Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/285

Hinbringen, v. a. přineſti, doneſti, adferre. 2) die Zeit, čas tráwiti, ztráwiti, conſumere.

Strany zdroje: II/11

Leben, n. žiwot, žiwobytj, vita; ſein Leben zubringen, žiwot tráwiti; am Leben ſeyn, žiwu býti; langes Leben, dlauhý wěk; dlauhowěkoſt, longaevitas; es iſt lauter Leben an ihm, geſt pln žiwobytj; am Leben ſeyn, na žiwě býti; einem nach dem Leben stehen, něčj bezhrdlj, bezžiwotj hledati; o žiwot ſtáti; ſein Leben laſſen, žiwot dáti; es gehet ihm an das Leben, běžj mu o žiwot; er ſcheibt für ſein Leben gern Kegel, gaktě žiw rád hrage w kuželky; bis auf das Leben einſchneiden, až do žiwého řjznauti; Leben lang, gak žiw, celý čas žiwota.

Strany zdroje: II/86

Paſſieren, v. n. gjti, geti fig. das paſſiert, to progde; was paſſieret neues, co ſe děge nowého? 2) v. a. tráwiti, die Zeit, čas.

Strany zdroje: I/60

Aufgehen, v. n. powſtáwati, wſtupowati, wyſtupowati, ſurſum ferri, im Rauche, w dýmě ſe rozplinauti. 2) wycházeti, wygjti, wzcházeti, wzgjti, wznikati, wzniknauti, exoriri; der Teig geht auf, těſto kyne, kyſá, kyſſe; 3) otewřjti ſe, aperiri; es gehen mir die Augen auf, oči ſe mi otwjragj, t. g. lépe porozumjwám; das Eis, led ſe pauſſtj, rozpauſſtj, led tage; das Wetter, geſt gih, gihne, odtepljwá ſe, tage; das Geſchwür, die Wunde ging auf, wřed ſe propukl, rána ſe otewřela, zgitřila; Knoten ging auf, vzel ſe rozwázal; die Naht, ſſew ſe rozpáral; von Blüthen und Knoſpen, pučiti ſe, pupeněti, rozwjgeti ſe, rozkwetati, wyrážeti. 4) pocházeti, pogjti, ſcházeti, ſgjti, wycházeti, wygjti, t. g. mizeti, pomjgeti, tráwiti ſe, vtráceti ſe, abſumi, conſumi; er läßt viel Geld aufgehen, mnoho peněz vtrácý, wydáwá; es geht gerade auf, práwě pogde, wygde, nezůſtane nic.

Strany zdroje: II/280

Tödten, v. a. vſmrtiti, zabiti, vmořiti; die Raupen, vſmrtiti hauſenky; ſich durch Hunger, hladem ſe vmořiti; das Schwert wird dich tödten, meč tě zabige; du ſollſt nicht tödten, nezabigeš. 2) fig. Queckſilber, mrtwiti, vmrtwiti rtuť; ſein Fleiſch, ſeine Lüſte, mořiti, mrtwiti ſwé tělo, ſwé žádoſti; die Zeit, mařiti, tráwiti čas.

Strany zdroje: II/294

Uibel, adj. zlý, malus; comp. übler, horſſj; adv. zle, comp. hůře, hůř; es wird mir übel, geſt mi zle, těžko, mdlo; ſich übel befinden, übel auf ſeyn, zle, nedobře ſe mjti. 2) na nic; es riecht übel, wonj na nic; der Wein iſt nicht übel, wjno nenj na nic; es kleidet ihn übel, na nic mu to ſtogj, ſluſſj; übel lauten, na nic znjti; er ſchreibt übel, na nic pjſſe; Jemanden übel halten, s někým na nic nakládati; ein übler Geſchmak, Traum, Weg, na nic chuť, ſen, ceſta; übel hören, neſlyſſeti dobře; übel zu Fuße ſeyn, na nic býti na nohy; üble Nacht haben, na nic noc mjti. 3) zlý, zle, etwas übel auslegen, zle wykládati, za zlé pokládati; etwas übel verſtehen, něčemu zle, nedobře rozuměti; ſein Geld übel anwenden, penjze zle tráwiti, mařiti; er mag wohl oder übel wollen, chtěg nechtěg; es gehet ihm übel, zle ſe ſe mu wede zle ſe mu wede ; es wird dir übel bekommen, zlým toho zažiweš; in einem üblen Rufe ſeyn, w zlé powěſti býti; die mir übels gönnen, kteřj chtěgj mi zlého; übels thun, zlé činiti, zlého ſe dopuſtiti, dopauſſtěti; übel nehmen, aufnehmen, za zlé pokládati.

Strany zdroje: II/341

Verderben, v. n. zkazyti ſe; der Wein, wjno; an dir iſt ein Poet verdorben, na tobě ſe zkazyl báſnjř. b) hynauti, zahynauti; vor Hunger, hladem. c) poruſſiti ſe, pokazyti ſe; die verderbte Welt, unſer verderbtes Fleiſch, poruſſený, pokažený ſwět, naſſe poruſſené tělo. d) na mizynu přigjti, we pſy gjti, w zkázu přigjti; der Kaufmann, kupec. 2) v. a. kazyti, zkazyti, perdere; ein Kleid, ſſat. b) pokazyti, břiditi, corrumpere; ein Meſſer, nůž. c) zatratiti; der Leib und Seele verderben mag, který tělo y duſſi zatratiti může. d) mařiti, marně tráwiti; die Zeit, čas; das Verderben iſt eine ſchlechte Kunſt, zkaženj ge ſſpatný kunſt.

Strany zdroje: II/353

Verleben, v. a. tráwiti, ſtráwiti; die Zeit, čas; ſeine Jahre, ſwá léta; verlebt, ſeſtaralý; wěkem ſeſſlý. 2) v. n. zemřjti; der Verlebte, zemřelý.

Strany zdroje: II/362

Verſchleißen, v. irr. n. ſedrati ſe, ztrhati ſe, zdřjpati ſe; ein Kleid, ſſat; ein verſchliſſenes Kleid, otrhaný kabát. b) minauti, pominauti; die Zeit, čas. 2) v. a. zdřjpati, ſedrati, roztrhati; viele Kleider, mnoho ſſatſtwa. b) mrhati, tráwiti; die Zeit, čas. c) odbyti, prodáwati; Waaren, zbožj.

Strany zdroje: II/363

Verſchmauſen, v. a. prokwaſyti, prohodowati; die Zeit, čas hodowánjm tráwiti, mařiti, prohodowati.

Strany zdroje: II/376

Verzehren, v. a. ſnjſti; alle Speiſe, wſſecka gjdla. b) fig. protráwiti, provtratiti; ſein Hab und Gut, ſwůg ſtatek a gměnj. c) vtratiti, vtráceti; zehn Thaler, deſet tolarů. 2) tráwiti, ſtráwiti, žráti. b) ſich, žráti ſe; verzährt werden, am Leibe, chřadnauti, hubnauti, padnauti ſe; verzährend, žrawý, mořiwý.

Strany zdroje: II/453

Zechen, v. et f. n. řadowati, chmeliti; , notně, ſtatečně. 1) v. n. tráwiti, ſtrawowati ſe.

Strany zdroje: II/454

Zehren, v. n. tráwiti; von dem Seinigen, ze ſwého; der Wein zehrt, wjno tráwj; 2) tráwiti ſe; der Wein zehret im Faſſe, wjno ſe tráwj w ſudu.

Strany zdroje: II/467

Zubringen, v. a. přineſti, přináſſeti; Waſſer, wodu. 2) tráwiti; die Zeit, das Leben, čas, žiwot. 3) mařiti, mrhati; die Zeit mit Spielen, čas karbanem. 4) dohoditi, dohazowati; einen Bedienten, ſlaužjcýho. 5) Ein Glas, poctu dáti, zawdati.

Strany zdroje: I/29

Alter, n. wěk, ſtářj, léta žiwobytj, ætas, æuum. Sein Alter zubringen, wěk tráwiti, ætatem agere, tranſigere. Ich bin in dem Alter, daß @. w takowém gſem wěku aneb ſtářj, že @. Wir ſind gleiches Alters, von gleichem Alter, gſme gednoho ſtářj, w gednom ſtářj, gednowěcý, wrſtewnjcy, ſumus coætanei.. coætanei. Er iſt in meinem Alter, geſt w mém ſtářj, mého wěku. Das goldene Alter, zlatý wěk, ætas aurea. 2. ſtarý wěk, ſtaroſt, ſeſſloſt ěku, ſenectus. Es iſt ein beſchwerliches Ding um das Alter, ſtaroſt nenj radoſt, ale žaloſt. Das Alter iſt mürriſch, ſeſſloſt wěku geſt newrlá, t. g. ſtařj lidé mrzutj.