Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/268, I/269

Hart, adj. twrdý, durus, härter, härteſte, twrdſſj, neytwrdſſj; hart werden, twrdnauti, ztwrdnauti; auf einen harten Aſt gehört ein harter Keil, na twrdoſſigného dubowec; harte Eyer, weyce na twrdo. 2) fig. Er hat eine harte Stirn, geſt protřelého čela. Ein harter Mann, Richter, přjſný muž, ſaudce; harte Strafe, přjſný treſt. Ein harter Leib, zatwrzelý, tuhý žiwot, tuhawka. Ein harter Wein, trpké wjno; ein harter Winter, krutá, tuhá zyma; harte Arbeit, těžká práce; 269 adv. twrdě, dure. 2) fig. těžce, těžko, s těžkem, tuze. Hart an der Mauer, am Wege, při ſamé ceſtě, zdi. Einem hart begegnen, přjſně, krutě s někým nakládati; einen hart anreden, na někoho ſe ſlowy obořiti, oſupiti.

Strany zdroje: I/294

Hornicht, adj. twrdý co roh, rohowitý. 2) lubowatý.

Strany zdroje: I/320

Klammgällig, adj. twrdý.

Strany zdroje: II/12

Leder-, kožený, ol. vſněný; Der Lederband, kožená wazba; Lederhart, twrdý co kůže; lederweich, měkký gako kůže.

Strany zdroje: I/56

Aſt, m. plur. Aeſte, wětew, ratoleſt, ( sl. haluz, f. konár, panoha,) ramus; Aeſtchen, Aeſtlein, n. wětwička, ( sl. panůžka, halauzka,) die Aeſte breiten ſich aus, wětwe ſe rozkládagj. 2) ſuk we dřewě, nodus; ein harter Aſt, twrdý ſuk; ein Brett voller Aeſte, ſukowaté prkno. Auf einen harten Aſt, gehört ein harter Keil, na twrdý ſuk twrdý kljn, na twrdoſſigného dubowec.

Strany zdroje: II/152

Scharf, adj. ſchärfer, ſchärfeſte, oſtrý, břidký, acutus; ſcharfes Meſſer, oſtrý nůž; ſcharf machen, oſtřiti. 2) fig. a) ſcharf laden, na oſtro, kulkau nabyti; ſcharf feuern, kulkami ſtřjleti. b) oſtrý, řezawý, asper; Wind, řezawý, oſtrý wjtr; c) peprný, čpawý, ſſtiplawý, acer; Senf, čpawá horčice; Rettig, peprná, ſſtiplawá ředkew; d) přjſný, severus; Vater, přjſný otec; ſcharf mit Jemanden verfahren, přjſně s někým zacházeti. e) ſcharf bewachen, zoſtra, pilně oſtřjhati; eine ſcharfe Nachfrage halten, pilně ſe wyptáwati. f) byſtrý, oſtrý, acutus; ſcharfes Geſicht, byſtrý zrak; Haarſcharf, na wlas; ſcharfes Gehör, twrdý ſluch; ſcharfer Verſtand, byſtrý rozum. g) ſcharf arbeiten; tuho pracowati; adv. oſtře, peprně, čpawě, ſſtjplawě, přjſně, byſtře.

Strany zdroje: II/199

Schwer, adj. těžký, gravis; neſnadný, difficilis; fünf Gran ſchwer, pět zrn ztjžj; ſchweres Geſchütz, těžká ſtřelba, bořjcý děla; ſchwere Cavallerie, těžká gjzda. 2) fig. a) twrdý, tupý; ſchwerer Kopf; twrdá hlawa, newtipa; ſchwere Zunge, brebtawý, zagjkawý gazyk; ſchweres Gehör, náhluchoſt, ſchweres Gehör haben, náhluchým býti; ſchwerer Athem, záduch, záduſſiwoſt. b) Einem etwas ſchwer machen, někomu něco obtjžiti. c) Die ſchwere Noth, padaucý nemoc. d) Eine ſchwere Menge, ſýla; das hat ihm ſchweres Geld gekoſtet, to ho ſtálo hrůzu, ſýlu peněz, adv. těžce, neſnadně.

Strany zdroje: II/229

Sprache, f. řeč, lingua; die Rede, mluw, sermo; die Mundart, gazyk, nářečj, dialectus; die böhmiſche, deutſche, griechiſche, lateiniſche, ruſſiſche, polniſche, ſlowakiſche, wälſche, franzöſiſche Sprache, čeſſtina, němčina, řečtina, latina, ruſſtina, polſſtina, (polčina) ſlowačina, wlaſſtina, frančina; die Mutterſprache, die Landesſprache, mateřſſtina, wlaſtenina, kragenina; er hat eine ſchwere Sprache, má twrdý, neobratný gazyk, weyřečnoſt; haſt du die Sprache verlohren? ſtratils mluw? ohne Sprache da liegen, ležeti bez ſebe; heraus mit der Sprache! wen s tjm! mluw!

Strany zdroje: II/232

Spröde, adj. ſuchý, twrdý; ſprödes Brod, ſuchý, okoralý chléb; ſpröde Lippen, ſuché pyſky; ſpröde Haut, ſuchá kůže. 2) křehký; ſprödes Eiſen, křehké železo. 3) fig. Ein ſpröder Wind, drſnatý, oſtrý wjtr. b) vpeypawý; ein ſprödes Mädchen, vpeypawá djwčice, holka.

Strany zdroje: II/235

Stahlderb, adj. twrdý gak ocel.

Strany zdroje: II/238

Stark, m. adj. comp. ſtärkere, ſtärkſte. 2) ſylný, fortis; ſehr ſtark, přemocný, přeſylný; ein ſtarker Mann, ſylný, řičný muž, vir robustus; ſtark ſeyn, ſylným býti; — werden, vſylněti, zſyliti ſe. b) kořenatý; ſtarker Wein, kořenaté wjno. c) hřmotný; ſtarke Stimme, hřmotný hlas. d) prudký, bruſký, walný; ſtarker Strom, prudká, walná řeka. e) tuhý, twrdý, pewný, ſtarker Schlaf, tuhé, pewné, twrdé, ſylné ſpanj. f) zběhlý; ſtark in einer Wiſſenſchaft ſeyn, zběhlým býti w něgakém vměnj. g) prožluklý; ſtarke Butter, prožluklé máſlo. h) walný, mnohý, přemnohý; ein ſtarkes Heer, walné wogſko. i) ein ſtarker Geiſt, wolnowěrec, ſwobodowěrec.

Strany zdroje: II/244

Steinhart, adj. twrdý gako kámen.

Strany zdroje: II/465, II/466, II/467

Zu, I. praep. a) k, ke, ku; komm zu mir, poď ke mně; ſich zu einem kehren, laufen, ſchwimmen, k někomu ſe obrátiti, běžeti, plowati; etwas zu ſich nehmen, něco wzýti k ſobě; zu Tiſche, zum Tanze, zur Beicht, zum Abendmahl, zur Mahlzeit, zu Gaſte gehen, ke ſtolu, k tancy, k zpowědi, k přigjmánj, k obědu, k hoſtině gjti; Jemand zur Seite haben, někoho mjti k ſwé ſtraně, ku pomocy; zu den Füßen liegen, k nohaum, v noh ležeti; es iſt ihm nicht wohl zu Muthe, nenj mu hrubě k myſli; zu guter letzt, k poſledku; 2 verthält ſich zu 4, wie 6 zu 12, 2 ſe magj k 4 gako 6 k 12; zu Hülfe kommen, ku pomocy přigjti; zu Stande bringen, k mjſtu přiweſti, něco doweſti; zu Gott bethen, k Bohu ſe modliti; zur Arbeit, zum Sitzen gewohnt, ku prácy, k ſeděnj nawyklý; zu etwas treiben, zwingen, bitten, k něčemu puditi, nutiti, proſyti; zu Gaſte bitten, k hoſtině, k obědu zwáti; Brot zum Fleiſch eſſen, přikuſowati chleba k maſu; zu allem Lachen, ke wſſemu ſe ſmáti; Waſſer zum Trinken, zum Waſchen, woda k pitj, k mytj; Papier zum Schreiben, papjr k pſanj; ein Pferd zum Reiten, kůň k gjzdě; zu nichs taugen, k ničemuž nebyti; dir zum Vortheil, zum Beſten, tobě ku proſpěchu, k lepſſjmu; das gereicht dir zur Ehre, zur Schande, to ti ſlaužj ke cti, k hanbě; zu Dienſten, k ſlužbám; dir zu gut, tobě na dobro, k lepſſjmu; zum Beſchluß, k zawjrce; zum Frühſtück, k ſnjdanj; ihm zum Gefallen, gemu k ljboſti, k zaljbenj; zum Beyſpiel, ku přjkladu; von Inſel zu In el, od odſtrowa oſtrowa k oſtrowu; nicht zu Worte kommen laſſen, nepřipuſtiti k ſlowu; zu ſich kommen, k ſobě přigjti; es gehet zu Ende, gde ke koncy. b) na; zu Pferde ſitzen, kommen, na koni ſeděti, přigeti; ein Treffen zur See, zu Lande, bitwa na moři, na zemi, na ſuchu; zur Rechten ſitzen, na prawicy ſeděti; zur Linken gehen, na lewé ſtraně, po lewu gjti; zu Anfange, na počátku; zur Stunde, na hodinu; zum Uiberfluß, na zbyt; ſie ſtarben zu Tauſenden, umřelo gich na tiſýce; zur Frühlingszeit, na garo, na gaře; zum wenigſten, na neymýň, aſpoň; zum höchſten, na neyweyš; zur Hälfte, na polowic, s polowicy; Waaren zu Markte bringen, zbožj na trh přineſti; zu Baume ſteigen, na ſtrom lezti; zur Hochzeit gehen, na ſwatbu gjti; ein Gefäß zur Milch, nádoba na mléko; Tuch zu einem Kleide, ſukno na kabát; ein Keller zum Wein, ſklep na wjno; etwas zum Kleide ſchenken, něco darowati na kabát; mir zum Schaden, mně na ſſkodu; zum Poſſen thun, na wzdory, na ſchwál dělati; zum Prieſter weihen, na kněžſtwj ſwětiti; das werde dir zum Fluche, to ti buď na zatracenj; zum Zeichen dienen, na znamenj býti; zum Beweiſe, na důkaz; zur Welt bringen, na ſwět, na ſwětlo přiweſti; zur Leiche gehen, na pohřeb (funus) gjti; zu Boden fallen, werfen, padnauti, porazyti na zem; ſich zu Pferde ſetzen, ſednauti na kůň, na koně; zu Stuhle gehen, na ſtolicy gjti; zu Grunde gehen, na mizynu přigjti; einem zu Leibe gehen, na někoho gjti, do někoho ſe dáti; etwas zu Papier bringen, něco napſati na papjr; ſich zur Ruhe ſetzen, na odpočinutj ſeděti. c) do; zu Bette, zur Kirche, zur Schule gehen, do poſtele, do koſtela, do ſſkoly gjti; zur Stadt kommen, do měſta přigjti; zu Felde ziehen, do pole táhnauti; zu Winkel kriechen, do kauta wlezti; zu Neſte 466 tragen, do hnjzda noſyti; zu Schiffe ſteigen, do lodj wſtaupiti; von Kopf bis zu Fuß, od hlawy do paty; zu Werke gehen, do něčeho ſe dáti; zu Schaden kommen, do ſſkody přigjti; Geld zum Spielen, penjze do hry. d) od; von Haus zu Haus, dům od domu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa. e) o; zu Mittag, w poledne, o polednách; zur Faſchingszeit, o maſopuſtě; zu Georgi und Galli, o ſw. Giřj a Hawle. f) po; zur Seite ſitzen, po ſtraně ſeděti; zu Waſſer, zu Lande reiſen, po wodě, po zemi, po ſuchu geti; ſie kommen zu Paaren, přicházegj po dwau, dwa a dwa; zum erſten, zum andern, zum dritten, po neyprw, po druhé, po třetj; von Tag zu Tage, den po dni; vom Jahr zu Jahr, rok po roce, po roku; zu Willen ſeyn, po wůli býti. g) při; zur ebener Erde wohnen, při zemi zůſtáwati. h) w; zu Bette liegen, w poſteli ležeti; hier zu Lande, w zdegſſj, w této zemi; die Geſandten zu Regensburg, wyſlancy w Řezně; er lebt zur Berlin, žiw ge, bydlj w Berljně; zu derſelben Stunde, w tauž hodinu; zu rechter Zeit, práwě w čas; zur Zeit der Noth, w čas nauze; zur Unzeit, w newčas; zur Winterszeit, w zymě. i) z; zur Noth, z nauze; zum Fenſter hinabfallen, z okna wypadnauti; zum Lande hinaus, ze země. k) za; zu Tiſche ſitzen, za ſtolem ſeděti; zu meiner Zeit, za mých čaſů; zur Zeit Karl des IV, za čaſu Karla IV.; den Gulden zu 16 Groſchen gerechnet, počjtage zlatý za 16 ġroſſů; einen großen Mann zum Vater haben, welikého muže mjti za otce; halten ſie mir es zu Gute, nemagj mi za zlé; zum Papſte wählen, za papeže woliti; zum Mann, zur Frau nehmen, za muže, za ženu wzýti; zum Narren haben, za blázna mjti; es wird mir zum Theil, doſtalo ſe mi za podjl; zum Gevatter bitten, za kmotra proſyti; ſich zum Fürſten, zum Herrn aufwerfen, za knjže, za pána ſe wyſtawiti; zum Zeugniß, zum Beyſpiel nehmen, za ſwědka, za přjklad wzýti. e) v; zu Hofe dienen, v dwora ſlaužiti; zu den Barfüßern wohnen, v, wedlé boſáků bydliti; der Prediger zu St. Thomä, kazatel v ſw. Tomáſſe. m) zu Hauſe ſeyn, doma býti; zur Ader laſſen, žilau puſtiti; heut zu Tage, dneſſnjho dne, za nyněgſſjch čaſů; zu Nacht eſſen, wečeřeti; zu der Zeit, tehdáž; ſie kommen zu einer und derſelben Zeit, přiſſli gednau a tauž chwjlj; zur Zeit bleibt es noch unter uns, zatjm to zůſtane mezy námi; zur andern Zeit, giným čaſem; zu Zeiten, někdy, čaſem; zu halben Nächten trinken, celé půl nocy chlaſtati; zu Fuße, pěſſky; zur Genüge haben, mjti doſt, do Boha; zum öftern, čaſtěgi; ſich zum ſchönſten bedanken, ſe co neypěkněgi poděkowati; zum beſten machen, neylépe vdělati; zuerſt kommen, neyprw, neyprwněgſſj přigiti; zuletzt, napoſled; zum Fenſter hinein ſteigen, oknem tam wlezti; zur Thür hinaus, hinein, dweřmi wen, tam; zum Geſchenk geben, darem dáti; zu etwas werden, něčjm býti; zu Hauſe kommen, domů přigjti; die Haare ſtehen mir zu Berge, wlaſy mi wſtáwagj wzhůru; zur Rede ſetzen, k odpowjdánj powolati, zu Rathe ziehen, radu s někým bráti, wzýti; es iſt zu Ende, ge konec; zu Fleiſch kommen, maſa, těla doſtáwati, tluſtnauti; zu Werke richten, dokonati; was iſt zu ihrem Befehle? co poraučegj? zu Erde, zu Staube werden, w zem, w prach ſe obrátiti; zu Stein werden, zkameněti; zu Waſſer werden, zwodnatěti; fig. na zmar přigjti; zu Gelde machen, zpeněžiti; an einem zum Mörder, zum Verräther werden, někoho zabiti, někomu ſe zpronewěřiti; ſich zu Tode grämen, trinken, vſaužiti ſe, ſmrti ſe dopiti; das iſt zum Todtlachen, člowěk by ſe mohl ſmjchy popukati; das 467 iſt zum toll werden, člowěkby ſe mohl zfanfrněti; zur Ungebühr, přes mjru; zum Theil, djlem, z čáſtky, na djle. n) der Erzbiſchof zu Prag, Arcybiſkup pražſký; die Univerſität zu Leipzig, zu Wien, wyſoké ſſkoly Lipſké, Wjdeňſké; das Schloß zu Braunſchweig, zámek Brunſſwický. II. adv. die Thür iſt zu, dwéře gſau zawřeny; die Thür ging nicht zu, dwéře ſe nezawřely. III. Adverbiale; a) Zu! zu! gen do toho! gen pořád! auf etwas zu gehen, reiten, ſchlagen, hauen, na něco gjti, geti, do něčeho třjſkati, ſekati; nach dem Walde zu, k leſu. b) es fängt an zu regnen, začjná prſſeti, poprcháwati; er hört auf zu ſpielen, přeſtáwá hráti; ich wünſche es zu erleben, žádalbych ſy toho dočkati; die Ehre ihn zu ſehen, čeſt geg widěti; in Gefahr zu ertrinken, w nebezpečenſtwj vtonauti; zu eſſen, zu trinken geben, dáti gjſti, pjti. c) nichts zu eſſen haben, neměti nic co gjſti; einem zu thun geben, dáti co dělati; er weiß viel davon zu ſagen, wj mnoho o tom co řjkati. d) er behauptet es geſehen zu haben, powjdá, že to widěl; er bekannte, es gethan zu haben, přiznal ſe, že to vdělal. e) ich reiſe hin, ihn zu ſehen, gedu tam, bych ho widěl; es iſt Zeit, daß wir gehen, ge čas, máme kdy, bychom ſſli. f) hier iſt etwas zu ſehen, zde ge něco k widěnj; Luſt zu lachen haben, mjti chuť k ſmánj; Macht zu ſchaden, moc k ſſkozenj; leicht zu bewerkſtelligen, lehko k wykonánj; ſchwer zu thun, těžko k dělánj; hart zu beißen, twrdý k lauſkánj. g) er ſagte es, ohne zu wiſſen, ohne ſich zu fürchten, řekl to, newěda, neboge ſe; er ging fort ohne Jemanden gegrüßet zu haben, ohne den Hut zu rühren, odeſſel, nikoho nepozdrawiw, klobaukem ani nepohnuw. h) die Sache iſt für mich zu theuer, to ge pro mne přjliš drahé, draho; das Haus iſt für mich zu groß, ten dům ge pro mne tuze, přjliš weliký; er ſaß zu fern, ſeděl tuze, přjliš daleko.

Strany zdroje: I/98

Beinhart, adj. twrdý gako koſt.

Strany zdroje: I/127

Brod, n. chléb, chleb, (chljb), panis, dim. chlebjček, weißes Brod, bjlý, weyražný, weyražkowý chléb; ſchwarzes, černý; Rockenbrod, režný; neugebackenes, čerſtwě pečený, měký; alt gebackenes, twrdý; ſprödes, okoralý; geſäuertes, kwaſſený; ungeſäuertes, nekwaſſený, přeſný, panis azymus. Es iſt überall gut Brod eſſen, wſſudy chléb o dwau kůrkách; er kann mehr, als Brod eſſen, wjce vmj, než hrách wařiti. 2) fig. žiwnoſt. 3) ein Laib, pecen, bochnjk; das Brödchen, bochnjček.

Strany zdroje: I/153

Ehern, adj. měděný, metalowý. 2) fig. eine eherne Stirn, twrdý, co měď, železo.

Strany zdroje: I/170

Eiſen- , železný: die Eiſenader, železná žjla. Der Eiſendrath, železný drát, @. Eiſenhart, adj. twrdý gako železo.

Strany zdroje: I/200

Felſen-, ſkalnj: die Felſentaube, ſkalnj holub; felſenhart, twrdý, gako ſkála; die Felſenhärte, ſkalnj twrdoſt.

Strany zdroje: I/200, I/201

Feſt, adj. pewný, firmus; fig. ſtálý, trwánliwý, ſtabilis; ſich feſt ſetzen, oſaditi ſe. 2) tuhý, twrdý, compactus; feſtes Brod, tuhý chléb, feſter Teig, tuhé těſto; feſtes Geſtein, twrdé kamenj; fig. ſylný; feſt 201 ſchlafen, twrdě ſpáti; feſter Schlaf, twrdý ſen; das feſte Land, ſuchá země; feſt machen, vtužiti, vpewniti; ſich, mor. zamrazyti ſe; feſt, d. i. unverletzlich, zamražený. adv. pewně, tuze, ſylně, twrdě.

Strany zdroje: I/29

Altbacken, adj. altgebacken, ſtaropečený, twrdý.