Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 131 skupin hesel.

Strany zdroje: I/267, I/268

Hangen, hängen, v. n. irr. ich hing, gehangen, wiſeti, pendere; am Kreuze hangen, pnjti na křjži; der Baum hängt 268 voller Früchte, na ſtromě wiſý plno owoce; hinab hangende Ohren, ochljpené vſſi. 2) den Kopf hängen laſſen, hlawu ſklopiti. 3) an einer Perſon hangen, přjdržeti ſe někoho. 4) hangen bleiben, zůſtati wiſeti; wězeti, wáznauti, vwjznauti, vwáznauti.



Strany zdroje: I/270

Hauen, v. a. irr. ich hieb, habe gehauen, ſekati, ſeknauti, tjti, raubati, cædere; einem den Arm vom Leibe hauen, vtjti komu rameno; einen krumm und lahm, poſekati, a schromiti; die Feinde in Stücke, nepřátely na kuſy, na caparty rozſekati, ſeſekati; ſich durch die Feinde, proſekati ſe ſkrze nepřátely; es iſt weder gehauen, noch geſtochen, prov. nemá to ani hlawy ani paty. Hauend, hiebweiſe, ſečmo, cæſim. 2) fig. über die Schnur, přes přjworu wrcy, meze přeworati, meze překročiti; in die Pfanne, poſekati. 3) Hafer, owes ſekati, ſýcy, metere. 4) Einen Baum, ſtrom porazyti, porážeti, raubati. 5) Holz hauen, dřjwj ſſtjpati, kálati, findere ligna. 6) teſati, oteſáwati, aſciare. Ein Bild aus Holz, obraz ze dřewa wyteſati. 7) Von wilden Schweinen, ſekati, kleklati klektati . 8) In Stein, na kameni wyryti, rýti. 9) Mit der Ruthe, metlau ſſlehati, ſſwjhati, mrſkati, ſſupnauti, mor. ſſibnauti. 10) Erz, rudy železem dobýwati. Das Hauen, ſekánj, tětj, rubánj; ſeč, ſečba, ſekanice.



Strany zdroje: I/34

Anfallen, 1. v. n. na něco padnauti, wpadnauti; der Baum fiel an die Mauer an, ſtrom padl na zed; die Vögel fallen hier gerne an, ptácy ſem rádi padagj, t. g. přiletugj. 2) připadnauti, t. g. doſtati ſe. Es iſt mir eine Erbſchaft angefallen, t. g. zugefallen, připadlo mi dědictwj. 2. v. a. na někoho wpadnauti, dotřjti, dorazyti, připadnauti, někoho napadnauti, popadnauti, přikwačiti, autok, wpád včiniti, invadere, impetum facere. Der Feind fiel das Land an, nepřjtel wpadl, wpád, autok včinil do země. Der Hund fällt alle Leute an, pes na každého dotjrá, mor. doſýpá.



Strany zdroje: I/290

Hohl, adj. dutý, cavus; ein hohler Baum, daupný, daupnatý ſtrom; ein hohler Zahn, ſſtěrbiwý ( mor. ſſtěrbatý, kotlawý), wyžraný zub; hohl machen, ſ. Höhlen. 2) poddutý, concavus; hohle Augen, wpadlé oči; hohler Weg, ſ. Hohlweg; hohles Brod, odulý, odpadlý chléb; hohle Hand, dlaň, vola. 3) fig. Eine hohle Stimme, temný hlas.



Strany zdroje: I/292

Holz, n. dřewo, lignum; collect. dřjwj; drwa pl. dim. das Hölzchen, Hölzlein, dřjwko, mor. dřewce, dřewko; beſchlagenes Holz, teſanice; verfaultes Holz, práchno; zu Holze werden, dřewěněti, zdrewěněti. 2) dřewo, ſtrom, arbor. 3) les, dim. leſýk, ſylua; ins Holz gehen, do leſa gjti.



Strany zdroje: I/311

Kappen, v. a. kleſtiti; die Weiden, wrby okleſtiti; den Maſt, podtjnati ſtrom w korábu. 2) die Hähne, kapauniti, kapaunowati.



Strany zdroje: I/312

Kaſtanienbaum, m. kaſſtan, kaſſtanowý ſtrom, Fagus caſtanea, Lin. der wilde, diwoký kaſſtan, Aesculus, L. Kaſtanienbraun, adj. Käſtenbraun, kaſſtanowé barwy.



Strany zdroje: I/316

Kermes-, čerwcowý; Kermesbaum, čerwec, čerwcowý ſtrom, quercus coccifera, L.



Strany zdroje: I/320

Klafterig, adj. ſáhowý; ein dreyklafteriger Baum, třjſáhowý ſtrom.



Strany zdroje: I/323

Klettern, v. n. lezti, mor. ſſplhati, lamozyti ſe; auf den Baum klettern, na ſtrom lézti, wyſaukati ſe; der Kletterer, lézák; das Klettern, lezenj.



Strany zdroje: I/43

Anplätzen, v. a. ſtromy lizowati, ſ. Abplätzen.



Strany zdroje: I/331

Koralle, f. korál, corallium; dim. korálek; der Korallenbaum, korálowý ſtrom, erythrina corallodendron, L.



Strany zdroje: I/335

Kränzen, v. a. wěnčiti, owěnčiti, wěncem ozdobiti. 2) ſtrom do kola oblaupati.



Strany zdroje: II/1

Lachbaum, m. liznjk, lizowaný, lihowaný ſtrom, hraničnjk.



Strany zdroje: II/9

Laubſtreifen, n. ſmjtanj ljſtj s ſtromu.



Strany zdroje: II/21

Limonienbaum, m. limaunowý ſtrom.



Strany zdroje: II/21

Limpf, m. wrcholek na ſtromě. 2) wýhon.



Strany zdroje: II/21

Linde, f. der Lindenbaum, ljpa, lipowý ſtrom, tilia. Die Linden, coll. ljpj, ljpowj.



Strany zdroje: II/21

Liſpeln, v. n. et a. ſſeplati; der Baum liſpelt, ſtrom ſſuſtj; in die Ohren, ſſeptati, mor. ſſuſſkati. Das Liſpeln, ſſeptánj.



Strany zdroje: II/25

Luft, f. pl. Lüfte, powětřj, aer, aura; in den Lüften fahren, w powětřj ljtati; Luft ſchöpfen, dýchati, oddychati; du ſprichſt in die Luft, darmo řeč, darmo mluwjš; in freyer Luft, pod ſſjrým nebem; einem Baume Luft machen, ſtrom prokleſtiti; dem Blute —, žilau puſtiti; fig. dem Herzen —, poſteſknauti ſobě; einem Gedanken —, něco zgewiti; etwas an die Luft legen, něco na powětřj wyložiti. 2) wjtr; dim. das Lüftchen, wětřjk, wětřjček; die Luft kommt aus Morgen, wjtr wěge od wýchodu.



Strany zdroje: II/30

Mahlbaum, m. lizowaný ſtrom, meznjk.



Strany zdroje: II/31

Mandelbaum, m. mandle, mandlowý ſtrom.



Strany zdroje: II/35

Maſt, m. der Maſtbaum, ſtežeň, ſtožár; ſlaup, ſtrom korábowý, malus ( bey Einigen auch, žežlo, žezlo, aber fehlerhaft, denn žežl iſt nur ein Stab. ) Maſt-, z. B. Maſtlos, bez ſtežně; Maſtkorb, koš na ſtežni, na korabowém ſlaupu.



Strany zdroje: II/44

Minſel, m. koťata na ſtromě.



Strany zdroje: II/45

Miſpel-, nyſſpulowý; der Miſpelbaum, nyſſpulowý ſtrom.



Strany zdroje: II/53

Mulmig, adj. mulmige Erde, prſť. 2) čerwotočný; ein mülmiger Baum, čerwotočný ſtrom.



Strany zdroje: II/74

Nußbaum, m. ořech, ořechowý ſtrom; adv. col. ořeſſj, ořeſſina.



Strany zdroje: II/77

Obſtbaum, m. pl. Obſtbäume, owocný ſtrom; gepfropfter, ſſtěp; viele gepfr. Bäume, ſſtěpj; ein wilder, pláň; dim. das Obſtbäumchen, ſſtjpek; pláňka,



Strany zdroje: II/80

Ohne, I. praep. bez, sine; ohne ihn, bez něho; ohne mich, bezemne; ohne Zweifel, bez pochyby; ohne Urſache, bezewſſj přjčiny; ohne Unterlaß, bez přjtrži, bez přeſtánj; ohne Scherz, bez žertu; ohne dem, bez toho. 2) krom, kromě, leč, než, praeter; ich habe keinen Freund ohne dich, nemám přjtele, krom tebe; das darf Niemand eſſen, ohne die Prieſter, toho neſmj gjſti leč kněz; es war Niemand im Hauſe ohne ein kleines Kind, nebylo žádného w domě, než malé djtě. II. adv. Er that es ohne daß ich es wüßte, bez mého wědomj to včinil; ich habe alles gehört, ohne daß ich es gewollt hätte, wſſecko ſem ſlyſſel ač nerad; er ging fort, ohne ſich etwas merken zu laſſen, odeſſel, nedaw na ſobě nic znáti, vkradl ſe; ich that es, ohne zu wiſſen, warum, včinil ſem to newěda proč; die Raupen tödten ohne den Bäumen zu ſchaden, hauſenek pobiti bez vbljženj ſtromům.



Strany zdroje: II/84

Palmbaum, m. palmowý ſtrom, palma, palma, dim. palmička.



Strany zdroje: II/85

Pantoffel-, pantoflowý; Pantofelbaum Pantoffelbaum, Holz, pantoflowý ſtrom, dřewo.



Strany zdroje: II/93

Pflanzen, v. a. ſaditi, ſſtjpiti, ſázeti; plantare. Bäume, ſtromy. 2) Einen Garten, zahradu ſſtjpiti, založiti. 3) fig. die Fahne auf den Wall, praporec na wal zarazytj zarazyti ; die Kanonen auf die Wälle, děla na waly zatáhnauti. Sich an einen Ort einpflanzen, kecnauti někde.



Strany zdroje: II/93

Pflaumenbaum, m. ſſweſtka, ſſweſtkowý ſtrom, Prunus domestica. 2) ſljwa.



Strany zdroje: I/57

Auf, Partic. 1. Adv. von Jugend auf, z mládi, hned od mladoſti; von unten auf rädern, zeſpod nahoru, zdola kolem lámati; Berg auf gehen, nahoru, do wrchu, ( sl. hore wrchem,) gjti; auf und nieder, wzhůru, dolu, ( sl. hore dolu) ſurſum deorſum. 2. Conj. auf daß, aby, vt; auf daß nicht, aby ne, ne. 3. Interj. auf! auf! wzhůru! wzhůru! nu! nuže! Glück auf! dey Buh ſſtěſtj! mnoho ſſtěſtj! zdař Pán Buh! 4. Præp. cum Dat. na, po, w; auf dem Thurme, na wěži; auf der Erde, na zemi; auf dem Dache, auf der Gaſſe herum gehen, po ſtřeſſe, po vlicy choditi; auf dem Schloſſe, auf dem Dorfe wohnen, w zámku, we wſy bydleti; b) cum Accuſ. do, k, na; ku př. auf das Dorf, do wſy, auf den Berg, auf den Baum, na wrch, na ſtrom; auf die Stadt zu gehen, k měſtu gjti, reite auf das Dorf zu, geď ku wſy; auf einmal, pogednau, sl. naráz, zaráz. Někdy ſe to auf w naſſem gazyku nepřekládá; auf lateiniſch, griechiſch, latinſky, řecky, t. g. po latinſku, po řecku; auf den Hieb, Stich, ſečmo, bodmo, cæſim, punctim; auf das ſchönſte, beſte, co neykráſněgi, neylépe, auf das eheſte, co neydřjwe, čjm neyſpiſſe, auf der Stelle, y ned, hnedky. 2) cum verbis do, na, o, od, po, pro, roz, s, ſe, v, wy, z: Aufackern, doorati, naorati, poorati, rozorati, wyorati, zorati. Aufarbeiten, dodělati, dopracowati, oddělati, prodělati, rozdělati. Aufbacken, ſpécy, wypécy. Aufbahren, na máry položiti. Aufbauen, poſtawěti, vſtawěti, wyſtawěti.



Strany zdroje: II/104

Putzen, v. a. čiſtiti, cýditi; die Bäume, ſtromy čiſtiti, ſtromowj. 2) das Licht, vtjrati, vtřjti ſwjčku. 3) den Bart, pácowati, holiti bradu. 4) Jemanden, čeſati, peſkowati, gebati. 5) den Feind, nepřjtele tepati, ztepati. 6) die Schuhe, ſtřewjce vtřjti, otjrati. 7) das Gewehr, zbraň pucowati. 8) die Naſe, nos vtřjti, wyſmrkati ſe. 9) das Geſchirr, drhnauti, wydrhnauti nádobj. 10) die Pferde, koně cýditi. 11) fig. ſſperkowati, fintiti, ſtrogiti, ſſňořiti; ein geputztes Frauenzimmer, wyſſňořená, wyſtrogená, wyfiflená ženſká.



Strany zdroje: II/106

Quittenbaum, gdaule ġdaule , gdaulowý ġdaulowý strom.



Strany zdroje: II/111

Rauchwerken, v. a. kleſtiti (ſtrom).



Strany zdroje: I/6

Abhauen, v. a. odtjti, ſtjti, vtjti, obraubati, vtnauti. 2) das Gras mit der Senſe, pokoſyti, ſkoſyti, koſau poſýcy, poſekati. 3) die Aeſte, ratoleſti s ſtromu okleſtiti, oſekati.



Strany zdroje: II/132, II/133

Rücken, I. v. n. a) poſtupowati; der Zei 133 ger an der Uhr rückt immer weiter, vkazadlo na hodinách poſtupuge. b) pomknauti; mit dem Stuhle näher, pomknauti ſtolicý; rücke hinauf, pomkni, poſedni wýſſe; zuſammenrücken, shluknauti ſe. d) c) fig. Mit dem Gelde heraus rücken müſſen, s penězy muſeli wen wygjti. e) d) die Sonne rückt immer höher, ſlunce ſtále poſtupuge wyſſe wýſſe ; die Zeit rückt heran, čas ſe přibližuge; die Bäume rücken, ſtromy raſſj, pučj; in ein Land, ins Feld, do země, do pole wtrhnauti; aus dem Lager, wytrhnauti z leženj; höher, poſtaupiti wýſſe. II. v. a. poſtrčiti, pomknauti; den Tiſch an die Wand, ſtůl ke zdi pomknauti, přiſtrčiti; 2) přitlačiti; den Hut in die Augen, klobauk na oči přitlačiti. 3) Die Garne auf dem Vogelherde, zatrhnauti ſýť. 4) Vom Sattel, ze ſedla wyhoditi.



Strany zdroje: II/140

Salbe, f. maſť, unquentum unguentum ; dim. das Sälbchen, maſtka, maſtička; die Baumſalbe, ſtromowice, maſt na ſtromy.



Strany zdroje: II/148

Schaf, Schaaf, n. owce, mor. ſtřižka, ovis; dim. das Schäfchen, owčička, oweččka owečka ; fig. koťátka na ſtromě; ein ge örntes Schaf, rožanka, ovis strepsiceros Lin. Ein ausgemerztes, brakyně; ein drehkrankes, owce wrtohlawá; ein einjähriges, männl. zubák, dim. zubáček; weibl. zubkyně, dim. zubkyňka; ein zweyjähriges, owce dwauzubá; ein dreyjähriges, owce dwakrát ſtará, wyrownaná; das nicht gemolken wird, owce galowá, mor. bjra; das im Herbſt zur Welt kömmt, podzymčátko; das Schaf hat gelammet, owce ſe bahnila, obahnila; eine Herde Schafe, owčj braw. 2) fig. Ein rechtes Schaf, hlupec, božj gehňátko, dub, ſproſťák.



Strany zdroje: II/151

Schänden, v. a. zohawiti; die Rinde des Baumes, kůru ſtromu; ſein Geſicht, zohyzditi, zohawiti, zpotwořiti, deturpare. 2) fig. a) haněti, zhaněti, vituperare; b) zhanobiti, dehonestare. c) zruſſiti; den Sabbath, ſobotu zruſſiti. d) przniti; eine Jungfrau, pannu zmrhati, zljhati, poruſſiti, přehljdnauti, podſkočiti, ſeinen eigenen Leib, ſwé wlaſtnj tělo zhanobiti, zprzniti.



Strany zdroje: II/162

Schiffbaum, m. ſtežeň, žezl, ſtrom žezelnj, malus.



Strany zdroje: II/166, II/167

Schlagen, v. irr. du ſchlägſt, ich ſchlug, geſchlagen, ſchlage, I. v. n. A. bin geſchlagen, vdeřiti; hinſchlagen, meyknauti, mrſſtiti, praſſtiti ſebau. b) das Waſſer ſchlug ihm über den Kopf zuſammen, woda ſe nad njm zawřela; die Flamme ſchlägt in die Höhe, plamen wyrážj wzhůru, plápolá; der Wind ſchlägt in die Segel, wjtr ſe obrážj o plachty, pere do plachet. c) den ganzen geſchlagenen Tag, celý Božj den. d) die Dinte ſchlägt durch, papjr prorážj, proſkakuge. e) der Baum ſchlaget aus, ſtrom pučj, raſſj ſe. f) das Bier ſchlägt um, piwo ſe zwrhá; die Arzeney ſchlägt an, ljk proſpjwá, činj dobrý aučinek, ſwědčj. g) das Korn ſchlagt in die Höhe, žjtu přirážj, přiſkakuge; die Sache iſt fehl geſchlagen, chybilo, ſklaplo, zmehlo (mu); aus der Art ſchlagen, zwrcy ſe; dieß ſchlagt nicht in mein Fach, to mně nepřináležj; der Dampf iſt mir auf die Bruſt geſchlagen, pára mi padla na prſa; der Froſt ſchlägt in die Glie 167 der, zyma mne lauſſtj; es iſt ein Fieber dazu geſchlagen, přirazyla ſe k tomu nátcha. B. habe geſchlagen; a) der Donner ſchlägt in ein Haus, hrom bige do domu; mit den Händen herumſchlagen, rukama ſe oháněti; herumſchlagen wie in der Fallſucht, házeti ſebau, lomcowati ſebau. b) die Nachtigall, der Fink ſchlägt, ſlawjk, zeba (pěnkawa) tluče. c) die Hunde ſchlagen, pſy ſſtěkagj; die Wellen ſchlagen an das Schiff, wlny ſe obrážegj o lodj. d) fig. tlaucy, bjti; die Uhr ſchlägt, hodiny bigj; es hat ſechs geſchlagen, obilo ſſeſt; das Herz, der Puls ſchlägt, ſrdce, puls bige, tluče; Wurzeln, vgjti ſe, vgmauti ſe, wkořeniti ſe; das Gewiſſen ſchlägt ihm, ſwědomj ho hněte; in ſich ſchlagen, do ſebe gjti. II. v. a. tlaucy, bjti; an die Thür, na dwéře tlaucy, ſtark, třjſkati; die Hände über den Kopf zuſammen, rukama lomiti; die Hände in einander, ruce založiti; ſich in die Bruſt, w prſy ſe bjti; an die Glocke, vdeřiti na zwon; in Stücke, roztlaucy na kuſy; dünn, na tenko; klein, na drobno roztlaucy; etwas zu Boden, porazyti; o zem mrſſtiti; daß man das Bewuſtſeyn verliert, omráčiti; einen Schuh über den Leiſten, ſtřewjc na kopyto narazyti; einem etwas aus der Hand, někomu něco z ruky wyrazyti; den Tact, takt dáwati; die Uhr ſchlägt die Stunden, hodiny bigj hodiny; Holz, a) dřjwj porážeti; b) látra dělati; Feuer, křeſati, rozkřeſati; Geld, penjze bjti; Münze, mincy zarazyti, bjti; Gold, zlato rozkowati, ans Kreuz, na křjž přibiti; ein Pflaſter, dlažiti, dlážditi; eine Brücke, moſt vdělati, rozbiti; das Lager, leženj rozbiti, zarazyti; die Trommel, bubnowati; die Orgel, na warhany hráti; den Ball, na mjč hráti; Lärm, powyk, lermo dělati, vdělati; zum Ritter, na rytjřſtwj paſowati; Eyer (in die Suppe), wegce zatřepati, wrazyti; eine Ader, žilau puſtiti, pauſſtěti. b) Jemanden, někoho bjti; ins Geſicht, w ljce vdeřiti, třjſkati; fig. mit Blindheit, ſlepotau porazyti; braun und blau, ztřjſkati, zpráſkati na žmoch; krumm und lahm, zchromiti, zchraumati; ein geſchlagener Mann! vbohý, neſſťaſtný člowěk! ſich ſchlagen, bjti ſe, potýkati ſe; den Feind, porazyti nepřjtele; in die Flucht, na autěk přiweſti. c) das Pferd ſchlägt hinten aus, kůň kopá; mit den Flügeln, křjdly třepati, práti; in Feſſel, ſpautati, pauta dáti; fig. aus den Gedanken, wyrazyti z myſli; ſein Leben in die Schanze, žiwota ſe opowážiti, žiwot ſwůg naſaditi, w ſſanc dáti; etwas in den Wind, mimo ſebe pauſſtěti, za záda házeti; die Füße über einander, nohy křjžem dáti; den Arm um den Nacken, obegjti, obegmauti; den Mantel um das Geſicht, do pláſſtě ſe zachumeliti, zaobaliti; ein Blatt Papier um etwas, do papjru zaobaliti; ein Löwe mit ausgeſchlagener Zunge, lew s wyplazeným gazykem; durch ein Sieb, cediti, procediti něco; ein Rad, kotrmelce, kozelce metati; einen Knoten, kličku, vzel vdělati, na zádrhmo zawázati; ſich zuſammen, ſpiknauti ſe; die Augen zur Erde, oči ſklopiti; die Augen in die Höhe, oči pozdwjhnauti; ſich linker, rechter Hand, na lewo, na prawo ſe dáti; ſich zu dem Feinde, k nepřjteli ſe přirazyti; ſich ins Mittel, do něčeho ſe wložiti; Zoll auf etwas, clo vložiti; die Unkoſten auf etwas, autraty k něčemu přirazyti; auf das Rad, na kolo wpleſti; die Karte, karty wykládati; etwas zu Gelde, na penjze vweſti, ſpeněžiti něco; zu Tode, vbiti, vtřjſkati; wo ſchlägt dich das Donnerwetter herum? kde ſe peklugeš? kde tebau kozli melau?



Strany zdroje: II/187

Schröpfen, v. a. požinowati, přižjnati, přižinowati, amputare triticum. 2) baňky ſázeti, scarificare. 3) žilau pauſſtěti; die Bäume, ſtromům. 4) Als Wirth, dřjti. 5) opentliti, oſſiditi někoho.



Strany zdroje: II/188

Schrotſäge, f. pila na ſtromy.



Strany zdroje: II/192

Schutz, m. pl. Schütze, obrana, ochrana, praesidium, tutela; in Schutz aufnehmen, přigmauti pod ochranu. 2) ſtawidlo, okenice. 3) zákampj; der Baum ſteht im Schutze, ſtrom ſtogj w zákampj.



Strany zdroje: II/204

Segelbaum, n. ſtežeň, ſtožár, žezl, žezelnj ſtrom, malus.



Strany zdroje: II/207

Selbſtdürre, adj. ſamoſchlý; ein Baum, ſtrom.



Strany zdroje: II/209, II/210

Setzen, I. v. n. ſkočiti; das Pferd ſetzt, kůň ſkočj; über einen Graben, ſkočiti přes přjkop, přeſkočiti přjkop; über den Fluß, přegeti, přeplawiti řeku; an den Feind, na nepřjtele vdeřiti. 2) v. impers. Es wird Händel ſetzen, pogde ſwár, různice; es hat einen fürchterlichen Zank geſetzt, hrozně ſe křičeti, waditi; es wird Schläge, giſtě bude někdo bit; was hat es geſetzt? co ſe ſtalo? 3) v. act. ſaditi, poſaditi, ſázeti, ponere, locare; ein Kind auf den Stuhl, djtě na ſtolicy; ſich ſetzen, ſednauti, poſaditi ſe, sidere, considere; ſich zu Tiſche, ſednauti, zaſednauti za ſtůl; fig. und wenn er ſich auf den Kopf ſetzte, y kdyby ſe na hlawu poſtawil. 4) fig. sſaditi ſe, ſaditi ſe, vſaditi ſe, subsidere; a) das Bier hat ſich noch nicht geſetzt, piwo ſe geſſtě nevſadilo, nevčiſtilo. b) opadnauti, decrescere, minui; die Geſchwulſt ſetzt ſich, otok opadá, plaſkne, oplaſkuge; das Waſſer ſetzt ſich, wody vbýwá, woda opadá. c) oſaditi ſe, sedem ponere; Cajus hat ſich zu Prag geſetzt, Kajus ſe oſadil w Praze. d) položiti ſe, collocare se; ſich aufs Land ſetzen, w kragi (we wſy, w měſtečku) ſe oſaditi; das Kriegsheer ſetzt ſich an einem Berge, 210 wogſko ſe klade, položj ſe v hory; eine geſetzte Perſon (untergeſetzt), zapadlá oſoba; ein geſetzter Mann, geſetzte Antwort, zmužilý, wážný muž, mužná odpowěd. 5) ſtawěti, zaſtawiti, položiti, statuere, sistere; das Glas, den Teller auf den Tiſch, ſklenicy poſtawiti na ſtůl; den Stuhl an die Wand, ſtolicy k ſtěně přiſtawiti. b) wſtaupiti, wſtaupnauti; den Fuß auf etwas, nohu na něco. c) puſtiti; etwas aus der Hand, něco z ruky. d) ſázeti; Bäume, ſtromy. e) wyzdwjhnauti; ein Denkmal, památku; wyzdwihnauti, zaſtawiti. 6) fig. wrhnauti; das Thier ſetzt, zwjře wrhne. b) položiti, vložiti, vſtanowiti; einen Tag, rok; c) vſtanowiti; Jemanden zum Vormund, vſtanowiti někoho za poručnjka. d) doſaditi; Jemanden an eines andern Stelle, doſaditi někoho na mjſto giného. fig. Jemanden zur Rede, počtu od někoho žádati; Ziel und Maß, cýl vložiti; ſich zur Wehre, zprotiwiti ſe; aus den Augen, něčeho ſobě newſſjmati, neſſetřiti. e) Ich will den Fall ſetzen, daß —, deyme tomu že —; es ſoll geſchehen, aber ich ſetze voraus, daß er ſeinen Willen dazu giebt, ſtaň ſe, než wygjmám, geſtli k tomu ſwolj; geſetzt, er käme nicht, deyme že nepřigde. 7) den Hut auf den Kopf, klobauk na hlawu dáti; Jemanden in das Gefängniß, wſaditi někoho do žaláře, wězyti; Jemanden Schröpfköpfe, někomu baňkami pauſſtěti; Jemanden das Meſſer an die Kehle, někomu nůž k hrdlu přiložiti; unter die Heiligen, za ſwatého wyhláſyti; etwas zum Pfande, něco do záſtawy dáti; zuſammen, ſkládati, ſložiti. fig. Knöpfe auf ein Kleid, přiſſiti knofljky k ſſatu; die Schrift, pjſmo ſázeti, ſkládati; fig. Etwas ins Geld, něco zpeněžiti; Leib und Leben daran, žiwota ſe opowážiti, wſſe naſaditi; eine verworrene Sache auseinander, něco zamodrchaného rozmo ati, rozmodrchati; Jemanden etwas in den Kopf, někomu něco namluwiti; Mißtrauen in etwas, nedowěřowati něčemu; Hoffnung in etwas, naději ſkládati, nakládati na něčem, daufati w něčem; ſeine Ehre in etwas, něco za čeſt ſobě pokládati; ſich etwas in den Kopf, něco ſobě na kel wzýti. 8) Ein Land unter Waſſer, zatopiti zemi; Jemanden außer Stand ſetzen etwas zu thun, někomu něco překazyti; in den vorigen Stand, w předeſſlý ſtaw nawrátiti; ſich in Marſch, wyprawiti ſe, dáti ſe na ceſtu, ſich in Gefahr, wydati ſe w nebezpečenſtwj; ſich in Unkoſten, autrat ſobě nadělati; ſich in Schaden, ſſkodu ſobě půſobiti; einen Gefangenen auf freyen Fuß, wězně, zagatého propuſtiti; etwas ins Werk, něco w ſkutek vweſti; in Furcht und Schrecken, ſtrachu a hrůzy nahnati.



Strany zdroje: II/236

Stammbaum, m. ſtrom pokolenj, rodu.



Strany zdroje: II/236

Stämmen, v. a. porážeti, caedere; Bäume, porážeti ſtromy. 2) wydlabati, excavare; ein Loch, wydlabati djru. 3) fig. opřjti ſe, inniti; ſich mit dem Fuße an die Wand ſtämmen, opřjti, opjrati ſe nohau o ſtěnu; ſtämme dich nicht zu viel, neopjrey ſe, nezpěčug ſe tuze. 4) podpjrati ſe; den Ellenbogen auf den Tiſch, na loket ſe podepřjti, klackowati; die Hände in die Seiten ſtämmen, podpjrati boky; ſich auf etwas, na něco ſe podepřjti. 5) nadržowati; das Waſſer, nadržowati, zahraditi wodu. 6) Das Eis ſtämmt ſich, led ſe začeluge, dělá záčel.



Strany zdroje: II/238, II/239

Stärke, f. tluſtoſt; der Baum hält 20 Zoll 239 in der Stärke, ſtrom ten geſt 20 caulů ztlauſſtj. 2) ſýla, fortitudo; die Stärke des Kriegsheeres, ſýla, množſtwj wogſka, copia militum; einer Meile, dálka; der Seele, wyſokoſt, wzneſſenoſt duſſe; der Stimme, hřmotnoſt; des Weines, kořenatoſt; des Leibes, ſýla, řičnoſt; eines Hauſes, Zeuges, pewnoſt. 2) die weiße, ſſkrob; die blaue, ſſmolka.



Strany zdroje: II/262

Stümpfen, v. a. die Bäume, kleſtiti, zakleſtiti, pozſtřihati ſtromy. 2) tupiti; das Meſſer, tupiti, ztupiti nůž.



Strany zdroje: II/269

Tannenbaum, m. gedle, gedlowý ſtrom.



Strany zdroje: II/285, II/286

Treiben, v. irr. ich trieb, getrieben, treib; I. v. n. plahočiti ſe; müßig herum treiben, potlaukati ſe, plahočiti ſe. 2) fig. a) hnáti ſe; der Sand, der Schnee treibet, wjtr, ſnjh ſe žene; die Wolken treiben, oblaka ſe ženau; das Schiff treiben laſſen, nechati lodj hnáti; b) es kommt Holz getrieben, dřjwj plawe, připlawuge; das Schiff iſt von dem Ufer getrieben, lodj odplaula odebřehu; es iſt Holz an das Land getrieben, dřjwj wyplaulo, naplaulo na zem; die Schiffe ſind an einander getrieben, lodj wrazyly do ſebe, na ſebe. c) Bäume treiben ſtark, ſtromy ſylně ženau, pučj, raſſj. II. v. a. hnáti; einen Nagel in die Wand, hřeb wehnati do ſtěny; Gewächſe, zroſtliny hnáti; den Urin, na moč hnáti; die Röthe in das Geſicht, zakohautiti ſe, zardjti ſe, začerwenati ſe; das Vieh auf die Weide, dobytek na paſtwu hnáti; die Ochſen beym Ackern, woly po 286 háněti; den Feind in die Flucht, nepřjtele zahnati, rozptýliti, wyhnati; aus einander, rozehnati, rozplaſſiti; Silber, ſtřjbro přeháněti; aus dem Hauſe, von einem Amte, z domu, z auřadu wypuditi; fig. in die Enge, do chobotu wehnati; zu Paaren, rohy někomu, čerwa, raupy wzýti, rohy ſrazyti; an die Arbeit, pobudati , nabádati, poháněti ku prácy; was trieb dich dazu? co tě k tomu dohánělo; die Noth treibt mich dazu, nauze mne k tomu dohánj; eine Sache treiben, betreiben, na něco hnáti; naſtupowati, tlačiti, naléhati, dotjrati. 2) páchati, dopauſſtěti ſe; Hurerey, ſmilſtwa; Simonie, ſwatokupectwj; Bosheiten, bezbožnoſt. 3) tropiti, ploditi; Poſſen, ſſaſſky, čtweračiti, dowáděti; Unfug, nezbednoſt; Wucher, lichwu, lichwiti; Scherz, žert, ſmjch mjti; Spott, poſměch tropiti, ſtřápati; Muthwillen, dowáděti; Treib nicht, nedowáděg. 4) prowozowati; eine Kunſt, ein Handwerk, Kaufmannſchaft, kunſt, řemeſlo, kupectwj; Handlung, obchod wéſti. 4) 5) objrati ſe; die Studien, ſtudyemi ſe objrati; er treibt es, objrá ſe tjm; er wird es nicht lange treiben, brzy domlátj, dodělá, dokramařj; er treibt es zu arg, přjliš ſobě počjná; ſie trieben es zu toll, řádili, dowáděli, čertowinu prowodili; wie mans treibt, ſo geht es, každý ſwého ſſtěſtj ſtrůgce.



Strany zdroje: I/77

Ausputzen, v. a. wyčiſtiti, wykráſſliti; ein Licht, ſwjčku zhaſyti; einen Baum, ſtrom prokleſtiti; einen Brunnen, ſtudnicy wycýditi; einen ausputzen, někoho wypljſniti, wypeſkowati.



Strany zdroje: II/298

iberhang, m. des Baumes, přewěſſowánj ſe ſtromu, přewěſa. 2) am Hauſe, pawlač. 3) opona.



Strany zdroje: II/298

Uiberhängen, v. a. zawěſyti přes něco; ein Tuch überhängen, hoditi ſſátek přes hlawu, hlawu zaobaliti. 2) die Bäume überhängen mit Früchten, ſtromy ſe owocem prohybagj.



Strany zdroje: II/303

Uiberſetzen, v. n. přeſkočiti; über den Graben, přes přjkop. b) přeplawiti ſe. 2) v. a. přeplawiti; Truppen, wogſko; ſich überſetzen laſſen, přeplawiti ſe. b) poſtawiti; den Topf, hrnec. c) přeſaditi, překládati, přeložiti, transferre; aus dem Deutſchen ins Böhmiſche, z němčiny do čeſſtiny , zčeſſtiti. d) přeſaditi; aus Prag nach Pilſen, z Prahy do Plzně. e) přeſaditi, přeplniti; ein Haus mit euten, einen Garten mit Bäumen, dům lidmi; zahradu ſtromy; das Handwerk iſt mit Meiſtern überſetzt, řemeſlo ge přeſazeno , přeplněno miſtry. f) nadſaditi, nadſazowati; Jemanden, nadſaditi na někoho.



Strany zdroje: II/308

Umbrechen, v. a. přelomiti; einen Baum, ſtrom. 2) rozworati; einen Neubruch, nowinu. 3) rozreypati; den Boden, půdu. 4) Herum, olámati, olamowati.



Strany zdroje: II/308

Umfall, m. pád; des Baumes, des Viehes, ſtromu, dobytka.



Strany zdroje: II/309

Umgraben, v. a. přeryti, překopati; ein Beet, záhon. 2) okopati, okopáwati; einen Baum, ſtrom.



Strany zdroje: II/309

Umhacken, v. a. podſekati; einen Baum, ſtrom. 2) oſekati.



Strany zdroje: II/309

Umhauen, v. a. podtjti, podſekati, porazyti; einen Baum, ſtrom. 2) herum, obſekati. 3) poſekati; einen Wald, les .



Strany zdroje: I/79

Ausſchießen, 1. v. a. wyſtřeliti, poſtřjleti, přeſtati ſtřjleti; auswerfen, wywrcy, brakowati. 2. v. n. der Saame ſchießt aus, ſemeno wzcházý; der Baum ſchießt aus, ſtrom pučj, wyrážj.



Strany zdroje: II/312

Umſchütten, v. a. přeliti, přeljwati. 2) rozliti; ein Glas Bier, ſklenicy piwa. 3) zamjchati; eine Arzeney, ljk. 4) obliti, einen Baum, mit Waſſer, ſtrom wodau, obſypati; mit Erde, zemj.



Strany zdroje: II/312

Umſetzen, v. a. přeſaditi; Bäume, ſtromy. 2) obrátiti; der Wind ſetzt ſich um, wjtr e obracý. 3) freymarčiti; Waaren gegen Waaren, zbožj za zbožj. 4) obſaditi; einen Teich, Garten mit Bäumen, rybnjk, ſtromy; einen Garten, zahradu wysaditi.



Strany zdroje: I/79

Ausſchlagen, 2. v. n. der Baum ſchlägt aus, ſtrom pučj ſe, wyrážj; die Wände ſchlagen aus, ſtěny prokwětagj; am Leibe ausſchlagen, oſeypati ſe; die Sache iſt anders ausgeſchlagen, wěc gináč wypadla, gináč ſe powedla.



Strany zdroje: II/313

Umſturz, m. wrácenj; eines Baumes, wywrácenj ſtromu, zalom, weywrat; eine Mauer, zbořenj, rozwalenj, sſutj zdi; Wagens, přewrácenj, zwrat; fig. eines Reichs, přewrácenj řjſſe.



Strany zdroje: II/313

Umſtürzen, v. n. zwrátiti ſe, wywrátiti ſe; der Baum, ſtrom. b) zbořiti ſe; die Mauer, zeď. c) zwrcy ſe, zwrátiti ſe; der Wagen, wůz. 2) zwrcy, zwrátiti. b) zbořiti. 3) poklopiti; ein Gefäß, nádobu.



Strany zdroje: II/313

Umwehen, v. a. wánjm wywrátiti, wywáti; einen Baum, ſtrom. 2) owáti, owjti, owjwati; der Wind das Haus, wjtr, dům.



Strany zdroje: II/313

Umwerfen, v. a. hoditi; den Mantel, pláſſť na ſebe. b) v. rec. der Hirſch, vhnauti ſe, wyſſinauti. c) zwrátiti, zkáceti, porazyti, wywrátiti; den Baum, ſtrom. d) přewrhnauti, zkáceti, zpřewraceti, Tiſche, Stühle, Bänke, ſtoly, ſtolice, lawice. e) zbořiti; Altäre, Mauern, oltáře, zdi. f) fig. zwrcy, přewrhnauti, zwrátiti; den Wagen, wůz.



Strany zdroje: I/80

Ausſchneiteln, v. a. wykleſtiti, wyřezati ſtromy.



Strany zdroje: II/318

Unfruchtbar, adj. neaurodný, neplinný; das Feld, d. Baum, pole, ſtrom. 2) neplodný; die —keit, noſt; das Weib, žena.



Strany zdroje: II/325, II/326

Unter, I. adv. mezy tjm; es muß mit unter gehen, mit unter laufen, muſý mezy tjm progjti, proběhnauti; wir hatten ein ſchön Wetter, mit unter regnete es ein wenig, měli ſme pěkné powětřj, mezy tjm trochu poprcháwalo. II. praep. cum dativo. pod, sub; unter dem Tiſche liegen, dem Baume ſitzen, pod ſtolem ležeti, pod ſtromem ſeděti; unter ihm, pod njm; unter mir, podemnau; unter freyem Himmel, pod čjrým, holým nebem; fig. mit Jemanden unter einer Decke liegen, s někým držeti, w ſpolku býti; unter der Hand ſagen laſſen, pod rukau wzkázati; b) etwas unter der Bank, unter dem Tiſche, unter dem Reuter herausziehen, něco zpodlawice, zpodſtola, zpodřeſſata wytáhnauti; c) er iſt unter ſechzig Jahren, nemá ſſedeſáte let; unter zehn Thalern kann ich es nicht geben, pod deſet tolarů nemohu to dáti; d) unter den Baum ſich ſetzen, pod ſtrom ſednauti; ſich unter das Waſſer tauchen, pod wodu ſe potopiti; e) ein Land unter Waſſer ſetzen, kraginu potopiti, wytopiti; unter die Hand geben, pod ruku dáti; unter die Füße treten, nohama ſſlapati; unter Segel gehen, odplawiti ſe; unter die Augen ſehen, wůči, do očj hleděti; unter die 326 Augen treten, na oči přigjti; Grobheiten unter die Augen ſagen, nezdwořiloſti do očj prawiti; unter die Naſe reiben, ſtrčiti pod nos; unter die Erde bringen, připrawiti pod zem; fig. f) unter die Todten gerechnet werden, mezy mrtwé počten býti; unter ſich theilen, mezy ſebe rozděliti; etwas unter die Leute bringen, něco rozneſti, roznáſſeti; unter vier Augen, mezy čtyřma očima. 2) z; einer unter ihnen, geden z nich; unter welchen iſt Peter, z nichž geſt Petr; unter ſeinen Söhnen ſoll Paul König werden, z geho ſynů má Pawel králem býti. 3) mezy; unter den Zuſchauern ſitzen, mezy diwáky ſeděti; zwiſchen mir und dir, mezy mnau a tebau; er was mit darunter, byl mezy nimi, námi; unter andern, mezy giným; es liegt alles unter einander, wſſe ležj na hromadě, haťmať; unter uns, mezy námi; unter einander, mezy ſebau, weſpolek. 4) w, unter der Stunde des Räucherns, w hodinu kaděnj; unter Tages, wedne, za dne; unter Nachts, w nocy; unter Weges, unter Wegen, na ceſtě; unter dem Gebethe, w čas modlenj. 5) při; unter der Arbeit, dem Eſſen, dem Leſen entſchlafen, při prácy, při gjdle, při čtenj, oder pracuge, gedě, čta, vſnauti. 6) Unter der Zeit, mezy tjm. 7) za; unter der Regierung Kaiſer Karl des IV., za panowánj cýſaře Karla 4tého; gelitten unter Pontio Pilato, trpěl pod (nicht za , weil es den Sinn haben könnte, daß er für P. P. gelitten hätte) Pontſkým Pilátem; Unterdeſſen, zatjm, zatjm a podtjm, mezy tjm.



Strany zdroje: II/331, II/332

Untragbar, adj. nenoſný, neaurodný; Baum, 332 ſtrom; eine untragbare Kuh, nebřezý, galowá kráwa.



Strany zdroje: II/342

Verdorren, v. n. ſchnauti, vſchnauti; der Baum, ſtrom. b) poſchnauti; alle Bäume, ſtromy. c) wyprahnauti; vor Hitze, horkem. Verdorrt, vſchlý; eine Hand, ruka. d) wyprahlý; eine Zunge, gazyk.



Strany zdroje: II/354

Verletzen, v. a. razyti, raniti, poraniti, einen Baum, ſtrom; am Leibe, na těle. b) ruſſiti; den Bund, den Eid, die Zuſage, záwazek, přjſahu, přjpowěd; die eheliche Treue, wjru manželſkau. c) poruſſiti; das Siegel, pečet. d) fig. vrazyti; Jemandes Recht, Ehre, něčj práwo, čeſt; die —ung, raněnj, poraněnj, ruſſenj, zruſſenj, poruſſenj, vraženj.



Strany zdroje: II/365, II/366

Verſetzen, v. n. haben, zmetati; die Häſinn, zagečnice. 2) v. a. přeſaditi; Amtleute, auřednjky; eine Pflanze, einen Baum, zroſtlinu, ſtrom. b) unter die Zahl der Heiligen, počjſti, zaſaditi do počtu Swatých; unter die Götter, počjſti mezy Bohy, zbožniti. c) vweſti, přiweſti; in andere Umſtände, do giných přjpadnoſtj; in das größte Elend, do neywětſſj bjdy; in einen blühenden Wohlſtand, do hogné zámožnoſti. d) In Freude, radoſt způſobiti; in Schrecken, zaleknauti; in Furcht, ſtrach vwaliti na někoho, zaſtraſſiti; in die Nothwendigkeit, přinutiti. e) Sich in Gedanken wohin, někam ſe wmyſliti. 3) der Dachs verſetzt ſich, gezwec zalezl, zakopal ſe. b) založiti, zataraſowati, zaſaditi, zandati; eine Thür mit einem Schranke, dwéře almarau; den Eingang mit Steinen, wchod 366 kamenjm. c) krátiti, zalknauti ſe; das verſetzt mir den Athem, to mi krátj duch, (zalkne ſe.) d) verſetzte Winde, zaſazené, zaražené wětry. 4) zaſaditi, ſmjſyti; Kupfer mit Zinn, měd s cýnem; den Wein mit Waſſer, wjno s wodau. b) obſaditi, obložiti; eine Krone mit Perlen, korunu perlami. 5) Jemanden einen Schlag, zaſaditi někomu ránu; fig. einen Hieb, drbnauti; eine Ohrfeige, facku wytjti, flink dáti; Jemanden eins, někoho drbnauti, řjznauti, drkſu dáti někomu. 6) zaſtawiti; Aecker, pole; eine Uhr, hodinky. b) odpowědjti; er verſetzte und ſprach, odpowěděw řekl.



Strany zdroje: II/372

Vertrocknen, v. n. oſchnauti, oſáknauti, oſychati; der Bach, die Thränen, potok, ſlze. 2) wyprahnauti, wyſchnauti; der Brunnen, die Milch in der Bruſt, ſtudnice, mléko w prſých. c) vſchnauti; der Baum, ſtrom; vertrocknet, oſáklý, oſchlý, zaſchlý.



Strany zdroje: II/373

Verwachſen, v. irr. n. zaroſti, zarůſti; der Nahme im Baume, gméno w ſtromě; die Glieder, audy; verwachſen, zaroſtlý. 2) ztočený, wyroſtlý.



Strany zdroje: II/375

Verwildern, v. n. diwočeti, zdiwočeti. b) ein zahmes Thier, zdiwočeti, zwlčeti, pitomé zwjře; ein Junger Menſch, mladý člowěk. c) zpuſtnauti, zapuſtěti; ein Acker, Zimmer, pole, pokog . d) zplaněti; ein Baum , Strom, verwildert, zdiwočelý, zwlčený, zpluſtlý zpuſtlý , zapuſtlý, zapuſſtěný, zplanělý. 2) v. a. zdiwočiti, zwlčiti, zpuſtiti, zapuſtiti.



Strany zdroje: I/85

Auswipfeln, v. a. wrch ſtromu vtjti, vtnauti.



Strany zdroje: I/9

Abplätzen, v. a. lizowati stromy.



Strany zdroje: II/404

Wald-, leſnj; der Waldbaum, leſnj ſtrom; das Waldrecht, leſnj práwo. 2) planý; die Waldbirn, planá hruſſka; die Waldmelde, planá lebeda.



Strany zdroje: II/406

Wallnußbaum, m. wlaſký ořech, wlaſká ořeſſina, ořechowý ſtrom, Juglans Lin.



Strany zdroje: II/408

Wanken, v. n. wiklati ſe; der Tiſch, ſtůl. b) keywati ſe, drkotati ſebau; im Gehen, gda, chodě. c) keyklati; mit den Füßen, nohama. d) klátiti ſe, ſebau; das wankende Rohr, klátjcý ſe třtina. e) chwjti ſe; die Bäume wanken, ſtromy ſe chwěgj. f) fig. wiklati ſe, na rozpacých býti; das wankende Glück, wiklawé ſſtěſtj; wankend machen, rozwiklati; wankend gemacht, im Glauben, zwiklalý, rozkeywalý, rozwiklawý v wjře.



Strany zdroje: I/88

Balſam-, balſſámowý, balſſánowý; Balſambaum, m. balſſánowý ſtrom.



Strany zdroje: II/417

Weichſel-, wiſſňowý; der Weichſelbaum, wiſſňowý ſtrom, wiſſně.



Strany zdroje: II/418

Weidenbaum, m. wrba, wrbowý ſtrom.



Strany zdroje: II/423

Weitläufig, adj. daleký; ein weitläufiger Vetter, daleký ſtreyc. 2) obſſjrný; eine weitläufige Rede, obſſjrná řeč. 3) prodlaužilý; ein weitläufiger Krieg, prodlaužená, protažený protažená wogna. 4) proſtranný; ein weitläufiges Haus, proſtranný dům; adv. obſſjrně; ſchreiben, pſáti. 5) Die Bäume ſtehen ſehr w., ſtromy ſtogj řjdce welmi od ſebe; — ſchreiben, pſáti od ſebe; Truppen weit aus einander ſtellen, wogſko ſſiroce rozložiti.



Strany zdroje: II/424

Wellbaum, m. hřjdelnj ſtrom. 2) hřjdel.



Strany zdroje: II/435

Wild, adj. planý; wilde Pflanzen, plané byliny; ein wilder Baum, planý ſtrom. 2) diwoký, ferus; ein Schwein, ein Eſel, eine Gans, diwoká ſwině; diwoký oſel, diwoká huſa; Erde, země; ein wildes Thier, diwočina, fera. 3) diwý, diwoký; ein wilder Menſch, diwý, diwoký, podiwočelý, wygewený člowěk; ein Wilder, diwoch; ein wildes Vergnügen, diwoké wyraženj; wild ſeyn, diwočiti ſe; wild werden, diwočeti, zdiwočeti, zwlčeti; wild machen, diwočiti, zdiwočiti, zplaſſiti. 4) ljtý; immanis; wilde Thiere, ljtá zwěř, ſſelma, bestia. 5) plachý, ferus; ein wildes Pferd, plachý kůň. 6) diwoký, diwý, wogſký, wogenſký; wildes Fleiſch, wogſké, diwé, zlé, woganſké maſo. 7) puſtý; wilde Gegend, puſtá kragina; wild werden, puſtnauti, zpuſtnauti; adv. planě, diwoce, diwě, ljtě.



Strany zdroje: I/91

Baum, m. ſtrom, dim. Bäumchen, ſtrůmek, ſtromeček; gepfropfter, ſſtěp, ſſtjpek; wilder, planý ſtrom, pláně; Ausſtreichbaum beym Gerber, poſtruh; Maſtbaum, ſlaup; Wiesbaum, pawuza.



Strany zdroje: I/91

Baumbaſt, m. leyčj, mázdrička, kožička na ſtromě.



Strany zdroje: I/91

Bäumen, v. n. lezti, ſkákati, drápati ſe, ſſkrábati ſe na ſtrom. 2) ſich, zpjnati ſe.



Strany zdroje: I/91

Baumwollenbaum, m. bawlnowý ſtrom.



Strany zdroje: I/91

Baumwurzel, f. kořen ſtromu.



Strany zdroje: II/454

Zeichnen, v. a. et n. reyſowati; einen Baum, ſtrom. 2) znamenati, zaznamenati; das Vieh, etwas im Buche, dobytek, něco w knjze. 3) mit dem Akzente, známkowati.



Strany zdroje: II/462

Zimmtbaum, m. ſkořice, ſkořicowý ſtrom, Laurus cinnamomum cinnamonum Lin.



Strany zdroje: II/463

Zitronen-, cytronowý; der Zitronenbaum, cytronowý ſtrom, cytron.



Strany zdroje: II/465, II/466, II/467

Zu, I. praep. a) k, ke, ku; komm zu mir, poď ke mně; ſich zu einem kehren, laufen, ſchwimmen, k někomu ſe obrátiti, běžeti, plowati; etwas zu ſich nehmen, něco wzýti k ſobě; zu Tiſche, zum Tanze, zur Beicht, zum Abendmahl, zur Mahlzeit, zu Gaſte gehen, ke ſtolu, k tancy, k zpowědi, k přigjmánj, k obědu, k hoſtině gjti; Jemand zur Seite haben, někoho mjti k ſwé ſtraně, ku pomocy; zu den Füßen liegen, k nohaum, v noh ležeti; es iſt ihm nicht wohl zu Muthe, nenj mu hrubě k myſli; zu guter letzt, k poſledku; 2 verthält ſich zu 4, wie 6 zu 12, 2 ſe magj k 4 gako 6 k 12; zu Hülfe kommen, ku pomocy přigjti; zu Stande bringen, k mjſtu přiweſti, něco doweſti; zu Gott bethen, k Bohu ſe modliti; zur Arbeit, zum Sitzen gewohnt, ku prácy, k ſeděnj nawyklý; zu etwas treiben, zwingen, bitten, k něčemu puditi, nutiti, proſyti; zu Gaſte bitten, k hoſtině, k obědu zwáti; Brot zum Fleiſch eſſen, přikuſowati chleba k maſu; zu allem Lachen, ke wſſemu ſe ſmáti; Waſſer zum Trinken, zum Waſchen, woda k pitj, k mytj; Papier zum Schreiben, papjr k pſanj; ein Pferd zum Reiten, kůň k gjzdě; zu nichs taugen, k ničemuž nebyti; dir zum Vortheil, zum Beſten, tobě ku proſpěchu, k lepſſjmu; das gereicht dir zur Ehre, zur Schande, to ti ſlaužj ke cti, k hanbě; zu Dienſten, k ſlužbám; dir zu gut, tobě na dobro, k lepſſjmu; zum Beſchluß, k zawjrce; zum Frühſtück, k ſnjdanj; ihm zum Gefallen, gemu k ljboſti, k zaljbenj; zum Beyſpiel, ku přjkladu; von Inſel zu In el, od odſtrowa oſtrowa k oſtrowu; nicht zu Worte kommen laſſen, nepřipuſtiti k ſlowu; zu ſich kommen, k ſobě přigjti; es gehet zu Ende, gde ke koncy. b) na; zu Pferde ſitzen, kommen, na koni ſeděti, přigeti; ein Treffen zur See, zu Lande, bitwa na moři, na zemi, na ſuchu; zur Rechten ſitzen, na prawicy ſeděti; zur Linken gehen, na lewé ſtraně, po lewu gjti; zu Anfange, na počátku; zur Stunde, na hodinu; zum Uiberfluß, na zbyt; ſie ſtarben zu Tauſenden, umřelo gich na tiſýce; zur Frühlingszeit, na garo, na gaře; zum wenigſten, na neymýň, aſpoň; zum höchſten, na neyweyš; zur Hälfte, na polowic, s polowicy; Waaren zu Markte bringen, zbožj na trh přineſti; zu Baume ſteigen, na ſtrom lezti; zur Hochzeit gehen, na ſwatbu gjti; ein Gefäß zur Milch, nádoba na mléko; Tuch zu einem Kleide, ſukno na kabát; ein Keller zum Wein, ſklep na wjno; etwas zum Kleide ſchenken, něco darowati na kabát; mir zum Schaden, mně na ſſkodu; zum Poſſen thun, na wzdory, na ſchwál dělati; zum Prieſter weihen, na kněžſtwj ſwětiti; das werde dir zum Fluche, to ti buď na zatracenj; zum Zeichen dienen, na znamenj býti; zum Beweiſe, na důkaz; zur Welt bringen, na ſwět, na ſwětlo přiweſti; zur Leiche gehen, na pohřeb (funus) gjti; zu Boden fallen, werfen, padnauti, porazyti na zem; ſich zu Pferde ſetzen, ſednauti na kůň, na koně; zu Stuhle gehen, na ſtolicy gjti; zu Grunde gehen, na mizynu přigjti; einem zu Leibe gehen, na někoho gjti, do někoho ſe dáti; etwas zu Papier bringen, něco napſati na papjr; ſich zur Ruhe ſetzen, na odpočinutj ſeděti. c) do; zu Bette, zur Kirche, zur Schule gehen, do poſtele, do koſtela, do ſſkoly gjti; zur Stadt kommen, do měſta přigjti; zu Felde ziehen, do pole táhnauti; zu Winkel kriechen, do kauta wlezti; zu Neſte 466 tragen, do hnjzda noſyti; zu Schiffe ſteigen, do lodj wſtaupiti; von Kopf bis zu Fuß, od hlawy do paty; zu Werke gehen, do něčeho ſe dáti; zu Schaden kommen, do ſſkody přigjti; Geld zum Spielen, penjze do hry. d) od; von Haus zu Haus, dům od domu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa. e) o; zu Mittag, w poledne, o polednách; zur Faſchingszeit, o maſopuſtě; zu Georgi und Galli, o ſw. Giřj a Hawle. f) po; zur Seite ſitzen, po ſtraně ſeděti; zu Waſſer, zu Lande reiſen, po wodě, po zemi, po ſuchu geti; ſie kommen zu Paaren, přicházegj po dwau, dwa a dwa; zum erſten, zum andern, zum dritten, po neyprw, po druhé, po třetj; von Tag zu Tage, den po dni; vom Jahr zu Jahr, rok po roce, po roku; zu Willen ſeyn, po wůli býti. g) při; zur ebener Erde wohnen, při zemi zůſtáwati. h) w; zu Bette liegen, w poſteli ležeti; hier zu Lande, w zdegſſj, w této zemi; die Geſandten zu Regensburg, wyſlancy w Řezně; er lebt zur Berlin, žiw ge, bydlj w Berljně; zu derſelben Stunde, w tauž hodinu; zu rechter Zeit, práwě w čas; zur Zeit der Noth, w čas nauze; zur Unzeit, w newčas; zur Winterszeit, w zymě. i) z; zur Noth, z nauze; zum Fenſter hinabfallen, z okna wypadnauti; zum Lande hinaus, ze země. k) za; zu Tiſche ſitzen, za ſtolem ſeděti; zu meiner Zeit, za mých čaſů; zur Zeit Karl des IV, za čaſu Karla IV.; den Gulden zu 16 Groſchen gerechnet, počjtage zlatý za 16 ġroſſů; einen großen Mann zum Vater haben, welikého muže mjti za otce; halten ſie mir es zu Gute, nemagj mi za zlé; zum Papſte wählen, za papeže woliti; zum Mann, zur Frau nehmen, za muže, za ženu wzýti; zum Narren haben, za blázna mjti; es wird mir zum Theil, doſtalo ſe mi za podjl; zum Gevatter bitten, za kmotra proſyti; ſich zum Fürſten, zum Herrn aufwerfen, za knjže, za pána ſe wyſtawiti; zum Zeugniß, zum Beyſpiel nehmen, za ſwědka, za přjklad wzýti. e) v; zu Hofe dienen, v dwora ſlaužiti; zu den Barfüßern wohnen, v, wedlé boſáků bydliti; der Prediger zu St. Thomä, kazatel v ſw. Tomáſſe. m) zu Hauſe ſeyn, doma býti; zur Ader laſſen, žilau puſtiti; heut zu Tage, dneſſnjho dne, za nyněgſſjch čaſů; zu Nacht eſſen, wečeřeti; zu der Zeit, tehdáž; ſie kommen zu einer und derſelben Zeit, přiſſli gednau a tauž chwjlj; zur Zeit bleibt es noch unter uns, zatjm to zůſtane mezy námi; zur andern Zeit, giným čaſem; zu Zeiten, někdy, čaſem; zu halben Nächten trinken, celé půl nocy chlaſtati; zu Fuße, pěſſky; zur Genüge haben, mjti doſt, do Boha; zum öftern, čaſtěgi; ſich zum ſchönſten bedanken, ſe co neypěkněgi poděkowati; zum beſten machen, neylépe vdělati; zuerſt kommen, neyprw, neyprwněgſſj přigiti; zuletzt, napoſled; zum Fenſter hinein ſteigen, oknem tam wlezti; zur Thür hinaus, hinein, dweřmi wen, tam; zum Geſchenk geben, darem dáti; zu etwas werden, něčjm býti; zu Hauſe kommen, domů přigjti; die Haare ſtehen mir zu Berge, wlaſy mi wſtáwagj wzhůru; zur Rede ſetzen, k odpowjdánj powolati, zu Rathe ziehen, radu s někým bráti, wzýti; es iſt zu Ende, ge konec; zu Fleiſch kommen, maſa, těla doſtáwati, tluſtnauti; zu Werke richten, dokonati; was iſt zu ihrem Befehle? co poraučegj? zu Erde, zu Staube werden, w zem, w prach ſe obrátiti; zu Stein werden, zkameněti; zu Waſſer werden, zwodnatěti; fig. na zmar přigjti; zu Gelde machen, zpeněžiti; an einem zum Mörder, zum Verräther werden, někoho zabiti, někomu ſe zpronewěřiti; ſich zu Tode grämen, trinken, vſaužiti ſe, ſmrti ſe dopiti; das iſt zum Todtlachen, člowěk by ſe mohl ſmjchy popukati; das 467 iſt zum toll werden, člowěkby ſe mohl zfanfrněti; zur Ungebühr, přes mjru; zum Theil, djlem, z čáſtky, na djle. n) der Erzbiſchof zu Prag, Arcybiſkup pražſký; die Univerſität zu Leipzig, zu Wien, wyſoké ſſkoly Lipſké, Wjdeňſké; das Schloß zu Braunſchweig, zámek Brunſſwický. II. adv. die Thür iſt zu, dwéře gſau zawřeny; die Thür ging nicht zu, dwéře ſe nezawřely. III. Adverbiale; a) Zu! zu! gen do toho! gen pořád! auf etwas zu gehen, reiten, ſchlagen, hauen, na něco gjti, geti, do něčeho třjſkati, ſekati; nach dem Walde zu, k leſu. b) es fängt an zu regnen, začjná prſſeti, poprcháwati; er hört auf zu ſpielen, přeſtáwá hráti; ich wünſche es zu erleben, žádalbych ſy toho dočkati; die Ehre ihn zu ſehen, čeſt geg widěti; in Gefahr zu ertrinken, w nebezpečenſtwj vtonauti; zu eſſen, zu trinken geben, dáti gjſti, pjti. c) nichts zu eſſen haben, neměti nic co gjſti; einem zu thun geben, dáti co dělati; er weiß viel davon zu ſagen, wj mnoho o tom co řjkati. d) er behauptet es geſehen zu haben, powjdá, že to widěl; er bekannte, es gethan zu haben, přiznal ſe, že to vdělal. e) ich reiſe hin, ihn zu ſehen, gedu tam, bych ho widěl; es iſt Zeit, daß wir gehen, ge čas, máme kdy, bychom ſſli. f) hier iſt etwas zu ſehen, zde ge něco k widěnj; Luſt zu lachen haben, mjti chuť k ſmánj; Macht zu ſchaden, moc k ſſkozenj; leicht zu bewerkſtelligen, lehko k wykonánj; ſchwer zu thun, těžko k dělánj; hart zu beißen, twrdý k lauſkánj. g) er ſagte es, ohne zu wiſſen, ohne ſich zu fürchten, řekl to, newěda, neboge ſe; er ging fort ohne Jemanden gegrüßet zu haben, ohne den Hut zu rühren, odeſſel, nikoho nepozdrawiw, klobaukem ani nepohnuw. h) die Sache iſt für mich zu theuer, to ge pro mne přjliš drahé, draho; das Haus iſt für mich zu groß, ten dům ge pro mne tuze, přjliš weliký; er ſaß zu fern, ſeděl tuze, přjliš daleko.



Strany zdroje: II/480

Zwetſchken-, ſſweſtkowý; der Zwetſchkenbaum, ſſweſtka, ſſweſtkowý ſtrom; coll. ſſweſtkowj.



Strany zdroje: I/98

Bekappen, v. a. oſekati ſtromy.



Strany zdroje: I/101

Bepflanzen, v. a. mit Bäumen, ſtromy wyſaditi.



Strany zdroje: I/13

Abſchütteln, v. a. odtřáſti, otřáſti, ſtřáſti, wytřáſti; a) einen Baum, ſtrom klátiti, owoce s něho otřáſti, otřáſati; b) das Joch, gho s ſebe ſtřáſti, ſwrcy; c) das Fieber hat mich wacker abgeſchüttelt, zymnice mne ſtatečně wytřáſla, decutere.



Strany zdroje: I/118

Blockbaum, m. ſtrom na klády.



Strany zdroje: I/15

bſtämmen, v. a. kmen porazyti, ſtrom ſtjti.



Strany zdroje: I/125



Strany zdroje: I/16

Abſtehen, v. irreg. ſ. ſtehen. 1) neut. odſtáti, odſtaupiti, wzdálenu býti. Der Tiſch ſtehet weit von der Wand ab, ſtůl daleko od ſtěny ſtogj. Von ſeinem Vorhaben, od předſewzetj ſwého odſtaupiti, vpuſtiti. Der Wein iſt abgeſtanden, vjno ſe zkazylo, zwětralo; der Baum, ſtrom vſchl; die Fiſche ſind abgeſtanden, ryby polekaly, t. g. pomřely, sl. pokapaly. Ein abgeſtandener Aal, leklý, sl. ſkapatý, auhoř. 2) activ. popuſtiti, poſtaupiti. Ein Amt, auřadu zanechati, ginému ho popuſtiti, poſtaupiti. Sich abſtehen, přeſtáti, vſtáti ſe. Das Pferd hat ſich abgeſtanden, kůň ſe zaſtál, diſtare; abſiſtere, deſiſtere.



Strany zdroje: I/125

Breit, adj. ſſiroký, latus, adv. ſſiroko, ſſiroce. Einen Finger breit, z ſſjřj gednoho prſtu; ein breiter Baum, rozložitý ſtrom; weit und breit bekannt, daleko a ſſiroko známý; ſich breit machen, fig. rozdjrati ſe, roztahowati ſe; ſich mit etwas, chlubiti ſe s něčjm.



Strany zdroje: I/16

Abſterben, v. n. irr. odemřjti, pomřjti, vmřjti, wymřjti, zemřjti. Seine Aeltern ſind ihm ſehr früh abgeſtorben, rodičowé ho přjliš čaſně odemřeli, brzo mu pomřeli. Dieſes Haus wird bald abſterben, tento dům neb rod brzo wymře. Der ünde, der Welt, hřjchu, ſwětu vmřjti, zemřjti. 2) zdřewěněti, zmrtwěti, ztrnauti. Ein abgeſtorbenes Glied, zdřewěnělý, zmrtwělý, ztrnulý aud. 3) vſchnauti, wyhynauti. Ein abgeſtorbener Baum, ſuchý ſtrom. Alles iſt abgeſtorben, wſſecko wyhynulo.



Strany zdroje: I/134

Ceder, f. cedr, cedrus. Cedern, adj. cedrowý; Cedernbaum, cedrowý ſtrom.



Strany zdroje: I/136

Cypreſſe, f. der Cypreſſenbaum, cypřiš, cypřiſſowý ſtrom, cupreſſus.



Strany zdroje: I/139

Dattelbaum, m. daktylowý ſtrom, Phœnix dactylifera. L.



Strany zdroje: I/19

Abwerfen, 1. v. a. shoditi, ſmetati, ſtrhnauti, ſwrhnauti. Birnen vom Baume abwerfen, hruſſky ſe ſtromu ſrážeti. Das Joch abwerfen, gho ſwrcy, gha zniknauti. Der Hirſch wirft jährlich ſein Gehörn ab, gelen každoročně rohy ſwrhuge. Dieſe Arbeit wirft wenig ab, tato práce málo wynáſſj, málo vžitku přináſſj. 2. v. n. obahniti ſe, okotiti ſe.



Strany zdroje: I/151

Ebenbaum, m. ſtrom ebenowý, černý dub, eben, ebenus.



Strany zdroje: I/154

Eibe, f. der Eibenbaum, tis, tiſowý ſtrom, taxus; von Eiben, tiſowý.



Strany zdroje: I/154

Eiche, f. der Eichbaum, dub, dubowý ſtrom, quercus. Eine junge Eiche, daubec, daubek, dubeček. 2) das Eichmaß , vſtanowená mjra, wyměřowánj nádob podlé mjry.



Strany zdroje: I/157

Einbinden, v. a. zawázati; Bäume in Stroh, ſtromy ſlamau obwázati 2) ein Buch, knihu ſwázati. 3) einem Kinde bey der Taufe, djtěti při křtu zawázati, wazaného dáti. 4) fig. einem etwas ſcharf, přjſně někomu přikázati.



Strany zdroje: I/167

Einſetzen, v. a. ſich, poſaditi ſe (do wozu, lodj); einen Miſſethäter, wſaditi do žaláře; eine Scheibe ins Fenſter, kolečko zaſaditi; Geld, wſaditi; Brod, in den Ofen, ſázeti; Bäume, ſtromy wſaditi, ſázeti; Leder in die Grube, wložiti; die Klauen, pazaury zatnauti; 2) fig. zum Pfande, zaſtawiti, do záſtawy dáti; in ein Amt, doſaditi, poſaditi; zum Erben, za dědice vſtanowiti; einen Feyertag, vſtanowiti, nařjditi. Die Einſetzung, ſázenj, wſázenj, doſazenj, vſtanowenj.



Strany zdroje: I/171

Elſebaum, Elſebeerbaum, m. ſtřemcha, ſ. Ahlkirſche. 2) kruſſina, ſ. Faulbaum. 3) břek, ſ. Arlesbeere. Die Elſebeeren, gahody těch ſtromů, t. g. ſtřemchowé, kruſſinowé; břekyně.



Strany zdroje: I/175

Entmaſten, v. a. ſtromu korábowého zbawiti.



Strany zdroje: I/184

Erklettern, Erklimmen, v. a. den Gipfel eines Baumes, na wrch ſtromu wylezti, wydrápati ſe.



Strany zdroje: I/191

Eſchroſe, f. das Eſchröſel, oſſkeruſſowý ſtrom, ſorbus domeſtica. Die Eſcheritzen, oſſkeruſſe.



Strany zdroje: I/194

Fallen, v. n. du fällſt, ich fiel, bin gefallen, padati, padnauti, vpadnauti; in der Kinderſprache, hapati, cadere; von einer Höhe, ſpadnauti; die Blätter fallen von den Bäumen, ljſtj padá, prſſj ze ſtromů; es fiel viel Schnee, mnoho ſněhu napadlo; es fiel mir aus der Hand, z ruky mně wypadlo; durch den Korb, ſkrze koš propadnauti; die fallende Sucht, padaucý nemoc; ſich wund fallen, potlaucy ſe pádem. 2) fig. der Fluß fällt ins Meer, řeka wpadá do moře; im Preiſe fallen, vlewiti; das Korn fiel, žjtu ſpadlo. Seine Liebe gegen dich iſt ſehr gefallen, láſka geho k tobě ſe welmi vmenſſila. Jemanden um den Hals fallen, někoho za krk wzýti. Dem Pferde in die Zügel, koně za vzdu vchopiti, popadnauti; in die Rede, do řeči wſkočiti; in den Kauf, překupowati; ins Land, wpadnauti do země; in die Haare, za wlaſy popadnauti; in eine Ohnmacht, omdleti; in einen tiefen Schlaf; twrdě vſnauti; in die Hände, do rukau přigjti, doſtati ſe; das Gut iſt an ihn gefallen, ſtatek připadl (dědictwjm, nápadem) na něho. Das Feſt fällt an einem Sonntag, ſwátek připadá, připadne w neděli. Wie fallen ſie auf mich? gak pak na mně přicházegj, zpomjnagj? Ich kann nicht darauf fallen, nemohu na to přigjti, zpomenauti. Es fällt mir ſchwer, unmöglich, geſt mi těžká wěc, nenj mi možná; jemanden hinderlich fallen, někomu něčjm překážeti, beſchwerlich fallen, obtěžowati. Fallen laſſen, vpuſtiti; den Muth, ſrdce ſtratiti; der Muth fällt ihm, myſl mu kleſá.



Strany zdroje: I/198

Feige, f. fjk, ficus. 2) eine unreife, holička, groſsus. Der Feigenbaum, fjk, fjkowý ſtrom. Feigenbäume, fjkowj, Coll. Das Feigenblatt, fjkowý liſt.



Strany zdroje: I/206

Fließen, v. n. ich floß, bin gefloſſen, tecy, (týct), manare, fluere; das Harz fließt aus dem Baume, pryſkyřice preyſſtj ſe ze ſtromu. 2) vom Wachſe, rozpauſſtěti ſe, liquefieri. 3) fig. von Worten, plynauti; fließend, plynaucý. 4) woraus fließen, wypleywati z něčeho. 5) Das Papier fließt, papjr prorážj, proſkakuge; das Licht, ſwjčka ſe plawj, teče. Das Fließen, tečenj.



Strany zdroje: I/214

Frucht-, obilný, owocný; der Fruchtbaum, owocný ſtrom.



Strany zdroje: I/250

Gorkbaum, m. pantowlowý ſtrom.