Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/257

Grundherr, m. pán ġruntu, ſtatku.

Strany zdroje: I/259

Gut, n. pl. Güter, dobré, bonum; das höchſte Gut, ſwrchowané dobré. 2) ſtatek; ein Freygut, ſwobodný ſtatek; dim. das Gütchen, Gütlein, ſtateček. 3) zbožj, merx.

Strany zdroje: I/259

Gutsherr, m. pán ſtatku.

Strany zdroje: I/276

Heimfallen, v. irr. n. připadnauti; das Gut iſt mir heimgefallen, ſtatek na mne připadl.

Strany zdroje: I/290

Hof, m. dwůr, dwořiſſtě, chors; im Hauſe, dwůr, nádwořj; dim. das Höfchen, Höflein, dworek, dworeček. 2) fig. dwůr, villa; dim. dworec. 3) Ein Bauerhof, kmecý dwůr, ſedlſký ſtatek. 4) des Fürſten, dwůr, aula; bey Hofe ſeyn, dienen, dwořiti. 5) Um den Mond, die Sonne, kolo měſýčné, ſlunečné, halo.

Strany zdroje: I/37

Angreifen, v. a. chytati, gjmati, lapiti, polapiti, popadnauti, vgjti, wzýti, adprehendere. 2) k něčemu ſáhnauti, a toho vžjwati, vti; fremdes Gut angreifen, k cyzýmu ſáhnauti, na cyzý ſtatek ſáhnauti. 3) do někoho ſe wpuſtiti, na někoho ſe obořiti, připadnauti, vdeřiti, autok včiniti, invadere. 4) vgjmati, zemdljwati, conficere, debilitare. Die Krankheit hat mich ſehr angegriffen, nemoc mne tuze podgala, zemdlila. 5) ruku přičiniti, přiložiti, začjti, aggredi, incipere. Greif an, začni. 6) ſnažiti ſe, vſylowati, wynaſnažowati ſe, adniti. Er greift ſich an, ſnažuge ſe, vſyluge. Angreifer, m. autočnjk, invaſor. Angreifung, f. das Angreifen, chycenj, polapenj, popadnutj, vgetj, vgjmánj. 2) ſáhnutj. 3) autok, ſ. Angriff.

Strany zdroje: I/300

Inne haben, ein Gut, ſtatek mjti, držeti.

Strany zdroje: I/310

Kammer-, komornj; der Kammerwagen, komornj wůz; das Kammergericht, komornj ſaud,; ſaud; das Kammergut, komornj ſtatek; der Kammerherr, komornj pán.

Strany zdroje: I/318, I/319

Kirchen-, cýrkewnj, ecclesiaſticus; das Kirchengeboth, přikázanj cýrkewnj; der Kirchengebrauch, řád, obyčeg cýrkewnj; das Kirchenjahr, rok cýrkewnj. 2) koſtelnj, chrámowý, templi, ecclesiæ; das Kirchengeräth, nářadj koſtelnj. 3) záduſſnj; das Kirchengut, záduſſnj ſtatek, záduſſj; die Kirchenrechnung, záduſſnj aučty. 4) duchowenſký, consiſtorialis; das Kirchengericht, duchowenſký ſaud, auřad, consi 319 ſtorium. 5) podacý; der Kirchenſatz, podacý práwo, jus patronatus.

Strany zdroje: II/3

Länderey, f. dědina, ſtatek.

Strany zdroje: II/3

Landgut, n. pozemſký ſtatek, prædium.

Strany zdroje: II/4

Landſteuer, f. berně, daň z polj, z ſtatků.

Strany zdroje: II/7

Laßgut, n. pronágemnj ſtatek.

Strany zdroje: II/14

Leibeigenthum, n. wlaſtnj, oſobnj ſtatek.

Strany zdroje: II/20, II/21

Liegen, v. n. irr. ich lag; habe (bin) gelegen, ležeti, jacere; ein wenig — poležeti, oft —, ljhati; den ganzen Tag, die ganze Nacht hindurch liegen, celý den, celau noc přeležeti; durchs Liegen verlieren, proležeti; ſich wund liegen, proležeti ſe; krank liegen, w nemocy ležeti, ſtonati; 21 in den letzten Zügen —, w poſlednjm taženj býti, vmjrati; auf der Bärenhaut —, zaháleti. 2) fig. záležeti; es liegt viel daran, mnoho na tom záležj. b) Auf deu den Knieen liegen, klečeti. c) Im Anſchlage liegen, do ljce wzýti, w ljcy býti. d) Am Halſe —, na krku býti, hrdliti někoho. e) Einander in den Haaren liegen, rwáti ſe; fig. hadrowati ſe, na ſſtjru ſobě býti. f) Vor Anker —, na kotwicy ſtáti. g) Unter einer Decke —, ſrozuměti ſobě. h) Es liegt am Tage, toť geſt zřegmé, patrné. i) Liegende Güter, nemohowité ſtatky. Das Liegen, leženj, ljhánj.

Strany zdroje: I/48, I/49

Anſterben, v. n. irr. něčj ſmrtj připadnauti, morte alicuius obvenire. Das Gut iſt 49 mir angeſtorben, ten ſtatek mně připadl ſkrze ſmrt; ein angeſtorbener Grund, odaumrtný ġrunt.

Strany zdroje: II/39

Meierey, f. Meiergut, n. Meierhof, m. dwůr. 2) ſtatek, žiwnoſt.

Strany zdroje: II/48

Mobilien, pl. mohwitý mohowitý ſtatek, ſwrſſky, nábytek.

Strany zdroje: II/70

Niedergelegt, adj. položený, ſložený; niedergelegtes Gut, záſtawnj ſtatek, depositum.

Strany zdroje: II/84

Pachtgut, n. pronagatý ſtatek.

Strany zdroje: II/128

Ritter-, rytjřſký; ein Rittergut, rytjřſký ſtatek; der Ritterſitz, rytjřſké ſýdlo.

Strany zdroje: II/236

Stammgut, n. kmenný ſtatek. 2) zpupný ſtatek.

Strany zdroje: II/267

Tafelgut, n. ſtolnj ſtatek.

Strany zdroje: II/297

Uibergabe, f. odewzdánj; eines Gutes, ſtatku; die Uibergabe an Gott, odewzdánj ſe Bohu. 2) wzdánj; einer Feſtung, pewnoſti.

Strany zdroje: II/298

Uibergeben, v. a. dodati, odweſti, odewzdati; einen Brief, pſanj. 2) odewzdati; ſich Gott, ſe Bohu; ein Gut, ſtatek; dem Feinde die Stadt, nepřjteli měſto poddati. 3) ſich, kuckati ſe, s kantorem ſe práti, wrhnauti ſe.

Strany zdroje: II/301

Uibernehmen, v. a. přegmauti, přigjti, přigjmati, suscipere; ein Gut, ſtatek; die Waaren, zbožj. 2) přewzýti, na ſebe wzýti; ein Amt, eine Arbeit, auřad, prácy. 3) ſich, přebrati ſe; mit Eſſen und Trinken, w gjdle a w pitj; mit Arbeit, vpachtowati ſe, vpracowati ſe. 4) přetahowati; die Unterthanen mit Abgaben, poddané daněmi; ſeine Kunden, ſwé kupowače. 5) zmocy; der Trunk hat ihn übernommen, chlaſt ho zmohl.

Strany zdroje: II/316

Unbeweglich, adj. nepohnutedlný; Pfeiler, piljř; ein Mann, muž. 2) nemohwitý, nemowitý; Güter, ſtatky.

Strany zdroje: II/324

Unſer, pron. poss. von uns; I. Conj. náš, noster; unſre, naſſe; unſer, naſſe; unſer Vater, náš otec; wir lieben unſern Vater, milugem otce ſwého; wir ehren unſern Stand, ctjme ſwůg ſtaw. 2) Absol. das Gut iſt unſer, ſtatek ge náš.

Strany zdroje: II/327

Unterhalten, v. a. podſtawiti, naſtawiti; ein Gefäß, die Hand, nádobu, ruku. 2) poddržowati, podpjrati; Jemandes Hände, něčj ruce. 3) fig. I. a) zdržowati; Krankheit, nemoc. b) podněcowati, podnět dáwati; Leidenſchaft, Liebe, ein Haß, náružiwoſt, láſku, záſſtj. c) hleděti, ſſetřiti; ein Gebäude, ein Gut, einen Garten, gut, ſchlecht, ſtawenj, ſtatku, zahrady, dobře, nanic. d) přikládati; Feuer, na oheň. e) zachowáwati; gutes Einverſtändniß, dobré ſrozuměnj; Freundſchaft, přátelſtwj. f) eine Bewegung, procházeti ſe. g) ein Geſpräch, rozmlauwati. h) Briefwachſel Briefwechſel , dopiſowati ſobě. i) chowati; viel Vieh, viele Bedienten, eine Armee, mnoho dobytka, mnoho ſlaužjcých, armádu. k) žiwiti; ſich mit Betteln, ſe žebrotau. l) ſich unterhalten laſſen, dáti ſe na wognu, pod wogáky. 2) wyraziti, zabýwati, wyrážeti; Jemanden, někoho; mit Muſik, hudbau; ſich von etwas, s něčjm; mit Jemanden, rozmlauwati.

Strany zdroje: II/333

Unverſchuldet, adj. nezaſlaužený; ſeyn, neměti winy, býti bez winy; uverſchuldeter Weiſe, bez winy, bez zawiněnj. 2) nezadlužený; ein Gut, ſtatek.

Strany zdroje: II/339

Verbeſſern, v. a. oprawiti; ein Haus, ein Kleid, dům, ſſat. 2) naprawiti; einen Fehler, chybu. 3) lepſſiti, zlepſſiti; ein Gut, ſtatek. 4) přilepſſiti, nalepſſiti; ſich, ſobě; die —rung, oprawa, oprawenj; náprawa, naprawenj, zlepſſenj.

Strany zdroje: II/344

Verfällen, v. a. zmrhati; eine Jungfrau, pannu. 2) připadnauti; das Gut iſt an ihn verfällt worden, ſtatek naň připadl; verfälltes Gut, připadlý ſtatek. 3) propadnauti.

Strany zdroje: II/344

Verfangen, v. irr. ſich, zapleſti ſe, zamáſti ſe, zamodrchati ſe; in Streit verfangene Güter, w rozepři pozůſtawagjcý ſtatky. b) zachytiti ſe; der Wind in dem Mantel, wjtr w pláſſti. c) zadychtiti ſe, zadychceti ſe; der Menſch, der Hund, člowěk, pes. d) ſchwátiti ſe; das Pferd, kůň. e) zatjti ſe; die Hunde, pſy. f) das Erz, ruda. 2) v. n. chytati ſe, chytiti ſe; es Verfängt nicht mehr bey ihm, nic ſe ho wjce nechytá.

Strany zdroje: II/349

Verhalten, v. irr. a. puſtiti; den Zügel, otěž puſtiti, popuſtiti; mit verhaltenem Zügel, popuſſtěnau otěžj, cwálem, vprkem, tryſkem. b) zadržowati; den Urin, moč; ein anvertrautes Gut, ſwěřený ſtatek. c) zatagiti, zatagowati; den Athem, duch; das Weinen, pláč. d) ſich, tagiti ſe; Feuer in der Aſche, oheň w popeli. e) Lockvögel, wábné ptáky. f) ſich, tagiti ſe; das Roth-Wildbret, čerwená zwěř. g) tagiti; etwas, něco; es kann ihnen nicht verhalten ſeyn, nemůže ge tagno býti. h) ſich, mjti ſe; die Sache verhält ſich ſo, tak ſe to má; wie verhält ſich die Sache? gak ſe to má? die Höhe verhält ſich zur Breite, wie zwey zu eins, weyſſka ſe má k ſſjřce, gako dwě k gedné. i) ſich, chowati ſe, zachowati ſe; gegen Jemanden, k někomu.

Strany zdroje: II/354

Verlehnen, v. a. zapůgčiti; Geld, ein Buch, penjze, knihu. 2) zaléniti; ein Gut, ſtatek.

Strany zdroje: II/354

Verleihen, v. a. půgčiti, zapůgčiti; Geld auf Intereſſe, penjze na auroky. b) poddati, propůgčiti; ein Gut, ſtatek. c) propůgčiti, vděliti; Hülfe, Gnade, Frieden, Gaben, ein Amt, pomocy, miloſti, pokoge, daru, auřadu; die —hung, zapůgčenj, propůgčenj, vdělenj.

Strany zdroje: II/356

Vermögen, n. moc, možnoſt, ſýla; nach Vermögen, dle možnoſti; über ſein Vermögen arbeiten, trinken, laufen, přes moc pracowati, pjti, běžeti; das Pferd hat viel V., kůň má mnoho ſýly. 2) mohowitoſt, mohutnoſt, ſtatek, gměnj, zámožnoſt; viel, wenig in V. haben, mnoho, málo mjti na mnohowitoſti mohowitoſti .

Strany zdroje: II/362

Verſchlingen, v. a. zamáſti, zapleſti, zamotati. 2) pohltiti; polknauti; deglutire; mehrmahl, polykati. 3) fig. prožrati; ſein Gut mit Huren, ſtatek ſwůg s kurwami. b) ſehltiti, ſehlcowati; der Gottlosſe den Frommen, bezbožný pobožného. c) pozřjti; eine Sylbe, ſlabyku, ſlowo. d) polknauti, polykati; etwas mit Augen, něco očima.

Strany zdroje: II/363

Verſchoſſen, v. a. daň platiti, dáwati; ſeine Güter, ze ſwých ſtatků.

Strany zdroje: II/364

Verſchulden, v. a. zadlužiti, prodlužiti; ſein Gut, ſwůg ſtatek. b) zawiniti, prowiniti; an dem Blute, das du vergeußt, krwj, kterau wyljwáš; an deinem Bruder, proti ſwému bratru. c) zaſlaužiti; um einen, něco ſobě na někom. d) odſlaužiti ſe, odſluhowati ſe; es, za to; bleibt zu verſchulden, na odſlauženau.

Strany zdroje: II/366

Verſichern, v. a. giſtiti, vgiſtiti, pogiſtiti, vgiſſťowati; ich verſichere dir, gá tě vgiſſťugi; ich bin ſeiner Treue verſichert, gá gſem o geho wěrnoſti giſt, vgiſſtěn; verſichert wahr, giſtotná prawda, prawda prawdaucý. 2) vbezpečiti, vbezpečowati, pogiſtiti; ein Gut, ſtatek; ein Capital, giſtinu. b) zmocniti ſe, pogiſſtěnj wzýti; ſich Jemandes, einer Sache, někoho, něčeho, něco. c) ſich des Beyfalles eines andern, o něčj pochwale ſe vgiſtiti, vbezpečiti.

Strany zdroje: II/369

Verſteuern, v. a. daň platiti; ein Gut, ze ſtatku.

Strany zdroje: II/376

Verzehren, v. a. ſnjſti; alle Speiſe, wſſecka gjdla. b) fig. protráwiti, provtratiti; ſein Hab und Gut, ſwůg ſtatek a gměnj. c) vtratiti, vtráceti; zehn Thaler, deſet tolarů. 2) tráwiti, ſtráwiti, žráti. b) ſich, žráti ſe; verzährt werden, am Leibe, chřadnauti, hubnauti, padnauti ſe; verzährend, žrawý, mořiwý.

Strany zdroje: II/429

Werth, adj. hoden, dignus; werth achten, za hodného, nehodného, pokládati, ſauditi; aller Ehren werth, wſſj cti hoden; er iſt nicht werth, daß —, nenj hoden, aby —. 2) ſtáti; es iſt zehn Thaler werth, ſtogj za deſet tolarů. 3) es iſt viel, nichts werth, ſtogj za mnoho, neſtogj za nic; wie viel iſt das Gut werth? zač ſtogj ten ſtatek? iſt nicht der Mühe werth, neſtogj za prácy; er iſt nicht viel werth, neſtogj za mnoho, nenj hrubě nic do něho; nichts werth, ničemný, darmodrahý; mehr werth, ſtogj za wjc. 4) wzácný, wážený; werth ſchätzen, mnoho wážiti; ein werthgeſchätzter Freund, mnoho wážený, wzácný přjtel; drahocenný; werther, wzáctněgſſj.

Strany zdroje: II/429

Werth, m. cena, pretium; vom geringen Werthe, malé ceny, lehkowážný; von großem, weliké ceny; der Werth der Güter, cena ſtatků. 2) wážnoſt, wzácnoſt, mnohowážnoſt, dignitas.

Strany zdroje: I/90

Bauer-, ſedlſký; Bauerart, f. ſedlſké powahy; Bauerhanthierung, f. ſedlſká žiwnoſt; Bauerhof, m. ſedlſký ſtatek, dwůr, ſedlſka ſedlſká žiwnoſt, olim kmecý dwůr.

Strany zdroje: II/448

Würdigen, v. a. ráčiti; er würdigte mich kaum ſeines Anblicks, ſotwa ráčil, vráčil na mne pohljdnauti; würdigen ſie mich ihres Beſuches, račte mne nawſſtjwiti. , za hodného vznati. 3) ceniti; ein Gut auf 20000 Thlr., ſtatek na 20000 tol.

Strany zdroje: II/455

Zeitlich, adj. nyněgſſj, modernus. 2) čaſný ; zeitlich kommen, čaſně přigjti; zeitlich zeitliche Güter, čaſné ſtatky; adv. čaſně, záhy ; comp. zeitlicher, čaſněgi, zážegi.

Strany zdroje: II/463

Zinsfrey, adj. bezpoplatnj; Gut, ſtatek. 2) bezčinžownj; zinsfrey wohnen, bydleti, neplatě činže.

Strany zdroje: II/475

Zuſammenbringen, v. a. Leute Geld, ſrazyti, ſehnati, ſtlaucy, ſebrati; Güter, nabýwati ſtatku; zuſammentragen, ſnéſti, ſnáſſeti.

Strany zdroje: I/105

Beſitz, m. drženj, wládnutj, gměnj, mor. magetnoſt; etwas in Beſitz nehmen, w něco ſe vwázati; er nimmt ſeine Güter in Beſitz, ſwé ſtatky vgjmá.

Strany zdroje: I/105

Beſitzung, f. drženj, wládařſtwj, ſtatek, ġrunty.

Strany zdroje: I/106

Beſtand, m. ſtánj, ſtáloſt; es wird keinen Beſtand haben, to nebude mjti ſtáloſti; einen Beſtand thun, protiwiti ſe. 2) nágem; in Beſtand nehmen, nagjmati. 3) Beſtandgeld, činže; Beſtandgut, pronagatý ſtatek.

Strany zdroje: I/110

Beweglich, adj. heybawý, pohnutedlný; bewegliches Gut, nábytek, mowité zbožj, mowitý ſtatek.

Strany zdroje: I/133

Caduk, adj. aumrtnj, propadnutý, propadený; das Gut iſt Caduk geworden, ſtatek připadl na krále; die Sache iſt Caduk, wěc geſt ſtracená.

Strany zdroje: I/148

Durchbringen, v. a. proweſti, prondati, protahnauti, ſ. Bringen. 2) fig. přechowati, přežiwiti; ſich ehrlich, poctiwě ſe žiwiti. 3) ſein Vermögen, ſtatek ſwůg, gměnj ſwé promrhati, proheyřiti, prowondati. Die Durchbringung, das Durchbringen, promrhánj, proheyřenj. Der Durchbringer, mrhač, marnotratnjk, marnotrátce.

Strany zdroje: I/155

Eigenthum, n. práwo k gměnj, dominium. 2) drženj, poſſeſſio. 3) wlaſtnj ſtatek, zbožj; nábytek, gměnj, bona.

Strany zdroje: I/155

Eigenthümer, m. pán ſtatku, držitel, dominus, poſſeſſor. Die Eigenthümerinn, panj ſtatku.

Strany zdroje: I/155

Eigenthumsrecht, n. práwo k ſtatku, k domu.

Strany zdroje: I/159

Einfreyen, v. rec. ſich, přiženiti ſe, k. p. do ſtatku, do řemeſla.

Strany zdroje: I/169, I/170

Einziehen, 1. v. a. zatáhnauti, wtáhnauti, protáhnauti; die Segel, plachty ſtáhnauti, ſwinauti. 2) fig. Gelder, penj 170 ze táhnauti, wybjrati; die Güter, ſtatek pobrati, wzýti, odegmauti; einen Dieb, zloděge wſaditi do wězenj. Die Einziehung, zatáhnutj, wtaženj, ſtahowánj; der Güter, pobránj ſtatku, ol. plen. 2. v. n. wtáhnauti, přitáhnauti, ſlawně wgeti; in ein Haus, přiſtěhowati ſe. 2) von flüſſigen Körpern, wtáhnauti ſe.

Strany zdroje: I/178

Erbgut, n. dědičný ſtatek, ol. dědina. Der Beſitzer eines Erbguts, dědinnjk.

Strany zdroje: I/179

Erbmann, m. dědinjk, držitel dědičného ſtatku, nápadnjk.

Strany zdroje: I/194

Fallen, v. n. du fällſt, ich fiel, bin gefallen, padati, padnauti, vpadnauti; in der Kinderſprache, hapati, cadere; von einer Höhe, ſpadnauti; die Blätter fallen von den Bäumen, ljſtj padá, prſſj ze ſtromů; es fiel viel Schnee, mnoho ſněhu napadlo; es fiel mir aus der Hand, z ruky mně wypadlo; durch den Korb, ſkrze koš propadnauti; die fallende Sucht, padaucý nemoc; ſich wund fallen, potlaucy ſe pádem. 2) fig. der Fluß fällt ins Meer, řeka wpadá do moře; im Preiſe fallen, vlewiti; das Korn fiel, žjtu ſpadlo. Seine Liebe gegen dich iſt ſehr gefallen, láſka geho k tobě ſe welmi vmenſſila. Jemanden um den Hals fallen, někoho za krk wzýti. Dem Pferde in die Zügel, koně za vzdu vchopiti, popadnauti; in die Rede, do řeči wſkočiti; in den Kauf, překupowati; ins Land, wpadnauti do země; in die Haare, za wlaſy popadnauti; in eine Ohnmacht, omdleti; in einen tiefen Schlaf; twrdě vſnauti; in die Hände, do rukau přigjti, doſtati ſe; das Gut iſt an ihn gefallen, ſtatek připadl (dědictwjm, nápadem) na něho. Das Feſt fällt an einem Sonntag, ſwátek připadá, připadne w neděli. Wie fallen ſie auf mich? gak pak na mně přicházegj, zpomjnagj? Ich kann nicht darauf fallen, nemohu na to přigjti, zpomenauti. Es fällt mir ſchwer, unmöglich, geſt mi těžká wěc, nenj mi možná; jemanden hinderlich fallen, někomu něčjm překážeti, beſchwerlich fallen, obtěžowati. Fallen laſſen, vpuſtiti; den Muth, ſrdce ſtratiti; der Muth fällt ihm, myſl mu kleſá.

Strany zdroje: I/199

Feldgut, n. pozemſký ſtatek. 2) Grundſtücke, dědiny, poplužj.

Strany zdroje: I/27

Allodial, adj. zpupný, wlastnj. Allodialgut, zpupný, wlaſtnj statek.

Strany zdroje: I/225

Geben, 1. v. a. (du gibſt, ich gab, gegeben, Imperat. gib), dáti, dáwati, dare; darowati, donare; Unterricht, cwičiti, včiti; ſeine Habe den Armen, chudým rozdati ſtatek ſwůg; einen Wink, mrknauti, pokynauti; Speiſe von ſich, zwrhnauti, wydáwiti gjdlo; keinen Laut von ſich, ani neceknauti; zamlčeti ſe, nemocy promluwiti; frey geben, wyhoſtiti, na ſwobodu propuſtiti; loſe Worte geben, odmlauwati, hubowati; Gehör geben, wyſlyſſeti, wyſlýchati; zu verſtehen geben, na ſrozuměnau dáti; Bedenkzeit geben, na rozmyſſlenau dáti; ſich Mühe geben, prácy ſy dáti, ſnažiti ſe; einem Recht geben, za práwo dáti, poſwědčiti; ich gebe ihm fünfzig Jahr, gá mu hádám padeſát let; gewonnen, verlohren geben, za wyhranau, za ztracenau dáti; ſich zufrieden geben, vpokogiti ſe, ſpokogiti ſe; ſich bloß geben, ſwau ſlaboſt, neſtatečnoſt vkázati, wyzraditi ſe; ſich geben, podati ſe; das Tuch gibt ſich, ſukno ſe podáwá; ein deutſches Wort böhmiſch geben, německé ſlowo wyložiti na čeſko, po čeſku řjcy; ich will es kurz geben, zkrátka powjm; zwey Perſonen zuſammen geben, dwě oſoby oddati. 2. v. n. býti. Es gibt Leute, gſau lidé. Was gibt es für ein Geſchrey? gaký geſt to křik; es wird ſicher wieder etwas geben, giſtě zas něco pogde, bude; was gibts, neues? was gibts neues? co ge nowého? Sein Geſicht gibts, daß —, geho twář vkazuge, že —; widj ſe na twáři; das gibt ſchon die geſunde Vernunft, to zdrawý rozum giž ſebau přináſſj; er gibt einen guten Soldaten, hodj ſe za wogáka.