Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 25 skupin hesel.

Strany zdroje: I/297

Hutkrempe, f. Hutſtülpe, f. křjdlo, ſtřecha, hrana, ohyb, facka; ein Hut mit drey Krempen, klobauk na tři facky.



Strany zdroje: II/47

Mittag, m. poledne, meridies; zu Mittage eſſen, obědowati, obědwati; drey Mittage hinter einander, po tři poledne. 2) gegen Mittag, k poledni.



Strany zdroje: II/50, II/51

Morgen, m. gitro, ráno, gitřnj, rannj čas, mane; es wird Morgen, der Morgen bricht an, dnj ſe, ſwitá, rozednjwá ſe; ich habe ihn dieſen Morgen geſprochen, 51 dnes ráno ſem s njm mluwil; es war ein ſchöner Morgen, bylo kráſné gitro; gegen Morgen fing es an zu Donnern, k ránu začalo hřjmati; guten Morgen! dobrýtro! Jemanden einen guten Morgen ſagen, dobrýtro dáti; bis an den hellen Morgen ſchlafen, až do bjlého dne ſpáti; drey Morgen hinter einander, po tři rána; alle Morgen, každé ráno; des Morgens, ráno, z rána, z gitra; von früh Morgen an arbeiten, od rána, gak den naſtane, pracowati. 2) fig. wzchod (wýchod), oriens. 3) gitro, jugerum.



Strany zdroje: II/83

Paar, n. pár, dwé; ein paar Schuhe, pár (dwě) ſtřewjc; drey paar Stiefeln, tři páry, tré bot; Paar und Paar, masc. dwa a dwa foem. dwě a dwě; Paar bey Paar, po páru, po dwau, dwě a dwě; zu Paaren treiben, zkrotiti; — dim. das Pärchen, párek; ein Paar, ein Pärchen werden, býti párek, wzýti ſe; ein Paar Teller, pár taljřů.



Strany zdroje: II/159, II/160

Schichten, v. a. děliti, dividere; die Erbſchaft ſchichten, rozděliti dědictwj; eine Rede in drey Theile ſchichten, řeč na tři djly rozwrhnauti. 2) wrſtwiti, wrſtwowati, tabulare; Holz ſchichten, dřjwj ſklá 160 dati; Getreide ſchichten, obilj wrſtwiti, wrſtwowati.



Strany zdroje: II/166

Schlag, m. pl. Schläge, vdeřenj, vhozenj, ictus, tactus; ein kalter Schlag, (des Donners), vdeřenj (hromů) na ſucho. b) bauchnutj; die Büchſe hat einen guten Schlag, ručnice dobře bauchá. c) der Wachtel, der Nachtigall, tlučenj křepelky, ſlawjka. d) bitj; des Pulſes, pulſu; mit dem Schlage ſechs da ſeyn, gak odbige ſſeſt, přigjti, tu býti. e) fig. druh, species; Leute von einem Schlage, lidé ſtegného druhu, na gedno brdo, kopyto. f) von gutem Schlage, dobrého plemene. g) rána, vdeřenj, ictus; Schlag auf Schlag, rána po ráně, rána za ránu, drey Schläge mit dem Hammer thun, třikrát kladiwem vdeřiti, tři rány dáti. g) h) weypraſk, ſpraſk, weylupek, verbera. h) i) ſſkak ſſlak, božj ruka, sl. wřed, apoplexia; der halbe Schlag, mrtwice, hemiplexia; der Schlag hat ihm getroffen, ſſlak ho trefil, mor. zlý wjtr ho obeſſel, sl. porazylo ho; wie vom Schlage gerührt, ohromený. i) k) An der Müntze, ráz, nota. k) l) am Dache, poklop, effora. l) m) im Walde, paſeka, ſeč. m) n) der Windſchlag, zálom, weywrat. n) o) an der Kutſche, dwjřka.



Strany zdroje: II/278

Tief, adj. hluboký, sl. hlboký, profundus. tiefer Fluß, Schlaf, hluboká řeka, hluboké ſpanj; adv. hluboko; ſich tief neigen, hluboko ſe pokloniti; tief in die Nacht, hluboko do nocy; tief Athem hohlen, zhluboka, hluboce wzdychati; tief gehohlter Seufzer, wzdychnutj těžké, zhluboka. 2) hluboce; tief denken, hluboce ſmeyſſleti. 3) zhlaubj; drey Fuß, ſechs Zoll tief, tři ſtřewjce, ſſeſt caulů zhlaubj.



Strany zdroje: II/294, II/295, II/296

Uiber, adv. es gehet alles bunt über, wſſecko na opak, na ruby, zwrub na ljc; das Glas läuft über und über, ſklenice přetyká walem; über und über, na překot; über und über purzeln, překotiti ſe; es iſt über und über voll, ge ſtreychem plná; über und über naß, ſkrz na ſkrz mokrý; es iſt über, giž ge po wſſem, konec, po tom. 2) praep. I. nad; a) es liegt über der Thür, ležj nadedweřmi; über ihm, nad njm; ein Herr über alles, pán nadewſſjm; über Jemanden herrſchen, nad někým panowati. b) etwas über die Thür legen, něco nade dwéře položiti; über die höchſten Berge, nad neywyšſſj hory; das geht über alles, to gde nadewſſecko; über alle Maßen ſchön, překráſný; über die Maße treiben, nemjrně, přes přjliš ſobě počjnati; er wohnt über mir, bydlj nademnau; er ſteckt in Schulden bis über die Ohren, wězý w dluzých až po vſſi; b) Fleißig über Arbeit ſeyn, pilně pracowati; ich war eben über dem Schreiben als er kam, práwě ſem pſal, když přiſſel; immer über den Büchern liegen, pořád 295 w knihách wězeti; lange Zeit über etwas zubringen, mnoho čaſu s něčjm ſtráwiti; über wenigem getreu, nad málem wěrný. II. při; er lacht über die Erzählung, ſměge ſe powjdačce; über der Mahlzeit trinken, při gjdle pjti; über dem Leſen, dem Gebeth, der Arbeit einſchlafen, při čtenj, modlitbě, při prácy vſnauti; über dem Bethen gab er ſeinen Geiſt auf, modle ſe duſſi wypuſtil; über Tiſche, při ſtole. III. pro; ſich über dem Heben etwas verrenken, zdwjhage něco ſobě wylomiti; über einer langen Rede heiſer werden, dlauho mluwě ochraptěti; über einen Lärm erwachen, hlukem ſe probuditi; über der langen Reiſe, pro dlauhoſt ceſty; über dem Leſen, Eſſen und Trinken vergeſſen, pro čtenj na gjdlo a pitj zapomenauti; über dieſer Rede, pro tu řeč. IV. a) za; über dem Strome, Fluſſe wohnen, za řekau bydleti; über der Gränze, za hranicemi; gegen mir über, proti mně. V. přes; über alle Berge, přes hory doly; a) über den Fluß ſchiffen, přes řeku ſe plawiti; über den Markt gehen, fahren, přes trh gjti, geti; über den Weg, přes ceſtu; über das Ziel ſchreiten, cýl, mezy překročiti; über einen Stein fallen, přes kámen vpadnauti; über die Klinge ſpringen laſſen, ſeſekati; über Feld gehen, přes pole gjti; über Prag nach Wien, přes Prahu do Wjdně; etwas über ſich nehmen, něco na ſebe wzýti; b) über zehn Pfund ſchwer, přes deſet liber ztjžj; über drey Finger breit, přes tři prſty zſſjřj; über die Hälfte, přes polowičku. VI. k; wie biſt du darüber gerathen? kteraks k tomu přiſſel? er kann über alles, über das Geld, darf nicht über das Geringſte, může ke wſſemu, k penězům, neſmj k neymenſſjmu; es geht ſo ſehr über das Geld, über den Beutel, gde to přjliš do peněz, na penjze, do měſſce, na měſſec; es gehet über uns her, gde to na nás. II. na; ſich über eine Sache ärgern, freuen, erzürnen, beklagen, beſchweren, erbarmen, entſetzen, entrüſten, verwundern, bekümmern, betrieben, kränken, grämen, na něco ſe mrzeti, z něčeho ſe radowati, na něco ſe rozhněwati, na něco nařjkati, ſobě ſtěžowati, nad něčjm ſe ſmilowati, ſlitowati, něčeho ſe vleknauti, zhrozyti; na něco ſe rozlobiti, něčemu ſe diwiti, o něco ſe ſtarati, pro něco ſe rmautiti, něčjm ſe ſauditi, trápiti; über eine Sache erſchrecken, něčeho ſe vleknauti; über eine Sache mürriſch werden, pro něco a na něco ſe mračiti; über eine Sache murren, klagen, fluchen, zürnen, zanken, weinen, na něco reptati, nařjkati, kljti, ſe hněwati, pro něco ſe waditi, plakati; machen ſie mir keine Vorwürfe darüber, newytýkagj mi toho; über die Epiſtel predigen, kázati na epiſſtolu; eine Auslegung über ein Buch machen, wýklad na knihu vdělati; ſich über etwas beſinnen, na něco ſe rozmyſliti; über etwas nachdenken, o něčem rozmeyſſleti; ein Urtheil über etwas fällen, rozſudek na něco wyneſti, včiniti; ſeine Meinung über etwas ſagen, ſwé mjněnj o něčem řjcy; ſich über eine Sache überreden, berathſchlagen, o něco rozmluwiti, ſe poraditi; ein Buch über etwas ſchreiben, knihu o něčem pſáti. VIII. wjce; über Macht eſſen, gjſti wjc než může; über Durſt trinken, pjti wjce než ſe chce; ſie liefen über Macht, běželi co mohli; über die Gebühr fordern, žádati wjce než patřj; über die Maße, nad mjru, z mjry, přjliš. IX. Nimmſt du andere Weiber über dieſe, pogmeſſli giné ženy mimo tyto; über Vermuthen, mimo nadánj. X. Eine Sünde über die andere häufen, hřjch na hřjch množiti; eine Ohnmacht über die andere, padá z mdloby do mdloby; Briefe über Briefe, pſanj na pſanj; Bothen über Bothen ſchicken, poſel na poſla, poſla za poſlem poſýlati; 296 Schulden über Schulden machen, dělati dluh na dluh; über das, přes to, nad to; über das alles iſt heute der dritte Tag, k tomu ke wſſemu geſt dnes třetj den; über dieß, přes to, nad to. XI. Heut über acht Tage, od dneſſka za oſm dnj; morgen über vierzehn Tage, od zegtřka za čtrnácte dnj; heut über drey Wochen, od dneſſka za tři neděle; übers Jahr komme ich wieder, za rok ſe nawrátjm; wenn ich übers Jahr lebe, buduli přes rok žiw; Allemahl über den Tag, wždy ob den; über eine Weile, za chwjlku; über lang oder kurz, na dlauze nebo na krátce, dřjwe nebo pozděgi; über ein Kleines, maličko. XII. Die Mahlzeit über, přes oběd, über Winters über, Sommers über, přes zymu, přes léto. XIII. Uiber die Dummheit, hlaupoſt o hlaupoſt ; die Bosheit, den Narren, das Gewäſch, o neſſlechetnoſt, o bláznu o blázna , o pleſkánj.



Strany zdroje: II/381

Viertelſtunde, f. čtwrt hodiny; dim. das Viertelſtündchen, čtwrt hodinky; vor Viertel Stunde, před čtwrt hodinau; vor rey Viertel Stunden, před třemi čtwrthodinami.



Strany zdroje: II/394

Vormittag, m. předpoledne, čas předpolednj; drey Vormittage hinter einander, tři předpoledne po ſobě; heute Vormittag, dnes před polednem.



Strany zdroje: II/422, II/423

Weit, adj. daleký; ein weiter Weg, eine weite Reiſe, daleká ceſta. 2) ſſiroký, wolný; weites Gewiſſen, ſſiroké ſwědomj; ein Kleid, ein Schuh, kabát, ſtřewjc; das Kleid iſt ſehr weit, kabát geſt přjliš wolný; etwas weiter machen, něco popuſtiti, porozſſjřiti. 3) proſtranný; ein weites Zimmer, Gefäß, proſtranný pokog, proſtranná nádoba. 4) řjdky řjdký ; ein weiter Kamm, řjdký hřeben; ein weites Sieb, řjdké řeſſeto; adv. daleko; ſich weit weg machen, daleko ſe wzdáliti; ſie ſtehen zu weit aus einander, ſtogj tuze daleko od ſebe; es iſt weiter von hier nach Prag, als nach Pilſen, odtud ge dáleji do Prahy, než do Plzně; ich kann nicht weiter, nemohu dále; er hat nicht weit nach Hauſe, nemá daleko domů; ich ſehe ihn von weiten, widjm ho od zdaleka; nicht weit in einiger Entfernung, opodál, pozdálečj; weit und breit, ſſiroko daleko; weit hergeholt, daleko wzatý; weit entlegen, welmi wzdálený; er iſt nicht weit her, nenj z daleka; weiter die Nacht, hluboko do nocy; weit hören, ſehen, ſchießen, reichen, daleko ſlyſſeti, widěti, doſtřeliti, doſáhnauti; von weiten, zdaleka; ich habe ſchon etwas von weiten gehört, něco ſem giž naſlechl; der Sommer iſt noch weit, geſſtě ge daleko do léta; fahre weiter fort, pokračug dále; Jemanden weit übertreffen, někoho daleko přewýſſiti; bis auf weitern Befehl, až na dalſſj poručenj. b) dalece; ſo weit haſt du Recht, tak dalece máš do 423 bře; in ſo weit ich es verſtehe, gak dalece gá tomu rozumjm; ſo weit es ſich thun läßt, gak dalece, pokudž ſe dá dělati. c) wjc, wjce; weiter kann ich dir nicht helfen, wjc ti pomocy nemohu; weiter nichts als, nic wjc, nic giného, než; was kann ich weiter thun? coť mohu wjce včiniti? was wollt ihr weiter? co wjc chcete? d) wzdálj; fünf Meilen weit, pět mil wzdálj; ſechs Zoll weit, ſſeſt caulů wzdálj. e) zſſjřj; das Gefäß iſt drey Fuß weit, ta nádoba ge tři ſtřewjce zſſjřj. f) mnohem, o mnoho; ſie haben weit mehr Verdienſte als ich, magj mnohem wjce záſluh, nežli gá; er iſt jetzt weit ruhiger, geſt nynj mnohem pokogněgſſj; er kommt ihm bey weiten nicht gleich, nenj mu o mnoho roweň; das rührt ihn bey weiten nicht ſo viel, als, to ho o mnoho tak nepohne, gako; es iſt bey weiten größer, geſt o mnoho wětſſj; es iſt bey weiten nicht alles, to nenj geſſtě wſſecko. g) weit gefehlt, chyba láwky; weit ins Land hinein, hluboko do země; etwas zu weit treiben, něco přjliš páchati, ſobě wéſti; das iſt noch in weitem Felde, to ge ſtraka na wrbě.



Strany zdroje: II/425, II/426

Wenig, numer. nemnohý, ſkrowný; in wenig Tagen, po nemnohých dnech; der wenige Vorrath, nemnohá, ſkrowná záſoba. 2) málo; wenig Geld, málo peněz; wenig Worte von etwas machen, málo ſlow o něčem nadělati; es waren unſer wenige, bylo nás málo; es ſind ihrer zu wenig, geſt gich málo; an wenig Orten, na nemnoha mjſtech; wenig eſſen, trinken, málo gjſti, pjti; ſich mit wenigem begnügen, na mále přeſtati; das heißt wenig, do toho ge málo, na tom málo ſegde; in Wenigem getreu ſeyn, w mále býti wěren; wenig kundig, málo powědom; wenig darauf achten, málo na to dbáti; ich erſchrak nicht wenig, nemálo ſem ſe lekl; um ein weniges, wenig beſſer, o málo lepſſj; ich bin zu wenig dazu, k tomu geſt mne málo; meine wenige Perſon, má ſkrowná oſoba, má oſobička; er hat weniger als ich, má mýň, méně než gá; drey Thaler weniger vier Groſchen, tři tolary méně, bez třj ġroſſůw; weniger werden, menſſiti ſe, vbýwati; der wenigſte Theil, neymenſſj djl. 3) Ein wenig, trocha; das Wenige, was ich habe, ta trocha, to troſſku, co mám; ſein weniges Geld, zuſe 426 tzen, ſwých trochu peněz přiſaditi; ein weniges, ein wenig, trochu, drobet; trinke ein wenig Wein, pj trochu wjna; er kann ein wenig Latein, vmj trochu latinſky; tretet ein wenig auf die Seite, odſtupte trochu, drobet na ſtranu; ein wenig reich, groß, bitter, trochu, drobet bohatý, weliký, hořký; ein wenig zu viel, zu klein, trochu mnoho, trochu malý. II. part. conj. ſo wenig reich als arm, tak málo bohatý, gako chudý; viel weniger, mnohem mýň; zum wenigſten, na neymýň, při neymenſſjm, aſpoň.



Strany zdroje: II/441

Woche, týden, teyden, gen. týhodne, septimana; drey vier Wochen, tři čtyři neděle; die künftige Woche, ſnedělek; auf die Woche, s neděle. Die Woche iſt an mir, ten teyden geſt na mně; die Woche drey Mahl ausfahren, třikrát za teyden wygjžděti, wygeti, 2) fig. die Wochen, kaut; die ſechs Wochen, ſſeſtineděle, pl. in die Wochen kommen, do kauta přigjti, ſlehnauti; in den Wochen liegen, w ſſeſtineděljch ležeti; aus den Wochen kommen, z ſſeſtinedělj wygjti; Wochen-, týhodnj; die Wochen-Arbeit, týhodnj práce, djlo; der Wochenmarkt, týhodnj trh. Wochen-Beſuch, m. nawſſtjwenj w ſſeſtineděljch.



Strany zdroje: II/461

Ziel, n. cýl; Ziel ſetzen, cýl meze wytknauti, vložiti; überſchreiten, překročiti; das Ziel verfehlen, cýle ſe chytiti; ſein Ziel erreichen, cýle dogjti. 2) lhůta; in drey Zielen, po třech lhůtách.



Strany zdroje: II/478

Zuſtreichen, v. n. třjti, mazati; ſtreiche zu! tři, maž! b) vom Winde, čiſſeti. 2) v. a. zatřjti, zamazati.



Strany zdroje: I/145

Drey, num. card. třj, tři, tres, tria.



Strany zdroje: I/145

Drey-, třj; dreybeinig, adj. třjnohý.



Strany zdroje: I/145

Dreyhundert, adj. tři ſta; der dreyhundertſte, třjſtý.



Strany zdroje: I/145

Dreyling, m. trognjk, třj haljře. 2) von Kindern, trůgče, trůgčátko. 3) mjra 30 wěder.



Strany zdroje: I/145

Dreyſitzig, adj. ein dreyſitziger Wagen, wůz pro tři oſoby.



Strany zdroje: I/146

Dreyſpännig, adj. & adv. třemi koňmi, vulgo nebozýzem.



Strany zdroje: I/146

Dreytauſend, adj. num. tři tiſýce, tria millia; der dreytauſendſte, třjtiſýcý.



Strany zdroje: I/146

Drey und zwanzig, třimecýtma, tři a dwadcet.



Strany zdroje: I/187

Erſcheinung, f. vkázánj ſe; Gottes, eines Engels, zgewenj, apparitio; das Feſt der Erſcheinung, ſwátek třj králů, epiphania; vor Gericht, ſtánj před práwem. 2) widěnj, viſum; obluda, ol. přelud, phantasma. 3) Lufterſcheinung, vkaz w powětřj, ol. zázrak, phoenomenon. 4) nenadalá přjhoda.



Strany zdroje: I/196

Faſſen, v. a. wzýti, vchytiti, vchopiti, popadnauti. Jemanden bey der Hand, někoho za ruku wzýti; was man mit drey Fingern faſſen kann, co ſe do třj prſtů nabrati může. 2) Bier faſſen, ſpjlati, piwo do ſudu ljti; Korn, žjto do pytlů ſypati. 3) Einen Stein in Gold, kámen do zlata wſadit, zaſadit, ſ. Einfaſſen. 4) držeti w ſobě, obſahowati; das Gefäß wird den Wein nicht faſſen, do nádoby wjno newegde. 5) fig. Jemanden bey ſeinem Worte, někoho za ſlowo wzýti. 6) kurz faſſen, krátce obſahnauti; ſich kurz faſſen, krátce powědjti. 7) Etwas in die Augen, na něco bedliwě patřiti. 8) pochopiti, pamatowati ſobě, rozuměti. 9) Einen Entſchluß faſſen, vmjniti ſobě. Muth faſſen, ſrdce nabyti. 10) Einen Haß wider Jemand, wzýti někoho w nenáwiſt. 11) ſich faſſen, k ſobě přigjti, vpokogiti ſe, ſpamatowati ſe, vpamatowati ſe. 12) Gefaßt, hotow, připrawen; ſich auf etwas gefaßt machen, k něčemu ſe ſtrogiti, chyſtati, hotowiti.