj. 2) chybiti, pochybiti, kleſati, omýliti ſe, poblauditi. 3) napadnauti, přigjti, k. p. es ſtößt ihn ein Fieber an, napadá ho, přicházý na něho zymnice. 4) ležeti, ſtáti při něčem, dotýkati ſe, mezowati. 5) pohorſſowati ſe, vrážeti ſe na něčem.



Strany zdroje: II/27

Lüſten, Lüſtern, v. n. dychtěti, chtjti ſe, wzechtjti ſe, zachtjti ſe, bažiti po něčem; das lüſtert mich nicht, toho ſe mi nechce.



Strany zdroje: II/27

Lüſtern, adj. chtiwý, žádoſtiwý, mor. bažný; — werden, wzechtjti ſe, zachtěti ſe.



Strany zdroje: II/27

Luſtig, adj. weſel, weſelý, laetus; adv. —le; ſich luſtig machen, weſelu býti, obweſelowati ſe; Jemanden —, rozweſeliti někoho; ſich über jemand —, poſměch ſobě z někoho ſtrogiti; ein luſtiger Kopf, weſelý člowěk, weſelka.



Strany zdroje: II/27

Luſtwandeln, v. n. procházeti ſe. Das Luſtwandeln, procházenj vtěſſené.



Strany zdroje: II/27, II/28

Machen, 2. 1. v. n. dělati; mache doch, děley, poſpěš pak! 2. v. a. dělati, robiti, činiti, půſobiti, facere; fertig machen, dodělati; ſich davon, aus dem Staube machen, prchnauti, s waňkem ſe poraditi; ſich über etwas machen, dáti ſe do něčeho; ſich an Jemand —, do někoho ſe dáti; vtécy ſe k někomu; ſich vom Berge hinab—, s wrchu sběhnauti, ſgjti; ſich auf den Weg —, na ceſtu ſe wydati; ſich auf die Seite —, odegjti. 2) einem die Rechnung —, někomu počet kláſti; ſich auf etwas Rechnung —, dauffati, nadáti ſe, že něčeho doſáhne; Lärm —, bauřku, hluk ſtropiti; ein Geſchrey —, křičeti, pokřik vdělati; Jemanden zum Sklaven —, někoho otroka, otrokem vdělati, w otroctwj vweſti; einen Gefangenen —, zagjti; ein Land zur Wüſte —, kraginu w puſtinu obrátiti; viele Schulden —, dluhů nadělati; ein Compliment —, pokloniti ſe, poklonu včiniti; ſich Jemanden zum Freunde —, přjzeň a láſku ſobě v někoho zeyſkati; zum Feinde —, někoho na ſebe rozhněwati; Jemanden ein ſaures Geſicht —, na někoho ſe mračiti, ſſkarediti; Anſtalt —, ſtrogiti ſe, chyſtati ſe; ſich allerley Gedanken —, wſſelicos ſobě myſliti; machen ſie ſich keine Sorgen, neſtaragj ſe; ſich Bedenken —, rozpakowati ſe; Bekanntſchaft —, ſeznámiti ſe; Freundſchaft —, ſpřáteliti ſe; Vorwürfe —, wyteykati, wyčjtati; den Anfang —, počjti, počjnati, začjti; einem Luſt zu Eſſen —, chuti k gjdlu dodati; Große Augen —, diwiti ſe, wytřeſſtiti, wypauliti oči; ei 28 ne Entdeckung —, wyſſetřiti něco; ſich etwas zur Pflicht —, za powinnoſt pokládati; ſein Glück —, k ſſtěſtj přigjti; mit einem gemeine Sache —, držeti s někým. 3) Man kann ihm nichts recht machen, žádný mu nemůže nic w hod včiniti; ein Gefäß rein —, nádobu wyčiſtiti, wypláknauti, wymyti ; etwas feſt—, něco vpewniti, přitužiti, vtužiti; weich —, měkčiti, rozměkčowati; ſich feſt—, oprawiti ſe; arm —, ochuditi, na chudobu, mizynu přiweſti; reich —, obohatiti; krank —, nemoc způſobiti; geſund —, vzdrawiti; ſich beliebt —, láſku zýſkati; verhaßt —, zoſſkliwiti ſe; etwas größer machen —, něco zwětſſiti; kleiner —, zmenſſiti; einen Gefangenen frey—, wězně propuſtiti; ſich naß —, zmokřiti ſe, zmočiti ſe; ſich ſchmutzig —, vſſpiniti ſe; einen luſtig —, rozweſeliti; er hat ſich bey Ihnen nothwendig gemacht, způſobil, že wám nelze bez něho býti; das macht mein Unglück vollkommen, to dowrſſilo, doplnilo mé neſſtěſtj; einem etwas weiß —, bělmo, zeleno dělati; ſich bezahlt —, ſnažiti ſe, aby byl zaplacen, zaplacowati ſy; etwas lächerlich —, z něčeho poſměch včiniti; einem etwas deutlich —, někomu něco wyſwětliti; etwas ausfindig —, něco wyhledati, wynalezti; Jemand herunter —, weytopek někomu dáti; machen ſie, das er kommt, magj ho k tomu, ať přigde; wie machen wir es, daß —, co počneme, aby —; ein Schatten macht uns oft Zittern, ſtjnu ſe čaſto hrozýme; Jemanden lachen —, rozſmjſſiti někoho, ſich etwas zu thun —, do něčeho ſe dáti; geſchwefelter Wein macht dumm, po wjně syrau zoprawowaném hlawa ztupj; ſalzige Speiſen machen Durſt, po ſlaných gjdlech chce ſe pjti; das macht Kopfweh, po tom hlawa bolj; das macht, daß er arm iſt, to ge tjm, že geſt chudý; aufrichtige Reue macht alles wieder gut, oprawdowá ljtoſt wſſecko zas naprawj; Sorgen machen vor der Zeit alt, kdo ſe ſtará, brzy ſe zſtará; einem einen Antrag —, někomu něco předložiti; kund —, oznámiti; eine Reiſe —, ceſtu konati; einen Verſuch —, zkuſyti; das macht es eben, tjm ſamým; das macht nichts, o to nic nenj. 5) Das Bette —, poſtel ſtláti; Holz —, dřjwj ſſtjpati, kálati; Butter —, máſlo tlaucy; Feuer —, oheň rozdělati, rozkřeſati; das Eſſen, die Hochzeit —, gjdlo, ſwadbu ſtrogiti; zu Gelde —, ſpeněžiti; er hat ſich viel bey dieſer Sache gemacht, při tom mnoho wydělal; dabey iſt nichts zu machen, na tom ſe nic newydělá; Sie machen es gar zu gefährlich, hrozně tjm ſtraſſjte; er iſt ſo arm nicht, als ihn die Leute machen, nenj tak chudý, gak lidé mluwj; er macht ſich ſehr arm, ſtawj ſe, dělá ſe tuze chudým; einem ein Verbrechen aus etwas —, někomu něco za prowiněnj pokládati; zum Ketzer —, někoho za kacýře wyhlaſſowati, rozhlaſſowati; er macht in dieſem Hauſe den Narren, dělá w tom domě ze ſebe blázna, ge gim w tom domě za blázna; ich mache mir nichts daraus, nic na to nedbám; viel aus nichts —, něčeho ſobě mnoho wážiti; es wird daraus wenig gemacht, nehrubě ſy toho kdo wſſjmá, wſſimne; du haſt es ſchön gemacht, tys to zbauchl! zcákl! ſplákl.



Strany zdroje: II/28, II/29

Mächtig, adj. mocný, potens; ſehr mächtig, 29 přemocný; mächtig werden, zmocniti ſe, k mocy přigjti; ſeiner ſelbſt nicht mächtig ſeyn, nemocy ſebe přemocy; einer Sprache mächtig ſeyn, dobře gazyku rozuměti, geg vměti; adv. —ně.



Strany zdroje: II/29

Made, f. čerw, mor. chrobák; der Käſe bekommt Maden, čerwi ſe dáwagj do ſeyra.



Strany zdroje: I/49

Anſtrahlen, v. a. paprſſlkowati, paprſſlky oſwěcowati, zaſtkwjwati ſe, adfulgere.



Strany zdroje: II/29

Mager, adj. hubený, wyzáblý, ſucholupý, ſuchý, churawý, wychřadlý, přepadlý, chudý, zchudlý, wychrtlý, zaſſkudlý, macer; mager werden, ſchnauti, hubeněti, chrtnauti, churawěti, chudnauti ſe, padnauti ſe; mageres Vieh, hubený, zaſſkudlý dobytek; ſchlechtes Fleiſch, raſowina; mageres Frauenzimmer, ſuſſka; mag. Mannsbild, ſuchaun, ſuchánek, mor. ſuchar. 2) fig. chatrný; eine magere Mahlzeit, chatrný, ſkrowný oběd; magere Predigt, chatrné kázanj; die Saat ſteht ſehr mager, oſenj ge welmi řjdké; magere Zeit, zlj čaſowé; adv. —ně, —le.



Strany zdroje: I/49

Anſtreichen, v. a. namazati, pomazati, přimazati, adlinere, illinere. 2) zabjliti, sl. naljčiti, zaljčiti; ſich anſtreichen, ljčiti ſe, naljčiti ſe, sl. barwiti ſe, zabarwiti ſe, fucare, infucare. 3) poznamenati, zaznamenati, sl. naznačiti, poznačiti, notare. 4) kárati, treſtati, caſtigare. 5) ſ. Anſtreifen.



Strany zdroje: I/49

Anſtreifen, v. n. přitřjti ſe, zawaditi, ſtringere.



Strany zdroje: I/49

Anſtrengen, v. a. namáhati, přičiniti, ſnažiti ſe, vſylowati, contendere. 2) doháněti, přjdržeti, přitahowati k něčemu.



Strany zdroje: II/30

Mähren, v. n. im Naſſen, ſſpljchati ſe, máchati ſe, bryndati ſe; im Trockenen, kuti ſe kutiti ſe .



Strany zdroje: I/49

Anſuchen, v. a. pohledáwati, wyhledáwati něčeho, vcházeti ſe, proſyti, žádati o něco, petere. Anſuchen, n. —chung, f. pohledáwánj, wyhledáwánj; proſba, proſſenj, žádoſt, žádánj.



Strany zdroje: II/31

Man, pron. indefin. kann nur 1) durch ſe, mit einem Zeitworte gegeben werden: Oder 2) durch das verſchwiegene lidé, Leute; man ſpricht, powjdá ſe; man ſchreibt, pjſſe ſe; man hat es mir geſagt, powjdali mi to; man findet allerley Leute auf der Welt, na ſwětě gſau, wſſeligacý gſau wſſeligacý lidé. Auch 3) durch eine andere Perſon, man findet, nalezáme —.



Strany zdroje: II/32

Mangeln, v. n. nedoſtáwati ſe, deficere. 2) mrhati; es mangelt mir nichts, nic mi nemrhá. 3) fig. An mir ſoll es nicht mangeln, na mně nebude chyběti.



Strany zdroje: II/32

Mann, m. člowěk, lid; der gemeine Mann, obecný lid; es fehlt uns der dritte Mann, třetj nám ſcházý, chybj; eine Waare an den Mann bringen, zbožj odbyti, prodati; ich kenne meinen Mann, wjm, s kým gednám; ich halte mich an meinen Mann, gá ſe držjm oſoby. 2) pl. Männer, muž, vir; dim. das Männchen, Männlein, mužjk, mužjček; bey Thieren, ſamec, dim. ſameček; ſich Mann für Mann ſchlagen, ſám a ſám, muž s mužem, ſe potýkati; Mann und Roß, gezdec s koněm; ein Wort ein Mann, ſlowo s to! ich ſtehe meinen Mann, ſtogjm za ſebe; ſechs Mann hoch, ſſeſt mužů zweyſſj; ich bin Mann dafür, gſem za to práw. 3) Manžel, maritus; an Mann bringen, za muže wdáti, wywdáti. 4) Ein armer Mann, chuďas, chudinec.



Strany zdroje: II/33

Manntoll, adj. po mužſkém ſe wztěkagjcý.



Strany zdroje: II/33

Manſchen, v. n. máchati ſe, ſſpljchati ſe, ſſplechtati ſe, čmjrati ſe, bryndati ſe.



Strany zdroje: II/33

Mantel, u. n. pláſſť, pallium; dim. das Mäntelchen, pláſſtěk, pláſſtjček, den Mantel nach dem Winde hängen, howěti, propůgčowati ſe čaſu, kam wjtr tam pláſſť. 2) fig. zámyſl, foch, záſtěra, bárwa, pláſſť, pretextum.



Strany zdroje: II/33

Markſcheide, Markſcheidung, f. hranice, kde ſe hranice dělj, rozehranj, rozhranj, marſſeyd.



Strany zdroje: I/50

Anthun, v. a. včiniti, vdělati. 2) oblécy, obljkati, vſtrogiti ſe, induere. 3) einem Ehre anthun, někomu čeſt prokázati; Schande, někomu hanbu vdělati, způſobiti. 4) včarowati, incantare. Es iſt ihm angethan, má vděláno, sl. porobili mu.



Strany zdroje: II/35

Mäßigen, v. a. krotiti, vſkrowniti, vmenſſiti, na vzdě držeti, moderari, temperari; ſeine Rede mäßigen, řeči vſkrowňowati; die Strafe mäßigen, vſkrowniti, vmenſſiti pokuty; ſich im Eſſen und Trinken mäßigen, ſtřjdmě ſe chowati, vſtřjdmiti, vſkrowniti ſobě w gjdle a w pitj.



Strany zdroje: II/36

Maul, n. pl. Mäuler, huba, os; loſes Maul, paſſtěka; großes, tlama; dim. das Mäulchen, auch in der Bedeutung eines Kuſſes, hubička, osculum; das Maul aufſperren, hubu rozedřjti; das Maul wäſſert ihm darnach, má na to laſkominy; Maul machen, hubowati, hubau tlaucy; ſchiefes Maul machen, vſſkljbati ſe; ſſpauliti, ſſklebiti ſe; er redet, wie es ihm in das Maul kommt, mluwj, co mu ſlina na gazyk přineſe.



Strany zdroje: I/50

Antrag, m. plur. Anträge, podánj, předloženj, předneſſenj, conditio, propoſitio; — thun, podati, předložiti, přednéſti. 2) otázka, potaz, zeptánj, interrogatio; thun, otázati ſe, potazowati ſe. 3) požádánj, žádoſt, poſtulatio.



Strany zdroje: II/37

Mauſen ſich, v. rec. von Vögeln, pelichati; von Krebſen, ſwljkati ſe. Das Mauſen, S. die Mauſe.



Strany zdroje: I/50

Antreffen, v. a. nagjti, naleznauti, popadnauti, připadnauti, přiſtihnauti, zaſtihnauti, inuenire, offendere; zu Hauſe, doma zaſtati. 2) dotýkati ſe, ſ. betreffen.



Strany zdroje: II/37

Mauſig, adj. roztahowačný; ſich mauſig machen, roztahowati ſe, rozdjrati ſe, wypjnati ſe.



Strany zdroje: II/37

Mauthbar, adj. od čeho ſe meyto platj.



Strany zdroje: I/50

Antreiben, v. irr. 1. act. doháněti, dohnati, poháněti, přiháněti, přihnati, adpellere. 2) nabádati, nabjzeti, pobádati, pobjzeti, ponaukati, popauzeti, popuzowati, impellere. 2) 2. neut. hnáti ſe, hrnauti ſe, přihnati ſe.



Strany zdroje: I/50

Antreten, v. irr. 1. act. naſſlapati, přiſſlapati. 2) vcházeti ſe, žádati. 3) přikročiti, wkročiti, začjti; eine Reiſe, na ceſtu ſe wydati; ein neues Jahr, nowý rok začjti. 2. neut. přiſtaupiti, accedere.



Strany zdroje: II/39

Meiden, v. n. irr. ich mied, wyſtřjhati ſe, ſtřjcy ſe, warowati ſe, ſtraniti ſe, ſſtjtiti ſe, vitare; leide, was du nicht meiden kannſt, kde nemůžes nemůžeš přeſkočiti, podlez. Das Meiden, die Meidung, wyſtřjhánj, warowánj.



Strany zdroje: II/39

Mein, meine, mein, pron. poss. můg, má, mé; meus, mea, meum; mein Sohn! ſynu můg! meiner ſeits, z mé ſtrany; meines Theil, co ſe mne týče. 2) ſwůg, ſwá, ſwé, wenn die erſte Perſon das Subject im Satze iſt ; ich kaufe es für mein Geld, kaupil ſem to za ſwé penjze. 3) meiner, genit. oder 1. pers. mne , ſebe; errinnert euch meiner, zpomeňte na mne; ich war meiner nicht mächtig, nebyl ſem ſebe mocen.



Strany zdroje: II/39

Meinen, v. n. mjniti, mnjti, myſliti, zato mjti, domnjwati ſe, putare, existimare; mein ich, trwám, tuſſjm.



Strany zdroje: II/40

Meiſter, m. miſtr, magister; die —inn, die Ehefrau, miſtrowá; die Meiſterin, in einer Kunſt, myſtryně miſtryně ; ſich von einer Stadt Meiſter machen, zmocniti ſe měſta; den Meiſter ſpielen, na wrchu býti; ſeiner ſelbſt nicht Meiſter ſeyn, nebyti ſebau mocen. Meiſter-Hand, miſtrowſká ruka. 2) ein junger Geiſtlicher der noch nicht Prieſter iſt, magſtr. 3) ras, miſtr, podhodný.



Strany zdroje: II/40

Melden, v. a. et rec. ozýwati ſe, ozwati ſe, respondere, sonum edere; der Hirſch meldet ſich, gelen ſe ozýwá. 2) ohláſyti, hláſyti, opowědjti, opowjdati; ſich melden laſſen, dáti ſe opowědjti. 3) oznámiti, nuntiare. 4) zmjniti ſe, připomenauti; Hagek meldet, Hágek vwodj, připomjná. 5) Ohne Ruhm zu melden, nechlubě ſe; mit Ehren zu melden, z dowolenj, krom dobrých lidj; die oben gemeldete Sache, wěc ſwrchu zmjněná, dotčena dotčená . Das Melden, ozwánj, opowěděnj, oznámenj.



Strany zdroje: II/40

Meldung, f. zmjnka, zmjněnj; — thun, zmjniti ſe.



Strany zdroje: II/41

Mengen, v. a. mjchati, mjſyti, miscere; dem Pferde das Futter mengen, koňowi obroku namjchati. 2) fig. ſich in alles mengen, do wſſeho ſe mjchati, pléſti ſe, plichtiti ſe, mor. plantati ſe.



Strany zdroje: II/41

Menſch, m. člowěk, homo; die Menſchen, lidé; dim. člowjček; Menſchwerden, wtěliti ſe, incarnari; es iſt kein Menſch zu Hauſe, žiwá duſſe nenj doma, ani křjſtka (ſſkřjtka) nenj doma.



Strany zdroje: I/51

Anvettern, ſich, přikmotřiti ſe, připřáteliti ſe, t. g. přilichotiti ſe, přiliſati ſe.



Strany zdroje: II/41

Merken, v. a. znamenati, poznamenati, zaznamenati; merken laſſen, dáti znáti; er ließ ſichs merken, dal na ſobě znáti. 2. v. n. porozuměti, cýtiti; auf etwas —, pozorowati, pozor dáti; merke auf meine Worte, dey pozor na má ſlowa, pozorug mých ſlow. 2) pamatowati; merke dir den Ort, pamatug ſobě to mjſto.



Strany zdroje: I/51

Anwachſen, v. n. an etwas, k něčemu přirůſti, s něčjm ſe ſroſti, ſrůſti, accreſcere, agnaſci. 2) zroſtati, zrůſti, zrůſt bráti, creſcere. 3) přibýwati, rozmáhati ſe.



Strany zdroje: II/42

Meſſerſpitze, f. ſſpice, ſſpička v nože; eine Meſſerſpitze voll, ſe ſſpic nože.



Strany zdroje: II/43

Mich, acc. mne, mě; ich habe mich —, gá ſem ſe —.



Strany zdroje: II/43

Miene, f. podoba; Miene machen, ſtrogiti ſe, chyſtati, ſtawěti ſe. 2) wzhled, pohled, wzezřenj.



Strany zdroje: I/51

Anwandeln, v. n. napadnauti, pochytiti, inceſſere; die Krankenheit wandelt ihm an, nemoc ſe ho chytá.



Strany zdroje: I/51

Anwedeln, v. a. oháněti, přiwjwati, ocaſem ſe někomu liſati.



Strany zdroje: II/44, II/45

Miſchen, v. a. mjchati, mjſyti, miscere; ein gemiſchter Zeug, (von Leingarn und Wolle, der Duredey) paučawanka, paučowanina; gemiſchtes Getreide, ſměſyce, ſměſka; — Flößholz, mjſſenina. 2) beym Becker, ſtjrati. 3) fig. ſich in etwas mi 45 ſchen, mjſyti ſe, mjchati, ſe mjchati ſe , pléſti ſe, plichtiti ſe w něco.



Strany zdroje: II/45

Mißarten, v. n. znezdařiti ſe, nepodařiti ſe.



Strany zdroje: I/51

Anwendbar, adj. wynaložitedlný, co ſe dá k něčemu obrátiti, vžiti.



Strany zdroje: II/45

Mißfalllen, v. n. irr. neljbiti ſe, zaneljbiti ſe, omrzeti, mrzeti; das Haus mißfällt mir eben nicht, dům by ſe mi ſkoro ljbil.



Strany zdroje: II/45

Mißglücken, v. n. nepoweſti ſe, nepoſſtěſtiti ſe.



Strany zdroje: II/45

Mißgreifen, v. n. přehmátnauti ſe.



Strany zdroje: II/45

Mißhällig, adj. nehlaſný, rozhlaſný. 2) fig. neſworný; —ſeyn, neſnadniti ſe, ſſkorpiti ſe.



Strany zdroje: II/45

Mißlingen, v. n. irr. nezdařiti ſe, nepodařiti ſe, nepoweſti ſe.



Strany zdroje: II/45

Mißrathen, v. n. irr. nepoweſti ſe. 2) die Feldfrüchte ſind mißrathen, obilj ſe nevrodilo.



Strany zdroje: I/51

Anwerben, v. a. namluwiti; Soldaten, werbowati, zbjrati. 2) namlauwati ſy, požádati za manželku.



Strany zdroje: II/45

Mißrechnen, v. n. přepočjſti ſe.



Strany zdroje: II/45

Mißtrauen, v. n. nedowěřowati ſe, nedůwěřiti ſe; newěřiti, diffidere.



Strany zdroje: II/45

Mißtrauen, n. nedowěra, nedůwěrnoſt, diffidentia; Mißtrauen in etwas ſetzen, nedowěřowati ſe něčemu, pochybowati o něčem; Mißtrauen hegen, nedůwěřiti ſe.



Strany zdroje: II/46

Mißverſtehen, v. n. nedorozumjwati ſobě, dobře nerozuměti.



Strany zdroje: II/46

Mit, I. s, ſe, cum; mit uns, s námi; mit mir, ſemnau. 2) Bezeichnet Mit ein Werkzeug oder ein Mittel, durch welches etwas geſchieht, ſo muß s, ſe ausgelaſſen werden : mit dem Meſſer ſchneiden, nožem krágeti, řezati; mit dem Degen ſtechen, mečem bůſti; mit der Axt hauen, ſekerau ſekati; mit dem Hammer ſchlagen, kladiwem tlaucy; mit den Augen winken, očima keywati, mhaurati, mit der Elle Meſſen meſſen, na loket měřiti; mit Namen, gmenem; mit der Zeit, čaſem; mit einem Wort, ſlowem. 3) Mit guten richtet man mehr aus, po dobrém ſe wjce wyřjdj; einen Wagen mit Getreide, mit Stein beladen, na wůz naložiti obilj, kamenj. 4) Halt an mit Leſen, přeſtaň čjſti. 5) Es iſt aus mit ihm, geſt po něm weta; es ſieht gefährlich mit ihm aus, zle geſt s njm. 6) Etwas mit Geduld ertragen, něco trpěliwě ſnáſſeti; mit Haufen kommen, ſtádem (hauffem) přigjti, přihrnauti ſe; ſeine Schritte mit Vorſicht abmeſſen, opatrně kráčeti; Laß mich mit Frieden, dey mi pokog; eine Stadt mit Sturm erobern, měſto ztécy, autokem dobyti; mit Strumpf und Stiel ausrotten, ſſmahem wypleniti, 7) Mit Anbruch des Tages, na vſtawitě na vſwitě , mit dem Schlage zehen ſtehet ſie auf, gak deſet odbige, vhodj, wſtane; ich will es mit dem neuen Jahre anfangen, o nowém roce začnu; mit einander, ſpolu, poſpolu. II. adv. Ich kann es unmöglich mit anhören, nemohu toho poſlauchati; warſt du auch mit dabey, byls také při tom? Mit zur Leiche gehen, na pohřeb gjti; mit unter, ſem a tam.



Strany zdroje: II/47

Mitgehen, v. n. s někým gjti; wollen ſie mitgehen? chceteli ſe mnau (s námi) gjti? 2) progjti; es gehet noch mit, geſſtě progde.



Strany zdroje: II/47

Mitlaſſen, v. a. někoho s někým puſtiti; man wollte uns nicht laſſen mitlaſſen , nechtěli nás s ſebau puſtiti, nám dáti s ſebau gjti.



Strany zdroje: II/47

Mitleiden, n. autrpnoſt, vſtrnutj; — empfinden, autrpnoſt mjti, von Mitleiden gerühret werden, vſtrnauti ſe.



Strany zdroje: II/47

Mitnehmen, v. a. s ſebau wzýti. 2) fig. bráti, podáwati ſobě.



Strany zdroje: II/47

Mittel, n. ſpolečnoſt, pořádek, řád. 2) proſtředek, medium. 3) fig. ſich in das Mittel legen, w něco ſe wložiti; bey Mitteln ſeyn, mohutným býti; zu Mitteln gelangen, k mohutnoſti,, k mohutnoſti, k bohatſtwj přigjti.



Strany zdroje: II/48

Mittheilen, v. a. vděliti, zdjleti ſe, zdjleti ſe s někým, communicare; ſeine Gedanken —, myſſlenj ſwá oznámiti; eine Nachricht —, zpráwu dáti; ſich einem —, propůgčiti ſe někomu.



Strany zdroje: II/49

Mögen, v. n. irr. ich mag, ich möge, ich mochte, ich möchte, gemocht, Imperat. möge. I. mocy, posse, valere; hoch mögend, wyſokomocný. 2) mag; a) nechť, ať; mag er doch thun was er will, nechť dělá co chce; mag er ſie heurathen, něchť nechť ſy gi wezme. b) aſy; wo mag er ſo lange bleiben? kde pak aſy tak dlauho wězý? was mag es wohl koſten? co to aſy koſſtuge, ſtogj? c) Es mag ſeyn, wie es will, buď gak buď; es mag kommen, zu was es will, přiď k čemu přiď (přigď) ich mag kommen wann ich will, ſo —; kdykoli přigdu, tedy —; 3) bych @; ich fürchte, er möchte kommen, bogjm ſe, že přigde, aby nepřiſſel; ich möchte mich zu Tode lachen, ſmjchybych pukl; möchte er doch kommen! o by přiſſel! II. chtjti, velle; ich mag nicht, nechcy, nolo; ich möchte wohl wiſſen, wie er ſich befindet, rádbych wěděl, gak ſe má ( nicht wynacházý).



Strany zdroje: I/1

Abarbeiten, vpracowati, zpracowati, pracý vtahati, vtýrati, ztýrati. 2) odpracowati, oddělati. 3) dopracowati, dodělati. 4) ſich bis zur Ermüdung, až do vnawenj ſe napracowati.



Strany zdroje: I/52

Anwurzeln, v. n. přikořeniti ſe, wkořeniti ſe, zakořeniti ſe.



Strany zdroje: II/50

Moraſtig, adj. bahnitý, bahniſſtný, močálowitý, bahniwý; — ſeyn, bahniti ſe.



Strany zdroje: II/50

Mord, m. wražda, homicidium; einen Mord begehen, wraždy ſe dopuſtiti, ol. owražditi ſe.



Strany zdroje: II/50, II/51

Morgen, m. gitro, ráno, gitřnj, rannj čas, mane; es wird Morgen, der Morgen bricht an, dnj ſe, ſwitá, rozednjwá ſe; ich habe ihn dieſen Morgen geſprochen, 51 dnes ráno ſem s njm mluwil; es war ein ſchöner Morgen, bylo kráſné gitro; gegen Morgen fing es an zu Donnern, k ránu začalo hřjmati; guten Morgen! dobrýtro! Jemanden einen guten Morgen ſagen, dobrýtro dáti; bis an den hellen Morgen ſchlafen, až do bjlého dne ſpáti; drey Morgen hinter einander, po tři rána; alle Morgen, každé ráno; des Morgens, ráno, z rána, z gitra; von früh Morgen an arbeiten, od rána, gak den naſtane, pracowati. 2) fig. wzchod (wýchod), oriens. 3) gitro, jugerum.



Strany zdroje: II/51

Morſch, adj. zpukřelý, zetlelý, zpráchniwělý, práchniwý; morſches Holz, zetlelé , zpráchniwělé dřjwj , mor. práchno. 2) vleželý, zhniličelý, ein morſcher Apfel, zhnilčelé zhniličelé gablko; morſch werden, práchniwěti, zetleti, zpukřeti, marcescere. 2) hniličeti, vhniličeti, fracescere. adv. na prach; das Bein ging morſch entzwey, koſt ſe na prach na dwé přelomila; einen Zweig morſch abbrechen, ratoleſt vlomiti; das Schiff ging morſch in Stücken, lodj ſe na kuſy ztroſkotala; er blieb morſch todt, zůſtal mrtew.



Strany zdroje: II/52

Mucken, v. n. cknauti, ceknauti, pipnauti, ſſeptnauti, piſknauti, bžunknauti, mutire. 2) fig. mňaučiti ſe, odſſpulowati ſe, čpauliti ſe.



Strany zdroje: II/52

Müde, adj. vſtalý, vnawený, — ſeyn, vſtalým, vnaweným býti; — werden, vſtati, vnawiti ſe; — vom Arbeiten, vpracowaný; — vom Gehen, vſſlý, ſich müde arbeiten, gehen, vpracowati ſe, vgjti ſe; hundsmüde, na prach, na žmoch vnawený, zhmožděny zhmožděný ; ein Pferd müde reiten, koně vhnati; ſich müde tragen, proneſti ſe; — laufen, vběhnauti ſe, vběhati ſe, do vſtánj ſe naběhati. 2) fig. ſytý, nawolený; ich bins müde, mrzý, omrzelo mne to, gſem toho ſyt, nawolil ſem ſe toho.



Strany zdroje: II/52

Mühe, f. ſnažnoſt, vſylj, práce; ſich Mühe geben, ſnažiti ſe, přičiniti ſe, vſylowati; Jemanden Mühe machen, prácy někomu dáti; das koſtet viele Mühe, to ſtogj mnoho práce; es iſt nicht der Mühe werth, neſtogj to za prácy.



Strany zdroje: II/52

Mühen, v. a. zanepraždňowati, zaměſtknáwati. 2) v. rec. vſylowati, ſnažiti ſe, pracowati.



Strany zdroje: I/52

Anziehen, v. irr. 1. act. natáhnauti, potrhnauti, trhnauti; laß anziehen! potrhni, trhni, geď! 2) die Schuhe, Strümpfe, ſtřewjce, punčochy obauti; die Kleider, ſſaty oblécy; ſich anziehen, oblécy ſe, obljkati ſe. 3) přitáhnauti, přitahowati, přitrhnauti, přitrhowati, adtrahere. 4) napnauti, přitužiti, adſtringere. 5) Schaafe, Kälber, Hühner, @. owec, telat, kuřat @ nachowati, mnoho wychowati. 6) připomjnati, přiwáděti. 2. neut. přitáhnauti, ſem tá nauti, advenire; angezogen kommen, přicházeti. 2) do ſlužby, k auřadu přigjti, přiſtaupiti, přiſtěhowati, advenire. 3) der Nagel ziehet an, hřebjk dotahuge, dobře držj, ſwjrá.



Strany zdroje: II/53

Munter, adj. kdo neſpj, bdjcý, bdělý; munter ſeyn, bdjti; — werden, probuditi ſe, procýtnauti, expergiscere. 2) čjlý, weſelý, ochotný, ol. bodrý. adv. —le; ně —ně.



Strany zdroje: II/54

Münzen, v. a. mincowati, mincy bjti; das Recht zu münzen haben, práwo mjti k mincowánj. 2) fig. ſměřowati; Es war auf dich gemünzt; na tebe to ſſlo, tebe ſe to týkalo, na tebe ſměřowal.



Strany zdroje: II/55

Muße, f. prázdnoſt, chwjle, kdy, sl. ſtih, otium; keine haben, nemjti kdy, po chwjli, sl. neměti ſtihu; ſich Muße nehmen, k něčemu ſe vprázdniti; meine Berufsgeſchäfte laſſen nur nicht viele Muße übrig, po mých powinných pracech nezbýwá mi mnoho čaſu; eine gelehrte Muße, vprázdněnj k včeným pracem.



Strany zdroje: II/55

Müßigen, v. a. přinutiti; wir finden uns gemüßiget, widjme ſe přinuceny.



Strany zdroje: II/55

Müſſen, v. n. muſyti, muſeti, debere; was muß der wollen? co ten aſy chce? das wird nicht geſchehen, ich müßte den gezwungen werden, to ſe neſtane, lečbych byl nucen.



Strany zdroje: II/55

Muth, m. myſl, mens; ſeyn ſie guthes Muthes, buďte dobré myſli; wie iſt dir zu Muthe? gak geſt ti okolo ſrdce? 2) ſrdce, zmužiloſt, ſrdnatoſt; er hat Muth, má ſrdce, geſt ſrdnatý; Muth faſſen, ſrdce nabyti, zſrdnatěti; den Muth ſinken laſſen, ſrdcem kleſnauti; der Muth wächſt ihnen, ſrdce gim přibýwá; Muth mamachen machen , ſrdce dodati, dim. das Müthchen, myſlička; ſein Müthchen kühlen, wůli ſwau proweſti, laſkominy, žáhu ſobě ſetřjti.



Strany zdroje: II/55

Muthmaßen, v. a. domnjwati ſe, domeyſſleti ſe, conjicere.



Strany zdroje: II/55

Muthmaßlich, adj. důmeyſſliwý. adv. —wě, gakž ſe domnjwám.



Strany zdroje: I/6

Abgewohnen, v. n. odwyknauti, odvčiti ſe.



Strany zdroje: II/56

Mutzen, v. a. ſſňořiti ſe, ſſperkowati ſe. 2) kuſý vdělati.



Strany zdroje: II/57

Nach, I. praep. a) do; nach Böhmen, nach Deutſchland, nach Rußland, nach Italien reiſen, do Čech, do Němec, do Rus, do Wlach geti; nach Wien, do Wjdně. b) Nach Hauſe gehen, ſchreiben, domů gjti, pſáti. c) k; nach Hofe fahren, ſchreiben, ke dworu geti, pſáti; der Wind drehet ſich nach Weſten, wjtr ſe točj k západu; nach Leipzig zu, k Lipſku; den Mantel nach dem Winde hängen, kam wjtr tam pláſſť. d) po; nach Jemanden hauen, ſtechen, ſchießen, zielen, po někom bjti, pjchati, ſtřjleti, na někoho měřiti; nach etwas langen, po něčem ſahati; wornach ſehen ſie ſich um? po čem ſe ohljzegj? e) Wir wollen nach dem Vogel ſehen, podjwáme ſe na ptáka; nach den Haaren greifen, za wlaſy, za pačeſy popadnauti. f) pro, na, o; es iſt ſchon Jemand nach Wein gegangen, giž někdo ſſel pro ( ol. po) wjno; ich will nach Veilchen gehen, půgdu na fialy; nach dem Doktor, nach dem Geiſtlichen ſchicken, pro doktora, pro duchownjho poſlati, nach Schätzen graben, poklady kopati, pokladů dobýwati; ſich nach etwas umthun, o něco ſe přičiniti. B. fig. a) Nach Jemanden fragen, po někom ſe ptáti; nach der Urſache fragen, na přjčinu ſe ptáti; nach etwas forſchen, něco ſkaumati, was frage ich darnach? co geſt mně po tom? nach einer Sache begierig ſeyn, po něčem dychtěti; Jemanden nach dem Leben ſtehen, někomu na žiwot gjti, o žiwot ſtáti; mich durſtet nach Wein, chce ſe mi wjna; es verlanget mich nach dir, taužjm po tobě. b) Nach einander, po ſobě; er gehet nach mir, gde zamnau; mir nach! za mnau! der Naſe nach, za noſem. c) Der nächſte nach dem Könige, neybližſſj po králi; ſie zogen der Straße nach, ſſli ceſtau, ſylnicý. d) dle, podlé; Nach Gottes Gebothen handeln, podlé přikázanj božjch gednati, ſich nach der Vorſchrift des Arztes richten, podlé lékařowa rozkazu ſe řjditi, er lebt nicht darnach, nenj podlé toho žiw; nach meiner Meinung, dle mého zdánj. e) k, na, po; Gott ſchuf den Menſchen nach ſeinem Bilde, bůh ſtwořil člowěka ku podobenſtwj ſwému; nach der Elle, nach der Hand, nach der Wage verkaufen, něco prodáwati na loket, od ruky, na wáhu; nach ſeinem Vater arten, po otcy, potatiti ſe; nach ſeiner Mutter ſehen, k matce podobnu býti; er heißt nach mir, řjkagj mu gako mně; nach Belieben, gak ſe ljbj; nach Hunger eſſen, nach Durſt trinken, gjſti, pjti, čeho ſe komu chce; nach Gottes Willen, po wůli božj. C . Mit der Instrumental End., es riechet nach Schimmel, ſmrdj pleſniwinau; das Waſſer ſchmeckt nach Erde, woda má chuť zeminau; nach dem Bocke riechen, kozlem, kozlowinau ſmrděti. II. adv. a) Hinten nachtreten, za někým kráčeti; das ſchlimmſte kommt hinten nach, napoſledy neyhůř býwá; hinten nach wird er klug, po ſkutku býwá maudrým. b) Vor wie nach, před tjm gako potom; nach und nach, pomalu.



Strany zdroje: II/57

Nachäffen, v. a. po někom ſe přetwářeti.



Strany zdroje: II/57, II/58

Nachahmen, v. a. po někom dělati, někoho náſledowati imitari; eines Stimme, po někom mluwiti, Gang, po někom choditi; Schreibart, někomu podobně pſáti, po 58 někom pſáti, Gebärden, po někom ſe přetwářeti.



Strany zdroje: II/58

Nacharten, v. n. po někom ſe wrcy; dem Vater, po otcy ſe wrcy, potatiti ſe; der Mutter, pomateřiti ſe.



Strany zdroje: II/58

Nachbethen, v. a. po někom ſe modliti. 2) fig. odřjkáwati, po někom řjkati.



Strany zdroje: II/58

Nachdem, I. adv. a) potom, post. b) gak, gakož; nachdem es kommt, gak ſe trefj, hodj. II. Conj. když, postquam; wird aber im böhm. durch den Mod. Transgress. entbehrlich, z. B. Nach dem er das gaſagt hatte, verſchied er, to powěděw, ſkonal, Statt když to powěděl, ſkonal.



Strany zdroje: II/58

Nachdringen, v. irr. za někým ſe hnáti.



Strany zdroje: II/59

Nachforſchen, v. n. wyzwjdati, explorare; wyptáwati ſe, exquirere. 2) fig. wyſſetřowati, zkaumati, percautari.



Strany zdroje: II/59

Nachfrage, f. dotaz, doptáwánj; eine N. halten, doptáwati ſe, dotazowati ſe.



Strany zdroje: II/59

Nachfragen, v. n. doptáwati ſe, potazowati ſe, inquirere.



Strany zdroje: II/59

Nachgeben, I. v. irr. a. dodati, potom dáti. II. v. n. a) powolati, pauſſtěti, powoláwati, popuſtiti, popauſſtěti, remitere remittere . 2) fig. a) podáwati ſe, podati ſe, cedere. b) Einem nichts nachgeben, nic někomu neoddati, neodewzdáwati, neoddáwati, roweň býti, ich gebe es nach, připauſſtjm.



Strany zdroje: II/59

Nachhallen, v. n. rozljhati ſe.



Strany zdroje: II/59

Nachhängen, v. irr. n. na něco ſe wěſſeti, oddati; den Gedanken, w myſſljnkách wězeti; dem Grame, truchliti, zaſteſklým býti; den Begierden, žádoſtem howěti; den Freuden, radoſtj hleděti.



Strany zdroje: II/59

Nachheben, v. irr. c. a. powyzdwihnauti, po ſobě wyzdwihowati.



Strany zdroje: II/59

Nachzeigen, v. n. za někým, něčjm ſe hnáti, honiti, ſtihati. fig. den Wollüſten, rozkoſſem howěti.



Strany zdroje: II/59

Nachklingen, v. n. pozwučowati, rozljhati ſe.



Strany zdroje: II/60

Nachlaſſen, I. v. irr. a. pozůſtawiti, zanechati, relinquere. 2) popuſtiti, popauſſtěti; einen Strick, prowaz popuſtiti, powoliti, die Hunde, pſy popuſtiti. 3) fig. a) Einem etwas, Sünden, Strafe, hřjchy, treſt odpuſtiti. b) Zehn Thaler, deſet tolarů ſlewiti. c) Er läßt ſchon nach, giž vlewuge, vpauſſtj, ochabuge. II. v. n. vlewowati, vlewiti; der Schmerz, die Krankheit, die Kälte läßt nach, boleſt, nemoc, zyma vlewuge, zymy vbýwá; ſ. Zorn hat nachgelaſſen, geho hněw vtichl, vkrotil ſe.



Strany zdroje: II/60

Nachleben, v. n. žiwu býti dle, podlé —; Eines Vorſchrift, dle něčjho předpiſu žiwu býti, ſe ſprawowati.



Strany zdroje: II/60

Nachreißen, v. n. dále ſe trhati, popotrháwati ſe.



Strany zdroje: II/60

Nachrühmen, v. o. v. a. v. n., v. a. pozadu chwáliti; das muß man ihm nachrühmen, w tom ſe muſý dáti pochwala.



Strany zdroje: II/60

Nachſchallen, v. n. rozljhati ſe.



Strany zdroje: II/60

Nachſchießen, v. irr. a. přidati, dodati; Geld, penjze. 2) v. n. a) po někom ſtřjleti. b) ſwaliti ſe, ſletěti po něčem.



Strany zdroje: II/60

Nachſchleichen, v. irr. n. za někým kradmo lezti, lauditi ſe, ſſlakowati.



Strany zdroje: II/61

Nachſehen, v. irr. n. za někým hleděti. 2) v. a. Fehler, prominauti, promjgeti, prohljdnauti, prohljzeti, přehljdnauti; der Gläubiger dem Schuldner, showjwati. 3) podjwati ſe, dohljdnauti, dohljzeti, inspicere.



Strany zdroje: II/61

Nachſetzen, v. a. zaſaditi; nachgeſetze Worte, njže poſazená ſlowa. 2) podſaditi, podwrhnati, podložiti. Ein nachgeſetzter Erbe, podložený dědic; alles andere Gott nachſetzen, wſſe giné Bohu zaſaditi. 2) v. n. za někým ſe hnáti, puſtiti, geg ſtihati; fig. ſeinen Begierden, žádoſtem howěti, vzdu pauſſtěti.



Strany zdroje: II/61

Nacht, f. pl. die Nächte, noc, nox; gute Nacht ſagen, dobrau noc dáti; bey der Nacht, w nocy; bey ſtockfinſterer Nacht, w ljté, čjré nocy; es wird Nacht, ſmrká ſe, ſſeřj ſe, ſaumrká ſe, připozdjwá ſe; bey anbrechender Nacht, na noc, k nocy; Tag und Nacht arbeiten, dnem y nocý, we dne w nocy pracowati; die Nacht hindurch, celau noc; Nachts, w nocy; zu Nachteſſen, wečeřeti.



Strany zdroje: II/62

Nachten, v. n. ſaumrkati ſe, ſmrkati ſe.



Strany zdroje: II/62

Nachtraben, v. n. drndati, cárati, plahočiti ſe za někým.



Strany zdroje: I/53

Appellant, m. odwoláwagjcý ſe, appellans.



Strany zdroje: I/53

Appellation, f. appellacý, odwoláwánj ſe.



Strany zdroje: I/53

Appelliren, v. n. appellowati, odwoláwati ſe, appellare, provocare.



Strany zdroje: II/63

Nacket, nackt, adj. nahý, nudus; ein nackter, Menſch nackter Menſch , nahý člowěk, naháč; ſich nackt ausziehen, do naha ſe ſwljcy. 2) holý; ein nackter Vogel, Hund, Kopf; holý pták, pes, hlawa; ein nackter Fleck, holizna.



Strany zdroje: II/64

Nahen, v. n. und rec. bljžiti ſe, přibližowati ſe; ſich dem Ende nahen, chýliti ſe, bljžiti ſe ku koncy; die Zeit nahet ſich, naſtáwá čas.



Strany zdroje: I/6

Abgleiten, v. n. ſklauznauti, ſmeknauti ſe s něčeho. 2) vſſinauti ſe od ceſty prawé, t. g. zblauditi.



Strany zdroje: II/64

Nähern, v. a. přibljžiti, přibližowati; ſich, ſe.



Strany zdroje: II/64

Nahme, m. gmě, gméno, nomen; wie iſt dein Nahme? gak ti řjkagj? ſage es ihm in meinen Nahmen, řekni mu to mým gménem; ſeinen Nahmen ändern, přezděti ſe; einen großen Nahmen haben, na ſlowo wzatu býti; im Nahmen Gottes des Vaters @, we gméno otce @; in Gottes Nahmen, s Pánem Bohem; einer gleiches Nahmens, gmenáček, gmenec, gmenowec, foem. gmenownice.



Strany zdroje: II/64

Nähren, v. n. ſýliti, žiwiti, k duhu přiſpjwati, nutrire. 2) v. a. krmiti, žiwiti, nutrire; eine Schlange im Buſen, hada za ňadry chowati; ſich kümmerlich, bjdně ſe oháněti, nauzy třjti.



Strany zdroje: II/64

Nath, f. pl. Näthe, ſſew, sutura; die Nath geht auf, ſſew ſe párá.



Strany zdroje: II/64

Napf, m. pl. Näpfe, okřjn; das Näpfchen, okřjnek; bey Jemanden ins Näpfchen treten, rozliti ſobě v něho poljwku.



Strany zdroje: I/53

Arbeiten, v. reg. 1. act. dělati, pracowati, sl. robiti, laborare, opus facere. 2) ein Pferd zu Tode arbeiten, koně pracý vmořiti, až k ſmrti vpracowati. 2. neut. dělati, pracowati. 2) hýbati ſe, moveri; der Wein arbeitet, wjno kyſſe, wře.



Strany zdroje: II/64

Narben, v. a. die Haare oder Wolle, holiti; die Narbe wegnehmen, ſrážeti 2) v. n. celiti ſe, ſſkralaup doſtáwati.



Strany zdroje: II/65

Närriſch, adj. bláznowſký, blázniwý; ein närriſcher Menſch, ſſaſſek; werden, zblázniti ſe, z fanfrněti ſe zfanfrněti ſe ; ſich närriſch lachen, ſmjchy puknauti; — machen, zblázniti, rozblázniti.



Strany zdroje: II/65

Naſe, f. nos, nasus; dim. das Näschen, noſek, noſýček; eine große, chrapáč, frňak; eine große Naſe bekommen, noſatěti; der eine große N. hat, noſál, noſáč; durch die Naſe reden, huhňati, ňuhňati; der Naſe nach, za noſem; das ſticht ihm in die Naſe, to mu gde pod nos, pod fauſy; laß die Naſe davon, čuc macku, nepleť ſe do toho.



Strany zdroje: II/66

Nebel, m. mhla, (mha, mlha) sl. auch hmla, nebula; es ſteigt ein Nebel auf, mhla ſe dělá; bey Nacht und Nebel ausziehen, potagmo vgjti, s waňkem ſe poraditi.



Strany zdroje: II/66

Nebelig, adj. mhlawý, mlhawý; es iſt nebelig, geſt mhla, mhlawo, mhlj ſe.



Strany zdroje: II/66

Nebeln, v. n. mhljti ſe.



Strany zdroje: II/66

Neben, I. praep. wedlé, podlé, dle, paenes; neben dem Walde, wedlé leſa; neben einander, wedlé ſebe. 2) fig. mimo, paeter praeter ; keine Götter neben mir, žádných bohů mimo mne. II. adv. wedlé; nebenher fahren, gehen, wedlé geti, gjti; ich will es neben bey machen, chcy to při tom vdělati.



Strany zdroje: II/66, II/67

Nehmen, I. v. irr. a. ich nahm, nähme, genommen, nimm, bráti, wzýti, accipere; bey der Hand, za ruku; fig. bey dem Kopfe, za hlawu; beym Worte, za ſlowo; ſich viel heraus, mnoho ſobě oſobowati, oſmělowati ſe; Speiſe und Trank zu ſich, pokrmu a nápage nápoge požjwati; ich habe heute noch nichts zu mir genommen, dnes ſem doſawad nic negedl; etwas in Em 67 pfang, něco přigjti, přigmauti; etwas zu ſich, něco wzýti k ſobě, ſchowati; ſich Bedenkzeit, na rozmyſſlenau ſobě wzýti; einen Eid von Jemanden, přjſahu přigjti, přigmauti; ſich Zeit, na chwjli ſobě dáti; ſich Zeit zu etwas, vprázdniti ſe; einen Mann, Frau, za muže, za ženu wzýti, pogjti; in Beſitz, w něco ſe vwázati; fig. Flucht, vtecy, s waňkem ſe porati poraditi, prchnauti; den Weg wohin, ceſtau ſe někam bráti; Umweg, obegjti; für lieb, za wděk přigjti; ſich in Acht, na pozoru ſe mjti; ſeine Abſicht auf etwas, zřetel ſwůg na něco obrátiti; Anſtand, na rozpacých býti; etwas ſehr genau, něco přjliš ztuha bráti; er nahm das Wort, chopil ſe ſlowa; ſich albern dabey, hlaupě ſobě počjnati; zu Ohren, ſlyſſeti, zaſlechnauti; übel, za zlé pokládati ; Maßregeln, chopiti ſe proſtředků. II. v. n. Schaden nehmen, ſſkodu wzýti, ſobě vhoniti; es nimmt mich Wunder, diwjm ſe, obdiwugi ſe tomu, geſt mi to diwné; eine Wendung nehmen, obrátiti ſe.



Strany zdroje: II/67

Neigen, v. a. kloniti, nakloniti, ſkloniti, nachylowati, nahnauti, inclinare; ſich, klaněti ſe, pokloniti ſe; fig. chýliti ſe; der Tag neigt ſich, den ſe chýlj, nachyluge ſe k wečeru; es neigt ſich zum Kriege , ſchyluge ſe k wálce; das Herz neigt ſich, ſrdce lne, nachyluge ſe; neigend, nakloňmo.



Strany zdroje: II/67

Nennen, v. irr. a. ich nannte, genannt, gmenowati, nazýwati, nazwati, nominare; er wird ein Sohn des Höchſten genannt werden, ſyn neywyšſſjho ſlauti bude; ſie nannten ſich Vetter, ſtreyčkugj ſobě; wie nennt er ſich? R. Peter. Gak mu řjkagj? R. Petr. Dionysius genannt der Tyrann, Diwiš nazwaný Tyran; obgenannt, ſwrchu gmenowaný; nenne mir einen, gmenug mi gednoho; Gott nannte das Licht Tag, Bůh nazwal ſwětlo dnem.



Strany zdroje: II/69

Nichts, adv. nic, gen. ničeho, nihil; aus nichts wird nichts, z ničeho nenj nic; er glaubt nichts, ničemu newěřj; ich weiß von nichts, o ničem newjm; zu nichts werden, w niweč ſe obrátiti; mit nichts, s ničjm; nichts deſtoweniger, nicméně; es iſt nichts nütze, nenj na nic, nenj nic , k ničemu; er taugt nichts, neſtogj za nic, ani za balatku; er hat gar nichts, nemá, coby do oka padlo, ani ſtebla, ani práſſku, ani chlaupka, ani s auſta chleba; gar nichts, nic nicaucý.



Strany zdroje: I/54

Argwohnen, Argwöhnen, geargwohnet, v. a. domjwati ſe něco, domýſſleti ſe něčeho; zlé domněnj, podezřenj o někom mjti, vulgo podhljdati, ſuſpicari.



Strany zdroje: II/70

Niederkunft, f. porod, partus; die Niederkunft erwarten, do kauta ſe čekati.



Strany zdroje: II/70

Niederlaſſen, v. a. ſpuſtiti, ſpauſſtěti, demidere. 2) ſich poſaditi ſe, ſednauti, considere. 3) vſaditi ſe, oſaditi ſe.



Strany zdroje: II/70

Niederlegen, v. a. ſložiti, položiti. 2) Ein Kind, vložiti; ſich, položiti ſe, lehnauti, ſpat gjti. 8) fig. Ein Amt, Geld, auřad, penjze ſložiti; einem ein Handwerk, řemeſlo zapowědjti.



Strany zdroje: II/71

Niederſchlagen, I. v. n. padnauti, praſſtiti ſebau, meyknauti ſebau. II. v. a. A) a. Jemanden, porazyti; daß er das Bewuſtſeyn verliert, omráčiti, percellere. b) Eine Spitze, ſrazyti. c) Die Feldfrüchte, potlaucy. d) Die Augen, oči ſklopiti; mit niedergeſchlagenen Augen, ſklopenýma očima. e) Ein Gehölz, meytiti les. f) Eine Krämpe, ochljpiti klobauk. g) In der Chymie, ſrazyti. B) fig. a) Die Hoffnung, naděgi ſklamati. b) Eines Beweiſe, něčj důwody wywrátiti, porazyti. c) Eines Gemüth, zarmautiti, moerore maerore afficere.



Strany zdroje: II/71

Niederſetzen, v. a. ſtellen, poſtawiti, ponere. 2) poſaditi; ſich, poſaditi ſe, ſednauti; ich ſetze mich kaum wieder nieder , ſotwa, ſem ſotwa ſem doſedl. 3) Eine Commission , vſtanowiti, zarazyti, zaſednauti.



Strany zdroje: II/71

Niederſinken, v. irr. n. ſpuſtiti; die Hände ſinken laſſen, ruce ſpuſtiti; im Waſſer, tonauti, potopiti ſe, vtonauti, pohřjzyti ſe, pohruzyti ſe.



Strany zdroje: II/71

Niederſitzen, v. irr. n. poſaditi ſe. 2) v. a. někoho zaſednauti.



Strany zdroje: II/71

Niederſtürzen, v. n. zkáceti ſe, překotiti ſe. 2) v. a. porazyti, překotiti.



Strany zdroje: II/72

Nieten, v. rec. mezkowati ſe, ondati ſe, 2) v. a. neytowati.



Strany zdroje: II/72

Niſten, v. n. hnjzditi ſe, nidificare.



Strany zdroje: II/72

Noch, I. Conj. ani, neque; weder reich noch arm, ani bohatý ani chudý. II. adv. a) geſſtě, adhuc; er ſchläft noch, geſſtě ſpj; gib mir noch zu trinken, dey mi geſſtě pjti. b) doſawad, er lebt noch, doſawad geſt žiw; er iſt noch nicht da, doſawad tu nenj. c) Noch ſo ſehr, noch ſo groß, noch ſo reich, ſebe wjce, ſebe wětſſj, ſebe bohatſſj. d) Ich ſehe kaum den Thurm, und alſo noch weniger, die Kirche, ſotwa widjm wěž, a tak tjm mýň koſtel.



Strany zdroje: II/73

Noth, f. těžko, těžkoſt, neſnáz, tjže; das macht mir Noth, to mi půſobj těžkoſt, neſnáz; mit genauer Noth, ſotwa, ſotwičko, s welikau těžj. 2) potřeba; ich brauche es zur höchſten Noth, na neyweyš toho potřebugi; über Noth trinken, eſſen, přes potřebu pjti, gjſti; eine Tugend aus Noth, ctnoſt z potřeby; die Noth erfordert es, potřeba to káže; es thäte Noth, ich ginge ſelbſt hin, byloby potřebj, bych tam ſſel ſám; zur Noth, z potřeby. 3) nauze; Jammer und Noth, ſwjzel, ſtraſt, lopota; in Noth gerathen, do nauze přigjti, znuzeti; Noth leiden, nauzy třjti; nuzowati ſe; mit dem hat es keine Noth, o to nenj nauze. Die Noth zwingt mich dazu, nauze mne k tomu dohánj. 4) auzkoſt; das war eine Noth! to byla auzkoſt! er hat Noth, wo ſoll er was zum Eſſen hernehmen, má auzkoſt, kde co gjſti wzýti. 5) Die Kindesnoth, porod; die ſchwere Noth, paducý nemoc.



Strany zdroje: II/74

Nun, adv. nynj, nunc; nun weiß ichs, nynj to wjm. 2) tedy; Glauben ſie nun, daß —, myſlegjli tedy, že —. 3) nuže; nun, wie befinden ſie ſich? nuže, gakž ſe magj? nun wohlan! nuže tedy! nun, nun; nu, nu; wenn er nun ſpräche, kdyby pak řekl.



Strany zdroje: II/75

Ob, praep. nad, super; ob dem Haupte, nad hlawau; ob dem Mahle, při gjdle, obědě; Oeſterreich ob der Ens, Rakauſy nad Onaſau. 2) Conj. zdali, li, zdali, an, utrum; Frage ihn, ob er es geſehen hat, optey ſe ho, widělli to; ſehe zu, ob er es iſt, podjwey ſe, geli on to; ich weiß nicht, ob ichs thue oder nicht, newjm, vdělámli to, (zdali to vdělám) čili ne; ob er? zdali on? 3) Als ob, gakoby; Gerade, als ob heute ein Feſttag wäre, práwě, gakoby dnes byl ſwátek.



Strany zdroje: II/77

Obhaben, v. n. na ſobě mjti.



Strany zdroje: II/77

Obliegen, v. n. přemocy, ſwjtězyti. 2) na péči mjti. 3) pilnu býti, oddati ſe na něco, hleděti něčeho; den Wiſſenſchaften, vměnjm ſe oddáwati, w vměnjch ſe cwičiti. 4) přjſluſſeti; Dir liegt es ob, tobě to přináležj, přjſluſſj.



Strany zdroje: II/77

Obſchweben, v. n. wznikati, naſtáwati, roznáſſeti ſe; obgeſchwebt, wzniklý, naſtalý, trwagjcý.



Strany zdroje: II/77

Obwalten, v. n. nacházeti ſe, nalézati ſe, přitomnu býti; týkati ſe; aus obwaltenden Urſachen, ze zwniklých wzniklých , wzeſſlých, naſtalých, panugjcých přjčin.



Strany zdroje: II/77

Ochſen, v. n. běhati ſe, hráti ſe, honiti ſe.



Strany zdroje: II/79

Oefters, adv. čaſtěgi, mnohokrát, čaſtokrát, začaſté; man ſpricht öfters etwas, was man nicht ſo meint, mnohokrát ſe řekne, co ſe tak nemjnj.



Strany zdroje: I/55

Arten, 1. neut. podařiti ſe, potatiti ſe, wrhnauti ſe po někom. 2. act. způſobiti.



Strany zdroje: II/80

Ohne, I. praep. bez, sine; ohne ihn, bez něho; ohne mich, bezemne; ohne Zweifel, bez pochyby; ohne Urſache, bezewſſj přjčiny; ohne Unterlaß, bez přjtrži, bez přeſtánj; ohne Scherz, bez žertu; ohne dem, bez toho. 2) krom, kromě, leč, než, praeter; ich habe keinen Freund ohne dich, nemám přjtele, krom tebe; das darf Niemand eſſen, ohne die Prieſter, toho neſmj gjſti leč kněz; es war Niemand im Hauſe ohne ein kleines Kind, nebylo žádného w domě, než malé djtě. II. adv. Er that es ohne daß ich es wüßte, bez mého wědomj to včinil; ich habe alles gehört, ohne daß ich es gewollt hätte, wſſecko ſem ſlyſſel ač nerad; er ging fort, ohne ſich etwas merken zu laſſen, odeſſel, nedaw na ſobě nic znáti, vkradl ſe; ich that es, ohne zu wiſſen, warum, včinil ſem to newěda proč; die Raupen tödten ohne den Bäumen zu ſchaden, hauſenek pobiti bez vbljženj ſtromům.



Strany zdroje: II/82

Ort, m. pl. Oerter, und Orte, mjſto, locus; dim. das Oertchen, mjſtečko, mjſtko; ein einſamer Ort, ſaukromj; ein Wind- oder Sonnenfreyer Ort, zákampj; am Meere, pomořj; unter dem Dache, podkrowj; unter der Schacht, wohin das Erz aus andern Orten zuſammen geführt wird, razump; aller Orten, wſſudy; aller Orten her, odewſſad; hieſigen Orts, zde, tuto; an einigen Orten, mjſtem; von Ort zu Ort, mjſto od mjſta; etwas an ſeinem Orte geſtellt ſeyn laſſen, něčeho tak ponechati; es bleibt an ſeinem Orte geſtellt, oſtane to tak, zůſtane při tom; meines Orts, co ſe mne týče. 2) vhel angulus.



Strany zdroje: I/55

Aſche, f. popel, cinis; glimmende Aſche, giſkrnatý, tljcý popel, peyř, pýřenj, sl. pýřeň, pýřenice, favilla. Zu Aſche werden, w popel ſe obrátiti.



Strany zdroje: II/83

Paar, n. pár, dwé; ein paar Schuhe, pár (dwě) ſtřewjc; drey paar Stiefeln, tři páry, tré bot; Paar und Paar, masc. dwa a dwa foem. dwě a dwě; Paar bey Paar, po páru, po dwau, dwě a dwě; zu Paaren treiben, zkrotiti; — dim. das Pärchen, párek; ein Paar, ein Pärchen werden, býti párek, wzýti ſe; ein Paar Teller, pár taljřů.



Strany zdroje: II/83

Paaren, v. a. párowati; Handſchuhe, rukawice. 2) Sich, pářiti ſe, pogjmati ſe.



Strany zdroje: II/84

Pack, m. und n. baljk, ſwazek; ein Pack Wagen Waaren , baljk zbožj; ein Pack Schriften, ſwazek ſpiſů; ein Pack Kleider, vzel, filec, vzljk; mit Sack und Pack ausziehen, ſe wſſjm ſe wyſtěhowati; dim. das Päckchen, baljček, ſwazeček , vzljček.



Strany zdroje: II/84

Packen, v. rec. kliditi ſe; packe dich deiner Wege, hýbey, gdi po ſwých.



Strany zdroje: II/84

Paffen, v. n. baffati; einmal, bafnauti, zabafnauti ſy.



Strany zdroje: II/86

Parieren, v. n. f. a. v. n. & a. wyhnauti ſe. 2) ſaditi ſe.



Strany zdroje: II/86

Partey, f. Partie, f. kus; Waaren in Parteyen verkaufen, zbožj w kuſech prodáwati. 2) ſtrana; die Jägerpartey, myſliwecká ſtrana. 3) im Kriegsweſen, wpád; ſtreifende Parteyen, wybjhagjcý. 4) ſtrana; die öſterreichiſche Partey, rakauſká ſtrana; Jemandes Partey nehmen, podlé někoho ſtáti, někoho ſe přidržeti.



Strany zdroje: II/86

Parzen, v. rec. ſich, čepeyřiti ſe, wypjnati ſe.



Strany zdroje: II/86

Paſſen, v. a. měřiti, k. p. cirklem. 2) v. n. a) přilehati, dolehati. b) ſe, přináležeti; das paſſet nicht hierher, to ſem nepřináležj. c) hoditi ſe, ſluſſeti; den Dieben paſſet alles, zloděgům ſe wſſecko hodj.



Strany zdroje: II/86

Paſſieren, v. n. gjti, geti fig. das paſſiert, to progde; was paſſieret neues, co ſe děge nowého? 2) v. a. tráwiti, die Zeit, čas.



Strany zdroje: II/86

Paßlich, Päßlich, adj. hezký, hodný; er befindet ſich päßlich, hezky ſe má.



Strany zdroje: II/87

Patſchen, I. v. n. pleſknauti. II.) v. a. a) pleſkati. b) die Tenne, plácati. c) im Kothe, čwanhati ſe, ceplichati ſe.



Strany zdroje: II/87

Pechig, adj. ſmolný , poſmolený; ſich pechig machen, poſmoliti ſe. 2) reich an Pech, ſmolnatý.



Strany zdroje: I/56

Aſt, m. plur. Aeſte, wětew, ratoleſt, ( sl. haluz, f. konár, panoha,) ramus; Aeſtchen, Aeſtlein, n. wětwička, ( sl. panůžka, halauzka,) die Aeſte breiten ſich aus, wětwe ſe rozkládagj. 2) ſuk we dřewě, nodus; ein harter Aſt, twrdý ſuk; ein Brett voller Aeſte, ſukowaté prkno. Auf einen harten Aſt, gehört ein harter Keil, na twrdý ſuk twrdý kljn, na twrdoſſigného dubowec.



Strany zdroje: I/56

Athem, m. duch, dech, dechnutj, dýchánj, halitus, ſpiritus; keichender, ſchwerer, duſſnoſt, duſſnota, dýchawičnoſt, anhelitus; Athem holen, ſchöpfen, dýchati, odychati, duch popadati, ſpirare; es benimmt mir faſt den Athem, téměřby mne to zaduſylo, ſotwa ducha popadám; in einem Athem, bez oddechu, gednjm dauſſkem; der Athem bleibt weg, dech, duch ſe krátj, tratj.



Strany zdroje: II/90

Pfarrer, m. farář, parochus; — werden, farářem včiněn býti, na faru ſe doſtati, přigjti.



Strany zdroje: II/91

Pfeife, f. in der Wachsſcheiben, buňka. 2) In den Weberſchützen, cýwka. 5) zum Rauchen, fayfka, cucka. 4) in der Muſik, pjſſťala, fistula. dim. daſ Pfeifchen, fagftička, sl. ſſťulka; nach jemandes Pfeife tanzen, gak pjſká, tak ſkákati; Pfeifen ſchneiden, wenn man im Rohre ſitzt, dokud ſe lyka drau, dobře na ně s dětmi gjti.



Strany zdroje: I/56

Athmen, 1. act. dechem, duchem do ſebe táhnauti; die Düfte der Roſen, wůni ružj do ſebe táhnauti. 2) dýchati, t. g. požjwati, hier athmet man nichts als Frieden, tu ſe ſamým pokogem dýchá. 3) wdechnauti, inſpirare. 2. neut. dýchati, oddychati, ſ. Athem holen.



Strany zdroje: II/93, II/94

Pflegen, 1. v. a. rec. opatrowati, hljdati, ſſetřiti, curare, ſeiner Geſundheit, ſwého zdrawj ſſetřiti; eines Kranken, nemocného opatrowati. 2) hleděti, howěti; ſeiner, ſobě howěti; der Wolluſt, rozkoſſe hleděti. 3) v. a. irr. ich pflog, gepflogen; Rathes mit Jemanden pflegen, radu s někým bráti; Unterhaltung pflegen, o něco rokowati; Freundſchaft mit jemanden, w přátelſtwj s někým býti; Umgang mit Jemanden, obcowati, zacházeti, obecenſtwj mjti, s někým; der Güte, dobroty vžjwati. 2 v. n. reg. mangelt im Böhm., und wird durch die frequent. Form ausgedruckt, ich pflege zu ſchlafen, zu ſagen, zu ſpielen, zu nehmen, zu ſpeiſen, zu fahren @ ſpáwám, řjkáwám, hráwám, bráwám, (gjdám), gjdáwám, gezdjwám @ Thue wie du pflegſt, čiň, gak činjwáš; wie es zu geſchehen pflegt, gákž gakž ſe ſtáwá, djwá, 94 přiházýwá; es pflegt dann zu regnen, pak prſſjwá.



Strany zdroje: II/94

Pflicht, f. powinnoſt, obligatio, partes. ſeine Pflicht thun, ſeiner Pflicht nachkommen, powinnoſt ſwau konati; meine Pflicht erfordert es, má powinnoſt to káže; ſich einer Pflicht entledigen, powinnoſt wykonati; ſich etwas zur Pflicht machen, za powinnoſt ſobě kláſti, pokládati. 2) přjſaha; Jemanden in Pflicht nehmen, přjſahau zawázati; die Pflicht leiſten, přjſahu ſložiti.



Strany zdroje: II/95

Pfropfen, v. a. pěchowati, cpáti; gepfropft voll, gakby nacpal, nacpáno; ſich voll pfropfen nacpati ſe. 2) zatknauti, obtrudere. 3) ſſtěpowati, rohowati, wrubowati; inserere. in den Spalt pfropfen, ſſtěpowati w rozkal.



Strany zdroje: I/57

Auf, Partic. 1. Adv. von Jugend auf, z mládi, hned od mladoſti; von unten auf rädern, zeſpod nahoru, zdola kolem lámati; Berg auf gehen, nahoru, do wrchu, ( sl. hore wrchem,) gjti; auf und nieder, wzhůru, dolu, ( sl. hore dolu) ſurſum deorſum. 2. Conj. auf daß, aby, vt; auf daß nicht, aby ne, ne. 3. Interj. auf! auf! wzhůru! wzhůru! nu! nuže! Glück auf! dey Buh ſſtěſtj! mnoho ſſtěſtj! zdař Pán Buh! 4. Præp. cum Dat. na, po, w; auf dem Thurme, na wěži; auf der Erde, na zemi; auf dem Dache, auf der Gaſſe herum gehen, po ſtřeſſe, po vlicy choditi; auf dem Schloſſe, auf dem Dorfe wohnen, w zámku, we wſy bydleti; b) cum Accuſ. do, k, na; ku př. auf das Dorf, do wſy, auf den Berg, auf den Baum, na wrch, na ſtrom; auf die Stadt zu gehen, k měſtu gjti, reite auf das Dorf zu, geď ku wſy; auf einmal, pogednau, sl. naráz, zaráz. Někdy ſe to auf w naſſem gazyku nepřekládá; auf lateiniſch, griechiſch, latinſky, řecky, t. g. po latinſku, po řecku; auf den Hieb, Stich, ſečmo, bodmo, cæſim, punctim; auf das ſchönſte, beſte, co neykráſněgi, neylépe, auf das eheſte, co neydřjwe, čjm neyſpiſſe, auf der Stelle, y ned, hnedky. 2) cum verbis do, na, o, od, po, pro, roz, s, ſe, v, wy, z: Aufackern, doorati, naorati, poorati, rozorati, wyorati, zorati. Aufarbeiten, dodělati, dopracowati, oddělati, prodělati, rozdělati. Aufbacken, ſpécy, wypécy. Aufbahren, na máry položiti. Aufbauen, poſtawěti, vſtawěti, wyſtawěti.



Strany zdroje: I/57

Aufbäumen, v. a. nawigeti, nawinauti, nawinowati, prjzy přjzy , plátno na wratidlo; bjlé ſſaty na wálec; 2) ſich, pnauti ſe, wypjnati ſe, zpjnati ſe, o konjch.



Strany zdroje: I/57

Aufbeben, v. n. drkotati, s ſtrachem, s třeſenjm ſe pohybowati, pozdwihowati.



Strany zdroje: I/57

Aufbefinden, v. recip. ſich, mjti ſe, dobře, zle, zdráwu býti, bene, male ſe habere.



Strany zdroje: I/57

Aufbehalten, v. a. dochowati, ſchowati, zachowati, zachraniti, adſeruare. 2) den Hut aufbehalten, klobauk ſy na hlawě nechati.



Strany zdroje: I/57

Aufberſten, v. n. puknauti, rozpadnauti ſe, rozpučiti ſe, rozpuknauti ſe, opreyſkati ſe, dirumpi.



Strany zdroje: II/96

Plagen, v. a. mořiti, trmáceti, ſaužiti, teyrati, trápiti, vexare; ſich zu Tode plagen, vſaužiti ſe, vtrápiti ſe, vmořiti ſe.



Strany zdroje: II/96

Planſchen, Plantſchen, v. n. cmýrati ſe, ſſpljchati, ſſplechtati.



Strany zdroje: II/97

Platz, m. pleſk: platz! da lag er, tu pleſk ſebau, meykl; gab einen Platz, to pleſklo; 2) pl. Plätz, liz, liha, S. Schalm. 3) placek, placka, hnětinka, gehněda S. Kuchen. 4) mjſto, plac, locus; auf dem Platze bleiben, na mjſtě zůſtati; an eines Platz kommen, na něčj mjſto přigjti; Platz gemacht! na ſtranu! ſtranau! komm auf den Platz poď na plac, na plano! fig. Eins Bitte Platz geben, nečj prosbě mjſto dáti.



Strany zdroje: II/97

Platzen, v. n. pleſkati; es regnet, daß es platzt, prſſj až pleſká. 2) praſkati; das Holz platzt im Feuer, dřjwj praſká w ohni; 3) a) bauchati; das Pulver platzt, prach bauchá. fig. pukati, praſkati; das Glas iſt geplatzt, ſklenice pukla; ſo viel eſſen daß man platzen möchte, tolik gjſti ažby pukl. b) Er platzte hin, ſo lang er war, meykl, praſſtil, hodil ſebau, gak ſſiroký tak dlauhý; mit etwas herausplatzen, něco wybleknauti, wypleſknauti, probleknauti.



Strany zdroje: I/58

Aufblähen, v. a. nadmauti, nadýmati, nadauti, nadauwati, inflare; ſich, nadýmati ſe, pnauti ſe, wypjnati ſe, inflari; aufgebläht, nadutý, aufblähend, nadýmawý, wypjnagjcý ſe, tumens.



Strany zdroje: I/58

Aufblähung, f. nadmutj, nadutj, nadutoſt, nadýmánj; nadauwánj, nadýmánj, wypjnánj ſe.



Strany zdroje: II/98

Pochen, v. n. tlaucy, bauchati, klepati; pulsare; an die Thier Thür , tlaucy, bauchati, třjſkati na dwéře; a) wer pocht? kdo tluče? das Herz pocht, srdce tluče, klepe. 2) fig. a) durditi ſe, tužiti ſe. b) Einem pochen, wyhrožowati. c) Auf ſein Glück, Reichthum, Freunde pochen, wypjnati ſe ſſtěſtjm, bohatſtwjm, přátely.



Strany zdroje: II/98

Pocken, v. n. oſeypati ſe.



Strany zdroje: I/58

Aufblicken, v. n. zableſknauti ſe, micare. 2) wzhuru patřiti, wzezřjti, wzhledati, wzhlédnauti, ſuſpicere. Aufblicken, n. zableſknutj. 2) wzhlédánj.



Strany zdroje: I/58

Aufblühen, v. n. rozkweſti, rozkwetati, rozwjgeti ſe, wykweſti, wykwetati, floreſcere. 2) kwéſti, mladnauti, omladnauti, proſpjwati, effloreſcere.



Strany zdroje: I/58

Aufbrauſen, v. n. bauřiti ſe, hlučeti, zwučeti. 2) kypěti, wřjti, wywjrati, ebullire, efferre. 3) bauřiti, zpauzeti ſe.



Strany zdroje: I/58

Aufbrechen, 1. act. wylámati, wypáčiti, wyrazyti, effringere; einen Brief, pſanj otewřjti. 2) neut. hnauti ſe, pohnauti ſe, odtáhnauti, odtrhnauti. 2) otewřjti ſe, propuknauti ſe, aperiri.



Strany zdroje: I/58

Aufbruch, m. otewřenj, wylomenj, wypáčenj. 2) odchod, odgezd, odtáhnutj, pohnutj ſe.



Strany zdroje: II/100

Practicieren, v. a. cwičiti ſe, praktycýrowati; ſich in ein Amt, do auřadu ſe wetřjti.



Strany zdroje: II/100

Prahlen, v. n. chlubiti ſe, honoſyti ſe, wychlaubati ſe, wynáſſeti ſe.



Strany zdroje: II/100

Prangen, v. n. vpeypati ſe, zdrahati ſe 2) ſtkwjti ſe; die Roſe pranget, růže ſe ſtkwj. 3) honoſyti ſe, wypjnati ſe; mit ſeinem Reichthume prangen, bohatſtwjm ſe honoſyti, wypjnati.



Strany zdroje: II/100

Pranger, m. ſlawně ſobě počjnagjcý.



Strany zdroje: II/101

Preis, m. am Hemde, ljmec, dim. das Preischen, ljmeček. 2) Etwas Preis geben, něco opuſtiti; eine Stadt Preis geben, na měſto puſtiti, dáti měſto w wychwátěnj, preys; ſich den Laſtern Preis geben, oddati ſe neprawoſtem; ſeine Ehre Preis geben, čeſt ſwau wydati w ſſanc; ſich der Gefahr preis Preis geben, w nebezpečenſtwj ſe wydati, Es ging alles Preis, was da war, wſſe přiſſlo na dračku, co tam bylo. 3) odplata praemium. Einen Preis auf etwas ſetzen, odplatu na něco wyſaditi. 4) ſláwa, gloria. Gott ſey Ehre und Preis, Bohu buď čeſt a ſláwa. 5) cena, pretium. Der Preis ſteht, Waare ſteigt, fällt, zbožj zpadáwá; Preis-, odplatnj; die Preisſchrift, odplatnj ſpis.



Strany zdroje: I/58

Aufdringen, v. a. cpáti, naſtrkati, obtrudere; ſich einem, někomu ſe nabjzeti; ſich in etwas, do něčeho ſe cpati, tlačiti, wtjſkati, wtjrati, intrudere ſe.



Strany zdroje: I/6

Abhangen, v. n. dolů wiſeti, kloniti ſe; pocházeti, záwiſeti, dependere, das hängt von ihm ab, to na něm záležj, pozůſtáwá.



Strany zdroje: I/58

Aufdunſen, v. n. nadauti ſe, nadmauti ſe, odauti ſe, opuchnauti, ſubinflari; aufgedunſen, nadutý, odutý.



Strany zdroje: II/102

Protzen, v. n. ſſtarcowati ſe.



Strany zdroje: I/59

Aufdunſten, v. n. gako pára wzhůru wſtupowati, pařiti ſe, wypařowati ſe.



Strany zdroje: II/102

Prozeſſiren, v. n. ſauditi ſe; auf der Kanzeley, kančelařowati ſe, beym Magiſtrate, magiſtratowati ſe.



Strany zdroje: I/59

Aufeinander, auf einander, gedno na druhé, na ſebe, gedno po druhém, po ſobě.



Strany zdroje: II/103

Prudeln, v. n. klokati, klokočkem ſe zwjrati. 2) v. a. kuchtiti.



Strany zdroje: II/103

Prunken, v. n. ſtkwjti ſe. 2) vpeypati ſe, zdrahati ſe.



Strany zdroje: II/103

Pudeln, v. n. pudlowati. 2) batoliti ſe.



Strany zdroje: II/103

Pünctlich, adj. zpráwný; adv. na wlas; es trifft pünctlich zu, na wlas ſe to ztrefuge; ein pünctlicher Mann, zpráwný muž.



Strany zdroje: I/59

Auffahren, 1. v. n. wſtaupiti, wſtupowatě wſtupowati , wyſtaupiti; wzhuru geti, wygeti; 2) im Schlafe, ze ſna ſe probrati, protrhnauti, wyrazyti; ze ſna wyſkočiti; 3) im Zorne, popuditi ſe, rozhněwati ſe, rozzlobiti ſe; auffahrend, hněwiwý, popuďliwý. 4) es iſt mir eine Blatter im Geſichte aufgefahren, neſſtowice ſe mi na twáři wyhodila, wyſkočila. 5) mit dem Schiffe, na něco wgeti. 2. Act. nawozyti, progezditi, vgezditi, vwozyti.



Strany zdroje: II/104

Putzen, v. a. čiſtiti, cýditi; die Bäume, ſtromy čiſtiti, ſtromowj. 2) das Licht, vtjrati, vtřjti ſwjčku. 3) den Bart, pácowati, holiti bradu. 4) Jemanden, čeſati, peſkowati, gebati. 5) den Feind, nepřjtele tepati, ztepati. 6) die Schuhe, ſtřewjce vtřjti, otjrati. 7) das Gewehr, zbraň pucowati. 8) die Naſe, nos vtřjti, wyſmrkati ſe. 9) das Geſchirr, drhnauti, wydrhnauti nádobj. 10) die Pferde, koně cýditi. 11) fig. ſſperkowati, fintiti, ſtrogiti, ſſňořiti; ein geputztes Frauenzimmer, wyſſňořená, wyſtrogená, wyfiflená ženſká.



Strany zdroje: II/104

Quabbeln, v. n. heyčkati ſe.



Strany zdroje: II/104

Quackeln, v. n. batoliti ſe. 2) fig. wiklati ſe, wrtkým, wrtlawým býti.



Strany zdroje: II/104

Quadrieren, v. a. čtwerhraniti, čtwerhranatiti; Quadrare. 2) v. n. hoditi ſe.



Strany zdroje: I/59

Auffallen, 1. v. n. napadnauti, na něco vpadnauti, wpadnauti; do očj padati, pozor wzbuzowati. 2. Act. die Thür auffallen, dwéře pádem wyrazyti; den Kopf, hlawu ſy pádem potlaucy, rozbiti.



Strany zdroje: II/105

Quellen, v. n. irr. du quillſt, ich quoll, ich quölle, gequollen, quill, prameniti ſe, preyſſtěti ſe, staturire scaturire . 2) plynauti, wyplýwati, promanare. 3) bobtěti, nabobtěti; die Erbſen quellen im Waſſer, hrách bobtj we wodě; das Holz iſt gequollen dřjwj nawlhlo. 2) v. a. reg. močiti; Erbſen quellen, hrách močiti, namáčeti. 2) hraditi, S. Stauen.



Strany zdroje: II/106

Querlen, v. n. mautiti, zamautiti, kwerlowati; Eyer, wegce zakwerlowati, zatřepati. 2) v. n. prdelkowati ſe.



Strany zdroje: II/106

Queſtern, v. n. prdelkowati ſe.



Strany zdroje: II/106

Quetſchen, v. a. mačkati, pomačkati; Pfeffer, Hanf, pepř, ſemenec, rozmačkati. 2) vſſkřjpnauti, přiſſkřjpnauti; ſich den Finger, prſt ſobě přiſſkřjpnauti.



Strany zdroje: I/59

Auffliegen, v. n. vletěti, wyletěti. 2. odletěti, znáhla ſe otewřjti.



Strany zdroje: II/106

Rache, f. mſta, pomſta, vindicta; vor Rache glühen, mſtau hořeti; Rache nehmen, mſtjti ſe; aus Rache, ze mſty.



Strany zdroje: II/107

Rackern, rec. mezkowati, muckowati ſe, oſtauzeti ſe, pachtiti ſe, pachtowati ſe.



Strany zdroje: II/107

Rad, n. pl. Räder, kozelec; ein Rad ſchlagen, kozelce metati, kotrmelce dělati. 2) der Pfau ſchlägt ein Rad, páw ſe čepeyřj, rozčepyřuge. 3) kolo, rota . 4) fig. kolo; auf das Rad flechten, na kolo wpléſti. dim. das Rädchen, pl. Räderchen, kolečko.



Strany zdroje: I/59

Auffragen, v. a. doptati ſe někoho.



Strany zdroje: II/107

Rädeln, v. a. do kola ſe točiti.



Strany zdroje: II/107

Radſtößer, m. kámen, aby ſe kolem do wrat neb do ſtěny nezagelo.



Strany zdroje: I/59

Aufführen, a. v. v. a. nawézti, nawozyti, wywézti, wywozyti. 2) nahoru wyhnati, wywéſti, wzdělati, exſtruere. 3) přiwáděti, přiwoditi, vwáděti, vwéſti, vwoditi, inducere, introducere. 4) předſtawowati, prowozowati, vwozowati, producere. 5) ſich aufführen, chowati ſe, držeti ſe, zprawowati ſe, ſe gerere.



Strany zdroje: II/107

Raffen, v. a. chwátati, hrabati, shrábnauti, corradere; ſich aufraffen, wzchopiti ſe, zotawiti ſe.



Strany zdroje: II/107

Rahmen, I. v. n. mjřiti. 2) ſedati ſe, die Milch rahmet, ſmetana ſe ſedá. II. v. a. mljko zbjrati.



Strany zdroje: II/108

Rammeln, I. v. n. hmožditi ſe. 2) ramlowati ſe, honcowati ſe; die Haſen rammeln, zagjcy ſe honcugj, ſe ramlugj. II. v. a. hmožditi, zhmožditi, contundere. 2) beraniti, gahlowati, fistucare.



Strany zdroje: II/108

Rand, m. pl. Ränder, krag, okragek, margo; am Rande des Abgrundes ſtehen, na kragi propaſti ſtáti. 2) fig. zu Rande kommen, na čiſto přigjti, shodnauti ſe; dim. das Rändchen, krageček.



Strany zdroje: II/108

Ranken, v. rec. popjnati ſe, pnjti ſe; die Bohnen ranken ſich in die Höhe; fizole ſe pnau na horu. 2) plazyti ſe, rozkládati ſe; die Gurken ranken auf der Erde fort, okurky ſe rozkládagj po zemi.



Strany zdroje: II/108, II/109

Ranzen, I. v. n. hmožditi ſe; im Bette herum, w poſteli ſe hmožditi. 2) roztahowati ſe, se extendere. 3) běhati ſe, 109 honiti ſe, peleſſiti ſe; von Schweinen, baukati ſe, chrauti ſe. II. v. a. hmožditi; das Bett zu Schanden, poſtel zhmožditi, zchrauniti.



Strany zdroje: II/109

Raſen, v. n. wztěkati ſe; der Wind raſet, wjtr ſe wztěká. 2) fig. ſápati ſe, zůřiwěti, ſrſſeti, wztekati ſe; ein raſender Menſch, wztekljk, zſſjlenec; ein raſender Einfall, zſſjlený nápad; ein raſender Hund, wzteklý pes.



Strany zdroje: II/109

Raſerey, f. zſſjlenoſt, wztekloſt; in Raſerey gerathen, wztecy ſe, zſſjliti ſe.



Strany zdroje: II/109

Rath, m. pl. Räthe, ſpořenj; was zu Rathe halten, něco ſpořiti; ſein Geld ſchlecht zu Rathe halten, penězy pleytwati. 2) pomoc; dafür iſt noch Rath, tomu geſt geſſtě pomoc. 3) rada; kommt Zeit, kommt Rath, čekey čaſu co hus klaſu; Rath ſchaffen, radau přiſpěti; zu Rathe gehen, radu bráti; um Rath fragen, o radu ſe ptáti. 4) rada, consilarius; der geheime Rath, tagná rada. 5) Der Stadt-Rath, měſtſká rada, radnj.



Strany zdroje: II/109, II/110

Rathen, v. a. irr. du räthſt, ich rieth, gerathen, imperat. rathe, hádati; Rathe, was iſt das? hádey co to geſt? ſie riethen auf ihn, hádali na něg. 2) raditi, consulere; etwas rathen, něco raditi; wem nicht zu rathen iſt, dem iſt auch nicht zu 110 helfen, kdo chce kam, pomozme mu tam; der wußte ſich gut zu zu rathen gut zu rathen , s dobrau, ſe zlau poradil, potázal. 3) fig. pomocy; damit iſt mir nicht gerathen, tjm mi nenj ſpomoženo; geſchehenen Dingen iſt nicht zu rathen, co ſe ſtalo, odeſtáti ſe nemůže. 4) Gerathen, vžitečný; ich halte es für gerathen, ſaudjm za vžitečné.



Strany zdroje: II/110

Rathfragen, v. a. ptáti ſe, tázati ſe o radu.



Strany zdroje: II/110

Rathſchlagen, v. n. raditi ſe, poraditi ſe, radu bráti.



Strany zdroje: I/6

Abhärmen ſich, vſaužiti ſe, zmořiti ſe.



Strany zdroje: I/60

Aufgehen, v. n. powſtáwati, wſtupowati, wyſtupowati, ſurſum ferri, im Rauche, w dýmě ſe rozplinauti. 2) wycházeti, wygjti, wzcházeti, wzgjti, wznikati, wzniknauti, exoriri; der Teig geht auf, těſto kyne, kyſá, kyſſe; 3) otewřjti ſe, aperiri; es gehen mir die Augen auf, oči ſe mi otwjragj, t. g. lépe porozumjwám; das Eis, led ſe pauſſtj, rozpauſſtj, led tage; das Wetter, geſt gih, gihne, odtepljwá ſe, tage; das Geſchwür, die Wunde ging auf, wřed ſe propukl, rána ſe otewřela, zgitřila; Knoten ging auf, vzel ſe rozwázal; die Naht, ſſew ſe rozpáral; von Blüthen und Knoſpen, pučiti ſe, pupeněti, rozwjgeti ſe, rozkwetati, wyrážeti. 4) pocházeti, pogjti, ſcházeti, ſgjti, wycházeti, wygjti, t. g. mizeti, pomjgeti, tráwiti ſe, vtráceti ſe, abſumi, conſumi; er läßt viel Geld aufgehen, mnoho peněz vtrácý, wydáwá; es geht gerade auf, práwě pogde, wygde, nezůſtane nic.



Strany zdroje: II/110

Raub, m. přjtrž, chwjlka; nur auf den Raub, něco gen na přjtrž dělati. 2) fig. laupež, ol. plen, rapina; auf den Raub ausgehen, na laupež wygjti; von dem Raube leben, laupežj ſe žiwiti; einer Jungfrau, vnos.



Strany zdroje: II/111

Rauch, m. kauř, deym, fumus; einen Rauch geben, kauřiti; Fleiſch in den Rauch hängen, maſo vduti vditi , do komjna zawěſyti; im Rauche aufgehen, obrátiti ſe w kauř; nach Rauch ſchmecken, ſmudnauti, přiſſtjrati ſe; ſmudlým býti.



Strany zdroje: II/111

Rauchen, v. n. kauřiti ſe; der Kopf raucht ihm. a) hlawa ſe mu kauřj. b) kauřj ſe mu z huby, mentitur; es raucht in der Stube, w ſwětnicy ſe kauřj. 2) v. a. kauřiti, fumigare; Tobak rauchen, tabák kauřiti.



Strany zdroje: II/112

Raufen, v. n. rwáti; Haare aus dem Kopfe raufen, wlaſy z hlawy rwáti; Jemanden bey den Haaren raufen, někoho za pačeſy wzýti, popadnauti, rwáti; ſich die Haare aus dem Kopfe raufen, oberwati ſe. 2) ſſklubati, ſſkubati; eine Gans raufen (rupfen), ſſklabati ſſklubati huſu. 3) wytrhnauti; der Gans eine Feder ausraufen, huſe brk wytrhnauti; Gras, Flachs raufen, trhati tráwu, len. 4) fig. rwáti ſe; ſie raufen ſich, rwau ſe.



Strany zdroje: II/112

Rauh, adj. Stimme, hlas; eine rauhe Stimme haben, chraptělý, chřaplawý, chraplawý, ochraptěti ochraptělý , raucus. 2) draſlawý; drſnatý, drſný, draplawý, asper; rauh machen, draſtiti, zdraſtiti, exasperare; ein rauher Weg, draplawá, koſtrbatá ceſta; rauhe Haut, drſnatá kůže. 3) přjſný, přjkrý; ein rauhes Land, přjkrá kragina; ein rauhes Leben, přjſné žiwobitj; rauhes Wetter, ſychrawé powětřj, rauher Winter, krutá zyma. 4) rauhes Futter, pjce. 5) fig. a) Ein rauher Wind, oſtrý drſnatý wjtr; ein Mann von rauhen Sitten, muž drſnatých mrawů; Jemanden rauhe Worte geben, na někoho ſe obořiti, oſopiti.



Strany zdroje: II/112

Räumen, v. a. kliditi, zkliditi; aus dem Wege, z ceſty zkliditi; ein Zimmer, vkljzeti. 2) odkliditi, připrawiti; ein Haus für Jemanden räumen, dům pro někoho připrawiti. 3) cýditi; einen Brunen, ſtudni. 4) die Welt räumen, z ſwěta vgjti, ſwět opuſtiti. 5) Ein Zimmer, ſwětnicy; ein Land, ze země prchnauti, wyſtěhowati ſe. 6) Ein Feld im Kriege räumen, pole we wogně opuſtiti, zanechati.



Strany zdroje: I/60

Aufgrünen, v. n. rozzelenati ſe, wyroſtati.



Strany zdroje: II/113

Rauſch, m. pl. Räuſche, im erſten Rauſche, podnapiloſt, opice, mach, rauš; ſich einen Rauſch trinken, podnapiti ſe, popiti ſe, podrauſſiti ſe, ochmeliti ſe; ein Jeſuiter-Rauſch, opička; den Rauſch ausſchlafen, wyſtřjzliwěti, wyſpati ſe z rauſſe; Jemanden einen Rauſch zutrinken, podnapiti, ochmeliti, podrauſſiti někoho.



Strany zdroje: II/113

Rauſchen, v. n. ſſuſtěti, stupere; das Laub, die Kleider, der Bach rauſchet, liſtj, ſſat, potok ſſuſtj; rauſchende Muſik, hlučná hudba. 2) fig. chramoſtiti ſe, chřeſtěti; ohne etwas zu ſagen, rauſchte ſie bey mir vorbey, neřjkagjc nic, zachramoſtila, zaſſuſtla okolo mne. 3) chrauti ſe, baukati ſe; die Schweine rauſchen, ſwině ſe chrugj. 4) opogjti; rauſchendes Getränke, opogný, opogliwý nápog.



Strany zdroje: II/113

Räuſpern, v. rec. v. et n. chrkati ſe, sercare screare .



Strany zdroje: II/113

Rebelliren, v. n. bauřiti ſe, zbauřiti ſe, odbog wéſti, rebellare.



Strany zdroje: I/60

Aufhaben, v. n. na hlawě mjti, na ſobě mjti; der Wagen hat Getraide auf, wůz geſt obiljm naložen; 2. den Mund, vſta otewřená mjti.



Strany zdroje: II/114

Rechnen, v. a. počjtati, počjſti, zpočjſti, numerare; an der Fingern, na prſtech; er lernt rechnen, včj ſe počjtati. 2) bezpečiti ſe; hinzurechnen, připočjſti; ich rechne auf dich, ſpoléhám, bezpečjm ſe na tebe. 3) počet kláſti, Computum facere.



Strany zdroje: II/114

Rechnung, f. počet, ratio; die Rechnung führen, počet wéſti, ſchicken ſie mir meine Rechnung, poſſlete mi můg počet. 2) aučet; aučty pl. Computus; die R. ablegen, aučty ſkládati. 3) wrub; ſchreiben ſie es auf meine Rechnung, napiſſte to na můg wrub. 4) vwěřenj; auf R. kaufen, geben, na vwěřenj kaupiti, dáti. 5) naděge; er macht ſich R. darauf, dělá ſobě na to naděgi, čáku. 6) Seine R. bey etwas finden, mjti při něčem zyſk, ſſrutku, (pſſaures.)



Strany zdroje: II/114

Recht, I. adv. dobře; das Kleid iſt mir recht, ſſaty gſau mi dobře; in alle Sättel recht ſeyn, ke wſſemu ſe hoditi. 2) Mir iſt nich recht, nenj mi dobře; einen Ohnmächtigen zu recht bringen, omdleného wzkřjſyti. Sie kommen mir eben recht, práwě mi dobře přicházegj; Recht ſo! dobře tak! 3) Wo mir recht iſt, nemeyljmli ſe; recht urtheilen, ſehen, leſen, dobře, práwě ſauditi, widěti, čjſti. 4) a) práwě; recht in die Mitte, práwě do prostředka; ich warte recht mit Ungeduld, čekám s welikau netrpěliwoſtj; b) gak náležj; recht, wie ſichs gehört, gak náležj; ich weiß es ſelbſt nicht recht, ſám to gak náležj newjm; ich weiß mich nicht recht in ſie zu finden, nevmjm gim gak náležj wyhowěti; c) welmi, hodně; er iſt recht reich, geſt bohatý na mjſto. Ich habe recht viele Urſachen dazu, welmi mnoho přjčin mám k tomu; wir haben recht gelacht, hodně ſme ſe naſmáli; das kommt uns recht zu Statten, dobře ſe nám to hodj. Ich bin ihm recht herzlich Gut, welmi ſem naň laſkaw; recht ſehr ſchön, welmi pěkně; ich habe ſie ja recht lange nicht geſehen, welmi dáwno ſem gich newiděl; es iſt recht kalt, geſt tuze, welmi zyma; recht gern, welmi rád. 5) Wenn ich es recht bedenke, rozwážjmli to dobře; das iſt recht, dobře; gehe ich recht, gduli dobře? 6) Thue recht, ſcheue Niemand, čiň dobře (práwě) neſſtiť ſe žádného; was recht und billig iſt, co geſt prawého a ſluſſného. II. adj. prawý, rectus; der rechte Winkel, prawý vhel; die rechte Hand, prawá ruka, prawice, dextra; ſich rechter Hand wenden, na prawo ſe dáti; es liegt rechter Hand, na prawo ležj; Jemanden die rechte Hand laſſen, předek, prawau ruku dáti. Die Rechte, prawice, dextra; der rechte Glaube, prawá wjra, vera fides; der rechte Vater, prawý otec, legitimus pater; die rechte Seite des Tuches, ljc ſukna; rechte Prügel, notný weypraſk; das iſt ein rechter Narr, geſt prawý blázen; du biſt mir auch der rechte, tys mi ten prawý; wir haben was Rechtes gelacht, hodně ſme ſe naſmáli; er hat was Rechtes gelernt, něčemu hodnému ſe naučil; zur rechter Zeit kommen, w prawý čas přigjti; iſt es etwas Rechtes? geliž co do toho? Wird denn ihnen die Haube recht ſeyn? budeli pak gim ten čepec doſt? 2) ſprawedliwý; rechte Wage, ſprawedliwá wáha.



Strany zdroje: II/114, II/115

Recht, n. dobře; ſie haben Recht, dobře 115 máte; einem Recht geben, ſwědčiti, poſwědčiti, za prawdu, za prawé dáti. 2) práwo; jus; ſein recht vergeben, práwo zadati; von Rechts wegen, podlé práwa; mit allem Rechte, wſſjm práwem; den Weg Rechtens ergreifen, na práwnj ceſtu ſe dáti, gjti; Jemanden ſein Recht wiederfahren laſſen, s někým dlé práwa nakládati; Recht verſchaffen, k práwu dopomocy; Recht behalten, podržeti práwo; Inhalt Rechtens, pořádkem práwa; das Einſtandrecht, práwo w trhy wkročowánj, jus praelationis.



Strany zdroje: II/115

Rechten, v. n. hádati ſe, ſauditi ſe, přjti ſe. 2) ſauditi ſe, při, ſaud mjti sl. práwotiti ſe, litigare.



Strany zdroje: I/60

Aufhalten, v. a. pozdržeti, pozdržowati, zadržeti, zaſtawiti, zdržeti, zdržowati, retardare, ſuſtinere. 2) držeti, nadržeti. 3) ſich aufhalten, bawiti ſe, pobawiti ſe, pobyti někde, zabawiti ſe , zdržeti ſe, morari; über etwas, nad něčjm ſe pozaſtawiti, pozdržeti.



Strany zdroje: I/1

Abarten, ſtrhnauti ſe, ſwrcy ſe, newrcy ſe, nezdařiti ſe, degenerare; der Sohn iſt von dem Vater abgeartet, ſyn ſe nepotatil, newrhl po otcy; die Tochter von der Mutter, dcera ſe nepomateřila, nezdařila po mateři.



Strany zdroje: II/115

Rechtsgelehrſamkeit, f. práwnj vměnj, juris prudentia; ſich der Rechtsgelehrſamkeit befleiſſigen, včiti ſe práwům.



Strany zdroje: II/115

Recken, v. a. natahowati, protahowati; ſich, ſe. 2) wztáhnauti, naſtawiti, naſtrčiti; die Hand, ruku; den Kopf in die Höhe, wyſtrčiti hlawu wzhůru.



Strany zdroje: II/116

Rede, f. wluw mluw ; die Rede iſt ihm vergangen, ztratil mluw. 2) řeč; sermo; die gebundene Rede, wázaná řeč; eine Rede giebt die andere, řeč přigde k řeči; in die Rede fallen, do řeči ſkočiti. 3) rozpráwka; es geht die Rede, řečj ſe, powjdá ſe; Jemanden zur Rede ſetzen, ſtellen, někoho k zodpowjdánj předwolati, eine Rede ausſprengen, hlas o něčem puſtiti.



Strany zdroje: II/116

Reden, v. a. et n. mluwiti, rozpráwěti, fari; das Kind lernt reden, djtě ſe včj mluwiti; laut reden, na hlas mluwiti, howořiti; leiſe, ſſeptati, potichmo mluwiti; durch die Naſe, huhňati, ňuhňati; Rede mir nicht darein, newſkakug mi do řeči: ; böhmiſch reden, čeſky mluwiti; im Schlafe reden, ze ſpanj mluwiti; ehe ich als Vater rede, dřjwe nežli gako otec promluwjm; etwas aus dem Sinne reden, něco wymluwiti; vor dem Volke reden, řečňowati, perorare; ein redendes Bild, obraz k mluwenj; ein redender Blick, wzezřenj, oko k mluwenj; weitſchweifig reden, omlauwati; der viel redet, mnohomluwný; der nicht gut reden kann, mňukawý.



Strany zdroje: II/116

Redlich, adj. poctiwý, probus; ſich redlich nähren, poctiwě ſe žiwiti; ein redlicher Freund, poctiwý přjtel.



Strany zdroje: II/116

Regen, v. a. hnauti; weder Hand noch Fuß regen können, nomocy ani rukau ani nohau hnauti; ſo bald er ſich nur regt, gak mile ſe pohne; er reget ſich, hýbá ſebau; einen Finger regen, prſtem hnauti.



Strany zdroje: II/116

Regen, m. déſſť, prſſka, pluvia; dim. deſſtjk, deſſtjček; ein ſchwacher Regen, wrhulka mrhulka ; wir werden Regen bekommen, bude prſſeti; es regnet, prſſj; es kommt ein Regen, mračj ſe, bude prſſeti; es läßt sich zum Regen an, má ſe k deſſti; ein ſtarker Regen, prſſenice, pljſkanice; aus dem Regen in die Traufe kommen, z bláta přigjti do lauže.



Strany zdroje: II/117

Regieren, v. a. řjditi, zprawowati, regere. 2) panowati, wládnauti, regere; ſich ſelbſt regieren, wládnauti ſebau ſamým; als Gott, bohowati; als Kaiſer, cýſařowati; als König, kralowati. 3) die Blattern regieren jetzt, neſſtowice nynj panugj.



Strany zdroje: II/117

Regnen, v. n. prſſeti, dſſtjti, pluere; es regnet, prſſj; Gott läßt regnen, Bůh dáwá déſſť; Brod vom Himmel regnen laſſen, chléb dſſtjti s nebe; ein wenig, poprcháwati; ſchwach regnen, mžjti, mhljti, meholiti; abwechſelnd, přeprcháwati; ſtark regnen, pljſkati; kurz, einmal, zprchnauti; es fängt an zu regnen, dáwá ſe do deſſtě; ins Regnen kommen, rozprſſeti ſe.



Strany zdroje: I/61

Aufheben, v. a. pozdwjhnauti, wyzdwjhnauti, zdwjhnauti, adtollere, levare; die Hände, ruce ſpjnati; 2) ſchowati, ſebrati, vložiti, condere, reponere. 3) gjti, ( sl. gati), polapiti, zagjti, capere. 4) odſtraniti, wyzdwjhnauti, zhladiti, zruſſiti, konec něčemu včiniti, abolere, tollere; das hebt ſich von ſelbſt auf, to ſamo padne, pomine. Aufgeſchoben iſt nicht aufgehoben, co ſe wleče nevteče, prov. 5) einen Bruch, zlomek w počtu zmenſſiti. 6) ſich aufheben, pozdwihowati ſe, wypjnati ſe, iactare ſe.



Strany zdroje: II/118

Reiben, v. a. irr. ich rieb, gerieben, ſſauſtati, sl. brhliti; třjti, terere; eine Hand mit der andern, ruku rukau třjti; das Salz in das Fleiſch einreiben, maſo ſolj natjrati, natřjti. 2) zwiſchen den Fingern, mnauti; ſich die Augen, oči ſobě mnauti. 3) drbati; die Schweine reiben ſich, ſwině ſe drbagj, ſſipagj, mor. chemlati ſe. 4) wie der Bettler, oſſjwati ſe; er reibt ſich, oſſjwá ſe. 5) Sich an einem reiben, o někoho ſe třjti, otjrati. 6) drhnauti; das Geſchirr, nádobj. 7) ſtrauhati; radere. 8) zu Pulver, na prach zetřjti, rozetřjti. 9) die Wäſche, prádlo mnauti, drhnauti. 10) Den Hahn am Faſſe zureiben, kohautek zatočiti. 11) Etwas rund reiben, rozeſſauſtati, rozdrbati. Das Reiben, n. třenj, ſſauſtánj; mnutj, drbánj; oſſjwánj, ſtrauhánj.



Strany zdroje: II/118

Reichlich, adj. hogný, largus; adv. hogně, zhogna; es iſt reichlich ein Jahr, geſt zauplna rok; ſie hatten ein wenig zu reichlich getrunken, trochu mnoho ſy připili, přihnuli.



Strany zdroje: I/61

Aufheitern, v. a. gaſniti, rozgaſniti, wygaſniti, ſerenare; der Himmel heitert ſich auf, gaſnj ſe, probjrá ſe, wygaſňuge ſe. 2) das Gemüth, myſl obweſeliti, rozweſeliti, exhilarare.



Strany zdroje: II/119

Reimen, v. n. rymowati ſe. 2) přjſluſſeti, hoditi ſe; das reimt ſich wie eine Fauſt aufs Auge, to ſe hodj (ſſikne) gako pěſt na oko. 2) v. a. rymowati; etwas zuſammen reimen, něco ſrownati.



Strany zdroje: II/120

Reiſe, f. ceſta, iter. eine Reiſe thun, ceſtu konati; ſich auf die Reiſe begeben, na ceſtu ſe wydati, wyprawiti; wo gehet die Reiſe hin? kam ge ceſta? auf die Reiſe gehen, pracowati přes ſwět; er hat viele Reiſen gehabt, mnoho zemj progel, zgezdil, proſſel, ſeſſel.



Strany zdroje: I/6

Abhäuten, v. a. z kůže ſwlécy, odřjti. 2) v. n. laupati ſe, ſwlécy ſe z kůže.



Strany zdroje: II/120

Reißaus, n. Reißaus nehmen, s waňkau ſe poraditi, paty vkázati, w nohy ſe dáti.



Strany zdroje: II/120, II/121

Reißen, v. irr. du reißeſt, ich riß, geriſſen, reiß; I. v. n. trhati ſe, rumpi; přetrhnauti ſe, wytrhnauti ſe; ein Faden, ein Band, ein Strick reißen, nit, tkanice, prowazy ſe trhagj, ſe přetrhnau. 2) pukati ſe; der Erdboden reißt vor Hitze, země ſe horkem puká; das Eis reißt, led ſe puká, láme, tře; die Tenne iſt geriſſen, mlat ſe rozpukal. 3) Ein reißender Strom, prudký praud; die Waare gehet reißend ab, zbožj gde gako na dračku. 4) Der Wind reißt, wjtr bauřj. 5) fig. das Reißen in den Gliedern, lámánj w audech; im Leibe, žřenj, vgjmánj, trhánj; die reißende Gicht, lámawá dna. II. v. a. trhati, přetrhnauti, roztrhnauti; einen Faden, nit přetrhnauti; in Stücke reißen, na kuſy roztrhati; ſich an einen Nagel reißen, o hře 121 bjk ſe vſſkrábnauti; Federn reißen, peřj dráti; geriſſene Federn, drané peřj. 2) Holz reißen, dřjwj trhati; geriſſene Latten, trhané lati, trhanice. 3) Einen Ochſen, einen Hengſten, beyka, hřebce kleſtiti, řezati; Karpfen, kapra trhati. 4) reyſowati; Reißen lernen, včiti ſe reyſowati. 5) Etwas aus der Hand, das Kind aus den Armen, něco z ruky, djtě z rukau wydřjti; den Hut vom Kopfe, den Rock vom Leibe, klobauk s hlawy, kabát s těla ſtrhnauti; ich möchte mir die Haare aus dem Kopfe reißen, oberwal bych ſe; der Wind reißt die Ziegel von den Dächern, wjtr trhá cyhly ſe ſtřech; Jemanden niederreißen, někoho porazyti; reißende Thiere, drawá zwjřata; um etwas ſich reißen, o něco ſe dráti; etwas an ſich reißen, něco chwatiti; ſeine Leidenſchaft reißt ihn dahin, geho náružiwoſt ho k tomu neſe, pudj. 6) Poſſen reißen, kudrlinky, fraſſky, ſſaſſky prowozowati, ſſibřinkowati, laſſkowati, ſſaſſkowati; Zoten, oplzle mluwiti.



Strany zdroje: II/121

Reiten, v. irr. du reiteſt, ich ritt, bin geritten, reit; der Teufel reitet ihn, čert njm mele, čert ho bere. 2) gezditi, pogjmati ſe; wie der Hund auf dem Arſche, gezditi. 3) I. v. n. geti, gezditi; auf einem Pferde, na koni; reiten lernen, včiti ſe gezditi; ein reitender Bothe, gjzdecký poſel; ſchlecht reiten, daremně gezditi; er iſt Fehl geritten, geda zablaudil; in die Stadt, um die Stadt reiten, do měſta, okolo měſta geti; durch einen Wald, leſem geti; ſpazieren reiten, progjžděti ſe, na progjždku geti; einen Trab, kluſem geti; Galopp, cwálati, cwálem, tryſkem geti; auf einem Stecken reiten, na holi gezditi. II. v. a. habe geritten, na koni geti, gezditi; einen Schimmel, Eſel, reiten, na brůně, na oſlu geti, gezditi; ein Pferd lahm, zu Tode, rehe reiten, koně gjžděnjm zchromiti; Jemanden zu Boden, koněm někoho zageti, přegeti; ſich müde, vgeti ſe, vgezditi ſe; ein Pferd in die Schwemme, koně geti brodit.



Strany zdroje: I/61

Aufhören, v. n. přeſtati, ceſſare. 2) pominauti, ſkonati ſe, ſkončiti ſe, finiri.



Strany zdroje: II/122

Religions-Sache, wěc nábož. ſe týkagjcý.



Strany zdroje: II/122

Renken, v. a. zprawowati, regere; ſich, roztahowati ſe.



Strany zdroje: II/122

Rennen, v. irr. ich rannte, gerannt, I. v. n, . (ſeyn) hnáti ſe, cwálati, tjrati, páditi. , tryſkem běžeti, palowati, trčiti; gerannt kommen, přiběhnauti, přihnati ſe; nach etwas rennnen rennen, po něčem ſe hnáti; mit dem Kopfe widder wider die Wand, hlawau wrazyti do zdi; in ſein Verderben, k záhubě ſwé poſpjchati; fig. nach etwas, sháněti ſe po něčem. 2) v. a. habe Jemanden zu Boden, někoho žena ſe porazyti; den Degen durch den Leib, někoho kordem proboſti, prohnati, promrſſtiti; das Meſſer in den Bauch, někomu nůž do břicha wrazyti.



Strany zdroje: I/61

Aufjagen, v. a. naháněti, ſehnati, wyhnati. 2) doſáhnauti, popadnauti, vhoniti ſobě. —gung, f. naháněnj, naháňka, nahnánj, ſehnánj, wyhnánj.



Strany zdroje: II/123

Retten, v. a. wyſwoboditi, vhágiti, vchrániti; Jemanden retten, někoho wyſwoboditi; das Dorf brannte ab, und man konnte nichts retten, wes wyhořela a nic ſe nemohlo vchrániti, odkliditi; ſein Leben retten, žiwota vchrániti, vhágiti, von Fremden, od nepřátel wyſwoboditi; aus dem Waſſer, z wody wytáhnauti; aus der Gefahr, nebezpečenſtwj ſproſtiti; ſich wohin, někam vtecy, autočiſſtě wzýti, ſe ſchowati.



Strany zdroje: II/123

Revers, m. vpſánj od ſebe.



Strany zdroje: I/61

Aufkeimen, v. n. kljčiti ſe, pučiti ſe, rozwjgeti ſe, wykljčiti ſe, wypučiti ſe.



Strany zdroje: II/124

Richten, v. a. ſtrogiti, přjmiti, rychtowati. 2) Sich in die Höhe, wztýčiti ſe, wzpřjmiti ſe, wzhůru ſe poſtawiti; ein Gebäude, zdwjhati. 3) zprawiti, rozprawiti; die Haare, wlaſy. 4) připrawiti; zum Eſſen, k gjdlu přiſtrogiti. 5) Ins Werk, w ſkutek vweſti; Jemanden zu Grunde, někoho zkazyti, w zkázu, na mizynu vweſti; nichts richten, nic nepořjditi, neſweſti. 6) Seinen Weg wohin, ceſtau ſe někam obrátiti; die Augen auf etwas, oči na něco obrátiti; eine Uhr, hodiny zprawiti; fig. ſeinen Sinn auf etwas, myſl ſwau na něco obrátiti. 7) zprawowati; ſeine Reden nach den Zuhörern richten, řeč ſwau dle poſluchačů naſtrogiti, ſich nach einer Perſon, podlé někoho ſe řjditi, zprawowati. 4) 8) třepati, přetřepáwati, přeſauditi, ſauditi, judicare; Ich richte niemanden, neſaudjm nikoho. 9) Einen Prozeß, při ſauditi, vſudek o při wyneſti, mjřiti, ſmjřiti, porownati. 10) mit dem Schwerte, odprawiti mečem; mit dem Strange, oběſyti; mit dem Rade, kolem odprawiti, lámati. 11) Ein Bein richten, nohu naprawiti, narownati.



Strany zdroje: I/62

Aufklaffen, v. n. otewřjti ſe, rozſednauti ſe, rozſtaupiti ſe, hiare.



Strany zdroje: II/124

Richtig, adj. přjmý rectus. 2) náležitý, prawý; richtiges Maß, naležitá mjra; die Uhr geht richtig, hodiny gdau dobře; richtig bezahlen, řádně platiti; ein richtiger Bezahler, řádný ſplátce; er iſt in allem richtig, we wſſem geſt práw, die Summe iſt richtig, ſumma geſt prawá, dobře. 3) Alles in richtige Ordnung bringen, wſſecko w dokonalý pořádek vweſti; alles iſt richtig, wſſecko geſt zpraweno, ſpořádáno, dobře; etwas richtig machen, něco zprawiti; der Brief iſt richtig beſtellt, pſanj geſt náležitě odewzdáno, dodáno; richtig werden, ſprawiti ſe. 4) Es iſt hier nicht richtig, zde nenj bezpečno, zde ſtraſſj; nicht richtig in Kopfe ſeyn, neměti wſſech doma, pohromadě, někomu fučeti, ſrſſeti w kotrbě. 5) prawý; richtig ſchreiben, práwě pſáti; richtig denken, práwě ſmeyſſleti; richtig! dobře! ba práwě! 2) 6) adv. přjmo; náležitě, práwě. 7) giſtě; das habe ich richtig vergeſſen, to gſem giſtě zapomněl.



Strany zdroje: II/126

Rindern, v. n. honiti ſe, běhati ſe, hráti ſe, hárati ſe; die Kuh hat gerindet, kráwa ſe odehrála, oběhla, odehnala; zum zweytenmahl rindern; pobjhati ſe, podbjhati ſe.



Strany zdroje: I/62

Aufklettern, v. n. wylézti někam, wyſaukati ſe.



Strany zdroje: II/126, II/127

Ringen, v. irr. du ringeſt, ich rang, gerungen, du ringe. I. v. n. Mit jemanden ringen, někoho wzýti do křjžku, weypolky, zápaſyti s někým; beym Halſe erwiſchen, halten, hrdlowati ſe; zapáſyti, luctari; mit dem Tode ringen, s ſmrtj zapáſyti. 2) porážeti ſe, zápoliti, taužiti; nach Ehre ringen, taužiti, dychtiti, vſylowati po cti. II. v. a. ždjmati; die Wäſche, prádlo. 2) krautiti; ſich wie der Wurm, krautiti ſe gako čerw. 3) die Hände, rukama lomiti. 4) Seine Hände losrin 127 gen, wymnauti ſwé ruce. 5) Etwas aus der Hand, něco z ruky wykrautiti.



Strany zdroje: II/127

Rinnen, v. n. irr. du rinnſt, ich rann, bin geronnen, rinne, técy, manare; das Blut rinnet aus der Wunde, krew teče z rány; ſtark, chrčj; die Thränen rannen ihm aus den Augen, von den Wangen, ſlzy mu z očj, po ljcých tekly, padaly. 2) ſrazyti ſe, ſtydnauti, ſaditi ſe; die Milch iſt geronnen, mljko ſe ſrazylo, sſedlo; geronnenes Blut, sſedlá krew; das Fett rinnet, tuk ſe sſedá. 3) habe geronnen, técy; das Gefäß rinnet, nádoba teče; ſtark, crčj; das Licht rinnt, ſwjce ſe plawj; die Augen rinnen, z očj teče.



Strany zdroje: II/127

Rippeln, v. n. ſich, hýbati ſe, wrtěti ſebau.



Strany zdroje: II/127

Riß, m. trh, trhnutj, trženj; auf einen Riß, gednjm trhem. 2) drkſa, nora ; Riſſe bekommen, doſtati ſpraſk. 3) Der Erde, rozſedlina, fissura; Riſſe bekommen, rozpukati ſe. 4) des Glaſes, rozpuklina, 5) des Holzes, roztrženina. 6) der Haut, rozpukanina. 7) In der Mauer, ſſkulina, ſſtěrbina, rima. 8) fig. záhuba.



Strany zdroje: II/127

Riſſig, adj. trhlý; riſſige Mauer, trhlá zeď; riſſig werden, trhnauti ſe, puknauti.



Strany zdroje: I/62

Aufkochen, v. r. 1. act. přewařiti. 2) neutr. vwařiti ſe, vwřjti, wywřjti.



Strany zdroje: I/62

Aufkommen, v. n. powſtati, wſtáti, ſurgere. 2) wygjti, wyniknauti, wzegjti, prouenire. 3. naſtati, powſtati, přigjti do zwyku. 4) ozdrawěti, k ſobě přigjti, okřáti, zhogiti ſe. 5) zmáhati ſe, zmocy ſe.



Strany zdroje: II/128

Rogeln, v. n. wiklati ſe; es rogelt dem Pferde ein Eiſen, koni ſe wiklá podkowa.



Strany zdroje: II/128

Roh, adj. drſnatý. 2) fig. newzdělaný, newypracowaný; Seide, hedbáwj. 3) ſyrowý; Fleiſch, Fiſche, Ey, maſo, ryby, wegce; das Fleiſch iſt noch ganz roh, maſo geſt geſſtě ſyrowé, nedowařené nebo nedopečené. 4) Rohe Leinwand, režné plátno. 5) Sich roh liegen, proležeti ſe. 6) Rohes Buch, newázaná knjha. 7) hrubý; ein roher Menſch, hrubý, ſyrowý člowěk, hrubeš.



Strany zdroje: I/62

Aufkündigen, v. a. odřjcy ſe, wýhoſt, wýpowěd dáti, wypowědjti, rennntiare renuntiare .



Strany zdroje: II/129

Rollen, v. n. ſeyn, rachotiti, chřeſtěti; der Wagen, wůz; der Donner, hrom. 2) kutáleti ſe, kauleti ſe, hrnauti ſe, volvi, devolvi. 3) ſypati ſe; die Erde von dem Berge, země s wrchu. 4) eine Thräne über die Wangen hinab, ſlze po ljcy. 5) točiti ſe; die Augen im Kopfe umher, oči w hlawě. 6) těkati; auf den Gaſſen herum, po vlicech těkati. II. v. a. kotáleti, kauleti, volvere. 2) wáleti; der Strom, die Wogen, praud, wlny; den Teig, těſto. 3) točiti; die Augen im Kopfe herum, oči w hlawě. 4) mandlowati; die Wäſche prádlo. 5) žeybrowati; Getreide, obilj. 6) prohazowati; die Erde, zemi. 7) kadeřiti; die Haare, wlaſy. 8) winauti, ſwinauti, ſwinowati; ein Blatt Papier, liſt papjru.



Strany zdroje: II/131

Roth, adj. röther, rötheſte, čerwený; das rothe Wildpret, wyſoká zwěřina. 2) čerwený, ruber; rohes rothes Tuch, Wein, Lippen, Wangen, ſukno, wjno, pyſky, ljce; roth ſeyn, čerwenati ſe, rubere; eine rothe Kuh, čerwyně; rother Boden, čerwenice; roth werden, čerwenati ſe, rdjti ſe, kohautiti ſe, peyřiti ſe, začerwenati ſe, zardjti ſe, zakohautiti ſe; zapáliti ſe. 3) zardělý, ruber; rothe Augen, zardělé oči. 4) rudý; das rothe Meer, rudé moře. 5) Goldhaarig, ryſſawý; rothaarig, zrzawý, rufus; roth werden, ryſſawěti, zrzawěti, rufescere. 6) Die rothe Ruhr, čerwená, čerwenka, dysenteria. 7) čerwenoſt, rubor; des Mundes, rtu, vſt.



Strany zdroje: I/62

Auflaufen, v. n. naběhnauti, napuchnauti, naſkočiti, opuchnauti, otecy, wyběhnauti; der Teig läuft auf, těſto kyne, sl. puchne. 2) přibýwati, rozmáhati ſe, zroſtati, přiroſtati.



Strany zdroje: II/131

Röthe, f. čerwenoſt; rubor; vor Scham, 2) zarděloſt, zapeyřenj, zakohaucenj; die Röthe ſteigt ihm ins Geſicht, rdj ſe, kohautj ſe, čepeyřj ſe, zapaluge, peyřj ſe; der Augen, zarděloſt. 3) mařena, S. Grapp. 4) ſrdečnjk, Lordiaca Cardiaca Crispa Lin.



Strany zdroje: II/131

Röthen, v. n. čerwenati ſe, zapalowati ſe; die Apfel röthen ſchon, gablka ſe giž zapalugj. 2) čerweniti, rubefacere.



Strany zdroje: I/62

Aufleben, v. n. obžiwnauti, ožiti, reuiuiſcere. 2) okřáti, probrati ſe.



Strany zdroje: I/62

Auflegen, 1. act. kláſti, položiti na něco; ein Pflaſter, flaſtr přikládati, přiložiti; Abgaben, daně naložiti, vložiti; einem eine Laſt, na někoho břjmě vwaliti, wzložiti; ein Buch, naložiti, wydati; Geld, penjze ſkládati. 2) neut. Fett auflegen, tuk na ſebe bráti, tučněti. —gung, f. kladenj, naloženj, položenj, vloženj.



Strany zdroje: II/132

Rotten, v. rec. rotiti ſe, ſpikati ſe, ſpiknauti ſe.



Strany zdroje: II/132

Rottieren, v. rec. ſich, srotiti ſe, ſrocowati ſe, ſpuntowati ſe, ſpikati ſe.



Strany zdroje: I/62

Auflehnen, v. a. opjrati, opřjti, podepřjti, podpjrati; ſich, ſe, zpoléhnauti ſe. 2) zepnauti ſe, zepřjti ſe, zpečowati ſe, zprotiwiti ſe, zpjrati ſe; das Pferd lehnt ſich auf, kůň ſe zpjná.



Strany zdroje: II/132

Ruchtbar, adj. rozhláſſený, zgewný; ruchtbar ſeyn, wůbec znám býti; —werden, proneſti ſe, rozhláſyti ſe, na gewo wygjti; — machen, rozhláſati, rozhláſyti, proweſti, na gewo wyneſti.



Strany zdroje: II/132, II/133

Rücken, I. v. n. a) poſtupowati; der Zei 133 ger an der Uhr rückt immer weiter, vkazadlo na hodinách poſtupuge. b) pomknauti; mit dem Stuhle näher, pomknauti ſtolicý; rücke hinauf, pomkni, poſedni wýſſe; zuſammenrücken, shluknauti ſe. d) c) fig. Mit dem Gelde heraus rücken müſſen, s penězy muſeli wen wygjti. e) d) die Sonne rückt immer höher, ſlunce ſtále poſtupuge wyſſe wýſſe ; die Zeit rückt heran, čas ſe přibližuge; die Bäume rücken, ſtromy raſſj, pučj; in ein Land, ins Feld, do země, do pole wtrhnauti; aus dem Lager, wytrhnauti z leženj; höher, poſtaupiti wýſſe. II. v. a. poſtrčiti, pomknauti; den Tiſch an die Wand, ſtůl ke zdi pomknauti, přiſtrčiti; 2) přitlačiti; den Hut in die Augen, klobauk na oči přitlačiti. 3) Die Garne auf dem Vogelherde, zatrhnauti ſýť. 4) Vom Sattel, ze ſedla wyhoditi.



Strany zdroje: II/133

Rücken, m. hřbet, dorsum; dim. das Rücklein, hřbýtek; der Naſe, hřbýtek noſu; des Gebirges, des Waſſers, hřbet hory, moře, 2) záda; einen breiten Rücken haben, ſſiroký hřbet, ſſiroká záda mjti. 3) hřbet; Rehrücken, ſrnčj hřbet. 4) fig. den Rücken wenden, obrátiti ſe; Jemanden den Rücken halten, někomu nadržowati; etwas hinter jemandes Rücken thun, něco za něčjmi zády, krom něčjch očj činiti; in dem Rücken angreifen, od zadu připadnauti.



Strany zdroje: II/133

Rücklings, adv. zpět, zpátkem, retrorsum. 2) na znak, sl. horeznak, supinus; liegen, ležeti. 3) zadu; Rücklings angreifen, od zadu připadnauti, obořiti ſe.



Strany zdroje: I/63

Aufliegen, v. n. na něčem ležeti, naléhati, přiléhati, incumbere rei. 2) polehowati, powalowati ſe. 3) ſich, proležeti ſe, odležeti ſe w nemocy.



Strany zdroje: II/133, II/134

Ruf, m. ſſkralaup, ſtrup. 2) zawolánj; ich höre einen Ruf, ſlyſſjm, kdoſy zawolal. 3) fig. hlas; der Ruf der Natur, hlas přirozenj. 4) powěſt; es gehet ein Ruf, gde powěſt, powjdá ſe; guter böſer Ruf, 134 dobrá zlá powěſt; in üblen Ruf bringen, rozkřičeti; im guten Rufe ſeyn, w dobré býti powěſti; in Ruf kommen, do powěſti přigjti; er kommt in Ruf, béře ſe na slowo; der Ruf hat ſich verbreitet, powěſt ſe rozhláſyla, rozneſla; der im guten Rufe ſteht, dobropowěſtný; im üblen, zlopowěſtný, nařčený. 5) der Lockvogel, wolawec.



Strany zdroje: II/134

Rufen, v. irr. du rufſt, ich rief, habe gerufen, du rufe. I. v. n. křičeti, clamare; rufet laut, křičte hlaſytě; um Hülfe rufen, wolati, křičeti o pomoc; zu Gott, wzýwati, Feuer rufen, křičeti že hořj; um Rache, wolati na pomſtu. 2) wolati; du haſt mir gerufen, wolal ſy mne. II. v. a. wywoláwati; die Stunden, hodiny. 2) wolati, vocare; heraus, wywolati; ſich her, zu ſich, powolati, zwolati; ſie kommen wie gerufen, přicházegj práwě whod, gakoby ge zawolal.



Strany zdroje: II/134

Ruhe, f. odpočinutj, pokog; er hat keine Ruhe, nemá pokoge, mor. omženj; gieb Ruhe, deg pokog; ſich in Ruhe begeben, na pokog, na odpočinutj ſe dáti; keine Ruhe laſſen, geben, nedati oddechu, mor. odpěku , pokoge; laß mich in Ruhe, deg mi pokog, nech mne na pokogi, s pokogem; die Ruhe des Gewiſſens, ſpokogenoſt ſwědomj. 2) keine Ruhe haben, nemocy ſpáti; ſich zur Ruhe begeben, legen, gjti ſpat, na odpočinutj ſe odebrati, vkliditi ſe, Mittagsruhe halten, polednjčka vžjwati; die Ruhe mitnehmen, ſpánj odneſti. 3) In ſeine Ruhe eingehen, na pokog odegjti, w pánu vſnauti; zur Ruhe bringen, počeſtně pochowati.



Strany zdroje: II/134

Ruhig, adj. pokogný, quietus; adv. —ně; ruhig ſeyn, pokogným býti; werden, vpogiti ſe vpokogiti ſe , vtiſſiti ſe; ruhig ſchlafen, pokogně ſpáti; ſeyn ſie ruhig, vpokogte ſe.



Strany zdroje: I/63

Auflöſen, v. a. odwázati, rozpárati, rozpogiti, rozpuſtiti, rozwázati, ſoluere. 2) aufgelöſet werden, rozlaučenu býti, zproſſtěnu býti, t. g. vmřjti, mori, ſolui. 3) die Ehe, manželſtwj rozlaučiti, rozpogiti. 4) ein Räthſel, pohádku vhodnauti, wypléſti. 5) Metalle, kowy přeháněti, rozpuſtiti, sl. roztopiti. 6) ſich auflöſen, rozplynauti ſe, rozpuſtiti ſe.



Strany zdroje: II/134, II/135

Rühmen, v. a. ſlawiti, welebiti, oſlawowati, ohlaſſowati, celebrare; jeder Krämer rühmt ſeine Waare, každá liſſka chwá 135 lj ſwůg ocas. 2) wychwalowati, wychlaubati ſe; ſich ſeiner Stärke, Klugheit rühmen, wychlubowati ſe, wynáſſeti ſe ſýlau, opatrnoſtj.



Strany zdroje: II/135

Rühren, v. n. pocházeti; das rühret von dir her, to od tebe pocházý. 2) doſahowati; bis an den Himmel, až do nebe. II. v. a. a) ſpjrowati; den Vogel, ptáka. b) hnauti, hýbati, pohybowati; ſich, ſe, ſebau; Rühre dich hin, hoď ſebau. c) fig. pohnauti, pronikati, movere; deine Thränen rühren mich nicht, ſlze twé mne nepohnau; ein rührender Anblick, Ausdruck, Predigt, pohljdnutj, wygádřenj, kázanj, pronikagjcý, k pohnutj, pohnutedlný. 2) dotknauti; Gottes Hand hat ihn gerührt, ruka božj ſe ho tkla, dotkla. 3) Er iſt von dem Blitze, von dem Donner gerührt worden, hrom do něho vdeřil. 4) Von dem Schlage gerührt werden, ſſlakem poraženu býti. 5) Die Trommel, bubnowati; na buben tlaucy. 6) den Brey, kaſſi mjchati. 7) Die Butter, wrtěti. 8) Den Acker, namiſſowati.



Strany zdroje: I/63

Aufmachen, v. a. oddělati, odemknauti, otewřjti, aperire. 2) powěſyti, wzhůru položiti; ſich, powſtati, pozdrahnauti ſe, wydati ſe, k. p. na ceſtu. 3) přičiniti, přidělati, přilepiti na něco.



Strany zdroje: II/135

Rummeln, v. n. im Magen, ſſkraupati, burcowati; wie der Donner, rachotiti ſe.



Strany zdroje: II/136

Rümpfen, v. a. die Naſe, krautiti noſem; fňukati; Den Mund, vkřiwowati, čpauliti, ſſpauliti hubu, oſſkljbati ſe.



Strany zdroje: II/136

Runzeln, v. a. faldowati ſe; der Zeug runzelt ſich, Cayk ſe falduge. 2) wraſſtiti; die Stirne, čelo.



Strany zdroje: II/136

Rupfen, v. a. rwáti, ſich die Haare ausrupfen, oberwati se, wlaſy ſy z hlawy rwáti, trhati. 2) ſſklubati, ſſkubati; die Federn, peřj wyſſkubati; einen Vogel, ptáka oſſkubati.



Strany zdroje: II/136

Rußig, adj. vkoptěný, vmauněný, včazený, včadlý, začazený; ſich rußig machen, vkoptiti ſe, vmauniti ſe, včaditi ſe.



Strany zdroje: II/136, II/137

Rüſten, v. a. ſtrogiti, připrawowati; zum Eſſen, zum Tiſche, k gjdlu, na ſtůl. 2) chyſtati; ſich zur Reiſe, na ceſtu ſe chyſtati, ſtrogiti; wyprawiti, opatřiti, ozbrogiti; einen Soldaten, wogáka, ozbrogiti 137 ſe. 2) Sich zum Kriege, k wogně ſe chyſtati, ſtrogiti; Frankreich rüſtet ſich, Francauzy ſe ozbrogugj; mit Geduld gerüſtetes Herz, ſrdce trpěliwoſtj ozbrogené.



Strany zdroje: II/137

Rütteln, v. a. kutiti ſe, třáſti, potřáſati; Getreide in den Sack rütteln, obilj do pytle wtřáſti; Jemanden ſtark rütteln, někým lomcowati, klátiti; gerütteltes Maß, natřeſaná mjra.



Strany zdroje: II/137

Saat, f. ſetba, ſetj, ſegba, ſýge, sato satio ; die Zeit der Saat, čas ſetj, die Saat iſt geſchehen, giž ge po ſýgi, zaſelo ſe, die Saat vornehmen, naſýti. 2) ſemeno; Sommerſaat, gař; die Winterſaat, ozym. 3) oſenj, oſetj, Satum.



Strany zdroje: II/138

Sache, f. pře, rozepře, causa, lis. 2) wěc, res; dim. das Sächlein, Sächelchen, wjcka; unverrichteter Sache, abziehen müſſen, s nepořjzenau odegjti; ſeiner Sache gewiß ſeyn, něčjm ſobě giſt býti; mit Jemanden gemeine Sache machen, w ſpolku, za gedno býti s někým; das iſt deine Sache, to ſe tebe týká; das gehört nicht zur Sache, o to nenj péče, to ſem nepřináležj; das iſt ſeine Sache nicht, k tomu on nenj, ſe nehodj; das iſt meine Sache nicht, do toho mi nic nenj. 3) Seine Sachen verrichten, na ſtranu gjti.



Strany zdroje: II/138

Sack, m. pl. Säcke, a) pytel, žok, mor. měch, sl. wřeco, saccus. b) lederner, koženec; c) die Taſche, kapſa, wak, sl. waček, wřecko, mor. tlumok, tlumoček. d) der Geldſack, měſſec, pytljk. e) Im Bergwerke, knechtowice, calowka. f) Im Fiſchbäre, ſakowina. g) der Vogelhändler, braſſna. h) bibl. žjně; mit Sack und Pack abziehen, ſe wſſjm odegjti, odeſtěhowati ſe; fig. Jemanden in den Sack ſtecken, někoho do kapſy ſchowati; ſo voll wie ein Sack ſeyn, na mol ſpitý býti; i) fig. terbuch, pandero, ſeinen Sack füllen, terbuch, ſtřewo naprati, nacpati pandero; dim. das Säckchen, pytljk, pytljček, kapſyčka; S. Mehl-, Schieb-, Woll-Sack @.



Strany zdroje: II/138

Sacken, v. rec. ſléhati ſe; das Haus hat ſich geſackt, dům ſe ſlehl. 2) Vom Waſſer, opadati, wody vbýwati. 2) 3) v. a. do pytlů, žoků měřiti, ſypati, naſeypati. 2) 4) cpáti.



Strany zdroje: II/139

Säen, v. a. ſýti, rozſýwati, serere, seminare; das Kraut ſäet ſich ſelbſt, zelj ſe ſamo obſemenuge, rozplozuge.



Strany zdroje: I/63

Aufnehmen, 1. v. a. pozdwihnauti, wzhůru wzýti, tollere. 2) změniti. 3) přigjmati, přigjti, přigmauti, recipere; přiwytati, excipere; gut aufnehmen, za dobré, za wděk; übel, za zlé wzýti; für Scherz, za žert bráti, wzýti. 4) wypůgčiti, mutuare; es mit jemandem, někomu odolati, někomu ſe rownati. 2) v. n. přibýwati, wzroſtati, creſcere; in Aufnehmen bringen, k zrůſtu dopomocy.



Strany zdroje: II/139

Sage, f. řeč, sermo. 2) powěſt, rozpráwka; es geht die Sage, powjdá ſe, mluwj ſe.



Strany zdroje: II/139

Sagen, v. a. prawiti, řjkati, řjcy, dicere; laſſe dir ſagen, dey ſy řjcy; man ſaget, powjdá ſe, prawj ſe, řečj ſe; Herr Vetter, ſage ich, gá řku, pane ſtreyče; zu allem Ja ſagen, ke wſſemu přiwoliti, ſnáſſeti ſe, takpánem býti; wie geſagt, gak ſem řekl; für gewiß ſagen, za giſto powjdati; er pflegt zu ſagen, řjkáwá; ſie iſt, ſaget man, ſchwanger, geſt, prý (prey), ſamodruhá; ſage mir nur, wie —, gen mi powěz, kterak —; b) gute Nacht ſagen, dobrau noc dáti; c) Dank ſagen, djky wzdáti; d) für Jemanden gut ſagen, za někoho ſtáti; e) Das will ſo viel ſagen, to znamená tolik; f) Jemanden Todt ſagen, za mrtwého wyhláſyti; Todt ſagen, někoho za mrtwého wyhláſyti; g) du haſt von Glück zu ſagen, ty ſe můžeš za ſſťaſtného pokládati; h) das will nichts ſagen, to nenj nic; es hat nichts zu ſagen; na tom nic neſegde; i) Sagen laſſen, wzkázati; oft ſagen laſſen, nawzkazowati ſe; viel ſagen laſſen, nawzkazowati; entgegen ſagen laſſen, odewzkázati; k) Mit Reſpect zu ſagen, bez poroka; krom dobrých lidj, z odpuſſtěnj, z dowolenj, salva venia.



Strany zdroje: II/140

Sahnenbrezel, precljk ſe ſmetanau.



Strany zdroje: I/63

Aufopfern, v. a. obětowati, immolare. 2) naſaditi, oddati, wynaložiti, dicare; ſein Leben dem Vaterlande, opowážiti ſe žiwota pro wlaſt.



Strany zdroje: II/141

Sammeln, v. a. ſebrati, zbjrati, legere; Steine, kamenj. 2) shromaždowati shromážďovati , ſtřádati, cumulare; Geld, penjze ſtřádati; ſeine Kinder um ſich herſammeln, děti ſwé okolo ſebe shromážděti, shromážďowati. 3) v. rec. shromážditi ſe; es ſammle ſich das Waſſer, shromažďte ſe wody. 4) fig. Der Kranke ſammelt ſich, nemocný okřjwá, zotawuge ſe, ſprawuge ſe; convalescit; ſeine Gedanken myſſljnky zpořádati; ſich ſammeln, shromážditi ſe, scházeti ſe; fig. zpamatowati ſe.



Strany zdroje: II/142

Sammt, I. adv. Sammt und ſonders, wſſickni weſměs. 2) praep. ſpolu, y, et, una; ſammt Weib und Kindern, ſe ženau y s dětmi.



Strany zdroje: I/64

Aufplatzen, v. n. rozpučiti ſe, rozpuknauti ſe.



Strany zdroje: II/142

Sanft, adj. tichý, levis; ſanfte Stimme, tichý, zmlklý, temný hlas; ſanft gehen, potichu, zwolna gjti; ſanft ſchlafen, ticho, libě ſpáti; ein ſanfter Tod, lehká, tichá ſmrt; ein ſanfter Wind, Lüftchen, powlowný, libý wětřjček; fig. ſanfte Seele, tichá, dobrá duſſe; ſanfte Sitten, mjrné mrawy. adv. tjſſe, powlowně, zticha, zwolna. 2) měký; ſanfte Hände, měké ruce; ſanft ſchlafen, měko ſpáti; ſanft anrühren, zwolna ſe dotknauti.



Strany zdroje: II/143

Satt, adj. ſytý, ſyt, satur; adv. doſti, satis; ich bin ſchon ſatt, giž gſem ſyt, mor. giž mám do Boha; ſich ſatt eſſen, trinken, do ſyta ſe nagjſti, ſe napiti. 2) fig. a) Sich an etwas nicht ſatt ſehen können, nemocy ſe nečemu něčemu doſti wynadjwati, wynahljdati; ſich ſatt lachen, ſpielen, ſchlafen, naſmáti ſe, nahrati ſe, wyſpati ſe. b) Seines Lebens ſatt ſeyn, mrzeti, omrzeti někoho žiwu býti; alt und Lebens ſatt, ſtarý a žiwobytj ſyt. c) Einer Sache ſatt werden, něčeho ſe nabažiti, naſytiti, nawoliti. d) Satt zu thun haben, mjti doſt co dělati; ein Niemmerſatt, nedožraut, nedopita, nedoſyt, neſyta.



Strany zdroje: II/143

Sattel, m. pl. Sättel, ſedlo, ol. ožidlj, ephippium; fig. aus dem Sattel heben, z ſedla wyhoditi; in alle Sättel gerecht ſeyn, ke wſſemu ſe hoditi.



Strany zdroje: I/64

Aufquellen, 1. v. n. prameniti ſe, preyſſtiti ſe, wypryſkowati ſe, wypreyſſtiti ſe; napnchnauti napuchnauti , nabobněti, sl. nabotnati, turgeſcere. 2) v. a. nakrogiti nakropiti , namočiti, nawlažiti.



Strany zdroje: II/143

Sättigen, v. a. ſytiti, satiare; Mehlſpeiſen ſättigen, gjdla z mauky ſytj 2) naſytiti, nakrmiti, saturare. 3) fig. ſich an etwas, žičiti ſe něčjm; er iſt nicht zu ſättigen, nenj k naſycenj.



Strany zdroje: I/64

Aufraffen, v. a. ſebrati, shrabati, shrnauti, corrodere; ſich, wſtýčiti ſe, wzchopiti ſe, wzchytiti ſe, zmáhati ſe, zmocy ſe.



Strany zdroje: I/64

Aufrauchen, 1. v. a. wykauřiti, zkauřiti, k. p. tabák. 2) v. n. wzhůru ſe kauřiti.



Strany zdroje: II/144

Sauer, adj. kyſelý, acidus; ſauer werden, kyſati, zkyſati, acescere; Etwas Saures, kyſelina. 2) fig. a) trpký; ſaure Arbeit, trpká práce. b) ſſkaredý; ein ſaures Geſicht, zakrnělý, zaſmuſſilý obljčeg, ſſkaredá ſtředa, vultus acerbus; adv. kyſele, 2) trpce. 3) zakrněle, ſſkaredě; ſauer ſehen, ſſkarediti ſe, mračiti ſe.



Strany zdroje: II/145

Saufen, v. n. et act. irr. du ſäufſt, ich ſoff, geſoffen, ſaufe pjti, bibere. 2) chlaſta i, žráti, chmeliti, ožjrati ſe, ſlopati, ljti do ſebe, potare; ſich krank ſaufen, nemocy ſobě dopiti, pitjm ſobě nemoc vhoniti; ſich zu Tode ſaufen, vpiti ſe; ſich toll und voll ſaufen, na mol ſe zpjti, ochlaſtati; dem Viehe zu ſaufen geben, dobytek napágeti. Saufen, n. pitj, pitka, chlaſtánj, chmelenj, potatio.



Strany zdroje: II/145

Saugen, v. n. irr. ich ſog, ich ſöge, geſogen, prſů sſáti, cucati, duřmati, sugere; požjwati; ſaugend, cucawý, sſawý, duřmawý, cycawý, ſtark ſaugen, drcholiti. 2) pjti; der Schwamm ſaugt das Waſſer in ſich, hauba pige, táhne wodu w ſebe; ein ſaugendes Kind, sſawec, sſáč.



Strany zdroje: I/6

Abhören, v. a. wyſlýchati, wyſlechnauti, ſlyſſenjm wyzwěděti, povčiti ſe.



Strany zdroje: II/146

Säumen, v. n. dljti, meſſkati, meſſkati ſe, prodléwati, morari. 2) v. a. meſſkati.



Strany zdroje: I/64

Aufreißen, 1. v. a. protrhnauti, roztrhati, roztrhnauti; wytrhnauti; das Maul, hubu rozedřjti, sl. rozdáwiti; die Thür, dwéře rozedřjti, rozhoditi, sl. rozchlápiti; nareyſowati, wyreyſowati, delineare. 2) v. n. rozpuknauti, roztrhnauti ſe.



Strany zdroje: II/147

Schaben, v. a. ſich an der Wand, ſſkrabati ſe, drbati ſe, oſſjwati ſe. 2) ſtrauhati, ſſkrabati, radere, scabere. 3) Mit dem Schabemeſſer, myzdřiti.



Strany zdroje: II/148

Schade, m. pl. Schäden, I. kaz, wada; am Auge, am Fuße haben, wadu, boleſt na oku, na noze mjti. 2) rána; ein friſcher Schade heilet leicht, čerſtwá rána brzo ſe hogj, zahogj. 3) auraz; Schaden machen, zu Schaden kommen, k aurazu přigjti. 4) ſſkoda, damnum; Schaden leiden, trpěti, wzýti ſſkodu; Schaden leiden, ſſkodowati, damnum sustinere; durch Schaden klug werden, pozdě bycha honiti; fremder Schade macht ihn klug, když owcy ſtřihau, koze řit lupá prov. 5) Interj. ach, Jammer Schade! ach ſſkoda, přeſſkoda; es iſt Schade um ihn, ſſkoda ho. II. S. Aloſe.



Strany zdroje: II/148

Schadenfroh, adj. kazyſwět, radugjcý ſe z cyzý ſſkody.



Strany zdroje: II/148

Schaf, Schaaf, n. owce, mor. ſtřižka, ovis; dim. das Schäfchen, owčička, oweččka owečka ; fig. koťátka na ſtromě; ein ge örntes Schaf, rožanka, ovis strepsiceros Lin. Ein ausgemerztes, brakyně; ein drehkrankes, owce wrtohlawá; ein einjähriges, männl. zubák, dim. zubáček; weibl. zubkyně, dim. zubkyňka; ein zweyjähriges, owce dwauzubá; ein dreyjähriges, owce dwakrát ſtará, wyrownaná; das nicht gemolken wird, owce galowá, mor. bjra; das im Herbſt zur Welt kömmt, podzymčátko; das Schaf hat gelammet, owce ſe bahnila, obahnila; eine Herde Schafe, owčj braw. 2) fig. Ein rechtes Schaf, hlupec, božj gehňátko, dub, ſproſťák.



Strany zdroje: II/149

Schaffen, v. n. reg. a) ich ſchaffte, poraučeti, weleti; was ſchaffen ſie? co poraučjte? b) ſprawowati; den ganzen Tag zu ſchaffen haben, celý den mjti co k ſprawowánj; c) Geld ſchaffen, penjze zgednati, zaopatřiti; d) dáti; Ihm Rath ſchaffen, radu dáti; ſchaffe uns Brod, dey nám chleba; ſchaffe mir Kinder, dey mi děti; e) Jemanden aus dem Hauſe ſchaffen, někoho z domu wypowědjti; f) kaupiti; ſich viele Bücher ſchaffen, mnoho knih ſobě nakaupiti, nagednati; ſich ein Haus ſchaffen, dům ſobě kaupiti. g) pohledáwati; was haſt du hier zu ſchaffen čeho máš zde k pohledáwánj? h) Ich kann mit ihm nichts ſchaffen, nic nemohu s njm ſwéſti, pořjditi; das wird mir viel zu ſchaffen machen, to mi mnoho práce nadělá; weg ſchaffen zu Fuße, odwéſti; i) zu Wagen, odwezti.



Strany zdroje: II/151

Scham, f. ſtud, pudor; die Scham fahren laſſen, ſtudu ſe odřjcy, odwrcy, oprnauti. 2) hanba; mit Scham unten an ſitzen, s hanbau na poſlednjm mjſtě ſeděti. 3) přirozenj, partes genitales; třjſlo, lůno, pubes.



Strany zdroje: II/151

Schämen, ſich, v. rec. hanbiti ſe, ſtyděti ſe, pudere; ich ſchäme mich deiner, ſtydjm ſe za tebe, pudet me tui; er ſchämet ſich vor ihr, ſtydj ſe gj. 2) oſteychati ſe, vereri.



Strany zdroje: II/151

Schamhütlein, n. abziehen, ſtudu ſe odřjcy, oprnauti.



Strany zdroje: II/151

Schamroth, adj. ſtudem zardělý; ſchamroth werden, ſtudem ſe zakohautiti, zapeyřiti, zardjti, erubescere; ſchamroth ſeyn, kohautiti ſe, peyřiti ſe; čerwenati ſe, rubere vultu.



Strany zdroje: II/151

Schande, f. hanba, dedecus; aller Schande den Kopf abgebiſſen haben, wſſj hanbě ſe oprnauti; Jemanden zu Schande machen, někoho zahanbiti; ein Ding zu Schanden machen, něco zkazyti, zhanobiti; ein Pferd zu Schanden reiten, koně zchwátiti; ſich zu Sch. arbeiten, laufen, vpracowati ſe, vběhati ſe; zu Sch. prügeln, zpráſkati; zu Sch. ſchießen, rozſtřjleti; Ein Feld zu Sch. reiten, pole koňmi zcuchati. 2) fig. Schande endigen, hanby dogjti; Armuth bringt keine Schande, chudoba cti netratj; ſich zur Schande rechnen, za hanbu ſobě pokládati; Schande begehen, treiben, mrzkoſt, hanebnoſt páchati s někým; es iſt Schande und Spott, ge ſwětitá hanba; es wäre Schande, hanba by bylo.



Strany zdroje: II/152

Schanze, f. ſſance, waly, walnj zed; ſein Leben in die Schanze ſchlagen, žiwot ſwůg naſaditi, žiwota ſe opowážiti.



Strany zdroje: II/152

Scharf, adj. ſchärfer, ſchärfeſte, oſtrý, břidký, acutus; ſcharfes Meſſer, oſtrý nůž; ſcharf machen, oſtřiti. 2) fig. a) ſcharf laden, na oſtro, kulkau nabyti; ſcharf feuern, kulkami ſtřjleti. b) oſtrý, řezawý, asper; Wind, řezawý, oſtrý wjtr; c) peprný, čpawý, ſſtiplawý, acer; Senf, čpawá horčice; Rettig, peprná, ſſtiplawá ředkew; d) přjſný, severus; Vater, přjſný otec; ſcharf mit Jemanden verfahren, přjſně s někým zacházeti. e) ſcharf bewachen, zoſtra, pilně oſtřjhati; eine ſcharfe Nachfrage halten, pilně ſe wyptáwati. f) byſtrý, oſtrý, acutus; ſcharfes Geſicht, byſtrý zrak; Haarſcharf, na wlas; ſcharfes Gehör, twrdý ſluch; ſcharfer Verſtand, byſtrý rozum. g) ſcharf arbeiten; tuho pracowati; adv. oſtře, peprně, čpawě, ſſtjplawě, přjſně, byſtře.



Strany zdroje: I/65

Aufſagen, v. a. odřjkáwati, řjkati, recitare. 2) odpowědjti, odřeknauti ſe, odřjcy ſe, wypowědjti, renunciare. Das Aufſagen, die Aufſagung, odřjkáwánj, řjkánj. 2) odpowěděnj, odřeknutj, wypowěděnj.



Strany zdroje: II/153

Scharmützeln, v. n. potýkati ſe, ſſermiclowati.



Strany zdroje: II/153

Scharren, v. a. ſſkrabati. 2) hrabati, radere; die Pferde ſcharren, koně hrabau; die Hühner in der Stauberde, popeliti ſe.



Strany zdroje: II/153

Scharte, f. zub; eine Scharte auswetzen, wrub ſřezati, polepſſiti ſe, ponaprawiti ſe.



Strany zdroje: II/153

Schätzen, v. a. wážiti. 2) hoch ſchätzen, kláſti, pokládati; ſich für eine Ehre ſchätzen, za čeſt ſobě kláſti. 3) hádati; ich ſchätze ihn fünfzig Jahre alt, gá mu hádám padeſáte let. 4) páčiti; wie hoch ſchätzen ſie ihr Pferd? gak wyſoko páčjte ſwého koně? 5) vrčiti, wyſaditi, vložiti cenu, taxare; abſchätzen, odhádati.



Strany zdroje: II/153

Schau, f. odiw, odiwa, diwadlo, spectaculum; zur Schau, na odiwu; zur Schau ausgeſtellt ſeyn, ſtáti na leſſenj, na odiwu; ſich zur Schau ausſtellen, dělati ze ſebe zrcadla, diwáky, diwadlo.



Strany zdroje: I/65

Aufſchäumen, v. n. pěniti ſe.



Strany zdroje: II/154

Schaudern, v. a. děſyti ſe, hrozyti ſe, horrere; es ſchaudert mich, wenn ich daran denke, hrůza gde po mně, když na to myſljm; die Haut ſchaudert mir vor Kälte, gde po mne mráz, zyma mne lauſſtj. 2) v. n. děſyti ſe, hrozyti ſe, žaſnauti; ich ſchauderte vor Entſetzen, vžáſl ſem hrůzau.



Strany zdroje: II/154

Schauen, v. a. djwati ſe, hleděti, kaukati, prohljžeti; das Brod ſchauen, prohljžeti chléb; ſchau, kaukni, wiz; — 2) patřiti; spectare, aspicere; finſter ſchauen, mračiti ſe, ſſkarediti ſe.



Strany zdroje: II/154

Schauern, v. n. kraupy padati, grandinare; es ſchauert, kraupy padagj. 2) hrozyti ſe, horrere; es ſchauert mir, hrůza mne obcházý; es ſchauert ihm vor dem Tode, hrozý ſe ſmrti; eine ſchauernde Stille, ſtraſſná tiſſina.



Strany zdroje: II/154

Schaukeln, v. n. kolébati ſe; das Schiff ſchaukelt, lodj ſe kolébá, haupá. 2) v. a. haupati, mor. hogkati, oscillare; auf den Armen und in der Kitze, heyčkati.



Strany zdroje: II/154

Schaukelnd, adj haupawý, adv. —ě. ſich, haupati ſe; wie ein Gehängter, bombylati ſe.



Strany zdroje: II/154

Schaumen, v. n. pěniti ſe, spumare; er ſchäumte vor Wuth, pěna mu ſtála v huby od zloſti, zloſtj ſlintal; das Meer ſchäumet, moře ſe pěnj; zu Schaum werden, zpěněti; Geifer ſchäumen, ſlintati. 2) v. a. b) opěniti, oſſumowati, opěňowati.



Strany zdroje: II/155

Schechſen, v. n. ſſmatlati, paťhati, ſſmodrchati ſe.



Strany zdroje: I/65

Aufſchieben, v. a. odſtrčiti, pomknauti. 2) odkládati, odložiti, poodložiti; etwas auf die lange Bank ſchieben, s něčjm dlauho od ládati. Aufgeſchoben iſt nicht aufgehoben, co ſe wleče, nevteče.



Strany zdroje: II/155

Scheiden, v. irr. ich ſchied, geſchieden, du ſcheide, I. v. n. odebrati ſe, odbjrati ſe, odegjti; aus dem Leben ſcheiden, ſe ſwěta ſe odebrati, rozlaučiti ſe; der Engel ſchied von ihr, anděl odeſſel od nj. II. v. a. a) laučiti, rozlaučiti, rozweſti, separare; wir müſſen uns ſcheiden, muſýme ſe rozlaučiti. b) odděliti; Schafe von den Böcken, odděliti owce od kozlů; Licht von der Finſterniß, odděliti ſwětlo od temnoſti. 2) rozwéſti, rozlaučiti, dirimere, separare; das Conſiſtorium hat ſie geſchieden, konſyſtoř ge rozwedla; wir ſind geſchiedene Leute, my gſme rozlaučeni. d) děliti ſe; die Alpen ſcheiden Deutſchland und Italien, Alpy dělj Němce od Wlach; hier ſcheidet ſich der Weg, zde ſe dělj ceſta. e) sſrázyti ſe; die Milch ſcheidet ſich, mljko ſe sſázý sſrázý , ſrážj, f) preytowati; Erz ſcheiden, rudu preytowati.



Strany zdroje: I/7

Abhungern, ſich, v. rec. hladem ſe vmořiti.



Strany zdroje: I/65

Aufſchlagen, 1. v. a. vdeřiti, vhoditi, vrazyti, adlidere; rozbiti, rozrazyti, roztlaucy, wyrazyti, wytlaucy, narazyti, zarazyti; Nüſſe, ořechy roztlaucy, die Stiefeln, boty narazyti; das Lager, Zelter, ſtany rozbiti. 2) ein Kleid, raucho wyložiti, zahnauti, založiti. 3) Feuer, rozkřeſati, zakřeſati. 4) die Hufeiſen, podkowy přibiti. 5) ein Buch, knihu otewřjti, přebjrati; eine Stelle im Buche, hledati. 6) die Augen, oči otewřjti, pozdwjhnauti; einen Brief aufſchlagen, liſt otewřjti, rozwinauti. 2. v. neut. wyrazyti ſe, wyrážeti, wyſtřeliti, wyſſwihnauti. 2) podražiti, poplatiti, das Getreide ſchlägt auf, obilj připlácý, přiſkakuge, na obilj přirážj.



Strany zdroje: II/156

Scheinen, v. a. irr. ich ſchien, habe geſchienen, ſcheine, ſwjtiti, lucere; der Mond ſcheinet, měſýc ſwjtj. 2) fig. v. pers. zdáti ſe, podobati ſe, videri; die Sonne ſcheinet uns klein zu ſeyn, ſlunce ſe nám zdá býti malé; Gelehrt ſcheinen wollen, chtjti, aby ho za včeného pokládali; ein fromm ſcheinender Menſch, člowěk dle po oby pobožný. b) v. impers. zdá ſe, widj ſe; es ſcheinet als wollte es regnen, zdá ſe gako by chtělo prſſeti.



Strany zdroje: II/156

Scheißen, v. a. irr. ich ſchieß, geſchiſſen, fákati, ſráti, wyprázdniti ſe, cacare; in der Kinderſprache, kakati; dünne, chwjſtati, dřjzdati.



Strany zdroje: II/157

Scheitern, v. n. rozbiti ſe, tápati, ztroſkotati ſe, naufragium pati. 2) fig. nepodařiti ſe, zmařiti ſe; ſeine Abſicht iſt geſcheitert, geho aumyſl přiſſel na zmar.



Strany zdroje: I/65

Aufſchließen, v. a. odemknauti, odmykati, otewřjti, reſerare; ſich, otwjrati ſe, rozwjgeti ſe. 2) wyložiti, wyſwětliti.



Strany zdroje: II/157

Schel, adj. křiwý, křiwolaký, křiwohranný, curvus, flexus; Jemanden ſchel anſehen, na někoho po oku, poloočima, křiwolace, nebozýzem, koſýřem hleděti, mračiti ſe, ſſkarediti ſe, někoho zahljzeti, limis tueri; adv. křiwě, křiwolace.



Strany zdroje: II/157

Schelfen, ſchelfern ſich, v. rec. laupati ſe; die Haut ſchelfert ſich, kůže ſe laupá.



Strany zdroje: II/157

Schelm, m. ſſelma, čtwerák, padauch, taſſkář, scurra; zum Schelmen werden, zſſelmiti ſe; Schelm aufheißen, ſſelem nadati; einen Schelm hinter den Ohren ha en, za vſſima mjti; in der That, ſſelmowſtwj.



Strany zdroje: II/157

Schelten, v. irr. du ſchilſt, ich ſchalt, ich ſchälte, habe geſcholten, du ſchilt. I. v. act. prokljnati, kljti, zlořečiti, maledicere. 2) gebati, mor. hřebati, pljſniti, reprehendere. 3) nadati, apellare; er ſchalt mich einen Narren, nadal mi bláznů; ſich gnädiger Herr ſchelten laſſen, dáti ſobě waſſnoſti řjkati, chtjti, aby mu řjkali waſſnoſti; Jemanden gnädiger Herr ſchelten, waſſnoſtowati někomu. II. v. neut. dowáděti, bublati, žehrati, jurgare; auf Jemanden, na někoho; ein unbeſcholtener Mann, nenařčený, dobře zachowalý muž.



Strany zdroje: II/158

Scheren, v. irr. ich ſchor, ich ſchöre, habe geſchoren, du ſchere, I. v. neut. táhnauti, odegjti, warowati; ſcher dich weg! táhni! wary! warug! pakug ſe! mor. cuky! apage. II. v. act. a) wyhnati, expellere; b) ſſiditi, ſſkádliti, teyrati, illudere; laß mich ungeſchoren! dey mi pokog! was ſchert dich das? co geſt tobě do toho, potom? c) oſtauzeti ſe! ; ich will mich damit nicht ſcheren; nechcy ſe tjm obauzeti, oſtauzeti, mezkowati, peklowati. d) holiti; tondere; den Bart, ol. břjti; ſich den Kopf kahl ſcheren laſſen, hlawu ſobě dáti oholiti. e) ſtřihati, tondere; Schafe, owce ſtřihati. f) ſnowati, naſnowati, staminare. g) poſtřiháwati (ſukno.) h) ſtřihati, dřjti; der Wirth kann ſcheren, ten hoſpodſký dře, geſt pan odřihoſti.



Strany zdroje: II/158

Scheren, v. n. irr. et I. táhnauti @ 2) gjſti, nakládati; er kann wacker ſcheren, dobře nakládá, do ſebe cpe. II. v. a. wyhnati @



Strany zdroje: I/7

Abhuren, ſich, kurwenjm ſe zhubiti, wykurwiti ſe.



Strany zdroje: I/66

Aufſchnappen, 1. v. a. nalapati, polapati, vchytiti. 2. v. n. ſpuſtiti ſe, wyſſwihnauti.



Strany zdroje: I/66

Aufſchneiden, 1. v. a. nakrágeti, nakrogiti, pokrágeti, nařezati, pořezati, ſkrágeti, ſřezati, rozkrágeti, rozkrogiti, rozřezati. 2. v. n. bez prachu ſtřjleti, vkragowati, vřezowati, lháti, chlubiti ſe, sl. chwaſtati, ſſwaſtati.



Strany zdroje: II/159

Scheu, adj. plachý, pavidus; ein ſcheues Pferd, plachý kůň; ſcheu werden, zplaſſiti ſe; ſcheu gewordenes Pferd, zplaſſený kůň; ein Pferd ſcheu machen, koně zplaſſiti; ſcheu ſeyn, plaſſiti ſe. 2) bázliwý, oſteychawý, ſtydliwý, timidus, venerabundus; ſcheu thun, oſteychati ſe.



Strany zdroje: II/159

Scheu, f. plachoſt, ſſtjtěnj; consternatio. 2) oſſkliwoſt; Scheu gegen etwas tragen, něco w oſſkliwoſti mjti, něčeho ſe ſſtjtiti. 3) oſteychawoſt, ſtud; pudor. 4) bázeň.



Strany zdroje: II/159

Scheuchen, v. act. et rec. báti ſe, oſteychati ſe, ſſtjtiti ſe.



Strany zdroje: II/159

Scheuen, v. a. et rec. lekati ſe, ſtraſſiti ſe, děſyti ſe; das Pferd @ 2) ſſtjtiti ſe; ſich vor dem Blatt @ 3) ſtraniti ſe, wy eybati ſe; ein verbanntes Kind, @ oſteychati ſe.



Strany zdroje: II/159

Scheuern, v. a. drhnauti, detergere. 2) ſich ſcheuern, drbati ſe, oſſjwati ſe, fricare se. 3) fig. drcati, gebati někoho, někomu domlauwati, na zuby žehnati, excipere verbis.



Strany zdroje: II/160

Schicken, I. v. rec. ſtrogiti ſe, ſchickt euch, vſtrogte ſe, hněte ſebau, poſpěſſte. II. v. a. poſlati, poſýlati ol. ſláti, mittere; nach der Stadt, do měſta. a) nach etwas, pro ( ol. po) nach Brod, Wein ſchicken, pro chléb, pro wjno poſlati; mit der Poſt, po poſſtě. b) Ins Elend, ze země wypowěditi wypowědjti . c) In die andere Welt, ſkliditi, zprowoditi ſe ſwěta, e medio tollere. d) Ein Buch in die Welt, knjhu wydati, edere librum. e) fig. vložiti, vkládati, destinare. f) ſtáti ſe, přihoditi, fieri; was ſeyn ſoll, ſchickt ſich gleich wohl, co ſe má oběſyti, nevtopj ſe. g) es mußte ſich ſchicken, muſylo ſe přihoditi, přitrefiti. 2) a) ſtrogiti, chyſtati ſe; parare se; ſich zur Arbeit, k prácy; es ſchickt ſich zum Regen, má ſe k deſſti b) hoditi ſe, ſluſſeti; dieſer Rock ſchickt ſich nicht zu der Weſte, kabát ten ſe neſluſſj k té weſtě; er ſchickt ſich nicht zu dem Amte, nehodj ſe k tomu auřadu; ſie ſchicken ſich zuſammen, hodj ſe k ſobě, er weiß ſich gut in die Sache zu ſchicken, dobře ſe k tomu hodj, té wěcy rozumj. c) propůgčowati ſe, ſich in die Zeit, propůgčowati ſe, howěti čaſu. d) ſluſſeti; das ſchickt ſich nicht für dich, neſluſſj to na tebe.



Strany zdroje: I/66

Aufſchnellen, 1. v. a. rychle wyhoditi, wymrſſtiti. 2. v. n. wymrſſtiti ſe, wyniknauti.



Strany zdroje: II/161

Schief, adj. křiwý, křiwohranný, obliquus; ſchiefer Winkel, křiwý kaut; ſchiefes Maul machen, vſſklebowati ſe; einen ſchiefen Seitenblick machen, na křiwo, koſýřem na někoho pohljdnauti; fig. ein ſchiefes Urtheil, křiwý rozſudek; adv. ſſikmo, poſſikem, poſſikmo, ſſikau, ſſeydrem, ſſeberem, zpoſſika mor. ſſaurem; fig. die Sache geht ſchief, gde to ſſeberem.



Strany zdroje: II/161

Schiefer, m. auf dem Kopfe, lup, lupina, furfur. 2) mrwa, třjſka, třjſſťka, assula, ramentum; ſich einen Schiefer einziehen, třjſku ſy zadřjti; fig. einen Schiefer auf Jemanden haben, záluſk mjti, wrčeti, newřeti, newražiti na někoho. 3) břidlice, ſſkřidla, ſſkřidlice, mor. ſſleta, schistus, lapis foliatus.



Strany zdroje: II/161

Schiefern, v. n. bublati; v. rec. laupati ſe.



Strany zdroje: II/161

Schielen, v. n. po očku hleděti; nach etwas, po něčem. 2) ſſilhati, mor. ſſwidrati, limis tueri. 3) fig. měniti ſe; der Taffet ſchielt, dykyta ſe měnj, ſchielend werden, vſſilhawěti.



Strany zdroje: II/161, II/162

Schießen, v. irr. ich ſchoß, I. v. n. bin geſchoſſen a) letěti; der Bach, potok; vorbey ſchießen, mimo letěti; geſchoſſen kommen, přiletěti. b) padati, ſpadáwati; das Waſſer ſchießt auf die Räder, woda ſpadáwá, padá na kola. c) hrnauti ſe, ein Stein vom Berge, kámen s hory. d) chrčeti, ſtřjkati, emicare; Blut aus der Wunde, krew z rány. e) die Thränen ſchoſſen ihr in die Augen, ſlze gi polily, illachrymata est. f) ſeine Augen überall herumſchießen laſſen, očima ſtřjleti, házeti. g) das Blättchen ſchoß mir, čjpek mi ſpadl. h) Aus der Hand, wypadnauti, wym 162 knauti ſe, wyſmeknauti ſe z ruky. 2) fig. a) puſtiti, popuſtiti, remittere; ein Seil ſchießen laſſen, prowaz puſtiti, popuſtiti; die Zügel —, otěž. b) in die Höhe, wyrazyti, wymrſſtiti ſe do weyſſky; die Pflanze ſchießt in den Samen, bylina žene na ſemeno; der Wein ſchoß ihm in den Kopf, wjno ſe mu wrazylo do hlawy. II. v. a. habe geſchoſſen. a) práti; die Sonne, ſlunce. b) Einen zornigen Blick auf Jemanden, zamračiti, zaſſkarediti ſe na někoho. c) mrſſtiti, vdeřiti; Saul ſchoß nach dem David, Saul mrſſtil, vdeřil kopjm po Dawidowi; die ſchießende Falle, ſtřelka. 2) ſtřjleti, ſtřeliti, trajicere; mit Pfeilen, ſſjpy ſtřjleti, ſſipiti; mit einer Flinte, Piſtole, z ručnice, z piſtole, ſtřjleti; mit Kugeln nach der Scheibe, mit Schrot nach einem Vogel, kaulemi do terče, broky po ptácých; Jemanden —, někoho poſtřeliti; einen Hirſchen, Haſen, gelena, zagjce zaſtřeliti; ſcharf, kulkau, broky ſtřjleti, nabitau flintau ſtřeliti; blind, na prázdno ſtřeliti; über den Haufen, zaſtřeliti; fehl, chybiti ſe; ſchieße! ſpuſť! pal! fig. er iſt geſchoſſen, er hat einen Schuß, geſt do paty, do temena ſtřelený, geſt třeſſtidlo, třeſſtipidlo, fučjk. b) das Gewehr ſchießt gut, ručnice dobře ſtřjlj. c) Brod in den Ofen, chléb do pecy ſázeti. d) Geld zuſammen, penjze ſkládati, ſložiti; zu hundert Gulden, po ſtu zlatých. e) einen Bock, chybiti; im Singen, kozla odřjti. f) der Weber ſchießt, tkadlec tká, protkáwá.



Strany zdroje: II/162

Schiffbruch, m. rozbitj, zſtroſkotánj lodj, tápánj, naufragium; — leiden, rozbiti ſe, tápati, zſtroſkotati ſe.



Strany zdroje: II/162

Schiffen, v. n. plawiti ſe, plauti, navigare. 2) v. a. plawiti.



Strany zdroje: II/163

Schillern, v. n. měniti ſe.



Strany zdroje: II/164

Schimern Schimmern , v. n. blyſſtěti ſe, teteliti ſe, třpytěti ſe, corruscare coruscare . 2) mjhati ſe, (mžičky ſe dělagj.)



Strany zdroje: II/164

Schinden, v. a. irr. ich ſchund, geſchunden, du ſchinde, dřjti, odřjti, odjrati, excoriare; 2) fig. die Leute, lidi dřjti, exhaurire. 3) katowati ſe, raſowati ſe s někým, plagis afficere.



Strany zdroje: I/66

Aufſchwellen, 1. v. n. naběhnauti, nadmauti ſe, napuchnauti, opuchnauti, otécy, otekati, intumeſcere; vom Waſſer, dmauti ſe, dauti ſe, zdauti ſe, zdauwati ſe. 2. v. a. nadauwati, nadýmati, přecpáwati, zdauwati, tumefacere.



Strany zdroje: II/164

Schlacht, f. bitwa, acies; eine — wagen, liefern, polem ſe potkati, bitwu ſwéſti, praelium committere.



Strany zdroje: I/66

Aufſchwemme, f. náplawka, mjſto kde ſe naplawuge, weyton.



Strany zdroje: II/165

Schlaf, m. pl. die Schläfe, ſpánek, židowiny, ſkráně tempus. 2) pl. caret. ſpanj, somnus; im Schlafe, weſpěčky, we ſpanj, im erſten Schlafe, w prwoſpj, w prwnjm vſnutj; in den Schlaf bringen, vſpati; ein Kind, vſpinkati, vhagati, sopire; aus dem Schl. wecken, probuditi ze ſpanj; vom Schl. erwachen, procýtnauti, probuditi ſe, probrati ſe ze ſpanj; der Schl. kommt ihm an, ſpanj ho napadá; nicht in den Schl. kommen können, nemocy vſnauti; recht in den Schlaf kommen, ro eſpati ſe; voll Schlafes, rozeſpálý, semisomnus. 3) Eines Gliedes, zdřewěněnj, ztrnutj, torpos torpor ; dim. das Schläfchen, ſpáneček. 4) ſpanjčko; ein Schläfchen machen, poſpati.



Strany zdroje: I/66

Aufſchwingen, v. rec. wznáſſeti ſe, wzneſti ſe, wyletěti na horu.



Strany zdroje: II/165

Schläfern, v. imp. chtjti ſe ſpáti; es ſchläfert mich, chce ſe mi ſpáti.



Strany zdroje: I/66, I/67

Aufſetzen, 1. v. a. poſtawiti, ſtawěti, kláſti, nakláſti, položiti, naſázeti, poſaditi, ſázeti; den Hut, klobauk na hlawu dáti. die Haube der Braut, die Braut, očepiti, zawigeti. 2) ſich aufſetzen, poſaditi ſe; ſich wider Jemanden, poſtawiti ſe proti někomu. 3) Gut und Blut, gměnj y žiwot wſaditi, wynaložiti. 4) ſeinen Kopf aufſetzen, něco ſobě do hlawy zawzýti, ſwéwolným býti. 5) oklamati, oſſiditi, ſwéſti. 6) ſepſati, w ſpis vwéſti. 2. v. n. der Hirſch ſetzt auf, gelen doſtáwá nowé 67 rohy. 2) das Pferd ſetzt auf, kůň ſe ſmyſſil, má myš, geſſtěra, ſ. Koppen.



Strany zdroje: II/166, II/167

Schlagen, v. irr. du ſchlägſt, ich ſchlug, geſchlagen, ſchlage, I. v. n. A. bin geſchlagen, vdeřiti; hinſchlagen, meyknauti, mrſſtiti, praſſtiti ſebau. b) das Waſſer ſchlug ihm über den Kopf zuſammen, woda ſe nad njm zawřela; die Flamme ſchlägt in die Höhe, plamen wyrážj wzhůru, plápolá; der Wind ſchlägt in die Segel, wjtr ſe obrážj o plachty, pere do plachet. c) den ganzen geſchlagenen Tag, celý Božj den. d) die Dinte ſchlägt durch, papjr prorážj, proſkakuge. e) der Baum ſchlaget aus, ſtrom pučj, raſſj ſe. f) das Bier ſchlägt um, piwo ſe zwrhá; die Arzeney ſchlägt an, ljk proſpjwá, činj dobrý aučinek, ſwědčj. g) das Korn ſchlagt in die Höhe, žjtu přirážj, přiſkakuge; die Sache iſt fehl geſchlagen, chybilo, ſklaplo, zmehlo (mu); aus der Art ſchlagen, zwrcy ſe; dieß ſchlagt nicht in mein Fach, to mně nepřináležj; der Dampf iſt mir auf die Bruſt geſchlagen, pára mi padla na prſa; der Froſt ſchlägt in die Glie 167 der, zyma mne lauſſtj; es iſt ein Fieber dazu geſchlagen, přirazyla ſe k tomu nátcha. B. habe geſchlagen; a) der Donner ſchlägt in ein Haus, hrom bige do domu; mit den Händen herumſchlagen, rukama ſe oháněti; herumſchlagen wie in der Fallſucht, házeti ſebau, lomcowati ſebau. b) die Nachtigall, der Fink ſchlägt, ſlawjk, zeba (pěnkawa) tluče. c) die Hunde ſchlagen, pſy ſſtěkagj; die Wellen ſchlagen an das Schiff, wlny ſe obrážegj o lodj. d) fig. tlaucy, bjti; die Uhr ſchlägt, hodiny bigj; es hat ſechs geſchlagen, obilo ſſeſt; das Herz, der Puls ſchlägt, ſrdce, puls bige, tluče; Wurzeln, vgjti ſe, vgmauti ſe, wkořeniti ſe; das Gewiſſen ſchlägt ihm, ſwědomj ho hněte; in ſich ſchlagen, do ſebe gjti. II. v. a. tlaucy, bjti; an die Thür, na dwéře tlaucy, ſtark, třjſkati; die Hände über den Kopf zuſammen, rukama lomiti; die Hände in einander, ruce založiti; ſich in die Bruſt, w prſy ſe bjti; an die Glocke, vdeřiti na zwon; in Stücke, roztlaucy na kuſy; dünn, na tenko; klein, na drobno roztlaucy; etwas zu Boden, porazyti; o zem mrſſtiti; daß man das Bewuſtſeyn verliert, omráčiti; einen Schuh über den Leiſten, ſtřewjc na kopyto narazyti; einem etwas aus der Hand, někomu něco z ruky wyrazyti; den Tact, takt dáwati; die Uhr ſchlägt die Stunden, hodiny bigj hodiny; Holz, a) dřjwj porážeti; b) látra dělati; Feuer, křeſati, rozkřeſati; Geld, penjze bjti; Münze, mincy zarazyti, bjti; Gold, zlato rozkowati, ans Kreuz, na křjž přibiti; ein Pflaſter, dlažiti, dlážditi; eine Brücke, moſt vdělati, rozbiti; das Lager, leženj rozbiti, zarazyti; die Trommel, bubnowati; die Orgel, na warhany hráti; den Ball, na mjč hráti; Lärm, powyk, lermo dělati, vdělati; zum Ritter, na rytjřſtwj paſowati; Eyer (in die Suppe), wegce zatřepati, wrazyti; eine Ader, žilau puſtiti, pauſſtěti. b) Jemanden, někoho bjti; ins Geſicht, w ljce vdeřiti, třjſkati; fig. mit Blindheit, ſlepotau porazyti; braun und blau, ztřjſkati, zpráſkati na žmoch; krumm und lahm, zchromiti, zchraumati; ein geſchlagener Mann! vbohý, neſſťaſtný člowěk! ſich ſchlagen, bjti ſe, potýkati ſe; den Feind, porazyti nepřjtele; in die Flucht, na autěk přiweſti. c) das Pferd ſchlägt hinten aus, kůň kopá; mit den Flügeln, křjdly třepati, práti; in Feſſel, ſpautati, pauta dáti; fig. aus den Gedanken, wyrazyti z myſli; ſein Leben in die Schanze, žiwota ſe opowážiti, žiwot ſwůg naſaditi, w ſſanc dáti; etwas in den Wind, mimo ſebe pauſſtěti, za záda házeti; die Füße über einander, nohy křjžem dáti; den Arm um den Nacken, obegjti, obegmauti; den Mantel um das Geſicht, do pláſſtě ſe zachumeliti, zaobaliti; ein Blatt Papier um etwas, do papjru zaobaliti; ein Löwe mit ausgeſchlagener Zunge, lew s wyplazeným gazykem; durch ein Sieb, cediti, procediti něco; ein Rad, kotrmelce, kozelce metati; einen Knoten, kličku, vzel vdělati, na zádrhmo zawázati; ſich zuſammen, ſpiknauti ſe; die Augen zur Erde, oči ſklopiti; die Augen in die Höhe, oči pozdwjhnauti; ſich linker, rechter Hand, na lewo, na prawo ſe dáti; ſich zu dem Feinde, k nepřjteli ſe přirazyti; ſich ins Mittel, do něčeho ſe wložiti; Zoll auf etwas, clo vložiti; die Unkoſten auf etwas, autraty k něčemu přirazyti; auf das Rad, na kolo wpleſti; die Karte, karty wykládati; etwas zu Gelde, na penjze vweſti, ſpeněžiti něco; zu Tode, vbiti, vtřjſkati; wo ſchlägt dich das Donnerwetter herum? kde ſe peklugeš? kde tebau kozli melau?



Strany zdroje: I/67

Aufſeyn, v. a. wzhůru býti; er iſt ſchon auf, giž wſtal; er iſt geſtern Nachts lange aufgeweſen, on wčera w nocy dlauho bděl, pozdě ſſel spat. 2) Iſt er noch wohl auf? gakž ſe má? geſſtěliž geſt zdráw? máliž ſe geſſtě dobře? 3) die Thüre iſt auf, dwéře gſau otewřjny; das Brod iſt alles auf, wſſecken chléb geſt ſtráwen, wytráwen.



Strany zdroje: II/168

Schlampen, v. n. heyſowati. 2) chlemtati, chleptati. 3) cárati, wěſſeti ſe.



Strany zdroje: II/168

Schlängeln, v. rec. krautiti ſe, točiti ſe, winauti ſe.



Strany zdroje: II/168

Schlappen, v. n. chlemtati, chleptati. 2) křapati ſe.



Strany zdroje: II/168

Schlarfen, v. n. křápati ſe, křámati ſe.



Strany zdroje: I/67

Aufſitzen, v. n. poſaditi ſe, ſeděti, ſednauti, k. p. im Bette, w poſteli ſe poſaditi, ſednauti. 2) na něco ſe poſaditi, vſaditi, wſaditi, wſedati, wſednauti.



Strany zdroje: II/169

Schlaudern, v. n. kloktati, mrdauceti ſe, die Spuhle ſchlaudert, cýwka kloktá. 2) sſázeti ſe; der Schlitten ſchlaudert, ſáně ſe sſázegj. gdau na zwrat.



Strany zdroje: II/169

Schlecht, adj. ſproſtý, simplex; von ſchlechtem Herkommen, z chatrného ſproſtého rodu, plebejus. 2) ſſpatný, vilis , tenuis; ſchlechtes Brod, Bier, ſſpatný chléb, ſſpatné piwo. 3) ničemný, daremný, nequam; ein ſchlechter Kerl, dareba, ničemnjk, ſſpatný chlap, adv. zle, ſſpatně; es wird immer ſchlechter, pořád ge hůř a hůř; der Kranke wird ſchlechter, nemocný ſe horſſj.



Strany zdroje: II/169

Schleichen, v. irr. ich ſchlich, bin geſchlichen. I. v. n. plazyti ſe, repere; ſchleichend, plazywý; ein ſchleichendes Thier, zeměplaz. 2) kráſti ſe, laudati ſe; die Katze, kočka; er iſt davon geſchlichen, pryč ſe odkradl; geſchlichen kommen, přikraſti ſe; ſich in ein Haus, do domu ſe wkráſti. 3) pljžiti ſe; die Schnecke, hlemeyžď. 4) fig. ein ſchleichendes Fieber, mořiwá zymnice. 5) ein Stück Butter zerſchleichen laſſen, kus máſla nechati rozpuſtiti. 6) Einen Schleichen laſſen, vbzditi ſe. II. v. a. Waaren, paſſowati.



Strany zdroje: II/170

Schleifen, I. v. reg. act. Einen Buchſtaben, zlehka wyſlowiti, newyrážeti; zwey Noten, ſtáhnauti dwě noty, newyrážeti. b) einen Knoten, kličku vdělati. c) wlécy, wljcy; ein Kleid, oděw. d) Waaren, zbožj ſmykati, na ſmyku wozyti. e) zbořiti; eine Feſtung, pewnoſt rozbořiti, s prſtj ſrownati. 2) neut. wlécy ſe; der Mantel ſchleift, pláſſť ſe wleče. II. v. irr. ich ſchliff, habe geſchliffen, ſchleif, v. n. klauzati ſe; auf dem Eiſe, na ledě. 2) v. a. brauſyti, břiditi, oſtřiti; Meſſer, nože. b) ſſleyfowati; ein geſchliffener Degen, ſſleyfowaný kord. c) hladiti; Glas, ſklo wyhladiti, wycepowati.



Strany zdroje: II/170

Schleimen, v. a. oſſlemowati, očiſtiti ſe od ſſlemu. 2) v. n. ſſlemowati ſe, zaſſlemowati ſe. b) ſſlemowatěti; die Schneken, hlemeyždi.



Strany zdroje: II/170

Schleißen, v. irr. ich ſchliß, geſchliſſen, ſchleiß, I. v. n. mit ſeyn, trhati ſe; die Kleider ſchleißen, ſſaty ſe trhagj. 2) opuſtiti; Haus und Hof, dům y dwůr. 3) minauti; elabi. II. v. a. ſſtjpati; Kienholz, laučowé dřjwj. 2) dráti, Feder; peřj.



Strany zdroje: II/170

Schlenkern, I. v. n. zmjtati, házeti; die Arme ſchlenkern laſſen, rukama klackowati; die Füße, nohama zwoniti; herum ſchlänkern, plahočiti ſe, potlaukati ſe. 2) v. a. mrſſtiti, odmrſſtiti, wyrazyti; Koth an die Kleider, popljſkati, potřjſniti, poblátiti ſſaty.



Strany zdroje: II/170, II/171

Schleppen, v. n. wljcy ſe, ſmeykati ſe, trahi; der Mantel ſchleppt, pláſſť ſe wleče, ſmeyká, caurá; eine ſchleppende Schreibart, rozwlačitý způſob pſánj 2) v. a. ſmeykati, wlécy, tahati, trahere; ſich in der Welt elend herum ſchleppen, bj 171 dně ſe po ſwětě plahočiti, trmáceti, mor. ſmolýkati.



Strany zdroje: I/67

Aufſpringen, v. n. poſkakowati, poſkočiti, wyſkakowati, wyſkočiti. 2) rychle ſe otewřjti, rozſkočiti ſe, rozſtaupiti ſe, pukati ſe, puknauti, rozpuknauti ſe.



Strany zdroje: II/171

Schliefen, v. n. irr. ich ſchloff, bin geſchloffen, du ſchliefe, lézti, ſaukati ſe. 2) ljhnauti ſe; die Küchlein ſind aus dem Eye geſchloffen, kuřátka ſe wyljhla. 3) wſáknauti ſe; das Waſſer, woda.



Strany zdroje: II/171, II/172

Schließen, v. irr. ich ſchloß, ich ſchlöſſe, habe geſchloſſen, du ſchließe. I. v. n. otwjrati, aperire; der Schlüſſel ſchließet nicht, kljč neotwjrá. 2) přiléhati, jungi; die Thür ſchließet nicht, dwéře nepřiléhagj 3) ſwjrá, dobře ſedj na koni. II. v. a. zamknauti, zamykati, zawřjti, zawjrati, claudere; die Thore, brány zawřjti; nur halb ſchließen, přiwřjti. 2) vkowati, ſpautati, vincire; einen Dieb, zloděge do želez dáti; die Hände, ruce ſepjti. 3) zamhauřiti; die Augen, oči. 4) ſrazyti; die Soldaten ſchließen sich, wogácy ſe ſrážegj, wſtupugj do ſſiku. 5) fig. a) Einen Kreis, vdělati kolo; geſchloſſene Geſellſchaft, ſpolečnoſt pro ſebe; — Wieſe, ohražená lauka; — Zeit, zapowězený 172 čas. b) přituliti; Jemanden in ſeine Arme, obegmauti, obgjmati, k ſobě přituliti, amplecti c) ſmluwiti ſe, constituere; einen Vertrag, ſnéſti ſe na něčem, ſmlauwu včiniti. d) Einen Kauf, kaupiti; eine Ehe, w manželſtwj ſtaupiti. e) Einen Vergleich, porownati ſe, convenire. f) zkončiti, finire; eine Predigt, kázanj; einen Brief, pſanj. g) Eine Rechnung, zawřjti počet. h) vzawjrati, vzawřjti, concludere; za to mjti, potah bráti, ſauditi. i) Etwas in ſich, zanechati něco v ſebe, zadržeti w ſobě.



Strany zdroje: I/7

Abkalben, v. n. oteliti ſe, poteliti ſe, wyteliti ſe; die Kühe haben ſchon alle abgekalbet, kráwy ſe giž wſſecky potelily.



Strany zdroje: II/172

Schlimm, adj. zlý, nedobrý, malus; comp. ſchlimmer, horſſj, pejor; ſchlimmer werden, horſſiti ſe; — machen, horſſiti, zhorſſiti; ſchlimmes Wetter, ſlota, chumelice; pliſkanice; ſchlimmer Handel, zlá ſpráwa; ſchlimme Augen, bolawé oči; adv. zle, nedobře; ſchlimm genug, doſt zle; mir iſt ſchlimm, mně ge zle; es iſt ihr ſchlimm geworden, omdlela; ſchlimmer, hůře, hůř.



Strany zdroje: II/172

Schlingen, v. irr. ich ſchlang, geſchlungen, v. n. et a. hltati, pohltiti, polknauti, polykati, pozřjti, deglutire. 2) v. a. wjti ſe, krautiti ſe, točiti ſe, winauti ſe; der ſich ſchlingende Bach, křiwotoký, křiwolaký potok; die Arme, ruce založiti; den Arm um Jemanden, někoho k ſobě přituliti, obegmauti.



Strany zdroje: II/173

Schlottern, v. n. chwjti ſe, mor. ġlġotati; die Knie ſchlottern, kolena ſe chwěgj, třeſau, kleſagj; die Kleider, ſſaty ſe třepagj.



Strany zdroje: II/173

Schlumpen, v. n. wiſeti, plaužiti ſe, caurati, es ſchlumpt alles an ihr, wſſecko na nj wiſý gako na lundě; im Hauſe herumſchlumpen, po domě caurati, cárati.



Strany zdroje: II/173

Schlüpfen, v. n. ſeyn, klauznauti; in ein Loch, do djrky wklauznauti, wie eine Schlange, wſaukati ſe, wklauznauti; aus der Hand, wyklauznauti, wymknauti ſe.



Strany zdroje: II/174

Schlupfwinkel, m. daupě, ſkreyš, Schlupfwinkel ſuchen, kautkowati ſe.



Strany zdroje: II/174

Schluß, m. záwěrek, zawjrka, clausula. im Reiten, ſwjrka. 3) Einer Rede, konec, epilogus. 4) Eines Landtages, zawřenj ſněmu. 5) vſtanowenj, aumyſl, vmjněnj, propositum; mein Schluß iſt gefaßt, tam ſem ſy vmjnil. 6) vſudek, ſneſſenj, nález, sententia. 7) In der Logik, zawjrka, conclusio.



Strany zdroje: II/174

Schlüſſig, adj. — werden, vſmyſliti ſobě, rozmyſliti ſe.



Strany zdroje: I/67

Aufſtehen, v. n. otewřjnu, býti otewřjnu býti , patere; die Thür hat lang aufgeſtanden, dwéře dlauho otewřjny byly. 2) na něčem ſtáti, wzhůru ſtáti. 3) powſtati, wſtáti, wywſtati, ſurgcre ſurgere , powſtati z nemocy, vzdrawiti ſe, convaleſcere; wider jemanden, proti někomu powſtati, pozdwjhnauti ſe.



Strany zdroje: II/174

Schmachten, v. n. ol. nýti, mřjti, ſchnauti po něčem, languere; vor Durſt, Hitze, žjžnj, horkem pogjti, ſe zalknauti. 2) fig. vor Liebe, láſkau mřjti, amore deperire; vor Verlangen, bažiti wyſoce po něčem; ſchmachtende Augen, bažiwé, zamilowané oči.



Strany zdroje: I/67

Aufſteigen, v. n. wſtaupiti, wſtupowati, wyſtaupiti, wyſtupowati; der Rauch ſteigt auf, dým wyſtupuge. 2) die Speiſe ſtiegt mir auf, pokrm ſe mi zdwjhá. 3) fig. powſtati, wyſtaupiti; čnjti.



Strany zdroje: II/174, II/175

Schmälern, v. a. aužiti, vſkrowniti, minuere; ein Kleid, ſſat saužiti; Jeman 175 des Ehre, někoho ſe cti zlaupiti, na cti zlehčiti.



Strany zdroje: II/175

Schmatzen, I. v. n. haben, mlaſkati; die Schweine, ſwině. 2) hubičkowati ſe až to mlaſká; er küſſete ſie, daß es ſchmatzte, pocelowal gi až to zamlaſklo. II. v. a. pařezy wydobyti a na ſáhy rozděliti.



Strany zdroje: II/175

Schmauchen, v. n. haben, kauřiti ſe, čaditi, čmauditi, fumare. 2) v. a. Tobakſchmauchen, tabák kauřiti.



Strany zdroje: I/67, I/68

Aufſtoßen, 1. v. a. prorazyti, rozrazyti, wyrazyti, wyſtrčiti, wytlaucy, wywrátiti. 2. v. n. na něco wrazyti, adlidi, impingi; es ſtößt mir jetzt eine gute Gelegenheit auf, nynj ſe mi dobrá přjležitoſt nahodila, 68 přitrefila. 3) wyrážeti ſe, wýſtrkowati ſe; die Speiſe ſtößt mir auf, pokrm ſe mi zdwjhá, t. g. půſobj mi řjhánj a ſſtkánj; der Wein ſtößt auf, wjno ſe zdwjhá, t. g. kyſſe, vgjmá ſe.



Strany zdroje: II/176

Schmecken, I. v. a. okuſyti, gustare. 2) cýtit, pocýtiti, sentire. 3) chuť mjti; er kann nicht ſchmecken, pozbyl chuti. II. v. n. haben, chutnati, sapere; wie ſchmeckt der Wein? gak chutná to wjno? der Zucker ſchmeckt ſüß, cukr má ſladkau chuť. 2) páchnauti, zapáchati, zawáněti něčjm, redolere aliquid; nach Faße, ſudem. 3) chutnati, apetitum habere; es ſchmeckt ihm, chutná mu, hodně pogjdá. 4) whod býti, ljbiti ſe, Arridere; das ſchmeckt ihm nicht, to mu nenj whod, newonj mu.



Strany zdroje: II/176

Schmeicheln, v. n. fatiti ſe, lahoditi, ljchotiti ſe; liſati ſe, pochlebowati, přimjleti ſe, ol. kotyzowati, adulari; ſich mit der Hoffnung, naděgj ſe kogiti.



Strany zdroje: II/176

Schmeißen, v. irr. ich ſchmiß, geſchmiſſen. I. v. n. ſeyn, praſſtiti, meyknauti ſebau, překotiti ſe, se projicere. II. v. a. hoditi, mrſſtiti, praſſtiti, vdeřiti, percutere. 2) meyknauti, porazyti, strernere sternere ; zu Boden, meyknauti někým o zem. 3) podělati ſe, cacare. 4) Eyer (von Inſecten), kláſti weyce.



Strany zdroje: II/176

Schmelzen, v. irr. du ſchmilzeſt, ich ſchmolz, ich ſchmölze, ſchmilz, geſchmolzen, I. v. n. ſeyn, rozplynauti ſe, rozpuſtiti ſe, liquescere, solvi; vor Liebe, láſkau; die Butter ſchmilzt, máſlo ſe rozpauſſtj. 2) táti; solvi; der Schnee ſchmilzt, ſnjh táge, gihne. 3) pláknauti, plawiti ſe, die Kerze ſchmilzt, ſwjčka plákne, plawj ſe. 4) rozpliznauti ſe; die Birn im Munde, hruſſka w hubě. II. v. a. přeháněti, rozpuſtiti, přepalowati, přepauſſtěti, liquefacere; Erz, rudu. 2) ſſkwařiti, sl. topiti; Fett, ſádlo. 3) v. reg. leſſtiti, emailler.



Strany zdroje: I/68

Aufſtreifen, 1. v. a. ohrnauti, wyhrnauti, wykaſati, wyſaukati; ſich die Haut, kuži ſy zedřjti. 2. v. n. hrnauti ſe, wlécy ſe.



Strany zdroje: II/177

Schmieden, v. a. kowati, kauti, cudere; man muß das Eiſen ſchmieden, weil es warm iſt, dokud železo horké, kug; dokud ſe lyka drau, choď na ně; za zubů ſe chleba nageſti. 2) fig. vkowati, do želez dáti; Ränke, ſnowati, kauti, ſtrogiti, auklady.



Strany zdroje: II/177

Schmiegen, v. a. nahýbati, ohýbati, ohnauti, inflectere. 2) v. rec. a) ohýbati ſe; die Ruthe ſchmiegt ſich, metla ſe ohýbá. b) chauliti ſe, winauti ſe; der Hund ſchmiegt ſich, pes ſe chaulj, wine. 3) fig. kořiti ſe; vom Weinſtock, winauti ſe; ſich in einen Winkel, krčiti ſe.



Strany zdroje: II/177

Schmierig, adj. mazawý; ſich ſchmierig machen, pomazati ſe; wie Fleiſch, oſlizlý; — werden, oſliznauti.



Strany zdroje: II/177

Schmierſchaf, n. owce praſſiwá, genž ſe maže.



Strany zdroje: I/68

Aufthauen, 1. v. a. rozpuſtiti, roztopiti; liquefacere. 2. v. n. odmrznauti, rozmrazyti ſe, rozmrznauti, odgihnauti, rozpuſtiti ſe, táti, roztáti, roztopiti ſe, liquefieri. Das Aufthauen, die Aufthauung, gih, ( sl. guh, odměk,) odgihnutj, odgiženj, tánj, roztánj, roztáwánj.



Strany zdroje: II/178

Schmollen, v. n. durditi ſe, brunditi, runditi, mauliti, ckáti.



Strany zdroje: II/178

Schmoren, I. v. a. duſyti; geſchmortes Rindfleiſch, duſſenice; 2) ſſkwařiti. II. v. n. duſyti ſe.



Strany zdroje: I/68

Aufthun, v. a. otewřjti, otwjrati, rozkládati; ſich, von Blumen, rozwjgeti ſe.



Strany zdroje: II/178

Schmunzeln, v. n. vſmjwati ſe, vſſkrnauti ſe, ſſtjřiti ſe, zubiti ſe, ſſkeřiti ſe.



Strany zdroje: I/68

Aufthürmen, v. a. weliké hromady, kopce dělati; ſich, wyſoko ſe zdwjhati.



Strany zdroje: II/178

Schmutzig, adj. ſſpinawý; — werden, ſſpinawěti, vſſpiniti ſe; — machen, poſſpiniti, vſſpiniti. 2) oplzlý, mrzký; ſchmutzige Reden, oplzlé řeči, adv. —wě; —zle, —zce.



Strany zdroje: II/178

Schnäbeln, v. rec. zobati ſe, celowati ſe, hubičkowati ſe, obgjmati ſe. 2) v. a. noſem zaopatřiti, onoſyti.



Strany zdroje: II/179

Schnarchen, v. n. chrápati, chrněti, sterere stertere . 2) bublati, braukati, oſupowati ſe, obořiti ſe.



Strany zdroje: II/179

Schnauben, v. n. fauněti, ſupati, rhonchizare. 2) ſápati ſe, ſrſſeti, taevire.



Strany zdroje: II/179

Schnautzen, v. n. anſchnautzen, oſopiti ſe, obořiti ſe.



Strany zdroje: II/179

Schnäutzen, v. a. vtřjti nos, wyſmrknauti ſe, ſmrkati, mor. ſýkati, wyſýkati, emungere. 2) fig. das Licht, vtřjti ſwětlo. b) opentliti, podſkočiti, vtřjti někomu.



Strany zdroje: II/179

Schnecke, f. ſlimák, limax Lin. 2) Die kleine nackte Schnecke, plž. 3) hlemeyžď, (ſſnek), Cochlea Lin. dim. das Schneckchen, ſlimáček, plžek, hlemeyždjk; wie eine Schnecke kriechen, pljžiti ſe.



Strany zdroje: II/179

Schnee, m. ſnjh, nix; dim. ſnjžek, ſněžjček; es fällt Schnee, padá ſnjh, ſněžj ſe, ningit; weiß wie neugefallener Schnee, bjlý gako padlý ſnjh.



Strany zdroje: II/180

Schneiden, v. irr. ich ſchnitt, habe geſchnitten, ſchneide. I. v. n. řezati, secare; das Meſſer ſchneidet nicht, nůž neřeže; fig. ein ſchneidender Wind, oſtrý, řezawý wjtr; ſchneidende Kälte, pronikawá tuhá, krutá zyma, ſchneidende Worte, důtkliwá, dogjmawá, pronikawá ſlowa; es ſchneidet mir im Bauche, w břiſſe mne řeže, vgjmá; das ſchneidende Waſſer, řezawka, ſtrauhawka, stranguria; aufſchneiden, chlubiti ſe, chlumeckým prachem ſtřjleti, mezy holuby ſtřjleti, sl. chwaſtati. 2) das ſchneidet in den Beutel, to řeže do pytljku. II. v. a. a) řezati; Stroh, Bretter, ſlámu, prkna řezati; aus fremdem Leder iſt gut Riemen zu ſchneiden, z cyzýho krew neteče. b) krágeti; Brod, chléb. c) ſtřjhati, (mit der Scheere) das Papier, papjr. d) mit der Sichel, žjti; das Getreide, obilj; ſich mit dem Meſſer, pořezati ſe; — mit der Scheere, poſtřihati ſe, — mit der Sichel, požjti ſe. e) etwas klein, něco na drobno rozřezati; rozkrágeti; rozſtřihati; ein Stück Fleiſch ſchneiden, vřjznauti kus maſa; Brot —, vkrogiti kus chleba; Papier —, vſtřjhnauti kus papjru. f) Kraut, krauhati, kraužiti, ceytlowati zelj. g) den Stein, kámen wyřezati, wykřeſati. h) den Wein, kleſtiti, obřezáwati. i) ein Thier, kleſtiti, wykleſtiti, wyřezati; eine Sau, miſſkowati; ein Füllen, nunwiti, wynunwiti. k) die Bienen, přihljžeti wčelám, podřezáwati. l) in Holz, wyřezati na dřewě; in Stahl, in Stein, wyryti na oceli, na kameni. 2) fig. a) Geld, penjze řezati, peněz nařezati, natřjſkati. b) Geſichter, oſſkljbati ſe, nabjrati, mračiti ſe. c) Jemanden, řjznauti, podſkočiti, ohnauti, decipere.



Strany zdroje: I/68

Auf und ab, nahoru a dolu; auf und ab gehen, ſem a tam choditi, procházeti ſe.



Strany zdroje: II/181

Schnell, adj. bruſký, prudký, ſpěſſný, rapidus; ein ſchneller Tod, náhlá, kwapná ſmrt; ein ſchneller Bothe, rychlý poſel; ſchnell mit dem Munde ſeyn, překwapowati ſe w řeči, proſtořekým, kwapným w řeči býti; adv. ſpěſſně, kwapně, rychle, prudce.



Strany zdroje: II/181

Schnellen, v. n. ſeyn, ſpuſtiti ſe, odſkočiti. 2) Feder ſchnellen laſſen, péro ſpuſtiti. 2) II) v. a. tláſkati; mit den Fingern, tláſkati, luſkati prſtami. b) ſſňupkati; vor die Naſe, ſſňupkati, ſſňupnauti pod nos. c) wyhoditi, wymrſſtiti; in die Höhe, wzhůru. d) ſtřjkati, pljſkati; Koth in den Wagen, bláto do wozu. e) fig. Jemanden, oſſiditi, opentliti, oſſauſtnauti, očiſnauti, podſkočiti; um zehn Thaler, o deſet tolarů.



Strany zdroje: I/68

Aufwachen, v. n. procýtiti, probuditi ſe.



Strany zdroje: I/7

Abkaufen, v. a. odkaupiti, kaupiti od někoho. 2) placenjm ſe wykaupiti.



Strany zdroje: II/181, II/182

Schnitt, m. řez, sectio. 2) In den Weinbergen, řezba, amputatio. 3) In der Ernte, žeň, žetj, messis. 4) des Schneiders, ſtřih. 5) krog; ein Kleid nach altem Schnitte, kabát podlé ſtarého kroge. 6) Am Leibe, řjznutj, pořjznutj. 7) Ein Schnitt Brot, der Runde nach, kragjc; 182 der Länge nach, ſkywa; gebähten Brotes, topinka; ein Schnitt Fleiſch, kus maſa; ein Pfaffenſchnitt, řjzek. 8) Eines Buches, obřjzka. 9) fig. zyſk, ſſrůtka; ſeinen Schnitt, dim. ſein Schnittchen bey etwas machen, ſſrůtku při něčem mjti, přiſtřihnauti ſobě, vřjznauti ſobě pjſſťalu.



Strany zdroje: II/182

Schnitzern, v. n. bauchati, zbauchnauti, chyby ſe dopuſtiti.



Strany zdroje: I/68

Aufwallen, v. n. wřjti, zwjrati ſe, dauti ſe; das Meer wallet auf, moře ſe duge, ſe bauřj; das Waſſer wallet auf, woda kypj, wře.



Strany zdroje: II/183

Schnurre, f. nos a huba; über die Schnurre hauen, oſupiti ſe. 2) hrkawka, chřeſtačka. 3) haraburdj, harampátj, křápy. 4) ſſibřinky, fraſſky.



Strany zdroje: II/183

Schnurren, I. v. n. bručeti, bžučeti, bombitare; der Käfer ſchnurrt, brauk bručj. 2) řičeti; der Elephant, ſlon. 3) hrčeti; das Spinnrad, kolowrat. 4) fig. durditi ſe, brunditi, irasci. 5) oſupiti ſe, obořiti ſe, S. Anſchnurren. 6) Zuſammenſchnurren, ſcwrknauti, corrugari. II. v. a. žebrati, žebrotau choditi, mendicare. 2) vkraſti, vzpeyznauti, furari.



Strany zdroje: II/183

Schön, adj. pěkný, kráſný, pulcher; in der Kinderſprache, činčaný, sl. čačaný; vom Geſichte, ſličný; von Geſtalt, ſpanilý, ztepilý; ſchönes Hemd, bjlá, čiſtá koſſile; Bildſchön, až mjlo kráſný; Wunderſchön, ku podiwu kráſný; Jemanden ſchön thun, přimjleti ſe k někomu; ſchönen Dank, pěkně děkugi; du biſt mir ein ſchöner Herr, tys čiſtý, pěkný pán; adv. pěkně, kráſně, ſličně, ſpanile.



Strany zdroje: II/183

Schonen, v. a. ſſetřiti, ſſanowati, parcere; Kleider, ſſetřiti ſſatů; keines —, žádného nežiwiti, neſſanowati; keine Koſten —, žádných autrat nelitowati; er ſchonet ſich, ſſetřj ſe.



Strany zdroje: II/184

Schöpfen, I. v. n. a) técy, fluere; das Schiff ſchöpft Waſſer, lodj teče. b) pjti; Der Falke ſchöpft, ſokol pige. c) oſeypati ſe; der Hopfen ſchöpft, chmel ſe oſeypá. II. v. a. a) čerpati, wážiti, nabjrati, sl. čřjti, začřjti, haurire; Waſſer, wodu; leer ſchöpfen, wywážiti. b) das Fett oben abſchöpfen, maſtnotu ſeshora ſebrati. c) Friſche Luft, čerſtwého powětřj požjwati, na čerſtwé powětřj wygjti. b) Athem, oddychnauti ſobě. e) Hoffnung, naděge nabyti. f) Argwohn, w podezřenj bráti, wzýti. g) Nutzen, vžitek mjti, doſáhnauti. h) Muth, ſrdce ſobě dodati.



Strany zdroje: II/185

Schoſſen, I. v. n. metati ſe, spicari. 2) ſtřelčiti; das Malz ſchoſſet, ſlad ſtřelčj. II. v. a. daň, poplatek dáti, tributum pendere.



Strany zdroje: II/186

Schreiben, v. a. irr. ich ſchrieb, geſchrieben, ſchreib, pſáti, ol. pjſati, scribere; oft, pſáwati, scriptitare; falſch, přepſati ſe; enge, weitläufig —, zhuſta od ſebe pſáti; ſich ſchreiben, pſáti ſe, podepſati ſe.



Strany zdroje: II/187

Schreiten, v. n. irr. ich ſchritt, geſchritten, kročiti, kráčeti, poſtupowati, gjti, ingredi; enge, malé kroky dělati; weit, rozkročowati ſe, incedere; ſtolz daher ſchreiten, hrdě ſobě wykračowati, wyſſlapowati; fig. zum Werke ſchreiten, přikročiti k djlu; zur zweyten Ehe, podruhé do ſtawu manželſkého wſtaupiti, ſe oženiti; über etwas hinweg, na něco nedbati.



Strany zdroje: II/187

Schreyen, v. irr. n. ich ſchrie, conj. ich ſchrie, habe geſchrien, du ſchreye, křičeti, clamare; von Haſen, wřeſſtěti; ſehr ſchreyen, haukati, hulákati, biřicowati, naparowati ſe, nabjrati ſe, rozkřikowati, vociferari; zu ſchreyen anfangen, dáti ſe do křiku; aus vollem Halſe, křičeti, co mjti hlaſu; laut, na hlas křičeti; ſich außer Athem, vkřičeti ſe; Ins Schreyen kommen, rozkřičeti ſe; vor Schmerzen, boleſtj křičeti; um Hilfe, o pomoc wolati; zu Gott, k bohu wolati; fig. er ſchreyt darüber, nařjká ſobě na to, křičj na to; ſie ſchrien ſchrecklich, hrozně ſe křičeli, křičeli ſe až hrůza; himmelſchreyende Sünde, hřjch do nebe wolagjcý.



Strany zdroje: I/69

Aufweichen, 1. v. a. rozmočiti, rozměkčiti, rozmáčeti. 2. v. n. rozmočiti ſe, rozměkčeti.



Strany zdroje: II/188

Schrumpfen, v. n. krčiti ſe, ſcwrkati ſe, zwraſſtěti, mor. krabatiti ſe, rugari.



Strany zdroje: I/69

Aufwerfen, v. a. wýházeti wyházeti , wyhazowati, wywrcy, wywrhnauti; einen Graben aufwerfen, přjkop wykopati; Erde aufwerfen, wyryti zemi; das Brett hat ſich aufgeworfen, prkno ſe zbortilo; ſich zum König aufwerfen, za krále ſe wyſtawiti; ſich wider jemand aufwerfen, protiwiti ſe, zbauřiti ſe; eine Frage aufwerfen, otázku nawrhnauti.



Strany zdroje: II/188

Schrunden, v. n. pukati ſe, rozpukati ſe, rumpi, hiscere; geſchrundene Lippen, opreyſklé, rozpuklé, rozpukané pyſky.



Strany zdroje: II/189

Schuld, f. wina, culpa; an wem liegt die Schuld? čj geſt wina? er iſt Schuld an ſeinem Unglücke, on geſt přjčinau ſwého neſſtěſtj; Jemanden die Schuld beimeſſen, někomu winu přičjſti, přičjtati; die Schuld auf Jemanden ſchieben, cpáti, ſkládati; endlich wird alle Schuld auf mich fallen, pak ſe mi wina dá; wer hat die Schuld? kdo geſt winen? sich etwas zu Schulden kommen laſſen, něco zaweſti, prowiniti; er iſt Schuld daran, geſt tjm winen. 2) powinnoſt; die Schuld der Natur bezahlen, vmjniti, daň přirozenj zaplatiti. 3) dluh, debitum; Schulden machen, dlužiti ſe; viele Schulden machen, prodlužiti ſe, zadlužiti ſe, abaerari obaerari ; Schuld mit Schuld bezahlen, kljn kljnem wyrážeti; Schuld eintreiben, dluh vpomjnati, wyvpomjnati; ſeine Schuld bezahlen, dluh platiti, zaprawiti, wywáděti; haftende Schulden, zapůgčené penjze, pecuniae creditae; viele Schulden ausſtehen haben, mnoho peněz mjti na dluhu.



Strany zdroje: II/190

Schummeln, v. n. oſſmrdati ſe.



Strany zdroje: II/190

Schuppen, v. a. ſtrauhati, oſtrauhati, squammare squamare , desquammare desquamare . 2) laupati; die Haut ſchuppt ſich, kůže ſe laupá. 3) poſtrčiti.



Strany zdroje: II/191

Schürzen, v. a. zawázati, ligare; einen Knoten ſchürzen, zawázati na vzel, na zádrhmo, zavzliti, nodare. 2) kaſati; ſich aufſchürzen, podkaſati ſe, ohrnauti ſe, se succingere.



Strany zdroje: II/192

Schütten, v. a. ſypati, fundere; Steine auf einen Haufen, kamenj na hromadu, fig. a) ſypati, dem Hirten, paſtýři. b) wrcy, wrhnauti; die Hündinen, wrhlcy, oſſtěniti ſe. c) ljti, fundere; Waſſer ſchütten, wodu ljti. 2) v. rec. ſich, ſrazyti ſe; die Milch hat ſich geſchüttet, mljko ſe ſrazylo. 3) v. n. ſypati; das Getreide ſchüttet gut, obilj dobře ſype.



Strany zdroje: II/192

Schüttern, v. n. třáſti ſe, chwjti ſe. 2) v. a. S. Erſchüttern.



Strany zdroje: II/192

Schwabbeln, v. n. hemžiti ſe.



Strany zdroje: I/69

Aufziehen, 2. v. n. es zieht ein Wetter auf, mračj ſe; die Wache zieht auf, wogácy gdau, táhnau na wartu; er zieht prächtig auf, ſkwoſtně chodj, er kommt mit einer Lüge aufgezogen, přicházý ſe lžj.



Strany zdroje: II/193

Schwanen, v. n. zdáti ſe, tuſſiti, předcyťowati.



Strany zdroje: II/194

Schwanken, v. n. klátiti ſebau, ſe, drkotati, koljbati ſe, wiklati ſe, titubare; im Gehen, wráworati; der Wein ſchwankt über, wjno ſe přeljwá.



Strany zdroje: II/194

Schwänken, v. a. pláknauti, wypláknauti, aluere eluere . 2) fig. wiklati ſe.



Strany zdroje: II/194

Schwanz, m. pl. Schwänze, ocas, sl. chwoſt, cauda; ein langer, buſchichter, oháňka, (im Scherze) oměták; des Fuchſes, prut; des Hirſches, péro; Jemanden den Schwanz ſtreichen, ljſati ſe, přimjleti ſe k někomu; auf den Schwanz treten, někoho vrazyti; Geld auf den Schwanz ſchlagen, něco ſobě vſſkrábnauti, pod palec ſchowati; dim. Schwänzchen, n. ocáſek. 2) Der Zopf, culjk, ruljk, wrkoč, nodus capillorum.



Strany zdroje: II/194

Schwänzen, v. n. mrdati. fig. wykračowati ſobě. 2) v. a. ocas, ocáſek přidělati. 3) geſchwänzte Note, wázané noty, die Schule, proplahočiti, proběhati ſſkolu. 3) Beym Einkaufen, něco ſobě přiſſkrábnauti, pod palec ſchowati.



Strany zdroje: II/194

Schwären, v. n. irr. ich ſchwor, geſchworen, hnogiti ſe, gitřiti ſe, podbjrati ſe, wředowatěti; suppurare; der Nagel ſchwärt ab, nehet ſe podebral a ſljzá; das Auge iſt ihm herausgeſchworen, oko mu wyteklo.



Strany zdroje: II/194

Schwärmen, v. n. wie die Bienen, rogiti ſe, foetus emittere. 2) fig. bauřiti, heyřiti, řáditi, tumultuari. 3) taulati ſe, potulowati ſe, plahočiti ſe, ſmolýkati. 4) fučeti, ſſjleti, insanire; es ſchwärmt in ſeinem Kopfe, fučj mu w kotrbě, má ſogky w hlawě.



Strany zdroje: I/69, I/70

Auge, n. oko, oculus, dim. das Aeugelchen, Aeuglein, očko; die Augen auf etwas werfen, pohljdnauti nač; die Augen gingen ihm über, ſlzy ho polily; komme mir nicht unter die Augen, nechoď mi na oči; unter die Augen ſagen, do oči, wůči řjcy; ein ſcharfes Auge, byſtrý zrak; ein wachſames Auge auf jemanden haben, dobrý pozor na někoho mjti; große Augen machen, něčemu ſe welmi diwiti; es wird naſſe Augen ſetzen, bude pláč, budau plakati; ſeine 70 Pflicht aus den Augen ſetzen, na ſwau powinnoſt zapomenauti; man ſiehts mit Augen, toť geſt patrné; ich bin ihm ein Dorn im Auge, newře na mne. 2) fig. Augen auf den Würfeln, oka; im Käſe, oka, djrky; das Auge an Bäumen, pupenec; einer Nähnadel, auſſko, ſ. Oehr.



Strany zdroje: II/195

Schwärzen, v. a. černiti, počerniti, nigrum reddere. 2) Das Eiſen, ſmoliti, poſmoliti železo. 3) Die Wäſche, zaſſpiniti, vkoptiti, vmauniti prádlo. 4) zamračowati, kaboněti; der Himmel ſchwärzt ſich, nebe ſe kabonj. 5) fig. a) Jemanden, očerniti, omalowati, oſtuditi někoho, denigrare. 6) Waaren, paſſowati.



Strany zdroje: I/7

Abklären, v. a. očiſtiti; ſich, včiſtiti ſe, vſtáti ſe. 2) der Himmel klärt ſich ab, gaſnj ſe, na čas ſe wybjrá, wygaſňuge ſe.



Strany zdroje: II/196

Schwebe, f. wznáſſenj; in der Schwebe ſeyn, wznáſſeti ſe; hängen, wiſeti. 2) wěſſidlo, wěſſadlo, ſuſſidlo. 3) wyſoké moře.



Strany zdroje: II/196

Schweben, v. n. wiſeti, wznáſſeti ſe, pendere. 2) fig. a) ſchwebender Gang, cauk do pole, vena dilatata. b) pléſti ſe, versari; vor den Augen, mjhati ſe, pléſti ſe před očima; in Gedanken ſchweben, na myſli ſe pléſti, versari in mente. c) In Gefahr, w nebezpečenſtwj býti. d) Zwiſchen Furcht und Hoffnung, mezy naděgj a ſtrachem wězeti. e) in Freuden, pléſati, milowati ſe.



Strany zdroje: II/197

Schweifen, v. n. plahočiti ſe, taulati ſe, potulowati, vagari. II. v. a. ocas přidělati; geſchweift, ocaſatý; ein ſchön geſchweiftes Pferd, kůň s pěkným ocaſem. 2) pláknauti, eluere. 3) Das Getreide, sháněti, ſmetati.



Strany zdroje: II/197

Schweigen, v. n. irr. ich ſchwieg, geſchwiegen, mlčeti, silere, tacere; nichts mehr ſagen, vmlknauti, odmlčeti ſe, obmutescere; ſich verſchweigen, wie ein Kind, zamlčeti ſe; ſtockſtille, necekati; ein wenig ſtill ſchweigen, pomlčeti; anfangen zu ſchweigen, vmlkáwati, conticescere. 2) v. act. k mlčenj přiweſti, zakřiknauti.



Strany zdroje: II/197

Schweimelig, adj. es wird mir ſchweimelig, hlawa ſe ſemnau točj.



Strany zdroje: II/197

Schweimen, v. n. potáceti ſe, wráworati, tutubare titubare . 2) mizeti; das Geſicht ſchweimet mir, zrak ſe mi tratj, mizý, mžičky ſe mi dělagj. 3) hlawa ſe točiti někomu.



Strany zdroje: II/198

Schweiß, m. pot, sl. znog, potowina, znogowina, sudor; in Schweiß kommen, vpotiti ſe, zapotiti ſe, sl. vznogiti ſe. 2) Bey den Jägern, barwa.



Strany zdroje: II/198

Schweißen, v. n. bey den Jägern, barwiti. 2) Das Eiſen, ſwařowati ſe. 3) v. a. ſwařiti, das Eiſen ſchweißen, železo ſwařiti.



Strany zdroje: II/198

Schwelgen, v. n. heyřiti, hodokwaſyti, heyſowati, ožjrati ſe.



Strany zdroje: II/198

Schwellen, v. n. irr. du ſchwillſt, ich ſchwoll, ich ſchwölle, bin geſchwollen, bubřeti, bobtěti, nabobtěti, zpuchnauti, otécy, zdauwati ſe, turgescere, tumescere; das Waſſer ſchwillt, woda ſe dme, zdauwá; die Füße ſchwellen, nohy otýkagj; ſein Geſicht iſt geſchwollen, huba, twář mu opuchla; der Leichnam ſchwillt, mrtwola, mrlina bubřj, nabobťuge, nabotnáwá, mor. napotnáwá; fig. ſſjřiti ſe; ſeine Bruſt ſchwillt, prſy ſe mu ſſjřegj; ſein Muth ſchwillt, nabýwá ſrdce. 2) v. a. reg. ein Pferd ſchwellen, koně ohněſti, otlačiti; das Waſſer ſchwellen, nadržeti, zahraditi wodu.



Strany zdroje: II/199

Schwenken, v. a. točiti, máchati; die Fahne ſchwenken, praporcem máchati, zatáčeti, plápolati. 2) obraceti; die Soldaten ſchwenken ſich, wogácy ſe otáčegj, ſe obracý. 3) wymrſſtiti; ſich aufs Pferd, na koně ſe wymrſſtiti, wyſkočiti.



Strany zdroje: II/200

Schwindelig, Schwindlig, adj. záwratiwý; ſchwindelig werden, zwrtohlawěti; mir wird ſchwindelig, hlawa mi gde (ſemnau) kolem, točj ſe ſemnau.



Strany zdroje: II/200

Schwindeln, v. imp. mir ſchwindelt, hlawa gde mi (ſemnau,) kolem, točj ſe. 2) ſſwjhati.



Strany zdroje: II/200

Schwindſucht, f. ſauchotiny, aubyt, phthysis phthisis , tabes; er bekommt die Schwindſucht, chytagj ſe ho ſauchotiny.



Strany zdroje: II/200

Schwingen, v. irr. ich ſchwang, habe geſchwungen, I. v. neut. klátititi klátiti ſe, wiklati ſe; der Pendul ſchwingt ſich, zawěſſadlo ſe keykle, klátj. 2) Sich an einem Seile, na prowaze ſe klátiti, haupati, zmjtati. 3) Sich auf das Pferd, wzſkočiti, wyſkočiti, wymrſſtiti ſe na koně. 4) wznéſti ſe, wznáſſeti ſe, der Adler ſchwingt ſich in die Luft, orel ſe wznáſſj do powětřj. 5) fig. zmocy ſe; ſich auf den Thron, trůnu ſe zmocy. II. v. act. die Flügel, zatřepetati křjdly, zdwjhati křjdla. 2) máchati; die Fahne ſchwingen, máchati, plápolati, zatáčeti praporcem. 3) wznéſti, wznáſſeti; das ſchwingt mich hinauf, to mne wznáſſj, mrſſtj wzhůru. 4) Eine Lanze, zabodnauti kopj. 5) potjrati; den Flachs, len potjrati.



Strany zdroje: II/201

Schwingung, f. wánj, opálánj, ventilatio; wznáſſenj ſe.



Strany zdroje: II/201

Schwitzen, v. n. potiti ſe, sl. znogiti ſe, sudare. 2) v. a. Blut, krwj ſe potiti. 3) v. act. das Leder,



Strany zdroje: II/201

Schwören, v. n. irr. ich ſchwor, habe geſchworen, kljti ſe, klnauti ſe, zapřjſahati ſe, zařjkati ſe, dovovere se devovere se; bey Gott, boha ſe dokládati; sl. božiti ſe; bey Baal, ſkrze bále přjſahati; bey ſ. Seele, duſſowati ſe; bey ſ. Treue, wěrowati ſe; bey Weiß Gott, pámbuhwowati ſe. 2) Einen Eid, přjſahati, jurare; ſchwören laſſen, připuſtiti k přjſaze, pohnati na přjſahu; falſch ſchwören, křiwě přjſahati, perjurare; der falſch ſchwört, křiwopřjſežnjk, perjurus; ein geſchworener Feind, auhlawnj nepřjtel; ein Geſchworener, přjſežný, sl. boženjk, juratus.



Strany zdroje: II/201

Schwung, m. rozhaupnutj, rozkeyklánj; (klát?) Eine Glocke in Schwung bringen, rozkeyklati, rozkeywati, rozheybati, rozhaupati, rozklátiti zwon; im Schwunge ſeyn, klátiti ſe; einen Schwung nehmen, rozhaupati ſe, ſſwaňk wzýti, pochop wzýti. 2) ſkok, mrſk, mrſknutj; auf das Pferd, na koně. 3) Schwung in die Höhe, wzlet, wyniknutj; der Einbildungskraft, wzlet obrazliwoſti.



Strany zdroje: II/201

Schwur, m. Schwür, zaklenj, přjſaha, juramentum; einen Schwur thun, zakljti ſe.



Strany zdroje: II/201, II/202

Scrupel, m. ſwědomj, náhnětek ſwědomj, scrupulus; ſich Scrupel machen, ſwědomj ſobě dělati; Jemanden ſeine Scrupel 202 benehmen, někomu něco wymluwiti. 2) ſſkrupl, scrupulum.



Strany zdroje: I/70

Aus, 3) in der Bedeutung: aufhören, přeſtati; ausleben, přeſtati žiwu býti, auszürnen, přeſtati ſe hněwati.



Strany zdroje: II/203

See, f. moře, mare; die hohe See, wyſoké moře, oceanus; in die See ſtechen, puſtiti ſe na moře; zur See, po moři.



Strany zdroje: II/203

Seele, f. duſſe, anima; bey meiner Seele! na ſwau duſſi! bei ſeiner Seele ſchwören, duſſowati ſe; dim. das Seelchen, duſſička. 2) a) In der Feder, b) Im Häringe, c) In der Schütze, duſſe.



Strany zdroje: II/203, II/204

Segel, n. plachta, velum; die Segel ausſpannen, beyſetzen, plachty rozkyditi, rozepnauti, natáhnauti, ſpuſtiti plachty; unter Segel gehen, puſtiti ſe na moře; die Segel ſtreichen, wzdáti ſe; mit vollen Segeln fahren, s rozpatými plachtami ſe 204 plawiti; das Segelſeil, plachtowý prowaz.



Strany zdroje: I/70

Ausarten, v. n. nepodařiti ſe, newrcy ſe po ſemenu, po otcy; er artet von der Tugend ſeiner Vorfahren aus, od ctnoſti předků ſwých odſtupuge.



Strany zdroje: II/204

Segeln, v. n. plawiti ſe, po plachtách ſe ſpuſtiti. 2) v. a. Ein Schiff in den Grund, wrazyti na lodj a gi potopiti.



Strany zdroje: II/204

Segnen, v. a. žehnati, požehnati, benedicere; ſich kreuzigen und ſegnen, křižowati ſe a žehnati. 2) žehnati, zakljnati, devovere , exorcizare; das Wetter ſegnen, powětřj, zažehnáwati powětřj zažehnáwati . 3) rozžehnati ſe, valedicere; die Welt ſegnen, s ſwětem ſe rozžehnati. 4) fig. dobrořečiti, požehnati, benedicere; Gott ſegne, požehneyž, naděl, mor. obroď pán bůh. 5) Geſegneten Leibes ſeyn, s autěžkem býti.



Strany zdroje: II/204, II/205

Sehen, I. v. n. wyhljzeti, wyhljžeti, propiscere prospicere ; ſauer, mračiti ſe; ſcheel, zahljzeti; blaß, bledým býti, bledě wyhljzeti; es ſehet wie Wein, podobné geſt wjnu; die Farbe ſieht grünlich, barwa geſt přjzelená; ſchön, pěkně wyhljzeti; ähnlich, gleich, podobnu býti; er ſieht dir ſehr änhlich, geſt ti welmi podoben, geſt twůg podobnjček. 2) Die Fenſter ſehen auf die Gaſſe, okna gdau na vlicy; das Land ſieht gen Morgen, země ležj k wýchodu. II. v. a. a) widěti, videre; ich ſehe nicht, newidjm; vor dem Nebel kann man nicht ſehen, pro mhlu nenj widěti. b) hleděti, hljdati, djwati ſe, kaukati, patřiti, aspicere; in die Höhe, wzhůru hleděti, wzhljdati; in das Geſicht, hleděti w oči, do očj; durch die Finger, hleděti ſkrz prſty, fig. prohljžeti, promjgeti, connivere; durch ein Glas, djwati ſe, kaukati ſkrze ſklo; ſich an etwas nicht ſatt ſehen können, nemocy ſe wynadjwati, wynahleděti; es giebt hier was zu ſehen, geſt zde podjwaná, něco k widěnj; ich habe nicht darauf geſehen, nepodjwal ſem ſe na to; man kann nicht allen Leuten in das Herz ſehen, nenj možná wſſem lidem do ſrdce nahljdnauti; nach dem Eſſen, nach dem Kranken, na gjdlo, na nemocného ſe podjwati. 3) ſehen laſſen, vkázati, monstrare; ſich ſehen laſſen, vkázati ſe; laß ſehen, vkaž; laß es noch ſehen, vkaž mi to; ſich nach dem Tode ſehen laſſen, po ſmrti choditi, ſe vkázati, ſe zgewiti. 4) ſiehe bibl. , ey! ſiehe da! hle! eyhle! wida! ſeht doch! hleďte! podjweyte ſe! 5) Wieder ſehend machen, zrak nawrátiti. 6) Ich ſehe ihn kommen, widěl ſem ho gjti, přicházeti; ich ſehe dich weinen, leiden, widjm že pláčes pláčeš , že trpjš, tě plakati, trpěti. 7) fig. a) Ich will doch ſehen, wie es ablaufen wird, podjwám ſe, vhljdám, gak to wypadne; b) hieraus ſehe ich, z toho poznáwám; ich ſehe es dir an den Augen, na očjch ti to znám. c) Wir müſſen ſehen, daß wir ihn dazu bewegen, muſýme hleděti, bychom ho k tomu přiwedli; ſehen ſie, daß ſie ihm herbringen, hleděgj ho ſem přiweſti. d) Nur 205 auf ſ. Nutzen, gen vžitku ſwého hleděti; auf das Geld nicht, peněz ſobě newſſjwati newſſjmati.



Strany zdroje: I/70

Ausbacken, ſ. Backen, 1. v. a. wypecy, dopecy. 2. v. n. wypecy ſe.



Strany zdroje: II/205

Sehr, adv. welmi, náramně, tuze, welice, pře-, valde; ſehr groß, welikanſký, přeweliký; ſehr viel, přemnoho; nicht gar ſehr, nehrubě; zu ſehr, přjliš, nimis; ich liebe ihn ſo ſehr, milugi ho tak welice; allzuſehr, přespřjliš; ſie mögen mich noch ſo ſehr haſſen, kdyby mne ſebe wjce nenáwiděli; wie ſehr du dich auch widerſetzeſt, gakkoli ſe zprotiwugeš; ſey noch ſo ſehr ein Held, buď ſebe wětſſj hrdina.



Strany zdroje: I/70

Ausbaden, v. n. wykaupati ſe, přeſtati ſe kaupati.



Strany zdroje: I/70

Ausbedingen, v. a. wygednati, wygmauti, wynjti; bey dem Verkaufe des Hauſes habe ich mir ein Zimmer ausbedungen, při prodagi domu gſem ſy geden pokog wymjnil, wygednal.



Strany zdroje: I/70

Ausbeichten, v. a. přiznati ſe, wyzpowjdati ſe, wſſe wyznati.



Strany zdroje: II/206

Sein, pron. ſtimmt die Perſon des Verbi mit der Perſon des pron. possess. überein, ſwůg, ſwá, ſwé, suus, sua, suum; Cajus hat ſein (eigenes) Haus verkauft, Kajus prodal dům ſwůg; er iſt nicht mehr ſein, nenj wjce ſwůg. 2) ſtimmt es nicht überein, kann, deſſen, ſtehen, geho, ejus; Cajus hat ſein (des Cicero) Haus verkauft, Kajus prodal dům geho; der Acker iſt ſein, to pole geſt geho; es hat ſeine Richtigkeit, geſt tomu tak, to má ſwé mjſto, geſt ſamo w ſobě; ſeinethalben, ſeinetwegen, ſeinetwillen, adv. pro někoho; kann ſeine Wege gehen, může gjti po ſwých.



Strany zdroje: II/206

Seiner, genit. geho, ipsius; ich muß mich ſeiner annehmen, muſým ſe geg vgmauti, o něho ſe wzýti.



Strany zdroje: II/206, II/207

Seit, adv. od, za, ex; ſeit Pfingſten, od letnic; ſeit geſtern, od wčeregſſka; ſeit 207 welcher Zeit hat er nicht geſchrieben? dáwnoli ge tomu, co nepſal? Seit dem du weg biſt, od té chwjle, doby, cos odeſſel; dieß geſchah nicht ſeit Karl des IV. Zeit, to ſe neſtalo gak za čaſu Karla čtwrtého.



Strany zdroje: II/207

Seite, f. bok, mor. vbočj, latus; die rechte Seite, prawice; die linke, lewice; Seite, Theil, Gegend, ſtrana, ſtránečka, pagina; einer Gaſſe, pořadj; an der Fußſohle, des Daumens, břichec, mor. bruſſec; auf Jemandes Seite ſeyn, něčj ſtranu držeti, po někom ſtáti; ſich auf faule Seite legen, zlenoſſeti, zwalaſſeti; ſich auf die Seite machen, prchnauti, poraditi ſe s Waňkem; etwas auf die Seite ſchaffen, něco odſtraniti, odkliditi; einem zur Seite gehen, přiſpěti někomu ku pomocy; Scherz bey Seite, žert na ſtranu; von allen Seiten, odewſſad, undique; zur Seite, ſtranau, poſtraně; meinerſeits, co ſe mne týče.



Strany zdroje: II/207

Selbſt, adv. ſám, ſama, ſamo, ipse; er ſelbſt, on ſám, ipsemet; von ſelbſt, ſám od ſebe, ſamochtě, ipse, sponte; die Liebe ſeiner ſelbſt, láſka k ſamému ſobě; an und für ſich ſelbſt, ſamo w ſobě. 2) y, ba, imo; ſelbſt die beſten, ba y ti neylepſſj; ſelbſt ſein Geld würde nichts helfen, ba ani geho penjze nicby neproſpěly; er iſt die Leutſeligkeit ſelbſt, geſt pauhá wlidnoſt.



Strany zdroje: II/207

Selbſtbefleckung, f. zprzněnj ſamého ſebe.



Strany zdroje: II/207

Selbſtbetrug, m. oſſizenj ſebe ſamého.



Strany zdroje: II/207

Selbſteigen, adj. ſwůg wlaſtnj; ſelbſteigener Herr, ſobě wolný pán.



Strany zdroje: II/207

Selbſterhaltung, f. zachowánj ſebe ſamého.



Strany zdroje: II/208

Selbſtgefallen, adj. n. liboſt nad ſebau ſamým.



Strany zdroje: I/71

Ausbethen, v. n. domodliti ſe, přeſtati ſe modliti.



Strany zdroje: II/208

Selbſtgeſpräch, n. rozmluwa s ſebau ſamým.



Strany zdroje: II/208

Selbſthülfe, f. pomoc ſobě ſamému.



Strany zdroje: II/208

Selbſtliebe, f. láſka k ſobě.



Strany zdroje: II/208

Selbſtmord, m. wražda nad ſebau.



Strany zdroje: II/208

Selbſtmörder, m. ſwůg wlaſtnj wrah, wrah ſamého ſebe.



Strany zdroje: I/7

bkommen, v. n. odgjti, odchýliti ſe, ſgjti, vſſinauti, ſe. vſſinauti ſe. 2) z zwyku wygjti, zagjti. 3) herſtammen, pocházeti, pogjti. 4) am Verſtande, na rozumu ſcházeti. 5) mit einem, s někým ſe porownati.



Strany zdroje: II/208

Selbſtverläugnung, f. zapřenj ſamého ſebe.



Strany zdroje: II/208

Selbſtvertrauen, n. důwěrnoſt k ſobě ſamému.



Strany zdroje: II/208

Selbſtzufriedenheit, f. ſpokogenoſt s ſebau ſamým.



Strany zdroje: I/71

Ausbiegen, v. a. wyhnauti ſe, wyhnauti wen.



Strany zdroje: II/209

Senken, v. a. hřjžiti, ſpuſtiti, ſpauſſtěti, demittere; einen Spieß ſenken, podwrhnauti kopj. 2) pohřjžiti, demergere. ſlehati ſe, propadati ſe, sidere, desidere, mergi; das Haus ſenkt ſich, dům ſe sſadj, propadá, ſlehá. 4) fig. pohružowati, pohřižowati, rozwoditi rýwj.



Strany zdroje: II/209

Seßhaft, adj. oſedlý, vſedlý, possesionem possessionem habens; ſeßhaft werden, oſaditi ſe, vſednauti ſe, sedem ponere.



Strany zdroje: II/209, II/210

Setzen, I. v. n. ſkočiti; das Pferd ſetzt, kůň ſkočj; über einen Graben, ſkočiti přes přjkop, přeſkočiti přjkop; über den Fluß, přegeti, přeplawiti řeku; an den Feind, na nepřjtele vdeřiti. 2) v. impers. Es wird Händel ſetzen, pogde ſwár, různice; es hat einen fürchterlichen Zank geſetzt, hrozně ſe křičeti, waditi; es wird Schläge, giſtě bude někdo bit; was hat es geſetzt? co ſe ſtalo? 3) v. act. ſaditi, poſaditi, ſázeti, ponere, locare; ein Kind auf den Stuhl, djtě na ſtolicy; ſich ſetzen, ſednauti, poſaditi ſe, sidere, considere; ſich zu Tiſche, ſednauti, zaſednauti za ſtůl; fig. und wenn er ſich auf den Kopf ſetzte, y kdyby ſe na hlawu poſtawil. 4) fig. sſaditi ſe, ſaditi ſe, vſaditi ſe, subsidere; a) das Bier hat ſich noch nicht geſetzt, piwo ſe geſſtě nevſadilo, nevčiſtilo. b) opadnauti, decrescere, minui; die Geſchwulſt ſetzt ſich, otok opadá, plaſkne, oplaſkuge; das Waſſer ſetzt ſich, wody vbýwá, woda opadá. c) oſaditi ſe, sedem ponere; Cajus hat ſich zu Prag geſetzt, Kajus ſe oſadil w Praze. d) položiti ſe, collocare se; ſich aufs Land ſetzen, w kragi (we wſy, w měſtečku) ſe oſaditi; das Kriegsheer ſetzt ſich an einem Berge, 210 wogſko ſe klade, položj ſe v hory; eine geſetzte Perſon (untergeſetzt), zapadlá oſoba; ein geſetzter Mann, geſetzte Antwort, zmužilý, wážný muž, mužná odpowěd. 5) ſtawěti, zaſtawiti, položiti, statuere, sistere; das Glas, den Teller auf den Tiſch, ſklenicy poſtawiti na ſtůl; den Stuhl an die Wand, ſtolicy k ſtěně přiſtawiti. b) wſtaupiti, wſtaupnauti; den Fuß auf etwas, nohu na něco. c) puſtiti; etwas aus der Hand, něco z ruky. d) ſázeti; Bäume, ſtromy. e) wyzdwjhnauti; ein Denkmal, památku; wyzdwihnauti, zaſtawiti. 6) fig. wrhnauti; das Thier ſetzt, zwjře wrhne. b) položiti, vložiti, vſtanowiti; einen Tag, rok; c) vſtanowiti; Jemanden zum Vormund, vſtanowiti někoho za poručnjka. d) doſaditi; Jemanden an eines andern Stelle, doſaditi někoho na mjſto giného. fig. Jemanden zur Rede, počtu od někoho žádati; Ziel und Maß, cýl vložiti; ſich zur Wehre, zprotiwiti ſe; aus den Augen, něčeho ſobě newſſjmati, neſſetřiti. e) Ich will den Fall ſetzen, daß —, deyme tomu že —; es ſoll geſchehen, aber ich ſetze voraus, daß er ſeinen Willen dazu giebt, ſtaň ſe, než wygjmám, geſtli k tomu ſwolj; geſetzt, er käme nicht, deyme že nepřigde. 7) den Hut auf den Kopf, klobauk na hlawu dáti; Jemanden in das Gefängniß, wſaditi někoho do žaláře, wězyti; Jemanden Schröpfköpfe, někomu baňkami pauſſtěti; Jemanden das Meſſer an die Kehle, někomu nůž k hrdlu přiložiti; unter die Heiligen, za ſwatého wyhláſyti; etwas zum Pfande, něco do záſtawy dáti; zuſammen, ſkládati, ſložiti. fig. Knöpfe auf ein Kleid, přiſſiti knofljky k ſſatu; die Schrift, pjſmo ſázeti, ſkládati; fig. Etwas ins Geld, něco zpeněžiti; Leib und Leben daran, žiwota ſe opowážiti, wſſe naſaditi; eine verworrene Sache auseinander, něco zamodrchaného rozmo ati, rozmodrchati; Jemanden etwas in den Kopf, někomu něco namluwiti; Mißtrauen in etwas, nedowěřowati něčemu; Hoffnung in etwas, naději ſkládati, nakládati na něčem, daufati w něčem; ſeine Ehre in etwas, něco za čeſt ſobě pokládati; ſich etwas in den Kopf, něco ſobě na kel wzýti. 8) Ein Land unter Waſſer, zatopiti zemi; Jemanden außer Stand ſetzen etwas zu thun, někomu něco překazyti; in den vorigen Stand, w předeſſlý ſtaw nawrátiti; ſich in Marſch, wyprawiti ſe, dáti ſe na ceſtu, ſich in Gefahr, wydati ſe w nebezpečenſtwj; ſich in Unkoſten, autrat ſobě nadělati; ſich in Schaden, ſſkodu ſobě půſobiti; einen Gefangenen auf freyen Fuß, wězně, zagatého propuſtiti; etwas ins Werk, něco w ſkutek vweſti; in Furcht und Schrecken, ſtrachu a hrůzy nahnati.



Strany zdroje: I/71

Ausbleiben, v. n. nepřigjti, nepřicházeti; die Strafe wird nicht ausbleiben, treſt přigde, treſt ho nemine; die Augen (die oculirten) ſind ausgeblieben, oka ſe nevgaly.



Strany zdroje: II/211, II/s

Seyn, v. irr. ich bin, gſem; ich war, byl gſem; ich wäre, bylbych; du ſey, buď, geweſen, býti, esse; pflegen zu ſeyn, býwati; nicht ſeyn; nebyti; I mit adv. und adj. du biſt krank, tys nemocen; es iſt kalt, geſt ſtudeno; es iſt finſter, geſt tma; ſeyd willkommen, wjteyte, wjtám wás; er iſt dahin, ten tam; ſey gegrüſſet, zdráw buď, er iſt mir Feind, newražj na mne; es iſt vorüber, geſt ho minulo, geſt tomu konec; böſe auf jemanden ſeyn, hněwati ſe na někoho; laß es gut ſeyn, nech to tak. II. mit Subst. Salomo war ein König, Sſalomaun byl králem; ich will des Todes ſeyn, wenn —, chcy vmřjti, geſtli —; ich bin Willens, tuſſjm, mjnjm, chcy. III. mit, mit Praepos. auf ſeyn, wzhůru býti; er iſt ſchon auf, giž wſtal; aus ſeyn, konec býti; es iſt ſchon aus, giž geſt konec, weta; es iſt an dem, geſt tomu tak; ſchlecht daran ſeyn; zle ſe mjti; aus der Mode ſeyn, z mody wygjti; hinter Jemanden her ſeyn, za někým ſe hnáti; was iſt zu ihrem Befehl? co poraučegj? wohl auf ſeyn, dobře ſe mjti, zdráw býti; es iſt nichts an ihm, nic nenj do něho; ich muß wiſſen, was an dir iſt, muſým wěděti, cos (co gſy) zač; auf ſeiner Hut ſeyn, na pozoru ſe mjti. IV. mit Verb. a) Hier iſt gut ſeyn, zde geſt dobře býti. b) was iſt zu thun? co činiti; es iſt nur um das Geld, um mich, běžj toliko o penjze, o mne; fig. er wird den Augenblick hier ſeyn, bude tu, co newidět; b) etwas ſeyn laſſen, něčeho tak nechati; c) Wem iſt der Hut, čj geſt ten klobauk; d) wenn ich wie du wäre, kdybych byl tebau; dem ſey nun wie ihm wolle, buď gak buď. e) thun ſie es, wenn es ſeyn kann; včiňte to, geſtli možná; f) Wenn das iſt, ſo —, geli tomu tak, tedy —; laß ſeyn, daß er reich iſt, deyme tomu, že geſt bohatý; was ſolls s ſeyn? co geſt? co chcete? das ſey Gott vor! vchoweyž Bože! er läßt die Heerde Heerde ſeyn, nechá ſtádo ſtádem, buď; nichts gleicht dir, es ſey, das -, nic ſe ti nepodobá, nerowná leč —; II. verb. aux. býti; ich bin geloffen, běžel ſem; ich werde laufen, poběhnu.



Strany zdroje: II/s

Sich, dat. ſobě, ſy, sibi; na ſebe, ſe, se; ſie ſind ſich alle gleich, wſſickni gſau ſobě rowni; ſie lieben ſich, milugj ſe; er ſpricht mit ſich ſelbſt, mluwj s ſamým ſebau, ſám s ſebau.



Strany zdroje: I/71

Ausbraten, 1. v. a. wypecy, dopecy, doſti pécy. 2. v. n. wypecy ſe, dopecy ſe.



Strany zdroje: II/213

Sieden, v. irr. n. ich ſott, geſoten, wřjti, wařiti ſe, fervere; aufſieden, zwjrati, effervescere; ſiedend heiß, wřelý. 2) v. a. wařiti, vwařiti, coquere.



Strany zdroje: II/213

Siefern, (neufeln) v. n. mhljti, mžjti, mrholiti ſe.



Strany zdroje: I/71

Ausbrauſen, v. n. přeſtati ſe bauřiti; das Bier hat ausgebrauſet, piwo wykyſalo; der Wind hat ausgebrauſet, wjtr vtichl; der Menſch hat ausgebrauſet, člowěk dobauřil, wytřeſſtil ſe.



Strany zdroje: I/1

Abbacken, v. a. odpécy, vpécy, wypécy. 2) v. n. dopécy ſe, odpadnauti, sl. oduti ſe. Das Brod iſt abgebacken, chléb ſe odpekl, odpadl, sl. odul ſe.



Strany zdroje: I/71

Ausbrechen, 1. v. a. wylomiti, einen Zahn ausbrechen, zub wytrhnauti; Speiſen ausbrechen, wydáwiti gjdla. 2. v. n. das Feuer iſt ausgebrochen, oheň wyrazyl, oheň wyſſel; die Blattern brechen aus, neſſtowice wyrážegj, wyſkakugj, wyſypugj ſe; das wilde Schwein bricht aus, diwoký kanec wyrýwá.



Strany zdroje: I/71

Ausbreiten, v. a. rozſſjřiti, rozſſiřowati, roztáhnauti, rozkládati; die Flügel ausbreiten, křjdla rozeſtřjti; ein Geheimniß ausbreiten, tagemſtwj rozhláſyti, wynáſſeti, roznáſſeti. 2. rec. ſich ausbreiten, rozmáhati ſe; das Volk hat ſich ausgebreitet, ten národ ſe welmi rozmnožil, rozſſjřil. Die Ausbreitung, rozſſjřenj, rozmáhánj.



Strany zdroje: II/214

Singebar, adj. zpěwný, co ſe zpjwati dá.



Strany zdroje: II/214

Singen, v. irr. ich ſang, ich ſänge, geſungen, I. v. n. zpjwati, pěti, canere, cantare; pozpěwowati, cantillare; ſchwach ſingen, mor. wrnožiti; ſtark ſingen, helekati; grob ſingen, kozmicý zpjwati, hirquitallire; einem (zu Ehren) ſingen, prozpěwowati; anfangen zu ſingen, zazpjwati; lange ſingen, nazpjwati ſe; zu Ende ſingen, dozpjwati; fig. Einen, někomu zpjwati; II. v. a. Eine Meſſe ſingen, mſſi zpjwati, odzpjwati. 2) báſniti, zpjwati.



Strany zdroje: II/214

Sinken, v. irr. ich ſank, ſänke, geſunken, I. v. n. topiti ſe, potopiti ſe, ke dnu padnauti, tonauti, mergi, submergi; das Schiff, lodj. b) ſpuſtiti; demittere; die Hände ſinken laſſen, ruce dolu ſpuſtiti. c) propadnauti ſe, submergi; in den Schnee, propadnauti ſe, probořiti ſe do ſněhu. d) In Ohnmacht, omdleti, omdljwati. e) In einen tiefen Schlaf, twrdě vſnauti; bis in die ſinkende Nacht, až do ljté nocy. 2) fig. ſnjžiti ſe; tief herab, hluboko ſe ſnjžiti, padnauti. b) kleſati, kleſnauti; Muth laſſen, ſrdcem kleſnauti. 3) v. a. hlaub kopati.



Strany zdroje: II/214, II/215

Sinn, m. ſmyſl, ol. čich, cyt, Sensus; das fällt in die Sinne, to padá do očj; er iſt 215 nicht bey Sinnen, ſmyſlem ſe pominul, geſt pomaten, mor. z brku wyražen, nemá wſſech (pěti) doma. 2) fig. a) Bey Sinnen ſeyn, při ſobě býti, při dobré paměti býti; von Sinnen kommen, ſmyſl ztratiti, pozbyti; ſich etwas in den Sinn kommen laſſen, na něco pomyſliti, něco k myſli připuſtiti; etwas böſes im Sinne haben, něco zlého kauti, obmeyſſleti; anderes Sinnes werden, rozmyſliti ſe; beſſeren Sinnes werden, vſrozuměti ſobě, vſmyſliti ſobě; es gehet nicht nach meinen Sinnen, negde to po mé; ein ſteifer Sinn, twrdá, zawilá, kaſtrbatá, twrdoſſigná hlawa. b) ſmyſl; der Sinn eines Wortes, ſmyſl ſlowa; viel Köpfe, viel Sinne, koliko hlaw toliko ſmyſlů, (koliko děr, toliko ſyſlů).



Strany zdroje: II/215

Sinnlos, adj. bezſmyſlný, ſmyſlem pominutý, poſſetilý, mente captus; ein ſinnloſer Menſch, poſſetilec, třeſſtjk; ſinnlos werden, ſmyſlem ſe pominauti, poſſetiti ſe, ztřeſſtiti ſe.



Strany zdroje: II/216

Sitzen, v. n. irr. ich ſaß, ich ſäße, du ſitze, geſeſſen, ſeděti, sedere; bleiben ſie ſitzen, zůſtaňte seděti; ſitzen bleiben, z. B. auf einem Pferde, oſeděti, persedere; bey Tiſche, ſeděti za ſtolem, assidere mensae; oben an, unten an, nahoře, dole ſeděti; ſich müde ſitzen, vſtati ſeděnjm, naſeděti ſe. 2) fig. Beicht, zpowjdati; zu Gerichte ſitzen, ſeděti, zaſednauti ſaud; b) Immer zu Hauſe, (hocken) wždy doma dřepěti, mor. lapěti; immer in Büchern ſitzen, pořád w knihách wězeti; im Kothe ſitzen bleiben, vwáznauti w blátě, er ſitzt voran, ſedj w rákoſý; viel Geld im Spiele ſitzen laſſen, mnoho peněz prohrati; Jemanden ſitzen laſſen, nechati někoho w koncých; ſitzen bleiben, von Frauenzimmern, zůſtati ſſewcům na opatky, na přjſſtipky; alſo will er meine Tochter ſitzen laſſen, chceliž tedy mau dceru nechati ſeděti na holičkách. c) hier ſitzt es, zde to wězý; nichts auf ſich ſitzen laſſen, nic nenechati na ſobě; das Kleid ſitzt ihnen vortrefflich, kabát wám wýborně ſluſſj, ſtogj, ſitzen pflegen, ſedati, ſedáwati; ins Sitzen kommen, rozſeděti ſe; zur Genüge ſitzen, wyſeděti ſe; lange oder oft ſitzen, naſeděti ſe; ſitzend erwerben, vſeděti; eine Weile, poſeděti; ſitzende Lebensart, ſedacý žiwobytj, vita sedentaria.



Strany zdroje: II/216

Sitzen, n. ſezenj, ſeděnj; ins Sitzen kommen, rozſeděti ſe; durch Sitzen im Kerker bezahlen, odſeděti.



Strany zdroje: I/7

Abkündigen, v. a. ohlaſſowati, oznamowati, prohláſyti, wyhláſyti. 2) odřjcy ſe, odpowědjti ſe něčeho.



Strany zdroje: II/216, II/217

So, pron. rel. který, co; qui, quae, quod . 2) adv. tak; ſo recht, tak dobře; ſo ſpricht der Herr, tak prawj pán; ſo geht es, tak geſt; ſo und ſo groß, tak a tak welký; ſo ein Buch, takowá knjha; ich merke ſo was, znamenám cos takowého; geſetzt es wäre ſo, deyme žeby tomu bylo tak; wie ſo? kterak? bald ſo, bald ſo, brzy tak, brzy tak; wie geht es? ſo, ſo, gak ſe děge? gakž, takž; das iſt nicht ſo, tomu nenj tak; eben ſo, týmž způſobem, také tak. b) ſo viel und ſo viel, tolik a tolik; ſo oft du fehlſt, ſo oft wirſt du geſtraft, kolikrát chybjš, tolikrát budeš treſtán; waren ihrer nicht acht? nebylo gich oſm? es waren ihrer nicht ſo viel, nebylo gich tolik; ſo viel ich ihn kenne, gelikož ho znám; ſo wie ich ihn kenne, co gá ho znám; ſo genau weiß ich es nicht mehr, gak náležj to giž newjm; ſo gleich kann ich nicht kommen, hned nemohu přigjti; ich bin ſo oft da geweſen, giž ſem tam mnohokrát byl; ſo wie die Rede gehet, gakž ſe mluwj, gakž powjdagj; ſo lange ich lebe, dokuď budu žiw; und wenn er noch ſo groß wäre, a kdyby byl ſebe wětſſj; 3) Conj. Condit. li; ſo ihr bleiben werdet, zůſtaneteli; — ſo ihr fleißig ſeyd, budeteli pilni; wenn du fromm biſt, biſt du angenehm, gſyli pobožný, gſy přjgemný; wenn ſie wollen, chtěgjli. 4) Caus. 217 tedy; ſo wollen wir nun den Anfang machen, začněmež tedy; ſo gehe nun hin, tedy tam gdi; ſo kommen ſie denn, gdaužiž tedy! ſo höre doch, poſlechni pak. 5) Conc. dieß kann ich ſo alt ich bin, noch wohl leiden, toť mohu, ačkoli ſtár gſem, předce wyſtáti; (gakkoli) ſo ſehr ich ſchrie, ſo ließ man mich nicht los, gakkoli ſem křičel předce mne nepropuſtili; ſo bald, gak brzy; ſo fern, gelikož, pakliže; ſo wie, gakož.



Strany zdroje: II/217

Socken, v. rec. vſaditi ſe, oſáknauti.



Strany zdroje: II/217

Soff, m. ožralſtwj, opilſtwj; er iſt dem Soff ergeben, ožjráwá ſe. 2) chlaſt; auf einen Soff austrinken, gednjm dauſſkem wypiti. 3) Ein elender Soff, břjžďala, brynda.



Strany zdroje: II/217

Soldat, m. wogák, wálečnjk, miles; ein freywilliger, dobrowolnjk, voluntarius; ein gemeiner, ſproſtý, obecný, gregarius; ein alter, ſtarý, veteranus; ein junger, Recrut, nowáček, tiro; ein abgedankter, Invalide, wyſlauženec; die Soldaten, collect. wogačina; Soldat werden, dáti ſe na wognu, pod wogáky, za wogáka.



Strany zdroje: I/72

Ausdampfen, v. n. wypáchnauti, páru, kauř wypuſtiti, wypauſſtěti; die Kohlen haben ausgedampft, vhlj ſe wykauřilo.



Strany zdroje: II/218

Sommern, v. impers. es ſommert, léto ſe přibližuge.



Strany zdroje: II/218

Sömmern, I. v. n. ſtjniti, cloniti, umbram dare. 2) v. a. ſluniti, wyſtawiti na ſlunce, na weyſlunj; die Hühner ſömmern ſich, ſlepice ſe na ſluncy popelj. 3) auhor gařj zaſyti. 4) přeletowati; ein Schaf, owcy.



Strany zdroje: I/72

Ausdehnen, v. a. roztáhnauti, roztahowati, rozſſjřiti; dieß dehnt ſich nicht auf uns aus, to ſe na nás newztahuge.



Strany zdroje: II/219

Sonderlich, adj. zwláſſtnj; ſonderliche Gabe, zwláſſtnj dar, zwláſſtnj, obzwláſſtnj; es iſt nichts ſonderliches an ihm, nic obzwláſſtnjho nenj na něm; adv. a) zwláſſtě; das geſchieht ſonderlich deswegen, to ſe děge zwláſſtě pro to. b) er iſt nicht ſonderlich groß, nenj tuze, hrubě welký.



Strany zdroje: II/219

Sonnen, v. a. na ſlunce wyſtawiti; ſich ſonnen, na ſluncy ſe hřjti, ſluniti ſe.



Strany zdroje: II/220

Sorge, f. ſtaroſt, cura; in Sorgen ſtehen, ſtaroſt mjti, w ſtrachu býti; die Sorgen fahren laſſen, ſtaroſtj zbýti, ſe ſebe ſložiti, mimo ſebe puſtiti. 2) péče; für etwas, o něco.



Strany zdroje: II/220

Sorgen, v. n. ſtarati ſe, pečowati, curare; dafür werde ich ſorgen, o to ſe obſtarám; ich laſſe Gott ſorgen, gá ſpoléhám na boha; ich ſorge, es wird ſie gereuen, obáwám ſe, abyſte toho nepykali; ſorgen ſie nicht, nebogte ſe. 2) v. a. S. Beſorgen.



Strany zdroje: II/221

Spalten, v. n. rozſſtjpiti ſe, rozpuknauti ſe, puknauti, scindi; er prügelte ihn, bis das Rohr ſpaltete, bil ho až hůl o něho roztřjſkal; das Holz will nicht ſpalten, dřjwj ſe nedá ſſtjpati, kálati. 2) v. a. ſſtjpati, kálati, findere; Holz, dřjwj ſſtjpati, kálati; eine Feder, rozſſtjpnauti péro; das Holz ſpaltet ſich, dřjwj ſe puká. 2) fig. Den Kopf, hlawu roztjti, rozwrátiti, rozkoliti; geſpaltene Klauen, ſſpáry, rozdwogná kopeytka; rozdwogiti, rozděliti; die Stadt, měſto.



Strany zdroje: II/221

Spaniſch, adj. ſpaňhelſký, ſſpaňhelſký, hispanicus; ſpaniſches Rohr, ſſpaňhelka; ſpaniſche Reiter, roſocháč; ſpaniſche Weide, zymoleyz, ligustrum vulgare Lin. ſpaniſche Schritte, wykračowánj, wyſſlapowánj ſobě; das ſind ihm ſpaniſche Dörfer, to mu diwně přicházý.



Strany zdroje: II/221, II/222

Spannen, v. a. natáhnauti, contendere.; den Bogen, luk natáhnauti, napnauti. b) Das Eiſen in den Schraubſtock, zaſſraubowati železo do ſſraubowny. c) den Wagen, wůz, kolo zawřjti. d) der Schuh ſpannet mich, ſtřewjc mne talčj, hněte , sl. omjná. e) fig. den Fluß, zahraditi řeku. f) ein Pferd, koně ſpěniti, ſepnauti; g) die Pferde vor den Wagen, zapřahati, pogjmati koně do wozu. h) Jemanden in den Bock ſpannen, někoho w kozelec, do kozla ſwázati. i) die Saiten, ſtruny natáhnauti. k) ein geſpann 222 ter Leib, vtažené tělo; ein geſpanntes Seil, natažený prowaz. l) fig. ſo weit man mit der Hand ſpannen kann, co ſe může obeknauti. m) alle ſeine Kräfte, wſſecku ſýlu wynaložiti; überſpannte Empfindungen, přepaté čitedlnoſti.



Strany zdroje: II/223

Spät, adj. pozdnj, serus; adv. pozdě; Es wird ſpät, připozdjwá ſe; ſpät zu Bette gehen, pozdě gjti ſpat.



Strany zdroje: II/223

Spatzieren, v. n. progjti ſe, procházeti ſe, ſpatzieren führen, wéſti na procházku; ſpatzieren reiten, progjžděti ſe, geti na progjžďku.



Strany zdroje: I/72

Ausdunſten, v. n. páru wypauſſtěti, das aſſer dunſtet aus, woda páru wydáwá, wykuřuge ſe.



Strany zdroje: II/223

Spectakel, n. diwadlo, spectaculum; viel Spectakel machen, mnoho hluku, cáru nadělati; ſich zum Spectakel machen, dělati ze ſebe zrcadla.



Strany zdroje: I/72

Auseinander, adv. narůzno, od ſebe.



Strany zdroje: II/224

Sperren, v. a. roztáhnauti, roztahowati, extendere; die Zeilen, řádky; b) die Füße von einander, rozkročiti ſe, divaricare pedes. c) zawřjti; die Thore, brány; die Thür zuſperren, zawřjti dwéře; ein Rad, kolo. d) zahraditi, zaſtawiti, gjmati; den Fluß, řeku; e) ſtawowati; die Erbſchaft, dědictwj. f) ſich ſperren, na odpor ſe ſtawěti, zprotiwiti ſe; ſperren ſie ſich nicht, nezpauzegj ſe, nezdrahagj ſe. g) Jemanden den Weg, někomu ceſtu zaſtaupiti. h) das Maul, ſſklebiti ſe, rozdjrati tlamu, ringi.



Strany zdroje: II/225

Sperrig, adj. rozedřený, roztažený, adv. roztaženě, od ſebe.



Strany zdroje: II/225

Speyen, v. irr. ich ſpie, geſpien, v. n. bljti, dáwiti ſe, vomere; b) pljwati; in das Geſicht, do twáři; nach Speyer appelliren, s kantorem ſe rwáti. 2) v. act. a) wybliti, wydáwiti, dáwiti, zwrátiti, vomere, evomere; die Speiſen, gjdla; b) fig. der Berg ſpeyet Feuer, hora wymrſſťuge, ſoptj, wyhazuge oheň. d) Feuer und Flamme ſpeyen, ſápati ſe, ſoptiti, ſrſſeti, wztěkati ſe. e) Geld ſpeyen müſſen, muſyti platiti, cwrkati.



Strany zdroje: II/225

Spicken, v. a. ſſpikowati, ſlaninau proſtrkowati. 2) fig. den Beutel, peněz natřjſkati, omaſtiti ſobě; ein geſpickter Beu el, nacwokowaný pytljk; die Wälle mit Kanonen, waly děly obſaditi.



Strany zdroje: II/225

Spiegeln, v. n. blyſſtěti ſe; třpytěti ſe, leſknauti ſe, corruscare coruscare ; es ſpiegelt alles in dieſem Hauſe, wſſe ſe třpytj w tom domě. 2) v. act. wzhljdati ſe, inspicere in speculum; ſie ſpiegelt ſich im Bache, wzhljdá ſe w potoce. 2) fig. ſich an Jemanden, přjklad ſobě na někom bráti, wzhljdati ſe na někom.



Strany zdroje: II/226

Spiel, n. hra, ludus; ein Spiel machen, zahrati, pohrati; fig. ſein Glück aufs Spiel ſetzen, na negiſtau ſe wydati, puſtiti; mein ganzes Glück ſtehet auf dem Spiele, přitom běžj o celé mé ſſtěſtj; ein gewonnenes Spiel haben, wyhranau mjti, wyhrati; die Hand mit im Spiele haben, w ſpolku býti s někým. 2) buben; das Spiel rühren, bubnowati; die Beſatzung zog mit klingenden Spiele aus, poſádka wytáhla s hlučnau hudbau; ſein Spiel mit Jemanden haben, žerty ſobě z někoho ſtrogiti, ſſaſſky mjti; dim. das Spielchen, hřička, hračka.



Strany zdroje: I/72

Ausfahren, v. a. wygeti, wygezditi; ein ausgefahrener Weg, ceſta wygezděná, wygetá. 2) ausführen, wywezti. 2. v. n. wygeti, wygjžděti. 2) fig. wygjti; die Seele iſt ihm ausgefahren, wypuſtil duſſi, zdechl, vmřel; die Blattern ſind ausgefahren, neſſtowice ſe wyrazyly; das Kind, fährt am ganzen Leibe aus, djte djtě ſe po celém těle wyrážj; die Hand, der Fuß iſt mir ausgefahren, noha, ruka ſe mi wyſmekla.



Strany zdroje: II/226

Spießen, v. a. propichnauti, wpichnauti, probodnauti, transfigere; einen Miſſethäter ſpießen, zločince na kůl whoditi; das Thier ſpießet ſich, zwjře ſe napichlo.



Strany zdroje: I/72

Ausfall, m. wýpad, wýſkok; einen Ausfall thun, wypadnauti, wyſkočiti, wyřjtiti ſe, autok včiniti. 2) wypadánj, wycházenj.



Strany zdroje: I/72, I/73

Ausfallen, v. n. wypadnauti, wypadati; die Zähne ſind ihm ausgefallen, zuby mu wypadly, wyprſſely; die Haare ſind ihm ausgefallen, wlaſy mu ſlezly; auf den Feind ausfallen, einen Ausfall thun, na nepřjtele wypadnauti, autok včiniti, wyſkočiti, wyřjtiti ſe; die Tulpe iſt 73 ſchlecht ausgefallen, tulipán ſe zwrhl, nezdařil ſe; die Sache iſt gut ausgefallen, ta wěc ſe dobře zdařila; v. rec. er hat ſich einen Arm ausgefallen, padnutjm wyrazyl, wylomil ſy rameno, ruku. Des Das Ausfallen, wypádánj; lezenj, @.



Strany zdroje: I/73

Ausfaſeln, v. n. doblázniti; er hat ausgefaſelt, dobláznil, dotřeſſtil ſe.



Strany zdroje: I/73

Ausfaſen, 1. v. n. wytřepiti ſe. 2. v. a. ausfaſern, ausfaſeln, nitě wytahowati.



Strany zdroje: II/228

Spitze, f. ſſpic, ſſpice, cuspis, spiculum; eines Meſſers, ſſpic, ſſpička; des Bohrers, pochop; des Baumes, palička, wrchol; des Berges, wrch, wrſſek; am Getreide, oſyna, arista; des Heeres, čelo; des Schiffes, předek, předák, prora; des Hutes, tytljk, apex; ſich vor die Spitze ſtellen, poſtawiti ſe w čele, ſpředu; einem die Spitze bieten, wyzwati někoho na dwaubog; dim. das Spitzchen, ſſpička, ſſpičička. 2) die Spitzen, kragky, sl. čipka.



Strany zdroje: I/73

Ausfaulenzen, v. n. wylenoſſiti ſe, přeſtati zaháleti.



Strany zdroje: I/73

Ausfechten, v. a. potýkánjm, wedenjm důwodů, doſáhnauti; ich will es mit ihm ausfechten, budu ſe s njm o to potýkati.



Strany zdroje: II/228

Spleißen, v. irr. ich ſpließ, geſpliſſen, I. v. n. rozſſtjpnauti ſe. 2) v. a. Holz, dřjwj ſſtjpati; Kleider, dřjpati, ſſaty trhati.



Strany zdroje: II/229

Splitter, m. třjſſťka, mrwa, draſta, dim. das Splitterchen, třjſſtička; ſich einen Splitter einziehen, třjſku ſy zadřjti.



Strany zdroje: II/229

Splittern, v. n. třepiti ſe. 2) v. a. roztřepiti, roztřjſſtiti, třepiti.



Strany zdroje: II/229

Spornen, v. rec. zpěčiti ſe, zpěčowati ſe.



Strany zdroje: II/229

Spott, m. poſměch, auſměſſek, auſſtěpek, auſſklebek, irrisio, ludibrium; ſeinen Spott mit Jemanden treiben, poſměch, auſměſſky ſobě z někoho ſtrogiti, mjti; wer den Schaden hat, darf für den Spott nicht ſorgen, kdo má ſſkodu, o poſměch ſe neſtarey. 2) hanba; in Spott und Schande gerathen, do hanby a potupy přigjti. 3) mrcha penjz, cena; etwas um einen Spott kaufen, za homolku, za facku kaupiti.



Strany zdroje: II/229

Spötteln, v. n. vſmjwati ſe, vſſkljbati ſe.



Strany zdroje: II/229

Spotten, v. n. poſmjwati ſe, cavillare, irridere; durch Worte, vſſtipowati, vtrhati; durch Mienen, vſſkljbati ſe; über die Religion ſpotten, rauhati ſe, porauhati ſe.



Strany zdroje: II/229

Sprache, f. řeč, lingua; die Rede, mluw, sermo; die Mundart, gazyk, nářečj, dialectus; die böhmiſche, deutſche, griechiſche, lateiniſche, ruſſiſche, polniſche, ſlowakiſche, wälſche, franzöſiſche Sprache, čeſſtina, němčina, řečtina, latina, ruſſtina, polſſtina, (polčina) ſlowačina, wlaſſtina, frančina; die Mutterſprache, die Landesſprache, mateřſſtina, wlaſtenina, kragenina; er hat eine ſchwere Sprache, má twrdý, neobratný gazyk, weyřečnoſt; haſt du die Sprache verlohren? ſtratils mluw? ohne Sprache da liegen, ležeti bez ſebe; heraus mit der Sprache! wen s tjm! mluw!



Strany zdroje: II/230

Spratzen, v. n. praſkati, rozpryſknauti ſe.



Strany zdroje: II/230

Sprechen, v. n. irr. du ſprichſt, ich ſprach, ich ſpräche, habe geſprochen, mluwiti, loqui; das Kind lernt ſprechen, djtě ſe včj mluwiti. b) řjcy, (von vielen) prawiti; Er antwortete und ſprach, odpowěděw, řekl, prawil. c) rozpráwěti, řečiti, sermocinari; laut, (von mehreren) howořiti; öffentlich zum Volke, řečňowati; die Leute ſprechen, lidé rozpráwěgj, řečj; Sprich nur ein Wort, rcy toliko ſlowo; für Jemanden ſprechen, za někoho ſe přimlauwati; ich habe ein Wort mit ihnen zu ſprechen, mělbych s nimi ſlowjčko promlu iti; für J. gut, za někoho ſljbiti, ſtáti; etwas gut, za dobré wyhláſyti; ſich nicht ſprechen laſſen, nicht zu ſprechen ſeyn, někoho k ſobě, k mluwenj nepřipuſtiti; fig. er iſt heute nicht gut zu ſprechen, geſt dnes gakſy newrlý, newhodný. II. v. a. wyhláſyti; etwas gut, Jemanden heilig, rein, něco za dobré wyhláſyti, ſchwáliti, někoho za ſwatého, za čiſtého wyhláſyti; J. frey, někoho za newinného vznati; von einer Pflicht frey, od powinnoſti oſwoboditi; einen Lehrburſchen frey, za wyvčenau dáti, doſtati, za towaryſſe wyhláſyti; ein Urtheil, ſaud, nález wyneſti; den Segen, požehnánj řjkati; das Tiſchgebeth, das Vater unſer, k ſtolu, otče náš ſe modliti; der viel ſpricht, mnohomluwný, howora; der wenig, malomluwný, nemluwný, nemluwa.



Strany zdroje: II/230

Spreiten, v. a. rozepnauti, rozepřjti, wztáhnauti, rozpačiti, pandere; mit ausgeſpreiteten Armen, s rozpatýma rukama; die Flügel ausſpreiten, rozkřjdliti ſe, křjdla rozeſtřjti, rozčepeyřiti ſe; die Füße ausſpreiten, rozkročiti ſe, varicare.



Strany zdroje: II/230, II/231

Spreitzen, I. v. n. praſkati, prſkati, crepitare. II. v. a. roztahowati, rozproſtjrati, pandere. 2) die Füße, rozkročiti ſe, rozkročowati ſe; opjrati ſe, opřjti ſe, inniti; ſich mit den Füßen an die Wand, opřjti ſe nohama o ſtěnu. 3) fig. a) ſich ſpreitzen, zpěčowati ſe, zprotiwowati ſe, resistere. b) zdrahati ſe, vpey 231 pati ſe, recusare. c) wypjnati ſe; chlubiti ſe nečjm něčjm .



Strany zdroje: II/231

Sprengen, v. n. ſkočiti, wrazyti; über einen Graben, přeſkočiti přjkop, ſkočiti přes přjkop; mit dem Pferde daher, přiklopotati, přicwálati, přihnati, hnáti ſe na koni; davon, vháněti; mitten unter das Volk, wrazyti, wſkočiti mezy lidſtwo; durch die Gaſſen, vlicý ſe auprkem hnáti.



Strany zdroje: II/231, II/232

Springen, v. irr. bin geſprungen, puknauti, rozpuknauti ſe, rumpi, findi; das Glas ſpringt, ſklenice pukla, rozpukla ſe; mit ſtarken Klange, řinkla; die Saiten ſpringen 232 ſtruny ſe trhagj, praſkagj, pukagj; die Schoten hierauf, luſky ſe pukagj; die Haut ſpringt auf, kuže kůže ſe puká, sſedá, opryſkuge; der Knopf ſpringt von dem Kleide, knofljk ſe vtrhne. 2) ſkočiti, ſkákati, salire, saltare; a) das Waſſer ſpringt aus der Röhre, woda ſkáče z trauby; ſpringt zehn Schuh hoch, deſet ſtřewjců wyſkakuge; das Blut ſprang aus den Adern, krew z žil ſtřjkala, ſkákala; das Waſſer ſpringt aus einem Felſen, woda wyſkakuge, preyſſtj, wypryſkuge ſe, wyřicuge ze ſkály. b) die Erbſen ſpringen auf, hrách ſe lauſſtj, padá; es ſprang ein Stück von einem Steine in das Fenſter, kus kamene do okna ſkočil; vor Hitze iſt die Farbe von dem Holze geſprungen, horkem barwa ode dřewa ſe opreyſkala; eine Miene ſpringen laſſen, podkop wyhoditi; fig. zehn Thaler ſpringen laſſen, deſet tolarů nechati ſkočiti. c) vor Freuden in die Höhe, radoſtj poſkakowati, wyſkakowati, poſkočiti, auf die Seite, odſkočiti; über den Graben, ſkočiti, ſkákati přes přjkop; zum Fenſter hinunter, oknem dolů, an das Land, na zem; von dem Wagen, s wozu; aus dem Bette, z poſtele wyſkočiti; geſprungen kommen, přiſkákati; d) ich wollte vor Zorn aus der Haut ſpringen, žlučjbych ſe rozpukl; der Kopf möchte mir vor Schmerzen ſpringen, hlawa mne bolj diw ſe mi nerozſkočj, nerozpukne; über die Klinge ſpringen laſſen, ſeſekati, poſſawlowati někoho; aus dem Kloſter ſpringen, z kláſſtera prchnauti, wyklauznauti; den Hengſt ſpringen laſſen, kliſnu k hřebcy připuſtiti.



Strany zdroje: I/73

Ausfliegen, v. n. wyletěti, wyljtati; von jungen Vögeln, wyweſti ſe, wywáděti ſe.



Strany zdroje: II/233

Sproſſen, v. n. wyrážeti, pučeti ſe, germinare. 2) Von Hirſchen, wyháněti.



Strany zdroje: II/233

Sprudeln, v. n. preyſſtiti ſe, prameniti ſe, scaturire. 2) Aus dem Munde ſprudeln, kloktati, wychrſtnauti z huby. 3) Im Topfe, klokočkem zwjrati.



Strany zdroje: II/233

Sprühen, v. a. giſkřiti, (giſkry ljtagj.) 2) mrholiti ſe, mhljti, mžjti. II v. a. roſyti. 2) giſkry ſoptiti, wyprſkowati.



Strany zdroje: II/233

Spuden, v. rec. přiſpjſſiti ſobě, poſpjchati.



Strany zdroje: II/234

Staat, m. ſtaw; im Staat ſeyn, w ſtawu býti. 2) nádhernoſt, ſtkwoſtnoſt, pompa; er macht vielen Staat, nádherně ſobě wede, ſtkwoſtně ſobě počjná; er macht königlichen Staat, po králowſku ſobě wede; im völligen Staate, we wſſj ſláwě, nádhernoſti; großen Staat von etwas machen, mnoho cárů, hluku nadělati; ich mache Staat, myſljm, trwám, tuſſjm. 2) mocnářſtwj, kraginy, regio, terra; die Europäiſchen Staaten, Ewropegſká mocnářſtwj; die Oeſterreichiſchen Staaten, rakauſké země.



Strany zdroje: II/234

Staatsmann, m. zběhlý w práwjch zemſkých. 2) nádhernjk, který ſobě wyſoko wede.



Strany zdroje: I/73

Ausfragen, v. a. wyptáwati, doptati ſe.



Strany zdroje: I/73

Ausfreſſen, v. a. wyžrati, ſežrati. 2) fig. wyhubiti; ſich, wyžrati ſe.



Strany zdroje: I/73

Ausführbar, adj. co ſe může wyweſti.



Strany zdroje: II/236

Stallen, v. n. močiti, o konjch, močiti; Blut, krew; 2) v. a. ſrownati ſe, shodnauti ſe; ſie ſtallen nicht mit einander, nemohau ſe shodnauti, gſau ſobě na ſſtjru. 2) v. a. poſtawiti koně do konice.



Strany zdroje: II/236

Stammeln, v. n. breptati, koktati, zagjkati ſe, mor. beblati, haesitare, balbutire.



Strany zdroje: II/236

Stämmen, v. a. porážeti, caedere; Bäume, porážeti ſtromy. 2) wydlabati, excavare; ein Loch, wydlabati djru. 3) fig. opřjti ſe, inniti; ſich mit dem Fuße an die Wand ſtämmen, opřjti, opjrati ſe nohau o ſtěnu; ſtämme dich nicht zu viel, neopjrey ſe, nezpěčug ſe tuze. 4) podpjrati ſe; den Ellenbogen auf den Tiſch, na loket ſe podepřjti, klackowati; die Hände in die Seiten ſtämmen, podpjrati boky; ſich auf etwas, na něco ſe podepřjti. 5) nadržowati; das Waſſer, nadržowati, zahraditi wodu. 6) Das Eis ſtämmt ſich, led ſe začeluge, dělá záčel.



Strany zdroje: II/238

Stängeln, v. n. wcházeti w ſlaupek, metati ſe. 2) v. a. tyčiti, ſtanowiti.



Strany zdroje: II/238

Stangenzaum, m. vdidlo ſe ſtranicema.



Strany zdroje: II/238

Stapeln, v. n. hňápati ſe; geſtapelt kommen, přihňápati ſe. 2) v. a. ſkládati, do hranice kláſti.



Strany zdroje: II/238

Stark, m. adj. comp. ſtärkere, ſtärkſte. 2) ſylný, fortis; ſehr ſtark, přemocný, přeſylný; ein ſtarker Mann, ſylný, řičný muž, vir robustus; ſtark ſeyn, ſylným býti; — werden, vſylněti, zſyliti ſe. b) kořenatý; ſtarker Wein, kořenaté wjno. c) hřmotný; ſtarke Stimme, hřmotný hlas. d) prudký, bruſký, walný; ſtarker Strom, prudká, walná řeka. e) tuhý, twrdý, pewný, ſtarker Schlaf, tuhé, pewné, twrdé, ſylné ſpanj. f) zběhlý; ſtark in einer Wiſſenſchaft ſeyn, zběhlým býti w něgakém vměnj. g) prožluklý; ſtarke Butter, prožluklé máſlo. h) walný, mnohý, přemnohý; ein ſtarkes Heer, walné wogſko. i) ein ſtarker Geiſt, wolnowěrec, ſwobodowěrec.



Strany zdroje: I/74

Ausgattern, v. a. wyzwjdati, dopjditi ſe.



Strany zdroje: II/239

Statt, adv. mjſto; Statt haben, mjti ſwé mjſto; das geht gut von Statten, to gde dobře od ruky, dařj ſe; zu Statten kommen, whod, wděk býti; an Kindes Statt nehmen, zaljbiti, adoptare; etwas Statt finden laſſen, něčemu mjſto dáti; Statt meiner, za mne.



Strany zdroje: I/74

Ausgeben, v. a. wydati, wydáwati; die Tochter ausgeben, dceru wdáti; alles Geld ausgeben, z peněz ſe wydati.



Strany zdroje: II/239, II/240

Staub, m. prach, pulvis; fig. Staub in die Augen ſtreuen, oſſiditi někoho; 240 ſich aus dem Staube machen, dáti ſe w nohy, poraditi ſe s Waňkem; zu Staube werden, w prach ſe obrátiti; dim. Stäubchen, n. práſſek, pulvisculus; nicht ein Stäublein, ani zmante, prach prachaucý , nic.



Strany zdroje: II/240

Stauben, v. n. práſſiti ſe, pulverare.



Strany zdroje: II/240

Staubig, adj. praſſný, práſſiwý, pulverulentus; ſtäubige Bücher, zapráſſené knjhy; heute iſt ſtaubig, dnes ſe práſſj.



Strany zdroje: I/74

Ausgehen, v. n. wygjti, wycházeti. 2) dogjti, docházeti; die Haare gehen ihm aus, wlasy mu lezau; das Feuer iſt ausgegangen, oheň wyhaſl; die Farbe geht aus, barwa pauſſtj, der Traum ging mir aus, ſen ſe mi wygewil; der heil. Geiſt geht vom Vater aus, duch ſwatý ot od otce pocházý, procedit.



Strany zdroje: II/240

Stauchen, v. a. fig. den Flachs, len kláſti na rozkráčky. 2) Den Bach, wodu za raditi, nahraditi. 3) Das Fleiſch, duſyti maſo; geſtauchtes Fleiſch, duſſenina, duſſenice. 4) Waaren in ein Faß, zbožj do ſudu nakládati, ſſlapati. 5) Sich die Hand verſtauchen, ruku ſobě wywinauti, wytknauti, wywrtnauti, manum luxare.



Strany zdroje: II/240

Staudig, adj. křowatý; ſtaudig werden, odnožiti ſe, křowatěti, Fruticescere.



Strany zdroje: II/240

Staunen, v. n. diwiti ſe, vžaſnauti ſe.



Strany zdroje: I/7

Abländen, v. n. od břehu odtrhnauti, odplawiti ſe.



Strany zdroje: II/240, II/241

Stechen, I. v. n. angeſtochen kommen, přihňápati ſe. b) In die See, odplawiti ſe, na moře ſe puſtiti. c) hervor, wynikati. 2) v. a. pjchati, mor. pcháti, pungere; einmal, pichnauti; die Biene ſticht, wčela pjchá; todt ſtechen, vpjchati. b) bodati; ein Pferd, bůſti, bodati, zabo 241 dnauti koně; von den giftigen Thieren, vſſťknauti. c) von Mücken, ſſtjpati; zu tode ſtechen, vſſtjpati. d) propſſiti, proklati, probodnauti; den Dolch ins Herz, tulichem. e) fig. zakoliti; ein Schwein, ſwini. f) bjti; ich ſteche mit dem Unter, gá bigi důlkem, ſpodkem; er ſtach mit dem Ober, on přebil, zabil ſwrſſkem, hůrkem. g) mit Jemanden ſtechen, im Würfelſpiele, rozhoditi ſe. h) der Kitzel ſticht ihn, má raupy. i) der Hafer ſticht ihn, dobré bydlo ho pjchá. k) in Kupfer, wyryti, rýti na mědi. l) den Staar, bělmo s oka ſřjznauti, wzýti, ſnjti. m) das ſticht ihn in die Augen, to ho do očj pjchá. n) rýti, die Erde, zemi. o) im Turniere, kláti. p) es ſticht mich in der Seite, w boku mne pjchá, mám klánj w boku. q) die Sonne ſticht, ſlunce pere, pálj. r) das iſt weder gehauen noch geſtochen, to nemá ani hlawy ani paty.



Strany zdroje: II/241

Stecken, I. v. n. wězeti, haerere; der Nagel ſteckt in der Wand, hřebjk wězý we ſtěně. 2) wáznauti, vwáznauti; zwiſchen Thür und Angel bleiben, w kázanj vwjznauti; im Kothe ſtecken bleiben, vwáznauti w blátě. 3) fig. in der Predigt ſtecken, hatiti ſe; es blieb mir zwiſchen den Füßen ſtecken, hatilo ſe mi to mezy nohama; es blieb mir im Halſe ſtecken, zaſkočilo mi; ins Stecken gerathen, zhapnauti, ſklapnauti, vwjznauti. 2) v. a. a) ſtrčiti , naſtrčiti; den Braten an den Spieß, pečeni na rožeň; Geld in die Taſche, penjze ſtrčiti do kapſy. b) ſázeti; Bohnen, boby. c) wykázati, vložiti; ein Ziel, cýl. d) ſtrčiti, podſtrčiti; Jemanden etwas in die Hand, někomu něco do ruky. e) mjchati, pléſti; in fremde Händel, do cyzých wěcý. f) die Köpfe zuſammenſtecken, mjti ſſeptot, dýchánek. g) ſich in Schulden, zadlužiti ſe. h) fig. eine Jungfer ins Kloſter, pannu zawřjti do kláſſtera. i) Ins Gefängniß, do žaláře wſaditi. k) das Waſſer ſteckt ſich, woda ſe čelj, hradj, zaſtawuge, wytápj. l) Geld in etwas, penjze na něco naložiti, do něčeho ſtrčiti. m) Jemanden etwas, někomu něco podtagj wzkázati, podſtrčiti, powědjti. n) In den Brand, zapáliti.



Strany zdroje: II/242

Stegereif, m. třmen, ſtřmen, stapia; fig. etwas aus dem Stegreife thun, něco co zpatra, zčiſtagaſna, nepřihotowiw (wſſi, foem. ) ſe včiniti, vdělati, ex abrupto, ex tempore.



Strany zdroje: II/242

Stehen, v. n. irr. du ſteheſt, ich ſtand, ich ſtände, geſtanden, ſtáti, stare; oft ſtehen, ſtáwati; dann und wann ſtehen, ſtáwáwati; lange ſtehen müſſen, poſtáti ſobě; eine Weile ſtehen, poſtáti; ſtehen bis —, doſtáti; ſich müde ſtehen, vſtáti ſe; durch Stehen erwerben, vſtáti; durch Stehen ein Loch machen, proſtáti; ſtehen von Kindern, ſtánkati; etwas ſtehend thun, něco zaſtawiti; ſtehendes Fußes hingehen, na mjſtě tam gjti; die Haare ſtehen mir zu Berge, wlaſy mi ſtáwagj wzhůru; ſtehendes Holz, dřjwj na ſtogatě, ſtogaté; ſtehendes Waſſer, ſtogatá woda; fig. a) Schildwache, na ſtráži býi, wartu ſtáti; Gevatter, za kmotra, kmotrowſtwjm ſtáti; bey Jemanden die Jahre, v někoho w včenj býti; einen Mann, ſtáti za ſebe. b) der Stab ſteht in der Stadt, ſſtáb ležj w měſtě; die Augen ſtehn voll Thränen, má oči plno ſlzý; der Stall ſteht voller Pferde, w maſſtaly ſtogj plno konj; es ſtehet mir ein Unglück bevor, neſſtěſtj mi naſtáwá; es ſtehet noch dahin; to nenj giſto, kdo wj; ſo lange die Welt ſtehet, co ſwět ſwětem ſtogj. c) hoch am Brette ſtehen, mnoho platiti; die Ochſen ſtehen am Berge, newěděti kudy z konopj. d) auf dem Sprunge, na poſkoku býti; auf Jemandes Seite, podlé někoho ſtáti, s něčj ſtranau držeti; auf ſeiner Hut ſtehen, na pozoru ſe mjti; das Haus ſteht auf den Fall, dům geſt na zbořenj. e) das ſteht bey Gott, to ge v boha; das ſteht bey ihnen, to záležj na nich. f) ich ſtehe dafür, ſtogjm za to, gſem za to práw; wer ſoll die Koſten ſtehen, kdo poneſe autraty. g) das ſteht noch in weitem Felde, to ge ſtraka na wrbě; im Begriffe, hotow býti; in der Meinung, za to mjti; in Zweifel, na rozpacých býti; in Furcht, báti ſe, obáwati ſe; im Verdachte, w podezřenj býti; w podezřenj mjti; im Rufe, w powěſti býti; in der Arbeit, w prácy býti. h) Jemanden nach dem Leben, o žiwot ſtáti, bezžiwotj hledati. i) es ſteht dir frey, máš ſwobodno, na ſwobodě; zu Kaufe, na prodeg býti; Jemanden zu Gebothe, zu Dienſten, k ſlužbám býti; was ſteht zu ihrem Befehle, co poraučegj. k) es ſtehet nicht zu läugnen, zu erwarten, nelze toho zapjrati, ſe nadjwati. l) wie ſtehet es mit ihm, gak ſe má? mit Jemanden auf einem guten Fuße, za gedno, za dobré býti s někým; ſich gut ſtehen, dobře ſe mjti. m) das kommt mir hoch, theuer zu ſtehen, to mne ſtogj wyſoko, draho. n) das Kleid ſteht mir nicht, ten kabát mi neſtogj, neſluſſj.



Strany zdroje: II/242

Stehlen, v. a. irr. du ſtiehlſt, ich ſtahl, ich ſtähle, geſtohlen, kráſti, vkráſti, vkraſti, furari; ſich aus dem Hauſe ſtehlen, z domu ſe wykraſti, kradmo vgjti.



Strany zdroje: I/74

Ausgleiten, ausglitſchen, v. n. ſklauznauti; ich bin mit dem Fuße ausgeglitten, noha ſe mi wyſmekla.



Strany zdroje: II/243

Steifen, v. a. die Wäſche, prádlo ſſkrobiti, lintea corroborare. 2) podpjrati, staturimare. 3) Jemanden in etwas, vtwrzowati někoho w něčem; ſich auf etwas, ſpoléhati na něco; ſich wider etwas, zpěčowati ſe, zprotiwowati ſe.



Strany zdroje: II/243

Steigen, v. n. irr. ich ſtieg, bin geſtiegen, lezti, wſtaupiti, ſtupowati; hinauf ſteigen, (wyſtaupiti) wlezti, ascendere; hinunter ſteigen, ſlezti, sſtaupiti, descendere. wo ſteigſt du hin, kam lezeš, kam ſe drápeš. 2) wſednauti; auf das Pferd, wſednauti na koně; von dem Pferde, ſlezti, sſtaupiti s koně. 3) Angeſtiegen kommen, přihňápati ſe. 4) fig. a) das Waſſer ſteigt, woda wzſtupuge, wody při ýwá; der Barometer ſteigt, barometr wſtupuge. b) wrazyti ſe; der Wein ſtieg ihm in den Kopf, wjno ſe mu wrazylo do hlawy; das Blut iſt ihm ins Geſicht geſtiegen, zarděl ſe, zakohautil ſe, začepeyřil ſe. c) über andere hinwegſteigen, giné přeſtaupiti, překročiti. d) připlatiti; das Getreide ſteigt, obilj připlácý , přiſkakuge.



Strany zdroje: II/243

Steigern, v. a. dražiti, zadražiti; pretium rei augere; Jemanden ſteigern, někoho předrážeti, přepláceti, nadſazowati; etwas hoch ſteigern, es theuer verkaufen wollen, dražiti ſe s něčjm. 2) weyſſiti, powyſſowati, zwyſſowati, wýſſe, poſtupowati wýſſe poſtupowati .



Strany zdroje: II/245, II/246

Stellen, v. a. ſtawiti, zaſtawiti, sistere; der Hund ſtellt das Wild, pes ſtawj zwěř. 2) Die Milch, podſýřiti mljko. 3) Das Waſſer, hraditi, zahraditi wodu. 4) Einen Dieb, přimrazyti zloděge. 5) Das Bier, wyſtawiti piwo. 6) poſtawiti, locare, statuere; ſich auf den Kopf, na hlawu ſe poſtawiti. 7) Die Soldaten in Schlachtordnung, wogſko zſſikowati. 8) fig. Jemanden zur Rede, počet, aučet v někoho žádati; vor Augen, před oči předſtawiti, předſtjrati; auf freyen Fuß, propuſtiti někoho; etwas dahin geſtellt ſeyn laſſen, něčeho zatjm pozanechati; etwas in Vergeſſenheit, něco w zapomenutj dáti; in Zweifel, w pochybnoſt vweſti; Zufrieden, vpokogiti. 9) Ein Zeug, Garn ſtellen, ſýť rozſtawiti. 10) Schlingen ſtellen, pletky kláſti, poljknauti. 11) fig. Jemanden nach dem Leben ſtellen, někomu o žiwot ſtáti; ein Bein ſtellen, nohu podrazyti; Uhr, hodiny zprawiti, naſtrogiti; ſich ſtellen, ſtawěti ſe, dělati ſe; Krank, traurig, nemocným, truchliwým. 12) doſtawiti, poſtawiti; einen Miſſethäter, zločince; Recruten, nowáčky; einen Bürgen, rukogmjm vručiti, vgiſtiti, rukogemſtwj dáti; Zeugen, ſwědky, poſta 246 witi, doſtawiti; ins Werk, w ſkutek vweſti; ſich bey Jemanden, zaſtawiti ſe; hie und da, rozſtawiti.



Strany zdroje: II/246

Stellung, f. poſtawenj, položenj; die Stellung der Planeten, zhwěžděnj, constellatio; natürliche Stellung, přirozená poſtawa; falſche Stellung, Schein, přetwařowánj, dwořenj, ſtawěnj ſe.



Strany zdroje: II/247

Sterzen, v. n. pobjhati; potlaukati ſe, plahočiti, ſmolýkati ſe.



Strany zdroje: II/247

Steuern, v. a. odpjrati, brániti, překazyti, překážeti, obstare, impedire. 2) reydowati, navim, gubernare. 3) poſlati, poſýlati, odprawiti poſla, mittere. 4) podpjrati ſe, imiti. 5) Den Armen ſteuern, vděliti chudým almužny. 6) platiti daň, berni, poplatek.



Strany zdroje: II/247

Stich, m. der Nadelſtich, pichnutj; der Dolchſtich, bodnutj; der Schlangenſtich, vſſťknutj; auf den Hieb und auf den Stich, ſečmo a bodmo; etwas im Stiche laſſen, něco opuſtiti, zanechati; eine Perſon, nechati wězeti w blátě; ein Frauenzimmer, nechati ſeděti na holičkách; ein Flohſtich, ſſtjpnutj; er hält nicht Stich, nenj ſe na něho co ſpolehnauti; die Soldaten hielten nicht Stich, wogácy ſe rozvtekli, prchli; der Zeug hält nicht Stich, cayk ſe trhá; die Lügen halten nicht Stich, lži nemagj ſtánj, mjſta; des Kupferſtechers, rytj; es iſt ſtichdunkel, ge tma gak w pytli; mit dem Grabſcheite, reypnutj, vrytj; der Stich im Felſen, ſlug; im Teiche, lowiſſtě; beym Handel, freymarčenj; Stich um Stich, z ručky do ručky; Stich in den Karten, ſſtych; der Rede, Worte, důtka; das Bier hat einen Stich, piwo ge nakyſlé.



Strany zdroje: II/248

Stieben, v. irr. ich ſtob, geſtoben, I. v. n. prchnauti, rozprchnauti ſe, dispergi; die Menſchen ſtieben auseinander, lidé ſe rozprchugj, ich weiß nicht, wo er geſtoben und geflogen iſt, newjm kam ſe poděl, kde ſe otel. 2) v. a. rozpráſſiti, rozptýliti.



Strany zdroje: I/74

Ausheitern, v. a. wygaſniti; ſich, wygaſniti ſe, wybjrati ſe; ein ausgeheitertes Gemüth, obweſelená myſl. ſ. Aufheitern.



Strany zdroje: II/248

Stieren, v. n. běhati ſe, honiti ſe.



Strany zdroje: II/249

Stiften, v. a. ženkličku nawljknauti; fig. založiti, nadati, condere, constituere; eine Univerſität, wyſoké ſſkoly založiti, zarazyti. 2) zaſwětiti; einen Feyertag, ſwátek. 4) zgednati; Frieden, zgednati, zawřjti pokog. 5) Freundſchaft, w přátelſtwj wgjti, přátelſtwj včiniti. 6) ploditi, tropiti; viel Unheil, Unglück, mnoho neſſtěſtj natropiti, naploditi, ztřápati, ſpjlati. 7) přináſſeti; Nutzen ſtiften; vžitek způſobiti, přineſti. 8) zaweſti; was haſt du wieder geſtiftet, což ſy zaſe zawedl, zakauſl, dokázal.



Strany zdroje: II/249

Still, Stille, adj. tichý, quietus, tranquillus; ſtille werden, vtichnauti, ztiſſiti ſe; ſtille halten, ſtanauti, zaſtawiti ſe, ſtille ſchweigen, mlčeti, vmlknauti; ſtille! ti ho! halt ſtill! ſtůg! die ſtille Woche, paſſiowý teyden; im Stillen, w tichoſti, potichu; die ſtille Meſſe, malá mſſe; ſtille Wäſſer ſind tief, tichá woda břehy podemjlá; ſtilles Meer, tiché moře; wieder ſtille werden, opět vtichnauti, vtuchnauti, vmrknauti; der ſtille Freytag, weliký pátek; adv. tiſſe, zticha, mlčecky.



Strany zdroje: II/249

Stille, f. ticho, tiſſina, tichoſt, Silentium; in der Stille kommen, mlčecky přigjti; in der Stille leben, pro ſebe, o ſamotě žiwu býti; in der Stille davon gehen, kradmo, potagmo, potichmo odgjti.



Strany zdroje: II/249

Stimme, f. hlas, vox; dim. das Stimmchen, hláſek; eine feine Stimme, hláſek, temný hlas; ſtarke Stimme, hřmotný hlas; mit lauter Stimme, na hlas; ſeine Stimme verändern, přemjzati ſe; halbe Stimme, polauhlaſý. 2) hlas; er hatte zwey Stimmen mehr; o dwa hlaſy měl wjce. 3) podſtawek, duſſe w hauſljch.



Strany zdroje: II/249, II/250

Stimmen, v. n. I. znjti; die Violine ſtimmt nicht zur Trompete, hauſle nezněgj dobře 250 při traubě; das ſtimmt nicht dazu, to k tomu neznj. 2) fig. Zuſammen überein ſtimmen, ſrownáwati ſe, ſnáſſeti ſe. 3) Für etwas ſtimmen, hlas ſwůg k něčemu dáti. II. v. act. ſſtemowati, ſtrogiti, naſtrogiti; Geigen, hauſle; das Herz wozu, ſrdce naſtrogiti k něčemu. 2) Ich bin heute nicht dazu geſtimmt, nechce ſe mi dnes do toho, nemám dnes do toho chuti; er iſt nicht gut geſtimmt, geſt newrlý, newhodný; er iſt ſchon geſtimmt, giž geſt naſtrogen, připrawen.



Strany zdroje: II/250

Stirn, f. čelo, frons; dim. das Stirnchen, čelko, čeljčko; die Stirn runzeln, mračiti ſe, zwraſſtiti čelo; eine eherne Stirn haben, twrdočelným, protřelého čela býti, perfrictae frontis esse; die Stirn bieten, čeliti proti někomu; der eine breite Stirn hat, čelatý, čeláč, fronto.



Strany zdroje: II/250

Stöbern, v. n. práſſiti ſe, chumeliti ſe, poletowati, meteliti ſe, volitare; es ſtöbert, chumelj ſe. 2) ſſťárati; herum im Hauſe, w domě. 2) v. a. wyhnati; aus dem Bette ſtöbern, pohnauti, rozburcowati, wypráſſiti z poſtele.



Strany zdroje: II/250

Stochern, v. a. pobodati, pungere; den Ochſen ſtochern, pobodati, bodcem poháněti wola. b) In ein Weſpenneſt ſtochern, ſſťauchnauti, pichnauti do woſýho hnjzda. c) das Feuer ſtochern, kutiti ſe v ohně. d) auf Jemanden ſtochern, dorýwati, dogjmati na někoho. e) die Zähne ſtochern, párati ſe w zubech. f) in dem Eſſen ſtochern, přebjrati ſe, piplati ſe, žižlati ſe w gjdle. g) in der Naſe ſtochern, reypati w noſe.



Strany zdroje: I/74

Aushohlen, 1. v. a. wyzwjdati, wyſkaumait wyſkaumati . 2. v. n. mit dem Stocke aushohlen, holj napřáhnauti; zu einem Sprunge, k ſkoku ſe rozběhnauti, pochop bráti; im Reden, zdaleka záčjnati začjnati . Die Aushohlung, wyſkaumánj, napřahánj. @.



Strany zdroje: II/251

Stocken, v. a. bey den Tuchmachern, nawalowati. 2) tyčiti, ſtanowiti; den Wein, wjno. 2) v. rec. ſich ſtocken, přiſazowati. 3) v. n. zaſtawiti ſe; das Blut ſtockt, krew ſe zaſtawuge. b) die Milch ſtockt, mljko ſe ſrážj. c) die Handlung ſtockt, obchod wězý. d) In der Rede, koktati, zagjkati ſe. e) die Leinwand ſtockt, plátno ſe ſležuge, proležuge.



Strany zdroje: I/75

Aushöhnen, v, a, v. a. wyſmjwati ſe, poſmjwati ſe komu.



Strany zdroje: II/252

Stoff, m. přjčina, přjležitoſt, ansa; er hat Stoff zum Lachen, má ſe čemu ſmáti. 2) materye, ſſtof, hmota, látka; zu einer Komödie, hmota k komedyi, zu einem Gedichte, k báſni; Goldſtoff, zlatohláw; Silberſtoff, poſtawec, materye hedbáwná ſe ſtřjbrem.



Strany zdroje: II/252

Stolz, adj. hrdý, nádherný, superbus; ſtolz ſeyn, hrditi ſe, superbire; ſtolz werden, zhrdnauti, zpyſſněti, inflari; ein ſtolzer Menſch, hrdauſſek, hrdopeyſſek; ein ſtolzer, pompöſer Menſch, nádhernjk; ein ſtolzes Haus, weyſtawný, pěkný dům; ſtolz daher gehen, hrdě ſobě wykračowati, wyſſlapowati.



Strany zdroje: II/252

Stolzieren, v. n. hrditi ſe, rohatiti ſe, wypjnati ſe, koſyti ſe, pyſſněti, peychati superbire.



Strany zdroje: II/252

Stopfen, v. a. cpáti, facire farcire ; voll ſtopfen, nacpati; einem das Maul ſtopfen, zacpati hubu; Gänſe ſtopfen, krmiti huſy; die Speiſe ſtopft mich, gjdlo mne tlačj, zacpáwá; den Bauch voll ſtopfen, nacpati břicho, tláſkati, práti, cpáti do ſebe; den Stepſel feſt in die Bouteille ſtopfen, láhwicy ztuha zapěchowati, zátku zatlačiti.



Strany zdroje: II/252

Stoppel, f. ſtrniſſtě, mor. ſtrniſko, stipula. 2) Stoppel, beym Federviehe, ſſpička, mor. ſſpenka, ſtonek; Stoppeln bekommen, ſſpenčiti ſe, ſtončiti.



Strany zdroje: II/253

Stören, v. a. ſſťárati, dlaubati ſe, rýti ſe; in Büchern herumſtören, ſſťárati, přebjrati ſe w kněhách. 2) v. a. den Frieden ſtören, ruſſiti pokog; Jemanden ſtören, nepokogiti někoho, nedati někomu pokoge; das Geräuſch ſtört mich im Schlafe, ſſuſtot, powyk, chramoſtěnj bauřj mne ze ſpánj; er ſtöhrt ihn im Schreiben, meylj ho we pſánj; ein Neſt ſtören, baurati, rozbaurati hnjzdo.



Strany zdroje: II/253, II/254

Stoßen, v. a. irr. du ſtößeſt, ich ſtieß, geſtoßen, sl. ſotiti, ſáceti, ſtrčiti, ſtrkati, trudere; a) mit dem Fuße ſtoßen, kopati, kopnauti, calcitrare; b) mit den Hörnern ſtoßen, trkati, trknauti, cornu petere; c) mit dem Ellenbogen ſtoßen, ſſterchnauti, ſſťauchnauti. d) über den Haufen ſtoßen, porazyti, powaliti, dáti o zem, sternere; alles über den Haufen ſtoßen, wſſe zporážeti. e) ſich an den Tiſch ſtoßen, zawaditi, vdeřiti ſe o ſtůl. f) ſich an den Kopf ſtoßen, vhoditi ſe do hlawy. g) aus dem Hauſe ſtoßen, wyſtrčiti z domu. h) den Degen in den Leib ſtoßen, wrazyti, wehnati kord do těla. i) Jemanden durch und durch ſtoßen, propſſiti, probodnauti někoho. k) mit dem Degen nach Jemanden ſtoßen, hnáti ſe mečem po někom. l) einen Pfahl in die Erde ſtoßen, zarazyti, zaberaniti, zagahlowati kůl do země. m) Pfeffer ſtoßen, pepř tlaucy; klein ſtoßen, na drobno tlaucy; zu Pulver ſtoßen, na prach ztlaucy. n) einen König vom Throne ſtoßen, ſwrcy, ſwrhnauti krále s trůnu. o) einen von ſeinem Amte ſtoßen, ſwrhnauti, sſaditi s auřadu někoho. p) Jemanden an den Kopf ſtoßen, vrazyti někoho. q) das Volk ſtößt ſich daran, lid ſe 254 nad tjm vrážj, pohorſſuge ſe. r) es ſtößt ſich noch an eine Kleinigkeit, běžj gen geſſtě o maličkoſt, maličkoſt w tom wadj. 5) Den Kopf wider die Wand ſtoßen, hlawu tlaucy o zeď. II. v. n. a) der Habicht ſtößt an die Taube, geſtřáb wrážj na holuba. b) in das Horn ſtoßen, zatraubiti na roh e) in Jemanden ſtoßen, přidati ſe, přirazyti ſe k někomu. d) an Jemanden ſtoßen, přepadnauti, napadnauti někoho. e) Böhmen ſtößt an Oeſterreich, Čechy mezugj, hraničj s Rakauſy. f) vom Lande ſtoßen, odſtrčiti odebřehu.



Strany zdroje: II/254

Strahlen, v. n. paprſlkowati, radiare; die Sonne ſtrahlt, ſlunce paprſkuge, ſwjtj; von Gold und Silber ſtrahlen, třpytěti ſe zlatem a ſtřjbrem.



Strany zdroje: I/75

Aushuren, v. n. wykurwiti ſe.



Strany zdroje: II/254

Stranden, v. n. wrazyti na břeh. 2) rozbiti ſe, tápati, zſtroſkotati, naufragium pati; ein geſtrandetes Schiff, rozbitá lodj.



Strany zdroje: II/255

Strang, m. pl. Stränge, an der Glocke, prowaz; am Wagen, poſtraněk, proſtraněk, funis; ſie ziehen alle einen Strang, gſau gedno páſmo, pomáhagj ſy, na gedno nakowadlo tlukau. 2) ſſibeničnjk, ſſibeničný prowaz; mit dem Strange hinrichten, oběſyti.



Strany zdroje: II/255

Sträuben, v. a. gežiti; die Katze ſträubt ſich, kočka ſe gežj. 2) čepeyřiti ſe; der Hahn ſträubet ſich, kohaut ſe čepeyřj, rozčepeyřuge. 3) zpěčowati ſe, ſtawěti ſe na odpor, resistere, repugnare.



Strany zdroje: II/255

Strebe, f. mečjk. 2) odpor; ſich zur Strebe ſetzen, na odpor ſe poſtawiti.



Strany zdroje: I/75

Auskalben, v. a. přeſtati teliti ſe.



Strany zdroje: II/255

Streben, v. n. ſnažiti ſe, vſylowati, conari, niti; nach Ehre ſtreben, dychtiti, taužiti po cti; ſtreben nach den beſten Gaben, ſnažuge ſe dogjti lepſſjch darů.



Strany zdroje: II/256

Strecke, f. protahowačka. 2) hon; Lage, kus ceſty; in einer Strecke fort, w gednom po ſobě. dim. das Streckchen, kauſek ceſty.



Strany zdroje: II/256

Strecken, v. a. wytáhnauti, wytahowati, tendere, extendere; das Leder, kůži; das Eiſen, železo; ſich ſtrecken, protahowati ſe; ſich in das Gras, do tráwy ſe položiti, rozhoſtiti ſe; ſich nach der Decke ſtrecken, oděw ſtrawu podlé ſtawu; er ſtreckte alle viere von ſich, meykl ſebau gak ſſiroký tak dlauhý; ſehr in die Länge, ceſta ſe protahuge do dýlky; geſtreckt, táhlý; ſeine Kräfte auf etwas ſtrecken, ſýlu ſwau wynaložiti na něco; das Gewehr ſtrecken, wzdáti ſe, ſložiti zbraň.



Strany zdroje: II/256, II/257

Streicheln Streichen , v. irr. ich ſtrich, geſtrichen, I. v. n. a) ſpuſtiti; laß ſtreichen, puſť! ſpuſť! b) čiſſeti, inflare; der Wind ſtreicht herein, wjtr ſem čiſſj, piſſj. c) táhnauti, migrare; die Vögel ſtreichen, ptácy táhnau. d) čeſati, currere; der ſtreicht, ten čeſſe. e) ſgjti, progjti, peragrare; das ganze Land durchſtreichen, celau zemi ſgjti, progjti. f) potlaukati ſe, vagari; den ganzen lieben Tag herumſtreichen, celý božj den ſe plahočiti, potlaukati ſe, pobudowati ſe. g) fig. běhati ſe; die Hündinn hat geſtrichen, tjſta ſe podběhla, očupčila; mit einander ſtreichen, pogjmati ſe, coire. h) třjti ſe; die Fiſche ſtreichen, ryby ſe trau. i) týkati ſe, gjti; der Garten ſtreicht an den Fluß, zahrada týká ſe řeky, gde až k řece. k) táhnauti ſe; der Gang ſtreicht, kaňk ſe táhne. l) ſſauſtati; mit der Hand an etwas ſtreichen, ſſauſtnauti rukau o něco, přes něco. 2) v. act. ſpuſtiti, demittere; die Segel ſtreichen, plachty ſpuſtiti; vor einem ſtreichen, wzdáti ſe. b) hladiti, laevigare; etwas gerade ſtreichen, vhladiti, wyhladiti něco; den Fuchsſchwanz ſtreichen, po ſrſti hladiti, ljſati ſe. c) třjti, ſetřjti, abstergere; den Staub von dem Fiſche Tische ſtreichen, ſetřjti prach ſe ſtolu. d) shrábnauti, shrnauti, coradere; das Geld zuſammenſtreichen, penjze shrábnauti. e) řezati; die Violine ſtreichen, hauſle řezati. f) mazati, linere; Butter auf das Brot ſtreichen, chléb máſlem pomazati. g) dělati; Ziegel ſtreichen, cyhly dělati. h) zoſtřiti, acuere; das Meſſer ſtreichen, přetáhnauti, zoſtřiti nůž. i) sháněti; das Getreide ſtreichen, obilj sháněti; geſtrichener Scheffel, sháněný korec. k) holiti; das Fell ſtreichen, kůži holiti. l) das Feld, ſſtreychowati. m) mrſkati; mit Ruthen ſtreichen, mrſkati, virgis caedere. n) in 257 der Luft ſtreichen, powětřj rozrážeti. o) etwas heraus ſtreichen, něco wychwalowati. p) Komplimente ſtreichen, poklony ſſauſtati, řezati.



Strany zdroje: II/257

Streifen, I. v. n. zaſáhnauti, ſſauſtnauti, dotknauti ſe, tangere. 2) odřjti, detrahere; ſich an die Hand ſtreifen, ruku ſobě odřjti. 3) wpadnauti, ſgezdy činiti, irruere; der Feind ſtreift über die Gränzen, nepřjtel ſgezdy činj; ſtreifende Rotte, wýběžná rota. 4) plahočiti ſe, vagari; im Lande herumſtreifen, potlaukati ſe, plahočiti ſe, trmáceti ſe po zemi. II. v. act. ſtáhnauti, deglubere; einen Haſen ſtreifen, zagjce ſtáhnauti. 2) zdrhnauti, odrhnauti; die Blätter von einem Zweige ſtreifen, liſtj s ratoleſti zdrhnauti. 3) ſwljcy ſe; die Schlange ſtreift ſich, had ſe ſwljká; mor. lenj ſe. 4) žihowati, pruhowati; geſtreifte Leinwand, pruhowané, žjhowané plátno.



Strany zdroje: II/257

Streinen, v. n. plahočiti ſe, potlaukati ſe, pobudowati.



Strany zdroje: II/257

Streit, m. bog, půtka, potýkánj, třenice, certamen. 2) ſpor, půtka, různice; ſie ſind im Streit mit einander, na ſporu gſau ſobě; immer im Streite leben, w ſtále ſtálé wádě žiwu býti; ein Wortſtreit, ſpor o ſlowo; ein Rechtſtreit, ſaud, pře, rozepře, lis; ein Streit, hádka, disputatio.



Strany zdroje: II/257, II/258

Streiten, v. n. irr. ich ſtritt, geſtritten, bogowati, belligerare; für das Vaterland ſtreiten, bogowati pro wlaſt. 2) potýkati ſe, certare; um den Vorzug ſtreiten, potýkati ſe o předek. 3) hádati ſe, přjti ſe, disputare; er ſtreitet gern, rád ſe hádá; ich ſtreite nicht dawider, gá ſe nepru, nepřjm; ſie ſtritten ſich lange, dlauho ſe hádali. 4) ſauditi ſe, litigare; ſie ſtritten ſich lange, dlauho ſe ſaudili. 5) odporowati, repugnare; das ſtreitet 258 wider die Wahrheit, to odporuge prawdě. 6) wálčiti, bogowati; mit Hunger ſtreiten, wálčiti s hladem. 7) rytěřowati; die ſtreitende Kirche, cýrkew rytěřugjcý, ecclesia militans.



Strany zdroje: II/258

Streitig, adj. odporný, die ſtreitigen Partheyen, ſtrany ſobě odporné; wir ſind noch ſtreitig darüber, geſſtě ſe o to neſnadnjme, máme o to ſpor; er macht mir es ſtreitig, odpjrá mi to, pře ſe o to ſemnau; die Sache iſt ſtreitig, ta wěc geſt w rozepři; bis auf die ſtreitigen Punkte, až na to, oč geſt hádka, wáda, rozepře.



Strany zdroje: I/75

Auskeimen, v. a. pučiti ſe, wyrážeti.



Strany zdroje: II/259

Strick, m. prowaz, funis; dim. das Strickchen, n. prowázek; ein Kuhſtrück Kuhſtrick , přjtěžek. 2) Strick zum Fangen, oſydlo, lapačka, laqueus. 3) Der Strick am Netze, obřew. 4) fig. du Strick! ty padauchu! ſſibeničnjku! dem Stricke entgehen, ſſibenicy vgjti; ſich mit dem Strick erhängen, odſydlem oſydlem , prowazem ſe oběſyti.



Strany zdroje: II/260

Strollchen, v. n. plahočiti ſe, pobudowati ſe, ſmolýkati ſe.



Strany zdroje: II/260

Strom, m. tok. 2) praud; heftiger, peřeg, flumen, cursus; Strom auf fahren, plawiti ſe proti praudu. 3) řeka, fluvius. 4) fig. praud.



Strany zdroje: II/260

Strömen-, Strömen, v. n. praudem técy, waliti ſe; die Zeit ſtrömt ſchnell dahin, čas prudce vtjká, běžj; das Blut ſtrömt aus den Adern, krew chrčj, chljpj z žil.



Strany zdroje: II/260

Strotzen, v. n. bobtěti, bubřiti, dauti ſe, tumere. 2) fig. ein ſtrotzender Beutel, nacwokowaný pytljk; ſtrotzend von Milch, nabobtělý, durmatělý, duřmatý mljkem; mit ſeinem Gelde, ſwými penězy ſe wypjnati, dmauti, wynáſſeti, hrděti; von Griechiſchen Wörtern ſtrotzen, řeckými ſlowy bubřeti, bobtěti, dauti ſe; ſtrotzende Worte, nadutá ſlowa, sesquipedalia verba; von Golde ſtrotzen, zlatem ſe třpytěti.



Strany zdroje: II/260

Strudeln, v. n. wřjti, klokočkem, klopotem zwjrati, bullire; das Waſſer ſtrudelt, woda ſe z pramene wyřinuge, walj.



Strany zdroje: II/261

Struppiren, ſich, v. rec. namocy ſe, porauchati ſe, nalomiti ſe. 2) v. a. zchwátiti; ein ſtruppirtes Pferd, zchwácený kůň.



Strany zdroje: II/262

Studieren, v. n. ſſtudowati, ſſtudýrowati, Studere. 2) včiti ſe, discere, studere; auf eine Predigt ſtudieren, včiti ſe na kázanj; Die Rechte ſtudieren, včiti ſe práwům. 3) zpytowati; ſein Herz ſtudieren, zpytowati, ſkaumati ſwé ſrdce.



Strany zdroje: II/262

Stuhl, m. der Dachſtuhl, krow. 2) Der Weber, ſtaw. 3) Am Gebäude, ſtolice. 4) Auf den man ſitzet, ſtolice, žjdle; dim. das Stühlchen, ſtolička, židlička; den Stuhl vor die Thür ſetzen, rozbratřiti ſe, rozkmotřiti ſe. 5) Der Nachtſtuhl, ſtolice nočnj; keinen Stuhl haben, neměti ſtolice.



Strany zdroje: II/263

Sturm, m. pl. Stürme, bauře, bauřka, tempestas; es erhob ſich ein Sturm, bauře ſe ztrhla. 2) Des Windes, wichr, wichřice, chumel, powětřj, turbo. 3) Mehrer Menſchen, ſſturem, cawyk, hluk. 4) Des Feindes, ztek, ztečenj, ſſturem, autok; Sturm laufen, autokem, ſſturmem hnáti na měſto; eine Stadt mit Sturm einehmen einnehmen , ztécy měſto. 5) Sturm läuten, ſſturmowati.



Strany zdroje: II/263

Stürmen, v. n. tlaucy, třjſkati; auf die Thür ſtürmen, třjſkati na dwéře. b) auf Jemanden hinein ſtürmen, obořiti ſe na někoho, invehi in aliquem. c) Der Wind ſtürmt, wjtr bauřj, ventus flat. d) alles ſtürmt auf ihn ein, wſſe ſe naň hrne, walj, obořuge. e) ſtürmen, Sturm läu en, ſſturmowati na zwon. 2) v. a. Bilder ſtürmen, obrazy ruſſiti; ein Haus, dům wybiti, ztecy ztécy , na dům vdeřiti; eine Stadt ſtürmen, měſto ztécy; eine Feſtung mit ſtürmender Hand einnehmen, pewnoſt ztekſſe dobyti, wzýti, brannau rukau dobyti; eine Mauer, proſtřjleti, probořiti zeď; ein Thor, bránu, rozſtřjleti, wybořiti; auf die Geſundheit losſtürmen, dorážeti na zdrawj.



Strany zdroje: I/75

Auskommen, v. n. wygjti, wycházeti; die jungen Hühner ſind noch nicht ausgekommen, kuřátka geſſtě ſe newyljhly. Dieſe Sache wird auskommen, ta wěc ſe proneſe; mit dem Gelde bin ich nicht ausgekommen, penjže penjze mi neſtačily; es iſt mit ihm nicht auszukommen, s njm žádný nemůže wygjti, ſrownati ſe.



Strany zdroje: II/264

Stürzen, v. n. překotiti ſe; das Pferd ſtürzt, kůň ſe překotil. b) ſpadnauti; von dem Pferde, ſpadnauti, ſwaliti ſe, ſkotiti ſe, s koně. c) er ſtürzte hin, překotil ſe. d) das Waſſer ſtürzt von Felſen herab, woda ſe walj, kácý ſe ſkály. e) er ſtürzte in das Zimmer, wrazyl do pokoge. f) das Blut ſtürzt aus der Wunde, krew ſe kácý z rány. 2) v. a. ſwrcy, ſwrhnauti, ſkáceti, ſrazyti; dejicere; Jemanden aus dem Fenſter, ſwrcy, ſkáceti, shoditi někoho s okna. b) fig. von dem Throne ſtürzen, s trůnu ſwrcy. c) ins Unglück, do neſſtěſſtj neſſtěſtj vwrcy; ſich in Irrthum, vwaliti ſe w blud. d) in die Armuth, na mizynu přiweſti. e) er ſtürzt alles vor ſich hin, wſſe před ſebau porážj, potjrá, kácý. f) eine Tonne, přewaliti, překlopiti káď. g) fig. Gläſer, ſklenice wyprazdňowati, klopiti, ſkleničkowati. h) den Acker, podworati, podmjtati pole, rolj. i) das Getreide, přehazowati, obraceti obilj. k) den Deckel über den Topf, pokličku dáti, položiti na hrnec.



Strany zdroje: II/264

Stutzen, I. v. n. trkati ſe, arietare. b) mit den Gläſern, ſklenice ſrazyti, přiťuknauti. c) zaſtawiti ſe, zarazyti ſe, percelli. d) koſyti ſe, faukati ſobě, wywáděti ſobě, fintiti ſe; das ſtutzt! to blýſká. II. v. a. vřezati; einem Pferde den Schwanz, vſeknauti, vřezati koňowi ocas. 2) oſtřihati; die Haare, oſtřihati wlaſy.



Strany zdroje: II/264

Stutzig, adj. twrdoſſigný, zdurowitý, twrdohlawý, vrputilý, pertinax, pervicax. 2) pozaſtawugjcý ſe, zaražený; ſtutzig werden, zarazyti ſe, zaſtawiti ſe.



Strany zdroje: II/265

Sucht, f. nákaza, nakažčiwá nemoc. b) mor, morowá rána, pestis. c) die fallende Sucht, paducnice, paducý nemoc, epilepsia. 4) Die Neigung zum Spiele iſt bey ihm zur Sucht geworden, láſka ke hře ſe mu obrátila we wáſſeň.



Strany zdroje: II/265

Sud, m. auwar, klokot; das Waſſer ſüdet in einem Sude fort, woda ſe wařj auwarem, klokotem, klokočkem; eine Suppe ſogleich aus dem Sude eſſen, poljwku wřelau gjſti; einen Sud thun laſſen, nechati gednau, trochu zewřjti. 2) wárka, war; ein Sud Bier, wárka piwa; ein Sud Seife, war meydla; ein Sud Fiſche, gedno wařenj ryb.



Strany zdroje: II/265

Sühlen, v. a. a) kuchtiti, klechtiti. b) ſſipati ſe; ſich im Kothe ſühlen, ſſipati ſe, wáleti ſe w blátě.



Strany zdroje: I/75

Auskriechen, v. n. wylezti; die Küchlein ſind ausgekrochen, kuřátka ſe wyljhly.



Strany zdroje: II/266

Sünde, f. hřjch, peccatum; eine Sünde begehen, hřjch ſpáchati, hřjchu ſe dopuſtiti; für eine Sünde halten, za hřjch pokládati; von Sünden losſprechen, rozhřeſſiti, rozhřjſſti; eine Todſünde, ſmrtedlný hřjch; pec. mortale; eine läßliche Sünde, wſſednj hřjch, pec. veniale.



Strany zdroje: II/266

Sündigen, v. n. hřeſſiti, zhřeſſiti, prohřeſſiti ſe, peccare.



Strany zdroje: I/75

Auslachen, v. a. wyſmáti ſe, wyſmjwati ſe.



Strany zdroje: II/268

Tag, m. pl. Tage, den, dies; dim. denjček; der Tag bricht an, rozednjwá ſe, rozbřeſkuge ſe, ſwitá; mit anbrechendem Tage, s vſwitau, na vſwitě; es wird Tag, dnj ſe; es iſt ſchon heller Tag, giž geſt audnj; bey Tage noch, geſſtě za dne, za ſwětla; in den hellen Tag hinein ſchlafen, do bjlého dne ſpáti; den ganzen lieben, geſchlagenen Tag, celý Božj den; in den Tag hinein leben, nazdařboh žiwu býti; — ſchwatzen, co ſlina na gazyk přineſe, tlachati; gehe mir aus dem Tage; odſloň! es liegt am Tage, geſt na gewě; an den Tag bringen, legen, na gewo dáti, wyneſti; es iſt hoch am Tage, giž geſt wyſoko na den; der Tag neigt ſich, den ſe ſchyluge; des Tages nur ein Mahl eſſen, gednau gen za den gjſti; den Tag vorher, hernach, před tjm, po tom; vor Tage, předednem; von Tag zu Tage, den odedne, den po dni; Tag für Tag, den gak den; einen Tag um den andern, obden; guten Tag! dobrýtro! (dobré gitro!); guten Tag biethen, dobrýtro dáti; morgen des Tages, zegtra ráno; wedne w nocy, Tag und Nacht ſitzen, dnem y nocý ſeděti; Tag und Nacht, bylina, den a noc, Paricaturia Parietaria Lin. Ein Kleid auf Tage, kabát pro wſſednj den; nächſter Tage, co neydřjwe; dieſer Tage war er hier, tyto dni tu byl; den Tag beſtimmen, rok položiti; morgen über acht Tage, od zegtřka za oſm dnj; der jüngſte Tag; ſaudný den; der heutige Tag, dneſſek; der geſtrige T., wčeregſſek; der morgige, zegtřek; fig. das habe ich mein Tage nicht geſehen, toho ſem gakžiw newiděl; mein Tage nicht, nikdý, gakžiwo ne; in unſern Tagen, za naſſich dnů; bis heutigen Tag, po dnes, do dneſſka; hat man ſeine Täge gehört, daß —, ſlyſſelli kdo kdy, že —; binnen 14 Tagen, do dwau nedělj pořád zběhlých; binnen 8 T., w témdni (teydni) pořád zběhlem zběhlém ; die Tage Moſes, za dnů Mogžjſſowých; in meinen alten Tagen, na má ſtará kolena.



Strany zdroje: I/8

Ablaufen, v. n. odběhnauti, sběhnauti, vbjhati, dolů técy, ſpadati; a) die Uhr iſt abgelaufen, hodiny doběhly, doſſly; b) bis die Zeit abgelaufen ſeyn wird, až čas přeběhne, vteče, wyběhne; c) der Wechſel iſt noch nicht abgel. ſměna geſſtě nepropadla; d) die Sache iſt übel abgelaufen, ta wěc zle wypadla; e) es mag mit uns ablaufen wie es will, děg ſe co děg s námi. 2) v. a. odběhati, vběhati; a) ſich die Hörner ablaufen, rohy ſy odběhati, t. g. nezbednoſt ſwau wlaſtnj ſſkodau ſtratiti, zkuſſenjm zmaudřeti, ſkrotnauti; b) in Wettläufen den Preis, das Kleinod ablaufen, w záwodech základ, klénot ſobě wyběhati, geho doſáhnauti, k němu doběhnauti, giného předběhnauti; c) ſich, vběhati ſe, ſchwátiti ſe.



Strany zdroje: II/268

Tagen, v. n. ſwitati, dnjti ſe, rozednjwati ſe, rozbřeſkowati ſe. 2) v. a. ſrokowati, ſročiti, rok položiti.



Strany zdroje: II/269

Tändeln, v. n. děckowati, laſſkowati, tjtěrkowati, darečkowati. 2) laudati ſe, piplati ſe. 3) tarmarčiti, ſſantročiti; das Tändeln, děckowánj, tjtěrkowánj; piplánj, tarmarčenj.



Strany zdroje: I/76

Auslaufen, v. n. wyběhnauti, wybjhati; das Schiff iſt ausgelaufen, lodj odgela; das Waſſer, woda wytekla; der Krug läuft aus, dčban wytéká, teče; ſich auslaufen, wyběhati ſe.



Strany zdroje: II/270

Tanz, m. tanec, saltus; das Tänzchen, taneček; ein Tänzchen mit Jemanden machen, zatančiti, zatancowati ſy s někým; zum Tanze aufziehen, k tancy zaweſti; das war ein Tanz! to byly ranty, honba, naháňka, ſſwanda; eine Art, ſkočná.



Strany zdroje: II/270

Tanzboden, m. ſál, kde ſe tancuge



Strany zdroje: II/270

Tapfer, adj. ſtatečný, strenuus; tapfer arbeiten, ſtatečně pracowati. 2) ſtatečný, vdatný, zmužilý, fortis; ſich tapfer halten, zmužile, vdatně ſobě počjnati; tapfer eſſen, notně gjſti; adv. —ně, le.



Strany zdroje: II/270

Tappen, v. n. mit Händen, hmatati, ſſmatati, makati, ſſámati. 2) Mit Füßen, hňápati ſe.



Strany zdroje: I/76

Ausleeren, v. a. wyprázdniti, wyprazdňowati, wykliditi; ſich ausleeren, wyčiſtiti ſe.



Strany zdroje: II/271

Tauchen, v. a. potápěti, potopiti, nořiti, pohřjzyti; ſich in das Waſſer, potápěti ſe pod wodu. 2) ſtrčiti; in die Brühe, omočiti; auf den Schiffen, tlačiti.



Strany zdroje: II/272

Taugen, v. n. hoditi ſe, k čemu býti; ſchopným býti; er taugt zu keinem Thürſteher, nehodj ſe za dweřného; das taugt zu nichts, to nenj, nehodj ſe k ničemu, nenj na nic.



Strany zdroje: II/272

Taumeln, v. n. drkotati, motati ſe, potáceti ſe, wráworati, titubare, vacillare.



Strany zdroje: I/76

uslenken, v. n. wyhnauti ſe, wyhýbati ſe.



Strany zdroje: II/272

Teigicht, adj. hniličkowitý, vhniličelý, vleželý, tracidus; teigicht werden, vležeti ſe, vhniličeti ſe, tracescere; eine teigichte, teige Birn, hnilička.



Strany zdroje: I/76

Auslernen, v. a. wyvčiti ſe, dovčiti ſe, přeſtati ſe včiti.



Strany zdroje: I/76

Ausliegen, 1. v. a. wyležeti. 2. v. n. wyležeti ſe. Ein ausgelegener Wein, wyleželé, wyležaté wjno.



Strany zdroje: II/274

That, f. ſkutek, čin; mit der That und nicht mit Worten, ſkutkem a ne ſlowy; nach der That kommt der Rath zu ſpät, po aučinku zlá rada; That, w ſkutku, ſkutečně, zagiſté, wězto, dozagjſta. 2) zločinſtwj, zločinſtwo, hanebný ſkutek; eine That begehen, zločinſtwj, hanebného ſkutku ſe popuſtiti dopuſtiti , zlý ſkutek zpáchati.



Strany zdroje: II/274

Thätlich, adj. ſkutečný. 2) náſylný, kwal owný; thätlich Hand an Jemanden legen, někoho ſe náſyljm zmocniti, náſylně s njm nakládati.



Strany zdroje: II/274

Thau, m. roſa, ros ; dim. roſyčka; mit Thaue benetzen, poroſyti; ſich die Füße, porauſati ſe, vrauſati ſe.



Strany zdroje: II/274

Theerig, adj. kolomazný; ſich theerig machen, pokolomazyti ſe.



Strany zdroje: II/275

Theil, m. djl, čáſtka; pars; dim. das Theilchen, djlek, djleček, čáſtička; zum Theil, djlem, na djle, z čáſtky, poněkud; Theil daran haben, podjl na tom mjti; Theil an meinem Unglücke, béře podjl na mém neſſtěſtj, má autrpnoſt s mým neſſtěſtjm; den Thieren zu Theil werden, zwěři ſe za podjl doſtati; großen, größten Theils, wětſſjm djlem, na wětſſjm, na neywětſſjm djle; guten Theils, z dobré čáſtky; übrigen Theils, oſtatně; in zwey Theile theilen, rozděliti na dwé, rozpůliti, rozpoliti, rozdwogiti; in drey Theile; roztrogiti @. 2) ſtrana; beyde Theile hören, obě ſtrany ſlyſſeti; ich meines Theils, co ſe mne týče, mne ſe týkage; z mé ſtrany; jedes an ſeinem Theile, každý ze ſwé ſtrany; wir unſers Theils, my ze ſwé ſtrany; eines Theils, z gedné ſtrany; andern Theils, z druhé ſtrany.



Strany zdroje: II/275

Theilen, v. a. děliti, dividere; in zwey, in drey Theile, rozděliti na dwé, rozdwogiti, roztrogiti; die Beute, rozbitowati kořiſt; ſich in etwas, o něco ſe děliti.



Strany zdroje: II/275

Theilhaftig, adj. aučaſten, aučaſtný, particeps; T. T. machen aučaſtna včiniti; ſich, ſe; adv. —ně.



Strany zdroje: II/275

Theuer, adj. drahý, carus; theure Waare, drahé zbožj; das Getreide wird theuer, obilj přiſkakuge; wie theuer iſt das? zač geſt to? theuer halten, dražiti ſe něčjm; theuer machen, dražiti; theurer machen, nadražiti, nadražowati; theuer zu ſtehen kommen, draho přigjti, zle zažiti; hoch und theuer ſchwören, welmi přiſahati, zakljnati ſe, adv. draho, draze.



Strany zdroje: I/76

Ausmachen, v. a. dodělati, vdělati; ich habe es ſchon mit ihm ausgemacht, giž gſem ſe s njm o to porownal; das macht zehen Gulden aus, to wynáſſj, děla dělá deſet zlatých. Es iſt eine ausgemachte Sache, geſt wěc giſtá; ein ausgemachter Narr, celý, dokonalý blázen; einen ausmachen, někoho wypljſniti.



Strany zdroje: II/276

Thöricht, adj. poſſetilý, neſmyſlný, nemaudrý; thöricht handeln, poſſetile ſobě počjnati.



Strany zdroje: II/276

Thräne, f. traup, trubec, fucus; S. Drohne. 2) ſlza, ſlze, lachryma; dim. das Thränchen, ſlzyčka; Thränen vergießen, plakati, ſlze proliti; die Thränen ſchoſſen ihm in die Augen, ſlze ho polily; er konnte die Thränen nicht halten, nemohl ſe zdržeti od ſlzý, od pláče; in Thränen ausbrechen, zaplakati; nicht eine Thräne fallen laſſen, ani ſlzyčky nevmořiti, nevroniti.



Strany zdroje: II/276

Thronwerber, m. kdož ſe o trůn vcházý.



Strany zdroje: II/276, II/277

Thun, v. irr. ich thue, ich that, ich thäte, gethan, thu; v. a. et n. dělati, činiti, facere; er hat es gethan, včinil, vdělal to; kund thun, známo činiti; thue das deinige, děley co ti patřj; Jemanden zu viel thun, někomu křiwdu dělati, vbližowati; etwas zu Leide thun, vbljžiti; ſich ein Leides thun, ruku na ſebe kláſti, wložiti; einen Blick, rozepřjti, pohleděti, pohljdnauti; Beſcheid, připjgjcýmu ſplniti; Vorſtellung, předſtawiti; Abbitte, odproſyti; Gebeth, pomodliti ſe; einen 277 Fall, padnauti, pocháp wzýti; einen Schrey, zkřiknauti; eine Bitte, poproſyti; in der Erklärung, prohláſyti ſe; Rechnung, počet kláſti; Widerſtand, na odpor býti; eine Predigt, kázanj mjti; Sünde, zpáchati hřjch; eine reiche Heurath, bohatě ſe oženiti, wdáti; zu wiſſen, wzkázati. 2) fig. Mit wem habe ich zu thun? s kým mluwjm? s kým mám co činiti? er wird damit genug zu thun haben, bude s tjm mjti doſt činěnau; nichts zu thun haben, neměti nic na prácy, nic dělati; viel zu thun haben, mjti mnoho co dělati, na prácy; zu thun geben, prácy dáti, vložiti; es iſt ihm nur ums Gled zu thun, gemu gen běžj o penjze; es iſt um dein Glück zu thun, běžj o twé ſſtěſtj; es iſt um dieſe Sache gethan, po tom ge weta. 3) Oehl in die Lampe thun, oleg do lampy dáti, nandati; bey Seite thun, na ſtranu dáti; etwas davon, dazu, něco odnjti, přičiniti, přidati; Geld aus dem Beutel, penjze z měſſce wyndati; Schuhe an die Füße, obauti ſtřewjce; den Mantel umthun, pláſſť wzýti; auf ein Handwerk, na řemeſlo dáti; ſich zu Jemanden, k někomu ſe mjti; ſich hervor, wyniknauti, giné přewýſſiti. 4) počjnati ſobě, ſtawěti ſe; ſcheu, furchtſam, oſteychawě, bázliwě ſobě počjnati; böſe, ſtawěti ſe gakoby ſe hněwal; ſchön, lahoditi, přimjleti ſe; groß, wypjnati ſe; wehe, boleti; es thut mir leid, geſt mi ljto; es thut Noth, geſt potřebj, potřeba; es thut mir Noth, muſým gjti na potřebu; ins Neſt thun, do hnjzda nadělati. 3) konati; ſeine Pflicht, ſwau powinnoſt; ſeine Arbeit, prácy; einen Weg für Jemanden, ceſtu za někoho; eine Reiſe, ceſtu.



Strany zdroje: II/278

Tief, adj. hluboký, sl. hlboký, profundus. tiefer Fluß, Schlaf, hluboká řeka, hluboké ſpanj; adv. hluboko; ſich tief neigen, hluboko ſe pokloniti; tief in die Nacht, hluboko do nocy; tief Athem hohlen, zhluboka, hluboce wzdychati; tief gehohlter Seufzer, wzdychnutj těžké, zhluboka. 2) hluboce; tief denken, hluboce ſmeyſſleti. 3) zhlaubj; drey Fuß, ſechs Zoll tief, tři ſtřewjce, ſſeſt caulů zhlaubj.



Strany zdroje: II/278

Tiſch, m. ſtůl, mensa; ſich zu T. ſetzen, poſaditi ſe, ſednauti za ſtůl; zu Tiſche gehen, k ſtolu gjti; über Tiſch, w čas obědu, při ſtole; zu Tiſche läuten, k obědu zwoniti; bey Tiſche ſitzen, ſtoliti, za ſtolem ſeděti, ſtolowati; den Tiſch decken, proſtjrati na ſtůl; der Tiſch des Herrn, wečeře, ſtůl páně; dim. das Tiſchchen, ſtolek, ſtoleček.



Strany zdroje: I/77

Ausmünzen, v. a. bjti penjze; aus einer Mark Silbers münzet man 20 Gulden aus, z gedne gedné hřiwny ſtřjbra ſe bige 20 zlatých.



Strany zdroje: II/279

Toben, v. n. wztěkati ſe, ſápati ſe, ſrſſeti, ljtiti ſe, zůřiti, zůřiwěti, ſwjřepěti, saevire; der Moſt tobt, meſt bauřj, zwjrá ſe. 2) třeſſtiti ſe.



Strany zdroje: II/279

Tod, m. ſmrt, mors; ſich vor dem Tode fürchten, ſmrti ſe báti; Jemandes Tod beweinen, něčj ſmrti plakati, želeti; von dem Tode übereilt werden, koho ſmrt zachwátila; plötzlichen Todes ſterben, náhlau ſmrtj vmřjti, ſegjti; den Tod fürs Vaterland ſterben, ſmrtj za wlaſt vmřjti; ſmrt pro wlaſt podſtaupiti; ich wäre des Todes, wenn er es wüßte, zahynulbych, kdyby on to wěděl; auf den Tod darnieder liegen, na ſmrt ſtonati; ſich zu Tode trinken, ſmrti ſe dopiti, vpiti ſe; — lachen, ſmjchy puknauti; — grämen, vſaužiti ſe, vtrápiti ſe; zum Tode verurtheilen, někoho hrdla odſauditi; zu Tode ſchlagen, vbiti; ſich den Tod anthun, zabiti ſe; zum Tode führen, na poprawu wéſti; es gehet auf Tod und Leben, běžj o hrdlo; zu Tode hungern, hladem vmořiti; dem Tode nahe ſeyn, bljzek ſmrti býti; ſtets in der Gewalt des Todes ſeyn, ſmrt za paſem noſyti.



Strany zdroje: II/280

Todt, adj. vmrlý, mrtwý, mortuus; todt ſeyn, vmrlým, mrtwým býti; halb todt ſeyn, odpolu, napoly mrtwým býti; ein todter Leichnahm, mrtwé tělo, vmrlec, vmrlčina; ein todtes Thier, mrcha, mrtwola, zdechlina, zcýplina; man ſagt ihn todt, wyhlaſſugj ho za mrtwého; ſich todt fallen, padmo zabiti ſe; todt ſchlagen, zabiti; ein Todter, vmrlý, vmrlec; von den Todten auferſtehen, z mrtwých wſtáti; hier iſt ſehr todt, zde geſt tuze mrtwo.



Strany zdroje: II/280

Tödten, v. a. vſmrtiti, zabiti, vmořiti; die Raupen, vſmrtiti hauſenky; ſich durch Hunger, hladem ſe vmořiti; das Schwert wird dich tödten, meč tě zabige; du ſollſt nicht tödten, nezabigeš. 2) fig. Queckſilber, mrtwiti, vmrtwiti rtuť; ſein Fleiſch, ſeine Lüſte, mořiti, mrtwiti ſwé tělo, ſwé žádoſti; die Zeit, mařiti, tráwiti čas.



Strany zdroje: I/77

Ausnehmen, v. a. wynjti; Vögel, ptáky z hnjzda wybrati, wybjrati; Fiſche, wypitwati; Hirſche, wywrcy, andere Thiere, wykuchati. 2) fig. wygjmati, wymjniti, wymiňowati, excipere; ausgenommen, wymjněn, wygmut; keinen ausgenommen žadného newygjmage. 3) ſich ausnehmen, odginých ſe děliti, giné předčiti.



Strany zdroje: II/280

Todtſchlag, m. pl. Todtſchläge, wražda, homicidium; vorſätzlicher T., zaumyſlná wražda; einen T. begehen, wraždy ſe dopuſtiti.



Strany zdroje: II/281

Toll, adj. ztřeſſtěný, zſſjlený, furens; ein toller Menſch, třeſſtěnec, fifidlo, zſſjlenec; ein toller Kopf, fučjk, fanfarum; fučidlo, ſrſſán; ein toller Kerl, wzteklý, ztřeſſtěný chlap; mache mich nicht toll, nerozkať mne; toll werden, poſſetiti ſe, zfanfrněti; ſey nicht toll, neblázni, netřeſſti ſe; rozkatiti ſe, rozljtiti ſe, zblázniti, nablázniti, potřeſſtiti někoho; das iſt zu toll, to ge přes přjliš; toll und voll ſeyn, na žmoch zpitý, zbryndaný, zmachaný; ſich toll und voll ſaufen, do němoty ſe napiti, pjti až ſe hory zelenagj, nebe točj; das müßte toll zugehn, to by w tom byl čert. 2) wzteklý; ein toller Hund, wzteklý pes; T. werden, wtzécy ſe. 3) fig. mit Schmerzen den Kopf toll machen, plné vſſi nakřičeti; biſt du toll? gſy blázen? ein tolles Kleid, ztřeſſtěný oděw.



Strany zdroje: II/281

Tollheit, f. neſmyſlnoſt, bláznowſtwj, ztřeſſtěnj, ztřeſſtěnoſt. 2) wztekloſt; in Tollheit gerathen, wztécy ſe.



Strany zdroje: II/282

Traben, v. n. dem Herrn nach, za pánem gjti; dem Heere nach, za wogſkem, za armádau gjti; prächtig umher, nádherně ſobě wykračowati, počjnati; hoch traben, wyſoce ſobě počjnati, ſe wypjnati. 2) kluſati, tolutim incedere.



Strany zdroje: II/282

Trachten, v. a. obmeyſſleti; trachte nichts böſes wider ihn, neobmeyſſleg nic zlého proti němu. 2) v. n. a) vſylowati, ſnažiti ſe, wynaſnažowati ſe, hleděti, hledati; ſie trachten ihm zu ſchaden, hledagj, hleděgj, vſylugj mu ſſkoditi. b) taužiti, dychtěti; nach Ehre, Reichthum, po cti, po bohatſtwj; nach einem Amte, ſtáti o auřad; einem nach dem Leben, hledati nečj něčj bezžiwotj, auklady ſtrogiti.



Strany zdroje: II/283

Tragen, v. a. irr. du trägſt, ich trug, ich träge, getragen, neſti, noſyti, portare, ferre; eine Laſt, břemeno; Briefe herum, roznáſſeti pſanj; feil, na prodeg noſyti; eine tragende Kuh, březý kráwa; Jemandes Schuld, něčj winu neſti; ihr könnets jetzt nicht tragen, nemůžete ſneſti nynj. 2) den Sieg davon, wjtězſtwj obdržeti; Ehre, Schande davon, cti, hanby dogjti; derbe Stöße davon, notný weypraſk odneſti, doſtati; einen Gedanken mit ſich herum, s myſſljnkau obcházeti; man trägt ſich mit einem Gerüchte, roznáſſj ſe, gde powěſt, powjda powjdá ſe; etwas in ein Buch, něco do knjhy wneſti, zapſati; ein Amt, zaſtáwati auřad; 3) mjti; Liebe zu Jemanden, láſku k někomu mjti; trägſt du keine Scheu, nemáš ſtudu, neſtydjš ſe? Sorge für Jemanden, péči mjti o někoho; daran trage ich keinen Gefallen, w tom nemám zaljbenj; Eckel für etwas, něco ſobě oſſkliwowati; Leid tragen, žaloſt mjti. 2) v. n. neſti, noſyti; das Gewehr trägt 100 Schritt, ručnice neſe na ſto kroků; das Tragen, neſenj, noſſenj.



Strany zdroje: II/283

Trändeln, v. n. tjtěrkowati, laudati ſe.



Strany zdroje: II/284

Trauen, v. a. oddati, oddáwati, copulare; ſich trauen laſſen, dáti ſe oddati, gjti na oddawky. 2) v. n. a) wěřiti, fidere; traue ihm nicht, newěř mu. b) dauffati; auf Gott trauen, dauffati w boha. c) traufati ſy; ich traue mir nicht dieſes zu unternehmen, netraufám ſy, do toho ſe dáti.



Strany zdroje: II/284

Trauern, v. n. ſmutiti ſe, truchliti, lugere; er trauert um ſeinen Vater, želj otce ſwého, truchlj po ſwém otcy; ſehr trauern, rozžaloſtiti ſe.



Strany zdroje: II/284

Traum, m. pl. Träume, ſen, somnium; im Traume reden, we ſnách, ze ſpanj mluwiti; es kam mir im Traume vor, zdálo ſe mi we ſnách; einen T. deuten, auslegen, wykládati, wyložiti ſen; da ging mir mein Traum aus, zde ſe mi wygewil můg ſen.



Strany zdroje: II/284

Träumen, v. a. et n. zdáti ſe, ſnjti ſe, ſen mjti, somniare; er träumt, zdá ſe mu. 2) Es träumte mir, zdálo ſe mi; fig. laß dir das nicht träumen, ať ſe ti o tom nic nezdá, nemyſli.



Strany zdroje: II/285

Treffen, v. a. irr. du trifſt, ich traf, ich träfe, getroffen, trefiti; mit der Schleuder treffen, prakem trefiti, vdeřiti; vom Donner getroffen werden, hrom do něho vdeřil. 2) er ſtand, wie vom Donner getroffen, ſtál, gakby hrom do něho vdeřil. 3) fig. trefiti; der Schlag hat ihn getroffen, ſſlak ho trefil, ſſlakem geſt poražen. b) tknauti ſe, dotknauti ſe; c) er fühlt ſich getroffen, cýtj, že ſe ho to tklo. e) Untreu trifft ihn, wjtr ho, newěra, zpronewěrloſt zpronewěřiloſt ho bige. d) zaſtihnauti, natrefiti, napadnauti; Jemanden zu Hauſe, někoho doma; e) die Reihe trifft mich, dich, řad ge na mně, přigde na mne; ge na tobě. f) potkati; das Unglück trifft mich, neſſtěſtj mne potkáwá; dich trifft Schande, potká tě hanba, dogdeš hanby; mich trifft es am Schlimmſten, mne to neyhůř potká, chytj. g) vhoditi; den rechten Weg, na prawau ceſtu; rathen und nichts treffen, hádati a nevhodnauti; den Sinn einer Sache, ſmyſl vhodnauti. h) doweſti; er trifft es nicht, nedokáže, nedowede, netrefj toho. i) er hat ſich eben dazu getroffen, prawě ſe k tomu nahodil, namátl, nachomeytl, naſkytl; Getroffen, vhodls; treffa. k) eine Heurath, oženiti ſe; foem. wdáti ſe; eine Wahl, woliti, wywoliti; einen Vergleich, w ſmlauwu wgjti, ſmlauwu včiniti; einen Waffenſtillſtand, přjmě j včiniti; Anſtalten zu etwas, přjprawy k něčemu dělati; impers. es trifft ſich oft, čaſto ſe nacházý, ſtane, vdá; wie es ſich trifft, gak ſe trefj, přihodj, namate.



Strany zdroje: II/285

Treffen, n. půtka, potýkánj, bitwa, ein Treffen liefern, bitwu ſwéſti; das Treffen geht an, bitwa ſe počjná. 2) řad, řada, ſſik; das Vorder- Hinter- Treffen, přednj, zadnj ſſik, řada.



Strany zdroje: II/285, II/286

Treiben, v. irr. ich trieb, getrieben, treib; I. v. n. plahočiti ſe; müßig herum treiben, potlaukati ſe, plahočiti ſe. 2) fig. a) hnáti ſe; der Sand, der Schnee treibet, wjtr, ſnjh ſe žene; die Wolken treiben, oblaka ſe ženau; das Schiff treiben laſſen, nechati lodj hnáti; b) es kommt Holz getrieben, dřjwj plawe, připlawuge; das Schiff iſt von dem Ufer getrieben, lodj odplaula odebřehu; es iſt Holz an das Land getrieben, dřjwj wyplaulo, naplaulo na zem; die Schiffe ſind an einander getrieben, lodj wrazyly do ſebe, na ſebe. c) Bäume treiben ſtark, ſtromy ſylně ženau, pučj, raſſj. II. v. a. hnáti; einen Nagel in die Wand, hřeb wehnati do ſtěny; Gewächſe, zroſtliny hnáti; den Urin, na moč hnáti; die Röthe in das Geſicht, zakohautiti ſe, zardjti ſe, začerwenati ſe; das Vieh auf die Weide, dobytek na paſtwu hnáti; die Ochſen beym Ackern, woly po 286 háněti; den Feind in die Flucht, nepřjtele zahnati, rozptýliti, wyhnati; aus einander, rozehnati, rozplaſſiti; Silber, ſtřjbro přeháněti; aus dem Hauſe, von einem Amte, z domu, z auřadu wypuditi; fig. in die Enge, do chobotu wehnati; zu Paaren, rohy někomu, čerwa, raupy wzýti, rohy ſrazyti; an die Arbeit, pobudati , nabádati, poháněti ku prácy; was trieb dich dazu? co tě k tomu dohánělo; die Noth treibt mich dazu, nauze mne k tomu dohánj; eine Sache treiben, betreiben, na něco hnáti; naſtupowati, tlačiti, naléhati, dotjrati. 2) páchati, dopauſſtěti ſe; Hurerey, ſmilſtwa; Simonie, ſwatokupectwj; Bosheiten, bezbožnoſt. 3) tropiti, ploditi; Poſſen, ſſaſſky, čtweračiti, dowáděti; Unfug, nezbednoſt; Wucher, lichwu, lichwiti; Scherz, žert, ſmjch mjti; Spott, poſměch tropiti, ſtřápati; Muthwillen, dowáděti; Treib nicht, nedowáděg. 4) prowozowati; eine Kunſt, ein Handwerk, Kaufmannſchaft, kunſt, řemeſlo, kupectwj; Handlung, obchod wéſti. 4) 5) objrati ſe; die Studien, ſtudyemi ſe objrati; er treibt es, objrá ſe tjm; er wird es nicht lange treiben, brzy domlátj, dodělá, dokramařj; er treibt es zu arg, přjliš ſobě počjná; ſie trieben es zu toll, řádili, dowáděli, čertowinu prowodili; wie mans treibt, ſo geht es, každý ſwého ſſtěſtj ſtrůgce.



Strany zdroje: II/286

Trennen, v. a. 1. děliti, rozděliti; der die Waſſer trennte, který rozdělil wody; den Kopf vom Rumpfe, odděliti hlawu od těla. 2) rozrazyti; die Schlachtordnung, ſſik. 3) párati; eine Nath, ſſew; von ein nder, rozpárati. 4) fig. a) odlaučiti, rozlaučiti; die Kinder von den Eltern, děti od rodičů. b) ruſſiti; ein Bündniß, ruſſiti ſmlauwu. c) rozweſti; ein Paar Eheleute, dwa manžele. d) odděliti; ſich vom Jemanden, odděliti ſe od někoho; es ſoll uns nichts trennen, nic nás nemá rozlaučiti, rozdwogiti; ſich trenen, uneins werden, rozkmotřiti ſe, roztowaryſſiti ſe, rozbratřiti ſe, rozpřáteliti ſe.



Strany zdroje: II/286

Treppe, f. ſchody; dim. das Treppchen, ſchůdek; die Treppe hinauf, hinab gehen, po ſchodech gjti na horu, dolů; die Treppe hinunter werfen, horumpátem (horem patau) shoditi ſe ſchodů.



Strany zdroje: I/8

Ablegen, v. a. odkládati, odložiti, ſložiti; a) die Schriften in der Buchdruckerey, pjſmena w knihárně rozmetati, t. g. do přjhradeček, kam která patřj, zodkládati, porozhazowati; b) ein Kapital, giſtinu ſložiti, zaplatiti; c) einen Erben, dědice odbyti, zaprawiti; d) eine ede, řeč držeti; e) ſeine Schuldigkeit, povinnoſt ſwau wykonati; f) Gewohnheit, obyčege, zwykloſti zanechati, odwyknauti; g) abſenken, zroſtliny rozwoditi, do země pohřižowati, ſ. Ableger. 2) v. n. a) ſlehnauti, ſie hat abgelegt, tagně ſlehla; b) mit dem Schiffe ablegen, s lodj od břehu odplauti; c) er legt niemanden ab, s každým držj, ſnáſſj ſe.



Strany zdroje: II/286, II/287

Treten, v. irr. du trittſt, ich trat, getreten, tritt, 1. v. n. ſſlapati, ſſlápnauti, calcare; leiſe treten, zticha ſſlapati, kráčeti; in Jemandes Fußſtapfen, do něčjch ſſlepěgj naſtaupiti, nakročiti; ich trat auf meine Füße, poſtawil ſem ſe na nohy. 2) fig. ſtaupiti; an das Fenſter, přiſtaupiti k oknu; bey Seite, odſtaupiti; ein wenig, poodſtaupiti, poodkročiti; herein, 287 wſtaupiti; hervor, wyſtaupiti; zuſammen, dohromady ſtaupiti; fig. ſpolčiti ſe; trete mir nicht unter die Augen, nechoď mi na oči; J. Ehre zu nahe, něčj cti ſe dotknauti; der Wahrheit zu nahe, prawdě vbljžiti; auf J. Seite, k něčj ſtraně přiſtaupiti; in Unterhandlungen, začjti gednati, do gednánj ſe puſtiti; ins Mittel, za proſtřednjka ſe wyſtawiti; an J. Stelle, na něčj mjſto naſtaupiti. b) das Waſſer tritt in die Röhre, woda wſtupuge do trauby; ins Blut, in den Magen, wrazyti ſe do krwe, do žaludku; wenn die Sonne in den Stier tritt, když ſlunce do býka wſtaupj; die Thränen traten ihm in die Augen, ſlze ho polily. c) in ein Amt treten, ein Amt antreten, auřad přigjti; in Dienſte, do ſlužby wſtaupiti, přigjti; in den Eheſtand, w ſtaw manželſký wſtaupiti; zu einer Religion, k náboženſtwj přiſtaupiti . II. v. a. ſſlapati; zu Tode treten, vſſlapati; alle niedertreten, poſſlapati; ſich einen Dorn in den Fuß, trn ſobě wrazyti, zarazyti do nohy; etwas entzwey, in Stücke, něco rozſſlapati, rozſſlápnauti; etwas in den Koth, něco do bláta zaſſlapati; J. mit den Füßen, po někom ſſlapati; den Thon, den Wein, hljnu, wjno ſſlapati; einen Wurm, na čerwa ſſlápnauti; fig. das Pflaſter, po vlicých ſe ſmeykati, potlaukati; der Hahn tritt die Henne, der Tauber die Taube, kohaut ſe pogjmá se ſlepicý, holub s holubicý.



Strany zdroje: II/287

Treu, adj. wěrný, fidelis; adv. —ně; treu bleiben, wěrný zůſtati; nicht treu bleiben, zpronewěřiti ſe.



Strany zdroje: II/287

Treue, f. wěrnoſt, fidelitas; auf J. Treu und Glauben ſich verlaſſen, na něčj wjru a wěrnoſt ſe bezpečiti, ſpolehnauti; bey meiner Treu! wěru! na mau prawdu! na ſwau wjru! bey meiner Treu oft ſagen, wěrowati ſe.



Strany zdroje: II/287

Treulos, adj. newěrný, zpronewěřilý; T. werden, zpronewěřiti ſe.



Strany zdroje: II/287

Trieb, m. am Baume, weyhon, mladá ratoleſt, prut. 2) Des Viehes, weyhon; der Veihtreib Viehtrieb , průhon. 3) Bey den Jägern, léč. 3) Ochſen, Schafe, ſtádo. 4) Das Triebrad, kladnice. 5) Des Gewehrs, donáſſenj. 5) 6) podnět, instinctus Stimulus; aus eigenem Triebe, z wlaſtnjho wnuknutj, ſám od ſebe.



Strany zdroje: II/287, II/288

Triefen, v. n. irr. ich troff, ich tröffe, getroffen, trief, kapati, kanauti; der Regen 288 trieft von den Dächern, déſſť kape ſe ſtřech. 2) krhati; lippire; die Augen triefen, oči krhagj, ſlzawěgj. 3) ſljwati; vom Schweiße, potem, sudore manare.



Strany zdroje: II/288

Trinken, v. irr. ich trank, ich tränke, ge runken, trinke. 1. v. n. et a) a. pjti, bibere; von Kindern, bumbati; wie bey Gelagen, žunkati, trunčiti; J. Geſundheit, za zdrawj pjti; trinke! pj, napj ſe! nach und nach, oft, pjgeti, popjgeti; trinken pflegen, pjwati; ins T. kommen, rozpiti ſe; ſich zu Tode, vpiti ſe, ſmrti ſe dopiti; ſich voll, opiti ſe, přepiti ſe, přebrati ſe; viel, ſlopati, chlaſtiti; zu trinken reichen, zawdati, poctu dáti. 2) napogiti, napágeti; dem Vieh zu trinken geben, das Vieh trinken laſſen, dobytek napogiti, napágeti.



Strany zdroje: I/77

Ausraſen, v. n. přeſtati ſápati ſe, wztekati ſe, wyſápati ſe, wyztekati ſe, wytřeſſtiti ſe.



Strany zdroje: II/288

Trippeln, v. n. prcati ſe.



Strany zdroje: I/77

Ausraſten, v. n. odpočinauti, odpočjwati, oddechnauti ſobě.



Strany zdroje: II/289

Trockenheit, f. ſuchoſt, ſuchota, siccitas; die Landleute klagten über die Trockenheit und zu letzt über Dürre, ſedlácy ſy ſteyſkali že ge ſucho, a k poſledu, že až wyprahlo. 2) fig. des Mundes, Halſes, wyprahloſt.



Strany zdroje: II/289

Trödeln, v. n. laudati ſe, piplati ſe. 2) tarmarčiti, weteſſničiti, haraburdj prodáwati.



Strany zdroje: I/77

Ausrauchen, 1. v. a. wykauřiti. 2. v. n. wykauřiti ſe, přeſtati ſe kauřiti.



Strany zdroje: II/289

Trollen, I. v. n. haſſteřiti ſe, křičeti; v. a. er kommt daher getrollt, přihrncowal ſe, přichramoſtil ſe, přirachotil ſe; er iſt fort getrollt, vklidil ſe. II. v. a. kotáleti, kutáleti, recip. táhnauti, kliditi ſe; trolle dich! hybay! táhni! wary! gdi po ſwých!



Strany zdroje: II/290

Tropfen, v. n. kapati, stillare; Blut tropft aus der Wunde, krew kape z rány; die Naſe tropft ihm, kape mu z noſu; die Dächer tropfen, kape ſe ſtřech. 2) v. a. kapati, nakapati; Arzeney in Waſſer tropfen, kapati ljk, nakapati ljku do wody.



Strany zdroje: II/290

Tröſten, v. a. těſſiti, potěſſiti, consolari; einen Kranken, nemocného; er tröſtet ſich vergebens, darmo ſe těſſj, kogj; tröſt ihn Gott! potěš ho Pán Bůh.



Strany zdroje: II/290

Trotten, v. a. ſſlapati, preſowati; den Wein, wjno. 2) v. n. drmoliti ſe, daher getrottet kommen, přidrmoliti ſe.



Strany zdroje: II/290, II/291

Trotz, m. hrdoſt; ſie ſind voll Trotzes; gſau plni hrdoſti. 2) pych, zpupnoſt; einem Trotz bieten, někomu ſe oprnauti, opřjti, zpjčiti; Jemnades Trotz demüthigen, něčj pych zkrotiti; er bietet aller menſchlichen Gewalt Trotz, on ſe wſſj lidſké mocy zpjrá, oporuge, zpěčuge. 3) nawzdory; Jemanden etwas zum Trotze thun, někomu něco nawzdory, na ſchwál činiti; der ganzen Welt zum Trotz, nawzdory wſſemu, celému ſwětu. 4) Trotz! und thu es, opowaž ſe, to dělati; Trotz dem, ders beſſer macht! herež tomu, kdo lépe zná! Trotz dem, der ſich widerſetzt! běda tomu, kdož ſe zprotiwj! er bleibt, Trotz allen Gründen, bey ſeiner Meinung, na wzdoru wſſem důkazům zůſtáwá na ſwém. 5) Trotz dem, wirſt du verlieren, bez toho, truc toho, ztratjš; Trotz deines Geldes, wirſt du nicht gewinnen, truc twých 291 peněz, newyhrageš; er lauft Trotz einem Laufer, běžj truc laufra, gako laufer (běhaun.)



Strany zdroje: II/291

Trotzen, v. n. chlubiti ſe, wypjnati ſe; ſie trotzen auf ihren Reichthum, wypjnagj ſe ſwým bohatſtwjm. 2) ſpauſſtěti ſe, ſpoléhati; auf ſeine Macht trotzen, ſpauſſtěti ſe na ſwau moc. 3) zpěčowati ſe, oprnauti ſe; aller Gefahr, wſſemu nebezpečenſtwj ſe oprnauti. 4) trucowati, wzdorowati; das Kind trotzt, djtě trucuge.



Strany zdroje: II/291

Trotzig, adj. wzdorný; ein trotziger Menſch, zpurný člowěk; ein trotziges Kind, trucowité djtě; eine trotzige Antwort, wzdorná odpowěd. 2) zamračený, zamračilý; trotzig ausſehen, mračiti ſe; adv. —ně, le.



Strany zdroje: II/291

Trübe, adj. kalný, turbidus; das Waſſer, Bier, Wein, woda, piwo, wjno; prov. im Trüben fiſchen, lowiti w huſtém; trübes Waſſer, im Fluße, okalek, záplawa; trübe werden, kaliti ſe, zakaliti ſe, turbidum reddi; trübe machen, kaliti, zakaliti. 2) poſſmaurný, zakabonělý, turbidus; trüber Himmel, poſſmaurné nebe; trübes Wetter, nečas, poſſmaurno, poſſmaurnoſt; mit Regen vermiſcht, nehoda, ſlota; trübe werden, kaboniti ſe, mračiti ſe, powláčeti ſe; es iſt heute trübe, geſt dnes poſſmaurno. 3) fig. zamračený, newrlý, newhodný; trübe ausſehen, newrle wyhljzeti, poſſmuřowati ſe.



Strany zdroje: II/291

Trumm, n. pl. Trümmer, beym Weber, třjſně, třápy. 2) Eines Ortes, zřjceniny, ruinae. 3) Vom Gefäßen, ſtřepiny, testae. 3) Von Holzwerk, zlomky; eines geſcheiterten Schiffes, rozbitiny; zu Trümmern gehen, ztroſkotati ſe, roztroſkotati ſe, rozbiti ſe, roztlaucy, roztlaucy ſe, roztřjſkati ſe; in Trümmer, na kuſy, na cancory, na caparty, na patrtky.



Strany zdroje: II/291

Trunk, m. pitj, haustus; Jemanden im Trunke hindern, někomu překazyti w pitj; einen guten Trunk thun, hodně ſe napiti; auf einen Trunk, gednjm dauſſkem, na geden dauſſek. 2) gedno napitj; einen Trunk Bier thun, gednau ſe napiti piwa; ein Trunk Wein, nápitek wjna. 3) pitj; zum Trunke zaſammen kommen, ſcházeti ſe k pitj. 4) opilſtwj, chlaſt; ſich dem Trunke ergeben, oddati ſe chlaſtu, opilſtwj.



Strany zdroje: II/292

Trunken, adj. opilý, ebrius; trunken werden, opiti ſe, inebriari; öfter, opjgeti ſe; etwas; podnapiti ſe; Trunken machen, opiti, opjgeti, podnapiti; ein Trunkener, opilý, opilec; Trunkener Weiſe, z opilſtwj. 5) fig. opogený; vor Freude, opogený radoſtj; trunken werden vor Vergnügen, von Hoffnung, radoſtj, naděgj ſe opogiti; vor Schlaf, Schlaftrunken ſeyn, rozeſpalým býti.



Strany zdroje: I/78

Ausreden, 1. v. n. wymluwiti, domluwiti, přeſtati mluwiti, dořjcy, dořjkati. 2. v. a. eloqui, wyprawiti, wyſlowiti; diſuadere, wymluwiti, wymlauwati; ſich ausreden, excuſare ſe, wymlauwati ſe, omlauwati ſe.



Strany zdroje: I/78

Ausregnen, v. n. wyprſſeti ſe, přeſtati prſſeti.



Strany zdroje: II/292

Tuchhandel, m. obchod ſe ſuknem, ſaukenictwj.



Strany zdroje: II/292

Tüchtig, adj. hodný, egregius; ein tüchtiger Menſch, Meſſer, hodný člowěk, nůž; ein tüchtiges Stück Brod, hodný kus, hunt chleba; tüchtig durchprügeln, eſſen, trinken, hodně wypráſkati, gjſti, pjti. 2) způſobný, způſobilý, idoneus; er iſt tüchtig dazu, hodj ſe k tomu, geſt k tomu způſobný; adv. —ně.



Strany zdroje: II/293

Tummeln, v. n. reyditi. 2) v. a. mlowati; ein Pferd, koně. b) zatáčeti, proháněti; einen Soldaten, wogáka; ſich herum, reyditi, honcowati ſe, zatáčeti ſe. c) poſpjſſiti ſobě; Tummle dich! otoč ſe! poſpěš.



Strany zdroje: I/78

Ausreiſen, v. n. na ceſtu ſe dáti; zu Fuß, wygjti; zu Pferd, Wagen, wygeti. 2) ſie haben ausgereiſet, přeſtali putowati.



Strany zdroje: I/78

Ausreiſſen, 1. v. a. wytrhnauti, wypleniti; aus der Hand, wydřjti; die Fluth hat die Dämme ausgeriſſen, powodeň hráze roztrhla, protrhla. 2. v. n. wytrhnauti ſe, ſtrhnauti ſe; fig. davon laufen, vtecy, vtjkati, prchnauti, odběhnauti.



Strany zdroje: II/293

Türk, m. Turek, Turca; die —inn, Turkyně; ein Türk werden, poturčiti ſe; zum Türken machen, poturčiti.



Strany zdroje: II/294

Uibel, adj. zlý, malus; comp. übler, horſſj; adv. zle, comp. hůře, hůř; es wird mir übel, geſt mi zle, těžko, mdlo; ſich übel befinden, übel auf ſeyn, zle, nedobře ſe mjti. 2) na nic; es riecht übel, wonj na nic; der Wein iſt nicht übel, wjno nenj na nic; es kleidet ihn übel, na nic mu to ſtogj, ſluſſj; übel lauten, na nic znjti; er ſchreibt übel, na nic pjſſe; Jemanden übel halten, s někým na nic nakládati; ein übler Geſchmak, Traum, Weg, na nic chuť, ſen, ceſta; übel hören, neſlyſſeti dobře; übel zu Fuße ſeyn, na nic býti na nohy; üble Nacht haben, na nic noc mjti. 3) zlý, zle, etwas übel auslegen, zle wykládati, za zlé pokládati; etwas übel verſtehen, něčemu zle, nedobře rozuměti; ſein Geld übel anwenden, penjze zle tráwiti, mařiti; er mag wohl oder übel wollen, chtěg nechtěg; es gehet ihm übel, zle ſe ſe mu wede zle ſe mu wede ; es wird dir übel bekommen, zlým toho zažiweš; in einem üblen Rufe ſeyn, w zlé powěſti býti; die mir übels gönnen, kteřj chtěgj mi zlého; übels thun, zlé činiti, zlého ſe dopuſtiti, dopauſſtěti; übel nehmen, aufnehmen, za zlé pokládati.



Strany zdroje: II/294

Uibel, n. wada; am Fuße, na noze; das fallende Uibel, padaucý nemoc. 2) zlé; man muß Uibel mit Uibel vertreiben, zlé ſe muſý zlým zahnati; aus zwey Uibeln das kleinſte wählen, z dwogjho (dwého) zlého neymenſſj woliti.



Strany zdroje: I/78

Ausrenken, v. a. wywinauti, wymknauti, wywrtnauti; er hat ſich die Hand ausgerenkt, wytknul, wymrſſtil ſy ruku. Die Ausrenkung, wywinutj.



Strany zdroje: II/294

Uiben, v. a. cwičiti; die Truppen in den Waffen, wogſko w zbrani; geübte Soldaten, wycwičenj, cwičnj wogácy; ſich in etwas, ſe w něčem cwičiti. 2) prowozowati; eine Wiſſenſchaft, s vměnjm ſe objrati; eine Kunſt, Handwerk, kunſt, řemeſlo prowozowati. 3) Rache an Jemand, nad někým ſe pomſtiti; Gewalt, moc prowoditi.



Strany zdroje: II/294, II/295, II/296

Uiber, adv. es gehet alles bunt über, wſſecko na opak, na ruby, zwrub na ljc; das Glas läuft über und über, ſklenice přetyká walem; über und über, na překot; über und über purzeln, překotiti ſe; es iſt über und über voll, ge ſtreychem plná; über und über naß, ſkrz na ſkrz mokrý; es iſt über, giž ge po wſſem, konec, po tom. 2) praep. I. nad; a) es liegt über der Thür, ležj nadedweřmi; über ihm, nad njm; ein Herr über alles, pán nadewſſjm; über Jemanden herrſchen, nad někým panowati. b) etwas über die Thür legen, něco nade dwéře položiti; über die höchſten Berge, nad neywyšſſj hory; das geht über alles, to gde nadewſſecko; über alle Maßen ſchön, překráſný; über die Maße treiben, nemjrně, přes přjliš ſobě počjnati; er wohnt über mir, bydlj nademnau; er ſteckt in Schulden bis über die Ohren, wězý w dluzých až po vſſi; b) Fleißig über Arbeit ſeyn, pilně pracowati; ich war eben über dem Schreiben als er kam, práwě ſem pſal, když přiſſel; immer über den Büchern liegen, pořád 295 w knihách wězeti; lange Zeit über etwas zubringen, mnoho čaſu s něčjm ſtráwiti; über wenigem getreu, nad málem wěrný. II. při; er lacht über die Erzählung, ſměge ſe powjdačce; über der Mahlzeit trinken, při gjdle pjti; über dem Leſen, dem Gebeth, der Arbeit einſchlafen, při čtenj, modlitbě, při prácy vſnauti; über dem Bethen gab er ſeinen Geiſt auf, modle ſe duſſi wypuſtil; über Tiſche, při ſtole. III. pro; ſich über dem Heben etwas verrenken, zdwjhage něco ſobě wylomiti; über einer langen Rede heiſer werden, dlauho mluwě ochraptěti; über einen Lärm erwachen, hlukem ſe probuditi; über der langen Reiſe, pro dlauhoſt ceſty; über dem Leſen, Eſſen und Trinken vergeſſen, pro čtenj na gjdlo a pitj zapomenauti; über dieſer Rede, pro tu řeč. IV. a) za; über dem Strome, Fluſſe wohnen, za řekau bydleti; über der Gränze, za hranicemi; gegen mir über, proti mně. V. přes; über alle Berge, přes hory doly; a) über den Fluß ſchiffen, přes řeku ſe plawiti; über den Markt gehen, fahren, přes trh gjti, geti; über den Weg, přes ceſtu; über das Ziel ſchreiten, cýl, mezy překročiti; über einen Stein fallen, přes kámen vpadnauti; über die Klinge ſpringen laſſen, ſeſekati; über Feld gehen, přes pole gjti; über Prag nach Wien, přes Prahu do Wjdně; etwas über ſich nehmen, něco na ſebe wzýti; b) über zehn Pfund ſchwer, přes deſet liber ztjžj; über drey Finger breit, přes tři prſty zſſjřj; über die Hälfte, přes polowičku. VI. k; wie biſt du darüber gerathen? kteraks k tomu přiſſel? er kann über alles, über das Geld, darf nicht über das Geringſte, může ke wſſemu, k penězům, neſmj k neymenſſjmu; es geht ſo ſehr über das Geld, über den Beutel, gde to přjliš do peněz, na penjze, do měſſce, na měſſec; es gehet über uns her, gde to na nás. II. na; ſich über eine Sache ärgern, freuen, erzürnen, beklagen, beſchweren, erbarmen, entſetzen, entrüſten, verwundern, bekümmern, betrieben, kränken, grämen, na něco ſe mrzeti, z něčeho ſe radowati, na něco ſe rozhněwati, na něco nařjkati, ſobě ſtěžowati, nad něčjm ſe ſmilowati, ſlitowati, něčeho ſe vleknauti, zhrozyti; na něco ſe rozlobiti, něčemu ſe diwiti, o něco ſe ſtarati, pro něco ſe rmautiti, něčjm ſe ſauditi, trápiti; über eine Sache erſchrecken, něčeho ſe vleknauti; über eine Sache mürriſch werden, pro něco a na něco ſe mračiti; über eine Sache murren, klagen, fluchen, zürnen, zanken, weinen, na něco reptati, nařjkati, kljti, ſe hněwati, pro něco ſe waditi, plakati; machen ſie mir keine Vorwürfe darüber, newytýkagj mi toho; über die Epiſtel predigen, kázati na epiſſtolu; eine Auslegung über ein Buch machen, wýklad na knihu vdělati; ſich über etwas beſinnen, na něco ſe rozmyſliti; über etwas nachdenken, o něčem rozmeyſſleti; ein Urtheil über etwas fällen, rozſudek na něco wyneſti, včiniti; ſeine Meinung über etwas ſagen, ſwé mjněnj o něčem řjcy; ſich über eine Sache überreden, berathſchlagen, o něco rozmluwiti, ſe poraditi; ein Buch über etwas ſchreiben, knihu o něčem pſáti. VIII. wjce; über Macht eſſen, gjſti wjc než může; über Durſt trinken, pjti wjce než ſe chce; ſie liefen über Macht, běželi co mohli; über die Gebühr fordern, žádati wjce než patřj; über die Maße, nad mjru, z mjry, přjliš. IX. Nimmſt du andere Weiber über dieſe, pogmeſſli giné ženy mimo tyto; über Vermuthen, mimo nadánj. X. Eine Sünde über die andere häufen, hřjch na hřjch množiti; eine Ohnmacht über die andere, padá z mdloby do mdloby; Briefe über Briefe, pſanj na pſanj; Bothen über Bothen ſchicken, poſel na poſla, poſla za poſlem poſýlati; 296 Schulden über Schulden machen, dělati dluh na dluh; über das, přes to, nad to; über das alles iſt heute der dritte Tag, k tomu ke wſſemu geſt dnes třetj den; über dieß, přes to, nad to. XI. Heut über acht Tage, od dneſſka za oſm dnj; morgen über vierzehn Tage, od zegtřka za čtrnácte dnj; heut über drey Wochen, od dneſſka za tři neděle; übers Jahr komme ich wieder, za rok ſe nawrátjm; wenn ich übers Jahr lebe, buduli přes rok žiw; Allemahl über den Tag, wždy ob den; über eine Weile, za chwjlku; über lang oder kurz, na dlauze nebo na krátce, dřjwe nebo pozděgi; über ein Kleines, maličko. XII. Die Mahlzeit über, přes oběd, über Winters über, Sommers über, přes zymu, přes léto. XIII. Uiber die Dummheit, hlaupoſt o hlaupoſt ; die Bosheit, den Narren, das Gewäſch, o neſſlechetnoſt, o bláznu o blázna , o pleſkánj.



Strany zdroje: II/296

Uiberarbeiten, v. a. předělati něco. 2) pracý ſe namocy, přetrhnauti.



Strany zdroje: II/296

Uiberbiethen, v. a. wjce podati. 2) předati ſe.



Strany zdroje: II/296

Uiberblühen, v. rec. ſich, překweſti ſe.



Strany zdroje: I/8

Ablehnen, v. a. zpodpjrati. 2) odwrátiti, odkloniti. 3) Einwürfe, odpory zmjtati, námjtky zwywraceti. 4) eine Ehre, cti nepřigjmati. 5) wypůgčiti ſy.



Strany zdroje: II/296, II/297

Uibereilen, v. a. předſtihnauti, přeſtihna 297 ti přeſtihnauti ; Eile, daß er dich nicht übereile, poſpěš, aby tě nepřeſtihl. 2) zachwatiti, překwačiti, překwapiti; der Tod hat ihn übereilt, ſmrt ho zachwatila; von einem Fehl übereilt werden, w něgaké pokljſce zachwacen býti; vom Zorne übereilt werden, vnáhliti ſe. 3) překwapiti, machen daß ſich übereilt, na někoho vkwapiti; ſich, ſe; übereilt, překwapenj překwapený .



Strany zdroje: II/297

Uiberein, adv. ſtegně, gednoſtegně; überein kommen, ſrownáwati ſe, shodnauti ſe; überein ſtimmen, ſrownati ſe, ſrownáwati ſe; ſich überein lauten, gednoſtegně znjti.



Strany zdroje: II/297

Uibereinander, Uiber einander, gedno na druhém, gedno na druhé, na ſebe.



Strany zdroje: II/297

Uibereintreffen, v. n. ſrownáwati, trefowati ſe.



Strany zdroje: II/297

Uibereſſen, v. rec. ſich, přegjſti ſe.



Strany zdroje: II/297

Uiberfahren, v. n. přeplawiti ſe, přewezti ſe, přewážeti ſe. 2) v. a. přeplawiti; den Fluß, řeku. b) přegeti; ein Brett mit Leimwaſſer, prkno klihowau wodau.



Strany zdroje: II/297

Uiberfreſſen, v. a. přežrati; ſich, ſe.



Strany zdroje: II/297

Uiberfüllen, v. a. přeplniti; ſich, ſe.



Strany zdroje: II/297

Uibergabe, f. odewzdánj; eines Gutes, ſtatku; die Uibergabe an Gott, odewzdánj ſe Bohu. 2) wzdánj; einer Feſtung, pewnoſti.



Strany zdroje: II/298

Uibergeben, v. a. dodati, odweſti, odewzdati; einen Brief, pſanj. 2) odewzdati; ſich Gott, ſe Bohu; ein Gut, ſtatek; dem Feinde die Stadt, nepřjteli měſto poddati. 3) ſich, kuckati ſe, s kantorem ſe práti, wrhnauti ſe.



Strany zdroje: II/298

Uibergehen, v. n. přetýkati, přeljwati ſe, přetápěti, der Fluß, řeka, pocházeti, pogjti. 2) Die Augen gehen ihn über, ſlze ho poljwagj, ſlze ho pocházegj. 3) přegjti; zum Feinde, k nepřjteli; zu einer andern Partey, k giné ſtraně. 3) přeſtaupiti; zu einer andern Religion, k ginému náboženſtwj překročiti, přegjti, přeſtaupiti. 4) poddati ſe, wydati; die Stadt ging über, měſto ſe wydalo. 5) In die Fäulniß, zhnjti; ins Geblüt, do krwe ſe wrazyti. 6) přegjti; ein Feld, pole; eine Rechnung, počet. 7) pominauti; mit Stillſchweigen, mlčenjm. 8) promeſſkati; das Aderlaſſen, Eſſen, das Fieber, den Schlaf, žilau pauſſtěnj, oběd, zymnicy, ſpanj. 9) Sich, von vielem Gehen, vgjti ſe.



Strany zdroje: II/298

Uiberhand, adv. nehmen, rozmocy ſe, rozmáhati ſe; das Unkraut nimmt überhand, zuna ſe rozmáhá; das Gewäſſer nahm überhand, woda ſe rozmohla, rozwodnila.



Strany zdroje: II/298

iberhang, m. des Baumes, přewěſſowánj ſe ſtromu, přewěſa. 2) am Hauſe, pawlač. 3) opona.



Strany zdroje: II/298

Uiberhängen, v. a. zawěſyti přes něco; ein Tuch überhängen, hoditi ſſátek přes hlawu, hlawu zaobaliti. 2) die Bäume überhängen mit Früchten, ſtromy ſe owocem prohybagj.



Strany zdroje: II/298

Uiberharſchen, v. n. okorati; das Brod, chléb. 2) ſtrupatěti, doſtáwati ſtrup; die Wunde, rána. 3) ſtřjſſiti ſe; das Waſſer fängt an zu überharſchen, woda ſe zaſtřiſſuge, zaſtřižuge.



Strany zdroje: II/298

Uiberhäufen, v. a. přeplniti; ſich mit Waaren, ſe zbožjm. 2; 2) obſypati; mit Wohlthaten, Reichthümern, Lobesſprüchen, Freuden, dobrodinjmi, bohatſtwjm, pochwalau, radoſtj; überhäufte Güte, Höflichkeit, přjliſſná dobrota, zdwořiloſt. 3) zaneſti, zanáſſeti, zawaliti; mit Arbeit, mit Geſchäften, pracý, zanepráždněnjmi; mit Vorwürfen, wypeſkowati.



Strany zdroje: II/298

Uiberheben, v. a. ſich, pozwihowati ſe, wypjnati ſe, wynáſſeti ſe, se extollere. 2) zbawiti, ſproſtiti; der Mühe, des Weges, der Sorge, práce, ceſty, ſtaroſti. 3) v. rec. ſich, namocy ſe, porauchati ſe.



Strany zdroje: II/299

Uiberhören, v. a. přeſlechnauti. 2) ſtawěti ſe neſlyſſe. 3) wyſlechnauti, wyſlýchati; exaudire; eine Lection, lekcý.



Strany zdroje: II/299

Uiberkaufen, v. a. ſich, překaupiti ſe.



Strany zdroje: II/299

Uiberkippen, v. n. klopiti ſe; der Tiſch kippt, ſtůl ſe naklopuge. 2) v. a. klopiti; den Schrank, policy.



Strany zdroje: I/78

Ausruhen, v. n. odpočinauti, odpočjwati, ſobě oddechnauti.



Strany zdroje: II/299

Uiberkleiden, v. a. přewljknauti; ſich, ſe. 2) Bekleiden, oſſatiti, oblécy.



Strany zdroje: II/299

Uiberkommen, v. n. přegjti, transire; b) Mit Jemanden, shodnauti ſe, porownati ſe. 2) doſtati, doſáhnauti.



Strany zdroje: II/299

Uiberladen, v. a. přeložiti, překládati; einen Wagen, wůz. 2) fig. přeplniti, přecpati; den Magen, žaludek. b) přetjžiti, zawaliti; ſich mit Geſchäften, ſe zanepráždněnjmi.



Strany zdroje: I/78

Ausrühren, v. a. wytřáſti, wytřáſati; die Erbſen rühren ſich aus, hrách ſe wytřáſá, wypadá. 2) die Butter, wywrtěti máſlo.



Strany zdroje: II/299

Uiberlaſſen, v. a. nechati, pozůſtawiti, relinquere. 2) puſtiti přes; man will uns nicht überlaſſen, nechtj nás puſtiti přes řeku. 3) přepuſtiti; ein Pferd, einen Garten, koně, zahradu. 4) popuſtiti; eine Stadt, ein Land dem Feinde, nepřjteli měſto, zemi. 5) nechati, zanechati; etwas Jemandes Gutachten, něco nečjmu něčjmu vznánj; Wahl, Willkühr, na něčj wůli; das überlaſſen ſie mir, to nechagj, zanechagj mne mně . 6) oddati ſe, wydati ſe; ſich den Laſtern, na neſſlechetnoſti; den Wollüſten, rozkoſſj hleděti; den Sorgen, dem Schmerze, ſtaroſtem, boleſti ſe poddati. 7) odewzdati, poručiti, oddati; ſich Gott, ſe Bohu; Jemandes Schutze, něčj ochraně, pod něčj ochranau; ſich Jemanden, ſe někomu .



Strany zdroje: II/299, II/300

Uiberlaufen, v. n. a) přetýkati, přeljwati ſe; das Glas, der Brunnen, ſklenice, ſtudnice. b) kypěti; der Topf, hrnec. c) zdwjhati ſe; die Galle, žluč. d) politi, pocházeti, pogjti; die Augen, ſlzy ho poljwagj, pocházegj. e) přeběhnauti; zum Feinde, einer andern Partey, Religion, . f) nepřjteli, giné ſtraně, náboženſtwj; täglich liefen viele über, denně gich mnoho přebjhalo. 2) a) přeběhnauti, zaběhnauti; ein Kind, djtě. b) přikročiti, přiběhnauti; Jemanden mit dem Degen, na někoho mečem. c) fig. nabjhati; mit Bitten, Fragen, proſſenjm, otázkami. d) přeběhnauti; ein Buch, eine Rech 300 nung, knihu, počet. e) napadati, lauſſtiti, pocházeti; es überläuft mich ein Schauer, Angſt, hrůza, auzkoſt mne napadá, obcházý. f) předběhnauti, přeběhnauti; der Hund den Haſen, pes zagjce. g) ſich müde laufen, vběhati ſe.



Strany zdroje: II/300

Uiberlaut, adj. welmi na hlas; überlaut rufen, ſchreyen, wolati, křičeti co hrdla mjti, naparowati ſe; lachen, řehtati ſe; ein überlaufendes Gelächter, řeht, řehtánj.



Strany zdroje: II/300

Uiberlegen, v. a. přiložiti; ein Pflaſter, flaſtr. b) položiti; ein Kind, djtě (na ſtolicy) k potreſtánj. 2) přeložiti; mit Abgaben, daněmi. b) překládati, přeložiti; rozwážiti, ſich eine Sache, ſobě něco; lange etwas, překládati, rozwažowati, rozpakowati, přemjtati něco.



Strany zdroje: II/300

Uibermaß, n. přeměřenj, co ſe přeměřj. 2) fig. neſmjrnoſt; das Uibermaß ihrer Güte, neſmjrná gegich dobrota; er hat es im Uibermaß erfüllt, wyplnil to co neyhogněgi; im Uibermaße der Freude, w přjliſſné radoſti.



Strany zdroje: II/301

Uibermüthig, adj. zpupný, wyſokomyſlný, přjliš pyſſně o ſobě ſmeyſſlegjcý. 2) rozpuſtilý, proſtopáſſný; adv. —ně, le.



Strany zdroje: II/301

Uibernehmen, v. a. přegmauti, přigjti, přigjmati, suscipere; ein Gut, ſtatek; die Waaren, zbožj. 2) přewzýti, na ſebe wzýti; ein Amt, eine Arbeit, auřad, prácy. 3) ſich, přebrati ſe; mit Eſſen und Trinken, w gjdle a w pitj; mit Arbeit, vpachtowati ſe, vpracowati ſe. 4) přetahowati; die Unterthanen mit Abgaben, poddané daněmi; ſeine Kunden, ſwé kupowače. 5) zmocy; der Trunk hat ihn übernommen, chlaſt ho zmohl.



Strany zdroje: II/301

Uiberpurzeln, v. rec. překotiti ſe, zwrátiti ſe.



Strany zdroje: II/301

Uiberreden, v. a. namluwiti, přemluwiti, naweſti; überrede deinen Mann, namluw, přemluw ſwého muže; er iſt nicht zu überreden, nenj k přemluwenj; ſich leicht überreden laſſen, dáti ſe lehce namluwiti, přemluwiti.



Strany zdroje: II/302

Uiberſchauen, v. n. přehljdnauti, překauknauti ſe. 2) v. a. přehljdnauti.



Strany zdroje: II/302

Uiberſchießen, v. n. přeſtřeliti. b) Beym Buchdrucker, přidati, přiwrhnauti. c) der Jagdhund, přeháněti ſtopu. 2) v. a. přeſtřeliti; einen Haſen, zagjce. b) ſich, překotiti ſe.



Strany zdroje: II/302

Uiberſchiffen, v. n. přeplawiti ſe. 2) v. a. přeplawiti.



Strany zdroje: II/302

Uiberſchlagen, v. n. přechýliti ſe; die Wage, wážky. b) přemrſſtiti ſe; das Kind, das Pferd ſchlägt über, djtě ſe přemrſſtilo; kůň ſe přemrſſtil. c) potáhnauti ſe; mit Schimmel, pleſniwěti. d) odwlažiti ſe, odrazyti ſe, odrážeti ſe; das Bier, der Wein, piwo, wjno; überſchlagen laſſen, nechati odrazyti; überſchlagenes Bier, odražené piwo. 2) v. a. založiti; die Aermel, rukáwce. b) přiložiti, přikládati; warmen Wein, teplé wjno . c) otlaucy; einen Hund, pſa; ein überſchlagener Hund, otlučený pes. d) ſich, přemrſſtiti ſe; (rücklinks wie ein Pferd, na znak gako kůň.) e) eine Stelle, ein paar Blätter, mjſto, pár liſtů. f) etwas aus der Waagſchale, něco zběžně přewážiti; die Koſten, den Gewinn, zběžně náklad, vžitek připočjtati.



Strany zdroje: II/302

Uiberſchleichen, v. a. přilauditi ſe, připlazyti ſe.



Strany zdroje: II/302

Uiberſchreiten, v. n. překročiti ſe. 2) v. a. překročiti, přeſtaupiti, transgredi; das Ziel, cýl. b) fig. die Gränze, mezy, z mezý wyſtaupiti; ein Geſetz, zákon přeſtaupiti, překročiti.



Strany zdroje: II/303

Uiberſchwanken, v. n. přetýkati. 2) překlopowati ſe.



Strany zdroje: II/303

Uiberſchwemmen, v. a. zatopiti, rozwodniti ſe, inundare.



Strany zdroje: II/303

Uiberſegeln, v. a. přeplawiti ſe. 2) přeplawiti, zgezditi plawbau, zplawiti; alle Meere, wſſecky moře. 3) wrazyti; ein Schiff, lodj na loď wrazyti, přeplawiti. 4) předplawiti.



Strany zdroje: II/303

Uiberſetzen, v. n. přeſkočiti; über den Graben, přes přjkop. b) přeplawiti ſe. 2) v. a. přeplawiti; Truppen, wogſko; ſich überſetzen laſſen, přeplawiti ſe. b) poſtawiti; den Topf, hrnec. c) přeſaditi, překládati, přeložiti, transferre; aus dem Deutſchen ins Böhmiſche, z němčiny do čeſſtiny , zčeſſtiti. d) přeſaditi; aus Prag nach Pilſen, z Prahy do Plzně. e) přeſaditi, přeplniti; ein Haus mit euten, einen Garten mit Bäumen, dům lidmi; zahradu ſtromy; das Handwerk iſt mit Meiſtern überſetzt, řemeſlo ge přeſazeno , přeplněno miſtry. f) nadſaditi, nadſazowati; Jemanden, nadſaditi na někoho.



Strany zdroje: II/303

Uiberſiedeln, v. n. přeſtěhowati ſe. 2) v. a. přeſtěhowati.



Strany zdroje: II/303

Uiberſingen, v. a. přezpjwati; eine Arie, aryi. b) ſich, ſe. c) Jemanden, někoho.



Strany zdroje: II/303

Uiberſpringen, v. n. přeſkočiti. b) namrſſtiti; eine Sehne, žjlu, ſwaz. c) ſich, ſkokem ſobě vbljžiti.



Strany zdroje: II/304

Uiberſtrömen, v. a. wytápěti, wyſtupowati, přetýkati, přeljwati ſe. 2) v. a. oſauti; mit Gaben, dary.



Strany zdroje: II/304

Uiberſtudieren, v. a. převčiti, přeſſtudowati; ſich, ſe.



Strany zdroje: II/304

Uiberſtürzen, v. n. překlopiti ſe; ein Glas, ſklenicy. 2) v. a. poklopiti; den Deckel, pokličku h) b) ſich, přewrcy ſe, zwrátiti ſe, přewrátiti ſe, zkáceti ſe, překotiti ſe; ein Pferd, kůň.



Strany zdroje: II/304

Uibertrinken, v. rec. opiti ſe, přepiti ſe.



Strany zdroje: II/305

Uiberwallen, v. n. kypěti, wzwjrati ſe. 2) přeljwati ſe, přetýkati, kypěti.



Strany zdroje: II/305

Uiberweiſen, v. a. povkázati, assignare. 2) dokázati, dokazowati; er iſt überwieſen worden, dokázalo ſe mu; des Diebſtahls, geho zloděgſtwj.



Strany zdroje: II/305

Uiberwerfen, v. a. přehoditi; einen Stein, kámen; einen Mantel, pláſſť na ſe hoditi. 2) Den Teig, přewaliti těſto. 3) fig. ſich, pohodnauti ſe s někým, rozkmotřiti ſe, pohaſſteřiti ſe.



Strany zdroje: II/305

Uiberziehen, v. n. přeſtěhowati ſe, transmigrare. 2) v. a. přetáhnauti, illuc trahere. b) powlécy, powljknauti; ein Bett, poſtel. c) pomlázeti ſe, powlákati ſe, mračiti ſe; der Himmel ſich, nebe. d) potáhnauti, přetáhnauti; mit Gold, Leder, zlatem, kožj. e) Ein Land mit Krieg, nepřátelſky do země wtrhnauti.



Strany zdroje: II/305, II/306

Uibrig, adj. oſtatnj, reliquus; Geld, Tage, Freunde, penjze, dni, přátelé; im übrigen, oſtatně. 2) zbýwati, zbýti, pozůſtáwati; ich habe nichts davon übrig, nic mi z toho nezbýwá; ich allein bin noch übrig, gá ſem gediný geſſtě pozůſtal, zůſtal; 306 iſt noch Hoffnung übrig? geli geſſtě něgaká naděge? nun bleibt mir nichts weiteres übrig, als —, nynj nic mi wjce nepozůſtáwá, než —; haſt du Zeit übrig? máš, kdy? pochwjli? übrig laſſen, zanechati , pozůſtawiti; übrig behalten, podržeti, zanechati; übrig haben, doſtatek, hognoſt mjti. 4) 3) zbytečný; das iſt übrig, to ge zbytečné. 4) zbýti, zbawiti ſe; eine Sache, něčeho.



Strany zdroje: II/306

Uhr, f. hodina; hora; es iſt ſchon ſechs Uhr, giž ge ſſeſt hodin; es hat ſchon ein Uhr geſchlagen, giž gedna hodina (hodina) odbila; wie viel Uhr iſt es? kolik ge hodin. 2) hodiny, horologium; dim. das Uihrchen, hodinky; eine Sanduhr, ſypacý hodinky; Taſchenuhr, hodinky (do kapſy); die Uhr aufziehen, hodiny natáhnauti; nach der Uhr ſehen, na hodiny ſe podjwati; die Uhr richten, hodiny naſtrogiti, zprawowati.



Strany zdroje: II/306, II/307

Um, I. praep. okolo; a) wůkol; um die Stadt gehen, okolo měſta gjti, měſto obcházeti; ganz um das Haus herum, kolem okolo domu; rund, rings um den Tiſch treten, okolo ſtolu ſe zaſtawiti, ſtůl obſtaupiti; er iſt den ganzen Tag um ihn, celý den geſt okolo něho. b) fig. er muß um dieſe Gegend wohnen, muſý tu někde bydleti; es iſt um ſechs Uhr, geſt aſy ſſeſt hodin; Mittag, okolo poledne, poledne; um Mitternacht, okolo půlnocy, o půlnocy; um Oſtern, um Pfingſten, um Johanni, o welikonocy, o letnicých, o ſwatém Janě. II. ob, po, allemal um den andern Tag, wždy ob den; einer um den andern, geden po druhém. 3) Es iſt eine ſchöne Blume um eine Roſe, růže geſt pěkný kwjtek; es iſt eine wunderliche Sache um den Appetit, chtjč (chuť) geſt diwná wěc; es iſt eine kitzliche Sache um den Hausfrieden, wýborná geſt wěc pokog w domě. 4) Wie ſteht es um euch, gak ſe máte? wie ſteht es um unſere Sache? gak ge, gak ſe děge s naſſj wěcý? es ſteht ſchlecht um euern Bruder, s waſſjm bratrem ge zle; es ſteht ſehr mißlich um ihn aus, geſt s njm welmi zle; aber wie ſiehet es um die Ehre aus? než gakž ge ſe ctj. 5) o; a) um etwas, um die Uhr, um ein Auge, um ſein Vermö 307 gen, um ſeinen guten Namen, um das Leben kommen, o něco, o hodiny, o oko, o gměnj, o dobré gméno, o žiwot přigjti; um das Geld, um das Leben bringen, o penjze, o žiwot připrawiti. b) wiſſen ſie auch um die Sache? wědjli co o tom? ich weiß nicht darum, nic o tom newjm. c) um etwas ſpielen, o něco hráti; ſich um etwas bemühen, bewerben, o něco ſe přičiniti; um etwas bitten, o něco proſyti; um etwas hadern, ſich um etwas zanken, ſtreiten, o něco ſe ſwařiti, waditi, hádati; um etwas loſen, würfeln, o něco loſowati, w koſtky hráti; ich will darum ſchreiben, budu o to pſáti; ſich Mühe um etwas geben, o něco vſylowati; es iſt ihm nur darum zu thun, gen o to mu gde; es iſt ihm nur um Geld, gde, běžj mu gen o penjze; Jemanden um Rath fragen, radu s někým bráti; er hat mich ſchon lange darum geplagt, giž dáwno mne o to trápil. d) das Fenſter iſt um zwey Fuß höher, als die Thür, okno ge o dwa ſtřewjce wyšſſj než dwéře; ich bin um zehn Jahr älter als du, o deſet let ſem ſtarſſj než ty; dieſes Haus iſt um hundert Thaler theurer, als jenes, dům ten geſt o ſto tolarů dražſſj než onen; um ein Haar, o wlas; o chlup; es iſt um zwey Tage zu thun, běžj gen o dwa dni. 6) Es iſt um ihn gethan, geſt po něm; es iſt Schade um ihn, ge ho ſſkoda. 7) pro; a) ſich um etwas betrüben, kränken, weinen, zürnen , něco ſe rmautiti, trápiti, plakati, ſe hněwati. b) um den Arzt, um Wein ſchicken, pro lékaře, pro wjno poſlati. c) um Gottes Willen, pro Boha; um ſein ſelbſt Willen, pro něho ſamého; um deinet, meinet Willen, pro tebe, pro ſebe . 8) na; um Rache rufen, na pomſtu wolati; habe ich das um dich verdient? zdali ſem toho na tobě zaſlaužil 9) um nichts und wieder nichts, pro nic za nic; um Lohn, ums Brod arbeiten, ze mzdy, z chleba pracowati; um eben der Urſache Willen, z té práwě přjčiny. 10) za; um Jemanden bitten, za někoho proſyti; um baar Geld, za hotowé (penjze); um zehn Thaler, za deſet tolarů; um zweyer Urſachen Willen, za dwogj přjčinau . 11) tjm; um ſo viel beſſer für ihn, tjm lépe pro něho; du wirſt um ſo glücklicher ſeyn, tjm ſſťaſtněgſſj budeš. 12) Um ſich freſſen, rozžjrati ſe, rozežrati, rozgjdati ſe; der Krebs, rak. II. conj. aby; ich lebe nicht um zu eſſen, ſondern ich eſſe um zu leben, negſem žiw, abych gedl, ale gjm, abych žiw byl; er iſt zu tugendhaft um nicht ein Chriſt zu ſeyn, geſt přjliš ctnoſtný, by nebyl křeſťanem . III. adv. von Leipzig nach Berlin über Dresden, zu reiſen, iſt viel um, z Lipſka do Berljna přes Drážďany, kdo gede, mnoho ſy zagede, zagjždj. b) die Stunde, die Woche, das Jahr iſt um, hodina proſſla, wyprſſela, proběhla, teyden, rok proſſel, proběhl; wenn meine Zeit um iſt, když můg čas dogde. c) um und um, kolem do kola, kolem a kolem; wenn es um und um kommt, když to přigde kolem a kolem. d) nichts um und an, nic, nicaucý nic nicaucý .



Strany zdroje: II/307

Umbehalten, v. a. na ſobě podržeti.



Strany zdroje: I/79

Ausſchäumen, v. a. pěniti; fig. z. B. Läſterungen, rauhawá ſlowa wypljwati. 2) přeſtati ſe pěniti; fig. wyſápati, vſápati ſe.



Strany zdroje: II/308

Umdrehen, v. a. otočiti, otáčeti; ſich, ſe. 2) zakrautiti, den Hals, krk.



Strany zdroje: II/308

Umfahren, v. n. zageti ſy, obgjžděti ſy. 2) v. a. obgeti, obgjžděti. b) přegeti, zageti, geda porazyti; ein Kind, djtě.



Strany zdroje: II/308

Umfallen, v. n. padnauti, vpadnauti, přewrcy ſe, zwrátiti ſe; die Mauer iſt umgefallen, zeď padla; in Ohnmacht ſinken und umfallen, omdlew, ( foem. omdlewſſi) zwrátiti ſe. 2) zdechnauti, zcýpnauti; das Pferd, kůň.



Strany zdroje: II/308

Umfangen, v. a. obehnati; mit einer Mauer, zdj. 2) obgjti, obgjmati, objmati; ſich, ſe. 3) obkljčiti; es umfangen mich die Schmerzen des Todes, obkličugj mne boleſti ſmrti.



Strany zdroje: II/308

Umfragen, v. n. dotazowati ſe, poptáwati ſe, potazowati ſe.



Strany zdroje: II/308

Umgang, m. oběh, běh, ochoz; das Rad that drey Umgänge, kolo třikrát oběhlo, otočilo ſe; das Rad in den Umgang bringen, kolo otočiti. 2) obchod, ochoz, processio, circuitus. 3) Zu Fuß, zacházka; zu Pferd, zagjžďka; einen Umgang nehmen, zagjti ſy, zageti ſy, zagjžděti ſy. 4) wyhnutj; Umgang nehmen, wyhnauti ſe; ich habe nicht Umgang nehmen können, nemohl ſem pominauti ſe wyhnauti; bez něčeho nemocy býti, nemocy ſe bez něčeho obegjti. 5) obcowánj, towaryšſtwj, obecenſtwj, zacházenj; haben, zacházeti s někým; im nachtheil. Verſt., obcowati. b) pawlač, podſebitj; dim. pawláčka; am Hauſe, při domě. 7) ochoz, ambitus; im Kloſter, w kláſſteře.



Strany zdroje: II/308, II/309

Umgehen, v. n. točiti ſe; das Rad geht um, 309 kolo ſe točj. 2) dogjti, docházeti; das Jahr geht um, rok docházý. 3) gjti; die Hütte geht um, huť gde. 4) obgjti, obcházeti; in der Stadt, w měſtě. 5) ſtraſſiti; hier geht es um, zde ſtraſſj. 6) točiti ſe, kolem gjti; der Kopf, hlawa ſe ſemnau točj, gde kolem. 7) zagjti ſy, zacházeti ſy, eine Meile, mjli. 8) objrati ſe, zacházeti; mit Wolle, Federn, wlnau, peřjm. 9) obcházeti; mit Lügen, lžj, lžmi. 10) ſſetřiti; mit Wahrheit, prawdy. 11) obmeyſſleti; auf Krieg, wognu; ich weiß, worauf er umgeht, wjm, co obmeyſſlj, nač bige. 12) zacházeti; mit guten Leuten, s dobrými lidmi; mit böſen, obcowati ſe zlými; hart, leutſelig, zpurně, wljdně. II. v. a. obgjti, obcházeti, circumire; eine Stadt, měſto. 2) pominauti, wyhnauti ſe; ich habe nicht umgehen können, dir ſolches zu melden, nemohl ſem pominauti to tobě oznámiti.



Strany zdroje: II/309

Umgucken, v. rec. ſich, ohljzeti, ohljdati ſe.



Strany zdroje: II/309

Umhaben, v. a. na ſobě mjti.



Strany zdroje: II/309

Umhängen, v. a. obwěſyti; einen Mantel, láſſť na ſebe wzýti; einem den Mantel, na někoho pláſſť dáti. 2) přewěſyti; die Kleider im Schranke, ſſaty w almaře. 3) owěſyti, owěſſeti.



Strany zdroje: II/309

Umher, adv. wůkol, kolem do kola, kolem a kolem; umher mit Golde eingefaßt, wůkol zlatem zadělaný. 2) Er ſahe umher, rozhljdl ſe, rozhljžel ſe; er ſahe um ſich her, hleděl wůkol ſebe; umher liegen, wůkol kolem, do kola ležeti; ſem a tam; umher ſchweifen, ſem a tam ſe plahočiti; umher irren, ſem a tam blauditi.



Strany zdroje: II/309

Umkehren, v. n. obrátiti ſe, wrátiti ſe, nawrátiti ſe, wraceti ſe; nach Hauſe, domů. b) obrátiti ſe; zur Buße, ku popokánj pokánj . 2) v. a. obrátiti; den Spieß, den Wagen, den Rock, ein Blatt, ſich im Bette, rožeň, wůz, kabát, liſt, ſe w poſteli, einmal, obrátiti; mehrmahl, obraceti ſe. b) fig. er iſt ganz umgekehrt, geſt wſſecken obrácen; alles umkehren, wſſe zwrub naljc obrátiti; eine Stadt, ein Land, měſto wywrátiti, zpřewrátiti, zem popleniti, zhubiti, zkazyti.



Strany zdroje: II/309

Umkippen, v. n. překlopiti ſe; der Wagen, wůz. 2) v. a. překlopiti; den Stein, kámen.



Strany zdroje: II/309

Umklammern, v. a. zaťatými pazaury ſe držeti.



Strany zdroje: II/310

Umkleiden, v. a. přewlécy, přewljkati, přeſtrogiti; ſich, ſe.



Strany zdroje: II/310

Umlaufen, v. a. přeběhnauti, běže porazyti. 2) v. n. objhati, obbjhati; das Rad läuft um, kolo obbjhá, točj ſe. 3) fig. das Geld läuft um, penjze gſau w běhu; ein umlaufendes Schreiben, poſelacý pſanj; b) auf den Gaſſen, po vlicých ſe potlaukati, plahočiti, běhati; das Jahr iſt umgelaufen, rok proběhl, přeběhl; der Bothe iſt viel umgelaufen, poſel ſy mnoho zaběhl.



Strany zdroje: II/310

Umlegen, I. v. a. kláſti ſe; das Schiff, der Wind legt ſich um, lodj, wjtr ſe klade. 2) položiti; einen Schrank, ſſkřjni. 3) založiti, zahnauti; ein Blatt, liſt. 4) zahýbati; die Schärfe des Meſſers, eine Nadel, eine Spitze legt ſich um, oſtřj nože, gehla, ſſpička ſe zahýbá. 5) Einen Verband, zawázati; einen Mantel, pláſſť na ſebe wzýti; eine goldene Kette, zlatý řetjzek zawěſyti; den Degen, kord připáſati. 6) přeložiti, překládati; die Häringe, ſlanečky z tuny do tuny; die Soldaten, wogáky. 7) obložiti, obkládati; en Rand mit Eyern, okragek wegcy. II. v. n. točiti ſe; der Wind, das Schiff legt um, wjtr, lodj ſe točj.



Strany zdroje: II/310

Umnehmen, v. a. wzýti; einen Mantel, wzýti pláſſť na ſebe; ein Betttuch, do proſtěradla ſe zaobaliti.



Strany zdroje: II/310

Umreiſen, v. a. okolo geti, obgeti, obgjžděti. 2) zageti ſy, zagjžděti ſy.



Strany zdroje: II/310

Umreiten, I. v. n. zageti ſy na koni. II. v. a. na koni geda porazyti, přegeti, zageti. 2) obgeti, obgjžděti na koni.



Strany zdroje: II/311

Umſchau, f. ohljdnutj ſe o něco.



Strany zdroje: II/311

Umſchauen, v. rec. ohljzeti ſe, ohljdati ſe, ohljdnauti ſe. 2) Als ein Handwerksburſch, gako towaryš o djlo.



Strany zdroje: II/311

Umſchiffen, v. a. plawiti ſe okolo. 2) v. a. z lodj do lodj přendati; Waaren, zbožj.



Strany zdroje: II/311

Umſchlag, m. proměnina; des Windes, des Wetters, wětru, powětřj; in Umſchlag gerathen, nagednau ſe změniti; des Biers, der Milch, zwrhnutj piwa, mléka. c) nedochodilý porod, abortus. d) obrácenj; der Karte, karty. e) obchod; ſein Umſchlag hat nicht viel auf ſich, geho obchod nenj hrubě walný. f. ) trh, jarmark; der Güſtrowſche Umſchlag, kyſtrowſký jarmark. g) weyložek; am Rocke, v kabátu. h) beym Teiche, přjhrázka. i) beym Tuche, pokragek ? pláſſť ? k) obálka; eines Journals, dennjka. l) ſſupina; an der Nuß, na ořechu. m) okla ek, obložek; an ein krankes Glied, na nemocný aud; warmer, ohřiwka.



Strany zdroje: II/311

Umſchlagen, v. a. přewrhnauti, přewrcy, zwrátiti, překotiti ſe, přewaliti ſe; der Wagen, der Menſch, wůz, člowěk. 2) obrátiti ſe; der Wind, Wetter, wjtr, powětřj. 3) lepſſiti nebo horſſiti ſe; eine Krankheit, nemoc. 4) zwrhnauti ſe, zwrcy ſe; das Bier, die Milch, piwo, mléko; der Kauf ſchlug um, kaupě ſe zwrhla. 5) nepodařiti ſe, odroliti ſe; die Kinder, děti. 6) potratiti; eine Schwangere, obtjžná, oſoba s autěžkem. II. v. a. ohnauti, ohybati; einen Nagel, hřeb. 2) založiti; ein Kleid, kabát. 3) obrátiti; ein Blatt, eine Karte, liſt, kartu. 4) obaliti, zaobaliti; Leinwand um etwas, něco do plátna. 5) hoditi; einen Mantel, pláſſť na ſe. 6) obkládati, obložiti; warmen Wein, Kraupen, teplé wjno, krupky. 7) wybubnowati; einen Diebſtahl, krádež; das Umſchlagen, obalenj, ohnutj, založenj, obrácenj, obkládánj, obloženj.



Strany zdroje: I/79

usſchlafen, v. n. wyſpati ſe. 2) Den Zorn, z hněwu ſe wyſpati; einer der nicht ausgeſchlafen hat, newyſpalý.



Strany zdroje: II/311

Umſchmeißen, v. n. přewrhnauti ſe, přewrcy ſe, zwrhnauti ſe, zwrátiti. v. a. přewrhnauti, přewrcy, zwrhnauti, zwrátiti.



Strany zdroje: I/79

Ausſchlag, m. wýražek, fig. wětſſj wáha, důkladnoſt, která k ſkončenj něčeho napomáhá. 2) am Leibe, oſutina, trudowatoſt gako ſpála, ſwrab; einen Ausſchlag bekommen, oſypati ſe.



Strany zdroje: II/312

Umſchweif, m. zacházka; zu Pferde oder Wagen, zagjžďka; einen Umſchweif machen, nehmen, zagjti ſy, zageti ſy, zagjžděti ſy. 2) fig. okolek, oklika, zápolj, ambages; Umſchweife machen, okolkowati, okliky dělati; wozu ſo viele Umſchweife, nač, k čemu tolik cáru, brykulj.



Strany zdroje: II/312

Umſchweifen, v. n. okolkowati, okliky dělati. 2) potkaukati potlaukati ſe, pobudowati ſe, laudati ſe.



Strany zdroje: II/312

Umſegeln, v. n. oklikau ſe plawiti. 2) v. a. lodj wrazyti na něco, zſtroſkotati. b) okolo ſe plawiti.



Strany zdroje: II/312

Umſehen, v. rec. ſich, ohljdati ſe, obezřjti ſe, ohljdnauti ſe; ſich nach Jemanden, na někoho. 2) wůkol hleděti, ohljžeti ſe, rozhljžeti ſe; ſich im Zimmer, w pokogi. 3) prohljdnauti; ſich ein wenig in der Welt, trochu ſwět.



Strany zdroje: II/312

Umſinken, v. n. praſſtiti ſebau, meyknauti ſebau.



Strany zdroje: II/312

Umſpannen, v. a. přepřáhnauti, die Pferde, koně. 2) obeknauti, obetknauti; ſie iſt ſo ſchlank, daß man ſie umſpannen könnte, geſt tak ſſtjhlá, žeby ſe obeknauti, přeſſtjpnauti mohla.



Strany zdroje: I/79

Ausſchlagen, 2. v. n. der Baum ſchlägt aus, ſtrom pučj ſe, wyrážj; die Wände ſchlagen aus, ſtěny prokwětagj; am Leibe ausſchlagen, oſeypati ſe; die Sache iſt anders ausgeſchlagen, wěc gináč wypadla, gináč ſe powedla.



Strany zdroje: II/312

Umſpringen, v. a. ſkokem roztlaucy. 2) fig. zacházeti; er weiß damit umſpringen, wj gak s tjm zacházeti; ſo ſpringt man mit mir um? tak ſe ſemnau zacházý?



Strany zdroje: II/312

Umſtändlich, adj. okoličný , adv. —ně, ſe wſſemi přjpadnoſtmi.



Strany zdroje: II/313

Umſtreichen, v. a. obmazati. 2) v. n. taulati ſe, potlaukati ſe. 3) přemazati.



Strany zdroje: II/313

Umſtürzen, v. n. zwrátiti ſe, wywrátiti ſe; der Baum, ſtrom. b) zbořiti ſe; die Mauer, zeď. c) zwrcy ſe, zwrátiti ſe; der Wagen, wůz. 2) zwrcy, zwrátiti. b) zbořiti. 3) poklopiti; ein Gefäß, nádobu.



Strany zdroje: II/313

Umthun, v. a. dáti, wzýti; einen Mantel, pláſſť na ſebe; ihm, na něho. 2) ohljdnauti ſe, ohljžeti ſe; ſich an etwas, po něčem.



Strany zdroje: I/79

Ausſchliefen, v. n. wyſmeknauti ſe, tagně vgjti; die Hühner, Küchlein ſchliefen aus, kuřátka ſe wyljhagj.



Strany zdroje: II/313

Umwächſeln, v. n. ſměniti, proměniti. b) ſtřjdati ſe, alternare; zwey Sänger, dwa zpěwácy. 2) v. a. přezauti; die Schuhe, ſtřewjce. 6) 3 ſtřjdati.



Strany zdroje: II/313

Umweg, m. zacházka; zu Wagen oder zu Pferd, zagjždka, zágezd; nehmen, zagjti ſy, zacházeti ſy, zageti ſy, zagjžděti ſy. 2) okolek, zápolj; Umwege ſuchen, okolků hledati.



Strany zdroje: II/313

Umwenden, v. a. obraceti, obrátiti; den Wagen, das Getreide, Blatt, den Sünder, wůz, obilj, liſt, hřjſſnjka; der Wind wendet ſich, wjtr ſe obracý; umgewandte Schuhe, obrácené ſtřewjce. 2) točiti, otáčeti.



Strany zdroje: II/313

Umwerfen, v. a. hoditi; den Mantel, pláſſť na ſebe. b) v. rec. der Hirſch, vhnauti ſe, wyſſinauti. c) zwrátiti, zkáceti, porazyti, wywrátiti; den Baum, ſtrom. d) přewrhnauti, zkáceti, zpřewraceti, Tiſche, Stühle, Bänke, ſtoly, ſtolice, lawice. e) zbořiti; Altäre, Mauern, oltáře, zdi. f) fig. zwrcy, přewrhnauti, zwrátiti; den Wagen, wůz.



Strany zdroje: II/314

Umwölken, v. a. zamračiti; ſich, ſe, obnubilare.



Strany zdroje: I/79

Ausſchlüpfen, v. n. wylezti, wyklauznauti, wymknauti ſe; die Küchlein ſchlüpfen aus, kuřátka ſe wyljhagj.



Strany zdroje: II/314

Umzechig, adj. ſeyn, ſtřjdati ſe.



Strany zdroje: II/314

Umzichen Umziehen , v. n. ſmeykati ſe, ſmolýkati ſe, plahočiti ſe, taulati ſe; in der Welt, po ſwětě. b) ſtěhowati ſe, přeſtěhowati ſe, transmigrare. 2) v. a. přewlecy, přewljkati; ſich, ſe. b) přezauti, přezauwati; die Strümpfe, die Schuhe, punčochy, ſtřewjce. c) fig. potahowati; Jemanden, někoho. d) obgjti, obcházeti; das Land, zemi. e) obtáhnauti, obtahowati, obtočiti; einen Wald mit Netzen, les ſytj. f) zatahowati ſe; der Himmel umziehet ſich mit Wolken, nebe ſe mračny zatahuge.



Strany zdroje: II/314

Unähnlich, adj. nepodobný; ſeyn, nepodobiti ſe; die —keit, nepodobnoſt.



Strany zdroje: II/314

Unangefochten, praet. nedotknutý; laſſen, nedotýkati ſe.



Strany zdroje: II/314

Unangeſehen, adv. neohlédage ſe, nehledě, bez ohledu; ſeines Alters, na geho wěk.



Strany zdroje: II/315

Unbenommen, adj. es bleibt dir ſolches zu thun unbenommen, nebránj ſe ti, to činiti.



Strany zdroje: I/80

Ausſchmelzen, 1. v. a. rozpuſtiti, rozpauſſtěti, přepauſſtěti; das Fett, ſádlo wyſſkwařiti; Erz, rudy rozpauſſtěti, přeháněti. 2. v. n. rozpuſtiti ſe.



Strany zdroje: II/316

Unbewußt, adv. newědomo, nepowědomo; es iſt mir unbewußt, nenj mi powědomo, wědomo; er war ſich ſeiner unbewuſt, nebyl ſobě ſwědom, powědom.



Strany zdroje: II/317

Uneinig, adj. neſgednocený, neſworný; ſeyn, ſwářiti ſe, neſnadniti ſe, na ſpor, na ſſtjru ſobě býti.



Strany zdroje: II/317

Uneins, adv. ſeyn, na ſſtjru, na ſpor ſobě býti, newražiti na ſebe, neſnadniti ſe; werden, rozkmotřiti ſe, roztowaryſſiti ſe.



Strany zdroje: I/80

Ausſchnauben, v. a. ſ. Ausſchnäutzen, 2) ausſchnaufen, odfrkowati, oddechnauti ſobě.



Strany zdroje: II/317

Unerinnerlich, adv. das iſt mir unerinnerlich, to mi nenj w paměti, nelze ſe na to vpamatowati.



Strany zdroje: II/318

Ungeachtet, adj. newzácný, malowážný, newſſjmaný. 2) nehledě, neohljdage ſe, bez ohledu; deſſen, na to. 3) ač, ačkoli; er kann es nicht, ungeachtet er ſo groß iſt, nemůže, nenj s to, ač geſt tak weliký.



Strany zdroje: II/318

Ungeberdig, adj. ſich ſtellen, vkřiwowati ſe.



Strany zdroje: II/319

Ungefähr, adj. nenadálý, náhlý; Tod, ſmrt. 2) náhodný; adv. náhodau; wenn es ſich ungefähr treffen ſollte, kdyby ſe náhodau ſtalo, přihodilo. 3) bez mála, ſkoro, aſy; ungefähr eine Stunde, ſkoro hodinu; ſo groß als ungefähr mein Daumen, weliký ſkoro, téměř gako můg palec. 4) maně, manj; etwas nur ungefähr meſſen, wiſſen, něco maně měřiti, wěděti.



Strany zdroje: II/319

Ungehalten, adj. nedržený. 2) prchliwý; ein ungehaltener Menſch, prchljk, ſrch; ungehalten ſeyn, durditi ſe, rozprchliti ſe, zpauzeti ſe; werden ſie nur nicht ungehalten, gen ſe nehněwagj, nezpauzegj.



Strany zdroje: II/319

Ungenoſſen, adj. nevžitý; das wird ihm nicht ungenoſſen hin gehen, to ſe mu bez káry, bez treſtu nepromine.



Strany zdroje: II/320

Ungeſchehen, adj. neſtalý; was geſchehen iſt, kann nicht ungeſchehen gemacht werden, co ſe ſtalo, odeſtati ſe nemůže.



Strany zdroje: II/320

Ungeſtümm, adj. bauřliwý, impetuosus; ein ungeſtümmer Menſch, buřiwog, adv. —wě; anklopfen, zatřjſkati, hurtem zatlaucy na dwéře; ſchreyen, naparowati ſe, křičeti co chřtánu mjti, hulákati.



Strany zdroje: I/80

usſchreyen, v. a. wykřičeti, einen in der Stadt ausſchreyen, po měſtě rozkřičeti koho; ausſchreyen, kund machen, wywolati, rozkřičeti. 2) přeſtati křičeti, wykřičeti ſe.



Strany zdroje: II/320

Ungewitter, n. bauře, bauřka, tempestas; es erhob ein Ungewitter, bauře ſe ſtrhla.



Strany zdroje: I/80

Ausſchuhen, v. a. ſtřewjce zauti; das Obſt ſchuhet ſich aus, owoce ſe ſwléká.



Strany zdroje: II/321

Unglück, adj. neſſtěſtj, infortunium; es kommt ein Unglück über das andere, neſſtěſtj neſſtěſtj ſtjhá; in Unglück ſtürzen, w neſſtěſtj vweſti, vwrcy; ſich ein Unglück zuziehen, neſſtěſtj ſobě vhoniti.



Strany zdroje: I/8

Ablöſen, v. a. odwázati, rozwázati. 2) ein Glied, opatrně vřezati, odgjti, aneb odnjti. 3) odlaučiti, odlepiti. 4) einander, ſtřjdati ſe, die Wache, ſtráž ſtřjdati.



Strany zdroje: I/80

Ausſchütten, v. a. wyſypati; ein Gefäß, wyklopiti; flüßige Dinge, wyljwati. Das Kind mit dem Bade ausſchütten, dobré s zlým zahoditi. 2) Junge werfen, metati, von Hunden, ſſtěniti ſe, ſ. Werfen. 3) fig. ſein Herz, ein Geheimniß, ſrdce ſwé, tagemſtwj wygewiti. Die Ausſchüttung, wyſypánj, wyljwánj.



Strany zdroje: II/322

Unkoſten, pl. náklad, sumptus. 2) autraty; machen ſie ſich keine Unkoſten, nedělagj ſobě žádných autrat.



Strany zdroje: I/80

Ausſchwänken, v. a. die Gläſer, wyplakowati, wypláknauti; vulg. wypláchnauti; ſich den Mund, propláknauti ſobě vſta; das Ausſchwänken, wyplakowánj, proplakowánj.



Strany zdroje: I/80

Ausſchwären, v. n. wyhnogiti ſe. Das Ausſchwären, wyhnogenj.



Strany zdroje: I/80

Ausſchwärmen, v. n. přeſtati wztekati ſe, taulati ſe, blázniti ſe; die Bienen haben ausgeſchwärmt, wčely přeſtaly ſe rogiti.



Strany zdroje: II/323

Unnütz, adj. nanicowatý, daremný; das iſt unnütz, to nenj na nic; ein unnützer Menſch, daremnjk, nanicowatý, k ničemuž člowěk. 2) Sich unnütz machen, nadjrati ſe.



Strany zdroje: II/323

Unrecht, adv. nedobře, male, vitiose; ver tehen, erzählen, ſehen, leſen, rozuměti, powjdati, widěti, čjſti. b) Ich komme hier wohl unrecht, oč zde negdu dobře; unrecht daran ſeyn, na omylu býti; unrecht gehen, blauditi; du kommſt bey ihm unrecht an, naběhneš ſy v něho; das iſt ſo unrecht nicht, to nenj tak zlé. 2) nepráwě, injuste; unrecht handeln, nepráwě gednati; Jemanden unrecht thun, křiwdu někomu činiti.



Strany zdroje: II/323

Unrecht, n. nedobře; ſie haben Unrecht, nemagj dobře; Unrecht geben, za neprawdu dáti, řjcy že nemá dobře. 2) křiwda, neprawoſt, injuria; haben, thun, křiwdu činiti, dělati; ich thue Niemanden Unrecht, negſem žádnému křiwd, foem. křiwda; mir geſchieht Unrecht, mně ſe děge, ſtáwá křiwda; der Unrecht thut, křiwdočinec.



Strany zdroje: I/81

Ausſchweifen, v. n. weyſtupky činiti, blauditi, blázniti ſe, wybjhati ze ſebe; im Reden, okolkowati, wyrazyti ſe; im Trinken ausſchweifen, nemjrně pjti; eine ausſchweifende Freude, přjliſſná radoſt; vom Wege ausſchweifen, wygjti, wyrazyti ſe s ceſty.



Strany zdroje: II/324, II/325

Unſinnig, adj. neſmyſlný, ſſjlený, insanus; werden, zblázniti ſe, ztřeſſtiti ſe, ſmyſlem 325 ſe pominauti, poſſetiti ſe; machen, zblázniti, potřeſſtiti, ſmyſlu zbawiti.



Strany zdroje: II/325, II/326

Unter, I. adv. mezy tjm; es muß mit unter gehen, mit unter laufen, muſý mezy tjm progjti, proběhnauti; wir hatten ein ſchön Wetter, mit unter regnete es ein wenig, měli ſme pěkné powětřj, mezy tjm trochu poprcháwalo. II. praep. cum dativo. pod, sub; unter dem Tiſche liegen, dem Baume ſitzen, pod ſtolem ležeti, pod ſtromem ſeděti; unter ihm, pod njm; unter mir, podemnau; unter freyem Himmel, pod čjrým, holým nebem; fig. mit Jemanden unter einer Decke liegen, s někým držeti, w ſpolku býti; unter der Hand ſagen laſſen, pod rukau wzkázati; b) etwas unter der Bank, unter dem Tiſche, unter dem Reuter herausziehen, něco zpodlawice, zpodſtola, zpodřeſſata wytáhnauti; c) er iſt unter ſechzig Jahren, nemá ſſedeſáte let; unter zehn Thalern kann ich es nicht geben, pod deſet tolarů nemohu to dáti; d) unter den Baum ſich ſetzen, pod ſtrom ſednauti; ſich unter das Waſſer tauchen, pod wodu ſe potopiti; e) ein Land unter Waſſer ſetzen, kraginu potopiti, wytopiti; unter die Hand geben, pod ruku dáti; unter die Füße treten, nohama ſſlapati; unter Segel gehen, odplawiti ſe; unter die Augen ſehen, wůči, do očj hleděti; unter die 326 Augen treten, na oči přigjti; Grobheiten unter die Augen ſagen, nezdwořiloſti do očj prawiti; unter die Naſe reiben, ſtrčiti pod nos; unter die Erde bringen, připrawiti pod zem; fig. f) unter die Todten gerechnet werden, mezy mrtwé počten býti; unter ſich theilen, mezy ſebe rozděliti; etwas unter die Leute bringen, něco rozneſti, roznáſſeti; unter vier Augen, mezy čtyřma očima. 2) z; einer unter ihnen, geden z nich; unter welchen iſt Peter, z nichž geſt Petr; unter ſeinen Söhnen ſoll Paul König werden, z geho ſynů má Pawel králem býti. 3) mezy; unter den Zuſchauern ſitzen, mezy diwáky ſeděti; zwiſchen mir und dir, mezy mnau a tebau; er was mit darunter, byl mezy nimi, námi; unter andern, mezy giným; es liegt alles unter einander, wſſe ležj na hromadě, haťmať; unter uns, mezy námi; unter einander, mezy ſebau, weſpolek. 4) w, unter der Stunde des Räucherns, w hodinu kaděnj; unter Tages, wedne, za dne; unter Nachts, w nocy; unter Weges, unter Wegen, na ceſtě; unter dem Gebethe, w čas modlenj. 5) při; unter der Arbeit, dem Eſſen, dem Leſen entſchlafen, při prácy, při gjdle, při čtenj, oder pracuge, gedě, čta, vſnauti. 6) Unter der Zeit, mezy tjm. 7) za; unter der Regierung Kaiſer Karl des IV., za panowánj cýſaře Karla 4tého; gelitten unter Pontio Pilato, trpěl pod (nicht za , weil es den Sinn haben könnte, daß er für P. P. gelitten hätte) Pontſkým Pilátem; Unterdeſſen, zatjm, zatjm a podtjm, mezy tjm.



Strany zdroje: I/81

Ausſchwingen, v. a. wyopálati; die Schlange hat ſich ausgeſchwungen, had ſe wymrſſtil.



Strany zdroje: II/326

Unterbleiben, v. n. wypuſſtěn, wynechán býti; das hätte unterbleiben können, to ſe mohlo wypuſtiti, wynechati.



Strany zdroje: I/81

Ausſchwitzen, v. a. wypotiti ſe, přeſtati ſe potiti.



Strany zdroje: II/326

Unterdrücken, v. a. vduſyti; eine Feuersbrunſt, oheň; das Unkraut, zunu; das Gewiſſen, ſwědomj. 2) vtutlati; ein öffentliches Gerede, weřegnau rozpráwku. 3) zhrýſti; vduſyti w ſobě; einen Verdruß, einen Argwohn, den Schmerz, mrzutoſt, podezřenj, boleſt. 4) vtiſkowati, vtiſknauti, vtlačiti, vtlačowati, supprimere; die Armen, chudé.



Strany zdroje: I/81

Ausſehen, v. a. až do konce hleděti, kaukati; ſich etwas ausſehen, ſobě něco wyhledati, wybrati; ſich faſt die Augen ausſehen, od přjliſſného kaukánj bez mála oſlepnauti.



Strany zdroje: II/327

Unterfangen, v. rec. opowážiti ſe, pokuſyti ſe; ſich eines großen Baues, o weliké ſtawenj.



Strany zdroje: I/81

Ausſehen, v. n. wyhljžeti; er ſieht gut aus, dobře wyhljžj; es ſieht mit ihm übel aus, zle ſe má; die Sache hat ein weites Ausſehen, wěc ſe dlauho nedokoná.



Strany zdroje: II/327

Untergeben, v. a. oddati, odewzdati; einem ein Kind, někomu djtě. 2) poddati, podrobiti; ſich einem Könige, ſe králi.



Strany zdroje: II/327

Untergehen, v. n. zapadati, zagjti; die Sonne, ſlunce. 2) vtonauti, potopiti ſe; ein Schiff, lodj. 3) pogjti, zagjti; die Welt, ſwět.



Strany zdroje: II/327

Unterhaben, v. a. mjti pod ſebau; eine unterhabende Sache, wěc w rukau pozůſtáwagjcý.



Strany zdroje: II/327

Unterhalten, v. a. podſtawiti, naſtawiti; ein Gefäß, die Hand, nádobu, ruku. 2) poddržowati, podpjrati; Jemandes Hände, něčj ruce. 3) fig. I. a) zdržowati; Krankheit, nemoc. b) podněcowati, podnět dáwati; Leidenſchaft, Liebe, ein Haß, náružiwoſt, láſku, záſſtj. c) hleděti, ſſetřiti; ein Gebäude, ein Gut, einen Garten, gut, ſchlecht, ſtawenj, ſtatku, zahrady, dobře, nanic. d) přikládati; Feuer, na oheň. e) zachowáwati; gutes Einverſtändniß, dobré ſrozuměnj; Freundſchaft, přátelſtwj. f) eine Bewegung, procházeti ſe. g) ein Geſpräch, rozmlauwati. h) Briefwachſel Briefwechſel , dopiſowati ſobě. i) chowati; viel Vieh, viele Bedienten, eine Armee, mnoho dobytka, mnoho ſlaužjcých, armádu. k) žiwiti; ſich mit Betteln, ſe žebrotau. l) ſich unterhalten laſſen, dáti ſe na wognu, pod wogáky. 2) wyraziti, zabýwati, wyrážeti; Jemanden, někoho; mit Muſik, hudbau; ſich von etwas, s něčjm; mit Jemanden, rozmlauwati.



Strany zdroje: II/327

Unterhaltung, f. zdržowánj, hleděnj, zachowáwánj, dopiſowánj, chowánj, žiwenj. 2) wyraženj, zabywka; zur Unterhaltung, pro wyraženj. 3) rozmlauwánj; ſich in eine U. einlaſſen, dáti ſe w, do, rozmlauwánj.



Strany zdroje: II/328

Unterhandlung, f. gednánj, ſmlauwánj; pflegen, gednati; ſich in Unterhandlungen über etwas einlaſſen, puſtiti ſe w rokowánj o něco; die Unterhandlungen haben zerſchlagen, z rokowánj ſeſſlo; Friedensunterhandlungen, gednánj, rokowánj o pokog.



Strany zdroje: II/328

Unterkommen, v. n. dopjditi ſe, doſtati; der Reiſende, der Bediente, der Geſell kann nicht unterkommen, nemůže ſe dopjditi, doſtati bytu, towaryš djla, ſlaužjcý ſlužby.



Strany zdroje: II/328

Unterköthig, adj. podebraný, zgitřený; — werden, podbjrati ſe, podebrati ſe, zgitřiti ſe, hnogiti ſe.



Strany zdroje: II/328

Unterlaufen, v. n. podběhnauti, podbjhati; unter etwas, pod něčjm. b) Mit unter laufen, mezy tjm, s tjm proběhnauti. 2) v. a. zaliti ſe, podgjti; mit Blut, krwj; unterlaufen, podeſſlý, zalitý.



Strany zdroje: II/329

Unternehmen, v. a. před ſebe wzýti, předſewzýti, podnikati, podniknauti, suscipere; einen Bau, ſtawenj; ich unternehme es nicht, ihn zu entſchuldigen, neberu to na ſebe, bych ho wymluwil; ein unternehmender Mann, muž mnoho předſeberaucý, podnikagjcý, o mnoho ſe pokauſſegjcý.



Strany zdroje: II/329

Unterredung, f. rozmlauwánj, rozmluwa, rozpráwěnj; ſich in eine U. einlaſſen, dáti ſe w, do rozmlauwánj.



Strany zdroje: II/329

Unterricht, m. navčenj, včenj, navka, in tructio; ertheilen, geben, včiti, povčowati, navčenj dáti; U. bey Jemanden haben, včiti ſe v někoho; in den U. gehen, do včenj gjti, choditi.



Strany zdroje: II/329

Unterrichten, v. a. včiti, povčowati, instruere; einen Knaben im Tanzen, im Singen, chlapce včiti tancowati, zpjwati; in der böhm. Sprache, čeſkému gazyku. 2) zprawiti, zpráwu dáti; von etwas, o něčem. 3) wycwičiti, povčiti; wie er ſich verhalten ſoll, gak ſe má zachowati.



Strany zdroje: II/329

Unterſcheiden, v. a. děliti, dividere; die Gränze die Felder, meze dělj obě pole; rozdělowati, děliti. 2) fig. rozděliti; der Mond die Monathe, měſýc měſýce; mit einem Strichlein, čárkau; unterſchieden, rozdjlný, distinctus; unter ſich, od ſebe, inter se. b) rozeznati, rozeznáwati, distinguere; das Weiße von Schwarzen, bjlé od černého. e) rozſuzowati; Leib des Herrn, tělo páně.



Strany zdroje: I/81

Außer, præp. 1) wenku; er wohnt außer der Stadt, zůſtáwá wenku, na přeměſtj. 2) bez; er iſt außer ſich, geſt bez ſebe. 3) kromě, leč; ich habe niemanden geladen außer dich, žádného gſem ne wal, kromě tebe; er ſpielt nie, außer mit guten Freunden, nikdy nehrá, leč s dobrými přáteli.



Strany zdroje: II/330

Unterſinken, v. n. tonauti, vtonauti, ke dnu padnauti; wie im Moraſt, propadati ſe, submergi.



Strany zdroje: II/330

Unterſtehen, v. n. podſtaupiti. 2) v. rec. ſich, opowážiti ſe, audere.



Strany zdroje: II/330

Unterſtellen, v. a. podſtawiti; ſich, ſe.



Strany zdroje: II/331

Untertauchen, v. n. potopiti ſe, potápěti ſe; die Enten, kachny. 2) v. a. potopiti, pohřjzyti, submergere.



Strany zdroje: II/331

Unterweges, adv. na ceſtě; bey Jemanden einſprechen, v někoho ſe zaſtawiti.



Strany zdroje: II/331

Unterwerfen, v. a. podrobiti, podmaniti, w porobu vweſti, poddati; ſich, ſe.



Strany zdroje: II/331

Unterwinden, v. rec. pokusyti ſe, audere.



Strany zdroje: II/331

Unterziehen, v. a. podtáhnauti; Pferde, koně pod ſtřechu. 2) podwljknauti; eine Schwelle, práh; ein Kleid, ſſat. 3) fig. v. rec. podwoliti ſe; ſich einer Sache, ſe něčemu.



Strany zdroje: I/81

Ausſeyn, nebýti doma, přjtomnu, přjtomným; du warſt lange aus, byls dlauho wenku; ich werde nicht lange aus ſeyn, přigdu brzo domů; das Lied iſt aus, pjſeň ſe ſkončila, geſt konec pjſně, geſt po pjſni; der Winter iſt aus, geſt konec zymy, geſt po zymě, es iſt aus mit ihm, geſt po něm, vmřel.



Strany zdroje: II/333

Unverlohren, adj. neſtracený; adv. es ſoll dir unverlohren ſeyn, neztratj ſe to.



Strany zdroje: II/333

Unverrücket, adj. nepomknutý; Jemanden mit unverrückten Augen anſehen, vpřenýma očima na někoho hleděti; s někoho očj neſpuſtiti; etwas unverrückt ſtehen laſſen, ničeho ſe ani nedotknauti. 2) fig. nepohnutý; Gehorſam, poſluſſenſtwj; Jeſum unverrückt lieb haben, Gežjſſe milowati w neporuſſenj.



Strany zdroje: II/333

Unverſehens, adv. náhle, nenadále, z nenadánj, maně; ſterben, náhle vmřjti; einen Todſchlag begehen, z nedopatřenj, z nenadánj wraždy ſe dopuſtiti.



Strany zdroje: II/333

Unverſucht, adj. nezkuſſený; nichts unverſucht laſſen, o wſſe ſe pokuſyti, nic bez okuſſenj nenechati.



Strany zdroje: II/333

Unverworren, adj. nezmodrchaný; ſich mit etwas unverworren laſſen, do něčeho ſe neplichtiti, nemjchati.



Strany zdroje: I/81

Ausſöhnen, v. a. ſmjřiti; ſich mit jemand ausſöhnen, s někým ſe ſmjřiti.



Strany zdroje: I/9

Abmeſſen, v. a. odměřiti, rozměřiti, wyměřiti, změřiti. 2) rozſauditi a vložiti; andere nach ſich abmeſſen, giné podlé ſebe rozſuzowati; die Strafe nach dem Verbrechen abmeſſen, pokutu dle winy vložiti.



Strany zdroje: II/334

Unwille, f. newole; ſeinen Unwillen fahren laſſen, newoli, záluſk, zloſt mimo ſe puſtiti; ihn an Jemanden auslaſſen, zloſt wyliti na někom.



Strany zdroje: II/334

Unwillig, adj. zloſtný, hněwiwý, indignabundus; machen, rozlobiti, rozhněwati; ſeyn, wrčeti, durditi ſe, zpauzeti ſe, gežiti ſe; indignari. 2) newolný, invitus, adv. —ně, bezděky, s newolj; etwas thun, něco činiti; die —keit, noſt.



Strany zdroje: II/335

Unzucht, f. ſmilſtwj, ſmilſtwo, impudentia; — treiben, ſmilniti; im harten Sinne, pſyti ſe, čubčiti ſe.



Strany zdroje: II/335

Urfehde, f. přjſaha, kterau berau od wypuſſtěného z wězenj neb wyhnance, že ſe mſtjti nebude.



Strany zdroje: II/336

Urlaub, m. dopuſt; des Schüllers, žáka. 2) dowolenj; nehmen, geben, wzýti, dáti; auf Urlaub ſeyn, na dowolenj býti. 3) Urlaub hinter der Thür nehmen, s Waňkem ſe poraditi, prchnauti, kradmo vgjti.



Strany zdroje: II/336

Urtheilen, v. n. ſauditi; unparteyiſch von etwas, neſtranně o něčem; nach ſich von andern, podlé ſebe o giných. 2) v. a. ſauditi; einen andern, giného.



Strany zdroje: II/336

Vater, m. pl. otec, pater; gemein, táta, tatjk; dim. das Väterchen, tatjček; dem Vater nachſchlagen, wrcy ſe po otcy, potatiti ſe; des Vaters, otcůw; Vater des Erzes, nyſyk.



Strany zdroje: II/337

Vaterunſer, n. otčenáš; fünf Vaterunſer beten, pět otčenáſſů ſe modliti.



Strany zdroje: II/337

Verabſcheuen, v. a. oſſkliwiti ſobě, w oſſkliwoſti mjti; die —ung, z oſſkliwenj ſobě.



Strany zdroje: II/337

Verächtlich, adj. opowržený, potupný; ſich verächtlich machen, w potupu ſe vweſti; die —keit, potupnoſt.



Strany zdroje: I/82

Ausſpotten, v. a. wyſmáti, wyſmjwati, poſmjwati ſe komu.



Strany zdroje: II/337

Veralten, v. n. zſtarati ſe, ſtárnauti, ſeſtarati ſe, senescere; ein veralteter Greis, zſtaralý, ſeſſlý wěkem, ſtařec. 2) wetſſeti, zwetſſeti, obsolescere; Kleider, ſſaty; veraltet, wetchý. 3) zaſtarati, veraltete Wörter, zaſtaralá ſlowa.



Strany zdroje: II/338

Verändern, v. a. měniti, změniti, proměniti, zginačiti; ſich, ſe; das Teſtament, kſſaft, ſeinen Namen, překřtiti ſe, přegmenowati ſe; ſein Haus, přeſtawěti dům. b) přeſtěhowati ſe; ſeine Kleidung, přewlécy ſe.



Strany zdroje: II/338

Veränderung, f. změna, proměna, ginačenj, proměněnj; eine V. iſt vorgefallen, ſtala, dála ſe změna.



Strany zdroje: II/338

Verantworten, v. a. odpowjdati, zodpowjdati; ſich, za ſebe; ich will es varantworten, gá to zodpowjm.



Strany zdroje: II/338

Verargen, v. a. horſſiti, pohorſſiti; ſich, ſe. 2) za zlé mjti, pokládati, zle wykládati; die —gung, za zlé pokládánj.



Strany zdroje: II/338

Verarten, v. n. odroditi ſe, zwrcy ſe.



Strany zdroje: II/338

Verbannen, v. a. zahágiti; eine Wieſe, lauku. 2) do klátby dáti, z cýrkwe wylaučiti, wyobcowati, excommunicare; 3) bohu poſwětiti; ein verbannter Acker, poſwěcené pole. b) zabiti; wer den Göttern opfert, der ſey verbannt, kdo bohům obětuge, zamordowán buď. 4) zapřiſáhnauti ſe, zařjcy ſe s klatbau. 5) prokljti, anathematizare; der ſey verbannt, proklet, proklat buď, anathema sit. 6) wypowjdati, wypowědjti; in exilium ejicere; ein Verbannter, wypowěděnec, wyhnanec. 7) fig. zapuditi, wypuditi, pellere; Jemanden von ſich, někoho od ſebe; die —ung, wyobcowánj, poſwěcenj, prokletj, wypowěděnj, zapuzenj.



Strany zdroje: II/338

Verbauen, v. a. zaſtawěti; den Eingang in den Hof, wchod do dwora. 2) proſtawěti; viel Holz, mnoho dřjwj; ſein Geld, ſwé penjze; ſich, ſe; die —ung, zaſtawěnj, proſtawěnj.



Strany zdroje: II/338

Verbeißen, v. a. zakauſnauti, zatagiti, zadržeti w ſobě; den Schmerz, das Lachen, boleſt, ſmjch. 2) zhrýzti w ſobě; ein Unrecht, einen Verluſt, křiwdu, ztrátu. 3) okauſati, okuſowati; ſich die Nägel, nehty ſobě. 4) vkuſowati; die Wörter, ſlowa. 5) v. rec. zatjti, zakauſnauti; ſich die Hunde, pſy ſe; das Verbeißen, die —ung, zakauſnutj, zhryzenj, okauſánj, okuſowánj, zatětj.



Strany zdroje: II/339

Verbergen, v. a. zakryti; ſein Angeſicht, twář ſwau. 2) ſkrýti, ſchowati, abscondere; ſich unter die Treppe, ſe pod ſchody; ſich hie und da, pokrýwati ſe, ſchowáwati ſe. 3) ſkrýti, ſkrýwáti ſkrýwati , vkryti; ſeine Fehler, ſwé chyby; hie und da, rozkryti. 4) tagiti, zatagiti; nichts dem Arzte, nic lekaři netagiti. Verborgen, ſchowaný, ſkrytý, zatagený; ſich verborgen halten, tagiti ſe, ſchowáwati ſe; verborgener Ort, ſkreyš; die —gung, ſchowánj, ſchowáwánj, ſkrytj, ſkrýwánj, tagenj.



Strany zdroje: II/339

Verbeſſern, v. a. oprawiti; ein Haus, ein Kleid, dům, ſſat. 2) naprawiti; einen Fehler, chybu. 3) lepſſiti, zlepſſiti; ein Gut, ſtatek. 4) přilepſſiti, nalepſſiti; ſich, ſobě; die —rung, oprawa, oprawenj; náprawa, naprawenj, zlepſſenj.



Strany zdroje: II/339

Verbeugen, v. rec. pokloniti ſe; tief, hluboko; die —gung, poklona.



Strany zdroje: II/339

Verbinden, v. a. přewázati; ein Buch, knihu. 2) zawázati; eine Flaſche, flaſſi; die Augen, oči, die Wunde, ránu; unter guten Flachs ſchlechten, mezy dobrý len ſſpatný, 4) ſpogiti, ſpogowati, ſlaučiti, conjungere. 5) zabedniti; ein Faß, ſud. 6) fig. a) ſich, ſpogiti ſe; Böhmen mit Ungarn, Čechy s Vhry. b) mit einem Eide, zapřiſáhnauti ſe. c) ſpiknauti ſe, ſpolčiti ſe; wider den König, proti králi. d) ehelich, dáti ſe oddati, w ſtaw manželſký wſtaupiti. e) zawázati, obligare; das Geſetz, zákon; ſich, ſe; durch Wohlthaten, dobrodinjm; er iſt verbunden, dieſes zu thun, on geſt zawázán, powinen o činiti; ich bin ihnen dafür ſehr verbunden, gſem gim za to welmi zawázán.



Strany zdroje: II/339

Verblaſen, v. n. oddechnauti ſy, wydechnauti ſobě, wydchnauti ſobě.



Strany zdroje: II/339

Verblitzen, v. n. wybleyſkati ſe.



Strany zdroje: II/340

Verboſen, v. a. et rec. rozlobiti, zazliti; ſich, zazliti ſe, rozlobiti ſe, rozkatiti ſe, rozčertiti ſe. Verbost, rozloben.



Strany zdroje: II/340

erbrechen, m. zalomenj. 2) prowiněnj, zawiněnj; ein V. begehen, prowiněnj ſe dopuſtiti, ſe dočiniti, přečiniti.



Strany zdroje: II/340

Verbrennen, v. n. shořeti, ſpáliti ſe; comburi. 2) v. a. páliti; Steinkohlen, kameným vhljm. b) ſpáliti; viel Holz, mnoho dřjwj; das Brod, chléb; das Zeug in der Farbe, cayk w barwě. c) vpáliti; einen Miſſethäter lebendig, zločince za žiwa. d) popáliti; ſich die Finger, ſy prſty. e) fig. opatřiti, ſpáliti; ſich das Maul, die Finger, ſobě hubu, prſty. f) ein gebranntes Kind fürchtet das Feuer, koho kaſſe ſpálj, wždycky fauká. g) ohořeti, oſmáhnauti, opáliti ſe, aduri; von der Sonne, od ſlunce; ſo verbrannt, ohořelý, oſmáhlý, opálený, adustus; das Verbrennen, shořenj; die —ung, ſpálenj.



Strany zdroje: II/340

Verbrüdern, v. a. sbratřiti ſe; die —rung, sbratřenj.



Strany zdroje: II/340

Verbrühen, v. a. přepařiti; ein Huhn, kuře. 2) opařiti, zpařiti; ſich die Füße, ſobě nohy. 3) die Bienen, wedrem ſe zalknauti; das Verbrühen, přepařenj, opařenj.



Strany zdroje: II/341

Verbürgen, v. a. et n. rukau dáti, vručiti; ſich, ſe. 2) odpowědjti; das will ich verbürgen, za to zodpowjm, za to ſtogjm; die —gung, vručenj.



Strany zdroje: II/341

Verdacht, m. podezřenj, domněnj, suspicio; einen in V. haben, w podezřenj mjti, ſtihati; ſchöpfen, w podezřenj bráti; ſich in V. bringen, w podezřenj ſe dáti; den V. fahren laſſen, podezřenj mimo ſe puſtiti.



Strany zdroje: II/341

Verdächtig, adj. podezřelý, suspectus; ſich V. machen, w podezřeloſt, podezřenj ſe dáti .



Strany zdroje: II/341

Verderben, v. n. zkazyti ſe; der Wein, wjno; an dir iſt ein Poet verdorben, na tobě ſe zkazyl báſnjř. b) hynauti, zahynauti; vor Hunger, hladem. c) poruſſiti ſe, pokazyti ſe; die verderbte Welt, unſer verderbtes Fleiſch, poruſſený, pokažený ſwět, naſſe poruſſené tělo. d) na mizynu přigjti, we pſy gjti, w zkázu přigjti; der Kaufmann, kupec. 2) v. a. kazyti, zkazyti, perdere; ein Kleid, ſſat. b) pokazyti, břiditi, corrumpere; ein Meſſer, nůž. c) zatratiti; der Leib und Seele verderben mag, který tělo y duſſi zatratiti může. d) mařiti, marně tráwiti; die Zeit, čas; das Verderben iſt eine ſchlechte Kunſt, zkaženj ge ſſpatný kunſt.



Strany zdroje: II/342

Verdrießen, v. irr. n. verdroß, verdröſſe, verdroſſen, mrzeti, laß dich nicht verdrießen, nemrzeg ſe nad tjm; ſich keine Koſten verdrießen laſſen, žádných autrat nelitowati. Verdroſſen, omrzelý; ein verdroſſener Menſch, omrzelec.



Strany zdroje: II/342

Verdrießlich, adj. mrzutý; —che Miene, pohled; machen, zamrzeti, rozmrzeti; werden, zamrzeti ſe; eine Weile, pomrzeti ſe; ein verdrießlicher Handel, mrzutá wěc. 2) protimyſlný; ein Thor iſt ein verdrießlicher Menſch, poſſetilec geſt protiwný člowěk.



Strany zdroje: II/343

Verehlichen, v. a. als Mannsp. ženiti ſe, oženiti ſe, za manželku pogjti, ducere; als Frauensp. wdáti ſe, wdáwati ſe, za muže ſe wdáti, nubere; Maria Kruh, verehelichte Koch, Marye Kruhowá, wdaná Kochowá; Verehelicht, ženatý; foem. wdaná.



Strany zdroje: II/343

Vereinbaren, v. a. ſrownati, ſtreibige ſtreitige Gemüther odporné ſtrany. b) přiwtěliti; fremde Truppen mit den Seinigen, cyzý wogſko k ſwému. c) ſpogiti, ſgednotiti; ſich mit Jemanden, ſe s někým.



Strany zdroje: II/343

Vereinigen, v. a. ſpogiti, ſgednotiti, conjungere. 2) ſrownati, conciliare. 3) ſich, ſpiknauti ſe, ſpolčiti ſe, conjurare, convenire. 4) ſich, ſrownati ſe; das läßt ſich mit deiner Pflicht nicht vereinigen, to ſe nedá s twau powinnoſtj ſrownati.



Strany zdroje: II/343

Vereitern, v. rec. podbjrati ſe, gitřiti ſe; die —rung, podbjránj, gitřenj.



Strany zdroje: II/343

Verfachen, v. a. gjmati, gimkau chytati. 2) Sich mit Jemanden, shodnauti ſe.



Strany zdroje: II/343, II/344

Verfall, m. náklonek, pád; in V. kommen, 344 gerathen, zacházeti; ſich zum Verfalle neigen, k náklonku, k zkáze ſe ſchylowati; das Chriſtenthum iſt im Verfalle, křeſťanſtwj hyne. 2) propadnutj; des Wechſels, des Pfandes, ſměny, záſtawy.



Strany zdroje: II/344

Verfallen, v. irr. n. padnauti, vpadnauti; in Sünde, do hřjchu; in Strafe, do pokuty. b) přigjti, připadnauti, rozpomenauti; wie verfällſt du darauf? gak na to přicházýš? gak ti to připadlo? c) bořiti ſe, obořiti ſe; das Haus iſt verfallen, dům ſe bořj, geſt na zbořenj; obořil ſe; eine verfallene Mauer, zbořená, obořená zeď. d) hynauti; das Chriſtenthum verfällt; křeſťanſtwj hyne. e) zapadnauti, zaneſti ſe; das Schiff iſt verfallen, lodj zapadla, zaneſla ſe. f) proběhnauti, progjti; die Zeit, čas. g) propadnauti; der Wechſel, ſměna; die Waare, zbožj. h) proſtogjm; das Pfand, záſtawu. i) ſcházeti, podati ſe, přepadnauti ſe, padnauti ſe; macrescere; am Leibe, na těle. k) zahynauti, vmřjti, mori; des Todes, vmřjti.



Strany zdroje: II/344

Verfangen, v. irr. ſich, zapleſti ſe, zamáſti ſe, zamodrchati ſe; in Streit verfangene Güter, w rozepři pozůſtawagjcý ſtatky. b) zachytiti ſe; der Wind in dem Mantel, wjtr w pláſſti. c) zadychtiti ſe, zadychceti ſe; der Menſch, der Hund, člowěk, pes. d) ſchwátiti ſe; das Pferd, kůň. e) zatjti ſe; die Hunde, pſy. f) das Erz, ruda. 2) v. n. chytati ſe, chytiti ſe; es Verfängt nicht mehr bey ihm, nic ſe ho wjce nechytá.



Strany zdroje: II/344

Verfärben, v. rec. ſich, změniti ſe, barwu ztratiti, zblednauti.



Strany zdroje: II/344

Verfaſſung, f. řád, zřjzenj, vſtanowenj; des Landes, zemſké. 2) přjprawa; ſich auf einen Krieg in gute Verf. ſetzen, dobře ſe k wogně připrawiti; in guter V. ſeyn, dobře býti připrawen; außer aller V. ſeyn, nebyti připrawen, býti bezewſſj přjprawy. 3) ſloženj, ſkládánj; eines Gedichtes, báſně. 4) Die Poſitur, poſtawa.



Strany zdroje: II/344

Verfehlen, v. a. chybiti ſe; aberrare; den rechten Weg, prawé ceſty. 2) chybiti; das Ziel, cýle. 3) prominauti; eine Gelegenheit, přjležitoſt.



Strany zdroje: II/345

Verflächen, v. a. tratiti ſe, ztratiti ſe.



Strany zdroje: II/345

Verfluchen, v. a. zakljti, damnare; prokljti, zlořečiti, prokljnati, exsecrari; ſich, překljnati ſe; verflucht, proklatý, zlořečený; verflucht ſchwer, proklatě těžký; ie —chung, prokletj; das Verfluchen, prokljnánj.



Strany zdroje: II/345

Verfügen, v. a. nařjditi, poručenj vſtanowiti; daß etwas geſchehe, by ſe něco ſtalo, wykonalo. 2) ſich, odebrati ſe, gjti; ſich auf das Land, do krage; in die Kirche, gjti do koſtela.



Strany zdroje: II/346

Vergaffen, v. rec. ſich, bauchnauti ſe; in etwas, do něčeho. 2) zhljdnauti ſe.



Strany zdroje: II/346

Vergeben, v. a. předati; die Karten, karty; ſich, ſe. b) eine Waare, den Wein, zbožj, wjno. c) otráwiti; Mäuſe, myſſi. d) darmo dáti; das vergebene Himmelbrod, darmo daný nebeſký chléb; vergebene Mühe, daremná, marná práce, vſylj. e) zadati; das Amt, die Hand, die Tochter, auřad, ruku, dceru; fig. ſeinem Rechte nichts, ſwému práwu nic nezadati; ſeiner Würde etwas, ſwé důſtognoſti něco. f) odpuſtiti, odpauſſtěti, remittere; Sünden, hřjchy.



Strany zdroje: II/346

Vergehen, v. irr. rec. ſich, zablauditi, zagjti, aberrare. b) zawiniti; im Zorne, im Trunke, ze zloſti, z opilſtwj. c) dáti ſe; ſich thätlich wider Jemanden, dáti ſe do někoho; ſich mit Worten wider ihn, ſlowy ſe do čeho puſtiti. d) ſich mit einer Mannsperſon, dopuſtiti ſe, zmrhati ſe, zkulhati ſe, stuprari. II. v. n. zagjti, zacházeti; der Rauch, dým; der Schmerz, boleſt; vor Gram, hořem; die Luſt iſt ihm vergangen, zaſſla mu chuť; es wird ihm ſchon vergehen, gak ono mu to zagde. b) vgjti, vcházeti; alle Kraft, wſſecka ſýla. c) tratiti ſe; das Geſicht, zrak; der Fleck auf der Haut, flek na kůži. d) přegjti, pominauti, minauti, pomjgeti; die Zeit, čas; bis ihn der Zorn vergehet, až ho zloſt přegde, pomine; vergangen, minulý, předeſſlý; adv. předeſſle; vergangen als ich ihn ſprach, předeſſle, když ſem s njm mluwil.



Strany zdroje: II/346, II/347

Vergeſellſchaften, v. a. a) rec. ſich, sto 347 waryſſiti ſe, ſpolčiti ſe, ſpřjzniti ſe. b) fig. ſpogiti, ſpogowati.



Strany zdroje: II/347

Vergeſſen, v. a. irr. du vergiſſeſt, ich vergaß, ich vergäße, vergeſſen, vergiß, zapomenauti, zapomjnati, oblivisci; ein wenig, pozapomenauti; über dem Spielen das Eſſen, pro hru na gjdlo; ſich, ſe; vergeſſen machen, w zapomenutj vweſti; vergeſſen, zapomenulý, zapomenutý; ſeiner Pflicht, Gottes vergeſſen ſeyn, na ſwau powinnoſt, na Boha zapomenulý; eine vergeſſene Sache, zapomenutá wěc.



Strany zdroje: I/83

Ausſtellen, v. a. wyſtawiti, poſtawiti; Waaren zum Verkauf ausſtellen, zbožj na prodag wyložiti; der Gefahr ſich ausſtellen, nebezpečenſtwj ſe podrobiti; Fehler ausſtellen, haniti; eine Verſchreibung ausſtellen, zápis wyhotowiti.



Strany zdroje: II/347

Vergewiſſen, v. a. pogiſtiti, vgiſtiti; einen Contract, ſmlauwu. 2) vgiſtiti; Jemanden, někoho; ſich, ſe; die —rung, pogigiſſtěnj pogiſſtěnj , vgiſſtěnj.



Strany zdroje: II/347

Vergießen, v. irr. a. ſich, přeliti ſe, effundere. b) vliti, přeliti; Pflanzen, byliny. c) zaliti; mit Bley, olowem. d) wyliti; alles Waſſer, wſſecku wodu; durch Begießen, zwyzaljwati. e) rozliti; Wein, wjno. f) wyliti, proliti; Blut, krew. g) wyliti; Thränen, ſlze; nicht eine Thräne, ani ſlzyčky nevmořiti, nevroniti.



Strany zdroje: II/347

Verglaſen, v. a. sſkljti ſe, w ſklo ſe obrátiti. 2) politi, poljwati; ein Topf, hrnec.



Strany zdroje: II/347

Vergleich, m. přirownánj, podobenſtwj; zwiſchen ihm und Damon iſt kein Vergleich, mezy njm a Dámonem nenj žádné přirownánj. b) narownánj, porownánj; treffen, machen, porownati ſe; es kommt zu einem gütlichen Vergleiche, přigde k přátelſkému porownánj.



Strany zdroje: II/347

Vergleichen, v. a. irr. narownati; die Eiſenſtangen, železné holi. b) fig. narownati; ich will es ſchon zu vergleichen ſuchen, gak gá budu hleděti to narownati. c) porownati, vrownati, ſrownati; ſie können ſich nicht vergleichen, nemohau ſe shodnauti, porownati; ſich mit dem Schuldner, ſe s dlužnjkem; Streitigkeiten, rozepři. d) přirownati; wem ſoll ich dich vergleichen? komu tě přirownám? mám přirownati? zwey Dinge mit einander, dwě wěcy k ſobě; Alexander mit Cäſar, Alexandra k Céſaru, Alexandra s Céſarem ſrownati.



Strany zdroje: II/348

Vergnügen, v. a. wynahraditi, resurcire resarcire ; den Werth, cenu. b) vpokogiti; ſeine Gläubiger, ſwé wěřitele. c) ſpokogiti; ich bin mit wenigem vergnügt, s málem gſem ſpokogen; mit ſeinem Stande vergnügt ſeyn, s ſtawem ſwým ſpokogen býti. d) těſſiti, potěſſiti; das vergnügt mich, to mne těſſj. e) obweſelowati, obweſeliti, wyrážeti, wyrazyti; ſich an der Muſik, an der Jagd, hudbau, honbau; ſich an etwas heftig, kochati ſe.



Strany zdroje: II/348

Vergreifen, v. irr. a. odprodati, wyprodati, rozprodati, rozebrati; die ganze Auflage, celé wydánj; die Waare hat ſich vergriffen, zbožj ſe odbylo, rozprodalo. b) wywinauti; ſich die Hand, ſobě ruku. c) ſich, přechmátnauti; (něco giného popadnauti). b) d) puſtiti ſe; an fremden Geldern, Feldfrüchten, do cyzých peněz, obilj. e) dáti ſe, puſtiti ſe; ſich an Jemanden, do někoho; mit Worten, ſlowy. f) ſich, prohřeſſiti ſe.



Strany zdroje: II/348

Vergreifung, f. dánj ſe do něčeho. 2) prohřeſſenj.



Strany zdroje: II/348

Vergünſtigen, v. a. dopřáti, dopřjti, propůgčiti ſe; die —ung, dopřánj, popřánj.



Strany zdroje: II/349

Verhalten, v. irr. a. puſtiti; den Zügel, otěž puſtiti, popuſtiti; mit verhaltenem Zügel, popuſſtěnau otěžj, cwálem, vprkem, tryſkem. b) zadržowati; den Urin, moč; ein anvertrautes Gut, ſwěřený ſtatek. c) zatagiti, zatagowati; den Athem, duch; das Weinen, pláč. d) ſich, tagiti ſe; Feuer in der Aſche, oheň w popeli. e) Lockvögel, wábné ptáky. f) ſich, tagiti ſe; das Roth-Wildbret, čerwená zwěř. g) tagiti; etwas, něco; es kann ihnen nicht verhalten ſeyn, nemůže ge tagno býti. h) ſich, mjti ſe; die Sache verhält ſich ſo, tak ſe to má; wie verhält ſich die Sache? gak ſe to má? die Höhe verhält ſich zur Breite, wie zwey zu eins, weyſſka ſe má k ſſjřce, gako dwě k gedné. i) ſich, chowati ſe, zachowati ſe; gegen Jemanden, k někomu.



Strany zdroje: II/349

Verharſchen, v. n. zaceliti ſe; die Wunde, rána. b) zaſtřjſſiti ſe, zaſtřjžiti ſe; das Waſſer, woda.



Strany zdroje: II/349

Verhärten, v. n. zatwrdnauti, indurescere. 2) v. a. twrditi; das Feuer den Thon, oheň hljnu. b) fig. zatwrzowati, zatwrditi; den Leib, žiwot; das Herz, ſrdce; ſich, ſe; verhärtet, zatwrzelý, zatwrdlý; die —tung, zatwrzenj.



Strany zdroje: II/349

Verhaſpeln, v. a. přemotati. 2) fig. ſich in etwas, do něčeho ſe zapleſti.



Strany zdroje: II/349

Verhaßt, adj. protiwný; er iſt mir verhaßt, geſt mi protiwný; ſich verhaßt machen, w záſſtj v někoho vběhnauti, záſſtj řečj na ſebe vwaliti; machen, oſočiti, w nenáwiſt vweſti.



Strany zdroje: II/349

Verhätſcheln, v. a. vmazati ſe s někým, mazánjm zkazyti, die —lung, rozmazanoſt, rozmazánj.



Strany zdroje: II/349

Verhauen, v. a. irr. vtjti, zvtjnati; die Daumen, palce. b) das Tuch, ſeknauti, naſeknauti, . c) zaſekati; den Weg, ceſtu. d) fig. ſich, zaflákati ſe; im Reden, w řeči ſe. e) ſich, přeſeknauti; přetjti. f) zflákati, rozflákati; das Fleiſch, maſo.



Strany zdroje: II/349

Verheben, v. irr. a. ſich, ſtrhnauti ſe, polámati ſe, porauchati ſe, namocy ſe. b) na nic ſegmauti; die Karten, karty. c) předhoditi; Fehler, Wohlthaten, chyby, dobrodinj. d) zadržeti, zacpati; den Mund, hubu. e) zatagiti; das Weinen; , pláč.



Strany zdroje: II/350

Verheimlichen, v. a. tagiti ſe s něčjm, tutlati, zatagowati; die —chung, tutlánj, zatagenj.



Strany zdroje: II/350

Verheirathen, v. a. von Mannsperſ., ženiti, oženiti, maritare; ſich, oženiti ſe, pogjti, pogimati ženu. b) von Frauensp., wdáti, prowdati ( ol. za muž gjti); ſich, ſe; alle Söhne, poženiti, rozženiti; alle Töchter, powdati; hie und da, rozewdati; verheurathet, ženatý, wdaná; verheurathete Kinder, ženaté nebo wdané děti. c) podwěniti; einem etwas, někomu něco.



Strany zdroje: II/350

Verhoffen, v. a. nadjti ſe, nadáti ſe, daufati; wider Verhoffen, mimo nadánj.



Strany zdroje: II/350

Verhöhnen, v. a. poſmjwati ſe, wyſmjwati ſe, poſmjſſky, poſměch ſobě ſtrogiti, mjti z někoho.



Strany zdroje: II/350

Verhüllen, v. a. přiſtřjti, zaſtřjti; das Angeſicht, obljčeg. 2) zaobaliti, zahaliti, zakukliti; den Kopf, hlawu; ſich, ſe.



Strany zdroje: II/351

Verjüngen, v. a. zmladiti, omladiti, zmlazowati; die Schlange verjüngt ſich, had ſe zmlazuge. b) ſich, mladnauti; Peter, Petr mladne. c) zaſſpičatiti, zaſſpičaťowati; eine Säule, ſlaup. d) zmaliti, saužiti; einen Rieß, rys; der verjüngte Maßſtab, zmalen.



Strany zdroje: I/83

Ausſtreichen, v. a. einen mit der Ruthe, wymrſkati, wyſſlehati, chloſta dáti; die Wäſche, ſſaty roztáhnauti, protáhnauti; ein Wort, eine Zeile, ſlowo, řádek wymazati; die Furche mit dem Pfluge, brázdu pluhem wyhnati; ſehr loben, wychwalowati; Ausſtreichen, v. n. běhati, wybjhati, taulati ſe.



Strany zdroje: II/351

Verkielen, v. a. zapeřiti ſe, zapeřowati ſe.



Strany zdroje: I/83

Ausſtreifen, v. n. wybjhati, taulati ſe; der Feind ſtreift bis an die Stadt, nepřjtel wytrhuge, wybjhá až k měſtu.



Strany zdroje: I/9

Abmüßigen, v. a. Muße machen, vprázdniti; wenn Sie ſich abmüßigen können, můžeteli ſe vprázdniti, geſtli máte kdy, pochwjli. 2) von müſſen, wymuſyti, aneb k něčemu přimuſyti, přinutiti.



Strany zdroje: I/83

Ausſtreiten, v. a. wyhádati, wybogowati, dobýti; er hat ſchon ausgeſtritten, giž přeſtal bogowati, ſe hádati.



Strany zdroje: II/352

Verkleiden, v. a. obložiti; eine Thür, dwéře. 2) přewlécy, přewljkati; ſich, ſe.



Strany zdroje: II/352

Verklettern, v. rec . ſich, zalezti ſe.



Strany zdroje: II/352

Verklüften, v. a. der Dachs, zalezti, zakopati ſe.



Strany zdroje: II/352

Verkommen, v. n. wygjti; er kann dabey nicht, nemůže při tom wygjti; mit Jemanden, vmluwiti ſe.



Strany zdroje: II/352

Verkriechen, v. rec. irr. zalezti; fig. ſchowati ſe; es muß ſich vor ihm, muſý ſe před njm ſchowati.



Strany zdroje: II/352

Verkrümeln, v. a. drobiti, rozdrobiti; ſich, ſe.



Strany zdroje: I/83

Ausſtrömen, v. n. rozljwati, wyljwati ſe; der Fluß ſtrömt aus, řeka přetýká, na břeh wyſtupuge.



Strany zdroje: II/352

Verkürzen, v. a. krátiti, vkrátiti; ſein Leben, žiwot ſwůg; ſich die Zeit, vkrátiti, vkracowati ſobě čaſu; den Lohn, na mzdě vtrhnauti.



Strany zdroje: II/352

Verlachen, v. a. wyſmjwati ſe, poſmjwati ſe; die —chung, wyſmánj.



Strany zdroje: II/352

Verlanden, v. n. ſtáti ſe pewnau zemj. 2) einen Teich, wyſuſſiti rybnjk. 3) wyſtěhowati ſe.



Strany zdroje: II/352

Verlangen, v. a. žádati; Geld, penjze, Hülfe, o pomoc; ein Amt, o auřad. 2) taužiti; nach Arzte, po lékaři. 3) impers. chtjti ſe, bažiti po něčem; es verlangt mich darnach chce ſe mi toho, bažjm po tom. 4) sháněti ſe; die Waare wird verlangt, sháněgj ſe po zbožj.



Strany zdroje: II/353

Verlarven, v. a. ſſkraboſſkau zaſtřjti, zamumřiti; ſich, ſſkraboſſku, larwu wzýti, zamumřiti ſe; fig. ein verlarvter Schriftſteller, zakuklený ſpiſowatel; die —vung, zaſtřenj ſſkraboſſkau, zamumřenj.



Strany zdroje: II/353

Verlaſſen, v. irr. a. pozůſtawiti, zanechati, relinquerre relinquere ; fünf Söhne, pět ſynů; ein großes Vermögen, weliké gměnj. b) přepuſtiti; das iſt nicht zu verlaſſen, to nenj k přepuſſtěnj. c) zanechati; ich habe es zu Hauſe verlaſſen, zanechal ſem toho doma. d) opuſtiti, opauſſtěti; wir haben Prag, opauſſtěli ſme Prahu; die Welt, ſwět; verlaſſen, opuſſtěný. e) ſpuſtiti ſe; den Weg , ceſty; Gott, boha. f) pominauti; der Zorn hat ihn ſchon, zloſt ho giž pominula. g) v. rec. ſich, bezpečiti ſe, ſpoléhati, ſpolehnauti; auf etwas, na něco; auf Gott, na Boha; es iſt ſich nicht darauf zu, nenj ſe na to co ſpolehnauti.



Strany zdroje: II/353

Verläſtern, v. a. rauhati ſe, porauhati ſe, vtrhati; die —rung, rauhánj, porauhánj, vtrhánj.



Strany zdroje: II/353

Verlaufen, v. a. irr. zaſkočiti, zaběhnauti; den Weg, někoho. 2) v. rec. ſich, a) sběhnauti, opadati; das Waſſer, woda sbjhá, opadá. b) zběhnauti ſe; was at ſich verloffen? co ſe zběhlo. c) zaběhnauti; ein Schaf, owce, . d) rozběhnauti ſe; die Truppen, wogſko. 3) v. n. proběhnauti, minauti; die Zeit verläuft bald, čas brzy proběhne, probjhá; verlaufenes Schaf, zaběhlá owce.



Strany zdroje: II/353

Verläugnen, v. a. zapřjti, zapjrati; ſich, ſe.



Strany zdroje: I/83

Ausſtürmen, v. n. vtiſſiti ſe, přeſtati ſe bauřiti, dobauřiti.



Strany zdroje: II/353

Verlauten, v. n. irr. ſich verlauten laſſen, prohláſyti ſe. 2) v. impers. powěſt gjti; es verlautet, powjdá ſe.



Strany zdroje: II/353

Verlechzen, v. n. rozeſchnauti ſe, rozſuſſiti ſe, dehiscere; das Faß iſt verlechzet, ſud ſe (rozeſchl); die Kanne, konew ſe rozeſchla.



Strany zdroje: II/353

Verlegen, v. a. přeložiti; die Meſſe von F. nach Breslau, ročnj trh z F. do Wratiſlawi; einen Feſttag, ſlawnoſt; die Beſatzung, poſudku poſádku . b) odložiti; odkládati; den Termin, lhůtu. c) zachramoſtiti, zandati; unter mancherley Sachen, mezy rozličnými wěcmi. d) založiti; α) Jemanden den Weg, někomu ceſtu, zamezyti ceſtu. β) den Hut irgendwo, klobauk někde. γ) einen Kaufmann mit Waaren, mit Geld, kupce zbožjm, penězy. e) nakládati, naložiti, náklad wéſti; ein Buch, na knihu. f) v. rec. ſich, oddati ſe; auf die Poeſie, na báſnjřſtwj.



Strany zdroje: I/83

Ausſuchen, v. a. wyhledati, wyhledáwati; das ganze Haus, prohledati, přehledati dům; ſich etwas, ſobě něco wybrati.



Strany zdroje: II/354

Verlenken, v. a. wyhnauti ſe.



Strany zdroje: II/354

Verlernen, v. a. odvčiti ſe, odnavčiti ſe něčemu, zapomenauti; die —ung, odnavčenj.



Strany zdroje: II/354

Verlieben, v. rec. ſich, zamilowati ſe; bauchnauti ſe; in eine Perſon, do někoho.



Strany zdroje: II/354

Verliebt, zamilowaný; ein verliebter Menſch, zamilowanec; närriſch verliebt ſeyn, blázniti ſe po někom.



Strany zdroje: II/354

Verliegen, v. irr. rec. ſich, zaležeti, ſležeti ſe; eine Waare, zbožj. 2) fig. proležeti ſe; das Verliegen, ſleženj.



Strany zdroje: II/354, II/355

Verlieren, v. irr. a. tratiti, ztratiti, perdere; das Leben, ſein Vermögen, žiwot, ſwé gměnj; ſeine Börſe, měſſec; hier und da, nach und nach, roztratiti. b) pozbyti; den Verſtand, die Schmerzen, das Reißen in der Gliedern, die Geſundheit, die Hoffnung, die Schönheit, rozumu, boleſti, trhánj w audech, zdrawj, naděge, kráſy. c) fig. a) ztratiti, prohrati, propecy; den Proceß, při. b) prohrati; eine Schlacht, bitwu; im Spiele, prohrati, prohráwati we hře. c) im Handel, prodělati. d) mařiti, zmařiti; ich verliere nur meine Mühe dabey, gá při tom mařjm gen ſwau prácy; alle Schläge, alle Ermahnungen ſind an oder bey ihm verloren, wſſe bitj, wſſecka napomjnánj gſau na něm zmařená; einen Tag, die Zeit, mařiti den, čas. d) die Luſt zu etwas, odnechtjti ſe někomu něčeho. f) Verloren gehen, tratiti ſe, ztratiti ſe, k ztracenj přigjti, etwas verloren geben, halten, za ztracenau dáti, mjti; er iſt verloren, geſt po něm weta, ten tam; ein verlorner, ztracenec; der verlorne Sohn, marnotratný ſyn, prodigus filius; es iſt Malz und Hopfen an ihm verloren, darmo cykána mýti; na Tábor wodu weſti; die verlorne Schildwache, ztracená ſtráž, warta; verloren Zeichnen zeichnen , na ztraceno reyſowati; verloren gehen, na ztracenj přigjti, zahynauti. 2) v. rec. ſich, tratiti ſe, ztratiti ſe; 355 die Zuſchauer, diwácy; eine Krankheit, nemoc. b) aus den Augen, s očj. c) am Ende ins Grüne, na koncy do zelena. d) in Gedanken verlieren, zamyſliti ſe.



Strany zdroje: II/355

Verluſtig, adj. ztracený; —igtes Paradies, tracený rág. 2) zbawen; werden, gehen, býti; ſeines Amtes, ſwého auřadu; eines Dinges v. machen, někoho zbawiti, připrawiti o něco; ſich, ſe.



Strany zdroje: II/355

Vermählen, v. a. dáti za muže; den Sohn, ſyna; dáti za ženu; die Tochter, dceru; ſich, pogmauti, ſnjti ſe; (er) oženiti ſe; (ſie) wdáti ſe, prowdati ſe.



Strany zdroje: II/355, II/356

Vermehren, v. a. množiti, rozmnožiti, rozhogniti; das Geld, die Einkünfte, Wörter, penjze, přjgmy, ſlowa. b) ſich, rozmáhati ſe, rozmnožowati ſe; die Gewalt, die Hitze, moc, horko. c) ſich, rozploditi ſe, rozplemeniti ſe, rozmocy ſe; die Familie, rodina; die —rung, rozmno 356 ženj, rozmáhánj, rozplozenj, rozplemeněnj.



Strany zdroje: II/356

Vermeiden, v. a. irr. wyhnauti ſe, minauti, warowati ſe, wywarowati ſe, vwarowati ſe, ſtřjcy ſe; die Sünde, hřjchu; die —dung, wyhnutj, vwarowánj.



Strany zdroje: II/356

Vermeinen, v. a. myſliti, mnjti, domnjwati ſe, mjniti; das Vermeinen, mněnj, domnjwánj; vermeint, vermeintlich, domnělý.



Strany zdroje: II/356

Vermengen, v. a. ſmjſyti, zmjchati. b) ſich mit etwas, mjchati ſe do něčeho; die —gung, ſmjſſenj.



Strany zdroje: II/356

Vermeſſen, v. irr. a. změřiti; ein Feld, pole. b) ſich, přeměřiti ſe; bey dem Getreide, při obilj. c) fig. ſich, zakljnati ſe. d) opowážiti ſe, traufati ſobě; den Himmel anzutaſten, dorážeti na nebe.



Strany zdroje: II/356

Vermiethen, v. a. pronagmauti, pronagjti; ſich, nagjti ſe, nagjmati ſe; die —thung, pronagetj, pronágem.



Strany zdroje: II/356

Vermiſchen, v. a. ſmjſyti; vermiſcht, ſmjſſený; vermiſchte Schriften, Zahl, ſmjſſené ſpiſy, ſmjſſený počet. 2) fig. ſich fleiſchlich, ſgjti ſe; die —ſchung, ſmjſſenj. 3) fleiſchliche, ſgitj.



Strany zdroje: II/356

Vermiſſen, v. a. pohřeſſiti, pohřeſſowati; den Adalbert, Wogtěcha. 2) nedoſtáwati ſe; das Geld, peněz.



Strany zdroje: II/356

Vermögen, v. irr. a. mocy, posse; Geld vermag viel, penjze mnoho mohau, zmohau; vermögend ſeyn, mocy; ein viel vermögender Freund, přjtel mnoho mohaucý, mnohomocný. b) možným býti; ein vermögender Mann, možný, mohowitý, mohutný, zámožný muž; im Trunke viel vermögen, mnoho podſtaupiti, na ſebe wzýti. 2) Jemanden zu etwas, naweſti, namluwiti někoho na něco, přiweſti k něčemu.



Strany zdroje: II/357

Vermuthen, v. a. ſmeyſſleti, domeyſſleti ſe, myſliti, domnjwati ſe, tuſſiti, trwati; ich vermuthe daß @ trwám, tuſſjm že @. b) nadjti, nadáti ſe; wer hätte das vermuthet? kdoby ſe tomu byl nadál? ein unvermutheter Beſuch, nenadálé nawſſtjwenj.



Strany zdroje: II/357

Vermuthlich, adj. domnělý; der vermuthliche Erbe, domnělý dědic; adv. bez pochyby, gakž ſe domnjwám, tuſſjm.



Strany zdroje: II/357

Vernarren, v. a. problázniti; ſein Geld, ſwé penjze. 2) v. rec. ſich, zblázniti ſe, bauchnauti ſe; in etwas, in eine Perſon, do něčeho, do něgaké oſoby. 3) v. n. zblázniti ſe, wygewiti ſe; vernarrt da ſtehen, ſtáti tu wſſecek zblázněný, wygewený.



Strany zdroje: II/357

Vernaſchen, v. a. promlſati; ſein Geld, ſwé penjze; vernaſcht, promlſaný. 2) zmlſati ſe; vernaſcht, zmlſalý, promlſalý.



Strany zdroje: II/357

Vernehmen, v. irr. a. čjti; das Thier vernimmt den Jäger, zwjře čige myſliwce. b) vſlyſſeti, wyſlyſſeti; vernimm mein Gebeth, wyſlyš modlitbu mau. c) ſly ſeti; Jemandes Stimme, něčj hlas. d) zaſleychati, naſlýchati, doſlýchati ſe; wie ich vernehme, gakž naſlýchám; dem Vernehmen nach, gak ſe ſlyſſj. e) ſich vernehmen laſſen, dáti ſe ſlyſſeti. f) zu vernehmen geben, na ſrozumněnau dáti. g) wyſlechnauti, wyſlýchati; Jemanden über etwas, někoho ſtrany něčeho. h) porozuměti, pochopiti, chápati. i) ſich mit Jemanden, ſrozuměti ſe s někým.



Strany zdroje: I/83, I/84

Austheilen, v. a. rozdati, rozdáwati, roz 84 děliti; ſie haben die Beute unter ſich ausgetheilt, bitowali ſe kořiſtmi; das heil. Abendmahl, podáwati wečeři Páně.



Strany zdroje: II/357

Verneigen, v. rec. ſich, pokloniti ſe.



Strany zdroje: I/84

Austoben, v. n. přeſtati ſe ſápati, wztekati, bauřiti, třeſſtiti, vtiſſiti ſe.



Strany zdroje: II/358

Verpfründen, v. a. nadati ſe; die —dung, nadánj ſe.



Strany zdroje: II/358

Verplämpern, v. a. proſſpljchati, procmýrati. 2) ſich mit Jemanden, opleſſtiti ſe s někým.



Strany zdroje: II/358

Verplumpen, v. rec. ſich, opleſſtiti ſe.



Strany zdroje: II/359

Verpuffen, v. n. zpeychnauti. 2) v. a. a) zpeychnauti. b) propecy. c) ſich, problebtnauti ſe.



Strany zdroje: II/359

Verpuppen, v. rec. zawinauti ſe.



Strany zdroje: II/359

Verrechnen, v. a. započjſti; etwas in eine Summe, něco do ſummy. b) ſich, přepočjſti ſe, přepočjtati ſe, w počtu ſe zmeyliti; die —ung, započtenj, přepočtenj.



Strany zdroje: II/359

Verreden, v. a. zařjcy ſe, odřjcy ſe, odpowědjti ſe; das Spielen, hry. b) podřeknauti ſe, přeřjcy ſe, labi in loquendo. c) zamluwiti; etwas, něco.



Strany zdroje: II/359

Verreiſen, v. n. geti, zageti, zabrati ſe, odgeti. 2) v. a. progezditi, na ceſtě vtratiti; viel Geld, mnoho peněz.



Strany zdroje: II/359

Verrenken, v. a. wywinauti, wytknauti, wytočiti, wywrtnauti, wylomiti; ſich den Arm, ſobě ruku; ſich im Heben, ſtrhnauti ſe; verrenktes Glied, wywinutý aud.



Strany zdroje: I/84

Austrauern, v. n. přeſtati ſe rmautiti, truchliti, ſmutek noſyti.



Strany zdroje: II/360

Verrücken, v. a. pomknauti, poſtrčiti; einen Tiſch, ſtůl, ſtolem. b) fig. den Kopf, ſein Concept, hlawu, koncept máſti; verrückt, pomatený, vſſjlený, na mozek vražený; werden, zmáſti ſe, ſmyſlem ſe pominauti, zpleſti ſe, zſſjliti ſe.



Strany zdroje: II/360

Verſammeln, v. a. shromážditi, shromažďowati; das Volk, lid; ſich, ſe.



Strany zdroje: II/360

Verſanden, v. a. zapjſčiti, pjſkem zaneſti; v. n. pjſkem ſe zaneſti.



Strany zdroje: II/360

Verſaufen, v. n. vtopiti ſe. 2) v. a. prochlaſtati, propiti, prožrati; ſein Vermögen, ſwé gměnj; verſoffen, ožralý, ožjrawý; ein verſoffener Menſch, ochlaſta, ožralec.



Strany zdroje: II/361

Verſchallen, v. n. rozhláſyti ſe; ein verſchollener Dieb, rozhláſſený, zlopowěſtný zloděg. Verſchollener, m. rozhláſſenec.



Strany zdroje: II/361

Verſchäumen, v. n. odpěniti ſe.



Strany zdroje: II/361

Verſcherzen, v. a. prožertowati, žertowánjm zmrhati; die Zeit, čas; fig. ſein Glück, die Freude, die Gunſt, die Gnade, připrawiti ſe o ſſtěſtj, o radoſt, o přjzeň, o miloſt.



Strany zdroje: I/84

Austreten, v. n. aus dem Amte, z auřadu wykročiti, wyſtaupiti; der Fluß iſt ausgetreten, řeka ſe rozwodnila, wylila, wydmula; viele Soldaten treten aus, mnoho wogſka vtjká, odbjhá.



Strany zdroje: II/361

Verſchießen, v. irr. n. sběhnauti; das Waſſer, woda. b) plawiti ſe; die Farbe, der Zeug, barwa, cayk. c) zaletěti; der Weiſer, matka wčel. 2) v. a. rozſtřjleti; alles Pulver, wſſecken prach; ſich, ſe. b) přeſtrčiti, přewundati; eine Columne, kolumnu. c) v. rec. zaběhnauti; die Hunde, pſy. d) tratiti; die Farben, barwy.



Strany zdroje: II/361

Verſchilfen, v. n. rákoſým zaroſti, zarákoſyti ſe. 2) zarákoſyti.



Strany zdroje: II/362

Verſchlagen, v. a. wytlaucy, wybiti; alle Nägel, wſſecky hřebjky. b) zabedniti; ein Faß, ſud; eine Kiſte, kyſtnu. c) přepažiti, přehraditi, přetyniti; eine Kammer, ein Zimmer, komoru, pokog. d) otlaucy, obiti; einen Hund, pſa. e) zarazyti, zarážeti; den Ball, mjč; verſchlagene Winde, zaražené wětry. f) zaneſti; der Sturm verſchlug das Schiff, bauře zaneſla lodj; der Schuß verſchlägt ſich, rána ſe zanáſſj. g) fig. odrážeti, odrazyti; ein verwundetes Wild hat ſich verſchlagen, raněné zwjře zaběhlo; der Kaufman Kaufmann ſeine Kunten, kupec odrazyl ſwé kupowače. h) zlehčiti, odwolati; eine Münze, mincy. 2) v. n. odtlaucy; der Hirſch hat ſich verſchlagen, gelenu ſe odlaupali parohy. b) odrazyti; das Bier, verſchlagen laſſen, piwo nechati odrazyti. c) zchwátiti ſe; ein Pferd verſchlägt, kůň ſe zchwátj. d) ſpomáhati, aučinkowati, proſpěti; die Arzeney will nichts verſchlagen, ljky nic nechtěgj proſpjwati. e) waditi; es verſchlägt nichts, nic newadj, neſſkodj, nedělá, na tom nezáležj; viel, wadj, ſſkodj, dělá, záležj mnoho na tom; das verſchlägt mir nichts, na tom mi nic neſegde; verſchlagen, zchytralý, lſtiwý, liſſkau podſſitý; ein verſchlagener Menſch, zchytralec, feryna.



Strany zdroje: II/362

Verſchleichen, v. irr. rec. odplazyti ſe.



Strany zdroje: II/362

Verſchleißen, v. irr. n. ſedrati ſe, ztrhati ſe, zdřjpati ſe; ein Kleid, ſſat; ein verſchliſſenes Kleid, otrhaný kabát. b) minauti, pominauti; die Zeit, čas. 2) v. a. zdřjpati, ſedrati, roztrhati; viele Kleider, mnoho ſſatſtwa. b) mrhati, tráwiti; die Zeit, čas. c) odbyti, prodáwati; Waaren, zbožj.



Strany zdroje: II/362

Verſchlimmern, v. a. horſſiti, pohorſſiti, zhorſſiti; der Kranke hat ſich verſchlimmert, nemocný ſe pohorſſil, přitjžilo ſe mu; die —rung, pohorſſenj, zhorſſenj.



Strany zdroje: II/363

Verſchlucken, v. a. pozřjti, deglutire; mehrmahl, požjrati. 2) fig. pozřjti; eine Sylbe, ſlabyku. b) zatagiti, zamlčeti; Vorwürfe, předházky. c) vduſyti w ſobě; das Weinen, den Schmerz, pláč, boleſt.



Strany zdroje: II/363

Verſchmachten, v. n. hynauti, zhynauti, zagjti, zahynauti; vor Durſt, vor Hunger, žjžnj, hladem. b) ſchnauti; chřadnauti; vor Liebe, vor Furcht, láſkau, ſtrachem, pro ſtrach. c) zalknauti ſe; vor Hitze, horkem.



Strany zdroje: II/363

Verſchmelzen, v. n. rozpuſtiti ſe, rozpauſſtěti. b) ſpogiti; die Farben, barwy.



Strany zdroje: II/363

Verſchmerzen, v. a. odboleti, dedolere; wem es lange geſchmerzt hat, der hat es verſchmerzt, koho dlauho bolelo, odbolelo. b) opykati, oželeti; das Kleid, den Verluſt, kabát, ztrátu. c) zhrýzti w ſobě, zakauſnauti; ich verſchmerzte den Stich, zhryzl ſem w ſobě tu důtku.



Strany zdroje: II/363

Verſchnappen, v. rec. ſich, prochňapnauti; mit dem Munde, prochlamſtnauti. b) im Reden, podřeknauti ſe.



Strany zdroje: II/363

Verſchnauben, v. n. Verſchnaufen, oddechnauti ſy, k duchu přigjti.



Strany zdroje: II/363

Verſchneiden, v. a. ſeſtřihati, rozſtřihati; alles Tuch, wſſecko ſukno. b) rozkrágeti, zkrágeti; viel Brod, mnoho chleba. c) ſeřezati; alles Stroh, wſſecku ſlámu. d) rozžižlati; einen Leib Brod, pecen chleba. e) vſtřihati; ſich die Nägel, ſobě nehty. f) přiſtřihnauti, vſtřihnauti; ſich die Haare, ſobě wlaſy. g) přeřezati, vřezati; den Nabel, pupek; die Aeſte, wětwe. h) wykleſtiti, wyřezati; einen Menſchen, člowěka; ein Verſchnittener, kleſſtěnec, wyřezanec; ein verſchnittener Eber, wepř; eine Sau, miſſka, nunwice; ein alt verſchnittener Ochs, ſtarořezanec.



Strany zdroje: II/363

Verſchneyen, v. n. ſněhem zapadnauti, ſe zaſypati, zaſněžiti ſe.



Strany zdroje: II/363

Verſchnieben, v. n. oddechnauti ſy.



Strany zdroje: II/364

Verſchreiben, v. a. wypſati; viele Dinte, mnoho inġauſtu. b) přepſati; ein Wort, ſlowo; ſich, ſe. c) vpſati, zapſati; einem etwas, někomu něco; ſich, ſe. d) předepſati, o něco pſáti; Waaren, zbožj. e) předepſati; ein Recept, recept.



Strany zdroje: II/364

Verſchreibung, f. zápis, vpſánj; eine V. machen, von ſich ſtellen, vpſánj od ſebe dáti.



Strany zdroje: II/364

Verſchrumpfen, v. n. zwraſſtěti, ſmrſſtiti ſe, ſcwrknauti; verſchrumpfet, ſcwrklý, zwraſſtělný.



Strany zdroje: II/364

Verſchüchtern, v. n. zaleknauti ſe. 2) v. a. zaleknauti, přeplaſſiti.



Strany zdroje: II/364

Verſchulden, v. a. zadlužiti, prodlužiti; ſein Gut, ſwůg ſtatek. b) zawiniti, prowiniti; an dem Blute, das du vergeußt, krwj, kterau wyljwáš; an deinem Bruder, proti ſwému bratru. c) zaſlaužiti; um einen, něco ſobě na někom. d) odſlaužiti ſe, odſluhowati ſe; es, za to; bleibt zu verſchulden, na odſlauženau.



Strany zdroje: II/364

Verſchütten, v. a. zaſypati, zaſauti, zařjtiti; einen Brunnen, ſtudnicy. b) ſypati, ſeſeypati; ſein Vieh dem Hirten, z ſwého dobytka paſtýři. c) rozliti; den Wein, wjno; fig. er hat es bey ihm erſchüttet, ocet ſy v něho rozlil. d) nedochoditi.



Strany zdroje: II/364

Verſchwägern, v. rec. sſſwaġřiti ſe.



Strany zdroje: II/364

Verſchwärmen, v. n. odrogiti ſe, wyrogiti ſe.



Strany zdroje: II/364

Verſchwatzen, v. a. prokláboſyti, protlachati, propljſkati, pljſkánjm ſtráwiti; die Zeit, čas. b) ſich verſchwatzen, probleknauti ſe, prořeknauti ſe. c) otlachati, opliſkati; Jemanden, někoho.



Strany zdroje: II/364

Verſchwemmen, v. a. zaneſti; mit Sande, verſchwemmt werden, pjſkem ſe zaneſti.



Strany zdroje: II/365

Verſchwiſtern, v. rec. sſeſtřiti ſe.



Strany zdroje: II/365

Verſchwitzen, v. a. zapotiti; die Wäſche, prádlo. 2) v. n. potem vgjti, wypotiti ſe. b) zpotiti ſe.



Strany zdroje: II/365

Verſchwören, v. a. odpřiſáhnauti ſe; eine Ketzerey, kacýřſtwj; das Trinken, pitj. b) zapřiſahati ſe; hoch und theuer, wyſoce. c) ſpřiſáhnauti ſe, zapřiſáhnauti ſe; wider ihn, proti němu; die Verſchworenen, ſpřjſežnjcy.



Strany zdroje: II/365

Verſehen, v. irr. a. prohljdnauti, přehljdnauti; eine Gelegenheit, přjležitoſt; die Sünden, hřjchy; verſehen iſt auch verſpielt, kdo přehljdne, prohrage. b) pochybiti, poblauditi, přehljdnauti; in ſeinem Amte, w ſwém auřadě. c) zawaditi; er hat es bey ihm verſehen, zawadil v něho, rozlil ſy ocet. d) nedopatřiti; aus Verſehen ſündigen, z nedopatřenj hřeſſiti. e) zhljdnauti ſe; ſich an etwas, von Schwangern, na něčem, o ženách s autěžkem. f) opatřiti, zaopatřiti, záſobiti; providere; mit Wein, Geld, Truppen, Waaren, wjnem, penězy, wogſkem, zbožjm. g) zaopatřiti; einen Kranken mit den h. Sacramenten, nemocného ſwátoſtmi. h) zprawowati, zaſtáwati, zaſtati; ein Amt, auřad; Jemandes Stelle, něčj mjſto. i) wywěřiti, nařjditi; es iſt in den Rechten ſo verordnet, w práwjch eſt to tak nařjzeno. h) k) obhljdnauti, obmyſliti; Jemanden etwas gutes, někomu něco dobrého, někoho něčjm dobrým. l) vrčiti; zu großen Dingen verſehen ſeyn, k welkým wěcem vrčen býti. m) nadjti ſe, nadáti ſe; ich verſehe mich deß zu euch, naděgi ſe toho o wás; ſich eher des Todes, dřjwe ſe ſmrti; ehe du dirs verſehen wirſt, dřjwe než ſe naděgeš.



Strany zdroje: II/365, II/366

Verſetzen, v. n. haben, zmetati; die Häſinn, zagečnice. 2) v. a. přeſaditi; Amtleute, auřednjky; eine Pflanze, einen Baum, zroſtlinu, ſtrom. b) unter die Zahl der Heiligen, počjſti, zaſaditi do počtu Swatých; unter die Götter, počjſti mezy Bohy, zbožniti. c) vweſti, přiweſti; in andere Umſtände, do giných přjpadnoſtj; in das größte Elend, do neywětſſj bjdy; in einen blühenden Wohlſtand, do hogné zámožnoſti. d) In Freude, radoſt způſobiti; in Schrecken, zaleknauti; in Furcht, ſtrach vwaliti na někoho, zaſtraſſiti; in die Nothwendigkeit, přinutiti. e) Sich in Gedanken wohin, někam ſe wmyſliti. 3) der Dachs verſetzt ſich, gezwec zalezl, zakopal ſe. b) založiti, zataraſowati, zaſaditi, zandati; eine Thür mit einem Schranke, dwéře almarau; den Eingang mit Steinen, wchod 366 kamenjm. c) krátiti, zalknauti ſe; das verſetzt mir den Athem, to mi krátj duch, (zalkne ſe.) d) verſetzte Winde, zaſazené, zaražené wětry. 4) zaſaditi, ſmjſyti; Kupfer mit Zinn, měd s cýnem; den Wein mit Waſſer, wjno s wodau. b) obſaditi, obložiti; eine Krone mit Perlen, korunu perlami. 5) Jemanden einen Schlag, zaſaditi někomu ránu; fig. einen Hieb, drbnauti; eine Ohrfeige, facku wytjti, flink dáti; Jemanden eins, někoho drbnauti, řjznauti, drkſu dáti někomu. 6) zaſtawiti; Aecker, pole; eine Uhr, hodinky. b) odpowědjti; er verſetzte und ſprach, odpowěděw řekl.



Strany zdroje: II/366

Verſichern, v. a. giſtiti, vgiſtiti, pogiſtiti, vgiſſťowati; ich verſichere dir, gá tě vgiſſťugi; ich bin ſeiner Treue verſichert, gá gſem o geho wěrnoſti giſt, vgiſſtěn; verſichert wahr, giſtotná prawda, prawda prawdaucý. 2) vbezpečiti, vbezpečowati, pogiſtiti; ein Gut, ſtatek; ein Capital, giſtinu. b) zmocniti ſe, pogiſſtěnj wzýti; ſich Jemandes, einer Sache, někoho, něčeho, něco. c) ſich des Beyfalles eines andern, o něčj pochwale ſe vgiſtiti, vbezpečiti.



Strany zdroje: II/366

Verſinken, v. n. irr. topiti ſe, potopiti ſe, tonauti, vtonauti; im Schlamme, Moraſte, propadati ſe, propadnauti ſe; fig. im Unglücke, im Elende, w neſſtěſtj, w bjdě zagjti, vtonauti.



Strany zdroje: II/366

Verſitzen, v. irr. n. ſeyn, newzcházeti, nekljčiti ſe; die Gerſte, gečmen. b) auf etwas verſeſſen ſeyn, nedočkawý býti; sl. ſladčiti po něčem. 2) v. a. ſich, zaſeděti ſe. b) proſeděti; die Ruhe, pokog; die Zeit, čas. c) odſeděti; eine Schuld, dluh.



Strany zdroje: II/366

Verſöhnen, v. a. mjřiti, ſmjřiti, reconciliare. b) vdobřiti, vkrotiti, vkogiti, vchlácholiti, placare; einen Zornigen, hněwiwého. c) očiſſťowati ſe, obětowati; ſeine Sünde, za ſwůg hřjch; die Sünden des Volkes, za hřjchy lidu; ſeine Unwiſſenheit, za hřjch z newědomj.



Strany zdroje: I/9

Abnehmen, v. a. odgjmati, odnjti, ſnjmati, ſnjti, vbjrati, vgjmati; a) den Rahm, ſmetanu zbjrati, ſebrati; b) einem ein Glied, aud odnjti, vřezati; c) den Bart, bradu oholiti; d) den Schafen die Wolle, owce oſtřihati; e) den Hut, klobauk ſmekati, ſmeknauti; f) es läßt ſich daraus aneb daran abnehmen, z toho ſe porozumjwá, wyrozuměti může, zawjrati dá; g) den Eid abnehmen, přjſahu od někoho přigjmati. 2) v. n. ſcházeti, vbýwati, menſſowati ſe, vpadati; a) der Mond nimmt ab, měſýc ſcházý, das Abnehmen des Mondes, ſcházenj, vbýwánj měsýce; b) der Menſch nimmt ab, člowěk chřadne, ſcházý; c) das Geſchlecht kommt ins Abnehmen, ten národ, to pokolenj hyne, padá, tratj ſe; d) mein Geſicht und Gedächtniß hat gar ſehr abgenommen, zrak a pamět přjliš ſe mi ſkrátili, ztratili.



Strany zdroje: II/366

Verſorgen, v. a. záſobiti, zaopatřiti; ſich mit Holz, ſe dřjwjm. b) ſeine Kinder, zaopatřiti ſwé děti.



Strany zdroje: II/367

Verſpäten, v. a. pozděgi kláſti; die Grundlegung der Stadt Tyrus, založenj měſta Tyruſa. 2) v. rec. opozditi ſe, opozďowati ſe.



Strany zdroje: I/84

Auswandern, v. n. wyſtěhowati ſe, bráti ſe ginám, odgjti z wlaſti ſwé.



Strany zdroje: II/367

Verſpotten, v. a. poſmjwati ſe, wyſmjwati ſe.



Strany zdroje: II/367

Verſprechen, v. a. ſljbiti, ſlibowati, přiſljbiti; eine Belohnung, obdarowánj. b) připowědjti, zaſnaubiti; Jemanden ſeine Tochter, někomu ſwau dceru; ſich mit einer Perſon, namluwiti ſobě, připowědjti ſe. c) fig. ſlibowati; ſeine Miene verſpricht nichts gutes, geho pohled neſlibuge nic dobrého; er verſpricht ſich viel von ihm, mnoho ſobě od něho ſlibuge. 2) podřeknauti ſe. 3) očarowati, aby ſelhala; eine Büchſe, ručnicy. b) omlauwati, reptati. 4) zaſljbiti; ſich nach Maria Zell, ſe do Marye Celle.



Strany zdroje: II/367

Verſprengen, v. a. rozplaſſiti, rozptýliti, rozehnati; ſich, rozprchnauti ſe, zrozvtjkati ſe. b) wykropiti; alles Waſſer, wſſecku wodu. c) wyraziti; eine Billiardkugel, kauli na biliáru.



Strany zdroje: II/367

Verſpringen, v. a. wyſkočiti, ſkokem wywinauti; ſich den Fuß, ſobě nohu.



Strany zdroje: II/367

Verſtärken, v. a. zmocniti, poſýliti, poſylniti, ſeſýliti; ſich, ſe.



Strany zdroje: II/368

Verſtauben, v. n. rozpráſſiti ſe.



Strany zdroje: II/368

Verſtauchen, v. a. podwrtnauti, podwrtknauti; ſich den Fuß, ſobě nohu, žjlu ſobě wymrſſtiti.



Strany zdroje: II/368

Verſtecken, v. a. zaſtrčiti, zandati; den Weg, ceſtu; ſich, ſe. b) ſchowati, vkryti, zaſtrčiti; ſein Geld, penjze; hin und wieder, rozkryti; ſich, von mehreren, rozkryti ſe. c) Verſtecken, Verſteckens ſpielen, na mžjtek, na ſchowáwačku hráti. d) krýti, zakryti, ſchowáwati; der Mond verſteckt ſich, měſýc ſe kryge, ſchowáwá.



Strany zdroje: II/368

Verſtehen, I. v. n. proſtáti, propadnauti; ein Pfand, záſtawa; ſich, proſtáti ſe. II. v. a. proſtáti; ein Loch, djru. b) recip. ſich (durch langes Stehen), proſtáti ſe. 2) mjti ſe, rozmyſliti ſe k něčemu. 3) rozuměti, intelligere; ich verſtehe ihm nicht, nerozumjm mu; nichts davon, na tom nic; was verſteheſt du darunter? co tjm rozumjš? das verſteht ſich von ſich ſelbſt, to ſe rozumj ſamo od ſebe; Scherz, rozuměti žertu; Jemanden etwas zu v. geben, někomu na ſrozuměnau, na ſrozuměnj dáti; ich habe aus dem Briefe verſtanden, z pſanj ſem porozuměl. b) fig. ſrozuměti ſe, ſrozumjwati ſe; ſich mit Jemanden, s někým; einverſtanden ſeyn, rozumělý býti. c) ſrozuměti; eine Sprache, böhmiſch, deutſch, něgaké řeči, čeſky, německy. d) znáti ſe, rozuměti ſe; ſich auf das Spielen, auf das Wahrſagen, auf das Drechſeln, auf das Frauenzimmer, auf vielerley, zná ſe, rozumj ſe w korbanu karbanu , w hádánj, w ſauſtru, na ženſké, na mnohé wěcy.



Strany zdroje: II/368

Verſtehlen, v. a. kráſti, vkraſti. b) ſich, rozkraſti ſe; partic. verſtohlen, potagemný, pokautný; verſtohlener Weiſe, kradj, kradmo, pokradmo, potagmo.



Strany zdroje: II/368

Verſteigen, v. a. prowolati, licytowati. 2) v. rec. zalezti; auf hohen Felſen, na wyſokých horách. b) fig. ſich in Ausdrücken, přepjti ſe, přepjnati ſe w wygádřenjch; im Nachdenken, přepjti ſe, přepjnati ſe w myſſlenj; in Unternehmungen, wyſoko ſe pauſſtěti, puſtiti, daleko ſe zabrati, zabjrati w podniknutjch.



Strany zdroje: II/368

Verſtellen, v. a. přetwářiti, přetwařowati; dieſe Perrücke, dieſe Kleidung, dieſe Krankheit verſtellt ihn ganz, ta paruka, ten kabát, ta nemoc ho docela přetwařuge. b) změniti, poſſmuřiti; das Angeſicht mit Aſche, obljčeg popelem. c) tagiti; ſeinen Verdruß, ſwau mrzutoſt. d) ſich, přetwařowati ſe, dissimulare; eine verſtellte Freundlichkeit, přetwářená přjwětiwoſt; verſtellt, přetwářený; verſtellter Weiſe, na foch, přetwářeným způſobem.



Strany zdroje: II/369

Verſtieben, v. n. rozpráſſiti ſe; fig. zmizeti.



Strany zdroje: II/369

Verſtoß, m. pl. Verſtöße, záwada, omyl. 2) V. mit Jemanden bekommen, popadnauti ſe s někým. 3) přjpad nemocy; ein Pferd, kůň.



Strany zdroje: II/369

Verſtoßen, v. irr. n. pochybiti, zawaditi; wider die Lebensart, proti mrawopočeſtnoſti; ſich in der Rechnung, w počtu; ge en Jemanden, o někoho. b) wykwaſyti, odkyſati; das Bier, piwo. 2) v. a. namrſſtiti ſobě; eine Ader, žjlu. b) odprodati, rozprodati; Bücher, Kleider, knihy, ſſatſtwo. c) odſtrčiti, zapuditi, zawrcy; ein Kind, ſeine Gattinn, eine Perſon, od ſebe djtě, ſwau manželku, něgakau oſobu. d) wyſtrčiti, wywrcy; einen Armen aus dem Hauſe, chudého z domu. 2) ſwrcy, shoditi; vom Amte, s auřadu; aus dem Rathe, wywrcy z rady. f) zawrcy, odſtrčiti; in die Hölle, do pekla.



Strany zdroje: II/369

Verſtricken, v. a. zapleſti, zamáſti, zamotati, oſydlem polapiti; ſich, ſe. 2) do wězenj wzýti, wězyti.



Strany zdroje: I/9

Abnehmer, m. kupec, kupowač; —inn, f. kupowačka. Eine gute Waare findet leicht Abnehmer, dobré zbožj doſti má kupců, má dobrý odbyt, ſnadně ſe odbýwá, odprodáwá.



Strany zdroje: II/370

Verſtummen, v. n. oněměti, obmutescere; fig. oněměti, odmlčeti ſe.



Strany zdroje: II/370

Verſuchen, v. a. zkuſyti, zkuſſowati; ſich ſelbſt, ſám ſebe. 2) zkauſſeti; Gott verſucht den Menſchen, bůh zkauſſj člowěka. 3) pokauſſeti; der Teufel, čert pokauſſj člowěka. 4) okuſyti, gustare; den Wein, wjno. 5) zkuſyti; ſein Glück, viel in der Welt, ſwé ſſtěſtj, mnoho na ſwětě. 6) zakuſyti, pokuſyti; das habe ich ſchon verſucht, toho ſem giž zakuſyl; verſucht, zkuſſený; Soldat, wogák.



Strany zdroje: II/370

Verſündigen, v. rec. prohřeſſiti ſe, zhřeſſiti; an Gott, an ſeinen Nächſten, proti Bohu, proti bližnjmu ſwému.



Strany zdroje: II/370

Vertändeln, v. a. prolaſſkowati, protjtěrkowati, piplati; viel Geld, mnoho peněz; die Zeit, čas; die Mahlzeit, oběd. 2) ſich, opleſſtiti ſe.



Strany zdroje: II/370

Verheidigen Vertheidigen, v. a. zaſtáwati; ſich vor Gericht, ſe před práwem. b) hágiti, obhagowati; die Wahrheit, die Unſchuld, prawdy, newinnoſti. c) brániti; ſich, die Beſatzung, tapfer, ſe, poſádka, zmužile.



Strany zdroje: II/370, II/371

Vertiefen, v. a. zhlaubiti, wyhlaubiti, zhlubſſiti; einen Graben, přjkop; fig. wpeřiti ſe, zapeřiti ſe, hluboko ſe zabrati; ſich in etwas, do něčeho; im Nachdenken, 371 hluboko w myſſlenj. b) zabřeſti, pohřjžiti ſe; in Sünden, in Laſter, w hřjchy, do neprawoſtj. c) ſich in Schulden, zadlužiti ſe, prodlužiti ſe.



Strany zdroje: I/84

Ausweichen, weich machen, v. a. změkčiti; im Waſſer, wymočiti, promočiti, v. n. weich werden, změknauti, wymočiti ſe.



Strany zdroje: II/371

Vertragen, v. a. irr. doneſti, dotrhati; ein Kleid, kabát, ſſat; vertragene Kleider, oſſumělé, obnoſſené ſſatſtwo. b) zaneſti, zanáſſeti; etwas irgend wohin, něco někam; hin und her, rozneſti, roznáſſeti. c) ſneſti, ſnáſſeti; Hitze und Kälte, horko a zymu; Schmerzen, boleſti. d) ſmjřiti, ſrownati; zwey Perſonen, dwě oſoby; ſich mit Jemanden, ſe s někým. e) ſich, ſrownati ſe, shodnauti ſe, ſrownáwati ſe; ſich wie Kinder, gako děti.



Strany zdroje: I/84

Ausweichen, v. n. wyhnauti, wyhýbati ſe, vſtaupiti, vhnauti ſe; der Fuß iſt mir ausgewichen, noha ſe mi ſmekla, ſwezla; zwey Wägen können einander ausweichen, dwa wozowé ſe mohau minauti.



Strany zdroje: II/371

Vertrauen, v. n. důwěřiti ſe; Gott, dem Herrn, Hoſpodinu, Bohu; auf Gott, w Boha. 2) ſwěřiti, Jemanden ſein Vermögen, někomu gměnj, k wjře dáti. b) zaſnaubiti; eine Jungfrau, pannu.



Strany zdroje: II/371

ertrauen, n. důwěrnoſt; ſein V. auf Jemanden ſetzen, důwěrnoſt na někoho kláſti, důwěřiti ſe; zu Gott haben, k bohu mjti; einem etwas im Vertrauen ſagen, někomu něco důwěrně, potagmo řjcy; im Vertrauen, mezy námi, potagmo.



Strany zdroje: II/371

Vertraut, adj. důwěrný; vertraut thun, důwěrně k někomu ſe mjti. 2) sſtaupený, domácný; ein vertrauter Freund, sſtaupený přjtel; auf einem vertrauten Fuße ſtehen, sſtaupeněgi s někým obcowati. 3) zaſnaubený; ein Vertrauter, zaſnaubenec.



Strany zdroje: II/371

Vertreiben, v. a. irr. zahnati, zapuditi; den Feind, nepřjtele; das Fieber, zymnicy; ſich die Grillen, wrtochy ſobě; Gewalt mit Gewalt, moc mocý zaháněti. b) von einander, rozehnati, rozptýliti, rozplaſſiti; Diebe, zloděge; die Sonne den Nebel, ſlunce mhlu. c) wyhnati, wypowědjti, wywrcy; aus dem Lande, aus der Stadt, ze země, z měſta. d) vkrátiti; ſich die Zeit mit Spielen, Leſen, ſobě čas hránjm, čtenjm. 2) odbyti, odbýwati, odbyt mjti; Waaren, zbožj; er vertreibt nicht viel, nemá hrubě odbytu na zbožj.



Strany zdroje: II/371, II/372

Vertreten, v. irr. a. zaſſlapati, zaſſlápnauti; ſich den Fuß, ſobě nohu. b) poſſlapati, zaſſlapati; den Samen in die Erde, ſemeno do země. c) zaſtaupiti; den Weg, ceſtu. 2) zaſtáwati, zaſtati, zaſtupowati, zaſtaupiti; Jemanden, někoho; Jemandes Stelle, něčj mjſto; vor Gericht, před práwem. b) přimlauwati 372 ſe; orodowati; Chriſtus uns, Kryſtus za nás.



Strany zdroje: II/372

Verunedeln, v. a. zaneſſlechtiti; ſich, ſe.



Strany zdroje: I/85

Ausweinen, v. a. wyplakati ſe, doplakati, přeſtati plakati; ſich die Augen ausweinen, pláčem oči pokazyti, tuze plakati.



Strany zdroje: II/372

Veruneinigen, v. a. rozdwogiti, rozkmotřiti; ſich, ſe.



Strany zdroje: II/372

Verunglimpfen, v. a. dotýkati ſe, vrážeti.



Strany zdroje: II/372

Verunglimpfung, f. vráženj, vrážka, vtržka, dotýkánj ſe.



Strany zdroje: II/372

Veruntreuen, v. a. zpronewěřiti ſe; etwas , w něčem.



Strany zdroje: II/372

Verunwilligen, v. rec. zanewřjti na ſebe.



Strany zdroje: I/9

Abneigen, v. a. odchýliti, odehnauti, odkloniti. 2) odwrátiti ſe od něčeho, nelaſkawým, nenáklonným býti.



Strany zdroje: II/372

Verurſachen, v. a. půſobiti, způſobiti; Verdruß, Schmerzen, Unglück, Kummer, mrzutoſt, boleſt, neſſtěſtj, ſtaroſt; ſich ſelbſt etwas, něco ſobě způſobiti, vhoniti. 2) tropiti, ztropiti, způſobiti; Krieg, Händel, Zank, Aufruhr, wognu, různicy, ſwár, rozbrog, bauřku.



Strany zdroje: II/373

Verwachen, v. a. vbdjti, celau noc neſpati, přenocowati; ſich, vbdjti ſe.



Strany zdroje: II/373

Verwahren, v. a. chowati, ſchowati; Geld, Getreide, Kleider, ein Geheimniß, penjze, obilj, ſſatſtwo, tagemſtwj; zu verwahren geben, k ſchowánj dáti. b) ohraditi; eine Stadt, ein Haus, einen Garten, měſto, dům, zahradu. c) opatřiti, zaopatřiti; eine Thür mit Schlöſſern, dwéře zámky; ſich vor Kälte, ſe před zymau; ſeinen Beutel, ſwůg měſſec. d) opatrowati, opatřiti; einen Gefangenen, wězně; eine Stadt zu verwahren geben, měſto k opatrowánj dáti. e) ohraditi; ſein Recht, ſwé práwo; ſich, ſebe; vor Gift, proti gedu.



Strany zdroje: II/373

Verwandeln, v. a. proměniti; ſich im Geſichte, ſe w obljčegi; Wein in Eſſig, wjno w ocet; ſich in einen Stier, ſe w býka.



Strany zdroje: II/373

Verweben, v. a. zawáti, zawjti, rozptýliti; wie der Wind, gako wjtr. 2) ſetkati, wytkati; alles Garn, wſſecku přjzy. b) tkáti; nichts als Leinengarn, nic netkati než lněnau přjzy. c) ſetkati, zatkati; in einander, do ſebe; verwebt, zatkaný, protkaný.



Strany zdroje: I/85

Auswendig, adv. zewnitř, auswendig wiſſen, lernen, vměti, včiti ſe z paměti, nazpamět.



Strany zdroje: II/374

Verweilen, v. n. dljti, prodljti, meſſkati, zaſtawiti ſe, zdržowati ſe. 2) v. a. meſſkati, zaſtawiti, zdržowati.



Strany zdroje: II/374

Verweinen, v. a. vplakati; ſich, ſe. 2) proplakati; ſein Leben, žiwot ſwůg. 3) zwyplakati; alle Thränen, wſſecky ſlzy. 4) zaplakati; ſeinen Schmerz, ſwau boleſt.



Strany zdroje: II/374

Verwenden, v. a. irr. vkraſti, odcyzyti. b) kein Auge von etwas, neſpuſtiti ani oka s něčeho. c) wynaložiti, wynakládati; ſein Geld auf das Bauen, penjze ſwé na ſtawěnj; vielen Fleiß auf etwas, mnoho pilnoſti na něco, wynaſnažiti ſe. d) vgjti ſe, vcházeti ſe, wzýti ſe; ſich für eine Perſon, eine Sache, o někoho, o něco. e) oddati, wydati, wydáwati; ſich dem Vaterlande zum Dienſte, ſe w ſlužbu wlaſti; ſich auf etwas, ſe na něco. f) obrátiti, obraceti; etwas zu ſeinem Nutzen, něco k ſwému vžitku. 2) obrátiti, na opak obrátiti; die Hand, ruku. b) verwandte Schnitte, pofézy, řjzky žemlowé we wegcých obalené a w máſle pečené. c) fig. změniti ſe, obrátiti ſe.



Strany zdroje: II/374

Verwendung, f. odcyzenj, wynaloženj, wynakládánj, wynaſnaženj, vgitj, vcházenj ſe, oddánj, obrácenj.



Strany zdroje: II/374

Verwerfen, v. n. irr. zmetati; die Stutte, kobyla. 2) v. a. přehoditi; ſich, ſe; zählend, počjtage. b) wyházeti; alle Steine, wſſecko kamenj; ſich, ſe. c) bortiti ſe, zbortiti ſe, zauwěřiti ſe; ein Bret, prkno. d) zahoditi, zaházeti; ſeinen Hut wohin, klobauk ſwůg někam. e) zawrhnauti; Gott den Menſchen, Bůh člowěka. f) zawrcy, opomjtati; guten Rath, dobrau radu, dobrau radau pohrdnauti; verworfen, zawržený.



Strany zdroje: II/374

Verweſen, v. n. zatljti, zpráchniwěti, poruſſiti ſe, shnjti. 2) v. a. zaſtáwati, přiſluhowati; ein Amt, auřad.



Strany zdroje: II/375

Verwickeln, v. a. zamotati, zamodrchati, zapleſti; ſich in einem Netze, Stricke, ſe w ſýti, w prowaze; ſich in etwas, ſe do něčeho; fig. ein verwickelter Handel, zamotaná, zapletená pře; in einen Krieg, do wogny; Jemanden in ſeine Anſchläge, někoho do ſwých záměrů.



Strany zdroje: I/85

Auswickeln, v. a. rozwinauti, wymáſti, wypleſti; ſich auswickeln, wypleſti ſe.



Strany zdroje: II/375

Verwirken, v. a. zhnjſti, zahnjſti; alles Mehl, wſſecku mauku. 2) zpáchati; ein Laſter, neſſlechetnoſt; winiti; was habe ich verwirkt? co ſem zawinil? c) prowiniti, winen býti; ſich, ſe. d) zaſlaužiti; eine Strafe, treſt. e) připrawiti ſe; das Leben, die Freyheit, die Gnade, o žiwot, o ſwobodu, o miloſt.



Strany zdroje: II/375

Verwirkung, f. zahnětenj, zawiněnj, prowiněnj, zaſlauženj, připrawenj ſe.



Strany zdroje: II/375

Verwirren, v. a. zdrchati, zmuchlati, zamodrchati, zmáſti, zamotati, zmaťhati; den Zwirn, niti; verwirrtes Stroh, matená ſláma, změtanka, drchanina. 2) fig. zmáſti, pomáſti; einen Staat, die Sprache, zemſtwo, řeč; ſich in etwas, do něčeho, w něčem ſe zamáſti; Jemanden, někoho zmáſti, pomáſti; etwas vewirrt verwirrt thun, něco haťmať dělati; eine verworrene Geſchichte, pomatený přjběh, hyſtorye; verwirrt ausſehen, wſſecek zmatený, pomatený wyhljžeti; ein verworrener, verwirrter Kopf, pomatená, zwrcená hlawa.



Strany zdroje: II/375

Verwundern, v. a. diwiti ſe; das, tomu. 2) v. rec. diwiti ſe, podiwiti ſe, obdiwowati ſe; ſich über etwas, ſe něčemu; ich kann mich nicht genug verwundern, nemohu ſe doſti wynadiwiti.



Strany zdroje: II/376

Verwüthen, v. a. wywztěkati ſe.



Strany zdroje: II/376

Verzählen, v. a. přepočjſti; eine Summe Geldes, ſummu peněz; ſich, ſe.



Strany zdroje: II/376

Verzappeln, v. n. dotřepetati; fig. in der Noth v. laſſen, nechati w nauzy zhynauti; er möchte verzappeln, může ſe zfantiti, zfanfrniti.



Strany zdroje: II/376

Verzehren, v. a. ſnjſti; alle Speiſe, wſſecka gjdla. b) fig. protráwiti, provtratiti; ſein Hab und Gut, ſwůg ſtatek a gměnj. c) vtratiti, vtráceti; zehn Thaler, deſet tolarů. 2) tráwiti, ſtráwiti, žráti. b) ſich, žráti ſe; verzährt werden, am Leibe, chřadnauti, hubnauti, padnauti ſe; verzährend, žrawý, mořiwý.



Strany zdroje: II/376

Verzeichnen, v. a. zareyſowati . b) v. rec. ſich, přereyſowati ſe. 2) zaznamenati, poznamenati, specificare.



Strany zdroje: II/376

Verzeihen, v. rec. ſich, odřjcy ſe; eines Dinges, něčeho, vpuſtiti od něčeho. 2) v. a. odpuſtiti, odpauſſtěti, prominauti.



Strany zdroje: II/376, II/377

Verzerren, v. a. oſſkliwowati; das verzerret ihr Geſicht, to ſſeredj, zoſſkliwuge 377 gegj twář; den Mund, oſſkljbati ſe, vſta vkřiwowati; die Gliedmaßen, potwořiti ſe.



Strany zdroje: II/377

Verzicht, f. odřeknutj, oderčenj, weyhoſt, renunciatio; V. auf etwas leiſten, něčeho ſe odřjcy, odpowědjti, něčemu weyhoſt dáti.



Strany zdroje: II/377

Verziehen, v. irr. a. přetáhnauti ſe, zatáhnauti; einen Stein, kámen; ſich, ſe. b) rozpěſtiti, rozmazati; ein Kind, djtě. c) den Mund, das Geſicht, die Mienen, vſſkljbati ſe, vſſkljbnauti ſe, vſſkrnauti ſe. d) ztočiti; die Gicht hat ihm alle Glieder verzogen, dna mu ztočila wſſecky audy. e) bortiti ſe, zbortiti ſe; ein Bret, prkno. f) přehnauti ſe, přeháněti ſe, zagjti, odtahowati; die Wolke ſich, mračna. g) zatahowati ſe; der Himmel ſich, nebe. h) oplaſknauti, plaſknauti, oplaſkowati; die Geſchwulſt ſich, otok. i) odkládati; ſeinen Zorn, ſwůg hněw, ſwým hněwem. k) protahowati, odtahowati, prodlužowati; etwas, něco. 2) v. n. poſečkati, prodljti, poſhowěti, zdržeti ſe; verziehen ſie noch ein wenig, poſečkagj geſſtě chwjlku. b) meſſkati, dljti; ich kann unmöglich länger, nenj možná déle dljti, meſſkati. c) protahowati ſe, prodlužowati ſe; die Sache verzieht ſich, wěc ſe protahuge.



Strany zdroje: II/377

Verzuckung, f. wytrženj, exstasis. 2) trhánj, lomcowánj, convulsio; Verzuckungen bekommen, trhati ſebau, lomcowánj.



Strany zdroje: II/377

Verzweifeln, v. n. zaufati ſobě; an etwas, an ſich ſelbſt, nad ſebau ſamým; an der Gnade Gottes, nad miloſtj Božj.



Strany zdroje: I/85

Auswölken, v. n. der Himmel wölkt ſich aus, wygaſňuge ſe, wybjrá ſe.



Strany zdroje: II/378

Vettern, v. rec. ſich, ſtreyčkowati ſy.



Strany zdroje: I/85

Auswüthen, v. n. přeſtati ſe wztekati, ſápati, zůřiwěti, vtiſſiti ſe.



Strany zdroje: II/380

Vier, num. card. čtyřj, čtyři, quatuor; vier Herren, Weiber, čtyřj páni, čtyři ženy; vor vier Wochen, před čtyřmi nedělmi; es ſind ihrer vier, gſau čtyřj; einer von vieren, geden ze čtyř; auf allen vieren kriechen, čtwermo, počtwermo, po beranau lezti; alle vier von ſich ſtrecken, meyknauti ſebau gak ſſiroký tak dlauhý, wſſecky čtyřy roztáhnauti; die vier Jahres-Zeiten, čtwero počaſý; zu vieren, po čtyřech; in vier Tagen, za čtyři dni.



Strany zdroje: I/85

Auszanken, v. a. wywaditi, wyſwářiti, přeſtati ſe waditi.



Strany zdroje: II/381

Verſpännig, Vierſpännig adj. ſe čtyřmi koňmi, čtweroſpřežený, čtweroſpřežný.



Strany zdroje: I/86

Auszeichnen, v. a. poznamenati, zaznamenati; er hat ſich ausgezeichnet, předčil giné, wýtečným ſe včinil.



Strany zdroje: I/86

Ausziehen, 2. v. n. aus der Wohnung, wyſtěhowati ſe; der Feind, das Wild zieht aus, nepřjtel táhne wen do pole, zwěř vtjká.



Strany zdroje: II/383

Voll, adj. plný, plenus; adv. plně; ein volles Glas, plná ſklenice; ein Glas voll von Bier, ſklenice plná piwa; der Mund lief ihm voller Waſſer, měl na to laſkowiny laſkominy ; mit allem Munde voll machen, naplniti, loben, plnau hubau chwáliti, doplniti; ein Maul voll, Handvoll, beyde Hände voll, s auſto, s hrſt, s přehrſſtli; ein Arm voll, s náručj; den Hut, eine Schüſſel voll, s klobauk, s mjſu; ſich die Haut voll lachen, do ſyta ſe naſmáti; aus vollem Halſe ſchreien, křičeti co hrdla mjti; voll Bluts machen, pokrwáceti, pokrwawiti; voll geſteckt, gakby nacpal, natlaukl, nabil; voller Schlaf ſeyn, rozeſpalý býti; voller Wunden, wſſecek poraněný; voll ſchreiben, popſati. 2) fig. opilý; ſich voll trinken, napiti ſe, na žmoch ſe zpjti; voll machen, zpjti, opiti; voll werden, opiti ſe; Blitzvoll, na žmoch zpitý; b) ein volles Angeſicht, plná twář. c) der Mond iſt voll, měſýc geſt na plně. d) celý; aus vollem Herzen, z celého ſrdce; ein volles Jahr, celý rok. e) Im vollen Laufe, w tryſku, cwálem.



Strany zdroje: I/86

Ausziſchen, v. a. wyſmáti, wyſmjwati ſe komu.



Strany zdroje: II/384

Völlerey, f. opilſtwj, ožralſtwj, obžerſtwj; in der V. leben, ožjrati ſe.



Strany zdroje: II/384

Vollfreſſen, v. rec. ſich, nažrati ſe.



Strany zdroje: II/385

Vollſaufen, v. rec. ochlaſtati ſe, ožrati ſe.



Strany zdroje: I/86

Auszürnen, v. n. přeſtati ſe hněwati, zlobiti.



Strany zdroje: II/385

Vollziehen, v. a. wyplniti; Jemandes Willen, Befehl, něčj wůli, rozkaz. b) wyřjditi; J. Auftrag, něčj poručenj. c) wykonati; ein Teſtament, kſſaft; ein Urtheil, odſudek, vſudek. d) ſtrogiti, wyſtrogiti; eine Heirath, ſwadbu. e) die Schifffahrt, přeplawiti ſe, doplawiti ſe.



Strany zdroje: II/385, II/386, II/387

Von, praep. I. s, de; von dem Dache ſteigen, ſe ſtřechy lezti, ſlezti; vom Berge, vom Himmel kommen, s hory, s wrchu, s nebe gjti; von der Wand nehmen, ſe ſtěny wzýti; von dem Pferde, skoně; vom Amte ſetzen, s auřadu sſaditi. 2) z; ich komme vom Hauſe, von dem Felde, dem Hofe, gdu, přicházým z domu, z pole, ze dwora; von Prag, von Wien, (von der Gegend,) od Prahy, z (od) Wjdně; vom Grunde aus, z ġruntu, z kořene; von jenſeits des Jordans, z zájordánj; vom Lande ſeyn, z krage býti; von freyen Stücken, z čiſta dobra, z čiſté dobré wůle; Graf Wratiſlaw von Mitrowitz, hrabě Wratiſlaw z Mitrowic; Fürſt von Schwarzenberg, knjže z Sſwarcenberku (Černohorſký); Bein von meinen Beinen, koſt z koſtj mých; einer von uns, geden z nás; der Gelehrteſte von allen, neyvčeněgſſj ze wſſech; Gott lieben von ganzem Herzen, milowati Boha z celého ſrdce; von neuen, z nowu; von fern, z daleka, opodál ſtáti; von der Nähe, zbljzka; von weiten, z dálj, zdaleka; von allen Seiten, ze wſſech ſtran, odewſſad; von außen, zwenku, z zewnitř; von innen, z wnitřku; vom Schlafe erwachen, ze ſpanj ſe probuditi. 3) od; von einem gehen, od někoho gjti; von ſich legen, od ſebe odložiti; ich komme vom Tiſche, gdu od ſtola; eben von Spielen, práwě odehry; es geht gut von der Hand, dobře to gde od ruky; von ſich geben, od ſebe ( Kleidungsſtücke, ſſaty ze ſebe) dáti; keinen Laut von ſich geben, ani nepiſknauti, ani necknauti; von Alters her, od ſtarodáwna; von jetzt an, od nyněgſſka; von jeher, od wěků, od gakžiwoſti, gak žiw; von geſtern an, od wčeregſſka; von heute an, od dneſſka; von hier an, tu odtuď; gehe nicht von dannen, nechoď odtud; von wannen, odkud; von hinten, od zadu; von vorn, od zpředu; vom Kopfe bis auf die Füße, od hlawy až do paty; von Haus zu Haus, dům od domu; von Tag zu Tag, den odedne, den po dni; von Stunde zu Stunde, každau hodinu; von Woche zu Woche, neděli od neděle, každau neděli; von Jahr zu Jahr, rok od roku; von 386 Stück zu Stück, kus od kuſu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa; von Thür zu Thür, dwéře ode dweřj; von Zeit zu Zeit, čas po čaſe; von Mund zu Mund, vſta od vſt; von Mann zu Mann, od muže k muži; der Wind von Morgen, wjtr od wzchodu; gib mir ein Stück davon, dey mi kauſek od toho; von wem, od koho? von mir, odemne; von dir, od tebe; von ſich ſelbſt, ſamo od ſebe; ein Mann von Stande; muž od ſtawu; ein Mann von Ehre, von Worte, ode cti, od ſlowa; ich kenne ihn von Perſon, von Anſehen, znám ho od oſoby, od widěnj. 4) Kaiſer von Oeſterreich, Cýſař Rakauſký; von Rußland, Ruſký; der König von Preußen, von Sachſen, král Pruſký, Saſký. 5) Eine Krone von Dornen, koruna trnowá, z trnj; ein Ring von Gold, prſten zlatý, od zlata; eine Säule von Marmor, ſlaup mramorowý, z mramoru; ein Haus von Stein, dům zděný; von Holz, z dřjwj, dřewěný; ein Sack von Leder, kožený pytljk. b) der Befehl von König, rozkaz králůw; ein Freund von mir, můg přjtel; ein Liebhaber von ihr, gegj milý; ein Liebhaber von etwas, něčeho milownjk, oblibce. 7) Söhne von einem Vater, ſynowé gednoho otce; Herr von großer Gnade, pán weliké miloſti; eine Person vom hohen Wuchſe, oſoba wysoké poſtawy, wyſokého wzroſtu; von gleicher Größe, Schwere, ſtegné, gedné weyſſky, tjže; ein Diamant von großem Werthe, diamant welké ceny; ein Mann von Vermögen, von großer Gelehrſamkeit, muž welikého gměnj, weliké včenoſti; klein von Person, malé poſtawy; ſchön von Geſicht, (ſličný), pěkného wzezřenj; blau von Augen, modrých očj; ſchwarz von Haaren, černých wlaſů; das Ende vom Liede, konec pjſně; die Frau, der Sohn vom Hauſe, domácý panj, ſyn; die Einwohner von Amerika, obywatelé Amery y. 8) Ein Sachſe von Geburt, rodem Sas; einer von Adel, ſſlechtic; zeman, vrozeného ſtawu; von Gottes Gnaden, božj milostj, z božj miloſti; von der Seite, ſtranau, po ſtraně; von ungefähr, náhodau, maně; von Rechtswegen, práwem, ſprawedliwě; von Angeſicht zu Angeſicht, twářj w twář; ein Mann von Jahren, muž při letech; von meinem Alter, w mém ſtářj. 9) Sie iſt ein Teufel von einer Frau, to ge panj čert; ein Abſcheu von einem Menſchen, oſtuda člowěk; eine gute Art von Frau, panj dobrotiſko; ein Ungeheuer von einem Thier, zwjře potwora, hrozné zwjře; ein Ausbund von einem ehrlichen Manne, muž pauhá poctiwoſt; ein Wunder von einem Menſchen, člowěk ku podiwu; ein Schurke von einem Bedienten, ſlaužjcý taſſkář taſſkářſká. 10) o; von etwas ſprechen, handeln, o něčem mluwiti, gednati; die Fabel von dem Fuchſe, bágka o liſſce; ein Gedicht vom Tode, báſeň o ſmrti; davon iſt die Rede nicht, o tom ſe nemluwj. 11) Noah erwachte von ſeinem Weine, Noe procýtil po wjně; vom Namen, podlé gména. 12) Den Hut vom Kopfe nehmen, klobauk ſmeknauti, ſundati; die Sache geht gut von Statten, wěc ſe dobře dařj, wede. 13) Von Sinnen kommen, ſmyſlů pozbyti; von Jemanden laſſen, někoho ſe ſtrhnauti; frey von Sünden, proſt hřjchů; von Schulden, dluhů; von dem Verdachte, podezřenj; erlöſe uns von dem Uibel, zbaw nás ( vulgo od) zlého; von allem Vermögen entblößt, prázden wſſeho gměnj. 14) Von einander, roz-; — brechen, rozlomiti; — drehen, roztočiti, roztáčeti; — fliegen, laufen, rozvtecy ſe, rozvtjkati ſe, rozprchnauti ſe, rozběhnauti ſe; — gehen, rozgjti ſe, od ſebe gjti; — hauen, wyſeknauti, rozetnauti, roztjti; — jagen, rozehnati; — laſſen, od ſebe puſtiti, rozpuſtiti ſe; — legen, rozložiti, rozkládati; 387 — liegen, od ſebe, opodál ležeti; — nehmen, rozebrati; — reißen, roztrhati; — rollen, rozwinauti; — ſcheiden, rozlaučiti; neut. rozlaučiti ſe; — ſchlagen, roztlaucy, rozrazyti, roztřjſkati; — ſchneiden, Holz, rozřezati; Brot, rozkrágeti; mit der Scheere, rozſtřihati; — ſchreiben, od ſebe řjdce pſáti; — ſetzen, rozſtawiti, rozſaditi; — ſeyn, od ſebe býti; — ſondern, rozebrati; — ſpalten, rozkálati, rozſſtjpati; — ſperren, die Füße, rozkročiti ſe, roztahowati, rozdjrati ſe; das Maul, rozdjrati hubu; — ſprengen, rozrazyti, rozmrſſtiti; — ſpringen, rozſkočiti ſe; — ſtehen, od ſebe, opodál ſtáti; — ſtellen, rozſtawěti; — thun, rozundati, rozpogiti, rozprawiti; was ſich aufmacht, rozewřjti, rozwjrati; — treiben, rozehnati, rozptýliti; — trennen, rozlaučiti, das Genähte, rozpárati; — treten, rozſſlapati; — werfen, rozházeti, rozhoditi, rozmetati; — wollen, chtjti od ſebe; — zerren, rozedrati, rozdrchati; — ziehen, roztáhnauti; mit dem Quartier, odſtěhowati ſe od ſebe.



Strany zdroje: II/387

Vor, I. praep. před, ante; vor Tage aufſtehen, předednem wſtáti; vor dir, mir, ihm, ſich, hertreiben, před tebau, předemnau, před njm, před ſebau, hnáti; vor dieſem, před tjm; vor einigen Jahren, před několika lety; vor dem, před tjm; vor Morgens, vor Abends, před gitrem, vſwitau, před wečerem, laſſen ſie das vor der Hand gut ſeyn, pro zatjm toho ponechagj, tak nechagj; vor allen Dingen, předewſſjm; hitzig vor der Stirn ſeyn, z horka nakwaſſen býti; ſchämeſt du dich nicht vor mir? neſtydjſſli, neoſteycháſſli ſe mne? 2) od; behüt uns vor Hölle, vor allen Sünden, vchowey nás od pekla, od wſſelikého hřjchu. 3) pro; vor vielen Hinderniſſen nicht weiter können, pro mnohé překážky nikam nemocy; hier iſt vor den Räubern nicht ſicher, zde nenj bezpečno pro laupežnjky; vor Schmerzen nich ſchlafen, vor Betrübniß nicht reden können, pro boleſt nemocy ſpáti, pro zármutek nemocy mluwiti; vor Alter ſterben, pro ſtaroſt vmřjti, wěkem, ſtaroſtj ſegjti. 4) za; vor Alters, za ſtarodáwna; Gnade vor recht ergehen laſſen, miloſt za práwo vděliti. 5) vor etwas erſchrecken, něčeho ſe leknauti; Schrecken vor etwas empfinden, něčeho ſe hrozyti; fürchte dir nicht vor mir, nebog ſe mne; einen Abſcheu, Eckel vor etwas haben, něco ſobě oſſkliwiti. 6) Vor Hunger ſterben, hladem vmřjti; vor Durſt verſchmachten, žjžnj chřadnauti, mřjti; vor Schrecken zittern, ſtrachem ſe třáſti; vor Zorn außer ſich ſeyn, hněwem ſe necýtiti; vor Freude weinen, radoſtj plakati; ſich vor Lachen kaum faſſen können, ſmjchy diw nepuknauti. 7) Führt ihn vor den Richter, weďte ho před ſaudce; vor ihn, před něho, předeň; vor die Thür ſtellen, přede dwéře poſtawiti; komm mir nicht vor die Augen, nechoď mi na oči; Jemanden vor den Kopf ſtoßen, někoho vrazyti; vor Anker legen, kotwicy zarazyti; die Sache geht vor ſich, něco gde k mjſtu, dařj ſe; die Heirath wird nicht vor ſich gehen, ze ſwadby nebude nic, ſe ſwadby ſegde. II. adv. dřjw; lerne vor ſelbſt, ehe du andere lehreſt, dřjwe ſám ſe vč, než giné včjš; vor wie nach, napřed gako potom.



Strany zdroje: II/388

Vorbedenken, v. a. dřjw, prw pomyſliti, předmeyſſleti, rozmyſliti ſe.



Strany zdroje: II/388

Vorbehalten, v. a. zanechati, zachowati ſobě; etwas auf Morgen, něco na zegtřek, na ráno. 2) wyhraditi ſobě; das behält ſich der König vor, to ſobě wyhrazuge král. 3) wymjniti; ſich ein Stück Wieſe, ſobě kus lauky. 4) zadržeti; den Lohn den Dürftigen, mzdu nuzným.



Strany zdroje: II/388

Vorbereiten, v. a. přichyſtati, přiſtrogiti, přihotowiti, připrawiti; ſich zu etwas, ſe k něčemu; ſich zum Genuſſe des Abendmahls, připrawiti ſe k přigjmánj Welebné ſwátoſti.



Strany zdroje: II/388

Vorbereitung, f. připrawowánj, přjprawa, chyſtánj, ſtrogenj; zum Tode, hotowenj ſe, přjprawa k ſmrti; zur Beichte, Prüfung @., k zpowědi, k zkauſſenj.



Strany zdroje: II/388

Vorbethen, v. a. napřed ſe modliti; einem, s někým. 2) fig. předpowjdati.



Strany zdroje: II/390

Vordrängen, v. a. napřed tlačiti, dawiti, třjti ( ſich ) ſe.



Strany zdroje: II/390

Vordringen, v. n. k předu poſtupowati, ſe waliti; aus dem Gedränge, protlačowati ſe, dobýwati ſe wen, wen ſe prodjrati.



Strany zdroje: II/390

Vordringung, f. k předu poſtupowánj, walenj, wen ſe dobýwánj, protlačowánj.



Strany zdroje: II/390

Vordrücken, v. a. k předu tiſknauti, tlačiti; ſich, ſe.



Strany zdroje: II/390

Voreilig, adj. přjliš kwapný, kwapliwý. 2) Mit dem Munde, proſtořeký; ſeyn, překwapiti ſe, vkwapiti ſe.



Strany zdroje: II/390

Vorenthalten, v. a. zadržeti za ſebau.



Strany zdroje: II/390

Vorenthaltung, f. za ſebau zadrženj.



Strany zdroje: II/390

Vorfallen, v. n. přihoditi ſe, dáti ſe, zběhnauti ſe, unverſehens, nahoditi ſe; unerhebliches, ſſuſtnauti ſe; bey vorfallender Gelegenheit, při nadálé, nahodilé přjležitoſti.



Strany zdroje: II/390

Vorgang, m. přednoſt, prwotnoſt, předek; ſie ſtreiten um den Vorgang, o přednoſt, předek ſe hádagj; Chriſtus hat den Vorgang, Kryſtus má prwotnoſt. 2) auwod, introductio. 3) přjklad; nach deinem Vorgange, podlé twého přjkladu. 4) Beym Brantwein, weyſtřelek. 5) přjhoda, přjběh.



Strany zdroje: II/391

Vorgeben, v. a. napřed dáti; zwey, dwě napřed dáti. 2) předložiti; das Geſetz, zákon. 3) vložiti; etwas zu thun, něco dělati. 4) poodnáſſeti, wydáwati; unnütze Dinge, ničemné wěcy. 5) prawiti, powjdati; er gibt vor, er wäre etwas, prawj ſe býti něčjm. 6) předſtjrati; eine Krankheit, nemoc, dělati ſe, ſtawěti ſe nemocným. 7) Kindereyen, děckowati, dowáděti, dětinſtwj prowozowati, tropiti.



Strany zdroje: II/391

Vorgehen, v. n. napřed gjti, anteire; fig. einem vorgehen, předcházeti, předgjti někoho; vorgehend, předeſſlý. b) předgjti; einen, někoho. 2) zdáti ſe, mjhati ſe, čjti, praesagire. 3) přebeywati; das Futter gehet vor, podſſjwka přebeywá; das Dach geht eine Elle vor der Mauer vor, ſtřecha na loket odezdi přebeywá. 4) k auwodu gjti, introduci. 5) djti ſe, zběhnauti ſe; was geht hier vor? co ſe tu děge? es geht etwas vor, něco ſe kuge; zwiſchen denen ging etwas vor, mezy nimi ſe něco ſſuſtlo.



Strany zdroje: II/391

Vorglänzen, v. n. nad giné ſe blyſſtěti.



Strany zdroje: II/391

Vorgreifen, v. n. předchwatiti, přechwátnauti, vchwatiti, předgjti, předſtihnauti. 2) fig. ſahati do něčeho; einem, někomu; einem in ſeinem Amte, někomu do auřadu. 3) Der Hirſch, překwapiti ſe. b) der Hund, ſtopu znowu hledati.



Strany zdroje: II/391

Vorhaben, v. a. před ſebau mjti; eine Schürze, záſtěru. 2) fig. obmeyſſleti, pokauſſeti ſe o, kauti; etwas Böſes, něco zlého. b) chyſtati ſe, ſtrogiti ſe; eine Reiſe, na ceſtu. c) myſliti, vložiti; der Herr hat gethan, was er vor hatte, včinil hoſpodin, což myſlil. d) mjniti, před ſe bráti; was haben ſie vor? což magj? což před ſe berau?



Strany zdroje: II/393

Vorkommen, v. a. předgjti, předcházeti, praevenire; ihnen, ge; eine Krankheit, nemoc. b) předſtaupiti, předpuſſtěn býti; vor das Gericht, před práwo. c) předewzýti ſe; die Sache iſt noch nicht vorgekommen, geſſtě ſe to nepředewzalo. d) oznámiti, dogjti někoho; es iſt mir vorgekommen, doſſlo mne, oznámeno mi geſt. e) nahoditi ſe, namanauti, nachomeytnauti ſe, namáſti ſe, naſkytnauti ſe; er ißt alles was ihm vorkommt, gj wſſe co ſe mu nachomeytne. f) zbjhati ſe, přiházeti ſe; ſolche Fälle kommen oft vor, takowé přjpadnoſti čaſto ſe zbjhagj. g) na gewo přicházeti, zaſleychati; das Wort kommt nicht oft vor, to ſlowo ſe čaſto nezaſleychá, nepřicházý na gewo. h) zdáti ſe; es kam mir vor, als ſähe ich ihn, zdálo ſe mi gakobych ho widěl. i) přicházeti; ſie kommen mir heute wunderlich vor, dnes mi diwně přicházegj. k) na gewo, wen wygjti; komm vor, poď wen, na gewo.



Strany zdroje: II/393

Vorlaſſen, v. a. připuſtiti, předpuſtiti, nechati, puſtiti před ſebe.



Strany zdroje: I/86

Backen, v. a. ich backe, du bäckſt, ich habe gebacken, pecy; Brod, chléb pecy; Fiſche, ryby ſmažiti. 2) v. n. pecy ſe; zuſammengebacken, adj. ſpeklý.



Strany zdroje: II/394

Vormittag, m. předpoledne, čas předpolednj; drey Vormittage hinter einander, tři předpoledne po ſobě; heute Vormittag, dnes před polednem.



Strany zdroje: II/394

Vornehm, adj. přednj, wzácný; der Vornehmſte, neypředněgſſj; ein vornehmer Gaſt, wzácný, wzneſený, znamenitý hoſt; vornehm thun, po panſku ſobě weſti.



Strany zdroje: II/394

Vornehmen, v. a. před ſebe bráti, wzýti; eine Schürze, záſtěru. Jemanden, někoho. b) wydati ſe; eine Reiſe, na ceſtu. c) podniknauti; eine Arbeit, prácy, djlo. 2) v. rec. ſich, vmjniti ſobě, vmyſliti ſobě; einem zu ſchreiben, někomu pſáti.



Strany zdroje: II/394

Vorragen, v. n. čnjti, ſtrměti, wyſkytati ſe, wynikati; fig. über andere, wynikati nad giné, přewyſſiti, předčiti giné.



Strany zdroje: II/394

Vorrath, m. záſoba, záloha; Mund und Speiſevorrath, ſſpjže; ſich mit Vorrath verſehen, záſobiti ſe.



Strany zdroje: II/395

Vorreiben, v. a. předetřjti, předtjrati. 2) napřed třjti; ſich die Farben, barew ſy natřjti.



Strany zdroje: II/395

Vorreiten, v. n. předgeti, předgjžděti, napřed geti; einander, ſpředgjžděti ſe. 2) v. a. progjžděti; ein Pferd, koně.



Strany zdroje: II/395

Vorſagen, v. a. řjkati s někým; das Abc, Abecedu někomu předřjkáwati. b) powjdati někomu, napowjdati; je mehr ich ihr von der Liebe vorſage, deſto —, čjm ſe gj wjce o láſce napowjdám, tjm —



Strany zdroje: II/395

Vorſatz, m. aumyſl, předſewzetj, propositum; faſſen, vmjniti ſobě; mit Vorſatz, s aumyſlem; naſchwál; bey ſeinem Vorſatze bleiben, na ſwém ſtáti, ſe vſtawiti.



Strany zdroje: II/395

Vorſchein, n. zum Vorſcheine kommen, na gewo přigjti, wyſkytnauti ſe, probleſknauti ſe.



Strany zdroje: II/395

Vorſcheinen, v. n. nad giné ſe třpytěti, blyſſtěti, ſwjtiti. 2) wykukowati, přebeywati; das Unterfutter, podſſjwka.



Strany zdroje: II/395

Vorſchießen, v. n. waliti ſe, prudce běžeti, der Strom, řeka. b) wyřinauti ſe; eine Quelle, pramen. c) wynikati, přeſáhati; das Dach ſchießt vor, ſtřecha přeſahá. d) wyrazyti ſe; eine Blatter, neſſtowice. e) wyſtřeliti, wyhnati, wyraſſiti ſe; eine Blume, kwětina. f) předſtřeliti; einem, někoho. 2) v. a. rychle zaſtrčiti; den Riegel, záworu. b) poſkytnauti; Geld, penjze, penězy založiti, zakládati. c) zapůgčiti; Geld, penjze.



Strany zdroje: II/395

Vorſchimmern, v. n. nad giné, z něčeho ſe třpytiti.



Strany zdroje: II/395, II/396

Vorſchlagen, v. n. nachylowati ſe; die Wage, wáha. b) překwapowati ſe; der 396 Hund, pes. 2) v. a. tlaucy; die Nachtigall ſchlägt mir vor, ſlawjk mi tluče. b) napřed dáwati; den Sängern den Tact, zpěwákům takt. c) wyplazyti; der Löwe die Zunge, lew gazyk; vorgeſchlagene Zunge, wyplazený gazyk. d) oklepáwati; das Getreide, obilj. e) zabiti, předbiti; ein Bret, prkno; einen Nagel, Pfahl, zarazyti hřeb, kůl před něco. f) přirazyti; ein Drittel auf eine Waare, třetinu na zbožj. g) ponawrcy, předſtawiti; einem etwas, někomu něco.



Strany zdroje: II/396

Vorſchützen, v. a. předſtjrati; eine Krankheit, nemoc, nemocý ſe wymlauwati.



Strany zdroje: II/396

Vorſehen, v. a. předwiděti, předezřjti; einen Fall, přjpadnoſt, přjhodu. 2) v. n. prozřjti, prohljdati; einer Sache, k něčemu. b) v. rec. ſich, hleděti ſe, warowati ſe, chrániti ſe, na pozoru ſe mjti; Vorgeſehen! wary! warte! ſieh dich vor, hleď ſe, ſſetř ſe; man kann ſich hierin nicht genug vorſehen, člowěk ſe w tom nemůže doſt vwarowati.



Strany zdroje: II/396

Vorſetzen, v. a. napřed poſtawiti; einen Stuhl, ſtolicy; eine Vorrede, eine Sylbe, předmluwu, ſlabyku, napřed položiti, poſaditi ſe. b) založiti, poſtawiti před něco; einen Stein, kámen před něco. c) předſtawiti, předložiti; Speiſen, Kaffee, gjdla, kafé. d) předſtawiti; Jemanden einem Amte, der Flotte, někoho auřadu, loďſtwu; als Verwalter, za zpráwce; ein Vorgeſetzter, předſtawený. e) ſich, vmjniti ſobě; vieles, mnoho.



Strany zdroje: II/397

Vorſitz, m. předek, přednj mjſto, ſeděnj, wláda; den Vorſitz haben, přednj mjſto, wládu mjti; unter Jemandes Vorſitze, disputiren, pod něčj wládau, řjzenjm ſe hádati.



Strany zdroje: II/397

Vorſtehen, v. n. wen ſtáti, wen wyſtáwati, wykukowati; das Haus ſteht vor, dům ſtogj wen. b) cloniti, zacláněti; man ſieht nichts, es steht etwas vor, nic ſe newidj, něco zaclánj. c) ſtawěti; der Hund, pes. d) fig. doſtawiti ſe (ku práwu). e) mjhati ſe; es ſteht mir vor, mjhá, zdá ſe mi. f) wéſti, řjditi, zprawowati; einem Amte, einem Hauſe, auřad, dům. g) přewyſſowati; einem, giného, nad giného předčiti. h) panowati; die Sonne dem Tage, der Mond der Nacht, ſlunce nadednem, měſýc nad nocý.



Strany zdroje: II/397, II/398

Vorſtellen, v. a. poſtawiti před; einen Stuhl, ſtolicy před něco. b) zaſtaupiti; der Herr hat ſich vorgeſtellt, pán mne zaſtaupil, poſtawil ſe přede mne. c) fig. předložiti; Feuer und Waſſer, oheň a wodu. d) předſtawiti; dem Könige, králi; 398 als Pfarrer der Gemeinde, za faráře obcy; ich ſtelle mir es ſo vor, gá ſy to tak předſtawugi.



Strany zdroje: II/398

Vorſtoßen, v. n. čnjti, ſtrměti, wykukowati. b) nahoditi ſe, nachomeytnauti ſe. 2) v. a. wen, před ſebe, ſtrkati, wyſtrkowati, wyſtrčiti.



Strany zdroje: II/398

Vortheil, m. vžitek, zyſk; mit Vortheil verkaufen, prodáwati, s zyſkem; auf ſein Vortheil bedacht ſeyn, zyſku ſwého hledati. b) proſpěch; zu deinem Vortheile, k twému proſpěchu; ſeinen Vortheil in acht nehmen, proſpěchu ſwého ſſetřiti, hleděti; dem Feinde den V. abgewinnen, nepřjtele přechytřiti, předſkočiti, předſpjſſiti. c) předek, přednoſt. d) wýhoda, fortel; etwas mit einem gewiſſen Vortheile thun, něco s giſtým fortelem činiti. e) pochwala, oſla a; er zeichnet ſich zu ſeinem Vortheile aus, wyznamenáwá ſe k ſwé pochwale.



Strany zdroje: II/398

Vorthun, v. a. wzýti před ſebe; eine Schürze, záſtěru. b) zaſtrčiti, den Riegel, záworu. c) v. rec. ſich, předčiti, wyniknauti, wywyſſiti ſe, nad giné.



Strany zdroje: II/398

Vortreiben, v. a. před ſebe hnáti. 2) wyhnati před někoho. 3) předháněti.



Strany zdroje: II/399

Vorwärts, adv. k předu; ſich v. neigen, k předu ſe nachýliti; vorwärts angreifen, z předu popadnauti.



Strany zdroje: II/400

Wach, adj. bdělý; adv. bděle. Wach ſeyn, bdjti; wach werden, probuditi ſe.



Strany zdroje: I/87

Baden, v. a. kaupati; ſich im Blute, w krwi ſe broditi; ſich in Thränen, w ſlzých plynauti; Baden, n. kaupánj.



Strany zdroje: II/401

Wachsnaſe, f. woſkowý nos; fig. wěc, která ſe wſſeligak wykládati dá.



Strany zdroje: II/401

Wackeln, v. n. wiklati ſe; der Tiſch, Zahn wackelt, ſtůl, zub ſe wiklá, heybá; fig. im Gehen wackeln, klátiti ſe, koljbati ſe. 2) v. a. wiklati, klátiti, keywati; mit dem Kopfe, mit den Füßen, mit dem Tiſche, hlawau, nohama, ſtolem; das Wackeln, n. wiklánj, klácenj, kýwánj.



Strany zdroje: I/9

Abprallen, v. n. odbiti ſe, odrazyti ſe, odſkočiti.



Strany zdroje: II/402

Waffnen, v. a. zbrogiti, ozbrogiti, zbrogj ſe odjti, ozbraniti; mit gewaffneter Hand, brannau rukau; das gewaffnete Volk, branný lid.



Strany zdroje: II/402

Wagentag, m. den w kterýž ſe wozem robotuge.



Strany zdroje: II/403

Wahnen, v. n. mnjti, domnjwati ſe, domeyſſleti ſe, myſliti ſy.



Strany zdroje: II/403

Wahnſinnig, adj. poſſetilý, zſſjlený, bláznowý, ſmyſlem pominutý, natrhlý; ſeyn, blázniti; werden, zblázniti ſe, zſſjleti, poſſetiti ſe, ſmyſlem ſe pominauti; machen, zblázniti, zſſjliti.



Strany zdroje: II/403

Wahr, adj. prawý, verus; ein wahrer Freund, prawý přjtel. 2) prawdiwý; eine wahre Begebenheit, prawdiwý přjběh; ein wahres Portrait, prawdiwá podobizna; das Wahre, prawoſt, prawo a; adv. práwě; etwas für wahr halten, něco za prawé mjti, držeti; das iſt wahr, to ge prawda; nicht wahr? nenjli prawda? es iſt nicht wahr, nenj prawda; etwas wahr machen, w prawdě wyplniti; es iſt wahr geworden, w prawdě ſe naplnilo; für wahr ausgeben, za prawdu wydáwati; ſo wahr ich lebe! oprawdu, gak ſem žiw! ſo wahr Gott iſt! oprawdu, gak ge Bůh!



Strany zdroje: II/403

Wahrheit, f. prawda; veritas; hinter die W. kommen, prawdy ſe dopjditi; die W. zu ſagen, abych prawdu řekl; in Wahrheit, oprawdu, w prawdě.



Strany zdroje: II/404

Wahrſagen, v. n. hádati, divinare; — können, vměti hádati; ſich — laſſen, dáti ſobě hádati; aus dem Fluge der Vögel, ptakoprawiti; aus den Eingeweiden der Thiere, nawazowati.



Strany zdroje: II/404

Wahrſcheinlich, adj. k prawdě, k wjře podobný; adv. —ně; ſeyn, k wjře ſe podobati.



Strany zdroje: II/404

Wahrſcheinlichkeit, f. k prawdě, k wjře podobnoſt; nach aller Wahrſcheinlichkeit, gak ſe zdá.



Strany zdroje: II/404

Walchen, v. n. čeřiti ſe, řeřabiti ſe.



Strany zdroje: I/87

Balgen, ſich, rwáti ſe, práti ſe, hrdlowati ſe, zapáſyti ſe, kočkowati ſe.



Strany zdroje: II/405

Walgen, Walgern walgern , wälgern, v. a. wáleti. 2) v. impers. es walget mir, chce ſe mi dáwiti, bljti.



Strany zdroje: II/406

Wallen, v. n. wařiti ſe, wřjti, zwjrati ſe; das Waſſer im Topfe, woda w hrncy; fig. wie das Herz vor Liebe, ſrdce láſkau wře, pařj ſe, pohybuge ſe; wallend, wraucý. 2) waliti ſe; der Rauch empor, kauř wzhůru; das Waſſer, das Getreide, woda, obilj. 4) putowati; auf Erden, na zemi.



Strany zdroje: II/406

Wallung, f. wřenj, zwjránj; des Geblüthes, krwe; in Wallung bringen, rozřjtiti ſe.



Strany zdroje: II/406

Walten, v. n. zacházeti; mit ſeinem Vermögen, ſchalten und walten laſſen, ſe ſwým gměnjm nechati dle wůle zacházeti; er ſchaltet und waltet, zprawuge a řjdj. 2) wládnauti; die über uns waltende Vorſehung Gottes, nad námi wládnaucý prozřetedlnoſt Božj; Walts Gott! zdař Bůh!



Strany zdroje: II/406

Wälzen, v. a. wáleti; ſich, ſe; den Stein weg, odwaliti kámen; eine Kugel, kuliti, kauleti, kutaleti, kutáleti, kotaleti; ſich wie ein Schwein, ſſipati ſe. 2) fig. cpáti, vwaliti, wzkládati, sčjtati; die Schuld auf einen andern, winu na giného; ſich in Laſtern, wáleti ſe, broditi ſe w neprawoſtech.



Strany zdroje: II/407

Wampe, f. lalok. 2) podbřiſſek. 3) terbuch, pandero; ſich die Wampe fällen, pandero ſy nacpati.



Strany zdroje: II/407

Wandel, m. obcowánj, chowánj, žiwobytj, žiwot; einen guten W. führen, dobrý, chwalitebný žiwot weſti, dobře ſe chowati; von guten Wandel, dobrého obcowánj, chowánj. 2) Ein Fehler, chyba, auhona. 3) Handel und Wandel, kupectwj, gednánj.



Strany zdroje: I/87

Ballen, v. a. do kaule ſtlačiti, kauliti; der Schnee ballt ſich, ſnjh ſe kaulj; mit geballter Fauſt, zaťatau pěſtj.



Strany zdroje: II/407

Wandeln, v. a. et n. měniti, proměniti, zaměniti; handeln und wandeln, kupectwj prowozowati, ſſantročiti. 2) gjti; choditi, procházeti ſe; gehe auf und wandle! powſtaň a choď! unter Bäumen, procházeti ſe pod ſtromowjm; den Weg der Tugend, po ceſtě ctnoſti kráčeti. 3) fig. pokračowati, kráčeti, choditi; in der Wahrheit, vor Gott, w prawdě, před bohem.



Strany zdroje: II/407

Wandern, v. n. pracowati; in der Welt herum, přes ſwět. 2) Als Geſell, wandrowati. 3) fig. a) odebrati ſe, kliditi ſe, ſtěhowati ſe; wohin, někam. b) aus dieſem Leben, zhynauti. c) das muß wandern, to muſý táhnauti.



Strany zdroje: II/407

Wanderſtab, m. hůl na ceſtu; den W. ergreifen, na ceſtu ſe wydati.



Strany zdroje: II/407

Wanke, m. zawiklánj; keinen Wank thun, nezawiklati ſe.



Strany zdroje: II/407, II/408

Wankelmüthig, adj. wrtkawý, wrtkawé myſli, wrtký, wrtohlawý; ein wankel 408 müthiger Menſch, wrtlák, wrtoduch,.. wrtohlawec; — ſeyn, wrtiti ſe, wiklati ſe, wrtkým, wrtkawým býti.



Strany zdroje: II/408

Wanken, v. n. wiklati ſe; der Tiſch, ſtůl. b) keywati ſe, drkotati ſebau; im Gehen, gda, chodě. c) keyklati; mit den Füßen, nohama. d) klátiti ſe, ſebau; das wankende Rohr, klátjcý ſe třtina. e) chwjti ſe; die Bäume wanken, ſtromy ſe chwěgj. f) fig. wiklati ſe, na rozpacých býti; das wankende Glück, wiklawé ſſtěſtj; wankend machen, rozwiklati; wankend gemacht, im Glauben, zwiklalý, rozkeywalý, rozwiklawý v wjře.



Strany zdroje: II/408

Warm, adj. comp. wärmer, sup. wärmſte, teplý, calidus; mir iſt warm, mně ge teplo; ſich warm gehen, arbeiten, chůzý, pracý ſe zahřjti; ſich warm halten, w teple ſe držeti; das Eiſen ſchmieden weil es warm iſt, když praſe připowědj, gjti po ně s pytlem; železo za horka kauti, kowati; das Eiſen warm machen, železo rozžjřiti, rozžjcy; warm heiß, trinken warm, heiß trinken , za tepla, za horka pjti; ſehr warm, heiß, horký; ein wenig warm, lau, wlažný; angenehm warm, teplaučký; warm werden, oteplowati ſe, otepliti ſe; von der Witterung; wie der Ofen, zahřjti ſe; wie das Eiſen, rozhřjti ſe; — machen, otepliti; wie das Waſſer, ohřjti, přihřjti; warm vom Ofen, weyhřewný. 2) fig. warm ſitzen, ſeděti w teple, w rákoſý; warme Liebe, wraucý láſka; einem warm machen, někomu nahnati; da ging es warm zu, tu ſſlo zoſtra, ztuha.



Strany zdroje: II/408

Wärme, f. teplo, teploſt, teplota; des Ofens, weyhřewnoſt. 2) fig. wraucnoſt; mit aller Wärme, ſe wſſj wraucnoſtj.



Strany zdroje: II/408

Wärmen, v. a. hřjti, ohřjti; das Waſſer, die Speiſen, ſich die Füße, wodu, gjdla, ſobě nohy. 2) zahřjwati; ſich im Bette, ſe w poſteli; wollene Kleider, wlněné ſſaty. 3) zatopiti; die Stube, w kamnech.



Strany zdroje: II/409

Warten, v. n. čekati; warte! čekey! ich habe ſchon lange gewartet, giž ſem ſe doſti načekal; ſich müde warten, včkati ſe; auf den Meſſias, Meſyáſſe čekati, očekáwati; ein Amt, eine Strafe wartet auf dich, auřad, treſt tě čeká; warte nur! gen počkey! ein wenig warten, poſečkati; auf einander warten, sčekati ſe; fig. Jemanden auf den Dienſt warten, na někoho páſti, čjhati. 2) v. a. hleděti; ſeines Amtes, ſeines Berufes, ſeiner Warnung, ſwého auřadu, powolánj, ſwé žiwnoſti. b) opatrowati, oſſetřiti, hljdati; einen Kranken, nemocného; ein Kind, djtěte, pěſtowati djtě; Feuer, ohně opatrowati; die Bäume, opatrowati, hljdati ſtromků; einen Garten, hleděti zahrady; die Pferde, hljdati, hleděti konj.



Strany zdroje: II/409

Waſchen, v. irr. du wäſcheſt, ich wuſch, ich wüſche, gewaſchen, v. n. třepati, pljſkati, tlachati, žwáti. 3) v. a. a) mýti; ſich, ſe, lavare; die Hände, ruce; das Küchengeſchirr, nádobj mýti, vmyti. b) práti, lavare; die Wäſche, prádlo; den Waitzen, Obſt, Schafe, pſſenicy, owoce, owce; zu Ende, domyti, doprati; von neuen, přemyti, přeprati; ein nach dem Waſchen übrig gebliebenes Stückchen Seife, zpěrek. c) drbati, peſkowati, zpeſkowati; einen, někoho; einem den Kopf, čeſati, řezati; Waſch mir den Platz und mach ihn nicht naß, tintiry wantiry, kočička brauk, pleſky třeſky.



Strany zdroje: II/410

Waten, v. n. břjſti; man kann durch den Fluß waten, řeka ſe může přebřjſti.



Strany zdroje: II/410

Watſcheln, v. n. batoliti ſe.



Strany zdroje: II/410

Weben, v. n. hýbati ſe; in ihm leben und weben wir, w němž gſme žiwi a hýbáme ſe. b) hráti; alles lebt und webt an ihm, wſſe na něm hrage. 2) v. a. tkáti, texere.



Strany zdroje: II/411

Wechſeln, v. n. měniti ſe; es wechſelt alles in der Welt, wſſe ſe na ſwětě měnj. b) ſtřjdati ſe. 2) v. a. Kleider, přewlécy ſe, přewljknauti ſe. b) die Pferde, čerſtwé koně wzýti. c) die Zähne, nowé zuby doſtati. d) Briefe mit Jemanden, dopiſowati ſobě. e) die Ringe, prſteny proměniti. f) Worte, handrkowati ſe, haſſtěřiti ſe, křičeti ſe. g) Kugeln, na piſtole ſe wyzwati. h) Geld, einen Dukaten, penjze, dukát měniti, proměniti. i) in Singen, ſtřjdati ſe, alternare.



Strany zdroje: II/411

Wechſelsweiſe, adv. ſtřjdagjc ſe; wechſelweiſe wechſelsweiſe ſingen, ſtřjdagjc ſe zpjwati. b) po ſobě, geden po druhém, obapolně, odměnně, wzágem.



Strany zdroje: II/411

Weg, m. ceſta, via; ein hohler Weg, auwoz, hluboká ceſta; gerades Weges, rownau, přjmau ceſtau; einen Weg nehmen, einſchlagen, ceſtu ſy wywoliti; ſich auf den Weg machen, na ceſtu ſe wydati, gjti, ſe dáti; einen Weg gehen, reiſen, ceſtau gjti; einem in den Weg kommen, w ceſtu, w ſtřjc někomu wgjti, wygjti; in den Weg legen, w ceſtu kláſti; den Weg bahnen, ceſtu prokleſtiti, prodělati; den rechten Weg verfehlen, s ceſty ſgjti; einen Weg zurück legen, ceſty vgjti; ſeinen Weg fortſetzen, ceſtu dále konati; ſein Weg trug ihn durch einen Hain, vdálo ſe mu gjti hágem; eine Meile Weges, mjli ceſty; unter Weges, na ceſtě; unter Wege laſſen, bleiben, opuſtiti, ponechati; es hat gute Wege, to má kdy, o to ge hey; na tom nic neſegde; keines Weges, nižádným způſobem; den Weg Rechtens betreten, na práwnj ceſtu naſtaupiti; von dem Wege der Tugend weichen, vſſinauti ſe s ceſty ctnoſti; Jemanden aus dem Wege räumen, někoho s ceſty ſkliditi; geh deinen Weg, gdi ſwau ceſtau; packe dich deiner Wege, gdi po ſwých.



Strany zdroje: II/412

Weggeben, v. a. pryč, od ſebe dáti; eine Tochter, prowdati dceru; alles, wſſe rozdati.



Strany zdroje: II/412

Weghaben, v. a. vtržiti ſy; die Magd kam und hatte gleich eine Ohrfeige von ihr weg, děwečka přiſſla a hned měla, vtržila ſy, odneſla fliňk, faňoru. 2) mjti; ich darf nur ein Wort reden, ſo habe ich ihn weg, gen ſlowo s njm ſmjm promluwiti, a hned ho mám; 3) Der hat es bey mir weg, s tjm ge v mne konec.



Strany zdroje: II/413

Wegkommen, v. a. wygjti; ich bin heute nicht weggekommen, dnes ſem ani newyſſel. b) odegjti; mit der bloßen Furcht, toliko s báznj. c) rozegjti ſe; ich bin mit ihm ſo ziemlich weggekommen, geſſtě gakž takž ſme ſe rozeſſli. d) ich komme dabey am ſchlimmſten weg, gá při tom neywjc trpjm. e) pryč přigjti, zratiti ſe; es iſt mir weggekommen ich weiß nicht wie, přiſſlo mi to pryč newjm gak. f) wyprawiti ſe, oprázdniti ſe; man kann von ihm gar nicht wegkommen, nenj od něho žádné wýprawy, nelze ſe od něho wyprawiti.



Strany zdroje: I/88

Bang, bange, adj. teſkný, teſkliwý, ſtraſſliwý, adv. auzko, teſkno, teſkliwě; mir iſt angſt und bange, geſt mi auzko, a teſkno; es wird mir bang um ihn, bo jm ſe o něho; bange werden, zateſkliti ſy; bange machen, hrůzy, ſtrachu nahnati.



Strany zdroje: II/413

Weglaſſen, v. a. nechati, puſtiti; von ſich, od ſebe. b) vpuſtiti; bey dem Verkaufe der Sache dieſelbe nicht weglaſſen, kupuge něco, nevpauſſtěti, nevpuſtiti od nj. c) wypuſtiti, wynechati; eine Stelle im Schreiben, mjſto w pſanj. d) přepuſtiti; einem etwas, někomu něco.



Strany zdroje: II/413

Wegmachen, v. a. oddělati, odundati. 2) Sich, odebrati ſe, odrazyti ſe od někoho.



Strany zdroje: II/413

Wegnehmen, v. a. pryč wzýti, bráti; ein Buch von dem Tiſche, knihu ſe ſtola. b) vgmauti, vgjmati, vbrati, vbjrati; einem etwas, někomu něco. c) vieles, pobrati, rozebrati; vieles, alles, mnoho , wſſecko. d) hin und wieder, hin und her, probrati. e) wzýti; ein Schiff, eine Stadt, Jemanden etwas vor dem Maule, lodj, měſto, někomu od huby něco pryč wzýti. f) etwas Contrabandes, pobrati, rozebrati.



Strany zdroje: II/413

Wegpacken, v. a. odpakowati. 2) v. n. kliditi ſe, po ſwých gjti.



Strany zdroje: II/413

Wegreiſen, v. n. zu Fuß, odgjti, odcházeti; zu Pferde, Wagen, odgeti, odgjžděti, vgjžděti; er reiſet weg, odbjrá ſe pryč, odcházý, odgjždj , vgjždj.



Strany zdroje: II/414

Wegſcheren, v. a. oholiti břitwau, obřjſti. 2) v. rec. kliditi ſe, po ſwých gjti, hýbati.



Strany zdroje: II/414

Wegſchiffen, v. n. odplawiti ſe.



Strany zdroje: II/414

Wegſchleichen, v. n. odplazyti ſe, wykraſti ſe. 2) vkraſti ſe, vplaknauti, tjhnauti, vtjhnauti.



Strany zdroje: II/414

Wegſegeln, v. a. odplawiti ſe.



Strany zdroje: II/414

Wegſetzen, v. a. odſtawiti; einen Stuhl, ſtolicy. b) wyſtawiti, na vlicy položiti; ein Kind, djtě. c) wypjnati ſe, wynáſſeti ſe; ſich über andere, nad giné. d) newſſjmati ſy; ſich über etwas, něčeho, pohrdati něčjm, nedbati na něco. e) wynáſſeti; er glaubt daß ſein Adel ihn über dieſe Pflicht wegſetze; má za to, že geho zemanſtwj ho wynáſſj nad tu powinnoſt.



Strany zdroje: II/414, II/415

Wegſtehlen, v. a. vkraſti, furari; hie und 415 da, rozkraſti, pokraſti; ſich, vkraſti ſe; von mehrern, rozkraſti ſe.



Strany zdroje: II/415

Wegwenden, v. a. pryč odwrátiti, obrátiti; ſich, ſe; die Augen, oči odwrátiti.



Strany zdroje: II/415

Wegwerfen, v. a. pryč odhoditi, zahoditi, odwrcy, pohoditi, zahazowati; ſich, zawrhnauti ſe, zahazowati ſe.



Strany zdroje: II/415

Wegwünſchen, v. a. winſſowati, žádati by něco bylo pryč; ſich, ſobě pryč winſſowati.



Strany zdroje: II/415

Wegziehen, v. a. odtáhnauti; Jemanden, někoho. 2) v. n. odtáhnauti, odtrhnauti; der Feind von der Stadt, nepřjtel od měſta. b) odſtěhowati ſe, odebrati ſe; anderwärts hin, ginam.



Strany zdroje: II/415

Weh, Wehe, interj. běda, vae; Au weh! auwe! wehe dir! běda tobě! Weh über Weh, běda, přeběda. 2) adv. boleſt; in der Kinderſprache, bebe; wehe thun, boleti; der Kopf thut mir weh, hlawa mne bolj; einem wehe thun, boloſt boleſt někomu způſobiti; weher, am weheſten thun, wjce, neywjce boleti; fig. es iſt mir weh darnach, bažjm po tom; ſich wehe thun, im Tragen, Heben, Bewegen, vſſkoditi ſobě, vbljžiti ſobě, neſenjm, zdwjhánjm, hýbánjm.



Strany zdroje: II/415, II/416

Wehr, f. obrana, odpor; ſich zur Wehr ſtellen, na odpor ſe poſtawiti, k zbrani ſáhnauti, brániti ſe. b) braň, zbraň; 416 ol. oružj, arma; die Wehr blößen, zbraně dobyti, ſe chopiti; mit entblößter Wehr anfahren, s dobytau branj ſe do někoho dáti. c) pazaur, pařát.



Strany zdroje: II/416

Wehren, v. a. brániti, zabrániti; das wird dir niemand, to ti žádný nezabránj. b) hágiti, zahagowati; dem Feuer, dem Waſſer, proti ohni, proti wodě. c) přetrhowati, zamezowati; dem Müßiggange, zahálku; ſeine Wuth, geho wztekloſt. 2) v. rec. ſich, ſe; gegen den Feind, nepřjteli; ſich zu erhalten, oháněti ſe.



Strany zdroje: II/416

Weib, n. žena, ženſká, mulier; ſich als ein Weib verkleiden, přewlecy ſe za ženſkau. 2) žena, uxor; ein Weib nehmen, oženiti ſe, za ženu wzýti, ženu pogjti; zum Weibe geben, za ženu dáti, prowdati. 3) Ein altes Weib, ſtařena, ſtařice, bába; verachtl. baba, babice, babizna; fig. eine Memme, baba; ein männliches Weib, mužice, virago (mužatka); zum alten Weibe werden, zbaběti, zbabiněti; ein Bauerweib, ſedlka; Soldatenweib, wogačka; Bettelweib, žebračka; dim. das Weibchen, ženka, ženuſſka. 2) Die Sie, bey den Thieren, ſamice; dim. ſamička.



Strany zdroje: II/417

Weichen, v. irr. n. ich wich, gewichen, vſtaupiti, vſtupowati, cauwnauti, (caufati), cedere; nicht ein Fußbreit weichen, nevſtaupiti ani nohy zſſjřj; aus den Gliedern, z řady wyſtaupiti; der Feind weichet, nepřjtel cauwá, vſtupuge. b) vhnauti ſe; aus dem Wege, s ceſty; weiche aus! vhni ſe! wary! cuky, na ſtranu. c) tjhnauti; der iſt gewichen! ten tjhl, ten tjhnul! d) fig. vſtaupiti; der Macht, der Liebe, dem Unglücke, mocy, láſce, neſſtěſtj. e) vchýliti ſe, vſſinauti, wyſſinauti; vom Pfade der Tugend, s ceſty ctnoſti. f) vſtaupiti; an Gelehrſamkeit, co ſe týče včenoſti.



Strany zdroje: II/417

Weichen, v. n. močiti ſe; das Leder im Waſſer, kůže we wodě. 2) v. a. močiti.



Strany zdroje: II/418

Weiden, v. a. páſti ſe; die Schafe weiden in dem Thale, owce ſe paſau w audolj. b) páſti; Damon weidet auf den Bergen, Dámon paſe na horách. 2) v. a. páſti; Lämmer, gehňata; fig. die Augen, oči.



Strany zdroje: II/418

Weigern, v. a. odpowědjti, odepřjti; S. Verweigern. 2) v. rec. zdrahati ſe, zpěčowati ſe, pjčiti ſe, zpjrati, opjrati ſe; etwas zu thun, něco dělati.



Strany zdroje: II/418

Weihmeſſe, f. mſſe při njž ſe ſwětj.



Strany zdroje: II/419

Weile, chwjle; dim. das Weilchen, chwjlka; bey nächtlicher Weile, nočnj dobau, nočnjm čaſem; eine Weile, chwjli; eine kleine W., chwjlku; ſich die W. nehmen, wzýti, dáti ſobě na chwjli; vprázdniti ſe; in einer W., za chwjli; in einer kleinen W., za chwjlku; Eile mit Weile, kwap gen ſe nepřekwap; W. haben, po chwjli, kdy mjti; ich habe keine W., nemám kdy, po chwjli; lange W., dlauhá chwjle; ich habe lange W., ſteyſká ſe mi; ſich die lange W. vertreiben, verkürzen, dlauhau chwjli zahnati, zapuditi.



Strany zdroje: II/419

Weinen, v. n. et a. plakati; von Kindern, ceniti ſe, flere; ſich des Weinens nicht enthalten können, nemocy ſe od pláče zdržeti; Jemanden weinen machen, někoho rozplakati; lange weinen müſſen, zu weinen haben, poplakati ſobě; über etwas, něco, nad něčjm plakati; heftig, kwjleti; vor Freude, radoſtj; mit weinenden Augen, plačtiwýma očima; ein wenig, poplakati; anfangen zu weinen, zaplakati; ins W. kommen, rozplakati ſe; ſich müde weinen, vplakati ſe; Weinend, plačtiwý, s pláčem, s plačky, der Weinſtock weint, les pláče.



Strany zdroje: II/419

Weinen, n. pláč, plačky, m. pl. zum W. bringen, k pláči přiweſti; vor W. nicht reden können, pro pláč nemocy promluwiti; das W. zurück halten, pláč w ſobě zatagiti, zadržeti.



Strany zdroje: II/420

Weinſchenke, f. winowna, ſſenkowna kde ſe wjno ſſenkuge.



Strany zdroje: II/420

Weiſen, v. a. irr. ich weis, gewieſen, weiſe, vkázati, monstrare; ein neues Kleid, nowý kabát; zurecht, povčiti, zprawiti, povkázati; es wird ſich weiſen, okáže ſe; fig. einem die Thür, někomu dwéře vkázati; Jemanden wohin, někoho poſlati, odeſlati někoho někam; einen Verbrecher aus Stadt, zločince z měſta wypuditi, wypowědjti, wyobcowati.



Strany zdroje: II/421

Weiß, adj. bjlý; albus; wie Schnee, gako ſnjh; ſchön weiß, bělaučký, bělaunký; běliti, zběliti, albescere; — ſeyn, běleti ſe, albicare; hie und da weiß werden, proběleti, proběljwati; weiß machen, bjliti; bey Zimmerleuten, běliti, objliti, pobjliti; ſich das Kleid, das Geſicht, pobjliti ſe; mit Weißem verſtreichen, zabjliti; etwas weißes hervorſchimmern, zaběleti ſe; das Silber weiß ſieden, brennen, ſtřjbro na bjlo wywařiti, wypáliti; fig. ſich weiß brennen wollen, chtjti ſe objliti; ſich weiß brennen, obělowati ſe, omýwati ſe; einem etwas weiß machen, bělmo někomu dělati, namluwiti někomu něco. b) weiße Wäſche, bjlé prádlo, bělizna. c) weißes Brod, bjlý, weyražkowý chléb. d) der weiße Sonntag, prowodnj, bjlá neděle, Dom. in Albis. e) der weiße Fluß der Weiber, bělotok; adv. bjlo; weiß färben, na bjlo barwiti. 2) bjle; weiß blühen, bjle kwéſti. f) weiße Erde, bělice.



Strany zdroje: I/10

Abrauchen, v. a. & n. dokauřiti, wykauřiti. 2) wykauřiti ſe, wypáchnauti, wypařiti ſe, evaporare.



Strany zdroje: II/422, II/423

Weit, adj. daleký; ein weiter Weg, eine weite Reiſe, daleká ceſta. 2) ſſiroký, wolný; weites Gewiſſen, ſſiroké ſwědomj; ein Kleid, ein Schuh, kabát, ſtřewjc; das Kleid iſt ſehr weit, kabát geſt přjliš wolný; etwas weiter machen, něco popuſtiti, porozſſjřiti. 3) proſtranný; ein weites Zimmer, Gefäß, proſtranný pokog, proſtranná nádoba. 4) řjdky řjdký ; ein weiter Kamm, řjdký hřeben; ein weites Sieb, řjdké řeſſeto; adv. daleko; ſich weit weg machen, daleko ſe wzdáliti; ſie ſtehen zu weit aus einander, ſtogj tuze daleko od ſebe; es iſt weiter von hier nach Prag, als nach Pilſen, odtud ge dáleji do Prahy, než do Plzně; ich kann nicht weiter, nemohu dále; er hat nicht weit nach Hauſe, nemá daleko domů; ich ſehe ihn von weiten, widjm ho od zdaleka; nicht weit in einiger Entfernung, opodál, pozdálečj; weit und breit, ſſiroko daleko; weit hergeholt, daleko wzatý; weit entlegen, welmi wzdálený; er iſt nicht weit her, nenj z daleka; weiter die Nacht, hluboko do nocy; weit hören, ſehen, ſchießen, reichen, daleko ſlyſſeti, widěti, doſtřeliti, doſáhnauti; von weiten, zdaleka; ich habe ſchon etwas von weiten gehört, něco ſem giž naſlechl; der Sommer iſt noch weit, geſſtě ge daleko do léta; fahre weiter fort, pokračug dále; Jemanden weit übertreffen, někoho daleko přewýſſiti; bis auf weitern Befehl, až na dalſſj poručenj. b) dalece; ſo weit haſt du Recht, tak dalece máš do 423 bře; in ſo weit ich es verſtehe, gak dalece gá tomu rozumjm; ſo weit es ſich thun läßt, gak dalece, pokudž ſe dá dělati. c) wjc, wjce; weiter kann ich dir nicht helfen, wjc ti pomocy nemohu; weiter nichts als, nic wjc, nic giného, než; was kann ich weiter thun? coť mohu wjce včiniti? was wollt ihr weiter? co wjc chcete? d) wzdálj; fünf Meilen weit, pět mil wzdálj; ſechs Zoll weit, ſſeſt caulů wzdálj. e) zſſjřj; das Gefäß iſt drey Fuß weit, ta nádoba ge tři ſtřewjce zſſjřj. f) mnohem, o mnoho; ſie haben weit mehr Verdienſte als ich, magj mnohem wjce záſluh, nežli gá; er iſt jetzt weit ruhiger, geſt nynj mnohem pokogněgſſj; er kommt ihm bey weiten nicht gleich, nenj mu o mnoho roweň; das rührt ihn bey weiten nicht ſo viel, als, to ho o mnoho tak nepohne, gako; es iſt bey weiten größer, geſt o mnoho wětſſj; es iſt bey weiten nicht alles, to nenj geſſtě wſſecko. g) weit gefehlt, chyba láwky; weit ins Land hinein, hluboko do země; etwas zu weit treiben, něco přjliš páchati, ſobě wéſti; das iſt noch in weitem Felde, to ge ſtraka na wrbě.



Strany zdroje: II/423

Weiten, v. rec. podáti ſe, podáwati ſe, rozſſjřiti ſe; die Handſchuhe, rukawičky.



Strany zdroje: II/423

Weitläufig, adj. daleký; ein weitläufiger Vetter, daleký ſtreyc. 2) obſſjrný; eine weitläufige Rede, obſſjrná řeč. 3) prodlaužilý; ein weitläufiger Krieg, prodlaužená, protažený protažená wogna. 4) proſtranný; ein weitläufiges Haus, proſtranný dům; adv. obſſjrně; ſchreiben, pſáti. 5) Die Bäume ſtehen ſehr w., ſtromy ſtogj řjdce welmi od ſebe; — ſchreiben, pſáti od ſebe; Truppen weit aus einander ſtellen, wogſko ſſiroce rozložiti.



Strany zdroje: II/424

Welle, f. wlna; unda; Wellen werfen, wlny wyhazowati; Wellen (kleine) machen, čeřiti ſe, řeřabiti ſe; von den Wellen hin und her geworfen werden, wlnami ſe ſem a tam zmjtati; die Wellen, coll. wlnobitj, fluctus. 2) Am Mühlrade, hřjdel, axis; eine kleine, hřjdeljk. 3) Eine Sandwelle, náſep, f. dim. das Wellchen, wlnka. 2) hřjdeljček.



Strany zdroje: II/424

Welt, f. ſwět, mundus; alle, die ganze Welt, weſſkeren, celý ſwět; eine Reiſe um die Welt, ceſta okolo ſwěta; auf die Welt kommen, na ſwět přigjti; in die andere Welt ſchicken, ſe ſwěta ſprowoditi; zur Welt bringen, poroditi; ſo lange die Welt ſtehet, co ſwět ſwětem ſtogj; — ſtehen wird, dokudž ſwět ſtane. 2) lid, lidé, die gelehrte Welt, včenj lidé; die junge Welt, mladý lid; die große Welt, pan two, wyšſſj lidé; die ſchöne Welt, bjlé pohlawj, bělohlawſtwo. 3) mrawy; er hat Welt, má ſwět, geſt mrawný, způſobný člowěk. 4) Aus der Welt gehen, do kláſſtera gjti; in der Welt bleiben, zůſtati we ſwětě. 5) In aller Welt nicht, o žiwý ſwět ne, ſwět ſwětaucý.



Strany zdroje: II/425

Wenden, v. irr. reg. 1. v. a. obrátiti, obraceti, vertere; den Wagen, wůz; das Schiff, loď; ſich, ſe; der Wind hat ſich gewendet, wjtr ſe obrátil; fig. das Blatt wendet ſich, ljſtek, karta ſe obracý; das Heu, das Getreid, ſeno, obilj. b) fig. ein Kleid, kabát obrátiti. e) den Rücken, záda; ſein Gemüth auf etwas, myſl ſwau na něco, k něčemu; die Augen wohin, oči někam; ſein Herz von ihm, ſrdce od něho odwrátiti; ſich an den Richter, obrátiti ſe na ſaudce; ſich zur Rechten, zur Linken, na prawo, na lewo ſe dáti, ſe obrátiti; er weiß nicht wohin er ſich wenden ſoll, newj kam ſe wrhnauti, ſe vchýliti, ſe obrátiti; Fleiß auf etwas, pilnoſt k něčemu přičniti, přiložiti; ſeine Zeit, viel Geld auf etwas, ſwůg čas, mnoho peněz na něco wynaložiti; ſich auf etwas, na něco ſe oddati; gewandt, obratný, čiperný. 2) Den Acker, mjſyti, odůrowati, pſſjrowati. 3) točiti; den Braten, točiti rožeň; ſich den Körper, hin und her drehen, točiti ſe, točiti, krautiti; wrtěti ſebau. 4) Gott wende es zum Beſten! obrať to Pánbůh k lepſſjmu! Gott wende es! vchoweyž Bůh!



Strany zdroje: II/425

Wendung, f. obrácenj, otočenj; eine Wendung bekommen, obrátiti ſe. b) des Ackers, auwrať, ſauwrať. c) in der Sprachkunſt, obrat.



Strany zdroje: II/425, II/426

Wenig, numer. nemnohý, ſkrowný; in wenig Tagen, po nemnohých dnech; der wenige Vorrath, nemnohá, ſkrowná záſoba. 2) málo; wenig Geld, málo peněz; wenig Worte von etwas machen, málo ſlow o něčem nadělati; es waren unſer wenige, bylo nás málo; es ſind ihrer zu wenig, geſt gich málo; an wenig Orten, na nemnoha mjſtech; wenig eſſen, trinken, málo gjſti, pjti; ſich mit wenigem begnügen, na mále přeſtati; das heißt wenig, do toho ge málo, na tom málo ſegde; in Wenigem getreu ſeyn, w mále býti wěren; wenig kundig, málo powědom; wenig darauf achten, málo na to dbáti; ich erſchrak nicht wenig, nemálo ſem ſe lekl; um ein weniges, wenig beſſer, o málo lepſſj; ich bin zu wenig dazu, k tomu geſt mne málo; meine wenige Perſon, má ſkrowná oſoba, má oſobička; er hat weniger als ich, má mýň, méně než gá; drey Thaler weniger vier Groſchen, tři tolary méně, bez třj ġroſſůw; weniger werden, menſſiti ſe, vbýwati; der wenigſte Theil, neymenſſj djl. 3) Ein wenig, trocha; das Wenige, was ich habe, ta trocha, to troſſku, co mám; ſein weniges Geld, zuſe 426 tzen, ſwých trochu peněz přiſaditi; ein weniges, ein wenig, trochu, drobet; trinke ein wenig Wein, pj trochu wjna; er kann ein wenig Latein, vmj trochu latinſky; tretet ein wenig auf die Seite, odſtupte trochu, drobet na ſtranu; ein wenig reich, groß, bitter, trochu, drobet bohatý, weliký, hořký; ein wenig zu viel, zu klein, trochu mnoho, trochu malý. II. part. conj. ſo wenig reich als arm, tak málo bohatý, gako chudý; viel weniger, mnohem mýň; zum wenigſten, na neymýň, při neymenſſjm, aſpoň.



Strany zdroje: II/426

Wenn, adv. kdy; quando; komm wenn du willſt, přiď kdy chceš; es ſey, wenn es wolle, buď kdy buď; wenn wirſt du kommen? kdy přigdeš? wenn ſoll ich das Geld bekommen? kdy doſtanu penjze? II. conj. když, cum; wenn ich daran denke, ſo grauet mir davor, hrozým ſe, když na to pomyſljm. b) by, kdyby; wenn du da geweſen wäreſt, ſo hätteſt du auch etwas bekommen, kdybys tu byl byl, takébys byl něčeho doſtal; wenn ich nun thäte, was würdeſt du ſagen? co bys řekl, kdybych to včinil? wenn ich an deiner Stelle wäre, kdybych byl tebau. c) li, geſtli, geſtliže, pakli, pakliže; wenn es ſeyn kann, ſo thue es, můželi to býti, včiň to. Wenn man dich fragt, ſo antworte, geſtli ſe tě optagj, odpowěz. d) ačkoli; wenn du gleich reich biſt, ſo biſt du doch nicht weiſe, ačkolis bohatý, negſy předce maudrý, gſy bohatý, negſy wſſak maudrý. e) gakoby; er ſchmeichelt mir, als wenn ich ein Fürſt wäre, pochlebuge mi, gakobych knjžetem byl. f) wenn auch, třebas, byťby; wenn nur, kyž, kýž; wenn er doch ſchon wegginge, kyž gde giž pryč.



Strany zdroje: II/426

Wer, gen. weſſen, contr. weß, dat. wem, an wen, pron. kdo, kdož, quis; wer iſt das? kdo ge to? weſſen Frau? čj panj? wem gehört das? komu náležj to? Wen ſehen ſie? koho widj? weſſen Kinde haſt du es gegeben? čjmu djtětis to dal? man ſieht es ihm an, weß Geiſtes Kind er iſt, widj ſe na něm, čjho ducha djtě geſt; wer denn? kdopak? wer es auch ſey, buď kdo buď; wer immer, kdokoli, kdokoliwěk; wer da? kdo ge, kdo to?



Strany zdroje: II/426

Werben, v. irr. du wirbſt, ich warb, daß ich würbe, geworben, v. n. um eine Perſon, namlauwati ſy, na ſlužbu hleděti někomu, fregowati; für einen andern, ginému namlauwati; für ſeinen Sohn um jemandes Tochter, o něčj dceru pro ſyna žádati, požádati. b) um ein Amt, um einen Dienſt, ſtáti o auřad, o ſlužbu, dychtěti po auřadu, po ſlužbě. 2) v. a. těžiti; viel Heu, mnoho ſena skliditi, stěžiti. b) nagjmati; Soldaten, na wognu nagjmati, werbowati; mit Gewalt, bráti, wzýti na wognu; ſich anwerben laſſen, dáti ſe pod wogáky, na wognu.



Strany zdroje: II/426, II/427

Werden, v. irr. du wirſt, ich werde, ich ward, ich wurde, ich würde, geworden, včinen včiněn býti, ſtáti ſe, fieri; ein König, Soldat, ein Mönch, Fürſt, Graf, Doktor, včiněn býti králem, wogákem, mnichem, knjžetem, hrabětem, doktorem. 2) býti; a) aus Kindern werden Leute, z dětj budau lidé; was wird aus dir werden? co bude z tebe? b) er wird zum Bettler, bude z něho žebrák; zur Laſt, k obtjžnoſti býti. c) Bürge 427 für jemand werden, rukogmjm býti za někoho. d) es wird Krieg werden, bude wogna; es wird bald Sommer, Winter werden, bude brzy léto, zyma; es wird mir übel, bange, beſſer, ſchlimmer, geſt mi zle, auzko, lépe, hůře; wie wird es mit mir werden? gak to bude, wypadne ſemnau? daraus wird nichts, z toho nebude nic. 3) doſtati ſe; es iſt mir zu Theil geworden, doſtalo ſe mi na podjl; die Hälfte ſoll dem Angeber werden, polowice ſe doſtane vdawateli, polowicy doſtane vdawatel; euer Lohn ſoll euch werden, waſſe mzda ſe wám doſtane; eines andern werden, za giného ſe doſtati; zur Beute werden, doſtati ſe za kořiſt. d) dáti ſe; Prieſter, Soldat, Nonne werden, dáti ſe na kněžſtwj, za wogáka, za geptiſſku, do kláſſtera. e) ein Paar, wzýti ſe; arm, zchudnauti; reich, zbohatnauti; zur Wittwe, owdowěti; zu Stein, zkameněti; zu Waſſer, roztáti, rozplynauti, rozplynauti ſe; fig. w niweč vwedenu býti, na zmar přigjti; zu nichts, zničeti; zum Sprichworte, w přjſlowj wegjti; krank, roznemocy ſe, rozſtonati ſe, znemocněti; geſund, pozdrawiti ſe; zornig, rozhněwati ſe; luſtig werden, rozweſeliti ſe; verliebt, zamilowati ſe; blaß, zblednauti; roth, zakohautiti ſe, zardjti ſe; einem Feind, zanewražiti na někoho, zuwider, zprotiwowati ſe; eines Dinges anſichtig, něco ſpatřiti, shljdnauti; inne, dowěděti ſe, znamenati; einer Sache los, něčeho ſe sproſtiti, zbawiti; ſich ſauer werden laſſen, na prácy ſy dáti, kruſſno přicházeti; euer — Schreiben iſt uns zurecht geworden, waſſe — pſanj ſme obdrželi; es wird Lärm, powſtáwá, ge lermo; es wird Tag, dnj ſe, rozednjwá ſe; Nacht, tmj ſe, dělá ſe noc; Morgen, ſwitá; Abend, chýlj ſe k wečeru, ſaumrká ſe; ſpät, připozdjwá ſe; zu Staube, w prach ſe obrátiti; eine Blaſe, Warze, Bäule, dělati ſe, bublina, bradawi e, baule. II. v. auxil. býti; ich werde ſeyn, budu; wenn ich ihn loben werde, když ho budu chwáliti; mit praep. b) ich werde kommen, přigdu; wenn ich ihn werde gelobt haben, když ho pochwáljm; ſo wird er lächeln, zaſměge, zaſſkeřj ſe. c) In pass. gebohren werden, naroditi ſe.



Strany zdroje: II/427, II/428

Werfen, v. irr. a. du wirfſt, ich warf, ich wärfe, geworfen, hoditi, wrcy; bis hin werfen, dohoditi; zu Ende, doházeti; von ſich, odhoditi; mehrmahl, házeti; einen Stein in das Waſſer, kámen hoditi do wody; Bomben, půmy házeti; einen Stein nach Jemanden, kámen po někom hoditi, lučiti; mehrmahl, chrleti; Jemanden mit Koth, mit Steinen, házeti po někom blátem, kamenjm; ſich mit Schnee, házeti po ſobě ſněhem; mit Steinen zu Tode, vházeti kamenjm. b) fig. Jemanden zu Boden, hoditi, meyknauti, praſſtiti, mrſſtiti, dáti někým o zem; über den Haufen, překotiti někoho; ſich auf das Bett, wrcy, hoditi ſebau na poſtel; einen Staat, zemſké řjzenj zwrátiti, zwrub na ljc obrátiti; Jemanden über den Tölpel, podſkočiti, opentliti, oſſáliti někoho; Staub in die Augen, někomu oči zaſlepiti, zapleſſtiti. 2) padnauti; ſich vor Jemanden auf die Knie, ſich ihm zu Füßen, před někým na kolena, někomu k nohám padnauti; ſich Jemanden um den Hals, padnauti někomu okolo krku; ſich einem in die Arme, padnauti někomu do náručj; fig. k někomu ſe wrcy, autočiſſtě wzýti. 3) wrcy; von Schafe, bahniti ſe, obahniti ſe; von Schweine, praſyti ſe, opraſyti ſe; von Katzen, kotiti ſe, okotiti ſe; von Hunden, ſſtěniti ſe, oſſtěniti ſe, von Kühen, teliti ſe, oteliti ſe; von Stutten, hřebiti ſe, ohřebiti ſe. 4) In das Gefängniß, do žaláře vwrhnauti, dáti, wſaditi; Blick auf jemand, okem na někoho mrſſtiti; die Augen auf etwas, 428 očima po něčem házeti; die Schuld auf Jemanden, winu na někoho cpáti, ſkládati, sčjtati; Haß auf Jemanden, zanewražiti na někoho; Zorn, rozhněwati ſe na někoho; Liebe, zamilowati ſy někoho; einem etwas in den Hals, in den Bart, někomu něco w oči wyteykati, 5) odpáčiti ſe, bortiti ſe; die Thür wirft ſich, dwéře ſe páčj; auwěřiti ſe, bortiti ſe; das Bret wirft ſich, prkno ſe bortj, auwěřj. 6) Die Naſe in die Höhe, fňukati, noſem házeti.



Strany zdroje: II/428

Werkverſtändig, adj. w djle zběhlý, ſe znagjcý.



Strany zdroje: II/429

Weſen, n. lermo; was iſt das für ein Weſen? gaký geſt to hluk, lermo? b) das böſe Weſen, padaucý nemoc, paducnice, epilepsia. c) viel Weſens aus etwas machen, mnoho hluku, mnoho cáru z něčeho nadělati; tolles Weſen, ztřeſſtěnoſt, zſſjlenoſt; Gottloſes Weſen, bohaprázdnoſt. 2) Das gemeine Weſen, obec, obecné dobré, wěc poſpolitá, respublica; das Hausweſen, hoſpodářſtwj; das Münzweſen, mincowſtwj; das Fuhrweſen, wozatagſtwj. 3) powaha, mraw; ein Menſch von einem ſtillen Weſen, člowěk tiché powahy. 4) podſtata, substantia; den Schein aber nicht das Weſen der Tugend haben, mjti podobu ale ne podſtatu ctnoſti. 5) bytoſt, ens; bytnoſt, essentia; man muß auf das Weſen ſehen, muſý ſe hleděti na bytnoſt, podſtatu; Gott iſt ein unendli hes Weſen, bůh geſt neſkončená bytnoſt; alle Weſen in der Welt, wſſecky bytoſti na ſwětě.



Strany zdroje: II/429

Wette, f. základ; der Einſatz, ſázka; eine Wette eingehen, založiti ſe, ſaditi ſe; gewinnen, základ wyhrati; verlieren, prohrati. 2) záwod; um die Wette laufen, o záwod běžeti.



Strany zdroje: II/429

Wetteifern, v. n. o záwod běžeti, ſe ſnažiti, vſylowati, za někým ſtihati.



Strany zdroje: II/429

Wetten, v. a. ſaditi; ich wette hundert gegen eines, ſázým ſto na geden; was wollt ihr wetten? co ſadjte? 2) v. n. ſaditi ſe, založiti ſe; um zehn Gulden, o deſet zlatých; was wetteſt du? oč ſe ſadjš, oč ſe založjš? ich wette darauf, ſadjm ſe.



Strany zdroje: II/429

Wetter, m. který ſe zakládá, ſázý, ſazeč.



Strany zdroje: II/429, II/430

Wetter, n. powětřj, počaſý; heiteres, pohoda, gaſno; übles, regneriſches, nečas, nehoda, ſlota, mokro; trübes, poſſmaurné powětřj, poſſmaurnoſt, poſſmaurno; ſchönes Wetter werden, wyčaſyti ſe, wy 430 gaſniti ſe, na čas ſe dáti. 2) mračna; es zieht ein Wetter auf, mračna ſe ſtahugj, kabonj ſe, mračj ſe. 2) hrom; das Wetter hat eingeſchlagen, hrom vhodil, vdeřil, vdeřilo; er wurde von dem Wetter getroffen, hrom ho zabil. 4) bauře; fig. es entſtand ein Wetter, ſtrhla ſe bauřka.



Strany zdroje: II/430

Wetterleuchten, v. imp. bleyſkati ſe, (nebe) ſe chladiti.



Strany zdroje: II/430

Wetzen, v. n. ſſauſtati, třjti; ſich an etwas, ſe o něco. b) méſti, zametati; mit den Kleidern über die Gaſſe, ſuknj vlicy zametati. e) gezditi; mit dem Hintern, po prdeli. 2) v. a. brauſyti, břiditi; ein Meſſer, nůž.



Strany zdroje: II/431

Wickeln, v. a. zahrnauti; dim. Strümpfe, punčochy. 2) wjti, winauti; Garn, Zwirn, přjzy, niti. 3) obinauti; man könnte ihm um einen Finger wickeln, mohlby ſe okolo prſtu obinauti. 4) obaliti, zaobaliti; etwas in ein Papier, něco do papjru. 5) powjti, powjgeti; fascis involvere; ein Kind, djtě. 6) fig. wywinauti, wypleſti; ſich aus einer Sache, ſe z něčeho. 7) Auseinander, rozwinauti; in einander, zamotati, zapleſti.



Strany zdroje: II/431

Wider, praep. proti, contra; wider den Strom ſchwimmen, proti praudu plowati; fig. wider Jemand ſtreiten, proti někomu bogowati; wider einander ſeyn, býti ſobě na ſſtjru, na ſporu, na odpor; wider einen ſchützen, před někým chrániti; keine Thräne ruft wider ihn um Hülfe, ani ſlzyčka newolá na něg o pomoc; ſich wider Jemanden ſetzen, na odpor ſe někomu poſtawiti, zprotiwiti ſe; wider meinen Willen, proti mé wůli; wider alle Erwartung, mimo wſſe nadánj; wider alle Wahrheit, proti wſſj prawdě; ich bin nicht dawider, negſem od toho. 2) pro; ein Mittel wider das Fieber, ljk pro zymicy zymnicy ; wider Kopfweh, pro bolenj hlawy.



Strany zdroje: II/431

Widerfahren, v. n. ſtáti ſe, přihoditi ſe, djti ſe; es widerfahren dem Menſchen allerley Zufälle, člowěku ſe ſtáwagj, přicházegj rozličné přjhody; mir widerfährt ein Gefallen, ſtáwá ſe mi wděk; Gnade widerfahren laſſen, miloſt propůgčiti; Achtung w. l., wážnoſt prokázati; Gerechtigkeit, včiniti, co geſt ſprawedliwého.



Strany zdroje: II/431

Widern, v. a. odporowati ſe, zprotiwowati ſe; die Speiſe widert mich, to gjdlo ſe mi odporuge. 2) nawoliti ſe; es widert ihn etwas ſehr bald, brzy ſe čeho nawolj. 3) odnechtjti ſe; es widert mich zu leben, odnechtělo ſe mi žiwu býti. 4) zoſſkliwowati ſobě; den Geſtank, ſmrad.



Strany zdroje: II/432

Widerprallen, v. n. odrazyti ſe, odrážeti ſe.



Strany zdroje: II/432

Widerſetzen, v. rec. zprotiwiti ſe, na odpor ſe poſtawiti.



Strany zdroje: II/432

Widerſinnig, adj. odporowačný; Menſch, člowěk. 2) protiſmyſlný, etwas widerſinnig verſtehen, něčemu protiſmyſlně rozuměti. 3) bezſmyſlný, poſſetilý, zſſjlený; Betragen, chowánj. 4) neobyčegný; ſich widerſinnig kleiden, neobyčegně ſe ſſatiti. 5) nepřirozený; ein widerſinniges Gehörn, nepřirozené parohy.



Strany zdroje: II/432

Widerſpänſtig, adj. zpurný, odbogný, odporný; ſeyn, zpauzeti ſe, zpjčiti, zpjrati ſe, zpěčowati ſe.



Strany zdroje: II/432

Widerſpiel, n. na opak; das W. darthun, na opak dokázati; das W. halten, na opak činiti, gednati, ſobě weſti.



Strany zdroje: II/432

Widerſprechen, v. n. odmlauwati, odporowati, na odpor mluwiti, ozwati ſe; einem in das Geſicht, někomu wůči; einander widerſprechend, ſobě odporný.



Strany zdroje: II/432

Widerſtand, m. odpor, repugnantia; thun, leiſten, na odpor ſtáti, ſe poſtawiti, odoláwati.



Strany zdroje: II/432

Widerſtehen, v. n. odpjrati, odporowati , na odpor ſe ſtawěti, poſtawiti; einem in einer Sache, někomu o něčem. b) odporowati; der Witterung, powětřj. c) odpjrati, oddolati, odoláwati; der Verſuchung, der Reitzung, dem Feinde, pokuſſenj, podnětu, nepřjteli. d) zprotiwowati ſe, odporowati ſe; die Speiſe, gjdlo.



Strany zdroje: II/432

Widerſtreben, v. n. opjrati ſe, oporowati, odpjrati, zpjčiti ſe.



Strany zdroje: II/432, II/433

Widmen, v. a. obětowati, oddati; Jemanden ein Buch, někomu knjhu připſati, obětowati; ſich dem Dienſte des Staates, ſe k ſlužbě zemſké; viel Geld zu etwas, 433 mnoho peněz na něco wynaložiti, oddati; ſich dem geiſtlichen Stande, dem Soldatenſtande, na kněžſtwj, na wognu ſe dáti; ſich der Arzeneykunde, der Poeſie, na lékařſtwj, na báſniřſtwj ſe oddati.



Strany zdroje: II/433

Wie, adv. kterak, quomodo; wie iſt das zugegangen? kterak ſe to ſtalo? wie? kterak? ſage ihm, wie er es machen ſoll, powěz mu, kterak to má dělati; wie ſo? b) gak, quo modo; wie gehet es dir? gak ſe máš? gak ſe ti wede? wie heißt die Stadt? gak ſe to měſto gmenuge? wie groß war es? gak weliké bylo? wie lange iſt es her, gak dáwno ge tomu? wie theuer iſt es? gak drahé, zač geſt? wie bald iſt es um uns geſchehen! gak brzy geſt po nás! wie man will, gak kdo chce; wie geſagt, gak ſem řekl; wie elend! gak bjdný! wie wohl haſt du gethan! gak dobřes včinil! II. conj. gakž, uti; wie ich ſehe, ſo iſt er ſehr groß, gakž widjm, geſt welmi weliký; wie du gedient haſt, ſo — , gakž ſy ſlaužil, tak —; b) gakož, quemadmodum; laß die Welt, wie ſie iſt, nech ſwěta, gakž geſt; ſein Bruder wie auch ſeine Schweſter, geho bratr gakož y geho ſeſtra. c) gako, co; machs wie ich, děley gako gá; ſchön wie ein Engel, kráſný gako anděl; reich wie du, bohatý gako ty; wenn ich wie du wäre, kdybych byl tebau. d) wie viel? kolik; wie alt biſt du? kolik ge ti let? wie, wenn er es nun thäte? což kdyby to nynj včinil? ſey wie es wolle, buď gak buď; wie kömmt es, čjm ge to? e) wie gelehrt er auch iſt, gakkoli geſt včený; wie viel ich auch rede, gakžkoliwěk mnoho mluwjm.



Strany zdroje: II/433

Wiebeln, v. n. hemžiti ſe, hmyzeti ſe.



Strany zdroje: II/433

Wiederflug, m. nawrácenj ſe letnjch ptáků na gaře.



Strany zdroje: II/433

Wiedergang, m. nawrácenj ſe zwěře w ſwá mjſta.



Strany zdroje: II/433

Wiedergebären, v. a. fig. wiedergebohren werden, znowa ſe naroditi, renasci; ein Wiedergebohrner, znowu zrozený.



Strany zdroje: II/434

Wiederkehren, v. n. nawrátiti ſe, wrátiti ſe.



Strany zdroje: II/434

Wiederſchall, m. ohlas, echo; einen Wiederſchall von ſich geben, rozljhati ſe.



Strany zdroje: II/434

Wiederſchallen, v. n. obrážeti ſe, resonare; odzwučowati.



Strany zdroje: II/434

Wiederſchelten, v. n. odháněti ſe.



Strany zdroje: II/434

Wiederſehen, zaſe ſpatřenj, vwiděnj; bis auf Wiederſehen! s Bohem až ſe vwidjme, vhljdáme, na vwiděnau.



Strany zdroje: II/434

Wiederſtrahlen, v. n. odtřpyťowati ſe.



Strany zdroje: II/434

Wiederwachſen, v. n. otawiti ſe, recrescere.



Strany zdroje: II/434

Wiegen, v. a. koljbati; ein wenig, pokoljbati, zakoljbati; ins Wiegen bringen, rozkoljbati ſe; — kommen, rozkoljbati ſe; in den Schlaf, vkoljbati; fig. ſich, koljbati ſe.



Strany zdroje: II/435

Wild, adj. planý; wilde Pflanzen, plané byliny; ein wilder Baum, planý ſtrom. 2) diwoký, ferus; ein Schwein, ein Eſel, eine Gans, diwoká ſwině; diwoký oſel, diwoká huſa; Erde, země; ein wildes Thier, diwočina, fera. 3) diwý, diwoký; ein wilder Menſch, diwý, diwoký, podiwočelý, wygewený člowěk; ein Wilder, diwoch; ein wildes Vergnügen, diwoké wyraženj; wild ſeyn, diwočiti ſe; wild werden, diwočeti, zdiwočeti, zwlčeti; wild machen, diwočiti, zdiwočiti, zplaſſiti. 4) ljtý; immanis; wilde Thiere, ljtá zwěř, ſſelma, bestia. 5) plachý, ferus; ein wildes Pferd, plachý kůň. 6) diwoký, diwý, wogſký, wogenſký; wildes Fleiſch, wogſké, diwé, zlé, woganſké maſo. 7) puſtý; wilde Gegend, puſtá kragina; wild werden, puſtnauti, zpuſtnauti; adv. planě, diwoce, diwě, ljtě.



Strany zdroje: II/436

Wildniß, f. puſtina, puſtotina, puſſtina, in abstracto; , puſtota; zur Wildniß werden, w puſtinu ſe obrátiti, zpuſtnauti.



Strany zdroje: II/436

Wimmeln, v. n. hmyzeti ſe, hemžiti ſe; das Wimmeln, hemženj, hmyzenj; das Gewimmel, hemzot, hmyzot.



Strany zdroje: II/437

Wind, m. wjtr, dim. wětřjk, ventus; es entſteht ein Wind, wjtr powſtáwá; es erhob ſich ein W., wjtr ſe ſtrhl; der Wind hat ſich gelegt, wjtr ſe vtiſſil; fig. den Mantel nach dem Winde hängen, kam wjtr tam pláſſť; in den W. reden, do wětru mluwiti; etwas in den W. ſchlagen, na něco nedbati; in den W. bauen, zlaté zámky ſtawěti; vom Winde leben, o wětru, o božjm žiwu býti. 2) wjtr, wětry, powětrnoſt; von Winden geplagt werden, trpěti na wětry. 3) fig. chlauba, Wind machen, wětřiti, wětry dělati; es iſt lauter Wind, ge pauhá chlauba; Wind bekommen, wjtr doſtati, nawětřiti, zwětřiti; Wind von etwas haben, něčemu býti na ſtopě, ſtopu, wjtr mjti, něco čjti, nawětřowati.



Strany zdroje: II/437

Winden, v. a. irr. ich wand, wände, gewunden, točiti; ſich, ſe; der Weg, ceſta. b) ſich mühſam durch eine enge Oeffnung, s pracý ſe auzkau děrau proſaukati. c) ſich durch Hunger und Elend hindurch, hladem a nauzý ſe protřjti. d) die Hände, rukama lomiti. e) einem etwas aus der Hand, někomu něco z ruky wydřjti, wytočiti, wykrautiti. f) ſich vor Schmerzen, ſwjgeti ſe boleſtj. 2) ždjmati; naſſe Wäſche, mokré prádlo. 3) wjti; Kränze, wěnce. 4) wjti, ſwjgeti; Faden auf einen Knäuel, niti na klubko wjti, nawjgeti; man könnte ihn um den Finger, mohlby ſe o prſt obtočiti, obinauti. 5) hewerowati, wytáčeti; einen Wagen, wůz wyhewerowati.



Strany zdroje: II/438

Winkel, m. kaut, vhel; dim. das Winkelchen, kautek; des Mundes, kautek; zu Winkel kriechen, kautkowati ſe.



Strany zdroje: II/439

Wirbeln, v. n. wjrem bubnowati, trilowati. 2) von Vögeln, ſſwiřinkati. 3) točiti ſe; der Wind, wjtr. 4) wjřiti ſe; das Waſſer, woda. 5) Es wirbelt mir im Kopf, točj ſe mi hlawa.



Strany zdroje: II/439

Wirklich, adj. ſkutečný; wirkliche Sünde, ſkutečný hřjch; wirklicher Rath, ſkutečná rada; werden, ſkutečně ſe ſtáti; adv. ſkutečně, w ſkutku.



Strany zdroje: I/90

Bauen, v. a. ſtawěti, ædificare; in die Luft bauen, zlaté hory ſtawěti. 2) dělati, wzdělati, wzděláwati. Neſter bauen, hnjzda dělati, hnjzditi ſe. Das Feld bauen, pole wzdělati, wzděláwati, colere agrum. 3) ſýti, ſázeti; in dieſem Lande baut man vielen Weitzen und Hopfen, w té zemi mnoho pſſenice ſe ſege, a chmele ſázý. 4) dobýwati; auf Metalle bauen, kowů dobýwati. 5) na někoho ſe ſpolehati, bezpečiti; ich baue ganz auf ihn, z cela ſe na něho ſpolehám; ich hätte Häuſer auf ihn gebaut, wſſecko bych mu byl ſwěřil; der Menſch iſt ſchön gebaut, ten člowěk ge kraſné kráſné oſtawy; dieſes Jahr haben wir wenig Getreid gebaut, letos gſme málo naklidili.



Strany zdroje: II/440

Wiſchen, v. n. wymknauti, wyſmrknauti ſe wyſmeknauti ſe , wyklauznauti; in das Haus wiſchen, wklauznauti do domu. 2) v. a. vtřjti, vtjrati; die Naſe, nos; ſich überall herumwiſchen, wſſudy ſe otjrati, ométati; ſich den Schlaf aus den Augen, oči ſy pro ſpanj mnauti, protjrati.



Strany zdroje: II/440

Wiſſen, v. irr. ich weiß, ich wußte, wüßte, gewußt, v. a. et n. wěděti, scire; ich weiß er kommt, wjm že přigde; ich weiß von nichts, newjm o ničem; wir wiſſen darum, wjme o tom; ſich ſicher wiſſen, bezpečna ſe wěděti; ſich viel mit etwas wiſſen, tuze ſe s něčjm wypjnati; einem etwas wiſſen laſſen, někomu něco zkázati, dáti wěděti; zu wiſſen bekommen, doſtati wědomoſt; einen Dank wiſſen, děkowati, djky wzdáwati; wiſſe, wěz; ſo viel ich weiß, gelikož, pokud wjm; er iſt meines Wiſſens noch nicht geſtorben, co gá, pokud wjm doſawád nevmřel; weißt du was? wjſſli co? zu wiſſen sey Jedermann, wſſem wůbec buď wědomo; weder aus noch ein wiſſen, newěděti kudy kam; der Allwiſſer, wſſewěda.



Strany zdroje: II/441

Wittern, v. n. hřjmati, hřmjti, tonare. 2) v. a. wětřiti, nawětřiti; der Hund den Haſen, pes zagjce. b) fig. čenichati, čjti, cýtiti, wětřiti; den Wein, wjno. 3) v. rec. ſich wittern laſſen, dáti ſe cýtiti; die Mäuſe, myſſi. c) ſluniti ſe, ſloniti ſe, na weyſlunj býti; die Bienen wittern ſich, wčely ſe ſlonj.



Strany zdroje: II/442

Wohl, adv. mjlo, dobře; das thut ihm wohl, to mu dělá mjlo, dobře; mir iſt wohl, mně geſt dobře; es iſt mir nicht wohl zu Muthe bey der Sache, nenj mi hrubě wolně, dobře při tom; ſich wohl ſeyn laſſen, dobře ſe mjti, ſobě přáti; er iſt wohl bey Sinnen, bey Verſtande, geſt při zdrawém, dobrém rozumu; ganz wohl, welmi dobře; etwas wohl aufnehmen, něčjm za wděk přigjti; ſehr wohl, předobře; wohl gebildet, dobře wzdělaný; leben ſie wohl! dobře ſe měgte! einem wohl wollen, někomu přáti; ich ſehe, höre es wohl, wjdjmť widjmť , ſlyſſjmť to. 2) Interj. blaze; wohl dir! blaze tobě! 3) adv. ť, ſnad; Sie irren ſich wohl, meylegjť ſe; das kann wohl nicht ſeyn, toť ſnad nemůže býti; er muß wohl, muſyť, es ſind ihrer wohl zehn, geſtiť gich deſet; er hat wohl Geld, aber keinen Verſtand, máť penjze, ale žádný rozum; er wird wohl kommen? wždyť ſnad přigde? was iſt wohl die Urſache? gakaž pak geſt aſy přjčina? was wird er wohl ſagen? cožpak aſy řekne? ich möchte wohl wiſſen, rádbych pak wěděl; wer ſollte wohl glauben, kdožby pak wěřil, .



Strany zdroje: II/442

Wohlauf, interj. wzhůru! nuže! wohlauf ſeyn, dobře ſe mjti, zdráw býti!



Strany zdroje: II/443

Wohlgefallen, v. irr. a. welmi dobře, zwláſſť ſe ljbiti, zaljbiti.



Strany zdroje: II/443

Wohlgehen, v. irr. a. dařiti ſe, dobře ſe wéſti; auf daß es wohl gehe, zdař Bůh, ať ſe dobře dařj.



Strany zdroje: II/443

Wohlthun, v. irr. n. mjlo býti, ljbiti ſe; das Kratzen thut ihm wohl, drbánj mu činj mjlo, ljbj ſe mu. 2) proſpěti, proſpjwati; die Arzney, ljk. 3) dobře činiti, dobrodinj prokazowati.



Strany zdroje: II/443

Wohlverdient, adj. dobře zaſlaužený, dobře zaſlaužilý; ſich um einen wohl verdient machen, v někoho ſobě záſluhy zýſkati.



Strany zdroje: II/443

Wohlverſtanden, adv. rozumj ſe dobře.



Strany zdroje: II/444

Wölfen, v. n. oſſtěniti ſe.



Strany zdroje: II/444

Wolken, v. a. mračiti; der Himmel wölket ſich, nebe ſe mračj, kabonj, poſſmuřuge, fig. die Stirn, mračiti čelo.



Strany zdroje: II/444

Wollen, v. irr. n. ich will, daß ich wolle, conj. daß ich wollte, ihr wollt, chtjti, velle; ich will es, chcy tomu; die Geſetze wollen es ſo, práwa chtěj tomu tak; ein jeder will das ſeinige, každý chce k ſwému; er will nicht daran, nechce ſe mu do toho; er mag wohl oder übel wollen, wol nebo newol, chtěg neb nechtěg; einem wohl wollen, někomu přáti; wills Gott! ſo Gott will! dáli Bůh! Wollte Gott! deyž Bůh, Bože! Gott wolle nicht! vchoweyž, chraň Bože, Bůh! ich wollts wollte wünſchen, přálbych; ſo viel er will, gak mnoho chce koli; dem ſey wie ihm wolle, gakkoli, buď tomu gak buď; das will nichts ſagen, to nenj nic; ich will nicht hoffen daß, nedaufám, nemyſljm že; wir wollen ſehen, gehen, warten, vwidjme, půgdeme, počkáme; was will man damit? co ſe tjm mjnj, chce?



Strany zdroje: II/445

Wolluſt, f. pl. die Wollüſte, rozkoš, voluptas; die Wolluſt pflegen, rozkoše hleděti; nachhängen, w rozkoſſech ſe kochati; nachlaſſen, powolowati.



Strany zdroje: II/445

Worgen, v. rec. ſſkytati, dáwiti ſe.



Strany zdroje: II/445

Wort, n. pl. Wörter und Worte, ſlowo, ſlowce, verbum; dim. das Wörtchen, ſlowjčko; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa; hart mit Worten ungelaſſen werden, obořiti ſe, oſopiti ſe ſlowy na někoho; er ſprach in dieſe Worte aus, takto počal mluwiti; viele unnütze Worte machen, mnoho marných ſlow napleſkati, nadělati, mnoho nahowořiti; das Wort führen, ſlowo mjti, za giné mluwiti; das Wort nehmen, ſlowo, řeč přewzýti; Ein Wort gab das andere, přiſſlo od ſlowa k ſlowu; ein gutes Wort für jemanden einlegen, dobré ſlowo za někoho prohoditi; einem das Wort reden, někoho zaſtáwati ſlowy; Worte wechſeln, hádati ſe, přjti ſe, ſüße Worte geben, láhodných ſlow podáwati; er will es nicht Wor Wort haben, nechce ſe přiznati; einem in das Wort fallen, někomu do řeči wſkočiti; Ihr Wort in Ehren, wſſecku čeſt gegich ſlowu; ein gutes Wort findet eine gute Statt, dobré ſlowo mnoho zprawj; mit einem Worte gehorchen, na ſlowo vpoſlechnauti; einem das Wort geben, ſlowo dáti; kein Wort mehr ſagen, ani nemuknauti, ani nepjſknauti wjce; ich halte ſie bey ihrem Worte, držjm, beru ge za ſlowo; ein Mann von Wort, muž od ſlowa; ein Wort! ein Mann! ſlowo s to! das Wort Gottes, ſlowo Božj.



Strany zdroje: II/446

Wortwechſel, m. hádka, haſſtěřenj; in einen W. gerathen, do hádky ſe dáti, haſſteřiti ſe.



Strany zdroje: II/446

Wovor, part. předčjm; wovor ſtand es? vor der Thür, před čjm to ſtalo? přede dweřmi; wovor fürchteſt du dich, čeho ſe bogjš?



Strany zdroje: II/446

Wuchern; , v. n. pučiti ſe, zapučiti ſe; ein eingewuchertes Unkraut, zapučená zuna. 2) lichwiti; mit ſeinem Pfande, ſwau hřiwnau. 3) v. n. wylichwiti.



Strany zdroje: II/446

Wudeln, v. n. hemžiti ſe, hmyzeti ſe.



Strany zdroje: II/446

Wühlen, v. n. von Schweinen, rýti, reypati; 2) wymleti; 3) podemleti; das Waſſer, woda. 4) hrabati, kutiti ſe, párati ſe, čmeyrati ſe; im Staube, Aſche, w prachu, w popeli; 4) kutiti ſe, přebjrati ſe, ſſtárati; in Büchern, w kněhách, in Schriften, w pjſmjch.



Strany zdroje: I/91

Baumeln, v. n. drkotati ſe, klátiti ſe, ſem a tam ſe pohybowati.



Strany zdroje: II/447

Wunder, n. diw; ſein W. an etwas ſehen, ſwůg diw na něčem widěti; es nimmt mich Wunder, geſt mi ku podiwu; es nimmt mich nicht Wunder, nediwjm ſe! es iſt, wäre kein Wunder, nenj, nebyloby diwu; ein Wunder von einem Kinde, podiwné djtě. Wundershalber, pro podiwenj; ich dachte Wunder, wo ſie wäre, myſlil ſem kdo wj kdeby byla; Er hatte mir Wunder! faſt die Hand geküßt, diw mi ruky nepoljbil. 2) zázrak, miraculum; Wunder thun, zázraky činiti, zázračiti; womit, zázračiti ſe s něčjm.



Strany zdroje: I/91

Bäumen, v. n. lezti, ſkákati, drápati ſe, ſſkrábati ſe na ſtrom. 2) ſich, zpjnati ſe.



Strany zdroje: II/447

Wundern, v. a. ku podiwu, diwno býti; es wundert mich, geſt mi diwno, ku podiwu; v. rec. diwiti ſe, podiwiti ſe, mirari. ſich nicht genug wundern können, nemocy ſe doſti wynadiwiti.



Strany zdroje: I/10

Abrede, f. námluwa, ſmlauwa, vmluwa, zámluwa, pactio, pactum; mit einem nehmen, ſmlauwati, vmluwiti ſe s někým, paciſci. 2) zapjránj, zapřenj; ale toliko s ſlowjčkem nicht, ich bin es nicht in Abrede, nezapjrámť, non inficior; er iſt nichts in Abrede, nic nepopjrá, nezapjrá, inficias haud it, haud abnuit, non negat.



Strany zdroje: II/447

Wunſch, m. žádoſt, winš; es geht ihm alles nach Wunſch, wſſe ſe mu dařj, wede podlé žádoſt žádoſti . 2) winš; der Glückwunſch, winš.



Strany zdroje: II/447

Wünſchen, v. a. žádati, winſſowati, přáti; ſich den Tod wünſchen, ſmrt na ſebe žádati; einem Glück wünſchen, ſſtěſtj někomu winſſowati; pol. žičiti; ihm Glück auf die Reiſe wünſchen, někomu ſſtěſtj na ceſtu winſſowati, přáti.



Strany zdroje: II/448

Wurf, m. pl. Würfe, wrh, jactus; einen Wurf thun, hoditi, wyhoditi, wrcy; gleiche Würfe im Spiele, plichta; 2) von den Hunden, oſſtěněnj, fig. 3) Einem in den Wurf kommen, někomu přjgjti přigjti whod , na harc, na ránu, nachomeytnauti ſe, namanauti, naſkytnauti ſe, in den Wurf bekommen, doſtati do klepet. 4) des Wildſchweines, rypák.



Strany zdroje: II/448

Würgen, a. vec. rec. ſich, dáwiti ſe. 2) Eine Speiſe, hltati gjdlo. 3) duſyti, vduſyti; ſſkrtiti; S. Erwürgen 4) ſich , mezkowati ſe.



Strany zdroje: II/448

Wurm, m. pl. Würmer, čerw, vermis; ein kleiner Wurm, čerwjk; dim. das Würmchen, čerwjček; Sich krümmen wie ein W., krautiti ſe gako čerw; ein kriechender Wurm, zeměplaz; giftiger Wurm, žjžala; 2) der Johannes-Wurm, řeřátko. 4) ein Kind, brauk; das arme Kind! vbohý brauk, brauček. 5) der Hunde, čerw, der Pferde, raupy; am Finger, widlák; im Kopfe, raupy; den Wurm haben, ſtřelen býti do paty, raupy mjti; bey den Buchdruckern, čerw.



Strany zdroje: II/449

Wurzelſchlagen, zakořeniti ſe, vgmauti ſe, kořeny puſtiti; mit der Wurzel ausreißen, z kořen wywrátiti. 2) fig. die Wurzel eines Berges, pata hory; eines Worts, kořen ſlowa.



Strany zdroje: II/449

Wurzeln, v. n. kořeniti ſe, vgjmati ſe.



Strany zdroje: II/449

Wuth, f. wzekloſt wztekloſt , zůřiwoſt; die ſtille Wuth, tichá wztekloſt; in Wuth bringen, rozwztekliti, rozljtiti, rozkatiti; in W. gerathen, rozwztekliti ſe, rozljtiti ſe, rozkatiti ſe; ſeine W. an Jemanden auslaſſen, wztekloſt ſwau na někom wyliti.



Strany zdroje: II/449

Wüthen, v. n. wztekati ſe; der Menſch, wztekati ſe, zůřiwěti, zůřiti, ſápati ſe, ſſrſſeti, ein wüthender Hund, wzteklý pes; wüthen werden, wztecy ſe; vor Zorn wüthen, zloſtj ſe wzekati wztekati , ſſrſſeti, ſápati ſe; wüthend, wzeklý wzteklý , ſſrſſlawý, zůřiwý; das Meer wüthet, moře ſe wztěká, ſwiřepj.



Strany zdroje: II/449

Wüthig, adj. wzteklý; wüthiger Hund, wzteklý pes; w. werden, wztecý ſe wztecy ſe ; w. ſeyn, wztěkati ſe.



Strany zdroje: II/450

Zagen, v. n. ſrdce tratiti, chauliti ſe.



Strany zdroje: II/450, II/451

Zahn, m. pl. Zähne, zub, dens; Zähne weiſen, blecken, ſſkljbati ſe, zuby ceniti; der vordere Z., vulgo, prodawač; der Hunds 451 zahn, ſſpičák; der hintere Stockzahn, třenownj, licnj zub, ſtolička; ein hohler Zahn, ſſtěrbiwý, kotlawý zub; ſtumpfe Zähne, wyſedlé zuby, laſkomina; erſte Zähne, wlčky, ein großer langer Zahn, ťafák; der große Zähne hat, zubatý, zubáč; große Zähne bekommen, zubatěti; Zähne bekommen, zubů doſtáwati; die Zähne blecken, zuby ceniti, oſſkljbati ſe; er verliert die Z., zuby mu padagj; mit den Zähnen klappern, knirſchen, gektati, ſſkřipěti zubami; 2) es thut ihm kein Zahn mehr weh’, geſt bez ſebe; dim. das Zähnchen, zaubek. 3) am Rade, palec; am Kamm, an der Säge, zub.



Strany zdroje: II/451

Zähneln, n. zaubky doſtáwati, zaubky ſe někomu řezagj. 2) v. n. zaubkowatiti.



Strany zdroje: II/451

Zahnen, v. n. zaubky doſtáwati, zuby ſe řezagj. 2) v. a. zubatiti, zuby wyřezati; einen Kamm zähnen, na hřeben wyrezávati wyřezávati zuby.



Strany zdroje: II/451

Zank, m. křik, ſwár, wáda, haſſteřenj; einen Zank anfangen, do křiku ſe dáti; Zank ſtiften, wádu, křik ſtropiti, .



Strany zdroje: II/451

Zänkeln, v. n. poſſkorpowati ſe, pohrncowati ſe.



Strany zdroje: II/451

Zanken, v. n. rec. křičeti ſe, haſſteřiti ſe, ſſkorpiti ſe, hrncowati ſe, waditi ſe. 2) v. a. vkřičeti; ſich müde, vſſkorpiti ſe, vkřičeti ſe, vwaditi ſe, vhaſſteřiti ſe.



Strany zdroje: II/452

Zappeln, v. n. třepetati ſe, třepati ſe, palpitare.



Strany zdroje: II/452

Zärteln, v. n. mit Jemanden, mazati ſe s někým. 2) v. a. S. Verzärteln.



Strany zdroje: II/452

Zaſern, v. a. třepiti ſe.



Strany zdroje: II/452

Zätſcheln, v. a. mrzeti, mrzeti ſe.



Strany zdroje: II/452

Zaudern, v. n. meſſkati, wáhati, meſſkati ſe, ochauněti ſe, okauněti ſe; mit der Beahlung Bezahlung , s zaplacenjm prodléwati.



Strany zdroje: II/452

Zauen, v. rec. poſſpjſſiti ſy.



Strany zdroje: II/453

Zechen, v. et f. n. řadowati, chmeliti; , notně, ſtatečně. 1) v. n. tráwiti, ſtrawowati ſe.



Strany zdroje: II/454

Zehren, v. n. tráwiti; von dem Seinigen, ze ſwého; der Wein zehrt, wjno tráwj; 2) tráwiti ſe; der Wein zehret im Faſſe, wjno ſe tráwj w ſudu.



Strany zdroje: II/454

Zehrung, f. ſtrawa; freye Zehrung, ſtrawa darmo. 2) autrata; ſeine Zehrung bezahlen, zaplatiti co ſe ztráwilo. 3) penjze na ceſtu.



Strany zdroje: II/454

Zeigen, v. a. vkázati, vkazowati; ſich, ſe; ſeine Miene zeiget es, geho twář, obljčeg to pronáſſj, vkazuge.



Strany zdroje: II/455

Zeit, f. čas, tempus; die Zeit wird es lehren, čas to vkáže; laßt uns ſorgen, ſo lange es Zeit iſt, pečugme za čaſu; geſtern um dieſe Zeit, wčera těmi čaſy; mit der Zeit, čaſem; es iſt noch lange Zeit, geſſtě ge dlauho do čaſu; zu jetzigen Zeiten, za nyněgſſjch čaſů, dnů; alles nur auf eine Zeit, wſſecko gen na čas; die Zeit verderben, mařiti čas; zur andern Zeit, giným čaſem; laſſen ſie mir Zeit, nechagj mi na čas, na chwjli; Zeit genug, doſt čaſu; es iſt die höchſte Zeit, geſt ſwrchowaný čas; die Zeit iſt vorbey, čas minul; außer der Zeit, krom čaſu; zur rechten Zeit, w čas, w hod, w prawý čas; ſich in die Zeit ſchicken, propůgčowati ſe čaſu; čaſu ſſetřiti; nach der Zeit, po čaſe; zu Zeiten, čaſem, druhdy; bey Zeiten, záhy, ráno; Zeit genug, doſt záhy; Zeit meines Lebens, gaktě žiw, gakžiw; mittler Zeit, unter der Zeit, mezy tjm; vor Zeiten, před čaſy, někdy; zu meiner Zeit, za mých let; zu ſeiner Zeit, ſwým čaſem; liebe Zeit, naſtogte! 2) doba, chwjle, kdy; die Zeit wird mir lang, ſteyſká ſe mi; die Zeit vertreiben, chwjli vkrátiti; ſich Zeit nehmen, na chwjli ſobě dáti, vprázdniti ſe; er hat keine Zeit, nemá kdy, po chwjli; zu welcher Zeit? kterau chwjli? in kurzer Zeit, gen co newidět; zu gewiſſer Zeit, kdys, kdyſy, quondam; eine Zeit lang, doněkud, aliquamdiu; zu dieſer Zeit, tu dobu; von langer Zeit her, od dáwna; ſeit der Zeit, od té doby.



Strany zdroje: I/10

Abreiſen, v. n. odgeti, odgjti, na ceſtu ſe wydati, abire, diſcedere.



Strany zdroje: I/91

Bearbeiten, v. a. wypracowati, na něčem pracowati; das Eiſen, železo kowati; das Feld bearbeiten, pole orati, wzdělati; das Bauholz, dřjwj kſtawěnj teſati. 2) ſich bearbeiten, přičniti, poſtarati ſe. Bearbeitung, f. práce, wypracowánj, wzděláwánj, přičiněnj.



Strany zdroje: II/456

Zer-, ſich zerarbeiten, vpracowati, vhmožditi ſe; ſich zerängſtigen, vſaužiti ſe; ſich zerärgern, vzlobiti ſe; ſich zermartern, vtrápiti ſe.



Strany zdroje: II/456

Zerberſten, v. irr. n. rozpuknauti ſe.



Strany zdroje: II/456

Zerbrechen, v. irr. a. zlámati, rozlámati; entzwey, přelomiti; einen Topf, roztlaucy, rozkřápati hrnec; ſich den Kopf, hlawu ſobě lámati. 2) v. n. zlámati ſe, rozlámati ſe; das Glas, roztlaucy ſe.



Strany zdroje: II/456

Zerfallen, v. a. pádem roztlaucy; ſich den Kopf, ſobě hlawu. 2) v. n. rozpadnauti ſe, rozpadati ſe; fig. a) mit einander, rozkmotřiti ſe, roztowaryſſiti ſe, popadnauti ſe. b) als eine Abhandlung, děliti ſe, rozwrcy ſe.



Strany zdroje: II/456

Zerflattern, v. n. roztřepiti ſe.



Strany zdroje: II/457

Zerfließen, v. irr. n. rozpuſtiti ſe, rozplynauti ſe, rozplýwati ſe, roztáti; wie Wachs, rozpuſtiti ſe, wie Schnee, roztáti; wie Butter auf der Zunge, rozplyznauti ſe; fig. in Thränen, zaliti ſe ſlzami; in Wolluſt, rozkoſſj rozplynauti.



Strany zdroje: II/457

Zerfragen, v. rec. rozeptati ſe.



Strany zdroje: II/457

Zergehen, v. a. n. rozpauſſtěti ſe, rozpuſtiti ſe, rozplynauti ſe; der Zucker, cukr.



Strany zdroje: I/91

Beben, v. n. třáſti ſe, teteliti ſe, chwjti ſe. vor Kälte beben, zymau gechtati; mein Herz bebt vor Freude, mé ſrdce radoſtj ſkáče; eine bebende Stimme, třeſawý hlas. Das Beben, třeſenj, trnutj.



Strany zdroje: II/457

Zerlechzen, v. n. rozeſchnauti ſe, rozpadati ſe, rozſtaupiti ſe, rozſuſſiti ſe, zerlechzt, rozeſchlý.



Strany zdroje: II/457

Zermartern, v. a. vtrýzniti, vmučiti, vtrápiti někoho, namučiti ſe někoho.



Strany zdroje: II/457

Zerplatzen, v. a. rozpuknauti, rozbauchnauti ſe; rozplznauti ſe.



Strany zdroje: II/457

Zerreißen, v. a. roztrhati, roztrhnauti; einen Brief, pſanj. b) přetrhnauti; einen Strick, prowaz; einen Landtag, ſněm. c) zdřjpati; Kleider, ſſaty. d) rozſápati; der Wolf ein Schaf, wlk owcy. e) prochoditi, proſſlapati; Schuhe, ſtřewjce. f) fig. man könnte ſich zerreißen, mohlby ſe člowěk potrhati. 2) v. n. ztrhati ſe, vtrhnauti ſe, přetrhnauti ſe.



Strany zdroje: II/458

Zerren, v. a. ſmeykati, dráti, tahati; aus einander, roztáhnauti, rozdjrati; das Maul, hubu, rozdjrati hubu, oſſkljbati ſe. 2) ljti.



Strany zdroje: II/458

Zerrinnen, v. irr. n. rozplynauti ſe, roztecy ſe; wie gewonnen ſo zerronnen, gak nabyto tak pozbyto.



Strany zdroje: I/10

Abreißen, v. a. odtrhnauti , otrhati, potrhati, roztrhati, ſtrhati, vtrhnauti; a) ein abgeriſſener Rock, Menſch, otrhaný kabát, člowěk; b) wyreyſowati, čárkami wyobrazyti. 2) v. n. a) der Strick riß ab, prowaz ſe přetrhl, vtrhl; b) die Kleider ſind abgeriſſen, ſſaty ſe potrhaly, ſtrhaly.



Strany zdroje: II/458

Zerſchäumen, v. n. rozpěniti ſe.



Strany zdroje: II/458

Zerſcheitern, v. n. rozſtroſkotati ſe, rozbiti ſe.



Strany zdroje: II/458

Zerſchellen, v. a. roztlaucy, rozdrtiti. 2) v. n. roztřjſkati ſe, rozrazyti ſe.



Strany zdroje: II/458

Zerſchlagen, v. a. ztlaucy, zbjti, ztřjſkati; ich bin wie zerſchlagen, gſem jakby mne ztřjſkal, ztlaukl, zlámal; fig. ein zerſchlagenes Herz, zkrauſſené ſrdce. 2) roztlaucy, rozbiti, rozrazyti, roztřjſkati; ein Gefäß, nádobu. 3) fig. zmařiti ſe, pogjti, zněčeho rozegjti ſe, ſgjti, na zmar, w niweč přigjti; der Kauf, kaupě.



Strany zdroje: II/458

Zerſchmelzen, v. a. rozpuſtiti, rozpauſſtěti. 2) v. n. rozplynauti ſe, rozpuſtiti ſe, táti.



Strany zdroje: II/458

Zerſpringen, v. n. rozſkočiti ſe; das Glas, puknauti, praſknauti, řjnknauti.



Strany zdroje: II/458

Zerſtieben, v. n. rozpráſſiti ſe.



Strany zdroje: II/458, II/459

Zerſtreuen, v. a. rozptýliti; der Wind den Staub, wjtr prach. b) roztrauſyti, roztruſſowati; ſich im Walde, ſe w leſe; fig. rozehnati, rozplaſſiti, rozptýliti; Jemandes Furcht, něčj bázeň. b) wyrážeti, wyrazyti; einen Bekümmerten, zkormauceného; ſich ein wenig, powyrazyti ſe. c) wytrhowati, roztržité činiti, den Zer 459 ſtreuten ſpielen, roztržitým ſe dělati; zerſtreut, roztržitý.



Strany zdroje: II/459

Zertheilen, v. a. rozděliti, rozdělowati, rozwrcy; in Stücke; na kuſy. b) rozehnati, rozháněti; ſtockendes Blut, zaraženau krew; die Wolken, oblaka. c) etwas in zwey Theile, rozdwogiti, rozpůliti, rozpoltiti. d) hin und her, rozptýliti; ſich, ſe.



Strany zdroje: II/459

Zertrennen, v. a. rozpárati; ein Kleid, oděw. b) rozděliti, rozundati; ſeine Bibliothek, ſwau knihownu. c) roztowaryſſiti, rozlaučiti, rozdwogiti; ſich, ſe. d) rozrazyti; die Schlachtordnung, ſſik.



Strany zdroje: II/459

Zeuge, m. ſwědek, testis; zum Zeugen nehmen, za ſwědka bráti; Gott zum Zeugen nehmen, Boha ſe dokládati.



Strany zdroje: II/460

Zickeln,