Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/4

Abfledern, v. a. omlácené obilj shánkau sháněti.

Strany zdroje: I/302

Jagd, f. low, honba, hon, doſpěloſt k honěnj, myſliwoſt; naháňka, venatio. 2) der Jagdbezirk, lowiſſtě. 3) ſhon; Jagd auf etwas machen, ſtjhati, honiti, ſháněti ſe po něčem. 4) fig. hegno, množſtwj.

Strany zdroje: I/58

Aufbringen, v. a. wzhuru wyneſti, wzneſti, wyzdwihnauti. 2) einen Kranken, emocného vzdrawiti, vléčiti , wyhogiti. 3) ein Kind, djtě wychowati. 4) Geld, penjze ſháněti, ſhledáwati, zaopatřiti, zgednati. 5) allereley unnütze Fragen, wſſeliké nevžitečné, ničemné otázky přednáſſeti, wynáſſeti. 6) eine neue Mode, nowý krog vweſti, začjti. 7) pohnauti, rozhorliti, popuditi, rozhněwati, rozprchliti, rozzlobiti, irritare.

Strany zdroje: II/101

Preſſen, v. a. dawiti, tlačiti, der Schuh preßt mich, ſtřewjc mne tlačj; zuſammen preſſen, ſměſtknati, ſtlačiti; mein Herz iſt gepreßt, ſrdce moge geſt ſewřeno; Wein, wjno tlačiti. 2) fig. die Noth preßet mich, nauze mne tlačj, ſaužj, hněte, Matroſen, plawce zbjratj zbjrati , ſháněti.

Strany zdroje: II/122

Rennen, v. irr. ich rannte, gerannt, I. v. n, . (ſeyn) hnáti ſe, cwálati, tjrati, páditi. , tryſkem běžeti, palowati, trčiti; gerannt kommen, přiběhnauti, přihnati ſe; nach etwas rennnen rennen, po něčem ſe hnáti; mit dem Kopfe widder wider die Wand, hlawau wrazyti do zdi; in ſein Verderben, k záhubě ſwé poſpjchati; fig. nach etwas, sháněti ſe po něčem. 2) v. a. habe Jemanden zu Boden, někoho žena ſe porazyti; den Degen durch den Leib, někoho kordem proboſti, prohnati, promrſſtiti; das Meſſer in den Bauch, někomu nůž do břicha wrazyti.

Strany zdroje: I/68

Auftreiben, 1. v. a. nahnati, ſháněti, wyhnati. 2) nadauwati, nadýmati. 3) wyhledati a nagjti.

Strany zdroje: II/197

Schweifen, v. n. plahočiti ſe, taulati ſe, potulowati, vagari. II. v. a. ocas přidělati; geſchweift, ocaſatý; ein ſchön geſchweiftes Pferd, kůň s pěkným ocaſem. 2) pláknauti, eluere. 3) Das Getreide, sháněti, ſmetati.

Strany zdroje: II/256, II/257

Streicheln Streichen , v. irr. ich ſtrich, geſtrichen, I. v. n. a) ſpuſtiti; laß ſtreichen, puſť! ſpuſť! b) čiſſeti, inflare; der Wind ſtreicht herein, wjtr ſem čiſſj, piſſj. c) táhnauti, migrare; die Vögel ſtreichen, ptácy táhnau. d) čeſati, currere; der ſtreicht, ten čeſſe. e) ſgjti, progjti, peragrare; das ganze Land durchſtreichen, celau zemi ſgjti, progjti. f) potlaukati ſe, vagari; den ganzen lieben Tag herumſtreichen, celý božj den ſe plahočiti, potlaukati ſe, pobudowati ſe. g) fig. běhati ſe; die Hündinn hat geſtrichen, tjſta ſe podběhla, očupčila; mit einander ſtreichen, pogjmati ſe, coire. h) třjti ſe; die Fiſche ſtreichen, ryby ſe trau. i) týkati ſe, gjti; der Garten ſtreicht an den Fluß, zahrada týká ſe řeky, gde až k řece. k) táhnauti ſe; der Gang ſtreicht, kaňk ſe táhne. l) ſſauſtati; mit der Hand an etwas ſtreichen, ſſauſtnauti rukau o něco, přes něco. 2) v. act. ſpuſtiti, demittere; die Segel ſtreichen, plachty ſpuſtiti; vor einem ſtreichen, wzdáti ſe. b) hladiti, laevigare; etwas gerade ſtreichen, vhladiti, wyhladiti něco; den Fuchsſchwanz ſtreichen, po ſrſti hladiti, ljſati ſe. c) třjti, ſetřjti, abstergere; den Staub von dem Fiſche Tische ſtreichen, ſetřjti prach ſe ſtolu. d) shrábnauti, shrnauti, coradere; das Geld zuſammenſtreichen, penjze shrábnauti. e) řezati; die Violine ſtreichen, hauſle řezati. f) mazati, linere; Butter auf das Brot ſtreichen, chléb máſlem pomazati. g) dělati; Ziegel ſtreichen, cyhly dělati. h) zoſtřiti, acuere; das Meſſer ſtreichen, přetáhnauti, zoſtřiti nůž. i) sháněti; das Getreide ſtreichen, obilj sháněti; geſtrichener Scheffel, sháněný korec. k) holiti; das Fell ſtreichen, kůži holiti. l) das Feld, ſſtreychowati. m) mrſkati; mit Ruthen ſtreichen, mrſkati, virgis caedere. n) in 257 der Luft ſtreichen, powětřj rozrážeti. o) etwas heraus ſtreichen, něco wychwalowati. p) Komplimente ſtreichen, poklony ſſauſtati, řezati.

Strany zdroje: II/352

Verlangen, v. a. žádati; Geld, penjze, Hülfe, o pomoc; ein Amt, o auřad. 2) taužiti; nach Arzte, po lékaři. 3) impers. chtjti ſe, bažiti po něčem; es verlangt mich darnach chce ſe mi toho, bažjm po tom. 4) sháněti ſe; die Waare wird verlangt, sháněgj ſe po zbožj.

Strany zdroje: I/112

Beytreiben, v. a. ſháněti.

Strany zdroje: I/16

Abſtreichen, v. ir. irr. ſ. Streichen. 1) activ. oſſauſtati, ot;řjti otřjti , ſetřjti, vtřjti. Das Getreide im Meſſen, obilj při měřenj sháněti, ſrážeti. Die Haare am Fell, chlupy na kůži posháněti, poſrážeti. Einen abſtreichen, někoho namazati, zmrſkati. 2) neutr. nenadále aneb tagně vgjti, vletěti, vſmeknauti ſe. Die Karpfen haben bereits abgeſtrichen, kapry ſe giž wytřeli.

Strany zdroje: I/159

Einfordern, v. a. Geld, žádati, sháněti penjze, vpomjnati z peněz. Die Einforderung, vpomjnánj, sháněnj.

Strany zdroje: I/165

Einſammeln, v. a. ſhromážditi, zbjrati; Früchte, kliditi; Wein, zbjrati; Schulden, wybjrati, sháněti. Die Einſammlung, shromažďowánj; des Getreides, klizenj; des Weines, zbjránj, zbjrka; der Schulden, wybjránj, ſháněnj.

Strany zdroje: I/168

Eintreiben, v. a. wehnati, domů hnáti, sháněti; einen Pfahl, kůl wrazyti. 2) fig. Geld, sháněti, wybjrati; jemanden, dotlačowati na někoho, tiſknauti, do těſna wehnati. Die Eintreibung, wehnánj, sháněnj.

Strany zdroje: I/188

Erſchwingen, v. a. wzneſti ſe k něčemu, wſtaupiti, nahoru wyletěti. 2) fig. die Unkoſten, autraty zgednati, ſháněti, ſhledati, wydělati.

Strany zdroje: I/231

Geitzen, 1. v. n. lakoměti, ſkrbiti ſobě, dychtěti, taužiti po něčem. 2. v. a. zuſammen geitzen, ſháněti.