Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši
Verze: 6. 4. 2008
Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)
| A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] |
Index českých slovních tvarů
| A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8 — |
Strany zdroje: I/151
Dürfen, v. n. ich darf, wir dürfen, durfte, gedurft, ſmjti. 2) třeba, potřeba, potřebj býti. Das hätteſt du nicht thun dürfen, tohoť tobě nebylo třeba činiti. 3) mocy; wir vermuthen, daß dieſes morgen geſchehen dürfte, domnjwáme ſe, žeby ſe to mohlo zeytra ſtáti. Wir dürften es faſt ſelbſt glauben, ſkoro bychom tomu ſami vwěřili. Sie dürfen nur befehlen, gen poraučegj.
Strany zdroje: I/151
Eben, 1. adj. rowný, planý, hladký, přjmý, æquus, planus; eben machen, rownati, ſrownati. 2. adv. rowně, práwě, zrowna, æque; nápodobně, přjmě, 2) náležitě, práwě, dobře. 3) mit Neben- und Bindewörtern, eben jetzt, gen nynj, eben damals, práwě tehdáž, eben ſo, rowněž tak; mit Fürwörtern, eben dich, tebeť; ebenderſelbe, týz týž , ten týž; mit Zeitwörtern, das iſt eben, was ich ſage, toť powjdám; das wußte ich eben nicht, tohoť gſem wlaſtně newěděl.