Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/30, I/31

An, am, an dem, præpoſ. k, ke, ad: bis an den Berg laufen, až k wrchu běžeti; 31 ein Bothe an mich, poſel ke mně. 2. do, ad: von dem Morgen, bis an den Abend, od rána až do wečera. 3. v, při, apud, iuxta, ad: am Thore ſtehen, v brány, při bráně ſtáti. 4. na, in: an die Wand hängen, na ſtěnu powěſyti; an der Wand hangen, na ſtěně wiſeti. 5. mjſto in Anſehung, z ohledu, wzhledem, reſpectu: arm am Geiſte, chudý duchem, z ohledu na ducha. 6. po, z, ex: einen an der Stimme erkennen, někoho po hlaſe, z hlaſu poznati. 7. o: an Pfingſten, o letnicých, an Weihnachten, o wánocých; den Kopf an die Wand ſtoßen, hlawu o ſtěnu vdeřiti. 8. za, penes: an der Hand führen, za ruku wéſti. 9. krom toho ſe to an rozličným způſobem w naſſem gazyku wykládá, ku př. an den Tod denken, na ſmrt pamatowati, o ſmrti myſlyti; es iſt nichts an der Sache, nic nenj na tom, po tom, to geſt ničemná wěc, eſt nihili, nic nenj z toho; an ſich, an und für ſich, ſamo w ſobě, per ſe; die Neuſtadt an der Wag, nowé měſto nad wáhem; an Statt, mjſto, loco; am dritten Tage, třetjho dne, w třetj den; am Tage des Gerichts, w den ſaudu, w ſaudný den; ſich an einen Stein stoßen, o kámen ſe vrazyti; ſein Haus stößet an das meinige, geho dům ſe dotýká mého; ſich an etwas ſatt eſſen, něčeho ſe nagjſti.

Strany zdroje: I/253

Greifen, v. irr. ich griff, gegriffen, 1. v. n. ſahati, ſáhnauti, popadnauti, chopiti ſe, vgjti, arripere; nach dem Degen greifen, chopiti ſe meče; nach dem Halſe greifen, za krk popadnauti. 2) fig. einem in das Handwerk greifen, do řemeſla někomu ſahati; die Wunde greift um ſich, rána ſe rozgjdá, rozžjrá; zur Strafe greifen, treſtu vžjwati, einem unter die Arme greifen, někomu pomáhati. 3) makati, ohledowati, contrectare; der Arzt greift an den Puls, lekař ohleduge puls; man kann es ja mit Händen greifen, mužeť ſe to rukama makati. 2. v. a. ergreifen, lapiti, polapiti, chytiti, popadnauti, gjmati, capere. Das Greifen, ſáhánj, makánj, gjmánj, lapenj.

Strany zdroje: I/254, I/255

Grob, adj. hrubý, tluſtý, craſſus; comp. gröber, hrubſſj; ſuperl. gröbſte, neyhrubſſj; grobes Mehl, hrubá mauka; grobes Papier, tluſtý papjr; grob werden, zhrubnauti, hrubnauti; grobes Garn, křečná přjze; grobes Geld, weliké, ſſiroké penjze pl.; grobes Geſchütz, weliká, hrubá, těžká ſtřelba. 2) fig. nezdwořilý, ġrobiánſký; ein grober Menſch, nezdwořák, hrubeš, grobián ġrobián , člowěk 255 nevčeſaný, newypitwaný; fœm. nezdwořačka; ein grober Bauer, chrapaun, ſlamotrus; ein grober Flegel, hulwát; ein grober Scherz, hlaupý, nezdwořilý žert; das iſt zu grob, to geſt přjliš; grobe Stimme, tluſtý hlas; grobe Glieder, neohrabané audy; grobe Hände, hmotné ruce; grobe Sinne, tupj ſmyſlowé; grobe Arbeit, těžká práce; eine Sache aus dem groben, aus dem gröbſten arbeiten, něco z wětſſjho, (z hruba, mor. z wětſſa) dělati, wyprawiti; ein grober Fehler, weliká chyba. adv. zhruba, tluſtě, craſſe; grob ſtoßen, zhruba tlaucy; grob ſchreiben, tluſtě pſáti; grob ſingen; kozmicý zpjwati, hirquitallire. 2) fig. nezdwořile, hlaupě.

Strany zdroje: I/255

Groß, adj. weliký, magnus; comp. größer, wětſſj, major; ſuperl. größte, neywětſſj, maximus; ſehr groß, přeweliký, náramný, ingens; groß an Thaten, welikočinný. 2) fig. groß werden, růſti, zweličeti, weličeti, crescere; das Uebel wird größer, zlé ſe rozmáhá, wzmáhá; größer machen, zwětſſiti, nadwětſſiti, přiwětſſiti; groß machen, weličiti něco; ſich groß machen, roztahowati ſe, welikým ſe činiti, wypjnati ſe, rozdjrati ſe; eine große Anzahl, drahný počet; die Großen, welicý páni; ein Großes, mnoho, mnoho peněz; das hat was großes zu bedeuten, to má mnoho na ſobě, to mnoho wyznamenáwá. adv. welice; fig. groß achten, wyſoce wážiti; womit groß thun, chlubiti ſe, honoſyti ſe, wychlaubati ſe něčjm; groß thun, na pány hráti, wyſoce ſobě počjnati; großentheils, größtentheils, wětſſjm djlem, na wětſſjm djle.

Strany zdroje: I/256, I/257

Grund, m. dno, fundus; der Grund des Meeres, dno moře; zu halben Grunde fiſchen, chytati na lehko; zu Grunde gehen, zahynauti, vtonauti; fig. na mizynu přigjti, wepſý gjti, na koráb geti; ein Schiff in den Grund bohren, lodj proſtřjleti. 2) fig. ġrunt; auf den Grund gehen, nečo něco důkladně, ġruntowně wyſſetřowati, ohledowati; vom Grunde meines Herzens, z celého ſrdce, z ġruntu ſrdce. 3) dolina; das Dorf liegt im Grunde, wes ležj w dolině. 4) půda; ġrunt; weiße Blumen auf ſchwarzem Grunde, bjlé kwětiny na černé půdě; ein leimiger Grund, hliniſſtná půda. 5) des Leders, gádro, nervus. 6) des Gebäudes, ġrunt, základ, fundamentum; von dem Grunde aus aufführen, z ġruntu wyſtawěti; eine Stadt in den Grund zerſtören, měſto z kořen, z kořene wywrátiti; in Grund und Boden verwüſten, ſſmahem popleniti, do ġruntu zkazyti, fig. er iſt im Grunde verdorben, geſt na prach pokažen; die erſten Gründe der Weltweisheit, prwnj počátkowé mudrctwj; aus dem Grunde verſtehen, důkladně, z gruntu ġruntu rozuměti. 7) dů 257 wod, důkaz, důklad, argumentum; wichtige Gründe, důležité přjčiny; im Grunde iſt es doch nicht wahr, w ſobě to předce nenj prawda. 8) Grund und Boden, ġrunt; liegende Gründe, ġrunty, pl., nemowitj, pozemſſtj ſtatkowé.

Strany zdroje: I/257

Grund-, ġruntownj; das Grundbuch, ġruntownj knjha. 2) základnj, ſpodnj, fundamentalis; das Grundgeſetz, základnj, zemſký zákon; die Grundlinie, základnj, ſpodnj čára. 3) hlawnj; die Grundregel, hlawnj prawidlo. 4) půwodnj, prwotnj; die Grundſprache, prwotnj, půwodnj gazyk; der Grundſtoff, prwotnj, žiwelná čáſtka. 5) ſtežegný, cardinalis; die Grundzahl, čjſlo ſtežegné. adv. im guten Sinne, wyſoce, pře-, z ġruntu; grundgelehrt, wyſoce včený; grundgütig, předobrotiwý. 2) im nachtheiligen Verſt. prach-, grundfalſch, prachfaleſſný; das iſt grundfalſch, to ge pauhá lež; grundböſe, prachzlý; grundfaul, prachleniwý.

Strany zdroje: I/257

Gründen, v. a. ġrunt kláſti, zakládati, založiti, ol. oſnowati, fundare. 2) ġruntowati, ġrunt dělati. 3) fig. gegründet, vtwrzen, založen; důwodný, prawdiwý; worauf gründen ſie ſich? gaké máte důwody? das iſt gegründet, to ge prawda.

Strany zdroje: I/260, I/261

Haben, v. n. irr. ich habe, du haſt, er hat, Imp. ich hatte, mjti; von einer kurzen Zeit, poměti, habere; da haſt du, na, ná; da habt ihr, nate, náte; er hat zu leben, má z čeho; er hat zu bezahlen, může zaplatiti, ge s zaplacenj; Zeit haben, mjti kdy, po chwjly; der Fluß hat kein Waſſer, w řece nenj wody; fig. Sie haben zu befehlen, račte poraučeti; zu thun haben, 261 mjti co dělati; du haſt gut ſagen, tobě geſt lehce řjcy; es hat keine Gefahr, nenj ſe čeho báti; es hat ſeine Richtigkeit, to má ſwé mjſto, to geſt ſamo w ſobě; das hat nichts auf ſich, to nic nedělá. 2) doſtati; fürs Geld iſt alles zu haben, za penjze ge wſſechno k doſtánj. 3) v. auxil. býti; ich habe geleſen, četl gſem, gá gſem četl.

Strany zdroje: I/262

Haft, m. drženj, pewnoſt; die Sache hat keinen Haft, to nenj pewné, nic to nedržj. 2) dim. Häftchen, Häftlein, ſ. Häftel.

Strany zdroje: I/262

Haften, v. n. wězeti, hærere; da haftet es, zde to wězý. 2) držeti. 3) fig. haften bleiben, pozaſtawowati ſe; bey ihm haftet nichts, nic ſobě nepamatuge; für jemanden haften, za někoho ſtáti, práw býti.

Strany zdroje: I/33

Anders, anderſt, 1. adv. gináč, gináče, ginák, aliter, ſecus. Anders, als, gináč, nežli, ſecus, ac; aliter, atque. 2. conj. ſyc, ſyce, quidem; wenn anders, geſtliže, pokudž, ſiquidem. 3. adj. giný, á, é, ginačegſſj, alius, diuerſus. Er wird mit den Jahren ſchon anders werden, wſſak on bude ginačegſſj, až bude ſtarſſj. Das iſt etwas anders, to geſt něco giného, to geſt giná wěc, hoc eſt aliud. Anders machen, ſ. ändern. Anders werden, proměniti ſe.

Strany zdroje: I/264, I/265

Halten, v. irr. du hälſt, er hielt, gehalten. 1. v. a. držeti, tenere; halt es feſt, drž to pewně; bey der Hand, za ruku držeti. 2) chowati, portare; ein Kind auf den Armen, chowati djtě na rukau. 3) Etwas vor das Geſicht, něco před oči kláſti. 4) fig. Ein Ding gegen das andere, gedno s druhým ſrownáwati; einem die Stange, nadržowati někomu; Jemanden kurz, zkrátka, na vzdě držeti; beym Worte, za ſlowo wzýti; das Maul offen halten, hubu otewřenau mjti; b) das Maul, hubu ſtauliti; halt das Maul! drž hubu, zaraz! er hält damit zurück, ſkrýwá, tagj ſe s tjm; geheim halten, zatagiti; ſich halten, zadržeti ſe; den Zorn zurück, zadržeti hněw. c) Jemanden frey, platiti za někoho, wydržeti někoho; ſchadlos, nahraditi ſſkodu. d) Etwas bereit halten, něco po hotowě mjti. e) Er wird wie ein Hund gehalten, chowagj ho gako pſa, nakládagj s njm gako s pſem. f) Vieh, Pferde, Hunde, dobytek, koně, pſy chowati; Kühe, krawařiti; Haus, hoſpodařiti; Hof, dworem býti. g) Hochzeit halten, ſwadbu mjti, ſwadbu ſtrogiti, wyſtrogiti; Kirchweih, poſwjcenj mjti, ſtrogiti, poſwjcenjčkowati; einen Landtag, ſněmowati; Gebeth, modliti ſe, pomodliti ſe; Geſpräch, rozmlauwati; eine Rede, Predigt, řeč mjti, (řečňowati), kázanj mjti; Schule, ſſkolu mjti (držeti); die Mittagsruhe, polednjčka požjwati; das Mittagmahl, obědwati; das Abendmahl, wečeřeti; h) die Gebothe Gottes, přikázanj Božj zachowáwati; einen Feſttag, ſwátek ſwětiti, ſlawiti; Faſttag, poſtiti ſe, půſt mjti. i) Wie hoch halten ſie dieſen Ring? gak wyſoko ſobě wážjte ten prſten? hoch, 265 gering halten, wyſoce, málo wážiti; er hält viel darauf, mnoho na to držj, dáwá; er hält nicht viel auf das Eſſen, neſtogj, nedbá o gjdlo; auf Träume, ſnům wěřiti. k) Ich halte ihn für einen ehrlichen Mann, mám ho za poctiwého muže; genehm, za dobré vznati, vznáwati; für übel, za zlé mjti; für eine Sünde halten, za hřjch pokládati. 2. v. n. držeti; der Strick hält, prowaz držj. 2) fig. a) das hält nicht Stich, to nemá ſtánj, mjſta. b) das Faß hält zwey Eymer, ſud má dwě wědra. c) ſtill halten, zaſtawiti ſe, ſtáti; halt! ſtůg! ſtůgte! Halte machen, zaſtawiti ſe, zůſtati ſtáti. Inne halten, im Leſen, přeſtati čjſti. d) Stand halten, doſtáti; držeti ſe, ſtálým býti. e) das Feld halten, polem ležeti, w poli zůſtati. f) Es mit dem Könige, krále ſe přidržeti, podlé krále ſtáti. g) Das wird ſchwer halten, to půgde s těžkem, těžko; wie hälts? gak ge? gak ſe děge? 3. v. rec. ſich gut halten, dobře ſe chowati, držeti; dieſes Obſt hält ſich nicht, owoce toto ſe nenechá chowati.

Strany zdroje: I/265, I/266

Hand, f. pl. Hände, ruka, manus, dim. das Händchen, Händlein, ručička, die hohle Hand, der Handteller, dlaň, vola, palma; geballte Hand, pěſt, pugnus, eine Handvoll, die Gaufe, hrſt; beyde Hände voll, přehrſſtlj; die rechte Hand, prawá ruka, prawice; die linke Hand, krchá, lewá ruka, lewice: Hand in Hand, za ruce; die Hände falten, ruce ſpjnati, ſepnauti; die Hände über dem Kopfe zuſammenſchlagen, rukama lomiti. 2) fig. Unter der Hand, pod rukau, podtagj; Hand an etwas legen, něco začjti; Hand an ſich ſelbſt legen, zabiti ſe, žiwot ſobě wzýti; aus freyer Hand, od ruky; es hat weder Hand noch Fuß, nemá to ani hlawy ani paty; freye Hände laſſen, nechati komu na wůli; ich habe ihm zehn Gulden auf die Hand gegeben, dal ſem mu 266 deſet zlatých záwdawku; die Hand mit im Spiele haben, pleſti ſe w něco, býti při něčem; bey der Hand haben, před rukama, na ſnadě, pohotowě mjti; zur Hand gehen, ku pomocy přiſpjwati, pomáhati; rechter, linker Hand, po prawé, lewé ſtraně; w prawo, na prawo; w lewo, na lewo; aus den Händen laſſen, puſtiti z ruky; aus einer Hand in die andere, z ruky do ruky; vor der Hand, nynj zatjm; vor der Hand ſeyn, im Kartenſpiele, před rukau býti, wydáwati; hinter der Hand, za rukau; nach der Hand, potom.

Strany zdroje: I/270

Hauen, v. a. irr. ich hieb, habe gehauen, ſekati, ſeknauti, tjti, raubati, cædere; einem den Arm vom Leibe hauen, vtjti komu rameno; einen krumm und lahm, poſekati, a schromiti; die Feinde in Stücke, nepřátely na kuſy, na caparty rozſekati, ſeſekati; ſich durch die Feinde, proſekati ſe ſkrze nepřátely; es iſt weder gehauen, noch geſtochen, prov. nemá to ani hlawy ani paty. Hauend, hiebweiſe, ſečmo, cæſim. 2) fig. über die Schnur, přes přjworu wrcy, meze přeworati, meze překročiti; in die Pfanne, poſekati. 3) Hafer, owes ſekati, ſýcy, metere. 4) Einen Baum, ſtrom porazyti, porážeti, raubati. 5) Holz hauen, dřjwj ſſtjpati, kálati, findere ligna. 6) teſati, oteſáwati, aſciare. Ein Bild aus Holz, obraz ze dřewa wyteſati. 7) Von wilden Schweinen, ſekati, kleklati klektati . 8) In Stein, na kameni wyryti, rýti. 9) Mit der Ruthe, metlau ſſlehati, ſſwjhati, mrſkati, ſſupnauti, mor. ſſibnauti. 10) Erz, rudy železem dobýwati. Das Hauen, ſekánj, tětj, rubánj; ſeč, ſečba, ſekanice.

Strany zdroje: I/275

Heilſam, adj. hogitedlný, vzdrawugicý, medicus, 2) ſpaſytedlný, proſpěſſný, vžitečný, ſalutaris. adv. —ně, dobře; das iſt der Geſundheit heilſam, to ſlaužj ke zdrawj.

Strany zdroje: I/276

Heiſſen, v. irr. ich hieß, geheiſſen, 1. v. a. nazwati, nazýwati, gmenowati, řjkati, appellare; Jemanden kurz und lang heiſſen, přezdjwati, nadáwati někomu; Jemanden einen Narren, Eſel heiſſen, někomu bláznů, oſlů nadáwati; Jemanden willkommen heiſſen, wjtati, přiwjtati někoho; fig. das heiß ich ſchlafen! to geſt ſpanj! Etwas gut heiſſen, něco za dobré vznati. 2) weleti, jubere; wer hat dich das geheiſſen? kdo ti to welel, poraučel? 2. v. n. prawiti ſe, řjkati ſe, dici; es heißt, wir haben Frieden, prawj ſe, že máme pokog, že prý (prey) máme pokog; es heißt für gewiß, za giſto ſe twrdj, vgiſſťuge, giſtj ſe. 2) ſlauti, nazýwati ſe, gmenowati ſe, vocari; wie heiſſeſt du, gak ſe gmenugeš, gak ti řjkagj. 3) fig. das heißt, to geſt. 4) Was ſoll das heiſſen, co to má býti, co to znamená. Das heißt nichts, to nenj nic.

Strany zdroje: I/278

Heraus fahren, v. n. wygeti. 2) fig. Es fuhr mir heraus, wyſkočilo mi to (z huby).

Strany zdroje: I/278

Heraus geben, v. a. wydati, wyndati; wen dáti; zum Fenſter heraus geben, oknem wyndati; aus der Kiſte, z truhly wyndati; ich habe ihm 16 Groſchen darauf heraus gegeben, wydal, dodal ſem mu na to 16 čeſkeych; ein Buch heraus geben, wydati knjhu na ſwětlo.

Strany zdroje: I/278

Heraus kommen, v. n. wygjti, wycházeti; wen gjti, exire. 2) fig. Es kommt auf eines heraus, přigde na gedno, gedno geſt; das käme ſchön heraus! toby bylo pěkné! toby pěkně wypadalo! wenn es heraus kömmt, proneſeli ſe to? dabey kommt nichts heraus, z toho nic newygde, nepogde žádný vžitek.

Strany zdroje: I/279

Herhaben, v. n. irr. od někud mjti; wo haſt du es her? odkud to máš?

Strany zdroje: I/280, I/281

Herum, adv. okolo, wůkol, circa, circum; ſich im Kreiſe herum drehen, do kola ſe točiti; Rings herum, kolem okolo; herum trinken, kolem pjti; herum ſitzen, kolem ſeděti; in dem ganzen Hauſe herum gehen, po celém domě choditi; etwas mit ſich herum tragen, něco s ſebau noſyti. 2) mit Zeitwörtern für um, o-, ob-, drehe es herum, otoč to; ſich herum drehen, do kola ſe točiti; kehre es herum, 281 obrať to. 3) den ganzen Tag müßig herumgehen, celý den přechoditi. 4) Er muß da herum wohnen, tu někde muſý zůſtáwati.

Strany zdroje: I/281

Herum gehen, v. n. obcházeti; procházeti ſe; das geht mir ſehr im Kopfe herum, to ſe w hlawě kolácý, kolotá; to mne welmi hněte. 2) ſtraſſiti. ſ. Umgehen.

Strany zdroje: I/284

Hierauf, adv. potom, přitom, natom; na to.

Strany zdroje: I/284

Hierdurch, adv. tudy, tady, tudyto, zde weſkrz; tjm, ſkrze to.

Strany zdroje: I/284

Hierein, adv. ſem, w to, do toho, k tomu.

Strany zdroje: I/284

Hierfür, adv. za to, ſ. Dafür.

Strany zdroje: I/284

Hiernach, adv. dlé toho, potom, na to.

Strany zdroje: I/284

Hiernächſt, adv. tu wedlé, bljže; mimo to.

Strany zdroje: I/284

Hierüber, adv. přes to, o tom; hierüber geht nichts, nad to nic nenj; verwunderts du dich hierüber? diwjš ſe tomu?

Strany zdroje: I/284

Hierum, adv. o tom, tady, o to, w tom okolj.

Strany zdroje: I/284

Hierzwiſchen, adv. mezy to, mezy tjm.

Strany zdroje: I/284

Himmel, m. nebe, cœlum; (nebeſa, cœli ); Der Tragehimmel, nebeſa; um Himmelswillen, pro Boha, pro Pána Boha; das weiß der Himmel, to ſám Bůh wj; der Himmel ſey gelobt, buď Bohu chwála! chwala Bohu!

Strany zdroje: I/285

Hin, adv. tam, illuc; hin und her, ſem a tam; hin und wieder, leckdes, paſſim; längſt dem Ufer hin, po břehu; Mode hin, Mode her! což ge mi do kroge; er iſt ſchon hin, ge ten tam, ge po něm, geſt po něm weta; es iſt ſchon hin, giž ge to tam, fuč; hin iſt hin, co tam, to tam; meine Freude iſt hin, giž ge po mé radoſti; es geht noch hin, geſſtě to progde; obenhin, ledabylo, lecgaks, powrchně. 2) vor Zeitwörtern, tam: hinlaufen, tam běžeti; hingehen, tam gjti.

Strany zdroje: I/285

Hinaus, adv. wen, foras; hinaus mit ihm, wen s njm! das gehet auf eins hinaus, to ge gedno; ich merke, wo ſie hinaus wollen, rozumjm, kam bigj, co tjm chtěgj; über etwas hinaus ſeyn, gehen, nedbati na něco, newſſjmati ſobě něčeho. 2) vor Zeitwörtern: wen, wy: hinaus fahren, wen geti, wygeti; hinaus werfen, wen hoditi, wyhoditi, wen wyhoditi; ſ. Aus.

Strany zdroje: I/285

Hingehen, v. n. tam gjti; dogjti; gehe hin, gdi, dogdi tam; ich will morgen hingehen, zeytra tam dogdu, půgdu. 2) fig. a) progjti; das gehet noch hin, to geſſtě progde; b) vtécy, vgjti, minauti; darüber gehet die Zeit hin, tjm čas vteče; c) etwas hingehen laſſen, něco prominauti.

Strany zdroje: I/286

Hinlangen, 1. v. a. podati, porrigere. 2. v. n. ſtačiti, ſufficere; dazu langen meine Kräfte nicht, s to negſem.

Strany zdroje: I/286

Hinter, præp. za, poſt; hinter dem Ofen, za kamny; hinter mir, za mnau; hinter einander, po ſobě, za ſebau; er kann weder hinter ſich, noch vor ſich, nemůže ani před ſe ani za ſe, to geſt, nikam; hinter etwas kommen, něčeho ſe domakati, dowěděti, doſkaumati; einen hinter das Licht führen, omámiti, oſſiditi někoho; ich will es mir hinter das Ohr ſchreiben, budu ſy to pamatowati; hinter her, po, po někom, potom, du wirſt es hinter her bedauern, pak toho budeš pykati.

Strany zdroje: I/36

Angehen, v. n. ſ. Gehen. 1) k někomu přigjti, přiſtaupiti, na někoho gjti, adire, convenire aliquem. 2) týkati ſe, dotýka i ſe, adtinere; er geht uns in etwas an, geſt troſſku náš přjtel, t. g. daleký. Přjſl tkla ſe kopřiwa plotu. Die Sache gehet dich an, ta wěc ſe tebe tkne, týče; was gehts mich an? což mi do toho? co geſt mně po tom? Es geht mich nichts an, nic mi do toho, nic mně po tom nenj. 3) naſtáwati, půwod bráti, začjti ſe, začjnati ſe, initium capere. Die Predigt iſt noch nicht angegangen, kázanj ſe geſſtě nezačalo; der Sommer , der Winter @ geht wieder an, léto, zyma @ zas naſtáwá, zas přicházý; es iſt ein Feuer angegangen, oheň ſe ſtrhl, chytilo ſe, zapálilo ſe. Das Obſt geht an, owoce nahnjwá, kazý ſe. Angegangenes Obſt, nahnilé owoce. Angegangenes Fleiſch, oſlzlé maſo. 4) mocy ſe ſtáti, fieri poſſe. Das geht nicht an, to ſe nemůže ſtáti, to negde, nepůgde. 5) progjti, die Hitze geht noch wohl an, horko geſſtě progde.

Strany zdroje: I/293

Hopfen, m. chmel, humulus, L. Hopfen pflücken, chmel čkáti, ſſkubati; es iſt Malz und Hopfen an ihm verlohren, nic nebude wjce do něho; das Bier hat zu viel Hopfen, to piwo geſt přjliš chmelné.

Strany zdroje: I/293

Hören, 1. v. a. ſlyſſeti, poſlauchati, poſlechnauti, audire; fig. er höret nicht darauf, nedbá na to; nedáwá pozoru. 2. v. n. ſlyſſeti, poſlyſſeti, vſlyſſeti; er hört ſchwer, nedoſleychá; ſagen hören, doſleychati; ſich hören laſſen, dáti ſe ſlyſſeti; laß hören, powěz, ať vſlyſſjme; das läßt ſich hören, to dobře znj. Das Hören, ſlyſſenj; Hören und Sehen, ſluch a zrak.

Strany zdroje: I/298

Ihm, dat. pron. pers. gemu, mu, ei. Gieb es ihm, dey mu to; ihm wollen wir es ſagen, gemu to powjme, ſ. Er.

Strany zdroje: I/299

Immer, adv. wždy, wždycky; ich dachte immer, er würde —, měl ſem wždy za to, že —. 2) pokaždé; ich erſchrecke immer, pokaždé ſe leknu. 3) ſtále, pořád; man höret immer etwas Neues, pořád ſe něco nowého ſlyſſj; es regnet doch immer, wždyť pak pořád prſſj. 4) ť, ž; dennoch iſt er immer klüger, als du, předceť geſt rozumněgſſj než ty; wo mag er doch immer ſeyn, kdež pak geſt; legen ſie immer noch zu, geſſtěť něco přidagj; er mag es immer behalten, nechť ſy to nechá, ať ſy to nechá; er kann immer gehen, ať gde. 5) gakkoli, byť, ačkoli; ſo arg du immer biſt; ačkoli zlý gſy. 6) zatjm; ich will immer gehen, zatjm půgdu.

Strany zdroje: I/299

Immerhin, adv. ſ. Immerfort. 2) wždy; wer böſe iſt, der ſey immerhin böſe, kdo geſt zlý, ať geſt wždy. 3) meinetwegen, pro mne; es kann immerhin geſchehen, pro mne, nechť ſe to ſtane.

Strany zdroje: I/302

Ja, adv. ano, tak; haben ſie ihn geſehen? Ja, widěli ho? ano. Sie wiſſen es ja, wždyť (dyť) to wědj; mor. weť; ja, es iſt ſo, tak geſt. 2) wſſak; ich habe dich ja geſehen, wſſak (gak) gſem tě widěl; ale, utique; mich dürſtet ja nicht, ale mně ſe nechce pjti. 3) ſage es ja Niemand, neřjkeyž to žádnému; verliere es ja nicht, neztratiž toho; wenn er ja nicht bleiben will, ſo mag er gehen; nechceli zůſtati, ať gde; ja was wollt’ ich ſagen, medle co pak ſem chtěl řjcy; ja wohl, ba, ano, arcyť, owſſem; ja ſogar, nýbrž, alebrž, anobrž, quin imo.

Strany zdroje: I/304

Jammer, m. kwjlenj, hořekowánj, nařjkánj, ejulatus. 2) bjda, pſota, mizyna, hoře, miſeria; in Jammer und Arbeit ſeyn, wepſý býti; es iſt ein Jammer anzuſehen, geſt to k vſtrnutj, vor Jammer vergehen, bjdau, pſotau hynauti; das iſt doch Jammer Schade, to ge welice k politowánj, hrozná ſſkoda. 3) padaucý nemoc; den Jammer haben, padaucý nemoc mjti.

Strany zdroje: I/304

Jawort, n. přjpowěd, ſlowo na to; er hat das Jawort gegeben, dal ſwé ſlowo, ſwolil k tomu.

Strany zdroje: I/304

Je, part. wždy; es iſt je einer reicher als der andere, wždy geſt geden bohatſſj než druhý; je und je, obs. po wſſe čaſy; von je her, wždycky, hned z počátku (ſprwu), od ſtarodáwna. 2) kdy, wer hat ſolches je geſehen, kdo to kdy widěl; niemand hat Gott je geſehen, Boha nikdá žádný newiděl. 3) gak; ſie lachet und weinet, je nachdem es ihr einfällt, pláče, a ſměge ſe, gak gj napadne. 4) po; je zwey und zwey, po dwau, wždy dwa a dwa; je tauſend, po tiſýcy. 5) čjm — tjm; es wird je länger je ſchlimmer, čjm dál tjm hůř; je länger je lieber, a) cjm čjm dýl, tjm ljpe. b) das Bitterſüß, potměchuť, ſladká hořká. c) der Nachtſchatten, Jerycho.

Strany zdroje: I/305

Jedoch, conj. ale, wſſak; wſſak ale; alebrž; předce wſſak; es ſchmeckt bitter, jedoch es iſt nichts Böſes, hořce to chutná, ale nic to zlého nenj; ich erlaube es dir, jedoch unter der Bedingung, dowolugi ti to, wſſak pod tau (s tau) wýminkau.

Strany zdroje: I/40

Ankommen, v. n. 1) přigjti, přicházeti, aduenire; reitend oder fahrend, přigeti, zu Waſſer, připlauti, připlawiti ſe. 2) do ſlužby ſe doſtati, auřad obdržeti; er kam bald an, brzo do ſlužby přiſſel, brzo auřadu doſſel. 3) ſchoditi s něčjm, pochoditi s něčjm; ſie iſt ſehr wohl angekommen, welmi dobře ſchodila, pochodila, i. e. wdala ſe. 4) naběhnauti, zle pochoditi, zle ſy poſlaužiti; da kam er übel an, to ſy naběhl. 5) napadnauti, podgjti, inceſſere; es kommt mich ein Froſt an, zyma mne napadá, rozrážj; der Schlaf kam ihn an, ſen ho obkljčil, zachwátil; es iſt ihn eine Luſt, ein Verlangen angekommen, přiſſla mu chut, zachtělo se mu. 6) přicházeti; es kommt mir ſchwer an, dieſes zu laſſen, těžko mi přicházý, toho nechati. 7) záležeti, intereſſe, referre; auf dich allein kommt es an, genom na tobě to záležj. 8) týkati ſe, běžeti o něco, agi; es kommt hier auf die Ehre an, to ſe cti týká; es kommt auf Leib und Leben an, běžj tu o žiwot; hier kommt es bloß aufs Geld an, přigde tu toliko na penjze.

Strany zdroje: I/314, I/315

Kein, keiner, adj. žádný, ol. (nižádný, nikto), nullus; ſage es keinem, nikomu to neřjkey; es iſt kein Mann geblieben, ani muže nezůſtalo; rede mir kein Wort 315 weiter, ani ſlowa mi wjc nemluw. b) Er hat noch keine Frau, nemá geſſtě panj; er hat kein Geld, nemá peněz; es war kein Haus, nebylo domu. c) Er iſt Keiner der ſtärkſten, nenj z neyſylněgſſjch.

Strany zdroje: I/41

Anlegen, 1. v. a. přičiniti, přiložiti, přiſaditi, přiſtawiti, admovere, adponere; eine Leiter, řebřjk přiſtawiti; ein Kind (an die Bruſt), djtě přiſaditi (k prſům); einem Ketten, nekoho někoho řetězy ſwázati; einen Hund, pſa vwázati; Feuer, oheň založiti, zapáliti; einen Rocken, kužel nadjti; ein Kleid, ſſaty oblécy; Schuhe, Strümpfe, ſtřewjce, punčochy obauti; ſich anlegen, oblécy ſe, obljkati ſe; ſich an etwas anlegen, na něco ſe opřjti, podepřjti; chytati ſe, lepiti ſe, přilepiti ſe; der Roſt leget ſich an das Eiſen an, rez ſe železa chytá; ein Schloß anlegen, zámek přiwěſyti, zawěſyti, ſeram obdere; Hand anlegen, chopiti ſe něčeho, pomocy pracowati, ruku přičiniti, wtjpiti ſe; die letzte Hand anlegen, dodělati, dokončiti djlo. 2) vžiti, wynaložiti, adhibere, collocare, impendere; ſein Geld, ſeine Zeit wohl, übel anlegen, ſwé penjze, ſwůg čas dobře, zle ſtráwiti, wynaložiti, ſwých peněz, ſwého čaſu vžiti. 3) vdělati, wyſtawěti, založiti, condere. 4) vkládati, vložiti, vſtanowiti, conſtituere, imponere. 5) ſie haben es miteinander angelegt, ſpolu ſe o to ſmluwili, ſneſli, ſpikli, ſpolu to oſnowali, ſtropili; es iſt darauf angelegt, to ſe kuge, obmýſſlj, tropj, o to ſe vſyluge. 2. v. n. k břehu připlauti, přiſtati.

Strany zdroje: I/321

Kleben, 1. v. n. lepiti ſe, přiljpati ſe, lnauti, lepnauti, adhæreſcere. 2) chytati ſe; die Kletten kleben, řepjky ſe chytagj. 3) fig. a) Irgendwo kleben bleiben, někde vwjznauti. b) Die Hände kleben laſſen, klebrige Hände haben, lipawé prſty mjti. c) wiſeti, přidržeti ſe; er klebt daran, lne k tomu, na to. 2. v. a. lepiti, přilepiti.

Strany zdroje: I/322

Kleiden, v. a. obláčeti, obljkati, obljcy, ſtrogiti, induere. 2) ſſatiti, oſſatiti, odjti, odjwati, veſtire. 3) ſluſſeti, ſtáti, decere; das kleidet ihn gut, dobře mu to ſluſſj, to mu ſwědčj.

Strany zdroje: I/327

Knoten, m. vzel; Auswuchs, hrbol, bakule; mor. hrč; am Fleiſche, ſwal; am Stabe, ſuk; am Flachſe, hláwka; am Halme, članek, koljnko; dim. Knötlein, vzljk, vzljček; ſauček, koljnko; einen Knoten ſchlagen, vzliti, zavzliti, na vzel, na zádrmo, na kličku, na ſmyčku zawázati, ſmyčkowati; das iſt der Knoten, to geſt ten cwok. Ohne Knoten, bezſuký, enodis.

Strany zdroje: I/329, I/330

Kommen, v. n. irr. ich kam, ich käme, bin gekommen, gjti, přigjti, přicházeti, venire; wie geruffen kommen, práwě w čas přigjti; komm (jetzt) poď; (hernach) přiď; gefahren kommen, geti, přigeti, přigjžděti; ſie kamm hergeſchoſſen, přihárala ſem; er kommt gelaufen, běžj ſem; fig. angezogen kommen, přicházeti; bis wohin kommen, dogjti, pervenire; ans Land, na zemi wyſtaupiti; aus dem Gedränge, z tlačenice ſe doſtati; ins Bett, lehnauti; in keine Kirche, nechoditi do koſtela; aus dem Wege, s ceſty gjti, zablauditi; glücklich davon kommen, ſſťaſtně wywáznauti; in den Wurf, nahoditi ſe, namáſti ſe; ich komme hier wohl unrecht, giſtě blaudjm; komme ich hier recht? gduli dobře? Waaren kommen laſſen, pro zbožj poſlati; es iſt mir etwas in den unrechten Hals gekommen, zaſkočilo mi; er redet, wie es ihm in den Mund kommet, mluwj, co mu ſlina na gazyk přineſe; wo komme ich noch hin? kam ſe geſſtě poděgi? kde ſe octnu? wo biſt du hin gekommen? kam ſy ſe děl, doſtal? wie biſt du hieher gekommen? kdes ty ſe tu wzal? Aus den Augen, zmizeti; kommenden Montag, přjſſtj pondělj. 2) fig. a) Scharf an einander kommen, zle ſe do ſebe dáti, ſpeřiti ſe; an Jemanden, doſtati ſe na někoho; als er im Leſen an die Stelle kam, když ſe dočetl; aus der Noth, z nauze wywáznauti; aus den Schulden, z dluhů ſe wybiti; außer ſich, von Sinnen, ſmyſlu pozbyti, ſmyſlem ſe pominul; ich komme faſt auf den Gedanken, daß —, ſkorobych myſlil, že —; hinter etwas, na to přigjti, něco wypátrati, wyſſetřiti; hinter die Wahrheit, prawdy ſe dowěděti, dopjditi ſe; herunter, zchudnauti, přigjti na mizynu; zu kurz, ſſkodu wzýti, prodělati; jemanden gleich, wrownati ſe; zu ſich ſelbſt, ſpamatowati ſe; zu Ende, ſkončiti ſe, konec wzýti, mjti; zu Athem, ducha popadnauti, oddechnauti; zu Falle, padnauti; von Frauensperſonen, zmrhati ſe, podneſti ſe; ich kann nicht zu rechte kommen, nemohu s tjm 330 nic wyřjditi, pořjditi, tomu wyhowěti. b) Von Kräften kommen, zemdleti; zu Kräften, ſýly nabyti, zotawiti ſe, ſebrati ſe. c) Ins Sitzen, Spielen, Saufen kommen, rozſeděti ſe, rozehrati ſe, rozpiti ſe. d) Es iſt ihm zu Ohren gekommen, doneſlo ſe ho, doſſlo ho to; naſlechl to; zu ſtatten, hoditi ſe, proſpěti; ſich etwas zu Schulden kommen laſſen, něco zawiniti, zakauſnauti, zaweſti; es iſt ihm etwas darein gekommen, něco ho zaſſlo; es kommt dabey nichts heraus, nic nenj potom, nic z toho nepogde; er läßt es wohl an ſich kommen, dlauho ſe rozpakuge; es wird ſchon beſſer kommen, lépeť bude; laß es nicht dazu kommen, daß —, nedopuſť, aby —; es mag kommen, wozu es will, přiď co přiď; an den Tag, na gewo wygjti; in Ruf, rozhlaſſowati ſe, w powěſt přigjti; er kam in Ruf, na ſlowo byl wzat; das kommt auf eins, hinaus, gedno geſt; das käme ſchön heraus, toby bylo pěkné. e) Es kommt ein Wind, wjtr ſe ſtrhuge. f) Es kann kommen, může ſe ſtáti; es mag kommen, wie es will, děg ſe gak děg; es kommt ein Unglück über das andere, gedno neſſtěſtj druhé ſtjhá. g) Woher kommt das? odkud to pocházý? wie kommt es, daß —, čjm geſt to, že —. h) Wie hoch kommt das? zač geſt to? Es kommt mir auf zehn Gulden, ſtogj mne málem deſet tolarů; hoch zu ſtehen kommen, draze, draho přigjti.

Strany zdroje: I/330

Können, v. irr. n. ich kann, konnte, ich könnte, habe gekonnt, mocy, poſſe; ich kann nichts dafür, nemohu za to, negſem tjm winen; das kann nicht ſeyn, nemůže to býti, nenj možná; ich kann es nicht thun, nelze mi to včiniti. 2) vměti, znáti, wěděti, rozuměti, ſcire; könnet ihr böhmiſch? vmjteli čeſky, po čeſku? auswendig können, na zpamět, z paměti vměti. 3) Könnte er nicht indeſſen geſtorben ſeyn, nemohlliť zatjm vmřjti. Ich kann die Laſt nicht tragen, toho břemene nevneſu.

Strany zdroje: I/332

Koſten, v. n. ſtáti, býti, (koſſtowati), conſtare; das koſtet mich hundert Gulden, to mne ſtogj ſto zlatých; wie viel koſtet das Haus? zač geſt, zač přigde ten dům? das koſtet nicht viel, to nenj drahé, nepřigde draze. 2) fig. das koſtet viel, k tomu geſt mnoho potřebj; das koſtet Mühe, to geſt pracné; es koſtet dich nur ein Wort, geſt ti třeba gen promluwiti. 3) es wird den Kopf nicht koſten, nepoběhneť o hrdlo; das hat ihn ſeine Geſundheit gekoſtet, tjm, ſkrze to ztratil žiwot.

Strany zdroje: I/332

Koſten, v. a. okuſyti, okauſſeti, (koſſtowati), guſtare; koſtet dieſen Wein, okuſte to wjno. 2) fig. zakuſyti, pokuſyti; das Kind die Ruthe koſten laſſen, djtě mrſkati, aby metlu pocýtilo. Das Koſten, okuſſenj, koſſt, guſtatio.

Strany zdroje: I/334

Kränken, v. a. rmautiti, trápiti, ſaužiti, mořiti; das kränkt mich, to mne rmautj. 2) Jemands Ehre, jemanden an ſeiner Ehre, někomu na cti vbližowati.

Strany zdroje: I/337

Kriebeln, 1. v. n. hemžiti ſe, hmyzeti ſe, čmýrati ſe. 2. v. a. čmýrati, ſſimrati; Impers. es kriebelt mich in der Naſe, čmeyrá , ſſimrá mi coſy w noſe. 3) fig. čpjti; das kriebelt ihn im Kopfe, to ho čpj.

Strany zdroje: I/342

Kümmerlich, adj. nuzný, lopotný; kümmerliches Auskommen haben, nuzně ſe oháněti, nuzowoti nuzowati ſe, lopotowati ſe, lopotiti ſe to, lopotiti se, adv. —ně.

Strany zdroje: I/342

Kümmern, 1. v. a. ſtawowati. 2. v. n. kormautiti; das kümmert mich ſehr, to mne tuze kormautj; was kümmert dich das? co ge tobě do toho? 3. v. rec. kormautiti ſe, dolore affici, ſich zu Tode kümmern, vtrápiti ſe, vſaužiti ſe, ſtarati ſe; laß dich das nicht kümmern, nekormuť ſe pro to. S. Bekümmern.

Strany zdroje: I/342, I/343

Künſteln, v. a. tiplati ſe s něčjm. 2) den Wein, ſtrogiti wjno. 3) ljčiti; das iſt 343 zu gekünſtelt, to geſt přjliš wyljčeno, krauceno.

Strany zdroje: II/1

Lächerlich, adj. k ſmjchu; ſměſſný. Es iſt mir nicht lächerlich, nenj mi do ſmjchu; das iſt lächerlich, to ge k ſmjchu; etwas lächerlich machen, ſmjch z něčeho dělati. adv. ſměſſně.

Strany zdroje: II/2

Lage, f. leženj, položenj; der Stein hat keine gute Lage, kamen neležj dobře; abhängige Lage, aupad, declivitas. fig. ſtaw, okoličnoſti, přjpadnoſti; in der Lage meiner jetzigen Umſtände, w mých nyněgſjch nyněgſſjch přjpadnoſtech, gak to nynj ſe nnau mnau ſtogj. 2) wrſtwa, stratum; 3) auf dem Schiffe, řada děl. 4) die Schichten im Steine, ſlug.

Strany zdroje: II/5

Lange, adj. dlauho, dáwno; nicht lange hernach, nedlauho potom; es iſt ſchon lange her, daß —, giž geſt tomu dáwno. 2) dokuď; ſo lange ich lebe, dokuď, co žiw budu; der Krug geht ſo lange zu Waſſer, bis —, dotuď až potuď; ſo lange und nicht länger, dotuď, a nic déle. 3) das weiß ich lange, to dáwno wjm; fig. lange nicht ſo gut, mnohem horſſj; das iſt lange gut, to doſti dobré; ſo lange die Welt ſtehet, co ſwět ſwětem ſtogj.

Strany zdroje: II/5

Länge, f. dýlka, dýl, f. longitudo; ein Stück Holz in die Länge ſpalten, kus dřewa na dlauho ſſtjpati. 2) dlauhoſt; die Länge der Zeit, dlauhoſt čaſu; In die Länge wird man der Sache überdrüſſig, trwáli co dlauho, omrzý to; in die Länge ziehen, na dlauhý loket wzýti. Die Sache zieht ſich in die Länge, prodlužuge ſe to. 3) In meiner Länge, w mé weyſſce.

Strany zdroje: II/5

Längſt, adj. po, wedlé, podlé; längſt der Mauer, wedlé, při ſamé zdi; längſt dem Lande hinſchiffen, při ſamém kragi ſe plawiti. 2) dáwno; das weiß ich längſt, to dáwno wjm.

Strany zdroje: II/6, II/7

Laſſen, 1. v. n. ſtáti; das läßt ſchön, to pěkně ſtogj, ſwědčj; das würde poßierlich laſſen, k ſmjchuby to bylo; das läßt nicht für meinen Stand, to neſluſſj na můg ſtaw; es läßt, als wenn es regnen wollte, má ſe k deſſťi k deſſti ; wie läßt das? gak to wypadá? 2) puſtiti, dimittere; laß ihn gehen, puſť ho; einen Vogel fliegen laſſen, ptáka puſtiti; Blut (zur Ader) , žilau pauſſťeti pauſſtěti , puſtiti; fallen laſſen, něco puſtiti, vpuſtiti; das Seil fahren laſſen, prowaz puſtiti; laſſen ſie es gut ſeyn, puſťte to mimo ſebe, netrapte ſe tjm; ſich in den Brunnen laſſen, ſpuſtiti ſe do ſtudnice. 3) nechati, sinere; der Gärtner hat das Obſt erfrieren laſſen, zahradnjk nechal owoce zmrznauti; Jemanden laſſen, někoho nechati, ſe ſtrhnauti; er läßt es doch nicht, předce toho nenechá; das Feuer ausgehen laſſen, oheň nechati wymřjti. 4) přeſtati; wir wollen es dabey bewenden laſſen, přeſtanem na tom; eine Sache liegen laſſen, od něčeho přeſtati; das Böſe laſſen, od zlého přeſtati . 5) dáti; er läßt ſich nichts nehmen, nic ſy nedá wzýti; er will ſich nicht tröſten laſſen, nedá ſe vtěſſiti; ein Kind taufen laſſen, dáti djtě křtjti; laß ihn davon nichts merken, nic mu nedey znáti; machen laſſen, curare fieri, dáti dělat; ich laſſe dir einen Rock machen, dám ti kabát dělati; — ein Buch binden, dám knjhu wázati; — ein Haus bauen, dám dům ſtawěti; ſein Leben laſſen, žiwot dáti. 6) Wollen ſie meine Bitte Statt finden laſſen? vproſýmli něco, dáteli proſbě mé mjſto? Laß die Sache nicht zu weit kommen, včiň tomu konec; dazu will ich es nie wieder kommen laſſen, wjc ſe 7 mi to neſtane; ſie wird ihnen die Zeit nicht zu lang werden laſſen, nebude ſe wám s nj ſteyſkati; laß mich dieſes Glück genießen, popřeg mi toho ſſťěſtj. ſſtěſtj. 7) Ich habe es müſſen geſchehen laſſen, nemohl ſem tomu překazyti. 8) die Fahne fliegen laſſen, praporec rozeſtřjti. 9) Laß dir das geſagt ſeyn, rozwaž, pamatug ſy to. 10) Er läßt ſich nichts verdrießen, nic ho nemrzý; er läßt ſich vortreflich ſchmecken, dobře mu chutná; er läßt ſich nichts anfechten, nic ho netrápj; laß ihn nur erſt groß werden, gen co wyroſte; laßt mich nur kommen, gen co přjgdu; wie haſt du dir das können einfallen laſſen? gak ti to mohlo na myſl napadnauti, přigjti? er läßt ſich träumen, daß —, myſlj ſy, že —. 11) Ich weiß mich vor Freude, Schmerz nicht zu laſſen, newjm radoſtj, boleſtj co počjti. 12) Die Anſtalten laſſen es nicht anders vermuthen, z přjpraw nelze gináč ſauditi; ſein Betragen läßt es nicht hoffen, z geho chowánj nelze toho dauffati. 13) Dieß läßt ſich nicht ſagen, to ſe nemůže řjcy; davon läßt ſich viel ſagen, otom by bylo mnoho co mluwiti; dieß läßt ſich nicht denken, toho nelze myſliti; das Buch läßt ſich leſen, tu knjhu doſti mjlo čjſti; das läßt ſich hören, to ge mjlo k ſlyſſenj. 14) Ein Kind etwas auswendig lernen laſſen, djtěti weleti, aby ſe něčemu z paměti včilo; ich habe es ihm ſchon ſchreiben laſſen, welel ſem giž, aby ſe mu pſalo; er hat es mich wiſſen laſſen, wzkázal mi; er hat mich grüßen laſſen, wzkázal mne pozdrawowati; einen Brief übergeben laſſen, pſanj poſlati; laſſen ſie es mich wiſſen, wzkažte, piſſte mi; es läßt ſich niemand weder ſehen, noch hören, nenj žadného ani k widěnj (widěti) ani k ſlyſſenj (ſlyſſeti); laſſen ſie es mich doch ſehen, vkažte mi to, proſým; Waaren kommen laſſen, o zbožj wzkázati, pſáti, pro zbožj poſlati; ich laſſe es an nichts fehlen, wſſe opatřjm; laß ſehen! vkaž! laß einmal hören! powěz pak! ich werde mich dankbar finden laſſen, wděčným ſe prokáži. 15) Laß ihn kommen, zawoley ho, wzkaž pro něho; laß dir ſagen, wěř, dey ſy řjcy. 16) Ich habe mir ſagen laſſen, ſlyſſel ſem, powjdali mi, bylo mi řečeno. Laßt uns ſingen, — gehen, zpjweyme, zazpjweyme ſobě , — poďme. 18) Sich gegen Jemand heraus laſſen, někomu něco zgewiti; ſich nieder laſſen, ſednauti, poſaditi ſe; ſich auf die Knie laſſen, kleknauti, klekati. Meine Frau darf ich’s nicht wiſſen laſſen, ma má panj o tom neſmj nic wěděti.

Strany zdroje: II/7

Laſſen, 2. v. a. puſtiti; ſein Waſſer laſſen, wodu, moč puſtiti; dem Pferde den Zügel laſſen, koňowi otěž puſtiti; in die Stadt laſſen, do měſta puſtiti; hinaus laſſen, wen puſtiti; ſich hinunter laſſen, ſpuſtiti ſe; ich will es euch für zehn Thaler laſſen, za deſet tolaru tolarů wám to puſtjm, přepuſtim přepuſtjm . 2) nechati; laß es ſo wie es iſt, nech toho tak; wo haſt du das Buch gelaſſen? kdes nechal knjhy? laß ihn hier, nech ho zde; die Diebe haben ihm nichts gelaſſen, zloděgi mu nic nenechali. 3) zanechati, pozůſtawiti; ich laſſe dir nach meinem Tode einen ehrlichen Namen, pozůſtawjm ti po ſmrti poctiwé gméno. 4) přeſtati; er fängt wieder da an, wo er es gelaſſen hat, tam zas začne, kde přeſtal. 5) dáti; laſſet mir nur Ruhe, deyte mi gen pokog, nechte mne na pokogi; — Zeit, nechwáteyte, deyte mi na chwjli; für den Preis kann ich es nicht laſſen, za ty penjze toho nemohu dáti. 6) Laſſen ſie mir meine Freude, přegte mi mé radoſti; ich laſſe keinen dreyer herunter, ani trognjku neſlewjm.

Strany zdroje: II/9

Laufen, v. n. du läufſt, ich lief, gelaufen, běžeti, běhati, těkati, currere; gelaufen kommen, přiběhnauti; er lief, was man laufen kann, běžel, co mohl wyſkočiti; ſich müde laufen, vběhati ſe, vhnati ſe; ins Laufen kommen, rozběhnauti ſe; hin und her laufen , přebjhati; ſich außer Athem laufen, vdychtěti ſe; ſich lahm laufen, od běhu zchromnauti; hinein laufen, wběhnauti; durchs Laufen verrichten, odběhati; wyběhati. Bothſchaft —, poſelſtwjm běžeti; das Pferd läuft einen guten Trab, kůň dobře běžj kluſem. 2) Ljti, linauti; das Blut lief aus der Wunde, krew ſe lila z rány; die Thränen laufen ihm über die Wangen, ſlze ſe mu po ljcých ligj; die Augen laufen ihm voll Waſſer, ſlze ho poljwagj; der Schweiß lief ihm über das Geſicht, pot ſe mu po twáři lil. 3) Tecy; das Waſſer läuft mir in die Schuhe, woda mi teče do ſtřewjců; das Faß läuft, ſud teče; die Lichter laufen oder lecken, ſwjčky ſe plawj, tekau. 4) fig. a) Mit haben: Der Hund hat gelaufen, pes ſe honil, běhal. b) Mit ſeyn : In der Stadt herum —, po měſtě běhati; davon —, vtecy, prchnauti; die Zeit verläuft, čas vtjká; es läuft ein Gerücht, geſt ſlyſſeti, powjdá ſe; Gefahr —, w nebezpečenſtwj býti, přigjti; ich habe von Ohngefähr ein Wort davon laufen laſſen, náhodau ſem ſlowo o tom prořekl; das läuft wider die Ehre, to geſt, to čelj proti cti; das läuft nicht in mein Fach, to ſe mne, mých wěcý netýká; worauf wird das hinaus laufen? co z toho pogde? gaký konec to wezme? das läuft auf eins hinaus, to ge gedno; das Gebirge läuft gen Morgen, hora běžj, táhne ſe k wýchodu.

Strany zdroje: II/10

Laut, adj. hlaſytý, sonorus; adv. mit lauter Stimme, na hlas, hlaſytě, hlaſem; laut leſen, na hlas čjſti. fig. Die Sache wird laut, rozhlaſſuge ſe to.

Strany zdroje: I/46

nſehen, v. a. djwati ſe, hleděti, patřiti, podjwati ſe, pohleděti, popatřiti, pozřjti, ſ. Anſchauen. 2) ohlédati ſe, ohled mjti, ſſetřiti, wážiti, wzezřjti, reſpicere. Die Koſten nicht anſehen, autrat nelitowati, neſſetřiti. Angeſehen, adj. powažitedlný, wážený, wážný, známenitý, conſpicuus. 3) držeti, za to mjti, domnjwati ſe, že —, putare, videri; er ſah mich für ſeinen Bruder an, držel, měl mne za bratra ſwého. 4) poznáwati, widěti, znáti, animadvertere; man ſieht ihm noch keine Noth an, nenj na něm geſſtě nauze widěti, znáti, er thut alles, was er mir nur an den Augen anſehen (abſehen) kann, on by mi pomyſſlenj vdělal. 5) cýliti, ſměřowati k něčemu; worauf iſt das angeſehen? k čemu ſe tjm čelj, k čemu to ſměřuge?

Strany zdroje: II/12

Lecker, m. ljzač, linctor; die —inn, ljzačka; 2) ein junger Lecker, heyſek. 3) des Hirſches, liz (gazyk). Der Lecker ſteht ihm darnach, má na to laſkominy.

Strany zdroje: II/19

Licht, n. ſwětlo, lux; ſwětloſt, claritas; dim. das Lichtchen, ſwětýlko; es wird Licht, ſwitá, ſwitá ſe; das ſteht mir im Lichte, to mi zaclánj, zacloňuge; gehe aus dem Lichte, odſloň! mit dem Lichte ſchöckern, žáhati; fig. Hinter das Licht führen, oſſáliti, opentliti, podſkočiti někoho. 2) Licht, pl. Lichter, ſwjce, ſwjčka, candela, dim. Lichtlein, Lichtel, ſwjčička.

Strany zdroje: II/19

Lieben, v. n. milowati, sl. lubiti, amare, diligere; ich liebe dieß Kind, na to djtě gſem laſkaw.

Strany zdroje: I/48

Anſtändig, adj. způſobný, (ſſikowný), aptus. 2) náležitý, přjſluſſný, conueniens, decorus. 3) přjhodný, wděčný, whodný, acceptus, gratus. adv. způſobně, (ſſikowně), náležitě, přjſluſſně, přjhodně, wděčně, wděk, whod; das iſt mir nicht anſtändig, to mi nenj whod.

Strany zdroje: II/23

Lohnen, v. a. platiti, zaplatiti, odplatiti; lohn’s Gott; naděl Pán Bůh. Das lohnt der Mühe nicht, to neſtogj za prácy.

Strany zdroje: II/26, II/27

Luſt, f. ljboſt, potěſſenj, radoſt. Luſt an Tanzen, Reiten haben, rád tancowati, 27 gezditi; daß es eine Luſt war, až bylo mjlo; ich ſehe meine Luſt daran, mjlo mi na to patřiti; ſich eine Luſt machen, weſelj ſobě včiniti. 2) chut, chuť; dim. das Lüſtchen, chautka; ich habe Luſt zum Eſſen, Trinken, chce ſe mi gjſti, pjti; Luſt bekommen, chuť doſtati, zachutnati ſobě; die Luſt verlieren, odchutiti ſe, odnechtjti ſe; ſeine Luſt büßen, laſkominy ſetřiti; 3) pl. die Lüſte, rozkoſſe, žádoſti; den Lüſten dienen, rozkoſſj hleděti.

Strany zdroje: II/27, II/28

Machen, 2. 1. v. n. dělati; mache doch, děley, poſpěš pak! 2. v. a. dělati, robiti, činiti, půſobiti, facere; fertig machen, dodělati; ſich davon, aus dem Staube machen, prchnauti, s waňkem ſe poraditi; ſich über etwas machen, dáti ſe do něčeho; ſich an Jemand —, do někoho ſe dáti; vtécy ſe k někomu; ſich vom Berge hinab—, s wrchu sběhnauti, ſgjti; ſich auf den Weg —, na ceſtu ſe wydati; ſich auf die Seite —, odegjti. 2) einem die Rechnung —, někomu počet kláſti; ſich auf etwas Rechnung —, dauffati, nadáti ſe, že něčeho doſáhne; Lärm —, bauřku, hluk ſtropiti; ein Geſchrey —, křičeti, pokřik vdělati; Jemanden zum Sklaven —, někoho otroka, otrokem vdělati, w otroctwj vweſti; einen Gefangenen —, zagjti; ein Land zur Wüſte —, kraginu w puſtinu obrátiti; viele Schulden —, dluhů nadělati; ein Compliment —, pokloniti ſe, poklonu včiniti; ſich Jemanden zum Freunde —, přjzeň a láſku ſobě v někoho zeyſkati; zum Feinde —, někoho na ſebe rozhněwati; Jemanden ein ſaures Geſicht —, na někoho ſe mračiti, ſſkarediti; Anſtalt —, ſtrogiti ſe, chyſtati ſe; ſich allerley Gedanken —, wſſelicos ſobě myſliti; machen ſie ſich keine Sorgen, neſtaragj ſe; ſich Bedenken —, rozpakowati ſe; Bekanntſchaft —, ſeznámiti ſe; Freundſchaft —, ſpřáteliti ſe; Vorwürfe —, wyteykati, wyčjtati; den Anfang —, počjti, počjnati, začjti; einem Luſt zu Eſſen —, chuti k gjdlu dodati; Große Augen —, diwiti ſe, wytřeſſtiti, wypauliti oči; ei 28 ne Entdeckung —, wyſſetřiti něco; ſich etwas zur Pflicht —, za powinnoſt pokládati; ſein Glück —, k ſſtěſtj přigjti; mit einem gemeine Sache —, držeti s někým. 3) Man kann ihm nichts recht machen, žádný mu nemůže nic w hod včiniti; ein Gefäß rein —, nádobu wyčiſtiti, wypláknauti, wymyti ; etwas feſt—, něco vpewniti, přitužiti, vtužiti; weich —, měkčiti, rozměkčowati; ſich feſt—, oprawiti ſe; arm —, ochuditi, na chudobu, mizynu přiweſti; reich —, obohatiti; krank —, nemoc způſobiti; geſund —, vzdrawiti; ſich beliebt —, láſku zýſkati; verhaßt —, zoſſkliwiti ſe; etwas größer machen —, něco zwětſſiti; kleiner —, zmenſſiti; einen Gefangenen frey—, wězně propuſtiti; ſich naß —, zmokřiti ſe, zmočiti ſe; ſich ſchmutzig —, vſſpiniti ſe; einen luſtig —, rozweſeliti; er hat ſich bey Ihnen nothwendig gemacht, způſobil, že wám nelze bez něho býti; das macht mein Unglück vollkommen, to dowrſſilo, doplnilo mé neſſtěſtj; einem etwas weiß —, bělmo, zeleno dělati; ſich bezahlt —, ſnažiti ſe, aby byl zaplacen, zaplacowati ſy; etwas lächerlich —, z něčeho poſměch včiniti; einem etwas deutlich —, někomu něco wyſwětliti; etwas ausfindig —, něco wyhledati, wynalezti; Jemand herunter —, weytopek někomu dáti; machen ſie, das er kommt, magj ho k tomu, ať přigde; wie machen wir es, daß —, co počneme, aby —; ein Schatten macht uns oft Zittern, ſtjnu ſe čaſto hrozýme; Jemanden lachen —, rozſmjſſiti někoho, ſich etwas zu thun —, do něčeho ſe dáti; geſchwefelter Wein macht dumm, po wjně syrau zoprawowaném hlawa ztupj; ſalzige Speiſen machen Durſt, po ſlaných gjdlech chce ſe pjti; das macht Kopfweh, po tom hlawa bolj; das macht, daß er arm iſt, to ge tjm, že geſt chudý; aufrichtige Reue macht alles wieder gut, oprawdowá ljtoſt wſſecko zas naprawj; Sorgen machen vor der Zeit alt, kdo ſe ſtará, brzy ſe zſtará; einem einen Antrag —, někomu něco předložiti; kund —, oznámiti; eine Reiſe —, ceſtu konati; einen Verſuch —, zkuſyti; das macht es eben, tjm ſamým; das macht nichts, o to nic nenj. 5) Das Bette —, poſtel ſtláti; Holz —, dřjwj ſſtjpati, kálati; Butter —, máſlo tlaucy; Feuer —, oheň rozdělati, rozkřeſati; das Eſſen, die Hochzeit —, gjdlo, ſwadbu ſtrogiti; zu Gelde —, ſpeněžiti; er hat ſich viel bey dieſer Sache gemacht, při tom mnoho wydělal; dabey iſt nichts zu machen, na tom ſe nic newydělá; Sie machen es gar zu gefährlich, hrozně tjm ſtraſſjte; er iſt ſo arm nicht, als ihn die Leute machen, nenj tak chudý, gak lidé mluwj; er macht ſich ſehr arm, ſtawj ſe, dělá ſe tuze chudým; einem ein Verbrechen aus etwas —, někomu něco za prowiněnj pokládati; zum Ketzer —, někoho za kacýře wyhlaſſowati, rozhlaſſowati; er macht in dieſem Hauſe den Narren, dělá w tom domě ze ſebe blázna, ge gim w tom domě za blázna; ich mache mir nichts daraus, nic na to nedbám; viel aus nichts —, něčeho ſobě mnoho wážiti; es wird daraus wenig gemacht, nehrubě ſy toho kdo wſſjmá, wſſimne; du haſt es ſchön gemacht, tys to zbauchl! zcákl! ſplákl.

Strany zdroje: II/31

Man, pron. indefin. kann nur 1) durch ſe, mit einem Zeitworte gegeben werden: Oder 2) durch das verſchwiegene lidé, Leute; man ſpricht, powjdá ſe; man ſchreibt, pjſſe ſe; man hat es mir geſagt, powjdali mi to; man findet allerley Leute auf der Welt, na ſwětě gſau, wſſeligacý gſau wſſeligacý lidé. Auch 3) durch eine andere Perſon, man findet, nalezáme —.

Strany zdroje: II/32

Mann, m. člowěk, lid; der gemeine Mann, obecný lid; es fehlt uns der dritte Mann, třetj nám ſcházý, chybj; eine Waare an den Mann bringen, zbožj odbyti, prodati; ich kenne meinen Mann, wjm, s kým gednám; ich halte mich an meinen Mann, gá ſe držjm oſoby. 2) pl. Männer, muž, vir; dim. das Männchen, Männlein, mužjk, mužjček; bey Thieren, ſamec, dim. ſameček; ſich Mann für Mann ſchlagen, ſám a ſám, muž s mužem, ſe potýkati; Mann und Roß, gezdec s koněm; ein Wort ein Mann, ſlowo s to! ich ſtehe meinen Mann, ſtogjm za ſebe; ſechs Mann hoch, ſſeſt mužů zweyſſj; ich bin Mann dafür, gſem za to práw. 3) Manžel, maritus; an Mann bringen, za muže wdáti, wywdáti. 4) Ein armer Mann, chuďas, chudinec.

Strany zdroje: II/36

Maul, n. pl. Mäuler, huba, os; loſes Maul, paſſtěka; großes, tlama; dim. das Mäulchen, auch in der Bedeutung eines Kuſſes, hubička, osculum; das Maul aufſperren, hubu rozedřjti; das Maul wäſſert ihm darnach, má na to laſkominy; Maul machen, hubowati, hubau tlaucy; ſchiefes Maul machen, vſſkljbati ſe; ſſpauliti, ſſklebiti ſe; er redet, wie es ihm in das Maul kommt, mluwj, co mu ſlina na gazyk přineſe.

Strany zdroje: II/39

Mein, meine, mein, pron. poss. můg, má, mé; meus, mea, meum; mein Sohn! ſynu můg! meiner ſeits, z mé ſtrany; meines Theil, co ſe mne týče. 2) ſwůg, ſwá, ſwé, wenn die erſte Perſon das Subject im Satze iſt ; ich kaufe es für mein Geld, kaupil ſem to za ſwé penjze. 3) meiner, genit. oder 1. pers. mne , ſebe; errinnert euch meiner, zpomeňte na mne; ich war meiner nicht mächtig, nebyl ſem ſebe mocen.

Strany zdroje: II/41

Merken, v. a. znamenati, poznamenati, zaznamenati; merken laſſen, dáti znáti; er ließ ſichs merken, dal na ſobě znáti. 2. v. n. porozuměti, cýtiti; auf etwas —, pozorowati, pozor dáti; merke auf meine Worte, dey pozor na má ſlowa, pozorug mých ſlow. 2) pamatowati; merke dir den Ort, pamatug ſobě to mjſto.

Strany zdroje: II/47

Mitmachen, v. a. ſpolu dělati; s ginými držeti, dělati to, co druzý.

Strany zdroje: II/49

Mögen, v. n. irr. ich mag, ich möge, ich mochte, ich möchte, gemocht, Imperat. möge. I. mocy, posse, valere; hoch mögend, wyſokomocný. 2) mag; a) nechť, ať; mag er doch thun was er will, nechť dělá co chce; mag er ſie heurathen, něchť nechť ſy gi wezme. b) aſy; wo mag er ſo lange bleiben? kde pak aſy tak dlauho wězý? was mag es wohl koſten? co to aſy koſſtuge, ſtogj? c) Es mag ſeyn, wie es will, buď gak buď; es mag kommen, zu was es will, přiď k čemu přiď (přigď) ich mag kommen wann ich will, ſo —; kdykoli přigdu, tedy —; 3) bych @; ich fürchte, er möchte kommen, bogjm ſe, že přigde, aby nepřiſſel; ich möchte mich zu Tode lachen, ſmjchybych pukl; möchte er doch kommen! o by přiſſel! II. chtjti, velle; ich mag nicht, nechcy, nolo; ich möchte wohl wiſſen, wie er ſich befindet, rádbych wěděl, gak ſe má ( nicht wynacházý).

Strany zdroje: II/50

Morgen, adv. zeytra, zýtra, cras; hebe es bis morgen auf, vlož, ſchowey to k zeytřj, k zeytřku, do zeytřka; Morgen früh, zeytra ráno, Morgen Mittag, Nachmittag, Abend, zeytra o poledni, po polednj, wečjr, k wečerau; von Morgen an, od zeytřka.

Strany zdroje: II/52

Müde, adj. vſtalý, vnawený, — ſeyn, vſtalým, vnaweným býti; — werden, vſtati, vnawiti ſe; — vom Arbeiten, vpracowaný; — vom Gehen, vſſlý, ſich müde arbeiten, gehen, vpracowati ſe, vgjti ſe; hundsmüde, na prach, na žmoch vnawený, zhmožděny zhmožděný ; ein Pferd müde reiten, koně vhnati; ſich müde tragen, proneſti ſe; — laufen, vběhnauti ſe, vběhati ſe, do vſtánj ſe naběhati. 2) fig. ſytý, nawolený; ich bins müde, mrzý, omrzelo mne to, gſem toho ſyt, nawolil ſem ſe toho.

Strany zdroje: II/52

Mühe, f. ſnažnoſt, vſylj, práce; ſich Mühe geben, ſnažiti ſe, přičiniti ſe, vſylowati; Jemanden Mühe machen, prácy někomu dáti; das koſtet viele Mühe, to ſtogj mnoho práce; es iſt nicht der Mühe werth, neſtogj to za prácy.

Strany zdroje: II/53

Mund, m. vſta, pl. os; dim. Das Mündchen, vſtka, pl. hubička; der Mund läuft ihm voll Wasser, má na to laſkominy.

Strany zdroje: II/54

Münzen, v. a. mincowati, mincy bjti; das Recht zu münzen haben, práwo mjti k mincowánj. 2) fig. ſměřowati; Es war auf dich gemünzt; na tebe to ſſlo, tebe ſe to týkalo, na tebe ſměřowal.

Strany zdroje: II/55

Müſſen, v. n. muſyti, muſeti, debere; was muß der wollen? co ten aſy chce? das wird nicht geſchehen, ich müßte den gezwungen werden, to ſe neſtane, lečbych byl nucen.

Strany zdroje: II/58

Nachdem, I. adv. a) potom, post. b) gak, gakož; nachdem es kommt, gak ſe trefj, hodj. II. Conj. když, postquam; wird aber im böhm. durch den Mod. Transgress. entbehrlich, z. B. Nach dem er das gaſagt hatte, verſchied er, to powěděw, ſkonal, Statt když to powěděl, ſkonal.

Strany zdroje: II/60

Nachſagen, v. a. po někom řjkati; ſage mir nach, řjkey po mně. 2) Gutes, dobře o někom mluwiti, powjdati; das kann ich zu ſ. Ruhme nachſagen, to mohu k geho pochwale řjcy. 3) Böſes, pomlauwati, zlau zpráwu o někom dáwati.

Strany zdroje: II/61

Nächſt, superl. adv. wedlé; er ſaß zu nächſt bey mir, ſeděl hned wedlé mne; er wohnt hier nächſt, hned zde wedlé bydlj. 2) po; nächſt dir, po tobě; nächſt Gott, po Bohu; nächſt dem, po tom, mimo to. 3) onehdá; nächſt, als ich im Garten war, onehdá, když ſem byl w zahradě.

Strany zdroje: II/63

Nahe, adj. bljzký, propinquus; comp. näher, bližſſj, superl. nächſte, neybližſſj; adv. nahe, bljzko; ſehr nahe, blizaučký; nahe ſeyn, bljzko, na bljzku býti; von nahen, z bljzka; nächſter Tage, co neydřjwe; nächſtkünftigen Sontag Sonntag , přjſſtj neděli, nächſt künftige Woche, ſneděle; nächſt vergangener Nacht, wčeregſſj, minulau noc; dem Tode nahe ſeyn, bljzek ſmrti býti; nahe an vierzig Jahren, bljzko k čtyřičeti čtyřiceti letům; das geht mir nahe, to mne rmautj, hněte; nahe legen, na ſrdce kláſti. 2) der nächſte Preis, poſlednj cena; näher geben, ſlewiti, ſlewowati. 3) Eines Ehre zu nahe treten, něčj čeſt lehčiti. 4) Beynahe, málem, ſkoro.

Strany zdroje: II/64

Nahme, m. gmě, gméno, nomen; wie iſt dein Nahme? gak ti řjkagj? ſage es ihm in meinen Nahmen, řekni mu to mým gménem; ſeinen Nahmen ändern, přezděti ſe; einen großen Nahmen haben, na ſlowo wzatu býti; im Nahmen Gottes des Vaters @, we gméno otce @; in Gottes Nahmen, s Pánem Bohem; einer gleiches Nahmens, gmenáček, gmenec, gmenowec, foem. gmenownice.

Strany zdroje: II/65

Naſe, f. nos, nasus; dim. das Näschen, noſek, noſýček; eine große, chrapáč, frňak; eine große Naſe bekommen, noſatěti; der eine große N. hat, noſál, noſáč; durch die Naſe reden, huhňati, ňuhňati; der Naſe nach, za noſem; das ſticht ihm in die Naſe, to mu gde pod nos, pod fauſy; laß die Naſe davon, čuc macku, nepleť ſe do toho.

Strany zdroje: II/66

Neben, I. praep. wedlé, podlé, dle, paenes; neben dem Walde, wedlé leſa; neben einander, wedlé ſebe. 2) fig. mimo, paeter praeter ; keine Götter neben mir, žádných bohů mimo mne. II. adv. wedlé; nebenher fahren, gehen, wedlé geti, gjti; ich will es neben bey machen, chcy to při tom vdělati.

Strany zdroje: II/66

Nebſt, praep. mimo; nebſt dem, mimo to, toho; die Schweſter nebſt dem Bruder, ſeſtra s bratrem.

Strany zdroje: II/66, II/67

Nehmen, I. v. irr. a. ich nahm, nähme, genommen, nimm, bráti, wzýti, accipere; bey der Hand, za ruku; fig. bey dem Kopfe, za hlawu; beym Worte, za ſlowo; ſich viel heraus, mnoho ſobě oſobowati, oſmělowati ſe; Speiſe und Trank zu ſich, pokrmu a nápage nápoge požjwati; ich habe heute noch nichts zu mir genommen, dnes ſem doſawad nic negedl; etwas in Em 67 pfang, něco přigjti, přigmauti; etwas zu ſich, něco wzýti k ſobě, ſchowati; ſich Bedenkzeit, na rozmyſſlenau ſobě wzýti; einen Eid von Jemanden, přjſahu přigjti, přigmauti; ſich Zeit, na chwjli ſobě dáti; ſich Zeit zu etwas, vprázdniti ſe; einen Mann, Frau, za muže, za ženu wzýti, pogjti; in Beſitz, w něco ſe vwázati; fig. Flucht, vtecy, s waňkem ſe porati poraditi, prchnauti; den Weg wohin, ceſtau ſe někam bráti; Umweg, obegjti; für lieb, za wděk přigjti; ſich in Acht, na pozoru ſe mjti; ſeine Abſicht auf etwas, zřetel ſwůg na něco obrátiti; Anſtand, na rozpacých býti; etwas ſehr genau, něco přjliš ztuha bráti; er nahm das Wort, chopil ſe ſlowa; ſich albern dabey, hlaupě ſobě počjnati; zu Ohren, ſlyſſeti, zaſlechnauti; übel, za zlé pokládati ; Maßregeln, chopiti ſe proſtředků. II. v. n. Schaden nehmen, ſſkodu wzýti, ſobě vhoniti; es nimmt mich Wunder, diwjm ſe, obdiwugi ſe tomu, geſt mi to diwné; eine Wendung nehmen, obrátiti ſe.

Strany zdroje: II/73

Noth, f. těžko, těžkoſt, neſnáz, tjže; das macht mir Noth, to mi půſobj těžkoſt, neſnáz; mit genauer Noth, ſotwa, ſotwičko, s welikau těžj. 2) potřeba; ich brauche es zur höchſten Noth, na neyweyš toho potřebugi; über Noth trinken, eſſen, přes potřebu pjti, gjſti; eine Tugend aus Noth, ctnoſt z potřeby; die Noth erfordert es, potřeba to káže; es thäte Noth, ich ginge ſelbſt hin, byloby potřebj, bych tam ſſel ſám; zur Noth, z potřeby. 3) nauze; Jammer und Noth, ſwjzel, ſtraſt, lopota; in Noth gerathen, do nauze přigjti, znuzeti; Noth leiden, nauzy třjti; nuzowati ſe; mit dem hat es keine Noth, o to nenj nauze. Die Noth zwingt mich dazu, nauze mne k tomu dohánj. 4) auzkoſt; das war eine Noth! to byla auzkoſt! er hat Noth, wo ſoll er was zum Eſſen hernehmen, má auzkoſt, kde co gjſti wzýti. 5) Die Kindesnoth, porod; die ſchwere Noth, paducý nemoc.

Strany zdroje: II/73

Nöthigen, v. a. nutiti, přinutiti, cogere; ich bin genöthigt es zu thun, gſem přinucen, to včiniti; er thut es gonöthigt, bezděky to činj. 2) pobjzeti, nutkati; zum Eſſen, k gjdlu.

Strany zdroje: II/74

Nun, adv. nynj, nunc; nun weiß ichs, nynj to wjm. 2) tedy; Glauben ſie nun, daß —, myſlegjli tedy, že —. 3) nuže; nun, wie befinden ſie ſich? nuže, gakž ſe magj? nun wohlan! nuže tedy! nun, nun; nu, nu; wenn er nun ſpräche, kdyby pak řekl.

Strany zdroje: II/74

Nütz, adj. vžitečný, utilis; das iſt nichts nütze, to nenj na nic.

Strany zdroje: II/74

Nützen, v. n. proſpěti, k vžitku, platen býti, prodesse; das nützt nichts, to nenj k ničemu; was nützt es, co geſt to platno? co to proſpjwá?

Strany zdroje: II/75

Ob, praep. nad, super; ob dem Haupte, nad hlawau; ob dem Mahle, při gjdle, obědě; Oeſterreich ob der Ens, Rakauſy nad Onaſau. 2) Conj. zdali, li, zdali, an, utrum; Frage ihn, ob er es geſehen hat, optey ſe ho, widělli to; ſehe zu, ob er es iſt, podjwey ſe, geli on to; ich weiß nicht, ob ichs thue oder nicht, newjm, vdělámli to, (zdali to vdělám) čili ne; ob er? zdali on? 3) Als ob, gakoby; Gerade, als ob heute ein Feſttag wäre, práwě, gakoby dnes byl ſwátek.

Strany zdroje: II/77

Obliegen, v. n. přemocy, ſwjtězyti. 2) na péči mjti. 3) pilnu býti, oddati ſe na něco, hleděti něčeho; den Wiſſenſchaften, vměnjm ſe oddáwati, w vměnjch ſe cwičiti. 4) přjſluſſeti; Dir liegt es ob, tobě to přináležj, přjſluſſj.

Strany zdroje: II/78

Oede, adj. puſtý, zpuſtlý, desertus; ein öder Ort, puſtina, puſtotina, puſté mj to; ein Feld öde liegen laſſe laſſen , pole nechati ladem, aulehlem; öde werden, zpuſtnauti; öde machen, zpuſtiti, w pauſſť obrátiti.

Strany zdroje: II/78

Oder, Conj. nebo, anebo, aut; gib entweder Waare oder Geld, dey mi zbožj nebo penjze. 2) neboli; ich weiß nicht ob es Lob oder Tadel iſt, newjm, geli to chwála neboli hana. 3) či, čili; warum kommt er nicht? oder iſt er krank? proč nepřicházý? či geſt nemocen? du oder er? ty čili on?

Strany zdroje: I/55

Art, f. plur. Arten, plémě, plemeno, způſob, pokolenj, rod, brak, genus, modus. 2) powaha, přirozenj, rod, wlaſtnoſt, indoles, natura; aus der Art ſchlagen, ſ. Abarten. 3) obyčeg, způſob, zwyk, zwykloſt, conſuetudo, modus, mos; auf alle Art und Weiſe, na wſſechen způſob. 4) dobrý způſob, přjſluſſnoſt, ſluſſnoſt, způſobiloſt, způſobnoſt, decor; mit einer Art etwas ſagen, dobrým způſobem, přjſluſſně, ſluſſně, způſobně něco powědjti; es iſt keine Art, to nepřjſluſſj, neſluſſj.

Strany zdroje: II/80

Ohne, I. praep. bez, sine; ohne ihn, bez něho; ohne mich, bezemne; ohne Zweifel, bez pochyby; ohne Urſache, bezewſſj přjčiny; ohne Unterlaß, bez přjtrži, bez přeſtánj; ohne Scherz, bez žertu; ohne dem, bez toho. 2) krom, kromě, leč, než, praeter; ich habe keinen Freund ohne dich, nemám přjtele, krom tebe; das darf Niemand eſſen, ohne die Prieſter, toho neſmj gjſti leč kněz; es war Niemand im Hauſe ohne ein kleines Kind, nebylo žádného w domě, než malé djtě. II. adv. Er that es ohne daß ich es wüßte, bez mého wědomj to včinil; ich habe alles gehört, ohne daß ich es gewollt hätte, wſſecko ſem ſlyſſel ač nerad; er ging fort, ohne ſich etwas merken zu laſſen, odeſſel, nedaw na ſobě nic znáti, vkradl ſe; ich that es, ohne zu wiſſen, warum, včinil ſem to newěda proč; die Raupen tödten ohne den Bäumen zu ſchaden, hauſenek pobiti bez vbljženj ſtromům.

Strany zdroje: II/82

Ort, m. pl. Oerter, und Orte, mjſto, locus; dim. das Oertchen, mjſtečko, mjſtko; ein einſamer Ort, ſaukromj; ein Wind- oder Sonnenfreyer Ort, zákampj; am Meere, pomořj; unter dem Dache, podkrowj; unter der Schacht, wohin das Erz aus andern Orten zuſammen geführt wird, razump; aller Orten, wſſudy; aller Orten her, odewſſad; hieſigen Orts, zde, tuto; an einigen Orten, mjſtem; von Ort zu Ort, mjſto od mjſta; etwas an ſeinem Orte geſtellt ſeyn laſſen, něčeho tak ponechati; es bleibt an ſeinem Orte geſtellt, oſtane to tak, zůſtane při tom; meines Orts, co ſe mne týče. 2) vhel angulus.

Strany zdroje: II/85

Papier, m. papjr, charta; das Papier ſchlägt durch, papir papjr prorážj; etwas zu Papier bringen, něco na papjr napſati; grobes, hrubý. 2) ſpis; es liegt unter dem Papier, ležj to mezy ſpiſy; dim. Papierchen, papjrek.

Strany zdroje: II/86

Paß, adv. přjlehačný; das kommt mir recht zu Paß, to mi přicházý whod.

Strany zdroje: II/86

Paſſen, v. a. měřiti, k. p. cirklem. 2) v. n. a) přilehati, dolehati. b) ſe, přináležeti; das paſſet nicht hierher, to ſem nepřináležj. c) hoditi ſe, ſluſſeti; den Dieben paſſet alles, zloděgům ſe wſſecko hodj.

Strany zdroje: II/86

Paſſieren, v. n. gjti, geti fig. das paſſiert, to progde; was paſſieret neues, co ſe děge nowého? 2) v. a. tráwiti, die Zeit, čas.

Strany zdroje: II/86

Paſſierlich, adj. průchodný; průgezdný. 2) co progde; das iſt eine paſſierliche Wärme, to teplo progde.

Strany zdroje: II/87

Patſch, interj. pleſk; im Patſch, da lag es, bác, tu to leželo; Patſch, da hatte er Eins aufs Maul, pleſk, doſtal přes hubu; Patſch, (im Waſſer), žbluňk, bluňk.

Strany zdroje: I/56

Athem, m. duch, dech, dechnutj, dýchánj, halitus, ſpiritus; keichender, ſchwerer, duſſnoſt, duſſnota, dýchawičnoſt, anhelitus; Athem holen, ſchöpfen, dýchati, odychati, duch popadati, ſpirare; es benimmt mir faſt den Athem, téměřby mne to zaduſylo, ſotwa ducha popadám; in einem Athem, bez oddechu, gednjm dauſſkem; der Athem bleibt weg, dech, duch ſe krátj, tratj.

Strany zdroje: II/91

Pfeffern, v. n. čpjti gako pepř. v. a. pepřiti, opepřiti, sl. opaprykowati. fig. gepfefferte Worte, peprná ſlowa; das iſt gepfeffert, to geſt peprné.

Strany zdroje: II/94

Pflicht, f. powinnoſt, obligatio, partes. ſeine Pflicht thun, ſeiner Pflicht nachkommen, powinnoſt ſwau konati; meine Pflicht erfordert es, má powinnoſt to káže; ſich einer Pflicht entledigen, powinnoſt wykonati; ſich etwas zur Pflicht machen, za powinnoſt ſobě kláſti, pokládati. 2) přjſaha; Jemanden in Pflicht nehmen, přjſahau zawázati; die Pflicht leiſten, přjſahu ſložiti.

Strany zdroje: II/97

Platz, m. pleſk: platz! da lag er, tu pleſk ſebau, meykl; gab einen Platz, to pleſklo; 2) pl. Plätz, liz, liha, S. Schalm. 3) placek, placka, hnětinka, gehněda S. Kuchen. 4) mjſto, plac, locus; auf dem Platze bleiben, na mjſtě zůſtati; an eines Platz kommen, na něčj mjſto přigjti; Platz gemacht! na ſtranu! ſtranau! komm auf den Platz poď na plac, na plano! fig. Eins Bitte Platz geben, nečj prosbě mjſto dáti.

Strany zdroje: II/98

Plotz, m. auf den Plotz kann es nicht ſchaffen, w hug to nemohu zkowati.

Strany zdroje: I/6

Abhangen, v. n. dolů wiſeti, kloniti ſe; pocházeti, záwiſeti, dependere, das hängt von ihm ab, to na něm záležj, pozůſtáwá.

Strany zdroje: II/103

Pünctlich, adj. zpráwný; adv. na wlas; es trifft pünctlich zu, na wlas ſe to ztrefuge; ein pünctlicher Mann, zpráwný muž.

Strany zdroje: II/109, II/110

Rathen, v. a. irr. du räthſt, ich rieth, gerathen, imperat. rathe, hádati; Rathe, was iſt das? hádey co to geſt? ſie riethen auf ihn, hádali na něg. 2) raditi, consulere; etwas rathen, něco raditi; wem nicht zu rathen iſt, dem iſt auch nicht zu 110 helfen, kdo chce kam, pomozme mu tam; der wußte ſich gut zu zu rathen gut zu rathen , s dobrau, ſe zlau poradil, potázal. 3) fig. pomocy; damit iſt mir nicht gerathen, tjm mi nenj ſpomoženo; geſchehenen Dingen iſt nicht zu rathen, co ſe ſtalo, odeſtáti ſe nemůže. 4) Gerathen, vžitečný; ich halte es für gerathen, ſaudjm za vžitečné.

Strany zdroje: II/114

Rechnung, f. počet, ratio; die Rechnung führen, počet wéſti, ſchicken ſie mir meine Rechnung, poſſlete mi můg počet. 2) aučet; aučty pl. Computus; die R. ablegen, aučty ſkládati. 3) wrub; ſchreiben ſie es auf meine Rechnung, napiſſte to na můg wrub. 4) vwěřenj; auf R. kaufen, geben, na vwěřenj kaupiti, dáti. 5) naděge; er macht ſich R. darauf, dělá ſobě na to naděgi, čáku. 6) Seine R. bey etwas finden, mjti při něčem zyſk, ſſrutku, (pſſaures.)

Strany zdroje: II/114

Recht, I. adv. dobře; das Kleid iſt mir recht, ſſaty gſau mi dobře; in alle Sättel recht ſeyn, ke wſſemu ſe hoditi. 2) Mir iſt nich recht, nenj mi dobře; einen Ohnmächtigen zu recht bringen, omdleného wzkřjſyti. Sie kommen mir eben recht, práwě mi dobře přicházegj; Recht ſo! dobře tak! 3) Wo mir recht iſt, nemeyljmli ſe; recht urtheilen, ſehen, leſen, dobře, práwě ſauditi, widěti, čjſti. 4) a) práwě; recht in die Mitte, práwě do prostředka; ich warte recht mit Ungeduld, čekám s welikau netrpěliwoſtj; b) gak náležj; recht, wie ſichs gehört, gak náležj; ich weiß es ſelbſt nicht recht, ſám to gak náležj newjm; ich weiß mich nicht recht in ſie zu finden, nevmjm gim gak náležj wyhowěti; c) welmi, hodně; er iſt recht reich, geſt bohatý na mjſto. Ich habe recht viele Urſachen dazu, welmi mnoho přjčin mám k tomu; wir haben recht gelacht, hodně ſme ſe naſmáli; das kommt uns recht zu Statten, dobře ſe nám to hodj. Ich bin ihm recht herzlich Gut, welmi ſem naň laſkaw; recht ſehr ſchön, welmi pěkně; ich habe ſie ja recht lange nicht geſehen, welmi dáwno ſem gich newiděl; es iſt recht kalt, geſt tuze, welmi zyma; recht gern, welmi rád. 5) Wenn ich es recht bedenke, rozwážjmli to dobře; das iſt recht, dobře; gehe ich recht, gduli dobře? 6) Thue recht, ſcheue Niemand, čiň dobře (práwě) neſſtiť ſe žádného; was recht und billig iſt, co geſt prawého a ſluſſného. II. adj. prawý, rectus; der rechte Winkel, prawý vhel; die rechte Hand, prawá ruka, prawice, dextra; ſich rechter Hand wenden, na prawo ſe dáti; es liegt rechter Hand, na prawo ležj; Jemanden die rechte Hand laſſen, předek, prawau ruku dáti. Die Rechte, prawice, dextra; der rechte Glaube, prawá wjra, vera fides; der rechte Vater, prawý otec, legitimus pater; die rechte Seite des Tuches, ljc ſukna; rechte Prügel, notný weypraſk; das iſt ein rechter Narr, geſt prawý blázen; du biſt mir auch der rechte, tys mi ten prawý; wir haben was Rechtes gelacht, hodně ſme ſe naſmáli; er hat was Rechtes gelernt, něčemu hodnému ſe naučil; zur rechter Zeit kommen, w prawý čas přigjti; iſt es etwas Rechtes? geliž co do toho? Wird denn ihnen die Haube recht ſeyn? budeli pak gim ten čepec doſt? 2) ſprawedliwý; rechte Wage, ſprawedliwá wáha.

Strany zdroje: I/61

Aufheben, v. a. pozdwjhnauti, wyzdwjhnauti, zdwjhnauti, adtollere, levare; die Hände, ruce ſpjnati; 2) ſchowati, ſebrati, vložiti, condere, reponere. 3) gjti, ( sl. gati), polapiti, zagjti, capere. 4) odſtraniti, wyzdwjhnauti, zhladiti, zruſſiti, konec něčemu včiniti, abolere, tollere; das hebt ſich von ſelbſt auf, to ſamo padne, pomine. Aufgeſchoben iſt nicht aufgehoben, co ſe wleče nevteče, prov. 5) einen Bruch, zlomek w počtu zmenſſiti. 6) ſich aufheben, pozdwihowati ſe, wypjnati ſe, iactare ſe.

Strany zdroje: II/119

Reimen, v. n. rymowati ſe. 2) přjſluſſeti, hoditi ſe; das reimt ſich wie eine Fauſt aufs Auge, to ſe hodj (ſſikne) gako pěſt na oko. 2) v. a. rymowati; etwas zuſammen reimen, něco ſrownati.

Strany zdroje: II/124

Richtig, adj. přjmý rectus. 2) náležitý, prawý; richtiges Maß, naležitá mjra; die Uhr geht richtig, hodiny gdau dobře; richtig bezahlen, řádně platiti; ein richtiger Bezahler, řádný ſplátce; er iſt in allem richtig, we wſſem geſt práw, die Summe iſt richtig, ſumma geſt prawá, dobře. 3) Alles in richtige Ordnung bringen, wſſecko w dokonalý pořádek vweſti; alles iſt richtig, wſſecko geſt zpraweno, ſpořádáno, dobře; etwas richtig machen, něco zprawiti; der Brief iſt richtig beſtellt, pſanj geſt náležitě odewzdáno, dodáno; richtig werden, ſprawiti ſe. 4) Es iſt hier nicht richtig, zde nenj bezpečno, zde ſtraſſj; nicht richtig in Kopfe ſeyn, neměti wſſech doma, pohromadě, někomu fučeti, ſrſſeti w kotrbě. 5) prawý; richtig ſchreiben, práwě pſáti; richtig denken, práwě ſmeyſſleti; richtig! dobře! ba práwě! 2) 6) adv. přjmo; náležitě, práwě. 7) giſtě; das habe ich richtig vergeſſen, to gſem giſtě zapomněl.

Strany zdroje: II/124, II/125

Richtigkeit, f. náležitoſt, prawoſt. 2) pořádnoſt; Rechnungen in Richtigkeit bringen, aučty w pořádnoſt vweſti, zpořádati; etwas in Richtigkeit bringen, něco zpořádati, zaprawiti; zur Richtigkeit kommen, k pořádnoſti přigjti. 3) Die Rich 125 tigkeit einer Uhr, prawoſt, dobrozřjzenoſt hodin. 4) prawoſt; die R. der Schreibart, prawoſt způſobu pſánj; die R. der Schuld, zaprawenoſt dluhu. 5) Dies hat ſeine R., to má ſwé mjſto; an der Richt. zweifeln, na giſtotě, oprawdowoſti pochybowati.

Strany zdroje: II/125

Riechen, v. irr. du riechſt, Imperf. roch, gerochen, rieche du. I. v. n. woněti, olere; wohl, pěkně, libě woněti; durch Riechen abnützen, owoněti; es riecht nach Roſen, růžemi wonj; ſtark riechen, čpjti; Riechend, woňowý; čpawý. 2) ſmrděti; es riecht nach Zwiebeln, nach der Erde, nach den Pferden, Ochſen, Mäuſen @@, ſmrdj cybulj, zeminau, koninau, wolinau, myſſinau @. 3) páchnauti, zapáchnauti mor. razyti; es riecht ihm aus dem Munde, páchne mu z vſt, z baſſty házý; der Todte riecht ſchon mrtwj mrtwý giž páchne, ſmrdj; das riecht nach Gelehrſamkeit, to zapáchá včenoſtj; das Fleiſch fängt an zu riechen, maſo zapáchá; riechendes Fleiſch, zaſmradlé, chycené maſo. II. v. a. čjti, cýtiti, čenichati; ich rieche nichts, nic nečigi, necýtjm; etwas zu riechen geben, něco dáti k přičichnutj, k přiwoněnj; er riecht den Braten, den Lunten, on to čige, koſa čige kámen; er kann kein Pulver riechen, geſt baba, ſtrašpytel; an etwas riechen, k něčemu woněti, přiwoněti; den Geruch unterſuchen, čmuchati, čuchati, čenichati.

Strany zdroje: II/135

Rühmlich, adj. ſlawný, chwalitebný, gloriosus; ein rühmliches Zeugniß, chwalitebné ſwědectwj; das iſt nicht rühmlich, to nenj chwalitebné.

Strany zdroje: II/135

Rühren, v. n. pocházeti; das rühret von dir her, to od tebe pocházý. 2) doſahowati; bis an den Himmel, až do nebe. II. v. a. a) ſpjrowati; den Vogel, ptáka. b) hnauti, hýbati, pohybowati; ſich, ſe, ſebau; Rühre dich hin, hoď ſebau. c) fig. pohnauti, pronikati, movere; deine Thränen rühren mich nicht, ſlze twé mne nepohnau; ein rührender Anblick, Ausdruck, Predigt, pohljdnutj, wygádřenj, kázanj, pronikagjcý, k pohnutj, pohnutedlný. 2) dotknauti; Gottes Hand hat ihn gerührt, ruka božj ſe ho tkla, dotkla. 3) Er iſt von dem Blitze, von dem Donner gerührt worden, hrom do něho vdeřil. 4) Von dem Schlage gerührt werden, ſſlakem poraženu býti. 5) Die Trommel, bubnowati; na buben tlaucy. 6) den Brey, kaſſi mjchati. 7) Die Butter, wrtěti. 8) Den Acker, namiſſowati.

Strany zdroje: II/136

Rund, adj. okrauhlý; rotundus; wie eine Kugel, kulatý, zakulatělý, clobosus globosus ; länglicht rund, oblý, teres; rund machen, kulatiti, okrauhliti. adv. okrauhle, kulatě; die Haare rund herum abſchneiden, wlaſy do kola oſtřjhati; um das Haus rund herum gehen, kolem okolo domu gjti, choditi. 2) fig. Ein rundes Mädchen, baubelaté děwče. 3) vpřjmný, čiſtý; runde Wahrheit, prawda prawdaucý; rundes Bekenntniß, vpřjmné wyznánj; etwas rund heraus ſagen, něco zrowna, zpřjma řjcy; das iſt mir zu rund, to geſt mi tůze wyſoko.

Strany zdroje: II/138

Sache, f. pře, rozepře, causa, lis. 2) wěc, res; dim. das Sächlein, Sächelchen, wjcka; unverrichteter Sache, abziehen müſſen, s nepořjzenau odegjti; ſeiner Sache gewiß ſeyn, něčjm ſobě giſt býti; mit Jemanden gemeine Sache machen, w ſpolku, za gedno býti s někým; das iſt deine Sache, to ſe tebe týká; das gehört nicht zur Sache, o to nenj péče, to ſem nepřináležj; das iſt ſeine Sache nicht, k tomu on nenj, ſe nehodj; das iſt meine Sache nicht, do toho mi nic nenj. 3) Seine Sachen verrichten, na ſtranu gjti.

Strany zdroje: II/139

Sagen, v. a. prawiti, řjkati, řjcy, dicere; laſſe dir ſagen, dey ſy řjcy; man ſaget, powjdá ſe, prawj ſe, řečj ſe; Herr Vetter, ſage ich, gá řku, pane ſtreyče; zu allem Ja ſagen, ke wſſemu přiwoliti, ſnáſſeti ſe, takpánem býti; wie geſagt, gak ſem řekl; für gewiß ſagen, za giſto powjdati; er pflegt zu ſagen, řjkáwá; ſie iſt, ſaget man, ſchwanger, geſt, prý (prey), ſamodruhá; ſage mir nur, wie —, gen mi powěz, kterak —; b) gute Nacht ſagen, dobrau noc dáti; c) Dank ſagen, djky wzdáti; d) für Jemanden gut ſagen, za někoho ſtáti; e) Das will ſo viel ſagen, to znamená tolik; f) Jemanden Todt ſagen, za mrtwého wyhláſyti; Todt ſagen, někoho za mrtwého wyhláſyti; g) du haſt von Glück zu ſagen, ty ſe můžeš za ſſťaſtného pokládati; h) das will nichts ſagen, to nenj nic; es hat nichts zu ſagen; na tom nic neſegde; i) Sagen laſſen, wzkázati; oft ſagen laſſen, nawzkazowati ſe; viel ſagen laſſen, nawzkazowati; entgegen ſagen laſſen, odewzkázati; k) Mit Reſpect zu ſagen, bez poroka; krom dobrých lidj, z odpuſſtěnj, z dowolenj, salva venia.

Strany zdroje: II/149

Schaffen, v. n. reg. a) ich ſchaffte, poraučeti, weleti; was ſchaffen ſie? co poraučjte? b) ſprawowati; den ganzen Tag zu ſchaffen haben, celý den mjti co k ſprawowánj; c) Geld ſchaffen, penjze zgednati, zaopatřiti; d) dáti; Ihm Rath ſchaffen, radu dáti; ſchaffe uns Brod, dey nám chleba; ſchaffe mir Kinder, dey mi děti; e) Jemanden aus dem Hauſe ſchaffen, někoho z domu wypowědjti; f) kaupiti; ſich viele Bücher ſchaffen, mnoho knih ſobě nakaupiti, nagednati; ſich ein Haus ſchaffen, dům ſobě kaupiti. g) pohledáwati; was haſt du hier zu ſchaffen čeho máš zde k pohledáwánj? h) Ich kann mit ihm nichts ſchaffen, nic nemohu s njm ſwéſti, pořjditi; das wird mir viel zu ſchaffen machen, to mi mnoho práce nadělá; weg ſchaffen zu Fuße, odwéſti; i) zu Wagen, odwezti.

Strany zdroje: II/154

Schaudern, v. a. děſyti ſe, hrozyti ſe, horrere; es ſchaudert mich, wenn ich daran denke, hrůza gde po mně, když na to myſljm; die Haut ſchaudert mir vor Kälte, gde po mne mráz, zyma mne lauſſtj. 2) v. n. děſyti ſe, hrozyti ſe, žaſnauti; ich ſchauderte vor Entſetzen, vžáſl ſem hrůzau.

Strany zdroje: II/160

Schicken, I. v. rec. ſtrogiti ſe, ſchickt euch, vſtrogte ſe, hněte ſebau, poſpěſſte. II. v. a. poſlati, poſýlati ol. ſláti, mittere; nach der Stadt, do měſta. a) nach etwas, pro ( ol. po) nach Brod, Wein ſchicken, pro chléb, pro wjno poſlati; mit der Poſt, po poſſtě. b) Ins Elend, ze země wypowěditi wypowědjti . c) In die andere Welt, ſkliditi, zprowoditi ſe ſwěta, e medio tollere. d) Ein Buch in die Welt, knjhu wydati, edere librum. e) fig. vložiti, vkládati, destinare. f) ſtáti ſe, přihoditi, fieri; was ſeyn ſoll, ſchickt ſich gleich wohl, co ſe má oběſyti, nevtopj ſe. g) es mußte ſich ſchicken, muſylo ſe přihoditi, přitrefiti. 2) a) ſtrogiti, chyſtati ſe; parare se; ſich zur Arbeit, k prácy; es ſchickt ſich zum Regen, má ſe k deſſti b) hoditi ſe, ſluſſeti; dieſer Rock ſchickt ſich nicht zu der Weſte, kabát ten ſe neſluſſj k té weſtě; er ſchickt ſich nicht zu dem Amte, nehodj ſe k tomu auřadu; ſie ſchicken ſich zuſammen, hodj ſe k ſobě, er weiß ſich gut in die Sache zu ſchicken, dobře ſe k tomu hodj, té wěcy rozumj. c) propůgčowati ſe, ſich in die Zeit, propůgčowati ſe, howěti čaſu. d) ſluſſeti; das ſchickt ſich nicht für dich, neſluſſj to na tebe.

Strany zdroje: II/161

Schief, adj. křiwý, křiwohranný, obliquus; ſchiefer Winkel, křiwý kaut; ſchiefes Maul machen, vſſklebowati ſe; einen ſchiefen Seitenblick machen, na křiwo, koſýřem na někoho pohljdnauti; fig. ein ſchiefes Urtheil, křiwý rozſudek; adv. ſſikmo, poſſikem, poſſikmo, ſſikau, ſſeydrem, ſſeberem, zpoſſika mor. ſſaurem; fig. die Sache geht ſchief, gde to ſſeberem.

Strany zdroje: II/166, II/167

Schlagen, v. irr. du ſchlägſt, ich ſchlug, geſchlagen, ſchlage, I. v. n. A. bin geſchlagen, vdeřiti; hinſchlagen, meyknauti, mrſſtiti, praſſtiti ſebau. b) das Waſſer ſchlug ihm über den Kopf zuſammen, woda ſe nad njm zawřela; die Flamme ſchlägt in die Höhe, plamen wyrážj wzhůru, plápolá; der Wind ſchlägt in die Segel, wjtr ſe obrážj o plachty, pere do plachet. c) den ganzen geſchlagenen Tag, celý Božj den. d) die Dinte ſchlägt durch, papjr prorážj, proſkakuge. e) der Baum ſchlaget aus, ſtrom pučj, raſſj ſe. f) das Bier ſchlägt um, piwo ſe zwrhá; die Arzeney ſchlägt an, ljk proſpjwá, činj dobrý aučinek, ſwědčj. g) das Korn ſchlagt in die Höhe, žjtu přirážj, přiſkakuge; die Sache iſt fehl geſchlagen, chybilo, ſklaplo, zmehlo (mu); aus der Art ſchlagen, zwrcy ſe; dieß ſchlagt nicht in mein Fach, to mně nepřináležj; der Dampf iſt mir auf die Bruſt geſchlagen, pára mi padla na prſa; der Froſt ſchlägt in die Glie 167 der, zyma mne lauſſtj; es iſt ein Fieber dazu geſchlagen, přirazyla ſe k tomu nátcha. B. habe geſchlagen; a) der Donner ſchlägt in ein Haus, hrom bige do domu; mit den Händen herumſchlagen, rukama ſe oháněti; herumſchlagen wie in der Fallſucht, házeti ſebau, lomcowati ſebau. b) die Nachtigall, der Fink ſchlägt, ſlawjk, zeba (pěnkawa) tluče. c) die Hunde ſchlagen, pſy ſſtěkagj; die Wellen ſchlagen an das Schiff, wlny ſe obrážegj o lodj. d) fig. tlaucy, bjti; die Uhr ſchlägt, hodiny bigj; es hat ſechs geſchlagen, obilo ſſeſt; das Herz, der Puls ſchlägt, ſrdce, puls bige, tluče; Wurzeln, vgjti ſe, vgmauti ſe, wkořeniti ſe; das Gewiſſen ſchlägt ihm, ſwědomj ho hněte; in ſich ſchlagen, do ſebe gjti. II. v. a. tlaucy, bjti; an die Thür, na dwéře tlaucy, ſtark, třjſkati; die Hände über den Kopf zuſammen, rukama lomiti; die Hände in einander, ruce založiti; ſich in die Bruſt, w prſy ſe bjti; an die Glocke, vdeřiti na zwon; in Stücke, roztlaucy na kuſy; dünn, na tenko; klein, na drobno roztlaucy; etwas zu Boden, porazyti; o zem mrſſtiti; daß man das Bewuſtſeyn verliert, omráčiti; einen Schuh über den Leiſten, ſtřewjc na kopyto narazyti; einem etwas aus der Hand, někomu něco z ruky wyrazyti; den Tact, takt dáwati; die Uhr ſchlägt die Stunden, hodiny bigj hodiny; Holz, a) dřjwj porážeti; b) látra dělati; Feuer, křeſati, rozkřeſati; Geld, penjze bjti; Münze, mincy zarazyti, bjti; Gold, zlato rozkowati, ans Kreuz, na křjž přibiti; ein Pflaſter, dlažiti, dlážditi; eine Brücke, moſt vdělati, rozbiti; das Lager, leženj rozbiti, zarazyti; die Trommel, bubnowati; die Orgel, na warhany hráti; den Ball, na mjč hráti; Lärm, powyk, lermo dělati, vdělati; zum Ritter, na rytjřſtwj paſowati; Eyer (in die Suppe), wegce zatřepati, wrazyti; eine Ader, žilau puſtiti, pauſſtěti. b) Jemanden, někoho bjti; ins Geſicht, w ljce vdeřiti, třjſkati; fig. mit Blindheit, ſlepotau porazyti; braun und blau, ztřjſkati, zpráſkati na žmoch; krumm und lahm, zchromiti, zchraumati; ein geſchlagener Mann! vbohý, neſſťaſtný člowěk! ſich ſchlagen, bjti ſe, potýkati ſe; den Feind, porazyti nepřjtele; in die Flucht, na autěk přiweſti. c) das Pferd ſchlägt hinten aus, kůň kopá; mit den Flügeln, křjdly třepati, práti; in Feſſel, ſpautati, pauta dáti; fig. aus den Gedanken, wyrazyti z myſli; ſein Leben in die Schanze, žiwota ſe opowážiti, žiwot ſwůg naſaditi, w ſſanc dáti; etwas in den Wind, mimo ſebe pauſſtěti, za záda házeti; die Füße über einander, nohy křjžem dáti; den Arm um den Nacken, obegjti, obegmauti; den Mantel um das Geſicht, do pláſſtě ſe zachumeliti, zaobaliti; ein Blatt Papier um etwas, do papjru zaobaliti; ein Löwe mit ausgeſchlagener Zunge, lew s wyplazeným gazykem; durch ein Sieb, cediti, procediti něco; ein Rad, kotrmelce, kozelce metati; einen Knoten, kličku, vzel vdělati, na zádrhmo zawázati; ſich zuſammen, ſpiknauti ſe; die Augen zur Erde, oči ſklopiti; die Augen in die Höhe, oči pozdwjhnauti; ſich linker, rechter Hand, na lewo, na prawo ſe dáti; ſich zu dem Feinde, k nepřjteli ſe přirazyti; ſich ins Mittel, do něčeho ſe wložiti; Zoll auf etwas, clo vložiti; die Unkoſten auf etwas, autraty k něčemu přirazyti; auf das Rad, na kolo wpleſti; die Karte, karty wykládati; etwas zu Gelde, na penjze vweſti, ſpeněžiti něco; zu Tode, vbiti, vtřjſkati; wo ſchlägt dich das Donnerwetter herum? kde ſe peklugeš? kde tebau kozli melau?

Strany zdroje: II/171, II/172

Schließen, v. irr. ich ſchloß, ich ſchlöſſe, habe geſchloſſen, du ſchließe. I. v. n. otwjrati, aperire; der Schlüſſel ſchließet nicht, kljč neotwjrá. 2) přiléhati, jungi; die Thür ſchließet nicht, dwéře nepřiléhagj 3) ſwjrá, dobře ſedj na koni. II. v. a. zamknauti, zamykati, zawřjti, zawjrati, claudere; die Thore, brány zawřjti; nur halb ſchließen, přiwřjti. 2) vkowati, ſpautati, vincire; einen Dieb, zloděge do želez dáti; die Hände, ruce ſepjti. 3) zamhauřiti; die Augen, oči. 4) ſrazyti; die Soldaten ſchließen sich, wogácy ſe ſrážegj, wſtupugj do ſſiku. 5) fig. a) Einen Kreis, vdělati kolo; geſchloſſene Geſellſchaft, ſpolečnoſt pro ſebe; — Wieſe, ohražená lauka; — Zeit, zapowězený 172 čas. b) přituliti; Jemanden in ſeine Arme, obegmauti, obgjmati, k ſobě přituliti, amplecti c) ſmluwiti ſe, constituere; einen Vertrag, ſnéſti ſe na něčem, ſmlauwu včiniti. d) Einen Kauf, kaupiti; eine Ehe, w manželſtwj ſtaupiti. e) Einen Vergleich, porownati ſe, convenire. f) zkončiti, finire; eine Predigt, kázanj; einen Brief, pſanj. g) Eine Rechnung, zawřjti počet. h) vzawjrati, vzawřjti, concludere; za to mjti, potah bráti, ſauditi. i) Etwas in ſich, zanechati něco v ſebe, zadržeti w ſobě.

Strany zdroje: II/175

Schmatzen, I. v. n. haben, mlaſkati; die Schweine, ſwině. 2) hubičkowati ſe až to mlaſká; er küſſete ſie, daß es ſchmatzte, pocelowal gi až to zamlaſklo. II. v. a. pařezy wydobyti a na ſáhy rozděliti.

Strany zdroje: II/176

Schmecken, I. v. a. okuſyti, gustare. 2) cýtit, pocýtiti, sentire. 3) chuť mjti; er kann nicht ſchmecken, pozbyl chuti. II. v. n. haben, chutnati, sapere; wie ſchmeckt der Wein? gak chutná to wjno? der Zucker ſchmeckt ſüß, cukr má ſladkau chuť. 2) páchnauti, zapáchati, zawáněti něčjm, redolere aliquid; nach Faße, ſudem. 3) chutnati, apetitum habere; es ſchmeckt ihm, chutná mu, hodně pogjdá. 4) whod býti, ljbiti ſe, Arridere; das ſchmeckt ihm nicht, to mu nenj whod, newonj mu.

Strany zdroje: II/180

Schneidel, n. řez, řjz; das Bier hat Schneidel, to piwo má řjz, ge ſamec, ge řjzné.

Strany zdroje: II/180

Schneiden, v. irr. ich ſchnitt, habe geſchnitten, ſchneide. I. v. n. řezati, secare; das Meſſer ſchneidet nicht, nůž neřeže; fig. ein ſchneidender Wind, oſtrý, řezawý wjtr; ſchneidende Kälte, pronikawá tuhá, krutá zyma, ſchneidende Worte, důtkliwá, dogjmawá, pronikawá ſlowa; es ſchneidet mir im Bauche, w břiſſe mne řeže, vgjmá; das ſchneidende Waſſer, řezawka, ſtrauhawka, stranguria; aufſchneiden, chlubiti ſe, chlumeckým prachem ſtřjleti, mezy holuby ſtřjleti, sl. chwaſtati. 2) das ſchneidet in den Beutel, to řeže do pytljku. II. v. a. a) řezati; Stroh, Bretter, ſlámu, prkna řezati; aus fremdem Leder iſt gut Riemen zu ſchneiden, z cyzýho krew neteče. b) krágeti; Brod, chléb. c) ſtřjhati, (mit der Scheere) das Papier, papjr. d) mit der Sichel, žjti; das Getreide, obilj; ſich mit dem Meſſer, pořezati ſe; — mit der Scheere, poſtřihati ſe, — mit der Sichel, požjti ſe. e) etwas klein, něco na drobno rozřezati; rozkrágeti; rozſtřihati; ein Stück Fleiſch ſchneiden, vřjznauti kus maſa; Brot —, vkrogiti kus chleba; Papier —, vſtřjhnauti kus papjru. f) Kraut, krauhati, kraužiti, ceytlowati zelj. g) den Stein, kámen wyřezati, wykřeſati. h) den Wein, kleſtiti, obřezáwati. i) ein Thier, kleſtiti, wykleſtiti, wyřezati; eine Sau, miſſkowati; ein Füllen, nunwiti, wynunwiti. k) die Bienen, přihljžeti wčelám, podřezáwati. l) in Holz, wyřezati na dřewě; in Stahl, in Stein, wyryti na oceli, na kameni. 2) fig. a) Geld, penjze řezati, peněz nařezati, natřjſkati. b) Geſichter, oſſkljbati ſe, nabjrati, mračiti ſe. c) Jemanden, řjznauti, podſkočiti, ohnauti, decipere.

Strany zdroje: II/182

Schnuppen, v. a. vtjrati ſwjčku. 2) čpjti; das ſchnuppt ihm vor die Naſe, to čpj w nos.

Strany zdroje: II/183

Schon, adv. a) giž, už, guž, jam; er iſt ſchon da, giž geſt zde. b) wſſak; er wird dir es ſagen, wſſak on ti to powj. c) ť; er wird ſchon anders werden, budeť ginačegſſj. II. v. conj. ač, ačkoli, kráſně, etiamsi; er denkt es, ob er es ſchon nicht ſaget, myſlj to, ač, kráſně, toho neřekne.

Strany zdroje: II/187

Schreyen, v. irr. n. ich ſchrie, conj. ich ſchrie, habe geſchrien, du ſchreye, křičeti, clamare; von Haſen, wřeſſtěti; ſehr ſchreyen, haukati, hulákati, biřicowati, naparowati ſe, nabjrati ſe, rozkřikowati, vociferari; zu ſchreyen anfangen, dáti ſe do křiku; aus vollem Halſe, křičeti, co mjti hlaſu; laut, na hlas křičeti; ſich außer Athem, vkřičeti ſe; Ins Schreyen kommen, rozkřičeti ſe; vor Schmerzen, boleſtj křičeti; um Hilfe, o pomoc wolati; zu Gott, k bohu wolati; fig. er ſchreyt darüber, nařjká ſobě na to, křičj na to; ſie ſchrien ſchrecklich, hrozně ſe křičeli, křičeli ſe až hrůza; himmelſchreyende Sünde, hřjch do nebe wolagjcý.

Strany zdroje: II/199

Schwer, adj. těžký, gravis; neſnadný, difficilis; fünf Gran ſchwer, pět zrn ztjžj; ſchweres Geſchütz, těžká ſtřelba, bořjcý děla; ſchwere Cavallerie, těžká gjzda. 2) fig. a) twrdý, tupý; ſchwerer Kopf; twrdá hlawa, newtipa; ſchwere Zunge, brebtawý, zagjkawý gazyk; ſchweres Gehör, náhluchoſt, ſchweres Gehör haben, náhluchým býti; ſchwerer Athem, záduch, záduſſiwoſt. b) Einem etwas ſchwer machen, někomu něco obtjžiti. c) Die ſchwere Noth, padaucý nemoc. d) Eine ſchwere Menge, ſýla; das hat ihm ſchweres Geld gekoſtet, to ho ſtálo hrůzu, ſýlu peněz, adv. těžce, neſnadně.

Strany zdroje: II/200

Schwingen, v. irr. ich ſchwang, habe geſchwungen, I. v. neut. klátititi klátiti ſe, wiklati ſe; der Pendul ſchwingt ſich, zawěſſadlo ſe keykle, klátj. 2) Sich an einem Seile, na prowaze ſe klátiti, haupati, zmjtati. 3) Sich auf das Pferd, wzſkočiti, wyſkočiti, wymrſſtiti ſe na koně. 4) wznéſti ſe, wznáſſeti ſe, der Adler ſchwingt ſich in die Luft, orel ſe wznáſſj do powětřj. 5) fig. zmocy ſe; ſich auf den Thron, trůnu ſe zmocy. II. v. act. die Flügel, zatřepetati křjdly, zdwjhati křjdla. 2) máchati; die Fahne ſchwingen, máchati, plápolati, zatáčeti praporcem. 3) wznéſti, wznáſſeti; das ſchwingt mich hinauf, to mne wznáſſj, mrſſtj wzhůru. 4) Eine Lanze, zabodnauti kopj. 5) potjrati; den Flachs, len potjrati.

Strany zdroje: II/204, II/205

Sehen, I. v. n. wyhljzeti, wyhljžeti, propiscere prospicere ; ſauer, mračiti ſe; ſcheel, zahljzeti; blaß, bledým býti, bledě wyhljzeti; es ſehet wie Wein, podobné geſt wjnu; die Farbe ſieht grünlich, barwa geſt přjzelená; ſchön, pěkně wyhljzeti; ähnlich, gleich, podobnu býti; er ſieht dir ſehr änhlich, geſt ti welmi podoben, geſt twůg podobnjček. 2) Die Fenſter ſehen auf die Gaſſe, okna gdau na vlicy; das Land ſieht gen Morgen, země ležj k wýchodu. II. v. a. a) widěti, videre; ich ſehe nicht, newidjm; vor dem Nebel kann man nicht ſehen, pro mhlu nenj widěti. b) hleděti, hljdati, djwati ſe, kaukati, patřiti, aspicere; in die Höhe, wzhůru hleděti, wzhljdati; in das Geſicht, hleděti w oči, do očj; durch die Finger, hleděti ſkrz prſty, fig. prohljžeti, promjgeti, connivere; durch ein Glas, djwati ſe, kaukati ſkrze ſklo; ſich an etwas nicht ſatt ſehen können, nemocy ſe wynadjwati, wynahleděti; es giebt hier was zu ſehen, geſt zde podjwaná, něco k widěnj; ich habe nicht darauf geſehen, nepodjwal ſem ſe na to; man kann nicht allen Leuten in das Herz ſehen, nenj možná wſſem lidem do ſrdce nahljdnauti; nach dem Eſſen, nach dem Kranken, na gjdlo, na nemocného ſe podjwati. 3) ſehen laſſen, vkázati, monstrare; ſich ſehen laſſen, vkázati ſe; laß ſehen, vkaž; laß es noch ſehen, vkaž mi to; ſich nach dem Tode ſehen laſſen, po ſmrti choditi, ſe vkázati, ſe zgewiti. 4) ſiehe bibl. , ey! ſiehe da! hle! eyhle! wida! ſeht doch! hleďte! podjweyte ſe! 5) Wieder ſehend machen, zrak nawrátiti. 6) Ich ſehe ihn kommen, widěl ſem ho gjti, přicházeti; ich ſehe dich weinen, leiden, widjm že pláčes pláčeš , že trpjš, tě plakati, trpěti. 7) fig. a) Ich will doch ſehen, wie es ablaufen wird, podjwám ſe, vhljdám, gak to wypadne; b) hieraus ſehe ich, z toho poznáwám; ich ſehe es dir an den Augen, na očjch ti to znám. c) Wir müſſen ſehen, daß wir ihn dazu bewegen, muſýme hleděti, bychom ho k tomu přiwedli; ſehen ſie, daß ſie ihm herbringen, hleděgj ho ſem přiweſti. d) Nur 205 auf ſ. Nutzen, gen vžitku ſwého hleděti; auf das Geld nicht, peněz ſobě newſſjwati newſſjmati.

Strany zdroje: II/206

Sein, pron. ſtimmt die Perſon des Verbi mit der Perſon des pron. possess. überein, ſwůg, ſwá, ſwé, suus, sua, suum; Cajus hat ſein (eigenes) Haus verkauft, Kajus prodal dům ſwůg; er iſt nicht mehr ſein, nenj wjce ſwůg. 2) ſtimmt es nicht überein, kann, deſſen, ſtehen, geho, ejus; Cajus hat ſein (des Cicero) Haus verkauft, Kajus prodal dům geho; der Acker iſt ſein, to pole geſt geho; es hat ſeine Richtigkeit, geſt tomu tak, to má ſwé mjſto, geſt ſamo w ſobě; ſeinethalben, ſeinetwegen, ſeinetwillen, adv. pro někoho; kann ſeine Wege gehen, může gjti po ſwých.

Strany zdroje: II/206, II/207

Seit, adv. od, za, ex; ſeit Pfingſten, od letnic; ſeit geſtern, od wčeregſſka; ſeit 207 welcher Zeit hat er nicht geſchrieben? dáwnoli ge tomu, co nepſal? Seit dem du weg biſt, od té chwjle, doby, cos odeſſel; dieß geſchah nicht ſeit Karl des IV. Zeit, to ſe neſtalo gak za čaſu Karla čtwrtého.

Strany zdroje: II/207

Selber, adv. ſám, ipse; thun ſie es ſelber, děleyte to ſám.

Strany zdroje: II/211, II/s

Seyn, v. irr. ich bin, gſem; ich war, byl gſem; ich wäre, bylbych; du ſey, buď, geweſen, býti, esse; pflegen zu ſeyn, býwati; nicht ſeyn; nebyti; I mit adv. und adj. du biſt krank, tys nemocen; es iſt kalt, geſt ſtudeno; es iſt finſter, geſt tma; ſeyd willkommen, wjteyte, wjtám wás; er iſt dahin, ten tam; ſey gegrüſſet, zdráw buď, er iſt mir Feind, newražj na mne; es iſt vorüber, geſt ho minulo, geſt tomu konec; böſe auf jemanden ſeyn, hněwati ſe na někoho; laß es gut ſeyn, nech to tak. II. mit Subst. Salomo war ein König, Sſalomaun byl králem; ich will des Todes ſeyn, wenn —, chcy vmřjti, geſtli —; ich bin Willens, tuſſjm, mjnjm, chcy. III. mit, mit Praepos. auf ſeyn, wzhůru býti; er iſt ſchon auf, giž wſtal; aus ſeyn, konec býti; es iſt ſchon aus, giž geſt konec, weta; es iſt an dem, geſt tomu tak; ſchlecht daran ſeyn; zle ſe mjti; aus der Mode ſeyn, z mody wygjti; hinter Jemanden her ſeyn, za někým ſe hnáti; was iſt zu ihrem Befehl? co poraučegj? wohl auf ſeyn, dobře ſe mjti, zdráw býti; es iſt nichts an ihm, nic nenj do něho; ich muß wiſſen, was an dir iſt, muſým wěděti, cos (co gſy) zač; auf ſeiner Hut ſeyn, na pozoru ſe mjti. IV. mit Verb. a) Hier iſt gut ſeyn, zde geſt dobře býti. b) was iſt zu thun? co činiti; es iſt nur um das Geld, um mich, běžj toliko o penjze, o mne; fig. er wird den Augenblick hier ſeyn, bude tu, co newidět; b) etwas ſeyn laſſen, něčeho tak nechati; c) Wem iſt der Hut, čj geſt ten klobauk; d) wenn ich wie du wäre, kdybych byl tebau; dem ſey nun wie ihm wolle, buď gak buď. e) thun ſie es, wenn es ſeyn kann; včiňte to, geſtli možná; f) Wenn das iſt, ſo —, geli tomu tak, tedy —; laß ſeyn, daß er reich iſt, deyme tomu, že geſt bohatý; was ſolls s ſeyn? co geſt? co chcete? das ſey Gott vor! vchoweyž Bože! er läßt die Heerde Heerde ſeyn, nechá ſtádo ſtádem, buď; nichts gleicht dir, es ſey, das -, nic ſe ti nepodobá, nerowná leč —; II. verb. aux. býti; ich bin geloffen, běžel ſem; ich werde laufen, poběhnu.

Strany zdroje: II/214, II/215

Sinn, m. ſmyſl, ol. čich, cyt, Sensus; das fällt in die Sinne, to padá do očj; er iſt 215 nicht bey Sinnen, ſmyſlem ſe pominul, geſt pomaten, mor. z brku wyražen, nemá wſſech (pěti) doma. 2) fig. a) Bey Sinnen ſeyn, při ſobě býti, při dobré paměti býti; von Sinnen kommen, ſmyſl ztratiti, pozbyti; ſich etwas in den Sinn kommen laſſen, na něco pomyſliti, něco k myſli připuſtiti; etwas böſes im Sinne haben, něco zlého kauti, obmeyſſleti; anderes Sinnes werden, rozmyſliti ſe; beſſeren Sinnes werden, vſrozuměti ſobě, vſmyſliti ſobě; es gehet nicht nach meinen Sinnen, negde to po mé; ein ſteifer Sinn, twrdá, zawilá, kaſtrbatá, twrdoſſigná hlawa. b) ſmyſl; der Sinn eines Wortes, ſmyſl ſlowa; viel Köpfe, viel Sinne, koliko hlaw toliko ſmyſlů, (koliko děr, toliko ſyſlů).

Strany zdroje: II/216

Sitzen, v. n. irr. ich ſaß, ich ſäße, du ſitze, geſeſſen, ſeděti, sedere; bleiben ſie ſitzen, zůſtaňte seděti; ſitzen bleiben, z. B. auf einem Pferde, oſeděti, persedere; bey Tiſche, ſeděti za ſtolem, assidere mensae; oben an, unten an, nahoře, dole ſeděti; ſich müde ſitzen, vſtati ſeděnjm, naſeděti ſe. 2) fig. Beicht, zpowjdati; zu Gerichte ſitzen, ſeděti, zaſednauti ſaud; b) Immer zu Hauſe, (hocken) wždy doma dřepěti, mor. lapěti; immer in Büchern ſitzen, pořád w knihách wězeti; im Kothe ſitzen bleiben, vwáznauti w blátě, er ſitzt voran, ſedj w rákoſý; viel Geld im Spiele ſitzen laſſen, mnoho peněz prohrati; Jemanden ſitzen laſſen, nechati někoho w koncých; ſitzen bleiben, von Frauenzimmern, zůſtati ſſewcům na opatky, na přjſſtipky; alſo will er meine Tochter ſitzen laſſen, chceliž tedy mau dceru nechati ſeděti na holičkách. c) hier ſitzt es, zde to wězý; nichts auf ſich ſitzen laſſen, nic nenechati na ſobě; das Kleid ſitzt ihnen vortrefflich, kabát wám wýborně ſluſſj, ſtogj, ſitzen pflegen, ſedati, ſedáwati; ins Sitzen kommen, rozſeděti ſe; zur Genüge ſitzen, wyſeděti ſe; lange oder oft ſitzen, naſeděti ſe; ſitzend erwerben, vſeděti; eine Weile, poſeděti; ſitzende Lebensart, ſedacý žiwobytj, vita sedentaria.

Strany zdroje: II/216, II/217

So, pron. rel. který, co; qui, quae, quod . 2) adv. tak; ſo recht, tak dobře; ſo ſpricht der Herr, tak prawj pán; ſo geht es, tak geſt; ſo und ſo groß, tak a tak welký; ſo ein Buch, takowá knjha; ich merke ſo was, znamenám cos takowého; geſetzt es wäre ſo, deyme žeby tomu bylo tak; wie ſo? kterak? bald ſo, bald ſo, brzy tak, brzy tak; wie geht es? ſo, ſo, gak ſe děge? gakž, takž; das iſt nicht ſo, tomu nenj tak; eben ſo, týmž způſobem, také tak. b) ſo viel und ſo viel, tolik a tolik; ſo oft du fehlſt, ſo oft wirſt du geſtraft, kolikrát chybjš, tolikrát budeš treſtán; waren ihrer nicht acht? nebylo gich oſm? es waren ihrer nicht ſo viel, nebylo gich tolik; ſo viel ich ihn kenne, gelikož ho znám; ſo wie ich ihn kenne, co gá ho znám; ſo genau weiß ich es nicht mehr, gak náležj to giž newjm; ſo gleich kann ich nicht kommen, hned nemohu přigjti; ich bin ſo oft da geweſen, giž ſem tam mnohokrát byl; ſo wie die Rede gehet, gakž ſe mluwj, gakž powjdagj; ſo lange ich lebe, dokuď budu žiw; und wenn er noch ſo groß wäre, a kdyby byl ſebe wětſſj; 3) Conj. Condit. li; ſo ihr bleiben werdet, zůſtaneteli; — ſo ihr fleißig ſeyd, budeteli pilni; wenn du fromm biſt, biſt du angenehm, gſyli pobožný, gſy přjgemný; wenn ſie wollen, chtěgjli. 4) Caus. 217 tedy; ſo wollen wir nun den Anfang machen, začněmež tedy; ſo gehe nun hin, tedy tam gdi; ſo kommen ſie denn, gdaužiž tedy! ſo höre doch, poſlechni pak. 5) Conc. dieß kann ich ſo alt ich bin, noch wohl leiden, toť mohu, ačkoli ſtár gſem, předce wyſtáti; (gakkoli) ſo ſehr ich ſchrie, ſo ließ man mich nicht los, gakkoli ſem křičel předce mne nepropuſtili; ſo bald, gak brzy; ſo fern, gelikož, pakliže; ſo wie, gakož.

Strany zdroje: II/217, II/218

Sollen, v. n. irr. mjti, debere, oportere; ich ſoll gehen, mám gjti; was ſoll ich? co 218 mám činiti? er ſoll hinaus, fort, má gjti wen, pryč. 2) Wie ſoll man ihm helfen? gak geſt mu k pomoženj? ſie ſollen es ſchon bekommen, wſſak to doſtanete. 3) was ſoll mir die Erſtgeburt? k čemuž mi bude to prworozenſtwj? wem ſoll denn dieſer Strauß? čj má býti tato kytka? er ſoll warten, nechť čeká. 4) fig. Sie ſollen wiſſen, wězte; ſie ſollen Recht haben, laſſen ſie mich nur in Ruhe, měgte prawdu, dobře, gen mne nechte na pokogi. 5) Wie, wenn er morgen ſterben ſollte? co, kdyby zegtra vmřel? ſollte er ihnen begegnen, potkáli wás; ſollte es möglich ſeyn? byloliby možná? 6) Was ſoll aber dieſer? což pak tento? bald ſollte ich glauben, málem bych wěřil; man ſoll darauf ſchwören, člowěkby na to přiſahal. 7) ich hoffe, er ſoll mir nicht wieder kommen, mám za to, že mi nepřigde wjce. 8) Es ſoll ſtark regnen, tuze prey prſſj; es ſollen die Türken geſchlagen ſeyn, Turcy prý (prey) byli biti. 9) dlužen, debere; er ſoll hundert Thaler, ſto tolaru tolarů geſt dlužen.

Strany zdroje: I/72

Ausdehnen, v. a. roztáhnauti, roztahowati, rozſſjřiti; dieß dehnt ſich nicht auf uns aus, to ſe na nás newztahuge.

Strany zdroje: II/219

Sonderlich, adj. zwláſſtnj; ſonderliche Gabe, zwláſſtnj dar, zwláſſtnj, obzwláſſtnj; es iſt nichts ſonderliches an ihm, nic obzwláſſtnjho nenj na něm; adv. a) zwláſſtě; das geſchieht ſonderlich deswegen, to ſe děge zwláſſtě pro to. b) er iſt nicht ſonderlich groß, nenj tuze, hrubě welký.

Strany zdroje: II/219

Sondern, conj. ale, alebrž, anobrž, sed, verum; ich habe es nicht nur geſehen, ſondern auch gehört, netoliko ſem to widěl, alebrž y ſlyſſel.

Strany zdroje: II/220

Sonſt, adv. mimo to; haben ſonſt noch etwas, poraučegjli mimo to geſſtě něco? wer weiß, was ſie ſonſt noch für einen Feind haben, kdož wj, kdo mimo to na ně newražj. 2) kromě, praeter; es weiß es ſonſt Niemand, als ihre Schweſter, newj toho žádný kromě waſſe ſeſtra. 3) ginak; Daniel ſonſt Belſazer, Daniel ginak Baltazar; Im Grabe iſt Troſt für mich, ſonſt nirgends, w hrobě pro mne potěſſenj, ginak nikdež. 4) gindy; ſonſt bin ich gern bey ihm, gindy ſem rád v něho; ſonſt war er nicht ſo, gindy tak nebyl, nebýwal. 5) ſyc, ſyce, alias; bezahle mich, ſonſt verklage ich dich, zaplať mně, ſyce tě vdám, prožalugi; machen ſie, ſonſt gehe ich, dělagj, ſyce půgdu; 6) Ihr Bruder oder ſonſt Jemand, wáš bratr, nebo kdokoli giný. 7) Sonſt iſt er brav, oſtatně, ginak geſt hodný.

Strany zdroje: II/220

Sorgen, v. n. ſtarati ſe, pečowati, curare; dafür werde ich ſorgen, o to ſe obſtarám; ich laſſe Gott ſorgen, gá ſpoléhám na boha; ich ſorge, es wird ſie gereuen, obáwám ſe, abyſte toho nepykali; ſorgen ſie nicht, nebogte ſe. 2) v. a. S. Beſorgen.

Strany zdroje: II/221

Spaniſch, adj. ſpaňhelſký, ſſpaňhelſký, hispanicus; ſpaniſches Rohr, ſſpaňhelka; ſpaniſche Reiter, roſocháč; ſpaniſche Weide, zymoleyz, ligustrum vulgare Lin. ſpaniſche Schritte, wykračowánj, wyſſlapowánj ſobě; das ſind ihm ſpaniſche Dörfer, to mu diwně přicházý.

Strany zdroje: II/222

Sparer, m. ſpořič, ſpořitel, ſſetřitel; nach dem Sparer kömmt ein Zehrer, co nashledal ſteyſkal, to promrhal, weyſkal.

Strany zdroje: II/225

Sphäre, f. kaule, kruh, kolo; fig. das iſt über deine Sphäre, to přeſahá twůg rozum.

Strany zdroje: II/226

Spielen, v. n. et act. hráti, ludere; mit einem Hunde, s pſem zahráwati, pohráwati; b) auf der Violine, na hauſle hráti, hauſti; die Flöte, na fletnu pjſkati. c) eine Miene ſpielen laſſen, podkop do powětřj wyhoditi; mit Mörſern auf die Feſtung, z moždjřů do pewnoſti ſtřjleti. d) die Fahne ſpielen laſſen, praporcem máchati, nechati ho plápolati. e) fig. Jemanden etwas in die Hände, někomu něco podſtrčiti. f) Verſteckens, na mžjtek, na ſchowáwanu hráti. g) Karten, Kegel, Schach, w karty, w kuželky, w ſſachy hráti; Ball, na mjč hráti; im Glückshafen, karbaniti. h) ſich arm, hrau znuzeti, na mizynu přigjti; ſich reich, zbohatnauti hrau. i) eine Komödie ſpielen, komedii předſtawowati, hráti. k) fig. den Herren, na pána hráti. 2) Etwas ins Weite, něco na dlauhé lokte odkládati, protahowati. 3) Jemanden einen böſen Streich, někoho opařiti, čjſnauti, opáliti, opentliti. 4) Er ſucht es dahin zu ſpielen, tam to vſyluge přiweſti. 5) Ver chiedene Streiche ſpielen, reyry, rozličné kuſy prodáwati. 6) Eine Sache ſo zu ſpielen wiſſen, vměti wěc tak nawljknauti, naſtrogiti. 7) Bankrott, bankrot vdělati.

Strany zdroje: I/73

Ausfechten, v. a. potýkánjm, wedenjm důwodů, doſáhnauti; ich will es mit ihm ausfechten, budu ſe s njm o to potýkati.

Strany zdroje: II/237

Stand, m. pl. Stände, ſtaw, status; der Bürgerſtand, měſtſký ſtaw; die Landſtände, zemſſtj ſtawowé; der ledige Stand, děwogný ſtaw, děwognoſt, bezženſtwj, caelibatus. 2) eines Krämers, ſtánj, ſtawadlo, statio, locus. 3) Für die Pferde, ſtánj. 4) fig. Stand halten, oſtáti, doſtáti, stare usque ad —; der Stand hält, doſtogný; zu Stande kommen, bringen, k mjſtu přigjti, přiweſti; außer Stand ſetzen etwas zu thun, překazyti někomu něco; ich bin es nicht im Stande, negſem s to. 5) Das Ständchen, Ständerlein, zaſtawenjčko, ſſtandrle, wečernj hudba pod okny.

Strany zdroje: II/239

Statt, adv. mjſto; Statt haben, mjti ſwé mjſto; das geht gut von Statten, to gde dobře od ruky, dařj ſe; zu Statten kommen, whod, wděk býti; an Kindes Statt nehmen, zaljbiti, adoptare; etwas Statt finden laſſen, něčemu mjſto dáti; Statt meiner, za mne.

Strany zdroje: II/240, II/241

Stechen, I. v. n. angeſtochen kommen, přihňápati ſe. b) In die See, odplawiti ſe, na moře ſe puſtiti. c) hervor, wynikati. 2) v. a. pjchati, mor. pcháti, pungere; einmal, pichnauti; die Biene ſticht, wčela pjchá; todt ſtechen, vpjchati. b) bodati; ein Pferd, bůſti, bodati, zabo 241 dnauti koně; von den giftigen Thieren, vſſťknauti. c) von Mücken, ſſtjpati; zu tode ſtechen, vſſtjpati. d) propſſiti, proklati, probodnauti; den Dolch ins Herz, tulichem. e) fig. zakoliti; ein Schwein, ſwini. f) bjti; ich ſteche mit dem Unter, gá bigi důlkem, ſpodkem; er ſtach mit dem Ober, on přebil, zabil ſwrſſkem, hůrkem. g) mit Jemanden ſtechen, im Würfelſpiele, rozhoditi ſe. h) der Kitzel ſticht ihn, má raupy. i) der Hafer ſticht ihn, dobré bydlo ho pjchá. k) in Kupfer, wyryti, rýti na mědi. l) den Staar, bělmo s oka ſřjznauti, wzýti, ſnjti. m) das ſticht ihn in die Augen, to ho do očj pjchá. n) rýti, die Erde, zemi. o) im Turniere, kláti. p) es ſticht mich in der Seite, w boku mne pjchá, mám klánj w boku. q) die Sonne ſticht, ſlunce pere, pálj. r) das iſt weder gehauen noch geſtochen, to nemá ani hlawy ani paty.

Strany zdroje: II/241

Stecken, I. v. n. wězeti, haerere; der Nagel ſteckt in der Wand, hřebjk wězý we ſtěně. 2) wáznauti, vwáznauti; zwiſchen Thür und Angel bleiben, w kázanj vwjznauti; im Kothe ſtecken bleiben, vwáznauti w blátě. 3) fig. in der Predigt ſtecken, hatiti ſe; es blieb mir zwiſchen den Füßen ſtecken, hatilo ſe mi to mezy nohama; es blieb mir im Halſe ſtecken, zaſkočilo mi; ins Stecken gerathen, zhapnauti, ſklapnauti, vwjznauti. 2) v. a. a) ſtrčiti , naſtrčiti; den Braten an den Spieß, pečeni na rožeň; Geld in die Taſche, penjze ſtrčiti do kapſy. b) ſázeti; Bohnen, boby. c) wykázati, vložiti; ein Ziel, cýl. d) ſtrčiti, podſtrčiti; Jemanden etwas in die Hand, někomu něco do ruky. e) mjchati, pléſti; in fremde Händel, do cyzých wěcý. f) die Köpfe zuſammenſtecken, mjti ſſeptot, dýchánek. g) ſich in Schulden, zadlužiti ſe. h) fig. eine Jungfer ins Kloſter, pannu zawřjti do kláſſtera. i) Ins Gefängniß, do žaláře wſaditi. k) das Waſſer ſteckt ſich, woda ſe čelj, hradj, zaſtawuge, wytápj. l) Geld in etwas, penjze na něco naložiti, do něčeho ſtrčiti. m) Jemanden etwas, někomu něco podtagj wzkázati, podſtrčiti, powědjti. n) In den Brand, zapáliti.

Strany zdroje: II/242

Stehen, v. n. irr. du ſteheſt, ich ſtand, ich ſtände, geſtanden, ſtáti, stare; oft ſtehen, ſtáwati; dann und wann ſtehen, ſtáwáwati; lange ſtehen müſſen, poſtáti ſobě; eine Weile ſtehen, poſtáti; ſtehen bis —, doſtáti; ſich müde ſtehen, vſtáti ſe; durch Stehen erwerben, vſtáti; durch Stehen ein Loch machen, proſtáti; ſtehen von Kindern, ſtánkati; etwas ſtehend thun, něco zaſtawiti; ſtehendes Fußes hingehen, na mjſtě tam gjti; die Haare ſtehen mir zu Berge, wlaſy mi ſtáwagj wzhůru; ſtehendes Holz, dřjwj na ſtogatě, ſtogaté; ſtehendes Waſſer, ſtogatá woda; fig. a) Schildwache, na ſtráži býi, wartu ſtáti; Gevatter, za kmotra, kmotrowſtwjm ſtáti; bey Jemanden die Jahre, v někoho w včenj býti; einen Mann, ſtáti za ſebe. b) der Stab ſteht in der Stadt, ſſtáb ležj w měſtě; die Augen ſtehn voll Thränen, má oči plno ſlzý; der Stall ſteht voller Pferde, w maſſtaly ſtogj plno konj; es ſtehet mir ein Unglück bevor, neſſtěſtj mi naſtáwá; es ſtehet noch dahin; to nenj giſto, kdo wj; ſo lange die Welt ſtehet, co ſwět ſwětem ſtogj. c) hoch am Brette ſtehen, mnoho platiti; die Ochſen ſtehen am Berge, newěděti kudy z konopj. d) auf dem Sprunge, na poſkoku býti; auf Jemandes Seite, podlé někoho ſtáti, s něčj ſtranau držeti; auf ſeiner Hut ſtehen, na pozoru ſe mjti; das Haus ſteht auf den Fall, dům geſt na zbořenj. e) das ſteht bey Gott, to ge v boha; das ſteht bey ihnen, to záležj na nich. f) ich ſtehe dafür, ſtogjm za to, gſem za to práw; wer ſoll die Koſten ſtehen, kdo poneſe autraty. g) das ſteht noch in weitem Felde, to ge ſtraka na wrbě; im Begriffe, hotow býti; in der Meinung, za to mjti; in Zweifel, na rozpacých býti; in Furcht, báti ſe, obáwati ſe; im Verdachte, w podezřenj býti; w podezřenj mjti; im Rufe, w powěſti býti; in der Arbeit, w prácy býti. h) Jemanden nach dem Leben, o žiwot ſtáti, bezžiwotj hledati. i) es ſteht dir frey, máš ſwobodno, na ſwobodě; zu Kaufe, na prodeg býti; Jemanden zu Gebothe, zu Dienſten, k ſlužbám býti; was ſteht zu ihrem Befehle, co poraučegj. k) es ſtehet nicht zu läugnen, zu erwarten, nelze toho zapjrati, ſe nadjwati. l) wie ſtehet es mit ihm, gak ſe má? mit Jemanden auf einem guten Fuße, za gedno, za dobré býti s někým; ſich gut ſtehen, dobře ſe mjti. m) das kommt mir hoch, theuer zu ſtehen, to mne ſtogj wyſoko, draho. n) das Kleid ſteht mir nicht, ten kabát mi neſtogj, neſluſſj.

Strany zdroje: II/249, II/250

Stimmen, v. n. I. znjti; die Violine ſtimmt nicht zur Trompete, hauſle nezněgj dobře 250 při traubě; das ſtimmt nicht dazu, to k tomu neznj. 2) fig. Zuſammen überein ſtimmen, ſrownáwati ſe, ſnáſſeti ſe. 3) Für etwas ſtimmen, hlas ſwůg k něčemu dáti. II. v. act. ſſtemowati, ſtrogiti, naſtrogiti; Geigen, hauſle; das Herz wozu, ſrdce naſtrogiti k něčemu. 2) Ich bin heute nicht dazu geſtimmt, nechce ſe mi dnes do toho, nemám dnes do toho chuti; er iſt nicht gut geſtimmt, geſt newrlý, newhodný; er iſt ſchon geſtimmt, giž geſt naſtrogen, připrawen.

Strany zdroje: II/257, II/258

Streiten, v. n. irr. ich ſtritt, geſtritten, bogowati, belligerare; für das Vaterland ſtreiten, bogowati pro wlaſt. 2) potýkati ſe, certare; um den Vorzug ſtreiten, potýkati ſe o předek. 3) hádati ſe, přjti ſe, disputare; er ſtreitet gern, rád ſe hádá; ich ſtreite nicht dawider, gá ſe nepru, nepřjm; ſie ſtritten ſich lange, dlauho ſe hádali. 4) ſauditi ſe, litigare; ſie ſtritten ſich lange, dlauho ſe ſaudili. 5) odporowati, repugnare; das ſtreitet 258 wider die Wahrheit, to odporuge prawdě. 6) wálčiti, bogowati; mit Hunger ſtreiten, wálčiti s hladem. 7) rytěřowati; die ſtreitende Kirche, cýrkew rytěřugjcý, ecclesia militans.

Strany zdroje: II/258

Streitig, adj. odporný, die ſtreitigen Partheyen, ſtrany ſobě odporné; wir ſind noch ſtreitig darüber, geſſtě ſe o to neſnadnjme, máme o to ſpor; er macht mir es ſtreitig, odpjrá mi to, pře ſe o to ſemnau; die Sache iſt ſtreitig, ta wěc geſt w rozepři; bis auf die ſtreitigen Punkte, až na to, oč geſt hádka, wáda, rozepře.

Strany zdroje: II/264

Stutz, m. ſſtuc, tažnice. 2) auf den Stutz, na mjſtě, hned, co zpatra. 3) wzdory; er thut es aus Stutz, dělá to na wzdory, naſchwál.

Strany zdroje: II/264

Stutzen, I. v. n. trkati ſe, arietare. b) mit den Gläſern, ſklenice ſrazyti, přiťuknauti. c) zaſtawiti ſe, zarazyti ſe, percelli. d) koſyti ſe, faukati ſobě, wywáděti ſobě, fintiti ſe; das ſtutzt! to blýſká. II. v. a. vřezati; einem Pferde den Schwanz, vſeknauti, vřezati koňowi ocas. 2) oſtřihati; die Haare, oſtřihati wlaſy.

Strany zdroje: II/264

Stützen, v. a. podpjrati, podepřjti, fulcire. 2) fig. ſpoléhati; er ſtützt ſich darauf, ſpoléhá na to. 3) ſtanowiti, nabjgeti, statuminare; den Weinſtock, winný keř.

Strany zdroje: II/270

Tanz, m. tanec, saltus; das Tänzchen, taneček; ein Tänzchen mit Jemanden machen, zatančiti, zatancowati ſy s někým; zum Tanze aufziehen, k tancy zaweſti; das war ein Tanz! to byly ranty, honba, naháňka, ſſwanda; eine Art, ſkočná.

Strany zdroje: II/272

Taugen, v. n. hoditi ſe, k čemu býti; ſchopným býti; er taugt zu keinem Thürſteher, nehodj ſe za dweřného; das taugt zu nichts, to nenj, nehodj ſe k ničemu, nenj na nic.

Strany zdroje: II/273

Teufel, m. čert, ďábel, raráſſek, zleyduch, lucyáš, diabolus; dim. das Teufelchen, čertjk, čertjček; er ſtinkt wie der Teufel, ſmrdj gako ďaž ďas ; das taugt den Teufel nicht, to neſtogj za čerta; was zum Teufel! haſt du gethan? kýhos čerta zakauſl? Teufel! čerta! kozla! fig. ein armer T., chuďas, chudák, chudina; ein dummer T., bluma, huťapa.

Strany zdroje: II/275

Theuer, adj. drahý, carus; theure Waare, drahé zbožj; das Getreide wird theuer, obilj přiſkakuge; wie theuer iſt das? zač geſt to? theuer halten, dražiti ſe něčjm; theuer machen, dražiti; theurer machen, nadražiti, nadražowati; theuer zu ſtehen kommen, draho přigjti, zle zažiti; hoch und theuer ſchwören, welmi přiſahati, zakljnati ſe, adv. draho, draze.

Strany zdroje: I/76

Ausmachen, v. a. dodělati, vdělati; ich habe es ſchon mit ihm ausgemacht, giž gſem ſe s njm o to porownal; das macht zehen Gulden aus, to wynáſſj, děla dělá deſet zlatých. Es iſt eine ausgemachte Sache, geſt wěc giſtá; ein ausgemachter Narr, celý, dokonalý blázen; einen ausmachen, někoho wypljſniti.

Strany zdroje: II/276, II/277

Thun, v. irr. ich thue, ich that, ich thäte, gethan, thu; v. a. et n. dělati, činiti, facere; er hat es gethan, včinil, vdělal to; kund thun, známo činiti; thue das deinige, děley co ti patřj; Jemanden zu viel thun, někomu křiwdu dělati, vbližowati; etwas zu Leide thun, vbljžiti; ſich ein Leides thun, ruku na ſebe kláſti, wložiti; einen Blick, rozepřjti, pohleděti, pohljdnauti; Beſcheid, připjgjcýmu ſplniti; Vorſtellung, předſtawiti; Abbitte, odproſyti; Gebeth, pomodliti ſe; einen 277 Fall, padnauti, pocháp wzýti; einen Schrey, zkřiknauti; eine Bitte, poproſyti; in der Erklärung, prohláſyti ſe; Rechnung, počet kláſti; Widerſtand, na odpor býti; eine Predigt, kázanj mjti; Sünde, zpáchati hřjch; eine reiche Heurath, bohatě ſe oženiti, wdáti; zu wiſſen, wzkázati. 2) fig. Mit wem habe ich zu thun? s kým mluwjm? s kým mám co činiti? er wird damit genug zu thun haben, bude s tjm mjti doſt činěnau; nichts zu thun haben, neměti nic na prácy, nic dělati; viel zu thun haben, mjti mnoho co dělati, na prácy; zu thun geben, prácy dáti, vložiti; es iſt ihm nur ums Gled zu thun, gemu gen běžj o penjze; es iſt um dein Glück zu thun, běžj o twé ſſtěſtj; es iſt um dieſe Sache gethan, po tom ge weta. 3) Oehl in die Lampe thun, oleg do lampy dáti, nandati; bey Seite thun, na ſtranu dáti; etwas davon, dazu, něco odnjti, přičiniti, přidati; Geld aus dem Beutel, penjze z měſſce wyndati; Schuhe an die Füße, obauti ſtřewjce; den Mantel umthun, pláſſť wzýti; auf ein Handwerk, na řemeſlo dáti; ſich zu Jemanden, k někomu ſe mjti; ſich hervor, wyniknauti, giné přewýſſiti. 4) počjnati ſobě, ſtawěti ſe; ſcheu, furchtſam, oſteychawě, bázliwě ſobě počjnati; böſe, ſtawěti ſe gakoby ſe hněwal; ſchön, lahoditi, přimjleti ſe; groß, wypjnati ſe; wehe, boleti; es thut mir leid, geſt mi ljto; es thut Noth, geſt potřebj, potřeba; es thut mir Noth, muſým gjti na potřebu; ins Neſt thun, do hnjzda nadělati. 3) konati; ſeine Pflicht, ſwau powinnoſt; ſeine Arbeit, prácy; einen Weg für Jemanden, ceſtu za někoho; eine Reiſe, ceſtu.

Strany zdroje: II/277

Thunlich, adj. konatedlný, možný, činitedl ý; das iſt nicht thunlich, to nenj k wykonánj.

Strany zdroje: II/279

Tod, m. ſmrt, mors; ſich vor dem Tode fürchten, ſmrti ſe báti; Jemandes Tod beweinen, něčj ſmrti plakati, želeti; von dem Tode übereilt werden, koho ſmrt zachwátila; plötzlichen Todes ſterben, náhlau ſmrtj vmřjti, ſegjti; den Tod fürs Vaterland ſterben, ſmrtj za wlaſt vmřjti; ſmrt pro wlaſt podſtaupiti; ich wäre des Todes, wenn er es wüßte, zahynulbych, kdyby on to wěděl; auf den Tod darnieder liegen, na ſmrt ſtonati; ſich zu Tode trinken, ſmrti ſe dopiti, vpiti ſe; — lachen, ſmjchy puknauti; — grämen, vſaužiti ſe, vtrápiti ſe; zum Tode verurtheilen, někoho hrdla odſauditi; zu Tode ſchlagen, vbiti; ſich den Tod anthun, zabiti ſe; zum Tode führen, na poprawu wéſti; es gehet auf Tod und Leben, běžj o hrdlo; zu Tode hungern, hladem vmořiti; dem Tode nahe ſeyn, bljzek ſmrti býti; ſtets in der Gewalt des Todes ſeyn, ſmrt za paſem noſyti.

Strany zdroje: II/281

Toll, adj. ztřeſſtěný, zſſjlený, furens; ein toller Menſch, třeſſtěnec, fifidlo, zſſjlenec; ein toller Kopf, fučjk, fanfarum; fučidlo, ſrſſán; ein toller Kerl, wzteklý, ztřeſſtěný chlap; mache mich nicht toll, nerozkať mne; toll werden, poſſetiti ſe, zfanfrněti; ſey nicht toll, neblázni, netřeſſti ſe; rozkatiti ſe, rozljtiti ſe, zblázniti, nablázniti, potřeſſtiti někoho; das iſt zu toll, to ge přes přjliš; toll und voll ſeyn, na žmoch zpitý, zbryndaný, zmachaný; ſich toll und voll ſaufen, do němoty ſe napiti, pjti až ſe hory zelenagj, nebe točj; das müßte toll zugehn, to by w tom byl čert. 2) wzteklý; ein toller Hund, wzteklý pes; T. werden, wtzécy ſe. 3) fig. mit Schmerzen den Kopf toll machen, plné vſſi nakřičeti; biſt du toll? gſy blázen? ein tolles Kleid, ztřeſſtěný oděw.

Strany zdroje: II/285

Treffen, v. a. irr. du trifſt, ich traf, ich träfe, getroffen, trefiti; mit der Schleuder treffen, prakem trefiti, vdeřiti; vom Donner getroffen werden, hrom do něho vdeřil. 2) er ſtand, wie vom Donner getroffen, ſtál, gakby hrom do něho vdeřil. 3) fig. trefiti; der Schlag hat ihn getroffen, ſſlak ho trefil, ſſlakem geſt poražen. b) tknauti ſe, dotknauti ſe; c) er fühlt ſich getroffen, cýtj, že ſe ho to tklo. e) Untreu trifft ihn, wjtr ho, newěra, zpronewěrloſt zpronewěřiloſt ho bige. d) zaſtihnauti, natrefiti, napadnauti; Jemanden zu Hauſe, někoho doma; e) die Reihe trifft mich, dich, řad ge na mně, přigde na mne; ge na tobě. f) potkati; das Unglück trifft mich, neſſtěſtj mne potkáwá; dich trifft Schande, potká tě hanba, dogdeš hanby; mich trifft es am Schlimmſten, mne to neyhůř potká, chytj. g) vhoditi; den rechten Weg, na prawau ceſtu; rathen und nichts treffen, hádati a nevhodnauti; den Sinn einer Sache, ſmyſl vhodnauti. h) doweſti; er trifft es nicht, nedokáže, nedowede, netrefj toho. i) er hat ſich eben dazu getroffen, prawě ſe k tomu nahodil, namátl, nachomeytl, naſkytl; Getroffen, vhodls; treffa. k) eine Heurath, oženiti ſe; foem. wdáti ſe; eine Wahl, woliti, wywoliti; einen Vergleich, w ſmlauwu wgjti, ſmlauwu včiniti; einen Waffenſtillſtand, přjmě j včiniti; Anſtalten zu etwas, přjprawy k něčemu dělati; impers. es trifft ſich oft, čaſto ſe nacházý, ſtane, vdá; wie es ſich trifft, gak ſe trefj, přihodj, namate.

Strany zdroje: II/288

Trinkbar, adj. pilý; was im Trinken ſchmeckt, pitedlný; dieſes Bier iſt trinkbar, to piwo ge pilé. 2) k pitj; der Wein iſt nicht trinkbar, to wjno giž nenj k pitj. 3) picý; trinkbares Gold, picý zlato.

Strany zdroje: II/290, II/291

Trotz, m. hrdoſt; ſie ſind voll Trotzes; gſau plni hrdoſti. 2) pych, zpupnoſt; einem Trotz bieten, někomu ſe oprnauti, opřjti, zpjčiti; Jemnades Trotz demüthigen, něčj pych zkrotiti; er bietet aller menſchlichen Gewalt Trotz, on ſe wſſj lidſké mocy zpjrá, oporuge, zpěčuge. 3) nawzdory; Jemanden etwas zum Trotze thun, někomu něco nawzdory, na ſchwál činiti; der ganzen Welt zum Trotz, nawzdory wſſemu, celému ſwětu. 4) Trotz! und thu es, opowaž ſe, to dělati; Trotz dem, ders beſſer macht! herež tomu, kdo lépe zná! Trotz dem, der ſich widerſetzt! běda tomu, kdož ſe zprotiwj! er bleibt, Trotz allen Gründen, bey ſeiner Meinung, na wzdoru wſſem důkazům zůſtáwá na ſwém. 5) Trotz dem, wirſt du verlieren, bez toho, truc toho, ztratjš; Trotz deines Geldes, wirſt du nicht gewinnen, truc twých 291 peněz, newyhrageš; er lauft Trotz einem Laufer, běžj truc laufra, gako laufer (běhaun.)

Strany zdroje: II/294

Uibel, adj. zlý, malus; comp. übler, horſſj; adv. zle, comp. hůře, hůř; es wird mir übel, geſt mi zle, těžko, mdlo; ſich übel befinden, übel auf ſeyn, zle, nedobře ſe mjti. 2) na nic; es riecht übel, wonj na nic; der Wein iſt nicht übel, wjno nenj na nic; es kleidet ihn übel, na nic mu to ſtogj, ſluſſj; übel lauten, na nic znjti; er ſchreibt übel, na nic pjſſe; Jemanden übel halten, s někým na nic nakládati; ein übler Geſchmak, Traum, Weg, na nic chuť, ſen, ceſta; übel hören, neſlyſſeti dobře; übel zu Fuße ſeyn, na nic býti na nohy; üble Nacht haben, na nic noc mjti. 3) zlý, zle, etwas übel auslegen, zle wykládati, za zlé pokládati; etwas übel verſtehen, něčemu zle, nedobře rozuměti; ſein Geld übel anwenden, penjze zle tráwiti, mařiti; er mag wohl oder übel wollen, chtěg nechtěg; es gehet ihm übel, zle ſe ſe mu wede zle ſe mu wede ; es wird dir übel bekommen, zlým toho zažiweš; in einem üblen Rufe ſeyn, w zlé powěſti býti; die mir übels gönnen, kteřj chtěgj mi zlého; übels thun, zlé činiti, zlého ſe dopuſtiti, dopauſſtěti; übel nehmen, aufnehmen, za zlé pokládati.

Strany zdroje: II/294, II/295, II/296

Uiber, adv. es gehet alles bunt über, wſſecko na opak, na ruby, zwrub na ljc; das Glas läuft über und über, ſklenice přetyká walem; über und über, na překot; über und über purzeln, překotiti ſe; es iſt über und über voll, ge ſtreychem plná; über und über naß, ſkrz na ſkrz mokrý; es iſt über, giž ge po wſſem, konec, po tom. 2) praep. I. nad; a) es liegt über der Thür, ležj nadedweřmi; über ihm, nad njm; ein Herr über alles, pán nadewſſjm; über Jemanden herrſchen, nad někým panowati. b) etwas über die Thür legen, něco nade dwéře položiti; über die höchſten Berge, nad neywyšſſj hory; das geht über alles, to gde nadewſſecko; über alle Maßen ſchön, překráſný; über die Maße treiben, nemjrně, přes přjliš ſobě počjnati; er wohnt über mir, bydlj nademnau; er ſteckt in Schulden bis über die Ohren, wězý w dluzých až po vſſi; b) Fleißig über Arbeit ſeyn, pilně pracowati; ich war eben über dem Schreiben als er kam, práwě ſem pſal, když přiſſel; immer über den Büchern liegen, pořád 295 w knihách wězeti; lange Zeit über etwas zubringen, mnoho čaſu s něčjm ſtráwiti; über wenigem getreu, nad málem wěrný. II. při; er lacht über die Erzählung, ſměge ſe powjdačce; über der Mahlzeit trinken, při gjdle pjti; über dem Leſen, dem Gebeth, der Arbeit einſchlafen, při čtenj, modlitbě, při prácy vſnauti; über dem Bethen gab er ſeinen Geiſt auf, modle ſe duſſi wypuſtil; über Tiſche, při ſtole. III. pro; ſich über dem Heben etwas verrenken, zdwjhage něco ſobě wylomiti; über einer langen Rede heiſer werden, dlauho mluwě ochraptěti; über einen Lärm erwachen, hlukem ſe probuditi; über der langen Reiſe, pro dlauhoſt ceſty; über dem Leſen, Eſſen und Trinken vergeſſen, pro čtenj na gjdlo a pitj zapomenauti; über dieſer Rede, pro tu řeč. IV. a) za; über dem Strome, Fluſſe wohnen, za řekau bydleti; über der Gränze, za hranicemi; gegen mir über, proti mně. V. přes; über alle Berge, přes hory doly; a) über den Fluß ſchiffen, přes řeku ſe plawiti; über den Markt gehen, fahren, přes trh gjti, geti; über den Weg, přes ceſtu; über das Ziel ſchreiten, cýl, mezy překročiti; über einen Stein fallen, přes kámen vpadnauti; über die Klinge ſpringen laſſen, ſeſekati; über Feld gehen, přes pole gjti; über Prag nach Wien, přes Prahu do Wjdně; etwas über ſich nehmen, něco na ſebe wzýti; b) über zehn Pfund ſchwer, přes deſet liber ztjžj; über drey Finger breit, přes tři prſty zſſjřj; über die Hälfte, přes polowičku. VI. k; wie biſt du darüber gerathen? kteraks k tomu přiſſel? er kann über alles, über das Geld, darf nicht über das Geringſte, může ke wſſemu, k penězům, neſmj k neymenſſjmu; es geht ſo ſehr über das Geld, über den Beutel, gde to přjliš do peněz, na penjze, do měſſce, na měſſec; es gehet über uns her, gde to na nás. II. na; ſich über eine Sache ärgern, freuen, erzürnen, beklagen, beſchweren, erbarmen, entſetzen, entrüſten, verwundern, bekümmern, betrieben, kränken, grämen, na něco ſe mrzeti, z něčeho ſe radowati, na něco ſe rozhněwati, na něco nařjkati, ſobě ſtěžowati, nad něčjm ſe ſmilowati, ſlitowati, něčeho ſe vleknauti, zhrozyti; na něco ſe rozlobiti, něčemu ſe diwiti, o něco ſe ſtarati, pro něco ſe rmautiti, něčjm ſe ſauditi, trápiti; über eine Sache erſchrecken, něčeho ſe vleknauti; über eine Sache mürriſch werden, pro něco a na něco ſe mračiti; über eine Sache murren, klagen, fluchen, zürnen, zanken, weinen, na něco reptati, nařjkati, kljti, ſe hněwati, pro něco ſe waditi, plakati; machen ſie mir keine Vorwürfe darüber, newytýkagj mi toho; über die Epiſtel predigen, kázati na epiſſtolu; eine Auslegung über ein Buch machen, wýklad na knihu vdělati; ſich über etwas beſinnen, na něco ſe rozmyſliti; über etwas nachdenken, o něčem rozmeyſſleti; ein Urtheil über etwas fällen, rozſudek na něco wyneſti, včiniti; ſeine Meinung über etwas ſagen, ſwé mjněnj o něčem řjcy; ſich über eine Sache überreden, berathſchlagen, o něco rozmluwiti, ſe poraditi; ein Buch über etwas ſchreiben, knihu o něčem pſáti. VIII. wjce; über Macht eſſen, gjſti wjc než může; über Durſt trinken, pjti wjce než ſe chce; ſie liefen über Macht, běželi co mohli; über die Gebühr fordern, žádati wjce než patřj; über die Maße, nad mjru, z mjry, přjliš. IX. Nimmſt du andere Weiber über dieſe, pogmeſſli giné ženy mimo tyto; über Vermuthen, mimo nadánj. X. Eine Sünde über die andere häufen, hřjch na hřjch množiti; eine Ohnmacht über die andere, padá z mdloby do mdloby; Briefe über Briefe, pſanj na pſanj; Bothen über Bothen ſchicken, poſel na poſla, poſla za poſlem poſýlati; 296 Schulden über Schulden machen, dělati dluh na dluh; über das, přes to, nad to; über das alles iſt heute der dritte Tag, k tomu ke wſſemu geſt dnes třetj den; über dieß, přes to, nad to. XI. Heut über acht Tage, od dneſſka za oſm dnj; morgen über vierzehn Tage, od zegtřka za čtrnácte dnj; heut über drey Wochen, od dneſſka za tři neděle; übers Jahr komme ich wieder, za rok ſe nawrátjm; wenn ich übers Jahr lebe, buduli přes rok žiw; Allemahl über den Tag, wždy ob den; über eine Weile, za chwjlku; über lang oder kurz, na dlauze nebo na krátce, dřjwe nebo pozděgi; über ein Kleines, maličko. XII. Die Mahlzeit über, přes oběd, über Winters über, Sommers über, přes zymu, přes léto. XIII. Uiber die Dummheit, hlaupoſt o hlaupoſt ; die Bosheit, den Narren, das Gewäſch, o neſſlechetnoſt, o bláznu o blázna , o pleſkánj.

Strany zdroje: II/299

Uiberlaſſen, v. a. nechati, pozůſtawiti, relinquere. 2) puſtiti přes; man will uns nicht überlaſſen, nechtj nás puſtiti přes řeku. 3) přepuſtiti; ein Pferd, einen Garten, koně, zahradu. 4) popuſtiti; eine Stadt, ein Land dem Feinde, nepřjteli měſto, zemi. 5) nechati, zanechati; etwas Jemandes Gutachten, něco nečjmu něčjmu vznánj; Wahl, Willkühr, na něčj wůli; das überlaſſen ſie mir, to nechagj, zanechagj mne mně . 6) oddati ſe, wydati ſe; ſich den Laſtern, na neſſlechetnoſti; den Wollüſten, rozkoſſj hleděti; den Sorgen, dem Schmerze, ſtaroſtem, boleſti ſe poddati. 7) odewzdati, poručiti, oddati; ſich Gott, ſe Bohu; Jemandes Schutze, něčj ochraně, pod něčj ochranau; ſich Jemanden, ſe někomu .

Strany zdroje: II/300

Uibermaß, n. přeměřenj, co ſe přeměřj. 2) fig. neſmjrnoſt; das Uibermaß ihrer Güte, neſmjrná gegich dobrota; er hat es im Uibermaß erfüllt, wyplnil to co neyhogněgi; im Uibermaße der Freude, w přjliſſné radoſti.

Strany zdroje: II/305, II/306

Uibrig, adj. oſtatnj, reliquus; Geld, Tage, Freunde, penjze, dni, přátelé; im übrigen, oſtatně. 2) zbýwati, zbýti, pozůſtáwati; ich habe nichts davon übrig, nic mi z toho nezbýwá; ich allein bin noch übrig, gá ſem gediný geſſtě pozůſtal, zůſtal; 306 iſt noch Hoffnung übrig? geli geſſtě něgaká naděge? nun bleibt mir nichts weiteres übrig, als —, nynj nic mi wjce nepozůſtáwá, než —; haſt du Zeit übrig? máš, kdy? pochwjli? übrig laſſen, zanechati , pozůſtawiti; übrig behalten, podržeti, zanechati; übrig haben, doſtatek, hognoſt mjti. 4) 3) zbytečný; das iſt übrig, to ge zbytečné. 4) zbýti, zbawiti ſe; eine Sache, něčeho.

Strany zdroje: II/306, II/307

Um, I. praep. okolo; a) wůkol; um die Stadt gehen, okolo měſta gjti, měſto obcházeti; ganz um das Haus herum, kolem okolo domu; rund, rings um den Tiſch treten, okolo ſtolu ſe zaſtawiti, ſtůl obſtaupiti; er iſt den ganzen Tag um ihn, celý den geſt okolo něho. b) fig. er muß um dieſe Gegend wohnen, muſý tu někde bydleti; es iſt um ſechs Uhr, geſt aſy ſſeſt hodin; Mittag, okolo poledne, poledne; um Mitternacht, okolo půlnocy, o půlnocy; um Oſtern, um Pfingſten, um Johanni, o welikonocy, o letnicých, o ſwatém Janě. II. ob, po, allemal um den andern Tag, wždy ob den; einer um den andern, geden po druhém. 3) Es iſt eine ſchöne Blume um eine Roſe, růže geſt pěkný kwjtek; es iſt eine wunderliche Sache um den Appetit, chtjč (chuť) geſt diwná wěc; es iſt eine kitzliche Sache um den Hausfrieden, wýborná geſt wěc pokog w domě. 4) Wie ſteht es um euch, gak ſe máte? wie ſteht es um unſere Sache? gak ge, gak ſe děge s naſſj wěcý? es ſteht ſchlecht um euern Bruder, s waſſjm bratrem ge zle; es ſteht ſehr mißlich um ihn aus, geſt s njm welmi zle; aber wie ſiehet es um die Ehre aus? než gakž ge ſe ctj. 5) o; a) um etwas, um die Uhr, um ein Auge, um ſein Vermö 307 gen, um ſeinen guten Namen, um das Leben kommen, o něco, o hodiny, o oko, o gměnj, o dobré gméno, o žiwot přigjti; um das Geld, um das Leben bringen, o penjze, o žiwot připrawiti. b) wiſſen ſie auch um die Sache? wědjli co o tom? ich weiß nicht darum, nic o tom newjm. c) um etwas ſpielen, o něco hráti; ſich um etwas bemühen, bewerben, o něco ſe přičiniti; um etwas bitten, o něco proſyti; um etwas hadern, ſich um etwas zanken, ſtreiten, o něco ſe ſwařiti, waditi, hádati; um etwas loſen, würfeln, o něco loſowati, w koſtky hráti; ich will darum ſchreiben, budu o to pſáti; ſich Mühe um etwas geben, o něco vſylowati; es iſt ihm nur darum zu thun, gen o to mu gde; es iſt ihm nur um Geld, gde, běžj mu gen o penjze; Jemanden um Rath fragen, radu s někým bráti; er hat mich ſchon lange darum geplagt, giž dáwno mne o to trápil. d) das Fenſter iſt um zwey Fuß höher, als die Thür, okno ge o dwa ſtřewjce wyšſſj než dwéře; ich bin um zehn Jahr älter als du, o deſet let ſem ſtarſſj než ty; dieſes Haus iſt um hundert Thaler theurer, als jenes, dům ten geſt o ſto tolarů dražſſj než onen; um ein Haar, o wlas; o chlup; es iſt um zwey Tage zu thun, běžj gen o dwa dni. 6) Es iſt um ihn gethan, geſt po něm; es iſt Schade um ihn, ge ho ſſkoda. 7) pro; a) ſich um etwas betrüben, kränken, weinen, zürnen , něco ſe rmautiti, trápiti, plakati, ſe hněwati. b) um den Arzt, um Wein ſchicken, pro lékaře, pro wjno poſlati. c) um Gottes Willen, pro Boha; um ſein ſelbſt Willen, pro něho ſamého; um deinet, meinet Willen, pro tebe, pro ſebe . 8) na; um Rache rufen, na pomſtu wolati; habe ich das um dich verdient? zdali ſem toho na tobě zaſlaužil 9) um nichts und wieder nichts, pro nic za nic; um Lohn, ums Brod arbeiten, ze mzdy, z chleba pracowati; um eben der Urſache Willen, z té práwě přjčiny. 10) za; um Jemanden bitten, za někoho proſyti; um baar Geld, za hotowé (penjze); um zehn Thaler, za deſet tolarů; um zweyer Urſachen Willen, za dwogj přjčinau . 11) tjm; um ſo viel beſſer für ihn, tjm lépe pro něho; du wirſt um ſo glücklicher ſeyn, tjm ſſťaſtněgſſj budeš. 12) Um ſich freſſen, rozžjrati ſe, rozežrati, rozgjdati ſe; der Krebs, rak. II. conj. aby; ich lebe nicht um zu eſſen, ſondern ich eſſe um zu leben, negſem žiw, abych gedl, ale gjm, abych žiw byl; er iſt zu tugendhaft um nicht ein Chriſt zu ſeyn, geſt přjliš ctnoſtný, by nebyl křeſťanem . III. adv. von Leipzig nach Berlin über Dresden, zu reiſen, iſt viel um, z Lipſka do Berljna přes Drážďany, kdo gede, mnoho ſy zagede, zagjždj. b) die Stunde, die Woche, das Jahr iſt um, hodina proſſla, wyprſſela, proběhla, teyden, rok proſſel, proběhl; wenn meine Zeit um iſt, když můg čas dogde. c) um und um, kolem do kola, kolem a kolem; wenn es um und um kommt, když to přigde kolem a kolem. d) nichts um und an, nic, nicaucý nic nicaucý .

Strany zdroje: II/308, II/309

Umgehen, v. n. točiti ſe; das Rad geht um, 309 kolo ſe točj. 2) dogjti, docházeti; das Jahr geht um, rok docházý. 3) gjti; die Hütte geht um, huť gde. 4) obgjti, obcházeti; in der Stadt, w měſtě. 5) ſtraſſiti; hier geht es um, zde ſtraſſj. 6) točiti ſe, kolem gjti; der Kopf, hlawa ſe ſemnau točj, gde kolem. 7) zagjti ſy, zacházeti ſy, eine Meile, mjli. 8) objrati ſe, zacházeti; mit Wolle, Federn, wlnau, peřjm. 9) obcházeti; mit Lügen, lžj, lžmi. 10) ſſetřiti; mit Wahrheit, prawdy. 11) obmeyſſleti; auf Krieg, wognu; ich weiß, worauf er umgeht, wjm, co obmeyſſlj, nač bige. 12) zacházeti; mit guten Leuten, s dobrými lidmi; mit böſen, obcowati ſe zlými; hart, leutſelig, zpurně, wljdně. II. v. a. obgjti, obcházeti, circumire; eine Stadt, měſto. 2) pominauti, wyhnauti ſe; ich habe nicht umgehen können, dir ſolches zu melden, nemohl ſem pominauti to tobě oznámiti.

Strany zdroje: II/312

Umſtand, m. přjpadnoſt, (obſtognoſt ? ) okoličnoſt, circumstantia. 2) Umſtände, pl. okonowánj, okolky, okolkowánj, ohne Umſtände, bez okolků. 3) záwada; das kann ihm Umſtände machen, to mu může překážku, záwadu činiti.

Strany zdroje: II/315

Unbekümmert, adj. bezſtaroſtný; adv. —ně; darum laſſen ſie ſich unbekümmert, o to nemagj péče.

Strany zdroje: II/315

Unbemerkt, adj. nepoſtřehnutý, nepozorowaný; konnte dir dieſes unbemerkt bleiben? mohloli to tebe zůſtati tagno? nemohllis toho poſtřehnauti.

Strany zdroje: II/315

Unbenommen, adj. es bleibt dir ſolches zu thun unbenommen, nebránj ſe ti, to činiti.

Strany zdroje: II/316, II/317

Uneben, adj. nerowný; adv. —ně. 2) nicht 317 uneben, nezlý; das iſt nicht uneben, to nenj zlé; er iſt kein unebener Menſch, nenj zlý člowjček; kein unebener Rath, rada nenj zlá.

Strany zdroje: II/317

Unerinnerlich, adv. das iſt mir unerinnerlich, to mi nenj w paměti, nelze ſe na to vpamatowati.

Strany zdroje: II/318

Unfüglich, adj. nenáležitý, nepřjſluſſný; das iſt unfüglich, to nenj přjhodné, nenj whod.

Strany zdroje: II/318

Ungeachtet, adj. newzácný, malowážný, newſſjmaný. 2) nehledě, neohljdage ſe, bez ohledu; deſſen, na to. 3) ač, ačkoli; er kann es nicht, ungeachtet er ſo groß iſt, nemůže, nenj s to, ač geſt tak weliký.

Strany zdroje: II/319

Ungefällig, adj. nelibý; das iſt mir ungefällig, to ge mi nelibo, nenj mi libo.

Strany zdroje: II/319

Ungehörig, adj. nenáležitý, nepatřjcý; das iſt dazu ungehörig, to nepatřj k tomu.

Strany zdroje: II/319

Ungenoſſen, adj. nevžitý; das wird ihm nicht ungenoſſen hin gehen, to ſe mu bez káry, bez treſtu nepromine.

Strany zdroje: II/322

Unklar, adj. negewný; die Sache iſt noch unklar, geſſtě to nenj wywařeno, dowywařeno, na ſwětle.

Strany zdroje: II/323

Unnütz, adj. nanicowatý, daremný; das iſt unnütz, to nenj na nic; ein unnützer Menſch, daremnjk, nanicowatý, k ničemuž člowěk. 2) Sich unnütz machen, nadjrati ſe.

Strany zdroje: II/323

Unrecht, adv. nedobře, male, vitiose; ver tehen, erzählen, ſehen, leſen, rozuměti, powjdati, widěti, čjſti. b) Ich komme hier wohl unrecht, oč zde negdu dobře; unrecht daran ſeyn, na omylu býti; unrecht gehen, blauditi; du kommſt bey ihm unrecht an, naběhneš ſy v něho; das iſt ſo unrecht nicht, to nenj tak zlé. 2) nepráwě, injuste; unrecht handeln, nepráwě gednati; Jemanden unrecht thun, křiwdu někomu činiti.

Strany zdroje: II/323

Unrecht, adj. neprawý; —te Erklärung, neprawé wyſwětlenj; Mittel, proſtředky; die unrechte Seite eines Tuches, wrub; Jemanden zur unrechten Zeit kommen, někomu přigjti newčas; alles liegt am unrechten Orte, wſſe ležj od mjſta; die unrechte Kehle, chřtán. b) das geht mit unrechten Dingen zu, to ge bezpráwné, nedowoleno; to gſau čáry, to ge s čertem; auf unrechten Wegen ſeyn, něco zlého obmeyſſleti.

Strany zdroje: II/324

Unſchwer, adv. lehce, netěžko; das iſt unſchwer einzuſehen, to geſt lehce k nahljdnutj. 2) Geben ſie mir es unſchwer her, dagj mi to ſem, nenjli gim za těžko.

Strany zdroje: II/325, II/326

Unter, I. adv. mezy tjm; es muß mit unter gehen, mit unter laufen, muſý mezy tjm progjti, proběhnauti; wir hatten ein ſchön Wetter, mit unter regnete es ein wenig, měli ſme pěkné powětřj, mezy tjm trochu poprcháwalo. II. praep. cum dativo. pod, sub; unter dem Tiſche liegen, dem Baume ſitzen, pod ſtolem ležeti, pod ſtromem ſeděti; unter ihm, pod njm; unter mir, podemnau; unter freyem Himmel, pod čjrým, holým nebem; fig. mit Jemanden unter einer Decke liegen, s někým držeti, w ſpolku býti; unter der Hand ſagen laſſen, pod rukau wzkázati; b) etwas unter der Bank, unter dem Tiſche, unter dem Reuter herausziehen, něco zpodlawice, zpodſtola, zpodřeſſata wytáhnauti; c) er iſt unter ſechzig Jahren, nemá ſſedeſáte let; unter zehn Thalern kann ich es nicht geben, pod deſet tolarů nemohu to dáti; d) unter den Baum ſich ſetzen, pod ſtrom ſednauti; ſich unter das Waſſer tauchen, pod wodu ſe potopiti; e) ein Land unter Waſſer ſetzen, kraginu potopiti, wytopiti; unter die Hand geben, pod ruku dáti; unter die Füße treten, nohama ſſlapati; unter Segel gehen, odplawiti ſe; unter die Augen ſehen, wůči, do očj hleděti; unter die 326 Augen treten, na oči přigjti; Grobheiten unter die Augen ſagen, nezdwořiloſti do očj prawiti; unter die Naſe reiben, ſtrčiti pod nos; unter die Erde bringen, připrawiti pod zem; fig. f) unter die Todten gerechnet werden, mezy mrtwé počten býti; unter ſich theilen, mezy ſebe rozděliti; etwas unter die Leute bringen, něco rozneſti, roznáſſeti; unter vier Augen, mezy čtyřma očima. 2) z; einer unter ihnen, geden z nich; unter welchen iſt Peter, z nichž geſt Petr; unter ſeinen Söhnen ſoll Paul König werden, z geho ſynů má Pawel králem býti. 3) mezy; unter den Zuſchauern ſitzen, mezy diwáky ſeděti; zwiſchen mir und dir, mezy mnau a tebau; er was mit darunter, byl mezy nimi, námi; unter andern, mezy giným; es liegt alles unter einander, wſſe ležj na hromadě, haťmať; unter uns, mezy námi; unter einander, mezy ſebau, weſpolek. 4) w, unter der Stunde des Räucherns, w hodinu kaděnj; unter Tages, wedne, za dne; unter Nachts, w nocy; unter Weges, unter Wegen, na ceſtě; unter dem Gebethe, w čas modlenj. 5) při; unter der Arbeit, dem Eſſen, dem Leſen entſchlafen, při prácy, při gjdle, při čtenj, oder pracuge, gedě, čta, vſnauti. 6) Unter der Zeit, mezy tjm. 7) za; unter der Regierung Kaiſer Karl des IV., za panowánj cýſaře Karla 4tého; gelitten unter Pontio Pilato, trpěl pod (nicht za , weil es den Sinn haben könnte, daß er für P. P. gelitten hätte) Pontſkým Pilátem; Unterdeſſen, zatjm, zatjm a podtjm, mezy tjm.

Strany zdroje: II/326

Unter-, mit Zeitwörtern, pod; unterackern, podorati; unterarbeiten, poddělati. 2) dolnj, dolegſſj; Unter-Italien, Unter-Elbe, dolnj Wlachy, dolnj Labe; Unter-pautzen, dolnj Bauſow. 3) ſpodnj; der Unterkiefer, ſpodnj čeliſt; Kleid, ſſpodnj ſſaty. 4) nižſſj; die Unterſtelle, nižſſj mj to; das Unteramt, nižſſj auřad. 5) pod; S. Unterleib, Unterkämmerer @.

Strany zdroje: II/326

Unterbleiben, v. n. wypuſſtěn, wynechán býti; das hätte unterbleiben können, to ſe mohlo wypuſtiti, wynechati.

Strany zdroje: II/329

Unternehmen, v. a. před ſebe wzýti, předſewzýti, podnikati, podniknauti, suscipere; einen Bau, ſtawenj; ich unternehme es nicht, ihn zu entſchuldigen, neberu to na ſebe, bych ho wymluwil; ein unternehmender Mann, muž mnoho předſeberaucý, podnikagjcý, o mnoho ſe pokauſſegjcý.

Strany zdroje: I/81

Außerdem, adv. bez toho, mimo to.

Strany zdroje: II/332

Unvergeſſen, adv. das iſt mir unvergeſſen, na to ſem nezapomněl.

Strany zdroje: II/333

Unverlohren, adj. neſtracený; adv. es ſoll dir unverlohren ſeyn, neztratj ſe to.

Strany zdroje: II/333

Unvermögend, adj. neſtatečný, inbecilis; nemožný, inops. unvermögend ſeyn, nebyti s něco; ich bin unvermögend es zu thun, negſem s to, bych to včinil.

Strany zdroje: II/338

Veranlaſſen, v. a. způſobiti; einen Befehl, nařjzenj. b) přiweſti, nawéſti, pomknauti; Jemanden zu etwas, někoho k nečemu něčemu . c) přjčinu podati; das hat mich veranlaſſet, zu thun, to mně přjčinu podalo, že ſem to včinil.

Strany zdroje: II/338

Verantworten, v. a. odpowjdati, zodpowjdati; ſich, za ſebe; ich will es varantworten, gá to zodpowjm.

Strany zdroje: II/339

Verbinden, v. a. přewázati; ein Buch, knihu. 2) zawázati; eine Flaſche, flaſſi; die Augen, oči, die Wunde, ránu; unter guten Flachs ſchlechten, mezy dobrý len ſſpatný, 4) ſpogiti, ſpogowati, ſlaučiti, conjungere. 5) zabedniti; ein Faß, ſud. 6) fig. a) ſich, ſpogiti ſe; Böhmen mit Ungarn, Čechy s Vhry. b) mit einem Eide, zapřiſáhnauti ſe. c) ſpiknauti ſe, ſpolčiti ſe; wider den König, proti králi. d) ehelich, dáti ſe oddati, w ſtaw manželſký wſtaupiti. e) zawázati, obligare; das Geſetz, zákon; ſich, ſe; durch Wohlthaten, dobrodinjm; er iſt verbunden, dieſes zu thun, on geſt zawázán, powinen o činiti; ich bin ihnen dafür ſehr verbunden, gſem gim za to welmi zawázán.

Strany zdroje: II/339

Verbindlich, adj. záwazný, co wjže; das iſt für mich nicht verbindlich, to mne newjže. 2) zdwořilý, vctiwý, záwazný; verbindliches Compliment, zdwořilá poklona. 3) zawázaný; machen, zawázati; ſeyn, zawázán býti, adv. —ně.

Strany zdroje: II/341

Verbürgen, v. a. et n. rukau dáti, vručiti; ſich, ſe. 2) odpowědjti; das will ich verbürgen, za to zodpowjm, za to ſtogjm; die —gung, vručenj.

Strany zdroje: II/341

Verdanken, v. a. mjti co děkowati; das habe ich ihnen zu verdanken, za to gim mám co děkowati.

Strany zdroje: II/343

Vereinigen, v. a. ſpogiti, ſgednotiti, conjungere. 2) ſrownati, conciliare. 3) ſich, ſpiknauti ſe, ſpolčiti ſe, conjurare, convenire. 4) ſich, ſrownati ſe; das läßt ſich mit deiner Pflicht nicht vereinigen, to ſe nedá s twau powinnoſtj ſrownati.

Strany zdroje: II/344

Verfallen, v. irr. n. padnauti, vpadnauti; in Sünde, do hřjchu; in Strafe, do pokuty. b) přigjti, připadnauti, rozpomenauti; wie verfällſt du darauf? gak na to přicházýš? gak ti to připadlo? c) bořiti ſe, obořiti ſe; das Haus iſt verfallen, dům ſe bořj, geſt na zbořenj; obořil ſe; eine verfallene Mauer, zbořená, obořená zeď. d) hynauti; das Chriſtenthum verfällt; křeſťanſtwj hyne. e) zapadnauti, zaneſti ſe; das Schiff iſt verfallen, lodj zapadla, zaneſla ſe. f) proběhnauti, progjti; die Zeit, čas. g) propadnauti; der Wechſel, ſměna; die Waare, zbožj. h) proſtogjm; das Pfand, záſtawu. i) ſcházeti, podati ſe, přepadnauti ſe, padnauti ſe; macrescere; am Leibe, na těle. k) zahynauti, vmřjti, mori; des Todes, vmřjti.

Strany zdroje: I/82, I/83

Ausſtehen, v. a. wyſtáti, wytrpěti; den Tod ausſtehen, ſmrt podſtaupiti; mit Waaren ausſtehen, w krámě zbožj wyložiti; ich habe hundert Gulden ausſtehen, mám ſto zlatých mezy lidmi; aus 83 ſtehende Schulden, giſtiny, dluhy na giſtiny, activa debita, ich habe die ganze Predigt ausgeſtanden, ſtál gſem až do konce kázanj; das iſt nicht auszuſtehen, to geſt neſneſytedlné.

Strany zdroje: II/346

Vergehen, v. irr. rec. ſich, zablauditi, zagjti, aberrare. b) zawiniti; im Zorne, im Trunke, ze zloſti, z opilſtwj. c) dáti ſe; ſich thätlich wider Jemanden, dáti ſe do někoho; ſich mit Worten wider ihn, ſlowy ſe do čeho puſtiti. d) ſich mit einer Mannsperſon, dopuſtiti ſe, zmrhati ſe, zkulhati ſe, stuprari. II. v. n. zagjti, zacházeti; der Rauch, dým; der Schmerz, boleſt; vor Gram, hořem; die Luſt iſt ihm vergangen, zaſſla mu chuť; es wird ihm ſchon vergehen, gak ono mu to zagde. b) vgjti, vcházeti; alle Kraft, wſſecka ſýla. c) tratiti ſe; das Geſicht, zrak; der Fleck auf der Haut, flek na kůži. d) přegjti, pominauti, minauti, pomjgeti; die Zeit, čas; bis ihn der Zorn vergehet, až ho zloſt přegde, pomine; vergangen, minulý, předeſſlý; adv. předeſſle; vergangen als ich ihn ſprach, předeſſle, když ſem s njm mluwil.

Strany zdroje: II/347

Vergleichen, v. a. irr. narownati; die Eiſenſtangen, železné holi. b) fig. narownati; ich will es ſchon zu vergleichen ſuchen, gak gá budu hleděti to narownati. c) porownati, vrownati, ſrownati; ſie können ſich nicht vergleichen, nemohau ſe shodnauti, porownati; ſich mit dem Schuldner, ſe s dlužnjkem; Streitigkeiten, rozepři. d) přirownati; wem ſoll ich dich vergleichen? komu tě přirownám? mám přirownati? zwey Dinge mit einander, dwě wěcy k ſobě; Alexander mit Cäſar, Alexandra k Céſaru, Alexandra s Céſarem ſrownati.

Strany zdroje: II/348

Vergnügen, v. a. wynahraditi, resurcire resarcire ; den Werth, cenu. b) vpokogiti; ſeine Gläubiger, ſwé wěřitele. c) ſpokogiti; ich bin mit wenigem vergnügt, s málem gſem ſpokogen; mit ſeinem Stande vergnügt ſeyn, s ſtawem ſwým ſpokogen býti. d) těſſiti, potěſſiti; das vergnügt mich, to mne těſſj. e) obweſelowati, obweſeliti, wyrážeti, wyrazyti; ſich an der Muſik, an der Jagd, hudbau, honbau; ſich an etwas heftig, kochati ſe.

Strany zdroje: II/348

Vergnügen, n. potěſſenj, oblectatio; es war ihm ein Vergnügen, bylo mu to wděk, libo, k ljboſti, měl z toho potěſſenj; V. an etwas finden, mjti na, w něčem ſwau radoſt, ſwé potěſſenj; mit Vergnügen, s radoſtj.

Strany zdroje: II/349

Verhalten, v. irr. a. puſtiti; den Zügel, otěž puſtiti, popuſtiti; mit verhaltenem Zügel, popuſſtěnau otěžj, cwálem, vprkem, tryſkem. b) zadržowati; den Urin, moč; ein anvertrautes Gut, ſwěřený ſtatek. c) zatagiti, zatagowati; den Athem, duch; das Weinen, pláč. d) ſich, tagiti ſe; Feuer in der Aſche, oheň w popeli. e) Lockvögel, wábné ptáky. f) ſich, tagiti ſe; das Roth-Wildbret, čerwená zwěř. g) tagiti; etwas, něco; es kann ihnen nicht verhalten ſeyn, nemůže ge tagno býti. h) ſich, mjti ſe; die Sache verhält ſich ſo, tak ſe to má; wie verhält ſich die Sache? gak ſe to má? die Höhe verhält ſich zur Breite, wie zwey zu eins, weyſſka ſe má k ſſjřce, gako dwě k gedné. i) ſich, chowati ſe, zachowati ſe; gegen Jemanden, k někomu.

Strany zdroje: II/349

Verhängen, v. a. zakryti, zaſtřjti; ein Fenſter, okno. b) popuſtiti; den Zügel, otěž, mit verhängtem Zügel, popuſſtěnau otěžj, cwálem, tryſkem, vprkem; mit verhängtem Zügel geſprengt kommen, přicwálati. c) fig. dopuſtiti, dopauſſtěti, vložiti, vſauditi; Gott hat es verhängt, Bůh to dopuſtil.

Strany zdroje: II/351

Verkäuflich, adj. prodegný, prodagný, odbytný. 2) na prodeg; das iſt nicht verkäuflich, to nenj na prodeg.

Strany zdroje: II/353

Verlaſſen, v. irr. a. pozůſtawiti, zanechati, relinquerre relinquere ; fünf Söhne, pět ſynů; ein großes Vermögen, weliké gměnj. b) přepuſtiti; das iſt nicht zu verlaſſen, to nenj k přepuſſtěnj. c) zanechati; ich habe es zu Hauſe verlaſſen, zanechal ſem toho doma. d) opuſtiti, opauſſtěti; wir haben Prag, opauſſtěli ſme Prahu; die Welt, ſwět; verlaſſen, opuſſtěný. e) ſpuſtiti ſe; den Weg , ceſty; Gott, boha. f) pominauti; der Zorn hat ihn ſchon, zloſt ho giž pominula. g) v. rec. ſich, bezpečiti ſe, ſpoléhati, ſpolehnauti; auf etwas, na něco; auf Gott, na Boha; es iſt ſich nicht darauf zu, nenj ſe na to co ſpolehnauti.

Strany zdroje: II/364

Verſchulden, v. a. zadlužiti, prodlužiti; ſein Gut, ſwůg ſtatek. b) zawiniti, prowiniti; an dem Blute, das du vergeußt, krwj, kterau wyljwáš; an deinem Bruder, proti ſwému bratru. c) zaſlaužiti; um einen, něco ſobě na někom. d) odſlaužiti ſe, odſluhowati ſe; es, za to; bleibt zu verſchulden, na odſlauženau.

Strany zdroje: II/365

Verſehen, v. irr. a. prohljdnauti, přehljdnauti; eine Gelegenheit, přjležitoſt; die Sünden, hřjchy; verſehen iſt auch verſpielt, kdo přehljdne, prohrage. b) pochybiti, poblauditi, přehljdnauti; in ſeinem Amte, w ſwém auřadě. c) zawaditi; er hat es bey ihm verſehen, zawadil v něho, rozlil ſy ocet. d) nedopatřiti; aus Verſehen ſündigen, z nedopatřenj hřeſſiti. e) zhljdnauti ſe; ſich an etwas, von Schwangern, na něčem, o ženách s autěžkem. f) opatřiti, zaopatřiti, záſobiti; providere; mit Wein, Geld, Truppen, Waaren, wjnem, penězy, wogſkem, zbožjm. g) zaopatřiti; einen Kranken mit den h. Sacramenten, nemocného ſwátoſtmi. h) zprawowati, zaſtáwati, zaſtati; ein Amt, auřad; Jemandes Stelle, něčj mjſto. i) wywěřiti, nařjditi; es iſt in den Rechten ſo verordnet, w práwjch eſt to tak nařjzeno. h) k) obhljdnauti, obmyſliti; Jemanden etwas gutes, někomu něco dobrého, někoho něčjm dobrým. l) vrčiti; zu großen Dingen verſehen ſeyn, k welkým wěcem vrčen býti. m) nadjti ſe, nadáti ſe; ich verſehe mich deß zu euch, naděgi ſe toho o wás; ſich eher des Todes, dřjwe ſe ſmrti; ehe du dirs verſehen wirſt, dřjwe než ſe naděgeš.

Strany zdroje: II/365, II/366

Verſetzen, v. n. haben, zmetati; die Häſinn, zagečnice. 2) v. a. přeſaditi; Amtleute, auřednjky; eine Pflanze, einen Baum, zroſtlinu, ſtrom. b) unter die Zahl der Heiligen, počjſti, zaſaditi do počtu Swatých; unter die Götter, počjſti mezy Bohy, zbožniti. c) vweſti, přiweſti; in andere Umſtände, do giných přjpadnoſtj; in das größte Elend, do neywětſſj bjdy; in einen blühenden Wohlſtand, do hogné zámožnoſti. d) In Freude, radoſt způſobiti; in Schrecken, zaleknauti; in Furcht, ſtrach vwaliti na někoho, zaſtraſſiti; in die Nothwendigkeit, přinutiti. e) Sich in Gedanken wohin, někam ſe wmyſliti. 3) der Dachs verſetzt ſich, gezwec zalezl, zakopal ſe. b) založiti, zataraſowati, zaſaditi, zandati; eine Thür mit einem Schranke, dwéře almarau; den Eingang mit Steinen, wchod 366 kamenjm. c) krátiti, zalknauti ſe; das verſetzt mir den Athem, to mi krátj duch, (zalkne ſe.) d) verſetzte Winde, zaſazené, zaražené wětry. 4) zaſaditi, ſmjſyti; Kupfer mit Zinn, měd s cýnem; den Wein mit Waſſer, wjno s wodau. b) obſaditi, obložiti; eine Krone mit Perlen, korunu perlami. 5) Jemanden einen Schlag, zaſaditi někomu ránu; fig. einen Hieb, drbnauti; eine Ohrfeige, facku wytjti, flink dáti; Jemanden eins, někoho drbnauti, řjznauti, drkſu dáti někomu. 6) zaſtawiti; Aecker, pole; eine Uhr, hodinky. b) odpowědjti; er verſetzte und ſprach, odpowěděw řekl.

Strany zdroje: I/9

Abnehmen, v. a. odgjmati, odnjti, ſnjmati, ſnjti, vbjrati, vgjmati; a) den Rahm, ſmetanu zbjrati, ſebrati; b) einem ein Glied, aud odnjti, vřezati; c) den Bart, bradu oholiti; d) den Schafen die Wolle, owce oſtřihati; e) den Hut, klobauk ſmekati, ſmeknauti; f) es läßt ſich daraus aneb daran abnehmen, z toho ſe porozumjwá, wyrozuměti může, zawjrati dá; g) den Eid abnehmen, přjſahu od někoho přigjmati. 2) v. n. ſcházeti, vbýwati, menſſowati ſe, vpadati; a) der Mond nimmt ab, měſýc ſcházý, das Abnehmen des Mondes, ſcházenj, vbýwánj měsýce; b) der Menſch nimmt ab, člowěk chřadne, ſcházý; c) das Geſchlecht kommt ins Abnehmen, ten národ, to pokolenj hyne, padá, tratj ſe; d) mein Geſicht und Gedächtniß hat gar ſehr abgenommen, zrak a pamět přjliš ſe mi ſkrátili, ztratili.

Strany zdroje: II/368

Verſtehen, I. v. n. proſtáti, propadnauti; ein Pfand, záſtawa; ſich, proſtáti ſe. II. v. a. proſtáti; ein Loch, djru. b) recip. ſich (durch langes Stehen), proſtáti ſe. 2) mjti ſe, rozmyſliti ſe k něčemu. 3) rozuměti, intelligere; ich verſtehe ihm nicht, nerozumjm mu; nichts davon, na tom nic; was verſteheſt du darunter? co tjm rozumjš? das verſteht ſich von ſich ſelbſt, to ſe rozumj ſamo od ſebe; Scherz, rozuměti žertu; Jemanden etwas zu v. geben, někomu na ſrozuměnau, na ſrozuměnj dáti; ich habe aus dem Briefe verſtanden, z pſanj ſem porozuměl. b) fig. ſrozuměti ſe, ſrozumjwati ſe; ſich mit Jemanden, s někým; einverſtanden ſeyn, rozumělý býti. c) ſrozuměti; eine Sprache, böhmiſch, deutſch, něgaké řeči, čeſky, německy. d) znáti ſe, rozuměti ſe; ſich auf das Spielen, auf das Wahrſagen, auf das Drechſeln, auf das Frauenzimmer, auf vielerley, zná ſe, rozumj ſe w korbanu karbanu , w hádánj, w ſauſtru, na ženſké, na mnohé wěcy.

Strany zdroje: I/85

Ausweiſen, v. a. wyhnati, odehnati, wyobcowati, fig. wykázáti, vkázati; die Zeit wird es ausweiſen, čas to vkáže; nach Ausweiſung der Geſetze, dle práwa, zákona.

Strany zdroje: II/376, II/377

Verzerren, v. a. oſſkliwowati; das verzerret ihr Geſicht, to ſſeredj, zoſſkliwuge 377 gegj twář; den Mund, oſſkljbati ſe, vſta vkřiwowati; die Gliedmaßen, potwořiti ſe.

Strany zdroje: I/85

Auswittern, v. a. verwittern, wywětřiti, wywětrati; er hat es doch ausgewittert, predce předce to wyčuchal, nalezl; es hat ausgewittert, přeſtalo bauřiti, hřmjti.

Strany zdroje: II/379

Viel, adj. mnohý, multus; ſeiner vielen Verdienſte wegen, pro geho mnohé záſluhy; viele ſagen, mnozý powjdagj. 2) mnoho, moc; viele Kinder haben, mnoho dětj mjti; an vielen Orten, na mnoha mjſtech; viele Hunde ſind des Haſen Tod, mnoho chrtů zagečj ſmrt, proti palicy, nenj ſſermu; es ſind unſer zu viel, geſt nás tuze mnoho; Frau von vielen Schlöſſern, panj mnoho zámků; ſeyt vielen Jahren her, od mnoha let; nicht gar viele Zeit übrig haben, neměti hrubě kdy; viel Weſen von etwas machen, mnoho hluku, cárů o něčem nadělati; es iſt ihm nicht ſchwer, durch viel oder wenig helfen, nenj mu neſnadně, na mnoze nebo na mále ſpomocy. b) wie viel, kolik; wie viel ſind euer? kolik geſt wás? der wie vielte? kolikatý; ſo viel Köpfe, ſo viel Sinne, koliko hlaw, toliko ſmyſlů; ſo viel nur immer, kolikžkoli, kolikokoli. 3) adv. mnoho; ſehr viel, allzu viel, viel zu viel, přemnoho, welmi, přjliš mnoho; zu viel, tuze mnoho; zu viel iſt ungeſund, co přjliš, to mnoho; gleich viel, wſſe gedno; die Lippe iſt eben ſo viel als Lefze, pyſk geſt tolik co ret; er fragt viel darnach, na to on mnoho dbá; mit den Comp., mnohem , o mnoho; viel mehr, größer, ſchöner, weniger , beſſer, mnohem, o mnoho wjce, wětſſj, pěkněgſſj, méně , lépe, lepſſj; haſt du noch viel zu ſchreiben? máš geſſtě mnoho, moc pſáti.

Strany zdroje: II/383

Voll, adj. plný, plenus; adv. plně; ein volles Glas, plná ſklenice; ein Glas voll von Bier, ſklenice plná piwa; der Mund lief ihm voller Waſſer, měl na to laſkowiny laſkominy ; mit allem Munde voll machen, naplniti, loben, plnau hubau chwáliti, doplniti; ein Maul voll, Handvoll, beyde Hände voll, s auſto, s hrſt, s přehrſſtli; ein Arm voll, s náručj; den Hut, eine Schüſſel voll, s klobauk, s mjſu; ſich die Haut voll lachen, do ſyta ſe naſmáti; aus vollem Halſe ſchreien, křičeti co hrdla mjti; voll Bluts machen, pokrwáceti, pokrwawiti; voll geſteckt, gakby nacpal, natlaukl, nabil; voller Schlaf ſeyn, rozeſpalý býti; voller Wunden, wſſecek poraněný; voll ſchreiben, popſati. 2) fig. opilý; ſich voll trinken, napiti ſe, na žmoch ſe zpjti; voll machen, zpjti, opiti; voll werden, opiti ſe; Blitzvoll, na žmoch zpitý; b) ein volles Angeſicht, plná twář. c) der Mond iſt voll, měſýc geſt na plně. d) celý; aus vollem Herzen, z celého ſrdce; ein volles Jahr, celý rok. e) Im vollen Laufe, w tryſku, cwálem.

Strany zdroje: II/384

Völlig, adj. auplný; ein völliges Jahr, auplný rok; völlige Gleichheit, auplná rownoſt. 2) celý; ein völliger Vater, celý otec; völlige Mutter, celá matka. 3) dokonalý; völliger Verſtand, dokonalý rozum; ein völliger Mann, celý muž; mein völliger Ernſt, oprawdu to powjdám. 4) tluſtý; ein wenig völlig, obtlauſſtný; ein völliges Geſicht, plná twář. 5) holý, pauhý; alles völlig Gold, wſſe pauhé holé, ryzý zlato; adv. zauplna, auplně; nicht völlig ein Jahr, ne zauplna rok; es iſt ihm völlig gleich, ge mu docela gedno; er ſchlug es völlig ab, dočiſta to odepřel; du biſt völlig von meiner Höhe, tys naproſto mé weyſſky; alles völlig verwüſten, wſſe prachem, ſmahem, mentinau, mentem, na prach zkazyti, popleniti; völlig neu, zbruſu nowý; völlig nackt, dočiſta nahý, čiſtownitě nahý. b) do-, völlig brechen, dolomiti; verderben, dokazyti.

Strany zdroje: II/385, II/386, II/387

Von, praep. I. s, de; von dem Dache ſteigen, ſe ſtřechy lezti, ſlezti; vom Berge, vom Himmel kommen, s hory, s wrchu, s nebe gjti; von der Wand nehmen, ſe ſtěny wzýti; von dem Pferde, skoně; vom Amte ſetzen, s auřadu sſaditi. 2) z; ich komme vom Hauſe, von dem Felde, dem Hofe, gdu, přicházým z domu, z pole, ze dwora; von Prag, von Wien, (von der Gegend,) od Prahy, z (od) Wjdně; vom Grunde aus, z ġruntu, z kořene; von jenſeits des Jordans, z zájordánj; vom Lande ſeyn, z krage býti; von freyen Stücken, z čiſta dobra, z čiſté dobré wůle; Graf Wratiſlaw von Mitrowitz, hrabě Wratiſlaw z Mitrowic; Fürſt von Schwarzenberg, knjže z Sſwarcenberku (Černohorſký); Bein von meinen Beinen, koſt z koſtj mých; einer von uns, geden z nás; der Gelehrteſte von allen, neyvčeněgſſj ze wſſech; Gott lieben von ganzem Herzen, milowati Boha z celého ſrdce; von neuen, z nowu; von fern, z daleka, opodál ſtáti; von der Nähe, zbljzka; von weiten, z dálj, zdaleka; von allen Seiten, ze wſſech ſtran, odewſſad; von außen, zwenku, z zewnitř; von innen, z wnitřku; vom Schlafe erwachen, ze ſpanj ſe probuditi. 3) od; von einem gehen, od někoho gjti; von ſich legen, od ſebe odložiti; ich komme vom Tiſche, gdu od ſtola; eben von Spielen, práwě odehry; es geht gut von der Hand, dobře to gde od ruky; von ſich geben, od ſebe ( Kleidungsſtücke, ſſaty ze ſebe) dáti; keinen Laut von ſich geben, ani nepiſknauti, ani necknauti; von Alters her, od ſtarodáwna; von jetzt an, od nyněgſſka; von jeher, od wěků, od gakžiwoſti, gak žiw; von geſtern an, od wčeregſſka; von heute an, od dneſſka; von hier an, tu odtuď; gehe nicht von dannen, nechoď odtud; von wannen, odkud; von hinten, od zadu; von vorn, od zpředu; vom Kopfe bis auf die Füße, od hlawy až do paty; von Haus zu Haus, dům od domu; von Tag zu Tag, den odedne, den po dni; von Stunde zu Stunde, každau hodinu; von Woche zu Woche, neděli od neděle, každau neděli; von Jahr zu Jahr, rok od roku; von 386 Stück zu Stück, kus od kuſu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa; von Thür zu Thür, dwéře ode dweřj; von Zeit zu Zeit, čas po čaſe; von Mund zu Mund, vſta od vſt; von Mann zu Mann, od muže k muži; der Wind von Morgen, wjtr od wzchodu; gib mir ein Stück davon, dey mi kauſek od toho; von wem, od koho? von mir, odemne; von dir, od tebe; von ſich ſelbſt, ſamo od ſebe; ein Mann von Stande; muž od ſtawu; ein Mann von Ehre, von Worte, ode cti, od ſlowa; ich kenne ihn von Perſon, von Anſehen, znám ho od oſoby, od widěnj. 4) Kaiſer von Oeſterreich, Cýſař Rakauſký; von Rußland, Ruſký; der König von Preußen, von Sachſen, král Pruſký, Saſký. 5) Eine Krone von Dornen, koruna trnowá, z trnj; ein Ring von Gold, prſten zlatý, od zlata; eine Säule von Marmor, ſlaup mramorowý, z mramoru; ein Haus von Stein, dům zděný; von Holz, z dřjwj, dřewěný; ein Sack von Leder, kožený pytljk. b) der Befehl von König, rozkaz králůw; ein Freund von mir, můg přjtel; ein Liebhaber von ihr, gegj milý; ein Liebhaber von etwas, něčeho milownjk, oblibce. 7) Söhne von einem Vater, ſynowé gednoho otce; Herr von großer Gnade, pán weliké miloſti; eine Person vom hohen Wuchſe, oſoba wysoké poſtawy, wyſokého wzroſtu; von gleicher Größe, Schwere, ſtegné, gedné weyſſky, tjže; ein Diamant von großem Werthe, diamant welké ceny; ein Mann von Vermögen, von großer Gelehrſamkeit, muž welikého gměnj, weliké včenoſti; klein von Person, malé poſtawy; ſchön von Geſicht, (ſličný), pěkného wzezřenj; blau von Augen, modrých očj; ſchwarz von Haaren, černých wlaſů; das Ende vom Liede, konec pjſně; die Frau, der Sohn vom Hauſe, domácý panj, ſyn; die Einwohner von Amerika, obywatelé Amery y. 8) Ein Sachſe von Geburt, rodem Sas; einer von Adel, ſſlechtic; zeman, vrozeného ſtawu; von Gottes Gnaden, božj milostj, z božj miloſti; von der Seite, ſtranau, po ſtraně; von ungefähr, náhodau, maně; von Rechtswegen, práwem, ſprawedliwě; von Angeſicht zu Angeſicht, twářj w twář; ein Mann von Jahren, muž při letech; von meinem Alter, w mém ſtářj. 9) Sie iſt ein Teufel von einer Frau, to ge panj čert; ein Abſcheu von einem Menſchen, oſtuda člowěk; eine gute Art von Frau, panj dobrotiſko; ein Ungeheuer von einem Thier, zwjře potwora, hrozné zwjře; ein Ausbund von einem ehrlichen Manne, muž pauhá poctiwoſt; ein Wunder von einem Menſchen, člowěk ku podiwu; ein Schurke von einem Bedienten, ſlaužjcý taſſkář taſſkářſká. 10) o; von etwas ſprechen, handeln, o něčem mluwiti, gednati; die Fabel von dem Fuchſe, bágka o liſſce; ein Gedicht vom Tode, báſeň o ſmrti; davon iſt die Rede nicht, o tom ſe nemluwj. 11) Noah erwachte von ſeinem Weine, Noe procýtil po wjně; vom Namen, podlé gména. 12) Den Hut vom Kopfe nehmen, klobauk ſmeknauti, ſundati; die Sache geht gut von Statten, wěc ſe dobře dařj, wede. 13) Von Sinnen kommen, ſmyſlů pozbyti; von Jemanden laſſen, někoho ſe ſtrhnauti; frey von Sünden, proſt hřjchů; von Schulden, dluhů; von dem Verdachte, podezřenj; erlöſe uns von dem Uibel, zbaw nás ( vulgo od) zlého; von allem Vermögen entblößt, prázden wſſeho gměnj. 14) Von einander, roz-; — brechen, rozlomiti; — drehen, roztočiti, roztáčeti; — fliegen, laufen, rozvtecy ſe, rozvtjkati ſe, rozprchnauti ſe, rozběhnauti ſe; — gehen, rozgjti ſe, od ſebe gjti; — hauen, wyſeknauti, rozetnauti, roztjti; — jagen, rozehnati; — laſſen, od ſebe puſtiti, rozpuſtiti ſe; — legen, rozložiti, rozkládati; 387 — liegen, od ſebe, opodál ležeti; — nehmen, rozebrati; — reißen, roztrhati; — rollen, rozwinauti; — ſcheiden, rozlaučiti; neut. rozlaučiti ſe; — ſchlagen, roztlaucy, rozrazyti, roztřjſkati; — ſchneiden, Holz, rozřezati; Brot, rozkrágeti; mit der Scheere, rozſtřihati; — ſchreiben, od ſebe řjdce pſáti; — ſetzen, rozſtawiti, rozſaditi; — ſeyn, od ſebe býti; — ſondern, rozebrati; — ſpalten, rozkálati, rozſſtjpati; — ſperren, die Füße, rozkročiti ſe, roztahowati, rozdjrati ſe; das Maul, rozdjrati hubu; — ſprengen, rozrazyti, rozmrſſtiti; — ſpringen, rozſkočiti ſe; — ſtehen, od ſebe, opodál ſtáti; — ſtellen, rozſtawěti; — thun, rozundati, rozpogiti, rozprawiti; was ſich aufmacht, rozewřjti, rozwjrati; — treiben, rozehnati, rozptýliti; — trennen, rozlaučiti, das Genähte, rozpárati; — treten, rozſſlapati; — werfen, rozházeti, rozhoditi, rozmetati; — wollen, chtjti od ſebe; — zerren, rozedrati, rozdrchati; — ziehen, roztáhnauti; mit dem Quartier, odſtěhowati ſe od ſebe.

Strany zdroje: II/388

Vorbehalten, v. a. zanechati, zachowati ſobě; etwas auf Morgen, něco na zegtřek, na ráno. 2) wyhraditi ſobě; das behält ſich der König vor, to ſobě wyhrazuge král. 3) wymjniti; ſich ein Stück Wieſe, ſobě kus lauky. 4) zadržeti; den Lohn den Dürftigen, mzdu nuzným.

Strany zdroje: II/388, II/389

Vorbey, adv. okolo, mimo; gehen, laufen, 389 fliegen, ſchießen, okolo gjti, běžeti, letěti, ſtřeliti; bey einem Hauſe, okolo domu, mimo dům; vor mir, okolo, mimo mne. 6) 2) fig. das Jahr iſt vorbey, rok proběhl, proſſel , minul; es iſt mit ihm vorbey, ge s njm konec, ge po něm, po něm weta, ten tam; es iſt damit vorbey, giž ge po tom, to tam.

Strany zdroje: II/393

Vorkommen, v. a. předgjti, předcházeti, praevenire; ihnen, ge; eine Krankheit, nemoc. b) předſtaupiti, předpuſſtěn býti; vor das Gericht, před práwo. c) předewzýti ſe; die Sache iſt noch nicht vorgekommen, geſſtě ſe to nepředewzalo. d) oznámiti, dogjti někoho; es iſt mir vorgekommen, doſſlo mne, oznámeno mi geſt. e) nahoditi ſe, namanauti, nachomeytnauti ſe, namáſti ſe, naſkytnauti ſe; er ißt alles was ihm vorkommt, gj wſſe co ſe mu nachomeytne. f) zbjhati ſe, přiházeti ſe; ſolche Fälle kommen oft vor, takowé přjpadnoſti čaſto ſe zbjhagj. g) na gewo přicházeti, zaſleychati; das Wort kommt nicht oft vor, to ſlowo ſe čaſto nezaſleychá, nepřicházý na gewo. h) zdáti ſe; es kam mir vor, als ſähe ich ihn, zdálo ſe mi gakobych ho widěl. i) přicházeti; ſie kommen mir heute wunderlich vor, dnes mi diwně přicházegj. k) na gewo, wen wygjti; komm vor, poď wen, na gewo.

Strany zdroje: II/397, II/398

Vorſtellen, v. a. poſtawiti před; einen Stuhl, ſtolicy před něco. b) zaſtaupiti; der Herr hat ſich vorgeſtellt, pán mne zaſtaupil, poſtawil ſe přede mne. c) fig. předložiti; Feuer und Waſſer, oheň a wodu. d) předſtawiti; dem Könige, králi; 398 als Pfarrer der Gemeinde, za faráře obcy; ich ſtelle mir es ſo vor, gá ſy to tak předſtawugi.

Strany zdroje: II/400

Wachſen, v. n. růſti, roſti; Thiere, Pflanzen, zwjřata, roſtliny roſtau; wohl gewachſen, vortheilhaft gewachſen ſeyn, dobře, pěkně zroſtlý býti. 2) fig. a) růſti, přibýwati; das Waſſer iſt ſehr gewachſen, woda welmi přiroſtla, wody welmi přibylo; der Mond wächſt, měſýce přibýwá. b) nabýwati; ihm wächſt der Muth, nabýwá ſrdce. c) proſpjwati; an Tugend, an Einſicht, an Verſtand wachſen, w ctnoſti, prozřetedlnoſti, rozumu. d) einem, einer Sache gewachſen ſeyn, s někoho, s to býti.

Strany zdroje: II/403

Wahr, adj. prawý, verus; ein wahrer Freund, prawý přjtel. 2) prawdiwý; eine wahre Begebenheit, prawdiwý přjběh; ein wahres Portrait, prawdiwá podobizna; das Wahre, prawoſt, prawo a; adv. práwě; etwas für wahr halten, něco za prawé mjti, držeti; das iſt wahr, to ge prawda; nicht wahr? nenjli prawda? es iſt nicht wahr, nenj prawda; etwas wahr machen, w prawdě wyplniti; es iſt wahr geworden, w prawdě ſe naplnilo; für wahr ausgeben, za prawdu wydáwati; ſo wahr ich lebe! oprawdu, gak ſem žiw! ſo wahr Gott iſt! oprawdu, gak ge Bůh!

Strany zdroje: II/403

Während, partic. trwagjcý; der noch währende Krieg, doſawád trwagjcý wogna; adv. während des Krieges, w čas wogny; des Sommers, w letě; der Zeit, mezy tjm; der Mahlzeit, w čas oběda; während, daß ich es thue, mezy tjm, w tom, w tu dobu, co to dělám.

Strany zdroje: II/407

Wandern, v. n. pracowati; in der Welt herum, přes ſwět. 2) Als Geſell, wandrowati. 3) fig. a) odebrati ſe, kliditi ſe, ſtěhowati ſe; wohin, někam. b) aus dieſem Leben, zhynauti. c) das muß wandern, to muſý táhnauti.

Strany zdroje: II/409

Warten, n. čekánj, očekáwánj; das hat Wartens, to může čekati.

Strany zdroje: II/409

Was, pron. co; sl. čo, quid; was gibt es? co ge? es ſey was es wolle, buď co buď; er läuft was er kann, běžj, co může. 2) was für, gaký; was für Geld iſt das? gaké gſau to penjze? was für ein Menſch! gaký člowěk! was für eine Thorheit! gaká poſſetiloſt! 3) oč; was biſt du nun glücklicher geworden? oč gſy nynj ſſťaſtněgſſj včiněn? 4) něco; wollt ihr was (etwas)? chceteli něco? 5) So was, coſy; ich merke ſo was, znamenám coſy.

Strany zdroje: II/411

Weg, interj. pryč; weg mit ihm! pryč s njm! er iſt ſchon weg, giž geſt pryč; gehe weg! hybay, haydy, cuky, wary, gdi pryč! ten tam; weg iſt weg, co tam, to tam. 2) adv. ſchlecht weg, zrowna, přjmo.

Strany zdroje: II/411

Weg, m. ceſta, via; ein hohler Weg, auwoz, hluboká ceſta; gerades Weges, rownau, přjmau ceſtau; einen Weg nehmen, einſchlagen, ceſtu ſy wywoliti; ſich auf den Weg machen, na ceſtu ſe wydati, gjti, ſe dáti; einen Weg gehen, reiſen, ceſtau gjti; einem in den Weg kommen, w ceſtu, w ſtřjc někomu wgjti, wygjti; in den Weg legen, w ceſtu kláſti; den Weg bahnen, ceſtu prokleſtiti, prodělati; den rechten Weg verfehlen, s ceſty ſgjti; einen Weg zurück legen, ceſty vgjti; ſeinen Weg fortſetzen, ceſtu dále konati; ſein Weg trug ihn durch einen Hain, vdálo ſe mu gjti hágem; eine Meile Weges, mjli ceſty; unter Weges, na ceſtě; unter Wege laſſen, bleiben, opuſtiti, ponechati; es hat gute Wege, to má kdy, o to ge hey; na tom nic neſegde; keines Weges, nižádným způſobem; den Weg Rechtens betreten, na práwnj ceſtu naſtaupiti; von dem Wege der Tugend weichen, vſſinauti ſe s ceſty ctnoſti; Jemanden aus dem Wege räumen, někoho s ceſty ſkliditi; geh deinen Weg, gdi ſwau ceſtau; packe dich deiner Wege, gdi po ſwých.

Strany zdroje: II/413

Wegkommen, v. a. wygjti; ich bin heute nicht weggekommen, dnes ſem ani newyſſel. b) odegjti; mit der bloßen Furcht, toliko s báznj. c) rozegjti ſe; ich bin mit ihm ſo ziemlich weggekommen, geſſtě gakž takž ſme ſe rozeſſli. d) ich komme dabey am ſchlimmſten weg, gá při tom neywjc trpjm. e) pryč přigjti, zratiti ſe; es iſt mir weggekommen ich weiß nicht wie, přiſſlo mi to pryč newjm gak. f) wyprawiti ſe, oprázdniti ſe; man kann von ihm gar nicht wegkommen, nenj od něho žádné wýprawy, nelze ſe od něho wyprawiti.

Strany zdroje: II/414

Wegſetzen, v. a. odſtawiti; einen Stuhl, ſtolicy. b) wyſtawiti, na vlicy položiti; ein Kind, djtě. c) wypjnati ſe, wynáſſeti ſe; ſich über andere, nad giné. d) newſſjmati ſy; ſich über etwas, něčeho, pohrdati něčjm, nedbati na něco. e) wynáſſeti; er glaubt daß ſein Adel ihn über dieſe Pflicht wegſetze; má za to, že geho zemanſtwj ho wynáſſj nad tu powinnoſt.

Strany zdroje: II/416

Wehren, v. a. brániti, zabrániti; das wird dir niemand, to ti žádný nezabránj. b) hágiti, zahagowati; dem Feuer, dem Waſſer, proti ohni, proti wodě. c) přetrhowati, zamezowati; dem Müßiggange, zahálku; ſeine Wuth, geho wztekloſt. 2) v. rec. ſich, ſe; gegen den Feind, nepřjteli; ſich zu erhalten, oháněti ſe.

Strany zdroje: II/420

Weiſe, f. způſob, auf einerley Weiſe, gednjm způſobem; auf gleiche Weiſe, ſtegným, rowným způſobem; das iſt aus der Weiſe, to ge proti wſſemu způſobu; auf eine andere Weiſe, na giný způſob; thörichter Weiſe, poſſetilým způſobem; nach ſeiner Weiſe leben, dle ſwého způſobu žiwu býti; auf was Weiſe? na gaký způſob? 2) Eines Geſanges, melodie, nota; Kreutzweiſe, na křjž, křjžem @.

Strany zdroje: II/422, II/423

Weit, adj. daleký; ein weiter Weg, eine weite Reiſe, daleká ceſta. 2) ſſiroký, wolný; weites Gewiſſen, ſſiroké ſwědomj; ein Kleid, ein Schuh, kabát, ſtřewjc; das Kleid iſt ſehr weit, kabát geſt přjliš wolný; etwas weiter machen, něco popuſtiti, porozſſjřiti. 3) proſtranný; ein weites Zimmer, Gefäß, proſtranný pokog, proſtranná nádoba. 4) řjdky řjdký ; ein weiter Kamm, řjdký hřeben; ein weites Sieb, řjdké řeſſeto; adv. daleko; ſich weit weg machen, daleko ſe wzdáliti; ſie ſtehen zu weit aus einander, ſtogj tuze daleko od ſebe; es iſt weiter von hier nach Prag, als nach Pilſen, odtud ge dáleji do Prahy, než do Plzně; ich kann nicht weiter, nemohu dále; er hat nicht weit nach Hauſe, nemá daleko domů; ich ſehe ihn von weiten, widjm ho od zdaleka; nicht weit in einiger Entfernung, opodál, pozdálečj; weit und breit, ſſiroko daleko; weit hergeholt, daleko wzatý; weit entlegen, welmi wzdálený; er iſt nicht weit her, nenj z daleka; weiter die Nacht, hluboko do nocy; weit hören, ſehen, ſchießen, reichen, daleko ſlyſſeti, widěti, doſtřeliti, doſáhnauti; von weiten, zdaleka; ich habe ſchon etwas von weiten gehört, něco ſem giž naſlechl; der Sommer iſt noch weit, geſſtě ge daleko do léta; fahre weiter fort, pokračug dále; Jemanden weit übertreffen, někoho daleko přewýſſiti; bis auf weitern Befehl, až na dalſſj poručenj. b) dalece; ſo weit haſt du Recht, tak dalece máš do 423 bře; in ſo weit ich es verſtehe, gak dalece gá tomu rozumjm; ſo weit es ſich thun läßt, gak dalece, pokudž ſe dá dělati. c) wjc, wjce; weiter kann ich dir nicht helfen, wjc ti pomocy nemohu; weiter nichts als, nic wjc, nic giného, než; was kann ich weiter thun? coť mohu wjce včiniti? was wollt ihr weiter? co wjc chcete? d) wzdálj; fünf Meilen weit, pět mil wzdálj; ſechs Zoll weit, ſſeſt caulů wzdálj. e) zſſjřj; das Gefäß iſt drey Fuß weit, ta nádoba ge tři ſtřewjce zſſjřj. f) mnohem, o mnoho; ſie haben weit mehr Verdienſte als ich, magj mnohem wjce záſluh, nežli gá; er iſt jetzt weit ruhiger, geſt nynj mnohem pokogněgſſj; er kommt ihm bey weiten nicht gleich, nenj mu o mnoho roweň; das rührt ihn bey weiten nicht ſo viel, als, to ho o mnoho tak nepohne, gako; es iſt bey weiten größer, geſt o mnoho wětſſj; es iſt bey weiten nicht alles, to nenj geſſtě wſſecko. g) weit gefehlt, chyba láwky; weit ins Land hinein, hluboko do země; etwas zu weit treiben, něco přjliš páchati, ſobě wéſti; das iſt noch in weitem Felde, to ge ſtraka na wrbě.

Strany zdroje: II/425

Wenden, v. irr. reg. 1. v. a. obrátiti, obraceti, vertere; den Wagen, wůz; das Schiff, loď; ſich, ſe; der Wind hat ſich gewendet, wjtr ſe obrátil; fig. das Blatt wendet ſich, ljſtek, karta ſe obracý; das Heu, das Getreid, ſeno, obilj. b) fig. ein Kleid, kabát obrátiti. e) den Rücken, záda; ſein Gemüth auf etwas, myſl ſwau na něco, k něčemu; die Augen wohin, oči někam; ſein Herz von ihm, ſrdce od něho odwrátiti; ſich an den Richter, obrátiti ſe na ſaudce; ſich zur Rechten, zur Linken, na prawo, na lewo ſe dáti, ſe obrátiti; er weiß nicht wohin er ſich wenden ſoll, newj kam ſe wrhnauti, ſe vchýliti, ſe obrátiti; Fleiß auf etwas, pilnoſt k něčemu přičniti, přiložiti; ſeine Zeit, viel Geld auf etwas, ſwůg čas, mnoho peněz na něco wynaložiti; ſich auf etwas, na něco ſe oddati; gewandt, obratný, čiperný. 2) Den Acker, mjſyti, odůrowati, pſſjrowati. 3) točiti; den Braten, točiti rožeň; ſich den Körper, hin und her drehen, točiti ſe, točiti, krautiti; wrtěti ſebau. 4) Gott wende es zum Beſten! obrať to Pánbůh k lepſſjmu! Gott wende es! vchoweyž Bůh!

Strany zdroje: II/425, II/426

Wenig, numer. nemnohý, ſkrowný; in wenig Tagen, po nemnohých dnech; der wenige Vorrath, nemnohá, ſkrowná záſoba. 2) málo; wenig Geld, málo peněz; wenig Worte von etwas machen, málo ſlow o něčem nadělati; es waren unſer wenige, bylo nás málo; es ſind ihrer zu wenig, geſt gich málo; an wenig Orten, na nemnoha mjſtech; wenig eſſen, trinken, málo gjſti, pjti; ſich mit wenigem begnügen, na mále přeſtati; das heißt wenig, do toho ge málo, na tom málo ſegde; in Wenigem getreu ſeyn, w mále býti wěren; wenig kundig, málo powědom; wenig darauf achten, málo na to dbáti; ich erſchrak nicht wenig, nemálo ſem ſe lekl; um ein weniges, wenig beſſer, o málo lepſſj; ich bin zu wenig dazu, k tomu geſt mne málo; meine wenige Perſon, má ſkrowná oſoba, má oſobička; er hat weniger als ich, má mýň, méně než gá; drey Thaler weniger vier Groſchen, tři tolary méně, bez třj ġroſſůw; weniger werden, menſſiti ſe, vbýwati; der wenigſte Theil, neymenſſj djl. 3) Ein wenig, trocha; das Wenige, was ich habe, ta trocha, to troſſku, co mám; ſein weniges Geld, zuſe 426 tzen, ſwých trochu peněz přiſaditi; ein weniges, ein wenig, trochu, drobet; trinke ein wenig Wein, pj trochu wjna; er kann ein wenig Latein, vmj trochu latinſky; tretet ein wenig auf die Seite, odſtupte trochu, drobet na ſtranu; ein wenig reich, groß, bitter, trochu, drobet bohatý, weliký, hořký; ein wenig zu viel, zu klein, trochu mnoho, trochu malý. II. part. conj. ſo wenig reich als arm, tak málo bohatý, gako chudý; viel weniger, mnohem mýň; zum wenigſten, na neymýň, při neymenſſjm, aſpoň.

Strany zdroje: II/426

Wenn, adv. kdy; quando; komm wenn du willſt, přiď kdy chceš; es ſey, wenn es wolle, buď kdy buď; wenn wirſt du kommen? kdy přigdeš? wenn ſoll ich das Geld bekommen? kdy doſtanu penjze? II. conj. když, cum; wenn ich daran denke, ſo grauet mir davor, hrozým ſe, když na to pomyſljm. b) by, kdyby; wenn du da geweſen wäreſt, ſo hätteſt du auch etwas bekommen, kdybys tu byl byl, takébys byl něčeho doſtal; wenn ich nun thäte, was würdeſt du ſagen? co bys řekl, kdybych to včinil? wenn ich an deiner Stelle wäre, kdybych byl tebau. c) li, geſtli, geſtliže, pakli, pakliže; wenn es ſeyn kann, ſo thue es, můželi to býti, včiň to. Wenn man dich fragt, ſo antworte, geſtli ſe tě optagj, odpowěz. d) ačkoli; wenn du gleich reich biſt, ſo biſt du doch nicht weiſe, ačkolis bohatý, negſy předce maudrý, gſy bohatý, negſy wſſak maudrý. e) gakoby; er ſchmeichelt mir, als wenn ich ein Fürſt wäre, pochlebuge mi, gakobych knjžetem byl. f) wenn auch, třebas, byťby; wenn nur, kyž, kýž; wenn er doch ſchon wegginge, kyž gde giž pryč.

Strany zdroje: II/426

Wer, gen. weſſen, contr. weß, dat. wem, an wen, pron. kdo, kdož, quis; wer iſt das? kdo ge to? weſſen Frau? čj panj? wem gehört das? komu náležj to? Wen ſehen ſie? koho widj? weſſen Kinde haſt du es gegeben? čjmu djtětis to dal? man ſieht es ihm an, weß Geiſtes Kind er iſt, widj ſe na něm, čjho ducha djtě geſt; wer denn? kdopak? wer es auch ſey, buď kdo buď; wer immer, kdokoli, kdokoliwěk; wer da? kdo ge, kdo to?

Strany zdroje: II/426, II/427

Werden, v. irr. du wirſt, ich werde, ich ward, ich wurde, ich würde, geworden, včinen včiněn býti, ſtáti ſe, fieri; ein König, Soldat, ein Mönch, Fürſt, Graf, Doktor, včiněn býti králem, wogákem, mnichem, knjžetem, hrabětem, doktorem. 2) býti; a) aus Kindern werden Leute, z dětj budau lidé; was wird aus dir werden? co bude z tebe? b) er wird zum Bettler, bude z něho žebrák; zur Laſt, k obtjžnoſti býti. c) Bürge 427 für jemand werden, rukogmjm býti za někoho. d) es wird Krieg werden, bude wogna; es wird bald Sommer, Winter werden, bude brzy léto, zyma; es wird mir übel, bange, beſſer, ſchlimmer, geſt mi zle, auzko, lépe, hůře; wie wird es mit mir werden? gak to bude, wypadne ſemnau? daraus wird nichts, z toho nebude nic. 3) doſtati ſe; es iſt mir zu Theil geworden, doſtalo ſe mi na podjl; die Hälfte ſoll dem Angeber werden, polowice ſe doſtane vdawateli, polowicy doſtane vdawatel; euer Lohn ſoll euch werden, waſſe mzda ſe wám doſtane; eines andern werden, za giného ſe doſtati; zur Beute werden, doſtati ſe za kořiſt. d) dáti ſe; Prieſter, Soldat, Nonne werden, dáti ſe na kněžſtwj, za wogáka, za geptiſſku, do kláſſtera. e) ein Paar, wzýti ſe; arm, zchudnauti; reich, zbohatnauti; zur Wittwe, owdowěti; zu Stein, zkameněti; zu Waſſer, roztáti, rozplynauti, rozplynauti ſe; fig. w niweč vwedenu býti, na zmar přigjti; zu nichts, zničeti; zum Sprichworte, w přjſlowj wegjti; krank, roznemocy ſe, rozſtonati ſe, znemocněti; geſund, pozdrawiti ſe; zornig, rozhněwati ſe; luſtig werden, rozweſeliti ſe; verliebt, zamilowati ſe; blaß, zblednauti; roth, zakohautiti ſe, zardjti ſe; einem Feind, zanewražiti na někoho, zuwider, zprotiwowati ſe; eines Dinges anſichtig, něco ſpatřiti, shljdnauti; inne, dowěděti ſe, znamenati; einer Sache los, něčeho ſe sproſtiti, zbawiti; ſich ſauer werden laſſen, na prácy ſy dáti, kruſſno přicházeti; euer — Schreiben iſt uns zurecht geworden, waſſe — pſanj ſme obdrželi; es wird Lärm, powſtáwá, ge lermo; es wird Tag, dnj ſe, rozednjwá ſe; Nacht, tmj ſe, dělá ſe noc; Morgen, ſwitá; Abend, chýlj ſe k wečeru, ſaumrká ſe; ſpät, připozdjwá ſe; zu Staube, w prach ſe obrátiti; eine Blaſe, Warze, Bäule, dělati ſe, bublina, bradawi e, baule. II. v. auxil. býti; ich werde ſeyn, budu; wenn ich ihn loben werde, když ho budu chwáliti; mit praep. b) ich werde kommen, přigdu; wenn ich ihn werde gelobt haben, když ho pochwáljm; ſo wird er lächeln, zaſměge, zaſſkeřj ſe. c) In pass. gebohren werden, naroditi ſe.

Strany zdroje: II/428

Werk, n. ſkutek, opus; gute Werke verrichten, dobré ſkutky činiti; Werke Gottes, ſkutky Božj; etwas ins Werk stellen, něco w ſkutek vweſti. 2) djlo; das Werk einſtellen, djlo zaſtawiti; es iſt ſchon im Werke, giž ge to w prácy; die Hand ans Werk legen, ruku k djlu, k prácy přiložiti, přičiniti; zum Werke ſchreiten, gehen, k djlu přikročiti; Complimente ſind mein Werk nicht, poklony negſau má wěc; gelehrtes Werk, včené djlo; das Werk vollenden, djlo dokonati, dodělati. 3) ſtrog; das ganze Werk ſteht auf Pfählen, celý ſtrog ſtogj na koljch; das Werk in der Uhr, ſtrog w hodinách. 4) ſſance, waly. 5) Viel Werks aus etwas machen, mnoho cáru, hluku pro něco, z něčeho nadělati; dim. das Werkchen, ſkuteček, djlko, pracyčka, ſtrogek, ſtrůgek.

Strany zdroje: II/429

Weſen, n. lermo; was iſt das für ein Weſen? gaký geſt to hluk, lermo? b) das böſe Weſen, padaucý nemoc, paducnice, epilepsia. c) viel Weſens aus etwas machen, mnoho hluku, mnoho cáru z něčeho nadělati; tolles Weſen, ztřeſſtěnoſt, zſſjlenoſt; Gottloſes Weſen, bohaprázdnoſt. 2) Das gemeine Weſen, obec, obecné dobré, wěc poſpolitá, respublica; das Hausweſen, hoſpodářſtwj; das Münzweſen, mincowſtwj; das Fuhrweſen, wozatagſtwj. 3) powaha, mraw; ein Menſch von einem ſtillen Weſen, člowěk tiché powahy. 4) podſtata, substantia; den Schein aber nicht das Weſen der Tugend haben, mjti podobu ale ne podſtatu ctnoſti. 5) bytoſt, ens; bytnoſt, essentia; man muß auf das Weſen ſehen, muſý ſe hleděti na bytnoſt, podſtatu; Gott iſt ein unendli hes Weſen, bůh geſt neſkončená bytnoſt; alle Weſen in der Welt, wſſecky bytoſti na ſwětě.

Strany zdroje: II/431

Widern, v. a. odporowati ſe, zprotiwowati ſe; die Speiſe widert mich, to gjdlo ſe mi odporuge. 2) nawoliti ſe; es widert ihn etwas ſehr bald, brzy ſe čeho nawolj. 3) odnechtjti ſe; es widert mich zu leben, odnechtělo ſe mi žiwu býti. 4) zoſſkliwowati ſobě; den Geſtank, ſmrad.

Strany zdroje: II/433

Wie, adv. kterak, quomodo; wie iſt das zugegangen? kterak ſe to ſtalo? wie? kterak? ſage ihm, wie er es machen ſoll, powěz mu, kterak to má dělati; wie ſo? b) gak, quo modo; wie gehet es dir? gak ſe máš? gak ſe ti wede? wie heißt die Stadt? gak ſe to měſto gmenuge? wie groß war es? gak weliké bylo? wie lange iſt es her, gak dáwno ge tomu? wie theuer iſt es? gak drahé, zač geſt? wie bald iſt es um uns geſchehen! gak brzy geſt po nás! wie man will, gak kdo chce; wie geſagt, gak ſem řekl; wie elend! gak bjdný! wie wohl haſt du gethan! gak dobřes včinil! II. conj. gakž, uti; wie ich ſehe, ſo iſt er ſehr groß, gakž widjm, geſt welmi weliký; wie du gedient haſt, ſo — , gakž ſy ſlaužil, tak —; b) gakož, quemadmodum; laß die Welt, wie ſie iſt, nech ſwěta, gakž geſt; ſein Bruder wie auch ſeine Schweſter, geho bratr gakož y geho ſeſtra. c) gako, co; machs wie ich, děley gako gá; ſchön wie ein Engel, kráſný gako anděl; reich wie du, bohatý gako ty; wenn ich wie du wäre, kdybych byl tebau. d) wie viel? kolik; wie alt biſt du? kolik ge ti let? wie, wenn er es nun thäte? což kdyby to nynj včinil? ſey wie es wolle, buď gak buď; wie kömmt es, čjm ge to? e) wie gelehrt er auch iſt, gakkoli geſt včený; wie viel ich auch rede, gakžkoliwěk mnoho mluwjm.

Strany zdroje: II/436

Wille, m. wůle, voluntas; freyen Willen haben, na wůli mjti; Jemanden ſeinen freyen Willen laſſen, někomu na wůli nechati. b) er will ſeinen Willen haben, chce ſwau na wrchu poſtawiti. c) er hat es mit Willen gethan, vdělal to chtě, ſamochtě; Willens ſeyn, mjniti, toho aumyſlu býti, hodlati; in Willens, s tjm aumyſlem. d) Wider Willen, bezděky, nechtě; einem zu Willen ſeyn, někomu po wůli býti; etwas für Willen nehmen, za wděk wzýti. 2) adv. pro; um Gottes, um des Himmels willen oder Willen, pro Boha, probůh; um deines Bruders willen, pro twého bratra.

Strany zdroje: II/436

Willkühr, f. prozwolnoſt, ſamowolnoſt, dobrowolenſtwj, dobrolibeznoſt, wůle; ich überlaſſe es deiner Willkühr, zanecháwám ti to na wůli, twé wůli.

Strany zdroje: II/441

Witzigung, f. weyſtraha, zmudřenj; das dient ihm zur Witzigung, to mu ſlaužj k wýſtraze.

Strany zdroje: II/441

Wo, adv. kdeſy, někde, es muß doch wo ſeyn, předceť to někde muſý býti. 2) kde, ubi; wo iſt er? kde geſt? es ſey wo es wolle, buď to kde buď; leckdes, wo immer, kde koli; wo iſt er hingegangen? kam ſſel? 3) conj. li; wo mir recht iſt, geſtli mi dobře; thue es, wo nicht —, včiň to, pakli ne —.

Strany zdroje: II/442

Wogegen, part. rel. zač; wogegen haſt du es hingegeben? začs to dal pryč? 2) začež. 3) někde; er muß doch wogegen wohnen, předceť někde muſý bydliti.

Strany zdroje: II/442

Woher, part. rel. odkuď; woher haſt du das? odkuď to máš? woher kommt es? odkuď to pocházý? čjm geſt to? wo immer her, odkuď koli; irgendwoher, odněkuď.

Strany zdroje: II/442

Wohl, adv. mjlo, dobře; das thut ihm wohl, to mu dělá mjlo, dobře; mir iſt wohl, mně geſt dobře; es iſt mir nicht wohl zu Muthe bey der Sache, nenj mi hrubě wolně, dobře při tom; ſich wohl ſeyn laſſen, dobře ſe mjti, ſobě přáti; er iſt wohl bey Sinnen, bey Verſtande, geſt při zdrawém, dobrém rozumu; ganz wohl, welmi dobře; etwas wohl aufnehmen, něčjm za wděk přigjti; ſehr wohl, předobře; wohl gebildet, dobře wzdělaný; leben ſie wohl! dobře ſe měgte! einem wohl wollen, někomu přáti; ich ſehe, höre es wohl, wjdjmť widjmť , ſlyſſjmť to. 2) Interj. blaze; wohl dir! blaze tobě! 3) adv. ť, ſnad; Sie irren ſich wohl, meylegjť ſe; das kann wohl nicht ſeyn, toť ſnad nemůže býti; er muß wohl, muſyť, es ſind ihrer wohl zehn, geſtiť gich deſet; er hat wohl Geld, aber keinen Verſtand, máť penjze, ale žádný rozum; er wird wohl kommen? wždyť ſnad přigde? was iſt wohl die Urſache? gakaž pak geſt aſy přjčina? was wird er wohl ſagen? cožpak aſy řekne? ich möchte wohl wiſſen, rádbych pak wěděl; wer ſollte wohl glauben, kdožby pak wěřil, .

Strany zdroje: II/444

Wollen, v. irr. n. ich will, daß ich wolle, conj. daß ich wollte, ihr wollt, chtjti, velle; ich will es, chcy tomu; die Geſetze wollen es ſo, práwa chtěj tomu tak; ein jeder will das ſeinige, každý chce k ſwému; er will nicht daran, nechce ſe mu do toho; er mag wohl oder übel wollen, wol nebo newol, chtěg neb nechtěg; einem wohl wollen, někomu přáti; wills Gott! ſo Gott will! dáli Bůh! Wollte Gott! deyž Bůh, Bože! Gott wolle nicht! vchoweyž, chraň Bože, Bůh! ich wollts wollte wünſchen, přálbych; ſo viel er will, gak mnoho chce koli; dem ſey wie ihm wolle, gakkoli, buď tomu gak buď; das will nichts ſagen, to nenj nic; ich will nicht hoffen daß, nedaufám, nemyſljm že; wir wollen ſehen, gehen, warten, vwidjme, půgdeme, počkáme; was will man damit? co ſe tjm mjnj, chce?

Strany zdroje: II/445

Worauf, part. nač; worauf gehet das? nač to padá, gde? 2) na čež; worauf er ſagte, načež řekl; 3) na čem; worauf ich ſtehe, na čemž ſtogjm.

Strany zdroje: II/445

Worein, part. weč! ; worein ſoll ich es thun? weč to dám?

Strany zdroje: II/445

Wort, n. pl. Wörter und Worte, ſlowo, ſlowce, verbum; dim. das Wörtchen, ſlowjčko; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa; hart mit Worten ungelaſſen werden, obořiti ſe, oſopiti ſe ſlowy na někoho; er ſprach in dieſe Worte aus, takto počal mluwiti; viele unnütze Worte machen, mnoho marných ſlow napleſkati, nadělati, mnoho nahowořiti; das Wort führen, ſlowo mjti, za giné mluwiti; das Wort nehmen, ſlowo, řeč přewzýti; Ein Wort gab das andere, přiſſlo od ſlowa k ſlowu; ein gutes Wort für jemanden einlegen, dobré ſlowo za někoho prohoditi; einem das Wort reden, někoho zaſtáwati ſlowy; Worte wechſeln, hádati ſe, přjti ſe, ſüße Worte geben, láhodných ſlow podáwati; er will es nicht Wor Wort haben, nechce ſe přiznati; einem in das Wort fallen, někomu do řeči wſkočiti; Ihr Wort in Ehren, wſſecku čeſt gegich ſlowu; ein gutes Wort findet eine gute Statt, dobré ſlowo mnoho zprawj; mit einem Worte gehorchen, na ſlowo vpoſlechnauti; einem das Wort geben, ſlowo dáti; kein Wort mehr ſagen, ani nemuknauti, ani nepjſknauti wjce; ich halte ſie bey ihrem Worte, držjm, beru ge za ſlowo; ein Mann von Wort, muž od ſlowa; ein Wort! ein Mann! ſlowo s to! das Wort Gottes, ſlowo Božj.

Strany zdroje: II/446

Wovor, part. předčjm; wovor ſtand es? vor der Thür, před čjm to ſtalo? přede dweřmi; wovor fürchteſt du dich, čeho ſe bogjš?

Strany zdroje: II/447, II/448

Würdig, adj. hoden; daß iſt deiner nicht würdig, to nenj tebe hodno; eine Stelle, mjſto; ein würdiger Gaſt, hodný hoſt; 448 ein würdiger Mann, důſtogný; hochwürdiger Herr, welebný pane; für würdig halten, za hodného ſauditi.

Strany zdroje: II/454

Zehrer, m. tráwič; pron. Ein Sparer will einen Zehrer haben, co nashromáždil ſteyſkal, to promrhal weyſkal.