Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 26 skupin hesel.

Strany zdroje: I/276

Heiter, adj. gaſný, ſerenus; ein heiteres Wetter, gaſno, gaſný čas; es wird heiter, gaſnj ſe, wygaſňuge ſe, wyčaſuge ſe, wybjrá ſe. 2) fig. weſelý, vtěſſený; ein heiteres Geſicht, weſelá twář. 3) Eine heitere Stimme, gaſný, čiſtý hlas. adv. gaſně; weſele.



Strany zdroje: I/37

Angeſicht, n. plur. —er, obljčeg, twář, wzezřenj, facies, vultus; ins Angeſicht loben, w oči chwáliti, in os laudare.



Strany zdroje: II/29

Magenwurz, f. aronowé brady kořen, twář ſw. Jana, Arum maculatum Lin.



Strany zdroje: I/50

Antlitz, n. ljce, obljcěg obljčeg , twář, ſ. Angeſicht.



Strany zdroje: II/78, II/79

Offen, adj. otewřený, odewřený, aperius apertus; der Mund, huba; der den Mund immer offen hat, otewřhuba; mit offenen Armen, s rozpatýma rukama; ein offener Schade, otewřená rána; ein offenes Feld, čjré, ſſjré, pole; offenes Feld haben, čjré pole mjti, nic neměti na překážce; 79 offenes Leibes ſeyn, mjti ſtolicy; offener Kopf, Fuß, bolawá hlawa, noha; der offenen Kopf, Fuß hat, bolohlawý, bolonohý. 2) odemčený, odemknutý; offene Truhe, odemknutá, otewřená truhla. 3) fig. a) weřegný; offene Tafel, Straße, weřegná tabule, vlice; offener Laden, weřegný krám; das Amt iſt offen, ten auřad geſt prázdný, k zadánj, die Thür ſteht ihm immer offen, má wždy wolný přjſtup, dwéře otewřené. b) Ein offener Kopf, wtipná, pochopná, čiprná hlawa. c) vpřjmný; ein offenes Geſicht, zřegmá, vpřjmná twář; offenes Herz, vpřjmné ſrdce.



Strany zdroje: II/151

Schändlich, adj. hanebný, turpis; ſchändliches Geſicht, ohawná twář, adv. —ě.



Strany zdroje: II/168

Schlangenkraut, n. ſw. Jana twář, ďábljk, Arum dracunculus Lin. 2) mech zemſký, gelenj růžek, Lycopodium clavatum Lin.



Strany zdroje: II/198

Schwellen, v. n. irr. du ſchwillſt, ich ſchwoll, ich ſchwölle, bin geſchwollen, bubřeti, bobtěti, nabobtěti, zpuchnauti, otécy, zdauwati ſe, turgescere, tumescere; das Waſſer ſchwillt, woda ſe dme, zdauwá; die Füße ſchwellen, nohy otýkagj; ſein Geſicht iſt geſchwollen, huba, twář mu opuchla; der Leichnam ſchwillt, mrtwola, mrlina bubřj, nabobťuge, nabotnáwá, mor. napotnáwá; fig. ſſjřiti ſe; ſeine Bruſt ſchwillt, prſy ſe mu ſſjřegj; ſein Muth ſchwillt, nabýwá ſrdce. 2) v. a. reg. ein Pferd ſchwellen, koně ohněſti, otlačiti; das Waſſer ſchwellen, nadržeti, zahraditi wodu.



Strany zdroje: II/229

Spöttiſch, adj. auſſtipečný, poſměwačný, auſměſſný, důtkliwý, cavillatorius; eine ſpöttiſche Miene, auſſklibečný, auſměſſný pohled, twář; adv. —ě.



Strany zdroje: II/339

Verbergen, v. a. zakryti; ſein Angeſicht, twář ſwau. 2) ſkrýti, ſchowati, abscondere; ſich unter die Treppe, ſe pod ſchody; ſich hie und da, pokrýwati ſe, ſchowáwati ſe. 3) ſkrýti, ſkrýwáti ſkrýwati , vkryti; ſeine Fehler, ſwé chyby; hie und da, rozkryti. 4) tagiti, zatagiti; nichts dem Arzte, nic lekaři netagiti. Verborgen, ſchowaný, ſkrytý, zatagený; ſich verborgen halten, tagiti ſe, ſchowáwati ſe; verborgener Ort, ſkreyš; die —gung, ſchowánj, ſchowáwánj, ſkrytj, ſkrýwánj, tagenj.



Strany zdroje: II/376, II/377

Verzerren, v. a. oſſkliwowati; das verzerret ihr Geſicht, to ſſeredj, zoſſkliwuge 377 gegj twář; den Mund, oſſkljbati ſe, vſta vkřiwowati; die Gliedmaßen, potwořiti ſe.



Strany zdroje: II/383

Voll, adj. plný, plenus; adv. plně; ein volles Glas, plná ſklenice; ein Glas voll von Bier, ſklenice plná piwa; der Mund lief ihm voller Waſſer, měl na to laſkowiny laſkominy ; mit allem Munde voll machen, naplniti, loben, plnau hubau chwáliti, doplniti; ein Maul voll, Handvoll, beyde Hände voll, s auſto, s hrſt, s přehrſſtli; ein Arm voll, s náručj; den Hut, eine Schüſſel voll, s klobauk, s mjſu; ſich die Haut voll lachen, do ſyta ſe naſmáti; aus vollem Halſe ſchreien, křičeti co hrdla mjti; voll Bluts machen, pokrwáceti, pokrwawiti; voll geſteckt, gakby nacpal, natlaukl, nabil; voller Schlaf ſeyn, rozeſpalý býti; voller Wunden, wſſecek poraněný; voll ſchreiben, popſati. 2) fig. opilý; ſich voll trinken, napiti ſe, na žmoch ſe zpjti; voll machen, zpjti, opiti; voll werden, opiti ſe; Blitzvoll, na žmoch zpitý; b) ein volles Angeſicht, plná twář. c) der Mond iſt voll, měſýc geſt na plně. d) celý; aus vollem Herzen, z celého ſrdce; ein volles Jahr, celý rok. e) Im vollen Laufe, w tryſku, cwálem.



Strany zdroje: II/384

Völlig, adj. auplný; ein völliges Jahr, auplný rok; völlige Gleichheit, auplná rownoſt. 2) celý; ein völliger Vater, celý otec; völlige Mutter, celá matka. 3) dokonalý; völliger Verſtand, dokonalý rozum; ein völliger Mann, celý muž; mein völliger Ernſt, oprawdu to powjdám. 4) tluſtý; ein wenig völlig, obtlauſſtný; ein völliges Geſicht, plná twář. 5) holý, pauhý; alles völlig Gold, wſſe pauhé holé, ryzý zlato; adv. zauplna, auplně; nicht völlig ein Jahr, ne zauplna rok; es iſt ihm völlig gleich, ge mu docela gedno; er ſchlug es völlig ab, dočiſta to odepřel; du biſt völlig von meiner Höhe, tys naproſto mé weyſſky; alles völlig verwüſten, wſſe prachem, ſmahem, mentinau, mentem, na prach zkazyti, popleniti; völlig neu, zbruſu nowý; völlig nackt, dočiſta nahý, čiſtownitě nahý. b) do-, völlig brechen, dolomiti; verderben, dokazyti.



Strany zdroje: II/385, II/386, II/387

Von, praep. I. s, de; von dem Dache ſteigen, ſe ſtřechy lezti, ſlezti; vom Berge, vom Himmel kommen, s hory, s wrchu, s nebe gjti; von der Wand nehmen, ſe ſtěny wzýti; von dem Pferde, skoně; vom Amte ſetzen, s auřadu sſaditi. 2) z; ich komme vom Hauſe, von dem Felde, dem Hofe, gdu, přicházým z domu, z pole, ze dwora; von Prag, von Wien, (von der Gegend,) od Prahy, z (od) Wjdně; vom Grunde aus, z ġruntu, z kořene; von jenſeits des Jordans, z zájordánj; vom Lande ſeyn, z krage býti; von freyen Stücken, z čiſta dobra, z čiſté dobré wůle; Graf Wratiſlaw von Mitrowitz, hrabě Wratiſlaw z Mitrowic; Fürſt von Schwarzenberg, knjže z Sſwarcenberku (Černohorſký); Bein von meinen Beinen, koſt z koſtj mých; einer von uns, geden z nás; der Gelehrteſte von allen, neyvčeněgſſj ze wſſech; Gott lieben von ganzem Herzen, milowati Boha z celého ſrdce; von neuen, z nowu; von fern, z daleka, opodál ſtáti; von der Nähe, zbljzka; von weiten, z dálj, zdaleka; von allen Seiten, ze wſſech ſtran, odewſſad; von außen, zwenku, z zewnitř; von innen, z wnitřku; vom Schlafe erwachen, ze ſpanj ſe probuditi. 3) od; von einem gehen, od někoho gjti; von ſich legen, od ſebe odložiti; ich komme vom Tiſche, gdu od ſtola; eben von Spielen, práwě odehry; es geht gut von der Hand, dobře to gde od ruky; von ſich geben, od ſebe ( Kleidungsſtücke, ſſaty ze ſebe) dáti; keinen Laut von ſich geben, ani nepiſknauti, ani necknauti; von Alters her, od ſtarodáwna; von jetzt an, od nyněgſſka; von jeher, od wěků, od gakžiwoſti, gak žiw; von geſtern an, od wčeregſſka; von heute an, od dneſſka; von hier an, tu odtuď; gehe nicht von dannen, nechoď odtud; von wannen, odkud; von hinten, od zadu; von vorn, od zpředu; vom Kopfe bis auf die Füße, od hlawy až do paty; von Haus zu Haus, dům od domu; von Tag zu Tag, den odedne, den po dni; von Stunde zu Stunde, každau hodinu; von Woche zu Woche, neděli od neděle, každau neděli; von Jahr zu Jahr, rok od roku; von 386 Stück zu Stück, kus od kuſu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa; von Thür zu Thür, dwéře ode dweřj; von Zeit zu Zeit, čas po čaſe; von Mund zu Mund, vſta od vſt; von Mann zu Mann, od muže k muži; der Wind von Morgen, wjtr od wzchodu; gib mir ein Stück davon, dey mi kauſek od toho; von wem, od koho? von mir, odemne; von dir, od tebe; von ſich ſelbſt, ſamo od ſebe; ein Mann von Stande; muž od ſtawu; ein Mann von Ehre, von Worte, ode cti, od ſlowa; ich kenne ihn von Perſon, von Anſehen, znám ho od oſoby, od widěnj. 4) Kaiſer von Oeſterreich, Cýſař Rakauſký; von Rußland, Ruſký; der König von Preußen, von Sachſen, král Pruſký, Saſký. 5) Eine Krone von Dornen, koruna trnowá, z trnj; ein Ring von Gold, prſten zlatý, od zlata; eine Säule von Marmor, ſlaup mramorowý, z mramoru; ein Haus von Stein, dům zděný; von Holz, z dřjwj, dřewěný; ein Sack von Leder, kožený pytljk. b) der Befehl von König, rozkaz králůw; ein Freund von mir, můg přjtel; ein Liebhaber von ihr, gegj milý; ein Liebhaber von etwas, něčeho milownjk, oblibce. 7) Söhne von einem Vater, ſynowé gednoho otce; Herr von großer Gnade, pán weliké miloſti; eine Person vom hohen Wuchſe, oſoba wysoké poſtawy, wyſokého wzroſtu; von gleicher Größe, Schwere, ſtegné, gedné weyſſky, tjže; ein Diamant von großem Werthe, diamant welké ceny; ein Mann von Vermögen, von großer Gelehrſamkeit, muž welikého gměnj, weliké včenoſti; klein von Person, malé poſtawy; ſchön von Geſicht, (ſličný), pěkného wzezřenj; blau von Augen, modrých očj; ſchwarz von Haaren, černých wlaſů; das Ende vom Liede, konec pjſně; die Frau, der Sohn vom Hauſe, domácý panj, ſyn; die Einwohner von Amerika, obywatelé Amery y. 8) Ein Sachſe von Geburt, rodem Sas; einer von Adel, ſſlechtic; zeman, vrozeného ſtawu; von Gottes Gnaden, božj milostj, z božj miloſti; von der Seite, ſtranau, po ſtraně; von ungefähr, náhodau, maně; von Rechtswegen, práwem, ſprawedliwě; von Angeſicht zu Angeſicht, twářj w twář; ein Mann von Jahren, muž při letech; von meinem Alter, w mém ſtářj. 9) Sie iſt ein Teufel von einer Frau, to ge panj čert; ein Abſcheu von einem Menſchen, oſtuda člowěk; eine gute Art von Frau, panj dobrotiſko; ein Ungeheuer von einem Thier, zwjře potwora, hrozné zwjře; ein Ausbund von einem ehrlichen Manne, muž pauhá poctiwoſt; ein Wunder von einem Menſchen, člowěk ku podiwu; ein Schurke von einem Bedienten, ſlaužjcý taſſkář taſſkářſká. 10) o; von etwas ſprechen, handeln, o něčem mluwiti, gednati; die Fabel von dem Fuchſe, bágka o liſſce; ein Gedicht vom Tode, báſeň o ſmrti; davon iſt die Rede nicht, o tom ſe nemluwj. 11) Noah erwachte von ſeinem Weine, Noe procýtil po wjně; vom Namen, podlé gména. 12) Den Hut vom Kopfe nehmen, klobauk ſmeknauti, ſundati; die Sache geht gut von Statten, wěc ſe dobře dařj, wede. 13) Von Sinnen kommen, ſmyſlů pozbyti; von Jemanden laſſen, někoho ſe ſtrhnauti; frey von Sünden, proſt hřjchů; von Schulden, dluhů; von dem Verdachte, podezřenj; erlöſe uns von dem Uibel, zbaw nás ( vulgo od) zlého; von allem Vermögen entblößt, prázden wſſeho gměnj. 14) Von einander, roz-; — brechen, rozlomiti; — drehen, roztočiti, roztáčeti; — fliegen, laufen, rozvtecy ſe, rozvtjkati ſe, rozprchnauti ſe, rozběhnauti ſe; — gehen, rozgjti ſe, od ſebe gjti; — hauen, wyſeknauti, rozetnauti, roztjti; — jagen, rozehnati; — laſſen, od ſebe puſtiti, rozpuſtiti ſe; — legen, rozložiti, rozkládati; 387 — liegen, od ſebe, opodál ležeti; — nehmen, rozebrati; — reißen, roztrhati; — rollen, rozwinauti; — ſcheiden, rozlaučiti; neut. rozlaučiti ſe; — ſchlagen, roztlaucy, rozrazyti, roztřjſkati; — ſchneiden, Holz, rozřezati; Brot, rozkrágeti; mit der Scheere, rozſtřihati; — ſchreiben, od ſebe řjdce pſáti; — ſetzen, rozſtawiti, rozſaditi; — ſeyn, od ſebe býti; — ſondern, rozebrati; — ſpalten, rozkálati, rozſſtjpati; — ſperren, die Füße, rozkročiti ſe, roztahowati, rozdjrati ſe; das Maul, rozdjrati hubu; — ſprengen, rozrazyti, rozmrſſtiti; — ſpringen, rozſkočiti ſe; — ſtehen, od ſebe, opodál ſtáti; — ſtellen, rozſtawěti; — thun, rozundati, rozpogiti, rozprawiti; was ſich aufmacht, rozewřjti, rozwjrati; — treiben, rozehnati, rozptýliti; — trennen, rozlaučiti, das Genähte, rozpárati; — treten, rozſſlapati; — werfen, rozházeti, rozhoditi, rozmetati; — wollen, chtjti od ſebe; — zerren, rozedrati, rozdrchati; — ziehen, roztáhnauti; mit dem Quartier, odſtěhowati ſe od ſebe.



Strany zdroje: I/86

Backen, m. ljce, twář, mala, dim. ljčko; er bläſt die Backen auf, hubu, tlamu nadýmá. 2) Seitenfläche an einem Meſſer, čeliſt, čeliſtky.



Strany zdroje: II/454

Zehrwurzel, f. aronowa brada, Sw. Jana twář, Arum maculatum Lin.



Strany zdroje: II/454

Zeigen, v. a. vkázati, vkazowati; ſich, ſe; ſeine Miene zeiget es, geho twář, obljčeg to pronáſſj, vkazuge.



Strany zdroje: II/468

Zudecken, v. a. přikryti; im Bette, w poſteli. 2) poklopiti; den Topf, hrnec. 3) přiſtřjti, zaſtřjti, zahaliti; das Geſicht, twář. 4) fig. a) mit Prügeln, vprati, zeprati, zřezati, ztřjſkati, naložiti. b) berauſchen, ztrhnauti, někoho opiti.



Strany zdroje: I/174

Entfärben, v. a. barwu wzýti, wytáhnauti; ſich, změniti barwu, zblednauti; er entfärbte ſich vor mir, změnila ſe twář geho předemnau.



Strany zdroje: I/24

Affen-, opičj, ku přjkl. Affengeſicht, opičj twář, (w poſměchu, opice); Affenliebe, opičj láſka; Affennaſe, opičj nos, pleſkonoſý, naſus ſimus.



Strany zdroje: I/223

Garſtig, adj. ſſpinawý, ſſeredný, ohyzdný, ohawný; garſtiges Waſſer, ſſpinawá woda. 2) ſſkaredý; ein garſtiges Geſicht, ſſkaredá twář. 3) ein garſtiges Wetter, clota, ſlota.



Strany zdroje: I/225

Geben, 1. v. a. (du gibſt, ich gab, gegeben, Imperat. gib), dáti, dáwati, dare; darowati, donare; Unterricht, cwičiti, včiti; ſeine Habe den Armen, chudým rozdati ſtatek ſwůg; einen Wink, mrknauti, pokynauti; Speiſe von ſich, zwrhnauti, wydáwiti gjdlo; keinen Laut von ſich, ani neceknauti; zamlčeti ſe, nemocy promluwiti; frey geben, wyhoſtiti, na ſwobodu propuſtiti; loſe Worte geben, odmlauwati, hubowati; Gehör geben, wyſlyſſeti, wyſlýchati; zu verſtehen geben, na ſrozuměnau dáti; Bedenkzeit geben, na rozmyſſlenau dáti; ſich Mühe geben, prácy ſy dáti, ſnažiti ſe; einem Recht geben, za práwo dáti, poſwědčiti; ich gebe ihm fünfzig Jahr, gá mu hádám padeſát let; gewonnen, verlohren geben, za wyhranau, za ztracenau dáti; ſich zufrieden geben, vpokogiti ſe, ſpokogiti ſe; ſich bloß geben, ſwau ſlaboſt, neſtatečnoſt vkázati, wyzraditi ſe; ſich geben, podati ſe; das Tuch gibt ſich, ſukno ſe podáwá; ein deutſches Wort böhmiſch geben, německé ſlowo wyložiti na čeſko, po čeſku řjcy; ich will es kurz geben, zkrátka powjm; zwey Perſonen zuſammen geben, dwě oſoby oddati. 2. v. n. býti. Es gibt Leute, gſau lidé. Was gibt es für ein Geſchrey? gaký geſt to křik; es wird ſicher wieder etwas geben, giſtě zas něco pogde, bude; was gibts, neues? was gibts neues? co ge nowého? Sein Geſicht gibts, daß —, geho twář vkazuge, že —; widj ſe na twáři; das gibt ſchon die geſunde Vernunft, to zdrawý rozum giž ſebau přináſſj; er gibt einen guten Soldaten, hodj ſe za wogáka.



Strany zdroje: I/225

Geberde, f. hnutj audů, poſuňek, twářenj, twář, geſtus; wunderliche Geberden machen, přetwařowati ſe, křepčiti.



Strany zdroje: I/240

Geſicht, n. zrak, viſus; ſcharfes Geſicht, byſtrý zrak; ein kurzes Geſicht haben, mjti krátký zrak. 2) oči, aus dem Ge ichte gehen, s očj gjti; zu Geſichte bekommen, ſpatřiti, shljdnauti; ins Geſicht ſagen, do očj řjcy; ſich aus dem Geſichte verlieren, zmizeti s očj. 3) obljčeg, twář, facies, dim. das Geſichtchen, Geſichtlein (Geſichtel), twářička, twářka; einem ein freundliches Geſicht machen, přjgemně pohleděti, hleděti na někoho; ich kenne ihn vom Geſichte, od widěnj , z pohledu ho znám. 4) fig. Geſichter machen, dwořiti ſe; ſaure Geſichter machen, zakrněle hleděti, ſſkarediti ſe; Geſichter ſchneiden, oſſkljbati ſe, ſſkaredě hleděti. 5) das Geſichte, widěnj, vkaz, visum.



Strany zdroje: I/240

Geſichtsbildung, f. twář, twářnoſt.



Strany zdroje: I/249

Glühen, 1. v. n. žhnauti, ohniwěti, (žjřeti), rozpáleným býti, candere; das Eiſen glühet, železo ſe wařj, žhne, (žjřj); glühende Kohlen, řeřawé, žižawé ( mor. žižlawé), žiwé vhlj, pruna. 2) fig. hořeti, ſwjtiti; mein Geſicht glühet, má twář hořj, geſt roznjcená; ſeine Augen glühten, oči geho ſe ſwjtily. 2. v. a. das Eiſen, rozpáliti.