Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/268, I/269

Hart, adj. twrdý, durus, härter, härteſte, twrdſſj, neytwrdſſj; hart werden, twrdnauti, ztwrdnauti; auf einen harten Aſt gehört ein harter Keil, na twrdoſſigného dubowec; harte Eyer, weyce na twrdo. 2) fig. Er hat eine harte Stirn, geſt protřelého čela. Ein harter Mann, Richter, přjſný muž, ſaudce; harte Strafe, přjſný treſt. Ein harter Leib, zatwrzelý, tuhý žiwot, tuhawka. Ein harter Wein, trpké wjno; ein harter Winter, krutá, tuhá zyma; harte Arbeit, těžká práce; 269 adv. twrdě, dure. 2) fig. těžce, těžko, s těžkem, tuze. Hart an der Mauer, am Wege, při ſamé ceſtě, zdi. Einem hart begegnen, přjſně, krutě s někým nakládati; einen hart anreden, na někoho ſe ſlowy obořiti, oſupiti.

Strany zdroje: I/288

Hitzig, adj. pálčiwý, horký, ardens; hitzige Krankheit, pálčiwá, (horká) nemoc, hlawnička. 2) hitziges Eiſen, řeřawé, žjrné železo. 3) fig. horký; hitziges Geblüt, horká krew; ein hitziges Gefecht, tuhé potýkánj; ein hitziges Pferd, prudký, bugný kůň; ein hitziger Menſch, prudký, prchliwý člowěk, z horka nakwaſſený. adv. pálčiwě, horce, prudce; nicht ſo hitzig! ne tak zprudka.

Strany zdroje: II/100

Prall, adj. tuhý, adv. —ztuha.

Strany zdroje: II/100

Prallig, adj. tuhý, adv. ztuha. 2) přjkrý, ſtrmý.

Strany zdroje: II/101

Preß, adj. tuhý, adv. ztuha.

Strany zdroje: II/180

Schneiden, v. irr. ich ſchnitt, habe geſchnitten, ſchneide. I. v. n. řezati, secare; das Meſſer ſchneidet nicht, nůž neřeže; fig. ein ſchneidender Wind, oſtrý, řezawý wjtr; ſchneidende Kälte, pronikawá tuhá, krutá zyma, ſchneidende Worte, důtkliwá, dogjmawá, pronikawá ſlowa; es ſchneidet mir im Bauche, w břiſſe mne řeže, vgjmá; das ſchneidende Waſſer, řezawka, ſtrauhawka, stranguria; aufſchneiden, chlubiti ſe, chlumeckým prachem ſtřjleti, mezy holuby ſtřjleti, sl. chwaſtati. 2) das ſchneidet in den Beutel, to řeže do pytljku. II. v. a. a) řezati; Stroh, Bretter, ſlámu, prkna řezati; aus fremdem Leder iſt gut Riemen zu ſchneiden, z cyzýho krew neteče. b) krágeti; Brod, chléb. c) ſtřjhati, (mit der Scheere) das Papier, papjr. d) mit der Sichel, žjti; das Getreide, obilj; ſich mit dem Meſſer, pořezati ſe; — mit der Scheere, poſtřihati ſe, — mit der Sichel, požjti ſe. e) etwas klein, něco na drobno rozřezati; rozkrágeti; rozſtřihati; ein Stück Fleiſch ſchneiden, vřjznauti kus maſa; Brot —, vkrogiti kus chleba; Papier —, vſtřjhnauti kus papjru. f) Kraut, krauhati, kraužiti, ceytlowati zelj. g) den Stein, kámen wyřezati, wykřeſati. h) den Wein, kleſtiti, obřezáwati. i) ein Thier, kleſtiti, wykleſtiti, wyřezati; eine Sau, miſſkowati; ein Füllen, nunwiti, wynunwiti. k) die Bienen, přihljžeti wčelám, podřezáwati. l) in Holz, wyřezati na dřewě; in Stahl, in Stein, wyryti na oceli, na kameni. 2) fig. a) Geld, penjze řezati, peněz nařezati, natřjſkati. b) Geſichter, oſſkljbati ſe, nabjrati, mračiti ſe. c) Jemanden, řjznauti, podſkočiti, ohnauti, decipere.

Strany zdroje: II/238

Stark, m. adj. comp. ſtärkere, ſtärkſte. 2) ſylný, fortis; ſehr ſtark, přemocný, přeſylný; ein ſtarker Mann, ſylný, řičný muž, vir robustus; ſtark ſeyn, ſylným býti; — werden, vſylněti, zſyliti ſe. b) kořenatý; ſtarker Wein, kořenaté wjno. c) hřmotný; ſtarke Stimme, hřmotný hlas. d) prudký, bruſký, walný; ſtarker Strom, prudká, walná řeka. e) tuhý, twrdý, pewný, ſtarker Schlaf, tuhé, pewné, twrdé, ſylné ſpanj. f) zběhlý; ſtark in einer Wiſſenſchaft ſeyn, zběhlým býti w něgakém vměnj. g) prožluklý; ſtarke Butter, prožluklé máſlo. h) walný, mnohý, přemnohý; ein ſtarkes Heer, walné wogſko. i) ein ſtarker Geiſt, wolnowěrec, ſwobodowěrec.

Strany zdroje: II/239

Starr, adj. tuhý, ztuhlý, ztrnulý, zdřewěnělý, rigidus; vor Kälte, zkřehlý, zmrzlý, mor. přemřelý; ſtarr werden, ztuhnauti, zkřehnauti, zdřewěněti, rigescere; ſtarr da ſtehen, ſtáti gak ſlaup. 2) fig. Jemanden ſtarr anſehen, vpřjti, wytřeſſtiti, wypauliti oči na někoho, kwákati; ſtarre Augen eines Sterbenden, oči w ſlaup; ſtarrer Sinn, zawilá, vrputilá, zapekleněná, zapeklitá hlawa, palice, kotrba. adv. ztuha, zkřehle, vrputile.

Strany zdroje: II/242, II/243

Steif, adj. tuhý, korawý; ſteife Hände, tuhé, ztuhlé ruce; ſteif werden, tuhnauti, ztuhnauti; ſteifer Metz, twaroh. 2) Vor Kälte, zkřehlý, rigidus. 3) Steife Lein 243 wand, kljžené plátno. 4) fig. ſteif auf etwas ſehen, na něco wypauliti, wytřeſſtiti oči; ſteif und feſt auf etwas beharren, pewně na ſwém ſtáti; ein ſteifer Vorſatz, ſylné předſewzetj; ein ſteifer Sinn, vrputiloſt, vrputilá, ſwemyſlná hlawa, kotrba; ſteifes Compliment, nucená poklona; adv. ztuha; fig. der Glieder, nuceně. 2) vrputile.

Strany zdroje: II/252

Stockſteif, adj. tuhý gako pařez.

Strany zdroje: II/254

Stramm, adj. tuhý, napiatý.

Strany zdroje: II/258

Strenge, adj. přjſný, severus; ein ſtrenger Richter, přjſný ſaudce. b) krutý, tuhý, asper; ein ſtrenger Winter, tuhá, krutá, třeſkutá zyma. c) ſtrenger Herr! ſtatečný, wzácný, vrozený pane! d) trpký, ſtrenge Weintrauben, trpké hrozny. e) tuhý; ſtrenge Faſten, tuhý půſt; ein ſtrenger Orden, tuhý řad; adv. přjſně, krutě; ſtrenge arbeiten, ſylně pracowati; ſtrenge beo achten, ztuha, zoſtra pozorowati; ſtrenge leben, ztuha žiwu býti.

Strany zdroje: II/450

Zähe, adj. tuhý, haužewný, haužowatý; Fleiſch, maſo; Wein, wláčkowité a plché wjno; zehe werden, haužowatěti, wláčkowatěti. 2) fig. haužewný, nevžilý, ſkrbný; er iſt ein wenig zähe, geſt haužwička. b) zähes Leben, tuhé žiwobitj, zapeklá duſſe.

Strany zdroje: I/121

Bollig, adj. tuhý; adv. tuze. 2) okrauhlý, cybulowatý.

Strany zdroje: I/141

Derb, adj. hmotný, tuhý, hrubý; der Erdboden iſt ſehr derb, země geſt welmi tuhá. 2) fig. hodný, notný; jemanden derbe Schläge geben, někoho hodně, notně zbjti; ein derber Rauſch, hodný rauš; derbe und trockene Wahrheit, hmotná a holá prawda. 3) ſylný, celiſtwý, čerſtwý; adv. hmotně, hrubě, tuze.

Strany zdroje: I/200, I/201

Feſt, adj. pewný, firmus; fig. ſtálý, trwánliwý, ſtabilis; ſich feſt ſetzen, oſaditi ſe. 2) tuhý, twrdý, compactus; feſtes Brod, tuhý chléb, feſter Teig, tuhé těſto; feſtes Geſtein, twrdé kamenj; fig. ſylný; feſt 201 ſchlafen, twrdě ſpáti; feſter Schlaf, twrdý ſen; das feſte Land, ſuchá země; feſt machen, vtužiti, vpewniti; ſich, mor. zamrazyti ſe; feſt, d. i. unverletzlich, zamražený. adv. pewně, tuze, ſylně, twrdě.