Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 34 skupin hesel.

Strany zdroje: I/31

Anbey, adv. přitom, ſpolu, ſimul, vna.



Strany zdroje: I/34

Aneinander, k ſobě, na ſebe, ſpolu, w hromadu. Aneinander fügen, ſpolu, w hromadu ſpogiti, coniungere; — hangen, na ſobě wiſeti, ſpolu ſe držeti, cohærere; — ſetzen, k ſobě, gedno k druhému pokláſti, ſpolu ſkláſti, componere; — ſtoßen, ſpolu mezowati, dotýkati ſe, ſpolu ſe ſrážeti.



Strany zdroje: I/272

Hauſen, v. n. übel hauſen, bauřiti, dowáděti; der Wind hauſet gewaltig, wjtr hrozně bauřj. 2) Haushalten, hoſpodařiti. 3) bydleti, ſie hauſen nicht mit einander, nebydlj, newařj ſpolu.



Strany zdroje: I/293

Horn, n. pl. Hörner, roh, cornu; dim. das Hörnchen, Hörnlein, růžek; Hörner bekommen, rohatěti; zu Horne werden, zrohowatěti. 2) fig. ſich die Hörner ablaufen, mudřeti, zmudřeti; in ein Horn blaſen, ſpolu držeti, ſpiknauti ſe.



Strany zdroje: I/301

Insgeſammt, adv. weſměs; wſſichni ſpolu, žádného newynjmage.



Strany zdroje: I/41

Anlegen, 1. v. a. přičiniti, přiložiti, přiſaditi, přiſtawiti, admovere, adponere; eine Leiter, řebřjk přiſtawiti; ein Kind (an die Bruſt), djtě přiſaditi (k prſům); einem Ketten, nekoho někoho řetězy ſwázati; einen Hund, pſa vwázati; Feuer, oheň založiti, zapáliti; einen Rocken, kužel nadjti; ein Kleid, ſſaty oblécy; Schuhe, Strümpfe, ſtřewjce, punčochy obauti; ſich anlegen, oblécy ſe, obljkati ſe; ſich an etwas anlegen, na něco ſe opřjti, podepřjti; chytati ſe, lepiti ſe, přilepiti ſe; der Roſt leget ſich an das Eiſen an, rez ſe železa chytá; ein Schloß anlegen, zámek přiwěſyti, zawěſyti, ſeram obdere; Hand anlegen, chopiti ſe něčeho, pomocy pracowati, ruku přičiniti, wtjpiti ſe; die letzte Hand anlegen, dodělati, dokončiti djlo. 2) vžiti, wynaložiti, adhibere, collocare, impendere; ſein Geld, ſeine Zeit wohl, übel anlegen, ſwé penjze, ſwůg čas dobře, zle ſtráwiti, wynaložiti, ſwých peněz, ſwého čaſu vžiti. 3) vdělati, wyſtawěti, založiti, condere. 4) vkládati, vložiti, vſtanowiti, conſtituere, imponere. 5) ſie haben es miteinander angelegt, ſpolu ſe o to ſmluwili, ſneſli, ſpikli, ſpolu to oſnowali, ſtropili; es iſt darauf angelegt, to ſe kuge, obmýſſlj, tropj, o to ſe vſyluge. 2. v. n. k břehu připlauti, přiſtati.



Strany zdroje: II/46

Mit, I. s, ſe, cum; mit uns, s námi; mit mir, ſemnau. 2) Bezeichnet Mit ein Werkzeug oder ein Mittel, durch welches etwas geſchieht, ſo muß s, ſe ausgelaſſen werden : mit dem Meſſer ſchneiden, nožem krágeti, řezati; mit dem Degen ſtechen, mečem bůſti; mit der Axt hauen, ſekerau ſekati; mit dem Hammer ſchlagen, kladiwem tlaucy; mit den Augen winken, očima keywati, mhaurati, mit der Elle Meſſen meſſen, na loket měřiti; mit Namen, gmenem; mit der Zeit, čaſem; mit einem Wort, ſlowem. 3) Mit guten richtet man mehr aus, po dobrém ſe wjce wyřjdj; einen Wagen mit Getreide, mit Stein beladen, na wůz naložiti obilj, kamenj. 4) Halt an mit Leſen, přeſtaň čjſti. 5) Es iſt aus mit ihm, geſt po něm weta; es ſieht gefährlich mit ihm aus, zle geſt s njm. 6) Etwas mit Geduld ertragen, něco trpěliwě ſnáſſeti; mit Haufen kommen, ſtádem (hauffem) přigjti, přihrnauti ſe; ſeine Schritte mit Vorſicht abmeſſen, opatrně kráčeti; Laß mich mit Frieden, dey mi pokog; eine Stadt mit Sturm erobern, měſto ztécy, autokem dobyti; mit Strumpf und Stiel ausrotten, ſſmahem wypleniti, 7) Mit Anbruch des Tages, na vſtawitě na vſwitě , mit dem Schlage zehen ſtehet ſie auf, gak deſet odbige, vhodj, wſtane; ich will es mit dem neuen Jahre anfangen, o nowém roce začnu; mit einander, ſpolu, poſpolu. II. adv. Ich kann es unmöglich mit anhören, nemohu toho poſlauchati; warſt du auch mit dabey, byls také při tom? Mit zur Leiche gehen, na pohřeb gjti; mit unter, ſem a tam.



Strany zdroje: II/46

Mit-, ſpolu, ſau, con-; der Mitälteſte, ſpolutowarſſj; der Mitarbeiter, ſpoludělnjk; der Mitbevollmächtigte, ſpoluſplnomocněný.



Strany zdroje: II/46

Mitfahren, v. n. ſpolu geti. 2) fig. s někým zle nakládati.



Strany zdroje: II/47

Mitleiden, v. n. s někým trpěti, ſpolu trpěti.



Strany zdroje: II/47

Mitmachen, v. a. ſpolu dělati; s ginými držeti, dělati to, co druzý.



Strany zdroje: II/47

Mitreiſen, v. n. ſpolu geti, ceſtu konati.



Strany zdroje: II/47

Mitſpeiſen, v. n. ſpolu gjdati, giſti.



Strany zdroje: II/47

Mitſpielen, v. a. ſpolu hráti. 2) fig. ſſiditi, teyrati někoho.



Strany zdroje: II/48

Miturſache, f. ſpolu přjčina.



Strany zdroje: II/48

Mitwirken, v. n. ſpolu půſobiti, napomáhati.



Strany zdroje: II/48

Mitwirkung, f. ſpolu půſobenj, napomáhánj.



Strany zdroje: II/66

Neben-, poſtrannj; die Nebenabſicht, poſtrannj ohled; die Nebenarbeit, poſtrannj djlo. 2) ſpolu; der Nebenchriſt, ſpolukřeſťan; der Nebenbruder, ſpolubljžnj, bljžnj, bratr. 3) wedlegſſj; der Nebenmann, wedlgſſj wedlegſſj muž; der Nebennachbar, wedlegſſj ſauſed.



Strany zdroje: II/142

Sammt, I. adv. Sammt und ſonders, wſſickni weſměs. 2) praep. ſpolu, y, et, una; ſammt Weib und Kindern, ſe ženau y s dětmi.



Strany zdroje: II/142

Sämmtlich, adj. wſſickni weſměs, ſpolu, ſpolečně, wſſeliký, weſſkeren; das ſämmtliche Deutſchland, weſſkery Němcy.



Strany zdroje: II/453

Zechbruder, m. řadownjk, ſpolu řadownjk, bratr z mokré čtwrti.



Strany zdroje: II/470

Zugleich, adv. ſpolu, zaroweň, ſtegně; zugleich mit mir, ſpolu, ſtegně ſemnau.



Strany zdroje: II/475

Zuſammen, adv. ſpolu, dohromady, poſpolu, s; allzuſammen, wſſickni ſpolečně, poſpolu; in der Zuſammenſetzung, mit Jemanden, ſpolu; Zuſammenarbeiten, dienen, gehen, hängen, leben, ſpielen, ſitzen, wirken, zahlen, zechen, in einem Hauſe, in Eins. 2) w hromadu, dohromady, s; zuſammen packen, bitten, fangen, ſich finden, fliegen, hauen, hetzen, klauben, kriechen, krachen, kuppeln, laſſen, läufen, nähen, rechen, ſchreien, ſchmieden, ſchreiben, ſchrumpfen, ſinken, ſpannen; wickeln. 3) na; zuſammenbetteln, geitzen, häufen, kaufen, ſchmieren, ſparen, zuſammen ſetzen, ſložiti; zuſammengeſetztes Wort, ſložené ſlowo.



Strany zdroje: II/475

Zuſammenhalten, v. a. dohromady držeti, ol. za geden člowěk býti. 2) Mit einem, ſpolu, dohromady. 3) gedno k druhému přirownáwati, gedno s druhým rownati.



Strany zdroje: II/475

Zuſammenleſen, v. a. ſezbjrati; viel, nazbjrati. 2) dohromady ſpolu čjſti.



Strany zdroje: I/111

Beygehen, v. n. ſpolu gjti, wedlé přiloženu býti; ſich beygehen laſſen, vmyſliti ſobě, opowážiti ſe. Laß dirs ja nicht beygehen, ani na to newzdechni.



Strany zdroje: I/112

Beyſammen, adv. ſpolu, poſpolu, pohromadě.



Strany zdroje: I/15, I/16

Abſtechen, v. irr. ſ. ſtechen. 1) v. a. Seinen Gegner von dem Pferde, protiwnjka s koně ſrazyti, zbodnauti. Ein Fuder Heu, Garben, fůru ſena, ſnopů widlema ſkládati. Die Kehle, die Gurgel, krk, hrdlo podřezati, zapjchnauti, zařezati. Raſen abſtechen, drnu nakrágeti. Ein Kalb, Schaf, Huhn, tele, owcy, kůře zaklati, zařezati. In den Ritterſpielen, einen abſtechen, w rytjřſkých hrách, giného předběhnauti, předčiti, přehoniti, přewýſſiti, nad giného wyniknauti. Im Kartenſpiele, w kartách někoho přebiti, ginau kartu zabiti. Das Waſſer, wodu ſpuſtiti, ſrazyti. Ein Lager, ſtaniſſtě rozbiti, wyměřiti, wytknauti. Ein Gemälde, obraz wyryti. Ein Muſter, bey den Nähterinnen, muſtr v ſſwadlen wypjchati, wyznamenati. Einen Platz zu einem Garten, mjſto pro zahradu wykázati, wyměřiti, wyznamenati. 2) v. n. dobře neb zle ſpolu ſe ſrownáwati, ſpolu 16 ſtáti; ſluſſeti, ſwědčiti. Der alte Hut ſticht ſchlecht gegen das neue Kleid ab, starý klobauk k nowému rauchu ſe nehodj, neſluſſj, neſwědčj, s nowým rauchem ſe neſrownáwá, při nowém rauſſe zle ſtogj, dedecet.



Strany zdroje: I/21

Accordiren, 1. v. n. dobře spolu znjti, zwučeti, ſrownáwati ſe; ſmlauwu včiniti, vmluwiti ſe, porownati ſe, ſrownati ſe, paciſci. 2. v. a. ſauzwuk ſrownati; porownati, ſrownati něco; powoliti.



Strany zdroje: I/156

Einander, adj. einer den ander, geden druhého; einer dem andern, geden druhému. 2) ſe, ſobě; wir begegneten einander, potkali gſme ſe. Sie hindern einander, překážegj ſobě. Einander lieben, weſpolek ſe milowati. Mit Vorwörtern: an einander, k ſobě, při ſobě; auf einander, po ſobě, na ſobě; aus einander werfen, rozházeti; mit einander, ſpolu; nach einander, po ſobě; von einander, od ſebe; über einander, na ſobě, na hromadu; unter einander, do hromady.



Strany zdroje: I/158

Eindingen, v. a. w ſmlauwu zawřjti, ſpolu wymjniti. Die Eindingung, wymjněnj, ſmlauwa.



Strany zdroje: I/219

Fuß, m. pl. Füße, noha, das ganze Bein, hnát, pes; dim. das Füßchen, Füßlein, nožička, nožka. Fuß für Fuß, co noha nohu mine, noha za nohau, polehaučku. Zu Fuße gehen, pěſſky gjti. Ein Soldat zu Fuße, pěſſj wogák. 2) der unterſte Theil, ſpodek, pata. Vom Kopfe bis zum Fuße, od hlawy až do paty. Auf dem Fuße nachfolgen, w patách, w zápětj za někým gjti. Der Fuß eines Berges, ſpodek, pata hory. 3) an einem Strumpfe, chodidlo, ſſlapadlo, přjkopytj; an einer Säule, pata, podſtawek, baſis; an einem Tiſche, ſlaupek, noha. 4) fig. ein Maß, ſtřewjc; zwey Fuß hoch, dwa ſtřewjce zweyſſj. 5) Die Art, der Zuſtand, způſob, modus; ſtaw, conditio. Auf freyen Fuß ſetzen, propuſtiti, ſwobodu dáti; ſtehenden Fußes, ſtoge; hned na mjſtě; feſten Fuß faſſen, poſtawiti ſe, vſaditi ſe; feſten Fußes, pewně ſtogjc; ſie leben auf einem ſehr guten Fuße mit einander, welmi dobře ſe ſrownáwagj, ſpolu žiwi gſau.



Strany zdroje: I/27

Allerſammt, wſſickni ſpolu, ſpolečně, weſpolek.



Strany zdroje: I/27

Allzugleich, ſpolu, ſpolečně, weſpolek.