Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz

Strany zdroje: I/32

Anbrechen, 1. v. a. nalomiti; načjti, načnauti; ein Brod, chléb načjti, nakrogiti; ein angebrochener Käſe, načatý seyr; ein Faß, eine Flaſche anbrechen, ſud, lahwicy načjti. 2. v. n. a) začjti ſe kazyti; vom Obſte, nahniti, hniličeti; vom Holze, práchniti, prachniwěti; vom Biere, zkyſeliti ſe, zoctowatěti. b) začjti powſtáwati; der Tag bricht an, dnj ſe, rozednjwá ſe, ſwitá, zaſwitáwá; mit anbrechendem Tage, na vſwitě, na ſwitánj, při ſwitánj, ſednem. Die Nach bricht an, připozdjwá ſe, noc připadá, tmj ſe, ſmrká ſe, ſſeřj ſe, sl. zmrkáwá ſe, zwečeřjwá ſe; bey anbrechender Nacht, na noc, s nocý, w ſmrknutj, w ſaumrak. Der Abend will anbrechen, k wečeru, k wečeru ſe chýlj, připozdjwá ſe.