Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 20 skupin hesel.

Strany zdroje: I/279

Herhalten, 1. v. a. naſtawiti. 2. v. n. fig. herhalten müſſen, trpěti, za něco odbeywati.



Strany zdroje: I/296

Hungern, v. n. lačněti; hladowěti, hlad mjti; mich hungert, chce ſe mi gjſti. 2) hlad trpěti; ſich reich hungern wollen, bohatſtwj hladem odemřjti; er ſoll hungern, nechť ſe poſtj, ať nic negj; er läßt ſeine Leute hungern, nedá ſe lidem ſwým nagjſti, hladem ge mořj.



Strany zdroje: I/343

Kurz, kürzer, adj. krátký, brevis; ſehr kurz, kratičký, der Tag wird kürzer, dne vbýwá; 2) fig. den Kürzern ziehen, prohrati; zu kurz kommen, ſſkodu mjti, vgmu trpěti. 3) kurze Waare, drobné zbožj; kurze Brühe, huſtá gjcha, omáčka; adv. krátce, breviter; kurz halten, na krátce držeti; vor kurzem, nedáwno; in kurzem, brzy, w mále; mach es kurz, děley zkrátka; kurz und gut, zkrátka, ſlowem; kurz vorher, málo před tjm; kurz darauf, málo, brzo potom; über lang und kurz, na dlauze, nebo na krátce; Jemanden kurz und lang nennen, nadáwati, přezdjwati někomu.



Strany zdroje: II/15, II/16

Leiden, v. n. irr. ich litt, habe gelitten, trpěti, ſnáſſeti, pokuſyti, pati; Schaden leiden, ſſkodu wzýti; Noth leiden, nauzy třjti. 2) Ausſtehen, wyſtáti; er kann ihn 16 nicht leiden, nemůže ho wyſtáti, newře naněho; fig. ſo viel es die Umſtände leiden, gelikož přjhodnoſti připauſſtěgj.



Strany zdroje: II/31, II/32

Mangel, m. pl. Mängel, nedoſtatek, defec 32 tus; der Müller hat Mangel am Waſſer, mlynář trpj nedoſtatek na wodě; aus Mangel der Gelegenheit, nemage přjležitoſti. 2) nauze, inopia; Mangel leiden, nauzy třjti, trpěti; man ſieht ihm keinen Mangel an, nenj na něm nauze widěti. 3) wada, kaz, chyba; Mangel am Auge, wada na oku; jeder Menſch hat ſeine Mängel, každému něco chybj, wadj.



Strany zdroje: II/47

Mitleiden, v. n. s někým trpěti, ſpolu trpěti.



Strany zdroje: II/73

Nothdurft, f. potřeba, necessitas. 2) nauze; Nothdurft leiden, nauzy třjti, trpěti. 3) polehčenj žiwota; ſeine Nothdurft ver ichten, žiwotu polehčiti, na záchod, na ſtranu gjti.



Strany zdroje: II/88

Pein, f. muka, trápenj; Pein leiden, muku, ſauženj trpěti; Pein anthun, trýzniti.



Strany zdroje: II/148

Schade, m. pl. Schäden, I. kaz, wada; am Auge, am Fuße haben, wadu, boleſt na oku, na noze mjti. 2) rána; ein friſcher Schade heilet leicht, čerſtwá rána brzo ſe hogj, zahogj. 3) auraz; Schaden machen, zu Schaden kommen, k aurazu přigjti. 4) ſſkoda, damnum; Schaden leiden, trpěti, wzýti ſſkodu; Schaden leiden, ſſkodowati, damnum sustinere; durch Schaden klug werden, pozdě bycha honiti; fremder Schade macht ihn klug, když owcy ſtřihau, koze řit lupá prov. 5) Interj. ach, Jammer Schade! ach ſſkoda, přeſſkoda; es iſt Schade um ihn, ſſkoda ho. II. S. Aloſe.



Strany zdroje: II/204, II/205

Sehen, I. v. n. wyhljzeti, wyhljžeti, propiscere prospicere ; ſauer, mračiti ſe; ſcheel, zahljzeti; blaß, bledým býti, bledě wyhljzeti; es ſehet wie Wein, podobné geſt wjnu; die Farbe ſieht grünlich, barwa geſt přjzelená; ſchön, pěkně wyhljzeti; ähnlich, gleich, podobnu býti; er ſieht dir ſehr änhlich, geſt ti welmi podoben, geſt twůg podobnjček. 2) Die Fenſter ſehen auf die Gaſſe, okna gdau na vlicy; das Land ſieht gen Morgen, země ležj k wýchodu. II. v. a. a) widěti, videre; ich ſehe nicht, newidjm; vor dem Nebel kann man nicht ſehen, pro mhlu nenj widěti. b) hleděti, hljdati, djwati ſe, kaukati, patřiti, aspicere; in die Höhe, wzhůru hleděti, wzhljdati; in das Geſicht, hleděti w oči, do očj; durch die Finger, hleděti ſkrz prſty, fig. prohljžeti, promjgeti, connivere; durch ein Glas, djwati ſe, kaukati ſkrze ſklo; ſich an etwas nicht ſatt ſehen können, nemocy ſe wynadjwati, wynahleděti; es giebt hier was zu ſehen, geſt zde podjwaná, něco k widěnj; ich habe nicht darauf geſehen, nepodjwal ſem ſe na to; man kann nicht allen Leuten in das Herz ſehen, nenj možná wſſem lidem do ſrdce nahljdnauti; nach dem Eſſen, nach dem Kranken, na gjdlo, na nemocného ſe podjwati. 3) ſehen laſſen, vkázati, monstrare; ſich ſehen laſſen, vkázati ſe; laß ſehen, vkaž; laß es noch ſehen, vkaž mi to; ſich nach dem Tode ſehen laſſen, po ſmrti choditi, ſe vkázati, ſe zgewiti. 4) ſiehe bibl. , ey! ſiehe da! hle! eyhle! wida! ſeht doch! hleďte! podjweyte ſe! 5) Wieder ſehend machen, zrak nawrátiti. 6) Ich ſehe ihn kommen, widěl ſem ho gjti, přicházeti; ich ſehe dich weinen, leiden, widjm že pláčes pláčeš , že trpjš, tě plakati, trpěti. 7) fig. a) Ich will doch ſehen, wie es ablaufen wird, podjwám ſe, vhljdám, gak to wypadne; b) hieraus ſehe ich, z toho poznáwám; ich ſehe es dir an den Augen, na očjch ti to znám. c) Wir müſſen ſehen, daß wir ihn dazu bewegen, muſýme hleděti, bychom ho k tomu přiwedli; ſehen ſie, daß ſie ihm herbringen, hleděgj ho ſem přiweſti. d) Nur 205 auf ſ. Nutzen, gen vžitku ſwého hleděti; auf das Geld nicht, peněz ſobě newſſjwati newſſjmati.



Strany zdroje: II/355

Verluſt, m. ztráta; des Vermögens, gměnj. 2) pozbytj; der Sinne, des Verſtandes, ſmyſlů, rozumu. 4) 3) ztracenj; bey Verluſt des Lebens und der Ehre, pod ztracenjm hrdla a cti. 4) ſſkoda, ztráta; einen V. leiden, ſſkodu wzýti, trpěti; in V. gerathen, k ztracenj, w ztrátu přigjti. 5) Im Handel, prodělek.



Strany zdroje: II/437

Wind, m. wjtr, dim. wětřjk, ventus; es entſteht ein Wind, wjtr powſtáwá; es erhob ſich ein W., wjtr ſe ſtrhl; der Wind hat ſich gelegt, wjtr ſe vtiſſil; fig. den Mantel nach dem Winde hängen, kam wjtr tam pláſſť; in den W. reden, do wětru mluwiti; etwas in den W. ſchlagen, na něco nedbati; in den W. bauen, zlaté zámky ſtawěti; vom Winde leben, o wětru, o božjm žiwu býti. 2) wjtr, wětry, powětrnoſt; von Winden geplagt werden, trpěti na wětry. 3) fig. chlauba, Wind machen, wětřiti, wětry dělati; es iſt lauter Wind, ge pauhá chlauba; Wind bekommen, wjtr doſtati, nawětřiti, zwětřiti; Wind von etwas haben, něčemu býti na ſtopě, ſtopu, wjtr mjti, něco čjti, nawětřowati.



Strany zdroje: I/133

Büßen, 1. v. a. za doſti včiniti; mit ſeinem Leben büßen, žiwotem ſwým zaplatiti. 2) vpokojiti; ſeine Luſt, ſwau žádoſt naſytiti. 2. v. fact. pokutowati. 3. v. n. pykati, trpěti, odbeywati, luere; er muß dafür büßen, muſý za to trpěti, pokutu néſti.



Strany zdroje: I/138

Darben, v. n. nuzným býti, nauzy třjti, trpěti, nedoſtatek na něčem mjti, pſotně žiwu býti, egere.



Strany zdroje: I/147

Dulden, v. a. trpěti, ſnáſſeti. Das Dulden, ſnáſſenj, trpěnj.



Strany zdroje: I/158

Einbüßen, v. a. ztratiti, ſſkodowati, ſſkodu mjti, ztrátu trpěti, o něco přigjti, prodělati.



Strany zdroje: I/167

Einſtecken, v. a. wſtrčiti, zaſtrčiti, wtaſyti, wetknauti, zatknauti. 2) fig. trpěti, ſnáſſeti.



Strany zdroje: I/174, I/175

Entgelten, v. n. zpláceti, za něco trpěti, 175 luere poenas. Das ſoll er mir entgelten, to mně zplatj.



Strany zdroje: I/180

Erdulden, v. a. ſneſti, ſnáſſeti, trpěti, wytrpeti wytrpěti , perpeti, perferre.



Strany zdroje: I/213

Frieren, v. n. ich fror, habe gefroren, mrznauti, zymu trpěti, mrazyti ſe; zábſti, mor. ozýbati, frigere. Es fror mich, záblo mne. Es friert mich an den Händen, zebe mne w ruce. 2) Imp. mrznauti, vmrznauti, omrznauti, zmrznauti, zamrznauti. Es wird frieren, bude mrznauti. Es hat gefroren, mrzlo. 3) congelari, die Erde iſt gefroren, země zmrzla, ſ. Gefrieren. Das Frieren, mrznutj, mrazenj.