Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/30

Amtsgeſchäfte, plur. práce auřadu, zanepráždněnj w auřadě.

Strany zdroje: I/30, I/31

An, am, an dem, præpoſ. k, ke, ad: bis an den Berg laufen, až k wrchu běžeti; 31 ein Bothe an mich, poſel ke mně. 2. do, ad: von dem Morgen, bis an den Abend, od rána až do wečera. 3. v, při, apud, iuxta, ad: am Thore ſtehen, v brány, při bráně ſtáti. 4. na, in: an die Wand hängen, na ſtěnu powěſyti; an der Wand hangen, na ſtěně wiſeti. 5. mjſto in Anſehung, z ohledu, wzhledem, reſpectu: arm am Geiſte, chudý duchem, z ohledu na ducha. 6. po, z, ex: einen an der Stimme erkennen, někoho po hlaſe, z hlaſu poznati. 7. o: an Pfingſten, o letnicých, an Weihnachten, o wánocých; den Kopf an die Wand ſtoßen, hlawu o ſtěnu vdeřiti. 8. za, penes: an der Hand führen, za ruku wéſti. 9. krom toho ſe to an rozličným způſobem w naſſem gazyku wykládá, ku př. an den Tod denken, na ſmrt pamatowati, o ſmrti myſlyti; es iſt nichts an der Sache, nic nenj na tom, po tom, to geſt ničemná wěc, eſt nihili, nic nenj z toho; an ſich, an und für ſich, ſamo w ſobě, per ſe; die Neuſtadt an der Wag, nowé měſto nad wáhem; an Statt, mjſto, loco; am dritten Tage, třetjho dne, w třetj den; am Tage des Gerichts, w den ſaudu, w ſaudný den; ſich an einen Stein stoßen, o kámen ſe vrazyti; ſein Haus stößet an das meinige, geho dům ſe dotýká mého; ſich an etwas ſatt eſſen, něčeho ſe nagjſti.

Strany zdroje: I/31

An, w spogenj s ginými ſlowy znamená: o, po, při, v, wz, za, ku přjkladu:

Strany zdroje: I/252

Graſen, v. n. páſti ſe w tráwě, pasci gra ine. 2) tráwu žjti; graſen gehen, ſtrogiti, chyſtati, na tráwu gjti, na tráwě býti; hier iſt ſchon gegraſet worden, zde giž ge wyžato. Die Graſung, das Graſen, paſenj, ſtrogenj, chyſtánj, žetj tráwy.

Strany zdroje: I/253

Gräueln, v. n. w ohawnoſti mjti.

Strany zdroje: I/31

Anbau, m. načetj aneb začetj ſtawenj y wzděláwánj něčeho, sl. budowánj, cultura. 2. oſazenj, oſada, colonia. 3. přjſtawek v ſtawenj, adiunctio, adſtructio.

Strany zdroje: I/254

Griff, m. hmátnutj, ſáhnutj, chňapnutj; ein Griff in etwas thun, ſáhnauti, hmátnauti do něčeho; etwas am Griffe haben, něco w prſtech mjti; fig. auſkok; allerley Griffe brauchen, wſſeligakých auſkoků vžjwati. 2) hrſt; mit den Fingern, ſſpetka, ſſtipka. 3) am Hufeiſen, odſadec, ġryf. 4) držadlo, rukowět, sl. ručka, manubrium; am Degen, gjlce, capulus; an der Gabel, ſtřenka; an der Violine, krk. 5) Die Griffe der Raubvögel, ſſkrabáky, pařáty.

Strany zdroje: I/254

Grimmen, v. n. zůřiwěti, ſápati ſe, ſævire. 2) im Bauche, hrýzti, hryzenj, žřenj mjti; es grimmt mich, vgjmá, hryze mně w břiſſe. Das Grimmen, žřenj, hryzenj, vgjmánj, mor. žranj, mořenj.

Strany zdroje: I/255

Größe, f. welikoſt, magnitudo; in meiner Größe, w mé weyſſce.

Strany zdroje: I/31

Anbethen, v. a. klaněti ſe, wzýwati, modliti ſe, adorare. 2. přjliš milowati, w weliké vctiwoſti mjti, welmi ctjti, venerari.

Strany zdroje: I/256

Grube, f. gáma, dim. das Grübchen, Grüblein, gamka, fovea; im Bergbaue, důl; 2) hrob, auf der Grube gehen, gednau nohau w hrobě ſtáti. 3) fig. die Grube, das Grübchen, důlek, doljček, gamka.

Strany zdroje: I/256

Grübeln, v. n. reypati; in der Naſe, w noſe reypati. 2) na ſſmeykawau hráti. 3) fig. hlaubati, ſſťárati.

Strany zdroje: I/256, I/257

Grund, m. dno, fundus; der Grund des Meeres, dno moře; zu halben Grunde fiſchen, chytati na lehko; zu Grunde gehen, zahynauti, vtonauti; fig. na mizynu přigjti, wepſý gjti, na koráb geti; ein Schiff in den Grund bohren, lodj proſtřjleti. 2) fig. ġrunt; auf den Grund gehen, nečo něco důkladně, ġruntowně wyſſetřowati, ohledowati; vom Grunde meines Herzens, z celého ſrdce, z ġruntu ſrdce. 3) dolina; das Dorf liegt im Grunde, wes ležj w dolině. 4) půda; ġrunt; weiße Blumen auf ſchwarzem Grunde, bjlé kwětiny na černé půdě; ein leimiger Grund, hliniſſtná půda. 5) des Leders, gádro, nervus. 6) des Gebäudes, ġrunt, základ, fundamentum; von dem Grunde aus aufführen, z ġruntu wyſtawěti; eine Stadt in den Grund zerſtören, měſto z kořen, z kořene wywrátiti; in Grund und Boden verwüſten, ſſmahem popleniti, do ġruntu zkazyti, fig. er iſt im Grunde verdorben, geſt na prach pokažen; die erſten Gründe der Weltweisheit, prwnj počátkowé mudrctwj; aus dem Grunde verſtehen, důkladně, z gruntu ġruntu rozuměti. 7) dů 257 wod, důkaz, důklad, argumentum; wichtige Gründe, důležité přjčiny; im Grunde iſt es doch nicht wahr, w ſobě to předce nenj prawda. 8) Grund und Boden, ġrunt; liegende Gründe, ġrunty, pl., nemowitj, pozemſſtj ſtatkowé.

Strany zdroje: I/258

Gunſt, f. přjzeň, přjzniwoſt, fauor; bey einem in Gunſt (Gunſten) ſtehen, w miloſti býti v někoho; zu Gunſten thun, k ljboſti dělati; mit Gunſt zu melden, s dowolenjm, s odpuſſtěnjm.

Strany zdroje: I/258

Gurren, v. n. im Bauche, baukati w břiſſe. Das Gurren, baukánj.

Strany zdroje: I/32

Anbrechen, 1. v. a. nalomiti; načjti, načnauti; ein Brod, chléb načjti, nakrogiti; ein angebrochener Käſe, načatý seyr; ein Faß, eine Flaſche anbrechen, ſud, lahwicy načjti. 2. v. n. a) začjti ſe kazyti; vom Obſte, nahniti, hniličeti; vom Holze, práchniti, prachniwěti; vom Biere, zkyſeliti ſe, zoctowatěti. b) začjti powſtáwati; der Tag bricht an, dnj ſe, rozednjwá ſe, ſwitá, zaſwitáwá; mit anbrechendem Tage, na vſwitě, na ſwitánj, při ſwitánj, ſednem. Die Nach bricht an, připozdjwá ſe, noc připadá, tmj ſe, ſmrká ſe, ſſeřj ſe, sl. zmrkáwá ſe, zwečeřjwá ſe; bey anbrechender Nacht, na noc, s nocý, w ſmrknutj, w ſaumrak. Der Abend will anbrechen, k wečeru, k wečeru ſe chýlj, připozdjwá ſe.

Strany zdroje: I/260, I/261

Haben, v. n. irr. ich habe, du haſt, er hat, Imp. ich hatte, mjti; von einer kurzen Zeit, poměti, habere; da haſt du, na, ná; da habt ihr, nate, náte; er hat zu leben, má z čeho; er hat zu bezahlen, může zaplatiti, ge s zaplacenj; Zeit haben, mjti kdy, po chwjly; der Fluß hat kein Waſſer, w řece nenj wody; fig. Sie haben zu befehlen, račte poraučeti; zu thun haben, 261 mjti co dělati; du haſt gut ſagen, tobě geſt lehce řjcy; es hat keine Gefahr, nenj ſe čeho báti; es hat ſeine Richtigkeit, to má ſwé mjſto, to geſt ſamo w ſobě; das hat nichts auf ſich, to nic nedělá. 2) doſtati; fürs Geld iſt alles zu haben, za penjze ge wſſechno k doſtánj. 3) v. auxil. býti; ich habe geleſen, četl gſem, gá gſem četl.

Strany zdroje: I/32

Anbringen, v. a. donéſti, přednéſti, pronéſti, wznéſti, zanéſti; eine Sache bey Einem anbringen, někomu něco donéſti, přednéſti, oznámiti; eine Bitte anbringen, proſbu wznéſti, zanéſti. 2. způſobiti, wprawiti; einem einen Hieb, einen Stoß anbringen, někomu ránu dáti, vdělati, způſobiti, někoho vdeřiti, vhoditi, vſtrčiti; einem Thiere einen Schuß anbringen, na zwjře naměřiti, ſtřeliti, zwjře poſtřeliti, zaſtřeliti; eine Treppe im Hauſe anbringen, ſchody w domě způſobiti, do domu wprawiti, inferre. 3. odbyti, ſeine Waaren bringen, aneb an den Mann bringen, ſwé zbožj odbyti, poprodati, rozprodati. Seine Tochter wohl anbringen, dceru ſwau dobře odbyti, wdáti, opatřiti. 4. vžiti, Worte, ſlow dobře vžiti, adhibere, accomodare. 5. wynaložiti, Geld, penjze dobře wynaložiti, vdati, wydati. 6. zaopatřiti. Einen anbringen, někoho zaopatřiti, někomu mjſto opatřiti. 8. vdati, eine Sache bey Gerichte anbringen, něco v práwa vdati, někoho obwiniti, obžalowati.

Strany zdroje: I/262

Hagel, m. der Jan Hagel, rod Jankowitý, luza, láge, zběř, plebs. 2) očko w wegceti. 3) kraupy, pl. ſutky, pl. ledowec, sl. hrad, grando. 4) broky, kauſky železa, kulky.

Strany zdroje: I/262

Hahnentritt, m. očko w wegcy, (wegceti).

Strany zdroje: I/263

Halb, adj. půl, dimidius, ſemi; eine halbe Stunde, půl hodiny; den ganzen halben Tag, celého půl dne; bis in den halben Tag ſchlafen, až do poledne ſpáti; im halben April, v proſtřed dubna; zu halben Stunden, po půl hodinách, wždy po půl hodině; halb Prag, půl, polowic Prahy; auf den halben Berg, do polu wrchu. 2) fig. polowičnj, polowičný; ein halber Feyertag, polowičnj ſwátek. Adv. polowic, odpolu, půl, polau, napoly, ſemi; halbtodt, polaumrtwý, napoly mrtwý; halb blind, odpolu ſlepý; halb und halb, proſtředně, gakž takž; etwas halb hören, polowic toho (polowičně) ſlyſſeti; es iſt halb eins, zwey, drey, vier, fünf, geſt půl gedné, druhé, třetj, čtwrté, páté (hodiny); dritthalb, vierthalb, fünfthalb, maſc. půl třetjho, půl čtwrta, půl páta; foem. půl třetj, půl čtwrty, půl páty. Halb-, polo-, polau-, půl-: halbjährig, půlletnj, polauletnj, polauletý, ſemeſtris. 2) polowičnj. ſ. Halbbruder. 3) nedo-, halbwüchſig, nedoroſtlý.

Strany zdroje: I/264

Hals, m. pl. Hälſe, krk, collum; dim. das Hälschen, Hälslein, krček; einen langen Hals machen, krk natáhnauti; den Hals brechen, krk ſrazyti; aus vollem Halſe lachen, do hlaſytého ſmjchu ſe dáti. 2) hrdlo, guttur; er ſchreyet aus vollem Halſe, křičj, co má hrdla; in den Hals lügen, w hrdlo lháti; du lügſt in deinen Hals, wrlaužeš; über Hals und Kopf, pádem, vprkem, klopotem; über den Hals kommen, přepadnauti; das wird dir den Hals koſten, běžj ti o žiwot, o hrdlo. 3) der Hals der Violine, krk; des Kellers, ſſjge.

Strany zdroje: I/264

Halsweh, n. bolenj w krku.

Strany zdroje: I/264, I/265

Halten, v. irr. du hälſt, er hielt, gehalten. 1. v. a. držeti, tenere; halt es feſt, drž to pewně; bey der Hand, za ruku držeti. 2) chowati, portare; ein Kind auf den Armen, chowati djtě na rukau. 3) Etwas vor das Geſicht, něco před oči kláſti. 4) fig. Ein Ding gegen das andere, gedno s druhým ſrownáwati; einem die Stange, nadržowati někomu; Jemanden kurz, zkrátka, na vzdě držeti; beym Worte, za ſlowo wzýti; das Maul offen halten, hubu otewřenau mjti; b) das Maul, hubu ſtauliti; halt das Maul! drž hubu, zaraz! er hält damit zurück, ſkrýwá, tagj ſe s tjm; geheim halten, zatagiti; ſich halten, zadržeti ſe; den Zorn zurück, zadržeti hněw. c) Jemanden frey, platiti za někoho, wydržeti někoho; ſchadlos, nahraditi ſſkodu. d) Etwas bereit halten, něco po hotowě mjti. e) Er wird wie ein Hund gehalten, chowagj ho gako pſa, nakládagj s njm gako s pſem. f) Vieh, Pferde, Hunde, dobytek, koně, pſy chowati; Kühe, krawařiti; Haus, hoſpodařiti; Hof, dworem býti. g) Hochzeit halten, ſwadbu mjti, ſwadbu ſtrogiti, wyſtrogiti; Kirchweih, poſwjcenj mjti, ſtrogiti, poſwjcenjčkowati; einen Landtag, ſněmowati; Gebeth, modliti ſe, pomodliti ſe; Geſpräch, rozmlauwati; eine Rede, Predigt, řeč mjti, (řečňowati), kázanj mjti; Schule, ſſkolu mjti (držeti); die Mittagsruhe, polednjčka požjwati; das Mittagmahl, obědwati; das Abendmahl, wečeřeti; h) die Gebothe Gottes, přikázanj Božj zachowáwati; einen Feſttag, ſwátek ſwětiti, ſlawiti; Faſttag, poſtiti ſe, půſt mjti. i) Wie hoch halten ſie dieſen Ring? gak wyſoko ſobě wážjte ten prſten? hoch, 265 gering halten, wyſoce, málo wážiti; er hält viel darauf, mnoho na to držj, dáwá; er hält nicht viel auf das Eſſen, neſtogj, nedbá o gjdlo; auf Träume, ſnům wěřiti. k) Ich halte ihn für einen ehrlichen Mann, mám ho za poctiwého muže; genehm, za dobré vznati, vznáwati; für übel, za zlé mjti; für eine Sünde halten, za hřjch pokládati. 2. v. n. držeti; der Strick hält, prowaz držj. 2) fig. a) das hält nicht Stich, to nemá ſtánj, mjſta. b) das Faß hält zwey Eymer, ſud má dwě wědra. c) ſtill halten, zaſtawiti ſe, ſtáti; halt! ſtůg! ſtůgte! Halte machen, zaſtawiti ſe, zůſtati ſtáti. Inne halten, im Leſen, přeſtati čjſti. d) Stand halten, doſtáti; držeti ſe, ſtálým býti. e) das Feld halten, polem ležeti, w poli zůſtati. f) Es mit dem Könige, krále ſe přidržeti, podlé krále ſtáti. g) Das wird ſchwer halten, to půgde s těžkem, těžko; wie hälts? gak ge? gak ſe děge? 3. v. rec. ſich gut halten, dobře ſe chowati, držeti; dieſes Obſt hält ſich nicht, owoce toto ſe nenechá chowati.

Strany zdroje: I/265

Hammerſtiel, m. topůrko v kladiwa; im Bergbaue, heyzelna.

Strany zdroje: I/265, I/266

Hand, f. pl. Hände, ruka, manus, dim. das Händchen, Händlein, ručička, die hohle Hand, der Handteller, dlaň, vola, palma; geballte Hand, pěſt, pugnus, eine Handvoll, die Gaufe, hrſt; beyde Hände voll, přehrſſtlj; die rechte Hand, prawá ruka, prawice; die linke Hand, krchá, lewá ruka, lewice: Hand in Hand, za ruce; die Hände falten, ruce ſpjnati, ſepnauti; die Hände über dem Kopfe zuſammenſchlagen, rukama lomiti. 2) fig. Unter der Hand, pod rukau, podtagj; Hand an etwas legen, něco začjti; Hand an ſich ſelbſt legen, zabiti ſe, žiwot ſobě wzýti; aus freyer Hand, od ruky; es hat weder Hand noch Fuß, nemá to ani hlawy ani paty; freye Hände laſſen, nechati komu na wůli; ich habe ihm zehn Gulden auf die Hand gegeben, dal ſem mu 266 deſet zlatých záwdawku; die Hand mit im Spiele haben, pleſti ſe w něco, býti při něčem; bey der Hand haben, před rukama, na ſnadě, pohotowě mjti; zur Hand gehen, ku pomocy přiſpjwati, pomáhati; rechter, linker Hand, po prawé, lewé ſtraně; w prawo, na prawo; w lewo, na lewo; aus den Händen laſſen, puſtiti z ruky; aus einer Hand in die andere, z ruky do ruky; vor der Hand, nynj zatjm; vor der Hand ſeyn, im Kartenſpiele, před rukau býti, wydáwati; hinter der Hand, za rukau; nach der Hand, potom.

Strany zdroje: I/266

Handeln, v. n. kupčiti, handlowati, mercari; mit Holz, prodáwati dřjwj, handlowati w dřjwj. 2) um etwas, gednati o cenu. 3) von etwas, gednati o něčem, tractare. 4) mit Jemanden, nakládati s někým, mor. naráběti s někým. 5) gednati, činiti, agere.

Strany zdroje: I/266

Handhaben, v. a. w ruce mjti, wládnauti. 2) fig. držeti, zachowáwati, wyplniti. 3) zaſtáwati, chrániti, hágiti. Die Handhabung, zachowánj, wyplněnj; zaſtáwánj.

Strany zdroje: I/34

Aneinander, k ſobě, na ſebe, ſpolu, w hromadu. Aneinander fügen, ſpolu, w hromadu ſpogiti, coniungere; — hangen, na ſobě wiſeti, ſpolu ſe držeti, cohærere; — ſetzen, k ſobě, gedno k druhému pokláſti, ſpolu ſkláſti, componere; — ſtoßen, ſpolu mezowati, dotýkati ſe, ſpolu ſe ſrážeti.

Strany zdroje: I/270

Haſſen, v. a. nenáwiděti, w nenáwiſti mjti; newražiti, newřjti na někoho, w záſſtj s někým býti, odiſſe.

Strany zdroje: I/271

Hauk, m. Hauch, čjpek w krku.

Strany zdroje: I/271, I/272

Haus, n. pl. Häuſer, dům, domus; dim. das Häuschen, Häuslein, domek, domeček; hayzljk, chyſſka, záchod, von Haus zu Hauſe gehen; dům od domu, po domjch choditi; zu Hauſe ſeyn, doma býti; nach Hauſe gehen, domu gjti; einen Brief von Hauſe bekommen, pſanj doſtati z do 272 mowa; ein Schalk von Hauſe aus, wybraná feryna; fig. bleiben ſie damit zu Hauſe, ſchowegte ſe s tjm. Wo gehört ihr zu Hauſe? odkuď gſte? ich bin von Prag zu Hauſe, gſem bytem, zůſtáwám w Praze. 2) fig. rod, rodina, čeleď, Haus halten, hoſpodařiti.

Strany zdroje: I/277

Heitzen, v. a. topiti, zatopiti, calefacere; ein Zimmer, pokog, w pokogi zatopiti; einen Backofen, pec wytopiti.

Strany zdroje: I/277

Hell, adj. pozorný; eine helle Stimme, pozorný hlas, canora vox. 2) ſwětlý, gaſný, lucidus; helles Zimmer, ſwětlý pokog; eine helle Nacht, ſſerá noc; helles Licht; gaſné ſwětlo; beym hellen, helllichten Tage, w bjledni, bjledně, (bjlodně); der Tag wird hell, ſſeřj ſe, ſwitá; etwas hell, náſwětlý, přjſwětlý. 3) čiſtý; helles Glas, čiſté ſklo; helles Waſſer, čiſtá woda. 4) fig. patrný; es iſt die helle Wahrheit, geſt pauhá, zřegmá, prawdiwá prawda; ein heller Kopf, o wjcený člowěk. adv. gaſně, čiſtě, ſwětle, zřegmě; hell ſchreyen, hlaſytě křičeti.

Strany zdroje: I/277

Hemd, n. koſſile, induſium, dim. das Hemdchen, Hemdlein, koſſilka. Hemdknöpchen, Hemdknöpflein, pl. párky, knofljčky v koſſile.

Strany zdroje: I/277

Hemmkette, f. zawjrka, záwirka v wozu.

Strany zdroje: I/279

Herein-, mit Zeitwörtern , ſem w-; hereinbringen, ſem wnéſti; hereinkommen, ſem wgjti.

Strany zdroje: I/281

Herum blättern, v. n. im Buche, w knjze ſe přebjrati, liſty přemjtati, obraceti.

Strany zdroje: I/281

Herum gehen, v. n. obcházeti; procházeti ſe; das geht mir ſehr im Kopfe herum, to ſe w hlawě kolácý, kolotá; to mne welmi hněte. 2) ſtraſſiti. ſ. Umgehen.

Strany zdroje: I/282

Herzgeſpann, m. klánj v ſrdce, bolenj ſrdce, cardiaca. 2) ſrdečnjk, cardiaca crispa, Lin.

Strany zdroje: I/282

Herzſtechen, n. klánj v ſrdce.

Strany zdroje: I/282

Herzwurm, m. kauka, (had, čerw); der Herzwurm beſeicht ihn, had ſe w něm pohnul.

Strany zdroje: I/284

Hierein, adv. ſem, w to, do toho, k tomu.

Strany zdroje: I/284

Hierin, adv. w tom, w té wěcy, zde, na tom mjſtě.

Strany zdroje: I/36

Angeben, v. a. začjti dáwati, neyprwé dáwati, zwláſſtě při hře w karty, incipere. Wer giebt an? kdo bude neyprw dáwati? kdo začne? 2) ohláſyti, oznámiti, powědjti, vdati, ſignificare, indicare. 3) obžalowati, proneſti, vdati, deferre; einen Dieb angeben, zloděge vdati. 4) nawrcy, předložiti, předſtawiti, vkázati, deſignare. 5) zawdati.

Strany zdroje: I/284

Hierum, adv. o tom, tady, o to, w tom okolj.

Strany zdroje: I/285

Hinein, adv. do, tam; bis in die Stadt hinein, až do ſamého měſta; es gehet nicht alles hinein, newegde tam wſſecko. Etwas in den Tag hinein ſchreiben, ledacos, bez rozumu pſáti; in den Tag hinein leben, o nic ſe neſtarati. 2) vor den Zeitwörtern, w, we: hinein drängen, wtlačiti; hinein dringen, wedrati ſe, wtlačiti ſe; hinein fallen, wpadnauti; hinein, (ins Haus) kommen, přigjti do domu; hinein kriechen, wlezti do—, wplazyti ſe.

Strany zdroje: I/290

Hoffen, n. v. v. n. daufati, ( ol. vfati,) ſperare. Auf Gott hoffen, daufati w Boha. 2) nadjti ſe, nadjwati ſe, ſuſpicari, opinari; das hätte ich nicht gehofft, tohobych ſe nebyl nadál. 3) očekáwati, expectare.

Strany zdroje: I/290

Hofnarr, m. ſſaſſek v dwora, v welikého pána.

Strany zdroje: I/292

Holz-, drewnj, drewný; Holzmarkt, drewnj trh. 2) dřewný; der Holzwurm, dřewný čerw, termes. 3) leſnj, do leſa, w leſe; der Holzweg, ceſta do leſa, w leſe. 4) planý, ſ. Holzapfel, Holzbirn. 5) na dřjwj, ſ. Holzboden.

Strany zdroje: I/37

Angeſicht, n. plur. —er, obljčeg, twář, wzezřenj, facies, vultus; ins Angeſicht loben, w oči chwáliti, in os laudare.

Strany zdroje: I/294

Hornkluft, f. Hornſpalte, ſſkulina, ſſtěrbina w kopytě.

Strany zdroje: I/294

Hoſenband, n. vwazek v kalhot. 2) des engliſchen Ordens, podwazek.

Strany zdroje: I/294

Hoſenbund, m. ljmec v kalhot.

Strany zdroje: I/295

Hui, interj. nuže! hug, huy. In einem Huj, w okamženj.

Strany zdroje: I/297

Hut, m. klobauk, sl. ſſirák; pileus; dim. das Hütchen, Hütlein, klobauček; einen Hut tragen, w klobauce choditi; ein aufgeſtülpter Hut, založený klobauk. 2) fig. ein Hut Zucker, homole cukru, meta ſacchari.

Strany zdroje: I/297

Hut-, na klobauk: das Hutband, pentle na klobauk; die Hutſpitze, tytljk, (roh, ſſpice) v klobauku; der Hutſtock, palice na klobauk.

Strany zdroje: I/297

Hüten, v. a. páſti, páſati, paſcere. 2) hljdati, tueri, cuſtodire; ich kann ihn nicht immer (genug) hüten, nemohu ſe ho dohljdati. 3) fig. das Bett hüten müſſen, nemocy z poſtele, ležeti w poſteli pro nemoc. 4) v. rec. ſich hüten, na pozoru ſe mjti, warowati ſe, wyſtřjhati ſe, ſtřjcy ſe; hüte dich, daß du nicht fällſt, dey pozor, abys nevpadl; hüte dich, ſtřez ſe! hleď ſe!

Strany zdroje: I/298

Im, (in dem), w, in; im Garten, w zahradě, ſ. In.

Strany zdroje: I/299, I/300

In, præp. w, (v), we; in der Stadt, w měſtě; im Namen, we gméno; im (in dem) vorigen Jahre, wloni, loňſkého roku. 2) na; in dieſer Welt, na tom ſwětě; das Pferd im Zaume halten, koně na vzdě držeti; im Wege ſtehen, ſtáti na ceſtě, w ceſtě býti; in Gold haben, na zlatě mjti; in fünf Stücke zerſchlagen, na pět kuſů roztlaucy; in die Breite, in die Quere meſſen, na ſſjř, na přjč měřiti; in die Armuth gerathen, na chudobu přigjti; im Anfange, na počátku, w počátku. 3) za; in meiner Jugend, za mé mladoſti; in einer Stunde, za hodinu; in der Zeit, za onoho čaſu; in Jahres Friſt, za rok, w roce. 4) do; das Waſſer in den Brunnen tragen, wodu do ſtudnice noſyti; in die Stadt, in den Wald gehen, do měſta, do leſa gjti; in die Augen ſtechen, do očj pjchati; in die Nacht arbeiten, do nocy dělati; ins (in das) Feuer, do ohně. 5) z; in guter Abſicht, z dobrého aumyſlu; in Anſehung, z ohledu. 6) po; im guten, po dobrém; in der Stube auf und ab —, po ſwětnicy (pokogi) ſem a tam —; im Walde, in der Stadt herumlaufen, po leſe, po měſtě běhati. 7) při; im Mondſcheine herumgehen, při měſýcy (měſýčku) ſe procházeti. 8) im Uiberfluß, in Armuth leben, dobře, bjdně žiwu býti; im Stehen, Laufen, u. ſ. f. reden, ſtoge, leže, a t. d. mluwiti; im übrigen, oſtatně; in der Nähe, bljzko, na bljzce, nedaleko; in der Ferne, daleko, z daleka, podál, opodál; in aller Frühe, čaſně ráno, raničko, z rána; in Wahrheit, w prawdě, oprawdu; in der That, ſkutečně, w ſkutku; im künftigen Jahre, budaucý rok; in dieſer Zeit, toho čaſu; in der Nacht, w nocy, nočnjho čaſu; in dieſem Jahre, letoſſnjho, tohoto roku, letos; im Weine, im Biere, u. ſ. w. ſich betrinken, wj 300 nem, piwem, a t. d. opiti ſe; im Beſitze ſeyn, něčjm wládnauti; in Sorgen ſtehen, ſtrachowati ſe; obáwati ſe; im Lichte ſtehen, zacláněti; in meinem ganzen Leben, za ſwého žiwobytj, co žiw gſem.

Strany zdroje: I/300

Ineinander, adv. w hromadě, do hromady, do ſebe, ſ. Einander.

Strany zdroje: I/38

Anhängig, anhänglich, adj. chytlawý, následowný, přináležjcý; und was dem anhängig iſt, a co k tomu přináležj; ſaudu předneſſený, vdaný; die Sache iſt ſchon vor Gericht anhängig, ta wěc geſt giž před práwo dána, práwu vdána, giž geſt w ſaudu.

Strany zdroje: I/300

Inhaben, v. n. w mocy mjti, držeti, wládnauti něčjm.

Strany zdroje: I/300

Inhalten, v. a. w ſobě držeti, mjti, ſ. Inne halten, Einhalten.

Strany zdroje: I/300

Inliegen, v. a. inliegendes Schreiben, přiložené, wložené, w giném ležjcý pſanj.

Strany zdroje: I/300

Inne, adv. w proſtředku; wnitř, interne; mitten inne, vproſtřed. 2) mit Zeitwörtern:

Strany zdroje: I/300

Inne behalten, v ſebe podržeti, zadržeti.

Strany zdroje: I/300

Innen, adv. wnitř, intus; w něčem, (w domě), intra; von innen, z wnitřku; nach innen, do wnitř.

Strany zdroje: I/300

Inner, præp. w, ſ. In, Innerhalb.

Strany zdroje: I/300

Innerhalb, part. mezy, wnitř, vproſtřed, inter; die Wieſen liegen innerhalb der Gränze, luka ležj mezy hranicemi; innerhalb der Kirche, wnitř koſtela. 2) fig. w, za, intra; innerhalb zweyer Stunden, za dwě hodiny.

Strany zdroje: I/300

Innerlich, adj. wnitřnj, internus; adv. —ně, wnitř, w ſobě.

Strany zdroje: I/301

Inveſtiren, v. a. vweſti w auřad (duchownj.)

Strany zdroje: I/301

Irre machen, (jemanden), meyliti (někoho), zmeyliti, máſti, pomáſti; w blud vweſti; zaweſti.

Strany zdroje: I/302

Irren, 1. v. a. irre machen, turbare, meyliti, máſti, zaweſti, ſwéſti. 2) překážeti. 2. v. n. errare, blauditi, zablauditi, taulati ſe; ein irrendes Schaf, bludná owce. 3) v. rec. ſich irren, meyliti ſe, klamati ſe; chybiti, chybowati; bludně, ſceſtně ſmeyſſleti; darin haben ſie geirret, w tom pochybili.

Strany zdroje: I/302

Irrgläubig, adj. bludný v wjře, blaudjcý; adv. —ně. Ein irrgläubiger Menſch, bludnjk, bludař.

Strany zdroje: I/39

Anheim, adv. domů, domum; anheim fallen, doſtati ſe, připadnauti, anheim ſtellen, aneb geben, w moc dáti, odewzdati, něčjmu rozſudku zanechati.

Strany zdroje: I/303

Jagen, 1. v. n. mit bin, honem běžeti, hnáti ſe; im Leſen jagen, kwapiti, poſpjchati, chwátati w čtenj, ſpěſſně čjſti. 2. v. a. hnáti, honiti, zahnati; jage ſie hinaus, wyžeň ge wen; den Feind in die Flucht, nepřjtele na vtjkánj obrátiti, zahnati; ein Pferd zu Tode, koně hnáti až padne, až zahyne; fig. jemanden ein Meſſer in den Leib, někomu nůž do těla wrazyti; den Degen durch den Leib, kordem někoho prohnati; alles durch die Gurgel, wſſecko prožrati, prochlaſtati, promrhati, hrdlem prohnati; aus einander jagen, rozehnati, rozplaſſiti. 2) Das Wild, zwěř lowiti, honiti, vhoniti, venari. Das Jagen, hnánj, honěnj, lowenj, honba.

Strany zdroje: I/303

Jahr, n. rok, léto; im vorigen Jahre, w loni; Jahr aus Jahr ein, von Jahr zu Jahr, z rok do roka, rok po roku; im Jahre 1803, roku, léta Páně 1803ho; er geht in das zwanzigſte Jahr, gde mu na dwadcátý rok; er hat nahe an die vierzig Jahr, ke čtyřidceti letům; ein Mann von meinen Jahren, muž w mých letech, w mém ſtářj; bey hohen Jahren, w ſtarých letech; er iſt ein Mann von Jahren, bey Jahren, geſt při letech, letitý; ſeit langen Jahren, dáwno. 2) wěk, in ſeinen beſten Jahren, w neylepſſjm wěku, w neylepſſjch letech; mit den Jahren anders werden, ſwým čaſem ginák býti. 3) im Holze, léto, (ljto).

Strany zdroje: I/304

Jahrszeit, f. čas roku; die vier Jahrszeiten, čtyři čaſowé ročnj; in einer unbequemen Jahrszeit, w nepohodlném čaſe, nepohodlného čaſu.

Strany zdroje: I/311

Kappen, v. a. kleſtiti; die Weiden, wrby okleſtiti; den Maſt, podtjnati ſtrom w korábu. 2) die Hähne, kapauniti, kapaunowati.

Strany zdroje: I/311

Karte, f. karty, pl.; das Kartenblatt, karta, kart, folium; Karten ſpielen, w karty hráti. 2) die Landkarte, mapa, mappa. Das Kartenblatt, liſt karetnj; das Kartengeld, karetné.

Strany zdroje: I/311

Kartenſpiel, n. hra w karty.

Strany zdroje: I/311

Kartenſpieler, m. kartář, karetnjk, hráč w karty.

Strany zdroje: I/314

Kegel, m. kuželka, mor. kužjlek; Kegel ſchieben, w kuželky hráti; dim. kuželička. 2) kužel, homole, conus.

Strany zdroje: I/314

Kegeln, v. n. w kuželky hráti, kuželkowati ?

Strany zdroje: I/314

Kegelſpiel, n. hra w kuželky.

Strany zdroje: I/315

Kennen, v. a. imp. kannte, part. gekannt, znáti, poznati, agnoſcere, noſcere; ich kenne ihn, znám ho; ich kannte ihn an ſeiner Stimme, poznal gſem ho po geho hlaſu. 2) wěděti; in Afrika kennet man weder Kälte noch Schnee, w Afryce newědj nic ani o zymě ani o ſněhu; er kennet keine Gefahr, newj o žádném nebezpečenſtwj. 3) Wir haben einander erſt neulich kennen gelernt, teprw onehdy ſme ſe ſeznámili. 4) znáti ſe na něco, w něčem rozuměti, intelligere; er kennet Gemälde, zná ſe na obrazy.

Strany zdroje: I/315

Kenner, m. znáč, zběhlý w něčem, znatel; die —inn, znatelkyně.

Strany zdroje: I/40, I/41

Anlaſſen, 1. v. a. na někom něčeho nechati; ich will ihm den Rock anlaſſen, nechám ho w kabátě. 2) napuſtiti, puſtiti, wpuſtiti, immittere; einen Hund anlaſſen, pſa puſtiti, poſſtwati na něco; das Waſſer eines Teiches anlaſſen, wo 41 dy do rybnjka napuſtiti, einen Teich anlaſſen, rybnjk napuſtiti. 3) einen übel anlaſſen, obořiti ſe na někoho, zle přiwjtati, male excipere. 2. v. recip. podobati ſe, videri, ſpeciem habere; es läßt ſich zum Kriege an, podobá ſe k wogně, die Sache läßt ſich gut an, dobře ſe dařj, es läßt ſich zum Regen an, má ſe k déſſti, chyſtá ſe ku prſſce.

Strany zdroje: I/41

Anlaufen, 1. v. n. naběhnauti na něco, přiběhnauti k něčemu, vdeřiti ſe, vhoditi ſe, zawaditi o něco, incurrere, offendere, impingi; er iſt mit dem Kopf an die Wand angelaufen, běže vdeřil hlawau o ſtěnu. 2) naběhnauti ſy, zle přiwjtánu býti, zle pochoditi, male accipi; ich bin übel angelaufen, zle ſem ſy naběhl, zle ſem pochodil, zle ſem ſy vhonil, vtržil. 3) einen anlaufen laſſen, někoho podwéſti, zawéſti. 4) naběhnauti, otécy, sl. napuchnauti, opuchnauti, ſpuchnauti, intumeſcere. 5) přibýwati, růſti, přiroſtati, accreſcere, augeri; der Fluß iſt angelaufen, řeky přibylo, wody w řece přibylo. 6) bleſk, ſtkwěloſt ſtratiti, zagjti; der Spiegel iſt angelaufen, zrcadlo zaſſlo. 7) anlaufen laſſen, na modro zakaliti; angelaufen, zamodralý, na modro zakalený. 2. v. a. běhati k někomu, nabjhati na někoho; einen um etwas anlaufen, k někomu o něco běhati. 2) autok včiniti, obořiti ſe, vdeřiti, wpadnauti na někoho, ſ. Anfallen.

Strany zdroje: I/316

Kettenfeyer, f. (Petri), den ſw. Petra w okowách.

Strany zdroje: I/316

Kettenring, m. článek w řetězu, sl. ohniwo.

Strany zdroje: I/317

Kiel, m. bey den Gärtnern, cybulka. 2) Ein Federkiel, pjſk (od péra), brk, mor. kos, sl. brko, penna; von geſchliſſenen Federn, paperka, coll. pápeřj, oſtenka. 3) Im Schiffe, ſpodnj hlawnj břewno v lodj, kýl.

Strany zdroje: I/320

Klagen, 1. v. n. nařjkati, hořekowati, taužiti, ſkuhrati, ſtěžowati ſobě, ſteyſkati ſobě, poſteſknauti ſobě, sl. ponoſowati ſobě, conqueri. 2) accuſare; wider Jemand, na někoho žalowati; bey Gericht, žalobu v práwa zadati, na práwo wznéſti. 2. v. a. nařjkati, ſtěžowati ſobě; einem etwas klagen, někomu na něco ſobě ſtěžowati. 2) želeti (něčj ſmrti), er klaget ihn troſtlos, přewelice, neſmjrně ho želj. Das Klagen, tauženj, nařjkánj, ſteyſkánj. 2) žalowánj, accuſatio.

Strany zdroje: I/321

Klauben, v. a. přebrati, přebjrati, purgare. 2) fig. an einem Beine, objrati koſt; in der Naſe, ďaubati, reypati, párati ſe w noſe. 3) Grübeln, hlaubati.

Strany zdroje: I/322

Kleiderpracht, f. nádhernoſt w ſſatſtwu.

Strany zdroje: I/322

Kleidertracht, f. krog (w ſſatech).

Strany zdroje: I/322, I/323

Klemme, f. těſnoſt, těſnota, těſnina; in die Klemme bringen, do těſna, do chobotu 323 wehnati; in der Klemme ſeyn, w chobotu wězeti.

Strany zdroje: I/323

Klingen, v. irr. n. ich klang, geklungen, znjti, tinnire, zwučeti, clangere; die Ohren klingen mir, znj mi w vſſjch; das Geld klinget, penjze cynkagj; mit klingendem Spiele, s zwučnau hudbau; klingende Münze, penjze ražené, bité.

Strany zdroje: I/324

Klump, m. pl. Klümpe, Klümper, knedljk, dim. das Klümpchen, Klümplein. 2) im Brode, pucek, cucek, chuchel, chuchljk, chuchwalec. 3) in der Buttermilch, krupky, kauſky w podmáſlj.

Strany zdroje: I/324, I/325

Klumpen, m. kruh, ( ol. kra); ein Klumpen Gold, kruh, kus zlata; in einen Klumpen 325 zuſammen ſchmelzen, w kruh ſljti. 2) Ein Klumpen Erde, Schnee, hruda země, ſněhu. 3) Ein Klumpen Haare, Werrig, chumáč wlaſů, kaudelj; dim. Klümpchen, chumáček. 4) Alles auf einen Klumpen werfen, wſſe na gednu hromadu házeti.

Strany zdroje: I/325

Klümpern, ſich, v. rec. drobiti ſe na kuſy. 2) Der Brey klümpert ſich, w kaſſi ſe dělagj chuchwalce.

Strany zdroje: I/325

Knackmandel, f. mandle w ſſkořjpce.

Strany zdroje: I/325

Knapp, adj. těſný; knappe Schuhe, těſné ſtřewjce. 2) fig. das Geld iſt bey ihm knapp, má málo peněz; er iſt knapp, geſt ſkrbný, haužwička; zu knapp meſſen, ſkrowně měřiti; er kam knapp nach mir, w patách, w zápětj zamnau přiſſel; adv. těſně; es wird knapp zureichen, ſotwa ſtačj; das Kleid liegt knapp an, ſſat dobře přiljhá, zauplna ležj.

Strany zdroje: I/326

Kniegürtel, m. Knieriemen, páſek v kolen.

Strany zdroje: I/327

Knüpfen, v. a. ſpjnati, ſpogiti, wázati, ſwázati, vzliti; einen Knoten, vzel vdělati, zavzliti. fig. Freundſchaft, w přátelſtwj wgjti, ſpolčiti ſe.

Strany zdroje: I/328

Kochen, 1. v. a. wařiti, coquere; ſchlecht, kuchtiti, mor. klohniti. 2) ſtrogiti, kuchařiti; bey Hofe kochen, ſtrogiti, kuchařiti v dwora. 3) fig. wařiti, zažiti, zažjwati; der Machen kocht, žaludek wařj, zažjwá. 2. v. n. wařiti ſe, wřjti, fervere; das Waſſer kocht, woda ſe wařj, wře. 2) fig. das Blut kocht, krew wře. 3) die Trauben kochen, hroznowé zragj.

Strany zdroje: I/329

Kolik, f. žřenj w břiſſe, kolika.

Strany zdroje: I/329, I/330

Kommen, v. n. irr. ich kam, ich käme, bin gekommen, gjti, přigjti, přicházeti, venire; wie geruffen kommen, práwě w čas přigjti; komm (jetzt) poď; (hernach) přiď; gefahren kommen, geti, přigeti, přigjžděti; ſie kamm hergeſchoſſen, přihárala ſem; er kommt gelaufen, běžj ſem; fig. angezogen kommen, přicházeti; bis wohin kommen, dogjti, pervenire; ans Land, na zemi wyſtaupiti; aus dem Gedränge, z tlačenice ſe doſtati; ins Bett, lehnauti; in keine Kirche, nechoditi do koſtela; aus dem Wege, s ceſty gjti, zablauditi; glücklich davon kommen, ſſťaſtně wywáznauti; in den Wurf, nahoditi ſe, namáſti ſe; ich komme hier wohl unrecht, giſtě blaudjm; komme ich hier recht? gduli dobře? Waaren kommen laſſen, pro zbožj poſlati; es iſt mir etwas in den unrechten Hals gekommen, zaſkočilo mi; er redet, wie es ihm in den Mund kommet, mluwj, co mu ſlina na gazyk přineſe; wo komme ich noch hin? kam ſe geſſtě poděgi? kde ſe octnu? wo biſt du hin gekommen? kam ſy ſe děl, doſtal? wie biſt du hieher gekommen? kdes ty ſe tu wzal? Aus den Augen, zmizeti; kommenden Montag, přjſſtj pondělj. 2) fig. a) Scharf an einander kommen, zle ſe do ſebe dáti, ſpeřiti ſe; an Jemanden, doſtati ſe na někoho; als er im Leſen an die Stelle kam, když ſe dočetl; aus der Noth, z nauze wywáznauti; aus den Schulden, z dluhů ſe wybiti; außer ſich, von Sinnen, ſmyſlu pozbyti, ſmyſlem ſe pominul; ich komme faſt auf den Gedanken, daß —, ſkorobych myſlil, že —; hinter etwas, na to přigjti, něco wypátrati, wyſſetřiti; hinter die Wahrheit, prawdy ſe dowěděti, dopjditi ſe; herunter, zchudnauti, přigjti na mizynu; zu kurz, ſſkodu wzýti, prodělati; jemanden gleich, wrownati ſe; zu ſich ſelbſt, ſpamatowati ſe; zu Ende, ſkončiti ſe, konec wzýti, mjti; zu Athem, ducha popadnauti, oddechnauti; zu Falle, padnauti; von Frauensperſonen, zmrhati ſe, podneſti ſe; ich kann nicht zu rechte kommen, nemohu s tjm 330 nic wyřjditi, pořjditi, tomu wyhowěti. b) Von Kräften kommen, zemdleti; zu Kräften, ſýly nabyti, zotawiti ſe, ſebrati ſe. c) Ins Sitzen, Spielen, Saufen kommen, rozſeděti ſe, rozehrati ſe, rozpiti ſe. d) Es iſt ihm zu Ohren gekommen, doneſlo ſe ho, doſſlo ho to; naſlechl to; zu ſtatten, hoditi ſe, proſpěti; ſich etwas zu Schulden kommen laſſen, něco zawiniti, zakauſnauti, zaweſti; es iſt ihm etwas darein gekommen, něco ho zaſſlo; es kommt dabey nichts heraus, nic nenj potom, nic z toho nepogde; er läßt es wohl an ſich kommen, dlauho ſe rozpakuge; es wird ſchon beſſer kommen, lépeť bude; laß es nicht dazu kommen, daß —, nedopuſť, aby —; es mag kommen, wozu es will, přiď co přiď; an den Tag, na gewo wygjti; in Ruf, rozhlaſſowati ſe, w powěſt přigjti; er kam in Ruf, na ſlowo byl wzat; das kommt auf eins, hinaus, gedno geſt; das käme ſchön heraus, toby bylo pěkné. e) Es kommt ein Wind, wjtr ſe ſtrhuge. f) Es kann kommen, může ſe ſtáti; es mag kommen, wie es will, děg ſe gak děg; es kommt ein Unglück über das andere, gedno neſſtěſtj druhé ſtjhá. g) Woher kommt das? odkud to pocházý? wie kommt es, daß —, čjm geſt to, že —. h) Wie hoch kommt das? zač geſt to? Es kommt mir auf zehn Gulden, ſtogj mne málem deſet tolarů; hoch zu ſtehen kommen, draze, draho přigjti.

Strany zdroje: I/331

Koppeln, v. a. ſwázati w ſmečku. 2) einkoppeln, ohraditi, hraditi.

Strany zdroje: I/331

Korn, n. zrno, granum; collect. die Körner, zrnj; dim. das Körnchen, Körnlein, zrnko, zrnjčko. 2) am Gewehre, muſſka. 3) der Münze, zrno. 4) obilj, frumentum; mit Korn handeln, kupčiti w obilj. 5) žjto, žito, ol. rež, mor. réž, rýž, secale, L. 6) das türkiſche Korn, turecká pſſenice, zea, Lin. voll Körner, reich an Körnern, zrnatý, granosus.

Strany zdroje: I/332

Kornhandel, m. kupčenj, obchod w obilj; handl s obiljm.

Strany zdroje: I/335

Kratzen, v a. v. a. ſſkrabati, ſſkrábati, drápati, scabere; von den Hühnern, hrabati, ſ. Scharren; die Katzen kratzen, kočky ſſkrábj, 2) drbati; ſich in den Kopf, drbati ſe w hlawě. 3) Wolle, wlnu čeſati, kramplo ati. 4) fig. mit der Feder, ſſkrabati; ſſkrtati; auf der Geige, ſſkřjpati. Das Kratzen, ſſkrabánj; drapánj; čeſánj; ſſkřjpánj.

Strany zdroje: I/337

Kreuzlahm, m. ſtrhnutý w křjži. 2) kulhawý na zadnj nohu.

Strany zdroje: I/337

Kriebeln, 1. v. n. hemžiti ſe, hmyzeti ſe, čmýrati ſe. 2. v. a. čmýrati, ſſimrati; Impers. es kriebelt mich in der Naſe, čmeyrá , ſſimrá mi coſy w noſe. 3) fig. čpjti; das kriebelt ihn im Kopfe, to ho čpj.

Strany zdroje: I/338

Kriegsgefangene, der, gatý, zagatý (w bogi).

Strany zdroje: I/338

Kriegsheld, m. rek (w bogi), hrdina, heros; die —inn, rekyně, hrdina.

Strany zdroje: I/340

Küchenherd, m. ohniſſtě w kuchyni, záhřeb, f.

Strany zdroje: I/341

Kühl, adj. chladný; der Tag wird kühl, dělá ſe chladno: kühl werden, chladnau i; im Kühlen ſitzen, ſeděti w chládku. adv. —ně.

Strany zdroje: I/342

Kunde, Kuntmann, m. Kunt, kupowač, kupowačka; er hat viele Kunden, moc lidem dělá; er iſt mein Kunde, kupuge, dáwá dělat v mne.

Strany zdroje: I/342

Kundig, adj. powědomý, zběhlý w něčem, versatus.

Strany zdroje: I/343

Kunſtverſtändig, adj. zběhlý w vměnj, w řemeſle, w kunſtu.

Strany zdroje: I/343

Kupfer, n. měď, æs cyprium. 2) fig. měděné nádobj; ein Kupferſtich, rytina na mědi. 3) vhry, trudowatina, trud w twáři.

Strany zdroje: I/343

Kurz, kürzer, adj. krátký, brevis; ſehr kurz, kratičký, der Tag wird kürzer, dne vbýwá; 2) fig. den Kürzern ziehen, prohrati; zu kurz kommen, ſſkodu mjti, vgmu trpěti. 3) kurze Waare, drobné zbožj; kurze Brühe, huſtá gjcha, omáčka; adv. krátce, breviter; kurz halten, na krátce držeti; vor kurzem, nedáwno; in kurzem, brzy, w mále; mach es kurz, děley zkrátka; kurz und gut, zkrátka, ſlowem; kurz vorher, málo před tjm; kurz darauf, málo, brzo potom; über lang und kurz, na dlauze, nebo na krátce; Jemanden kurz und lang nennen, nadáwati, přezdjwati někomu.

Strany zdroje: I/45

Anſchlagen, v. irr. 1. act. bjti, tlaucy, vdeřiti, vhoditi, zatlaucy, pulſare; mit der Glocke anſchlagen, zwonem zazwoniti; die Wellen ſchlugen an das Ufer an, wlny k břehu dorážely, wlnobitj k břehu přiráželo, o břeh ſe obráželo. 2) začjti hlas wydáwati, vocem mittere; der Vogel ſchlug an, pták začal zpjwati, zazpjwal; die Hunde haben angeſchlagen, pſy začali ſſtěkati, zaſſtěkali. 3) das Gewehr anſchlagen, zbrog naměřiti, zaměřiti, k ljcy přiložiti. 4) v kowkopů, nakládati, naplňowati, totiž gbeljk ġbeljk rudau aneb kamenjm, odkudž Anſchläger, m. plnič, nakládač. 5) Feuer, rozkřeſati, zakřeſati. 6) přibiti, přirazyti, přitlaucy, adfigere. 7) prohláſyti, prowolati, proſcribere; ſeine Güter ſind bereis bereits angeſchlagen worden, geho ſtatkowé gſau giž prowoláni. 8) zač co ſtogj počjtati; pokládati, proceniti, (ſſacowati), computare, æſtimare, k. p. eines Vermögen anſchlagen, počjtati, proceniti, (ſſacowati); ein jeder ſchlägt ſich in einem zu hohen reiſe an, každý ſe za wjc pokládá, nežli ſtogj. 2. neut. vdeřiti ſe, vhoditi ſe, vrazyti ſe o něco, wrazyti na něco, impingere, offendere; mit dem Kopfe an die Wand, hlawau o ſtěnu vdeřiti. 2) pomocy, proſpěti, ſwědčiti, ſlaužiti, prodeſſe.

Strany zdroje: I/1

Ab, partic. 1) für ſich, dolů, preč, pryč, den Hut ab, klobauk dolů, Hand ab, ruku pryč, auf und ab, wzhůru dolů. 2) in der Zuſammenſetzung, do, na, o, od, po, s, v, wy, z, zum B.

Strany zdroje: I/344

Kux, m. ein Bergtheil, kukus, djl v hornjků.

Strany zdroje: I/45

Anſchließen, v. irr. 1. act. přiložiti, připogiti, přimknauti; ſich anſchließen, připogiti ſe, ſrazyti ſe w hromadu. 2) přiwázati, ſewřjti, ſwázati někoho řetězy, do okowů, do paut dáti, vincire. 2. neut. přilehati, ſwjrati ſe, coniungi.

Strany zdroje: II/2

Laden, v. a. irr. ich lud, habe geladen, nakládati, naložiti, onerare. 2) fig. Jemandes Haß auf ſich laden, nenáwiſt něčj na ſebe vwaliti, w nenáwiſt někomu wgjti. 3) nabiti, nabjgeti; ſcharf —, broky, kulkau nabiti; blind —, na prázdno. 4) vor Gericht —, pohnati, obeſlati, obſýlati, citare. 5) zu Gaſte —, zwáti, pozwati, invitare.

Strany zdroje: II/2

Laden-, m. krámſký; der Ladendiener, krámſký, kupecký mládenec; Ladenmagd, krámſká; der Ladenhüter, hljdač krámu, zbožj kteréž dlauho w krámě ležj, negde na odbyt; der Ladenpreis, krámſká cena.

Strany zdroje: II/2

Lage, f. leženj, položenj; der Stein hat keine gute Lage, kamen neležj dobře; abhängige Lage, aupad, declivitas. fig. ſtaw, okoličnoſti, přjpadnoſti; in der Lage meiner jetzigen Umſtände, w mých nyněgſjch nyněgſſjch přjpadnoſtech, gak to nynj ſe nnau mnau ſtogj. 2) wrſtwa, stratum; 3) auf dem Schiffe, řada děl. 4) die Schichten im Steine, ſlug.

Strany zdroje: II/3

Land, n. pl. Länder, Lande, země, ſucho, terra; zu Waſſer und zu Lande, po wodě y po ſuſſe (po zemi); ein Schiff auf das Land ziehen, lodj na ſucho wytáhnauti. 2) krag, (wes) auf dem Lande wohnen, w kragi, (wenku, wně měſta, wewſy) přebýwati, rusticari. 3) pole; über Land gehen, přes pole gjti. 4) Das flache Land, krag, rowina. 5) země, dědina, rolj; das Land bauen, zemi zděláwati. 6) půda; Fettes Land, maſtnice, maſtná půda; mageres, ſteinigtes Land, ſſkrobotina; Brachland, auwar. 7) kragina, regio, prouincia. Vaterland, wlaſt. 8) Hier zu Lande, w naſſj zemi; außer Landes, w cyzyně; das Land jenſeits des Meeres, zámořj; — des Fluſſes, zářečj; — des Berges, záhořj; Des Feldes, zápolj; — des Waldes, záleſý.

Strany zdroje: II/3

Land-, zemſký; Das Landgericht, práwo zemſké; Der Landſchreiber, pjſař zemſký. 2) wenkowſký; Das Landleben, žiwobytj wně, w kragi, pokrágnj, wněgſſj; Der Landpfarrer, kragnj, wněgſſj Farář. 3) weſnj; ſedlſký; Das Landmädchen, ſedlſké děwče; Das Landvolk, wenkowſký, weſnj, ſedlſký lid. 4) Landregen, déſſť po celé zemi.

Strany zdroje: II/3

Landadel, m. zemanſtwo, zeměnjnſtwo , zemané we wſých.

Strany zdroje: II/3

Landedelmann, m. zeměnjn, zeman w kragi.

Strany zdroje: II/4

Landmann, m. ſedlák; we wſý wſy , w kragi bydljcý.

Strany zdroje: II/4

Landſaß, m. vſedlý w zemi, dědinnjk.

Strany zdroje: II/4

Landſäſſigkeit, f. vſedloſt w zemj w zemi .

Strany zdroje: II/4

Landſitz, n. ſýdlo w kragi.

Strany zdroje: II/4

Landskind, n. wlaſtenec; ſynek (w zemi rodilý); f. dcerka (w zemi rodilá).

Strany zdroje: II/4

Landüblich, adj. w zemi obyčegný.

Strany zdroje: II/5

Länge, f. dýlka, dýl, f. longitudo; ein Stück Holz in die Länge ſpalten, kus dřewa na dlauho ſſtjpati. 2) dlauhoſt; die Länge der Zeit, dlauhoſt čaſu; In die Länge wird man der Sache überdrüſſig, trwáli co dlauho, omrzý to; in die Länge ziehen, na dlauhý loket wzýti. Die Sache zieht ſich in die Länge, prodlužuge ſe to. 3) In meiner Länge, w mé weyſſce.

Strany zdroje: I/46

Anſchroten, v. a. nawaliti, přiwaliti, ſ. Schroten. 2) v ſaukenjků, přitkati.

Strany zdroje: I/46

Anſchub, m. počátek házenj, prwnj wrh w kuželkách.

Strany zdroje: II/8

Latz, m. lac; dim. das Lätzchen, laybljk, laybljček; der Bruſtlatz, punt, prſnjk; der Hoſenlatz, poklopec, mor. ſchlopec v ſpodků.

Strany zdroje: II/8

Laub, n. lupen, folium (oleris); collect. lupánj. 2) ljſtj, folia arborum. 3) fig. zelené (w kartách).

Strany zdroje: II/9

Laufen, v. n. du läufſt, ich lief, gelaufen, běžeti, běhati, těkati, currere; gelaufen kommen, přiběhnauti; er lief, was man laufen kann, běžel, co mohl wyſkočiti; ſich müde laufen, vběhati ſe, vhnati ſe; ins Laufen kommen, rozběhnauti ſe; hin und her laufen , přebjhati; ſich außer Athem laufen, vdychtěti ſe; ſich lahm laufen, od běhu zchromnauti; hinein laufen, wběhnauti; durchs Laufen verrichten, odběhati; wyběhati. Bothſchaft —, poſelſtwjm běžeti; das Pferd läuft einen guten Trab, kůň dobře běžj kluſem. 2) Ljti, linauti; das Blut lief aus der Wunde, krew ſe lila z rány; die Thränen laufen ihm über die Wangen, ſlze ſe mu po ljcých ligj; die Augen laufen ihm voll Waſſer, ſlze ho poljwagj; der Schweiß lief ihm über das Geſicht, pot ſe mu po twáři lil. 3) Tecy; das Waſſer läuft mir in die Schuhe, woda mi teče do ſtřewjců; das Faß läuft, ſud teče; die Lichter laufen oder lecken, ſwjčky ſe plawj, tekau. 4) fig. a) Mit haben: Der Hund hat gelaufen, pes ſe honil, běhal. b) Mit ſeyn : In der Stadt herum —, po měſtě běhati; davon —, vtecy, prchnauti; die Zeit verläuft, čas vtjká; es läuft ein Gerücht, geſt ſlyſſeti, powjdá ſe; Gefahr —, w nebezpečenſtwj býti, přigjti; ich habe von Ohngefähr ein Wort davon laufen laſſen, náhodau ſem ſlowo o tom prořekl; das läuft wider die Ehre, to geſt, to čelj proti cti; das läuft nicht in mein Fach, to ſe mne, mých wěcý netýká; worauf wird das hinaus laufen? co z toho pogde? gaký konec to wezme? das läuft auf eins hinaus, to ge gedno; das Gebirge läuft gen Morgen, hora běžj, táhne ſe k wýchodu.

Strany zdroje: II/10

Laugen, v. a. laužiti, w lauhu močiti. 2) ſudowinau woněti, páchnauti.

Strany zdroje: II/10

Lautenſteg, m. ſtupnjček v lautny.

Strany zdroje: I/46

Anſchweißen, v. a. w hromadu ſkowati, ſwařiti.

Strany zdroje: II/11

Leben, v. n. žiwu býti, mor. et sl. žjti, vivere; ſo lange ich leben werde, dokud budu žiw; ſo lange ich lebe —, gak žiw, co gſem žiw —; wie er leibt und lebt, gak ſtogj, co má na ſobě. 2) bydleti; in der Stadt, bey Hofe leben, w měſte měſtě , při dwoře přebýwati, bydleti. 3) Lebe wohl! měg ſe dobře! vale; sl. žj, vive! das letzte Lebe wohl, poſlednj wále, rozlaučenj; es lebe der König! žiw, zdráw buď král! 4) Ich lebe der Hofnung Hoffnung , gſem té naděge.

Strany zdroje: II/11

Leben, n. žiwot, žiwobytj, vita; ſein Leben zubringen, žiwot tráwiti; am Leben ſeyn, žiwu býti; langes Leben, dlauhý wěk; dlauhowěkoſt, longaevitas; es iſt lauter Leben an ihm, geſt pln žiwobytj; am Leben ſeyn, na žiwě býti; einem nach dem Leben stehen, něčj bezhrdlj, bezžiwotj hledati; o žiwot ſtáti; ſein Leben laſſen, žiwot dáti; es gehet ihm an das Leben, běžj mu o žiwot; er ſcheibt für ſein Leben gern Kegel, gaktě žiw rád hrage w kuželky; bis auf das Leben einſchneiden, až do žiwého řjznauti; Leben lang, gak žiw, celý čas žiwota.

Strany zdroje: II/12

Lecken, 1. v. n. técy; vom Dache, kapati; die Lichter lecken, ſwjčky ſe plawj. 2. v. a. ljzati, mlznauti, mlſati, lambere; die Finger, oblizowati. 2) fig. ljbati; lecke mich —, polib mne w panj mandu. Das Lecken, ljzánj, ljbánj.

Strany zdroje: II/13

Legen, v. a. kláſti, položiti, ponere, locare; Feuer legen, oheň založiti; bey ſeit legen, odložiti; Holz an das Feuer legen, dřjwj na oheň přiložiti; Fallſtricke legen, oſýdla ljceti, kláſti; Schuhe an die Füſſe legen, obauwati ſe; Eyer legen, weyce néſti; in Falten legen, nabjrati; ein Pferd legen, nunwiti. Sich legen, lehnauti, weiter oder näher, popolehnauti, von Zeit zu Zeit, popoljhati, ſich ſchlafen legen, položiti ſe, ſpat gjti; das Getreide hat ſich gelegt, obilj polehlo. 2) fig. Einem etwas in den Weg legen, něco w ceſtu kláſti, překážku činit; Hand ans Werk legen, do djla ſe dáti; Hand an ſich ſelbſt —, zabiti ſe; die Hand an einen —, ruce na někoho wztáhnauti, na někoho ſáhnauti; ſich darein legen, wložiti ſe w něco; etwas an den Tag —, na gewo dáti; zur Laſt —, winu dáwati, dáti; eine Stadt in die Aſche —, měſto popelem položiti, wypáliti; worauf zu legen, na něco reydowati; in Ketten und Banden —, do paut, do želez dáti; einen Hund an die Kette legen, pſa na řetez dáti; in den Bann —, do klátby dáti; ſich vor Anker —, kotwicy zarazyti; ſich auf etwas legen, na něco ſe oddati; einen Tag —, ſtánj, rok položiti; einem das Handwerk legen —, někomu řemeſlo zapowědjti; něco překazyti; der Wind, die Wellen haben ſich gelegt, wjtr ſe vtiſſil, vlewil, wlny vlehly, ſe vtiſſily; die Kälte wird ſich bald legen, zyma brzy vlewj; wenn ſich ſein Zorn legen wird, když ho hněw pomine; die Schmerzen fangen an, ſich zu legen, boleſti vlewugj, odtrnugj. Das Legen, kladenj; das Eyerlegen, neſſenj wagec.

Strany zdroje: I/5

Abgehen, v. a. obcházeti něco, obchoditi, vchoditi. 2) v. n. odgjti, vgjti, odcházeti, ſcházeti, vhnauti. 3) od práwa, neb od zdánj ſwého vpuſtiti, vſtaupiti. 4) mit Tode, ſmrtj ſgjti. 5) vbýwati, vcházeti, nedoſtáwati ſe; die Farbe geht ab, barwa pauſſtj; es geht ihm nichts ab, ničeho ſe mu nenedoſtáwá, Kom. w ničemž nemá nedoſtatku. 6) es wird ohne Blutvergießen nicht abgehen, neſegde, neſkončj ſe bez krweprolitj.

Strany zdroje: II/14

Leib, m. tělo, corpus; dim. Das Leibchen, tjlko; ſeinem Leibe gutes thun, tělu ſwému howěti; bey Leibe nicht, nikoliwěk, na žádný způſob; an Leib und Leben ſtrafen, na hrdle treſtati; vom Leibe fallen, churawěti, hubnauti, padnauti ſe; einem zu Leibe gehen, na někoho dorážeti, na tělo gjti; wohl bey Leibe, tělnatý, tluſtý při těle. 2) Ein Kleidungsſtück, fig. das Leibchen, tjlko, žiwůtek, der Frauenzimmer, mor. kordulka, frytka, kazagka. 3) břicho, žiwot; Jemanden um den Leib faſſen, někoho w půly obeknauti, obegmauti; geſegneten Leibes, s autěžkem; von Mutterleibe an, od narozenj; das Reiſſen im Leibe, žřenj w břiſſe, vgjmánj. 4) der Rumpf, traup, mor. ſnět, truncus. Brod, pecen, bochnjk, libo; dim. pecnjk, bochnjček.

Strany zdroje: II/14

Leibeigen, adj. wlaſtnj, poddaný, otrocký, chlapſký; — machen, w otroctwj vweſti.

Strany zdroje: II/16

Leinwandhandel, m. plátenictwj, handl w plátně.

Strany zdroje: II/17

Leiſtenbruch, m. keyla (w ledwj), hernia inquinalis.

Strany zdroje: II/17

Lendenlahm, adj. ztrhnutý w ledwj.

Strany zdroje: II/17

Lenken, v. a. obraceti, obrátiti; řjditi, zprawowati; ſich lenken laſſen, dáti ſebau wládnauti; das Schiff lenken, reydowati; fig. der Menſch denkts, Gott lenkts, člowěk mjnj, Bůh měnj; ſich rechter Hand lenken, vhnauti ſe w prawo.

Strany zdroje: I/47

Anſprechen, v. a. k někomu promluwiti. 2) einen um etwas anſprechen, s někým o něco mluwiti, někoho za něco proſyti, žádati. 3) einen anſprechen, někoho pozdrawiti, přiwjtati; ku práwu pohnati, v práwa obžalowati. 4) bey jemanden anſprechen, v někoho ſe zaſtawiti.

Strany zdroje: II/20, II/21

Liegen, v. n. irr. ich lag; habe (bin) gelegen, ležeti, jacere; ein wenig — poležeti, oft —, ljhati; den ganzen Tag, die ganze Nacht hindurch liegen, celý den, celau noc přeležeti; durchs Liegen verlieren, proležeti; ſich wund liegen, proležeti ſe; krank liegen, w nemocy ležeti, ſtonati; 21 in den letzten Zügen —, w poſlednjm taženj býti, vmjrati; auf der Bärenhaut —, zaháleti. 2) fig. záležeti; es liegt viel daran, mnoho na tom záležj. b) Auf deu den Knieen liegen, klečeti. c) Im Anſchlage liegen, do ljce wzýti, w ljcy býti. d) Am Halſe —, na krku býti, hrdliti někoho. e) Einander in den Haaren liegen, rwáti ſe; fig. hadrowati ſe, na ſſtjru ſobě býti. f) Vor Anker —, na kotwicy ſtáti. g) Unter einer Decke —, ſrozuměti ſobě. h) Es liegt am Tage, toť geſt zřegmé, patrné. i) Liegende Güter, nemohowité ſtatky. Das Liegen, leženj, ljhánj.

Strany zdroje: I/48

Anſtand, m. lhůta, meſſkánj, odklad, odkládánj, prodlenj, poklid, průtah, sl. lhůtánj, cunctatio, dilatio; Anſtand im Kriege, pokog do giſtého čaſu, přjměřj, induciæ. 2) pochybnoſt, pochybowánj, rozpak, rozpakowánj, dubitatio, hæſitatio, k. p. Anſtand in etwas nehmen, pochybowati, rozpakowati ſe při něčem, na rozpacých býti, sl. lhůtati; ohne Anſtand, bez rozmýſſlenj, rozpakowánj. 3) náležitoſt, přjſluſſnoſt, decor; mit Anſtande, náležitě, přjſluſſně, decore. 4) čekaná, poſtřjžka v myſliwců aneb ſtřelců; auf den Anſtand gehen, na čekanau gjti, na poſtřjžku wygjti.

Strany zdroje: II/21

Link, adj. lewý; krchý, krſſňawý, krchňawý, laevus; Die linke Hand, lewice, krſſka; linker Hand, adv. w lewo, na lewo. 2) Die linke Seite eines Tuchs, rub, ruby.

Strany zdroje: II/21

Links, adj. ( vulg. linkiſch) der links iſt, lewák; krchňák, krſſňák; der links und rechts iſt, obauručnjk, obogetnjk; adv. links um, linker Hand, na lewo, w lewau ſtranu, na lewé ſtraně. 3) 2) na ruby 3) křiwě, zle, nemotorně.

Strany zdroje: II/23

Löffel-, lžičnj; die Löffelſpeiſe, lžičnj gjdlo, co ſe lžjcý gj; der Löffelſtiel, držadlo lžičnj, v lžjce.

Strany zdroje: II/23

Lohgar, adj. třjſlem wydělaný, w třjſle wyleželý.

Strany zdroje: II/25

Luft, f. pl. Lüfte, powětřj, aer, aura; in den Lüften fahren, w powětřj ljtati; Luft ſchöpfen, dýchati, oddychati; du ſprichſt in die Luft, darmo řeč, darmo mluwjš; in freyer Luft, pod ſſjrým nebem; einem Baume Luft machen, ſtrom prokleſtiti; dem Blute —, žilau puſtiti; fig. dem Herzen —, poſteſknauti ſobě; einem Gedanken —, něco zgewiti; etwas an die Luft legen, něco na powětřj wyložiti. 2) wjtr; dim. das Lüftchen, wětřjk, wětřjček; die Luft kommt aus Morgen, wjtr wěge od wýchodu.

Strany zdroje: II/25

Lufterſcheinung, f. zázrak, vkaz w powětřj, phoenomenon.

Strany zdroje: II/26

Lügen, v. n. ich log, habe gelogen, lháti, ſelhati, klamati, ( mor. kmjniti,) mentiri; er lügt, daß ſich die Balken biegen, lže wewſſecky hambalky; du lügſt in deinen Hals, wrlaužeš (w hrdlo lžeš;) einen Lügen heiſſen, Lügen ſtrafen, za lháře držeti, lhářů nadáwati. Das Lügen, lhanj, klamánj.

Strany zdroje: II/27

Mache, f. djlo, práce; 2) fig. Jemanden in der Mache haben, někoho gebati, drbati, w djle mjti.

Strany zdroje: II/27, II/28

Machen, 2. 1. v. n. dělati; mache doch, děley, poſpěš pak! 2. v. a. dělati, robiti, činiti, půſobiti, facere; fertig machen, dodělati; ſich davon, aus dem Staube machen, prchnauti, s waňkem ſe poraditi; ſich über etwas machen, dáti ſe do něčeho; ſich an Jemand —, do někoho ſe dáti; vtécy ſe k někomu; ſich vom Berge hinab—, s wrchu sběhnauti, ſgjti; ſich auf den Weg —, na ceſtu ſe wydati; ſich auf die Seite —, odegjti. 2) einem die Rechnung —, někomu počet kláſti; ſich auf etwas Rechnung —, dauffati, nadáti ſe, že něčeho doſáhne; Lärm —, bauřku, hluk ſtropiti; ein Geſchrey —, křičeti, pokřik vdělati; Jemanden zum Sklaven —, někoho otroka, otrokem vdělati, w otroctwj vweſti; einen Gefangenen —, zagjti; ein Land zur Wüſte —, kraginu w puſtinu obrátiti; viele Schulden —, dluhů nadělati; ein Compliment —, pokloniti ſe, poklonu včiniti; ſich Jemanden zum Freunde —, přjzeň a láſku ſobě v někoho zeyſkati; zum Feinde —, někoho na ſebe rozhněwati; Jemanden ein ſaures Geſicht —, na někoho ſe mračiti, ſſkarediti; Anſtalt —, ſtrogiti ſe, chyſtati ſe; ſich allerley Gedanken —, wſſelicos ſobě myſliti; machen ſie ſich keine Sorgen, neſtaragj ſe; ſich Bedenken —, rozpakowati ſe; Bekanntſchaft —, ſeznámiti ſe; Freundſchaft —, ſpřáteliti ſe; Vorwürfe —, wyteykati, wyčjtati; den Anfang —, počjti, počjnati, začjti; einem Luſt zu Eſſen —, chuti k gjdlu dodati; Große Augen —, diwiti ſe, wytřeſſtiti, wypauliti oči; ei 28 ne Entdeckung —, wyſſetřiti něco; ſich etwas zur Pflicht —, za powinnoſt pokládati; ſein Glück —, k ſſtěſtj přigjti; mit einem gemeine Sache —, držeti s někým. 3) Man kann ihm nichts recht machen, žádný mu nemůže nic w hod včiniti; ein Gefäß rein —, nádobu wyčiſtiti, wypláknauti, wymyti ; etwas feſt—, něco vpewniti, přitužiti, vtužiti; weich —, měkčiti, rozměkčowati; ſich feſt—, oprawiti ſe; arm —, ochuditi, na chudobu, mizynu přiweſti; reich —, obohatiti; krank —, nemoc způſobiti; geſund —, vzdrawiti; ſich beliebt —, láſku zýſkati; verhaßt —, zoſſkliwiti ſe; etwas größer machen —, něco zwětſſiti; kleiner —, zmenſſiti; einen Gefangenen frey—, wězně propuſtiti; ſich naß —, zmokřiti ſe, zmočiti ſe; ſich ſchmutzig —, vſſpiniti ſe; einen luſtig —, rozweſeliti; er hat ſich bey Ihnen nothwendig gemacht, způſobil, že wám nelze bez něho býti; das macht mein Unglück vollkommen, to dowrſſilo, doplnilo mé neſſtěſtj; einem etwas weiß —, bělmo, zeleno dělati; ſich bezahlt —, ſnažiti ſe, aby byl zaplacen, zaplacowati ſy; etwas lächerlich —, z něčeho poſměch včiniti; einem etwas deutlich —, někomu něco wyſwětliti; etwas ausfindig —, něco wyhledati, wynalezti; Jemand herunter —, weytopek někomu dáti; machen ſie, das er kommt, magj ho k tomu, ať přigde; wie machen wir es, daß —, co počneme, aby —; ein Schatten macht uns oft Zittern, ſtjnu ſe čaſto hrozýme; Jemanden lachen —, rozſmjſſiti někoho, ſich etwas zu thun —, do něčeho ſe dáti; geſchwefelter Wein macht dumm, po wjně syrau zoprawowaném hlawa ztupj; ſalzige Speiſen machen Durſt, po ſlaných gjdlech chce ſe pjti; das macht Kopfweh, po tom hlawa bolj; das macht, daß er arm iſt, to ge tjm, že geſt chudý; aufrichtige Reue macht alles wieder gut, oprawdowá ljtoſt wſſecko zas naprawj; Sorgen machen vor der Zeit alt, kdo ſe ſtará, brzy ſe zſtará; einem einen Antrag —, někomu něco předložiti; kund —, oznámiti; eine Reiſe —, ceſtu konati; einen Verſuch —, zkuſyti; das macht es eben, tjm ſamým; das macht nichts, o to nic nenj. 5) Das Bette —, poſtel ſtláti; Holz —, dřjwj ſſtjpati, kálati; Butter —, máſlo tlaucy; Feuer —, oheň rozdělati, rozkřeſati; das Eſſen, die Hochzeit —, gjdlo, ſwadbu ſtrogiti; zu Gelde —, ſpeněžiti; er hat ſich viel bey dieſer Sache gemacht, při tom mnoho wydělal; dabey iſt nichts zu machen, na tom ſe nic newydělá; Sie machen es gar zu gefährlich, hrozně tjm ſtraſſjte; er iſt ſo arm nicht, als ihn die Leute machen, nenj tak chudý, gak lidé mluwj; er macht ſich ſehr arm, ſtawj ſe, dělá ſe tuze chudým; einem ein Verbrechen aus etwas —, někomu něco za prowiněnj pokládati; zum Ketzer —, někoho za kacýře wyhlaſſowati, rozhlaſſowati; er macht in dieſem Hauſe den Narren, dělá w tom domě ze ſebe blázna, ge gim w tom domě za blázna; ich mache mir nichts daraus, nic na to nedbám; viel aus nichts —, něčeho ſobě mnoho wážiti; es wird daraus wenig gemacht, nehrubě ſy toho kdo wſſjmá, wſſimne; du haſt es ſchön gemacht, tys to zbauchl! zcákl! ſplákl.

Strany zdroje: II/29

Magen-, žaludkowý; die Magenhaut, žaludkowá kůže. 2) žaludku; der Magenſchmerzen, boleſt, bolenj žaludku. 3) na, pro žaludek; das Magenpflaſter, flaſtr na žaludek; das Magenpulver, práſſek pro žaludek. 4) w žaludku; der Magenkrampf, křeč w žaludku.

Strany zdroje: II/29

Magiſter, m. miſtr (w vměnj); ein clericus, magſtr.

Strany zdroje: II/30

Mahlgang, m. ſloženj (we mleyně).

Strany zdroje: II/31

Mandel-, mandlownj; das Mandelholz, mandlownj wálec. 2) Mandelzehent, deſátek w mandeljch, w ſlámě. 3) mandlowý; das Mandelöhl, mandlowý oleg.

Strany zdroje: II/33

Mark, n. morek, tuk, čjžek, mozek w koſtech , ſſpik. 2) in Pflanzen, dřeň, ſtržeň, duſſe, medulla . Marksklöße, knedljky s morkem, morkowé.

Strany zdroje: II/35

Mäßigen, v. a. krotiti, vſkrowniti, vmenſſiti, na vzdě držeti, moderari, temperari; ſeine Rede mäßigen, řeči vſkrowňowati; die Strafe mäßigen, vſkrowniti, vmenſſiti pokuty; ſich im Eſſen und Trinken mäßigen, ſtřjdmě ſe chowati, vſtřjdmiti, vſkrowniti ſobě w gjdle a w pitj.

Strany zdroje: II/36

Matt, we hře, mrtew.

Strany zdroje: II/36

Mauer-, zednj; der Mauerſtein, zednj kámen. 2) zednický; der Mauerhammer, zednické kladiwo; die Mauerkelle, zednická lžjce. 3) Mauerfeſt, adj. co we zdi geſt přibito, vtuženo; pewný gako zeď.

Strany zdroje: II/36

Mauke, f. otok na noze v konj.

Strany zdroje: II/40

Meiſterſänger, m. miſtrowſký zpěwák, ſkladatel; miſtr w zpjwánj a ſkládanj werſſů v Němců.

Strany zdroje: II/42

Meſſerheft, n. držadlo v nože.

Strany zdroje: II/42

Meſſerſchale, f. ſtřenka ( sl. črjenka), nožowá, v nože.

Strany zdroje: II/42

Meſſerſpitze, f. ſſpice, ſſpička v nože; eine Meſſerſpitze voll, ſe ſſpic nože.

Strany zdroje: II/43

Miethe, f. nágem, podružj, podružſtwj, conductum; zur Miethe wohnen, w nágmu, w podružj býti. 2) činže, nágem. 3) mol. 4) ſtoh, meta.

Strany zdroje: II/44, II/45

Miſchen, v. a. mjchati, mjſyti, miscere; ein gemiſchter Zeug, (von Leingarn und Wolle, der Duredey) paučawanka, paučowanina; gemiſchtes Getreide, ſměſyce, ſměſka; — Flößholz, mjſſenina. 2) beym Becker, ſtjrati. 3) fig. ſich in etwas mi 45 ſchen, mjſyti ſe, mjchati, ſe mjchati ſe , pléſti ſe, plichtiti ſe w něco.

Strany zdroje: II/47

Mitte, f. proſtředek, medium; etwas in der Mitte entzwey ſchneiden, něco w půli přeřezati; in die Mitte des Weges treten, do proſtřed ceſty wkročiti; etwas in der Mitte vermachen, něco přepažiti, přetyniti, přehraditi; fig. einer aus unſerer Mitte, geden z nás, z proſtřed nás.

Strany zdroje: II/47

Mittel, n. ſpolečnoſt, pořádek, řád. 2) proſtředek, medium. 3) fig. ſich in das Mittel legen, w něco ſe wložiti; bey Mitteln ſeyn, mohutným býti; zu Mitteln gelangen, k mohutnoſti,, k mohutnoſti, k bohatſtwj přigjti.

Strany zdroje: II/48

Mitten, adv. w proſtředku, v proſtřed; mitten durch den Fluß, proſtřed řekau; etwas mitten entzwey brechen, něco w půli rozlomiti; mitten von einander theilen, ſchneiden, w půli odděliti, rozpoltiti, rozpůliti.

Strany zdroje: II/48

Mittwoche, f. ſtředa, dies Mercurii; Mittwochs, we ſtředu.

Strany zdroje: I/52

Anzeigen, v. a. na wědomj dáti, oznámiti, w známoſt vweſti, zpráwu dáti, indicare, ſignificare; einen Dieb, zloděge vdati. 2) předoznamowati, předvkazowati, vkazowati, wyznamenáwati, znamenati.

Strany zdroje: II/52

Mühlenſpiel, n. mleynek, hra w mleynek.

Strany zdroje: I/52

Anzettler, m. oſnowař, ſnowač, v tkadlců. 2) ſtrůgce, tropič, tropitel zlého.

Strany zdroje: II/56

Nabelbruch, m. průtrž w pupku, oniphacocele.

Strany zdroje: II/58

Nachfolgen, v. n. za někým gjti, náſledowati, sequi; auf dem Fuße, w patách, w zápětj za někým gjti; im Amte, naſtaupiti, naſtupowati na něčj mjſto, auřad, succedere. 2) fig. náſledowati, pokračowati podlé někoho, imitari, sequi.

Strany zdroje: II/59

Nachhängen, v. irr. n. na něco ſe wěſſeti, oddati; den Gedanken, w myſſljnkách wězeti; dem Grame, truchliti, zaſteſklým býti; den Begierden, žádoſtem howěti; den Freuden, radoſtj hleděti.

Strany zdroje: II/59

Nachhieb, m. druhé ſeknutj. 2) ſekánj w ſtjhánj.

Strany zdroje: II/60

Nachrühmen, v. o. v. a. v. n., v. a. pozadu chwáliti; das muß man ihm nachrühmen, w tom ſe muſý dáti pochwala.

Strany zdroje: II/60

Nachſchlagen, v. a. a) po někom bjti. b) Einem Erze, rudy hledati. c) Eine Stelle im Buche, mjſto w knjze hledati, knihu rozwinauti.

Strany zdroje: II/61

Nächſt, superl. adv. wedlé; er ſaß zu nächſt bey mir, ſeděl hned wedlé mne; er wohnt hier nächſt, hned zde wedlé bydlj. 2) po; nächſt dir, po tobě; nächſt Gott, po Bohu; nächſt dem, po tom, mimo to. 3) onehdá; nächſt, als ich im Garten war, onehdá, když ſem byl w zahradě.

Strany zdroje: II/61

Nacht, f. pl. die Nächte, noc, nox; gute Nacht ſagen, dobrau noc dáti; bey der Nacht, w nocy; bey ſtockfinſterer Nacht, w ljté, čjré nocy; es wird Nacht, ſmrká ſe, ſſeřj ſe, ſaumrká ſe, připozdjwá ſe; bey anbrechender Nacht, na noc, k nocy; Tag und Nacht arbeiten, dnem y nocý, we dne w nocy pracowati; die Nacht hindurch, celau noc; Nachts, w nocy; zu Nachteſſen, wečeřeti.

Strany zdroje: II/62

Nachtſchläger, m. nočnjk, ſlawjk, který w nocy pěge.

Strany zdroje: II/63

Nadelknopf, m. hlawička ſſpendlikowá, v ſſpendljku.

Strany zdroje: II/63

Nagelzwang, m. boleſt od záděry v nehtu.

Strany zdroje: II/64

Nahme, m. gmě, gméno, nomen; wie iſt dein Nahme? gak ti řjkagj? ſage es ihm in meinen Nahmen, řekni mu to mým gménem; ſeinen Nahmen ändern, přezděti ſe; einen großen Nahmen haben, na ſlowo wzatu býti; im Nahmen Gottes des Vaters @, we gméno otce @; in Gottes Nahmen, s Pánem Bohem; einer gleiches Nahmens, gmenáček, gmenec, gmenowec, foem. gmenownice.

Strany zdroje: II/64

Napf, m. pl. Näpfe, okřjn; das Näpfchen, okřjnek; bey Jemanden ins Näpfchen treten, rozliti ſobě v něho poljwku.

Strany zdroje: II/65

Naſenknorpel, f. chruſtačka, chrupawka w noſe.

Strany zdroje: II/66, II/67

Nehmen, I. v. irr. a. ich nahm, nähme, genommen, nimm, bráti, wzýti, accipere; bey der Hand, za ruku; fig. bey dem Kopfe, za hlawu; beym Worte, za ſlowo; ſich viel heraus, mnoho ſobě oſobowati, oſmělowati ſe; Speiſe und Trank zu ſich, pokrmu a nápage nápoge požjwati; ich habe heute noch nichts zu mir genommen, dnes ſem doſawad nic negedl; etwas in Em 67 pfang, něco přigjti, přigmauti; etwas zu ſich, něco wzýti k ſobě, ſchowati; ſich Bedenkzeit, na rozmyſſlenau ſobě wzýti; einen Eid von Jemanden, přjſahu přigjti, přigmauti; ſich Zeit, na chwjli ſobě dáti; ſich Zeit zu etwas, vprázdniti ſe; einen Mann, Frau, za muže, za ženu wzýti, pogjti; in Beſitz, w něco ſe vwázati; fig. Flucht, vtecy, s waňkem ſe porati poraditi, prchnauti; den Weg wohin, ceſtau ſe někam bráti; Umweg, obegjti; für lieb, za wděk přigjti; ſich in Acht, na pozoru ſe mjti; ſeine Abſicht auf etwas, zřetel ſwůg na něco obrátiti; Anſtand, na rozpacých býti; etwas ſehr genau, něco přjliš ztuha bráti; er nahm das Wort, chopil ſe ſlowa; ſich albern dabey, hlaupě ſobě počjnati; zu Ohren, ſlyſſeti, zaſlechnauti; übel, za zlé pokládati ; Maßregeln, chopiti ſe proſtředků. II. v. n. Schaden nehmen, ſſkodu wzýti, ſobě vhoniti; es nimmt mich Wunder, diwjm ſe, obdiwugi ſe tomu, geſt mi to diwné; eine Wendung nehmen, obrátiti ſe.

Strany zdroje: II/68

Neu, adj. nowý, nowotný, novus; noch faſt ganz neu, zánownj; aufs neue, na nowo; von neuen, znowa, znowu; etwas neu machen, něco obnowiti; in einer Sache ſeyn, nowáčkem býti w něčem; etwas neues, friſches, nowina. adv. w nowě.

Strany zdroje: II/68

Neugebohren, adj. noworozený, w nowě narozený.

Strany zdroje: II/69

Neuverlobt, adj. w nowě zaſnaubený, choť.

Strany zdroje: II/69

Nicht, ne, non; subst. zu Nichte machen, w nic, w niweč obrátiti; mit Nichten, nikoli. 2) adv. ne, non; ich ſehe nicht, newidjm; nicht ein Mann, ani geden muž; er kann nicht einmal ſchreiben, nevmj ani pſáti; nicht einmal, ſondern oft, ne gednau, ale čaſto; gar nicht, nikoli; durchaus nicht, nikoliwěk; nicht mehr, nikdý wjce; nicht nur, ne gen; der Himmel wolle es nicht, vchoweyž Bůh! Iſt es nicht wahr? nenjliž prawda? iſt nicht, nenj, non est; wo nicht, geſtli, zdali ne; wie ſchlau ein alter Kaufmann nicht iſt, gakž chytrý geſt ſtarý kupec! wie matt bin ich nicht, gakž gſem mdlý.

Strany zdroje: II/69

Nichtig, adj. ničemný, inanis; null und nichtig machen, zničiti, zničemniti, w niweč obrátiti. adv. —ně.

Strany zdroje: II/69

Nichts, adv. nic, gen. ničeho, nihil; aus nichts wird nichts, z ničeho nenj nic; er glaubt nichts, ničemu newěřj; ich weiß von nichts, o ničem newjm; zu nichts werden, w niweč ſe obrátiti; mit nichts, s ničjm; nichts deſtoweniger, nicméně; es iſt nichts nütze, nenj na nic, nenj nic , k ničemu; er taugt nichts, neſtogj za nic, ani za balatku; er hat gar nichts, nemá, coby do oka padlo, ani ſtebla, ani práſſku, ani chlaupka, ani s auſta chleba; gar nichts, nic nicaucý.

Strany zdroje: I/54

Argwohn, m. podezřenj, zlé domněnj, ſuſpicio; Argwohn auf einen haben, někoho w podezřenj mjti, einen Argwohn wider jemanden faſſen, ſchöpfen, někoho w podezřenj wzýti.

Strany zdroje: I/54

Arm, m. plur. die Arme, rámě, rameno, ruka, lacertus, brachium. Aermchen, Aermlein, n. raménko, ramjnko, brachiolum. Armlos, adj. bezruký. Armvoll, náruč, f. náručj, n. auf den Armen tragen, na ramenau, na rukau, w náručj noſyti; den Arm brechen, ruku zlámati; Arm des Meeres, chobot, rameno, paže, zátoka; an einem Leuchter, parožky; an der Säge, @. ručka, držadlo. 2) moc, ſýla, mocnoſt, wláda.

Strany zdroje: II/73

Noth-, w nauzy, z nauze; die Nothlüge, lež z nauze. 2) w potřebě, z potřeby; der Nothdienſt, ſlužba w potřebě.

Strany zdroje: II/73

Nothhelfer, m. pomocnjk w nauzy. 2) Beym Seifenſieder, přjſſtelky.

Strany zdroje: II/73

Nothhülfe, f. pomoc w nauzy, z nauze, .

Strany zdroje: II/74

Nu, nu; in einem Nu, w okamženj.

Strany zdroje: II/74

Null, adv. null und nichtig machen, zmařiti, w niweč obrátiti.

Strany zdroje: II/74

Nummer, f. numero; eine gute Nummer bey Jemanden haben, dobře v někoho ſtáti.

Strany zdroje: II/75

Oben, adv. nahoře, nawrchu, ſwrchu, super; oben ſchwimmen, powrchu plowati, ſwrchu ſplýwati; oben (im Hauſe,) nahoře (w domě); von oben an bis unten aus, s hůry až dolů; von oben her, ſezhora, s hůry; ganz oben, neyweyš. 2) fig. a) weyš, wýſſe, ſwrchu; wie oben geſagt worden, gakž wýſſe, ſwrchu řečeno bylo. b) Oben an ſitzen, ſtehen, nahoře ſeděti, ſtáti. c) Oben drein, nadto, k tomu geſſtě; oben drein geben, nádawku k tomu dáti, naddati. d) Oben hin, ledabylo, halabala, na odbyt, na zdařboh, lecgaks, obiter; obenhin berühren, běžně podotknauti.

Strany zdroje: II/77

Obliegen, v. n. přemocy, ſwjtězyti. 2) na péči mjti. 3) pilnu býti, oddati ſe na něco, hleděti něčeho; den Wiſſenſchaften, vměnjm ſe oddáwati, w vměnjch ſe cwičiti. 4) přjſluſſeti; Dir liegt es ob, tobě to přináležj, přjſluſſj.

Strany zdroje: II/78

Octav, oktáw; in Octav, w oktáwu.

Strany zdroje: II/78

Oede, adj. puſtý, zpuſtlý, desertus; ein öder Ort, puſtina, puſtotina, puſté mj to; ein Feld öde liegen laſſe laſſen , pole nechati ladem, aulehlem; öde werden, zpuſtnauti; öde machen, zpuſtiti, w pauſſť obrátiti.

Strany zdroje: II/78

Ofenbank, lawice v kamen.

Strany zdroje: II/78

Ofenkachel, m. kachel do kamen, w kamnech.

Strany zdroje: II/78

Ofenröhre, f. trauba w kamnech.

Strany zdroje: II/78

Ofenthür, f. dwjřka v, do, kamen.

Strany zdroje: II/80

Ohne, I. praep. bez, sine; ohne ihn, bez něho; ohne mich, bezemne; ohne Zweifel, bez pochyby; ohne Urſache, bezewſſj přjčiny; ohne Unterlaß, bez přjtrži, bez přeſtánj; ohne Scherz, bez žertu; ohne dem, bez toho. 2) krom, kromě, leč, než, praeter; ich habe keinen Freund ohne dich, nemám přjtele, krom tebe; das darf Niemand eſſen, ohne die Prieſter, toho neſmj gjſti leč kněz; es war Niemand im Hauſe ohne ein kleines Kind, nebylo žádného w domě, než malé djtě. II. adv. Er that es ohne daß ich es wüßte, bez mého wědomj to včinil; ich habe alles gehört, ohne daß ich es gewollt hätte, wſſecko ſem ſlyſſel ač nerad; er ging fort, ohne ſich etwas merken zu laſſen, odeſſel, nedaw na ſobě nic znáti, vkradl ſe; ich that es, ohne zu wiſſen, warum, včinil ſem to newěda proč; die Raupen tödten ohne den Bäumen zu ſchaden, hauſenek pobiti bez vbljženj ſtromům.

Strany zdroje: II/80

Ohr, n. vcho, auris; dim. das Oehrchen, auſſko; der lange Ohren hat, vſſatý, vſſáč, vcháč; die Ohren klingen, w vſſjch znj. fig. hinter die Ohren ſchlagen, závſſek dáti; das Fell über die Ohren ziehen, odřjti, odřihoſtem býti; bis über die Ohren in Schulden ſtecken, až pod vſſi w dluzých wězeti; Jemanden bey den Ohren kriegen, za vſſi, za počeſy popadnauti; die Ohren hängen laſſen, vſſi ſchljpiti; die Ohren ſpitzen, vſſima ſtřihati, vſſj naſtawiti; daß die Ohren gällen, křičeti až vſſi brnj; in die Ohren blaſen, do vſſj napjſkati, nadýmati; zu Ohren kommen, doſlechnauti, naſlechnauti, zaſlechnauti; geneigtes Ohr leihen, laſkawého vcha propůgčiti, nakloniti, nachýliti; Alles war Ohr, každý naſtawil vſſj. 2) Im Buche, Eſelsohr, warhánky.

Strany zdroje: II/80, II/81

Ohr-, Ohren-, vſſnj; der Ohrgriebel, Ohrlöffel, vſſnj párádko, lžjčka; die Ohrenbeicht, ſaukrowná, do vcha, vſſnj zpowěd. 2) vſſitý; der Ohrenzeuge, vſſitý 81 ſwědek. 3) w vſſjch; das Ohrenſchmalz, hnůg w vſſjch.

Strany zdroje: II/81

Ohrenklingen, n. zněnj, hučenj w vſſjch.

Strany zdroje: II/81

Ohrenzwang, m. boleſt w vſſjch, otalgia.

Strany zdroje: II/81

Ohrläppchen, n. lalauſſek, lalauček v vcha.

Strany zdroje: II/81

Ohrmahl, n. znamenj na, w vchu.

Strany zdroje: II/82

Ordentlich, adj. řádný, pořádný, zpráwný; etwas ordentlich erzählen, něco pořádně powjdati, ein ordentlicher Mann, řádný, pořádný, zpráwný člowěk; der nichts von der Stelle läßt, vklidný. 2) náležitý, přjležitý, přjſluſſný, řádný; ordentliche Obrigkeit, přjležitá, řádná wrchnoſt. 3) oprawdowý, ſkutečný; ordentlicher Aufruhr, prawé, ſkutečné takměř zbauřenj; er hat uns ordentliche Grobheiten geſagt, on nám takměř ſkutečné nezdwořiloſti prawil. 4) obyčegný; in ordentlichen Fällen, w obyčegných přjpadnoſtech. adv. řádně, pořádně; ordentlich den dritten Tag, pokaždé třetj den, er wird ordentlich jung, takměř mládne.

Strany zdroje: II/82

Ordnen, v. a. řjditi, pořádati, zpořádati, w pořádek vweſti; die Soldaten zur Schlacht, wogſko zſſikowati, w ſſik zaſtawiti. 2) poraučeti, nařjditi, nařizowati. 3) zřjditi, vſtanowiti; Prieſter, kněžj zřjditi, vſtanowiti.

Strany zdroje: II/82

Ordnung, f. řád, pořád, pořádek, pořádnoſt, ordo; in Ordnung bringen, w pořádek vweſti; die Truppen in Ordnung ſtellen, wogſko vſſikowati; nach der Ordnung, po pořádku. 2) ſtřjda, classis; die Schüler der erſten Ordnung, ſſkolácy prwnj ſtřjdy.

Strany zdroje: II/82

Ortband, n. nákončj v poſſwy. 2) Am Flegel, ſwor, ſwůra, ſwornjk.

Strany zdroje: II/83

Ortſchick, n. přjčnj čili křjžowa křjžowá ſlug w hornických doljch.

Strany zdroje: I/55

Aſche, f. popel, cinis; glimmende Aſche, giſkrnatý, tljcý popel, peyř, pýřenj, sl. pýřeň, pýřenice, favilla. Zu Aſche werden, w popel ſe obrátiti.

Strany zdroje: II/84

Paarweiſe, adv. w páru, po páru, dwé a dwé.

Strany zdroje: II/85

Panzern, v. a. w brněnj, w pancýř, odjti, připrawiti, gepanzerter Soldat, wogák w brněnj, oděnec.

Strany zdroje: II/86

Partey, f. Partie, f. kus; Waaren in Parteyen verkaufen, zbožj w kuſech prodáwati. 2) ſtrana; die Jägerpartey, myſliwecká ſtrana. 3) im Kriegsweſen, wpád; ſtreifende Parteyen, wybjhagjcý. 4) ſtrana; die öſterreichiſche Partey, rakauſká ſtrana; Jemandes Partey nehmen, podlé někoho ſtáti, někoho ſe přidržeti.

Strany zdroje: I/56

Aeſchern, v. a. popel páliti, na popel ſpáliti, w popel obrátiti. 2) popeliti, popelem poſypati, zapopeliti. 3) s popelem močiti aneb wywařowati.

Strany zdroje: II/88

Peinlich, adj. trapliwý, přeboleſtný; ein peinlicher Tod, přeboleſtná ſmrt. 2) vtrpný; die peinliche Frage, vtrpný dotaz; das peinliche Gericht, vtrpné práwo. 3) přjkrý, přjkorný. adv. —ně, Jemanden peinlich anklagen, někomu na hrdlo ſtáti, někoho v hrdelnjho práwa žalowati.

Strany zdroje: I/56

Aſt, m. plur. Aeſte, wětew, ratoleſt, ( sl. haluz, f. konár, panoha,) ramus; Aeſtchen, Aeſtlein, n. wětwička, ( sl. panůžka, halauzka,) die Aeſte breiten ſich aus, wětwe ſe rozkládagj. 2) ſuk we dřewě, nodus; ein harter Aſt, twrdý ſuk; ein Brett voller Aeſte, ſukowaté prkno. Auf einen harten Aſt, gehört ein harter Keil, na twrdý ſuk twrdý kljn, na twrdoſſigného dubowec.

Strany zdroje: II/89, II/90

Pfahl, m. pl. die Pfähle, kůl, palus; einen Pfahl einſchlagen, kůl wrazyti, zatlaucy; fig. in meinen vier Pfählen, w mém domě, 90 pokogi. S. Weinpfahle, Schandpfahl, @ con. coll. die Pfähle, kolj; dim. das Pfählchen, koljk, kůlek.

Strany zdroje: II/90

Pfandherr, m. základnjk, záſtawnjk, w záſtawě mágjcý magjcý .

Strany zdroje: II/90

Pfannenſtiel, m. držadlo v pánwe. 2) mlynářiček, mlynářka, Porus Parus caudatus Kl.

Strany zdroje: II/93, II/94

Pflegen, 1. v. a. rec. opatrowati, hljdati, ſſetřiti, curare, ſeiner Geſundheit, ſwého zdrawj ſſetřiti; eines Kranken, nemocného opatrowati. 2) hleděti, howěti; ſeiner, ſobě howěti; der Wolluſt, rozkoſſe hleděti. 3) v. a. irr. ich pflog, gepflogen; Rathes mit Jemanden pflegen, radu s někým bráti; Unterhaltung pflegen, o něco rokowati; Freundſchaft mit jemanden, w přátelſtwj s někým býti; Umgang mit Jemanden, obcowati, zacházeti, obecenſtwj mjti, s někým; der Güte, dobroty vžjwati. 2 v. n. reg. mangelt im Böhm., und wird durch die frequent. Form ausgedruckt, ich pflege zu ſchlafen, zu ſagen, zu ſpielen, zu nehmen, zu ſpeiſen, zu fahren @ ſpáwám, řjkáwám, hráwám, bráwám, (gjdám), gjdáwám, gezdjwám @ Thue wie du pflegſt, čiň, gak činjwáš; wie es zu geſchehen pflegt, gákž gakž ſe ſtáwá, djwá, 94 přiházýwá; es pflegt dann zu regnen, pak prſſjwá.

Strany zdroje: II/95

Pfropfen, v. a. pěchowati, cpáti; gepfropft voll, gakby nacpal, nacpáno; ſich voll pfropfen nacpati ſe. 2) zatknauti, obtrudere. 3) ſſtěpowati, rohowati, wrubowati; inserere. in den Spalt pfropfen, ſſtěpowati w rozkal.

Strany zdroje: I/57

Auf, Partic. 1. Adv. von Jugend auf, z mládi, hned od mladoſti; von unten auf rädern, zeſpod nahoru, zdola kolem lámati; Berg auf gehen, nahoru, do wrchu, ( sl. hore wrchem,) gjti; auf und nieder, wzhůru, dolu, ( sl. hore dolu) ſurſum deorſum. 2. Conj. auf daß, aby, vt; auf daß nicht, aby ne, ne. 3. Interj. auf! auf! wzhůru! wzhůru! nu! nuže! Glück auf! dey Buh ſſtěſtj! mnoho ſſtěſtj! zdař Pán Buh! 4. Præp. cum Dat. na, po, w; auf dem Thurme, na wěži; auf der Erde, na zemi; auf dem Dache, auf der Gaſſe herum gehen, po ſtřeſſe, po vlicy choditi; auf dem Schloſſe, auf dem Dorfe wohnen, w zámku, we wſy bydleti; b) cum Accuſ. do, k, na; ku př. auf das Dorf, do wſy, auf den Berg, auf den Baum, na wrch, na ſtrom; auf die Stadt zu gehen, k měſtu gjti, reite auf das Dorf zu, geď ku wſy; auf einmal, pogednau, sl. naráz, zaráz. Někdy ſe to auf w naſſem gazyku nepřekládá; auf lateiniſch, griechiſch, latinſky, řecky, t. g. po latinſku, po řecku; auf den Hieb, Stich, ſečmo, bodmo, cæſim, punctim; auf das ſchönſte, beſte, co neykráſněgi, neylépe, auf das eheſte, co neydřjwe, čjm neyſpiſſe, auf der Stelle, y ned, hnedky. 2) cum verbis do, na, o, od, po, pro, roz, s, ſe, v, wy, z: Aufackern, doorati, naorati, poorati, rozorati, wyorati, zorati. Aufarbeiten, dodělati, dopracowati, oddělati, prodělati, rozdělati. Aufbacken, ſpécy, wypécy. Aufbahren, na máry položiti. Aufbauen, poſtawěti, vſtawěti, wyſtawěti.

Strany zdroje: II/97

Plattſtück, n. ſwrchnj ſtrana rámu v ſaukenjka.

Strany zdroje: II/97

Platzen, v. n. pleſkati; es regnet, daß es platzt, prſſj až pleſká. 2) praſkati; das Holz platzt im Feuer, dřjwj praſká w ohni; 3) a) bauchati; das Pulver platzt, prach bauchá. fig. pukati, praſkati; das Glas iſt geplatzt, ſklenice pukla; ſo viel eſſen daß man platzen möchte, tolik gjſti ažby pukl. b) Er platzte hin, ſo lang er war, meykl, praſſtil, hodil ſebau, gak ſſiroký tak dlauhý; mit etwas herausplatzen, něco wybleknauti, wypleſknauti, probleknauti.

Strany zdroje: II/98

Plotz, m. auf den Plotz kann es nicht ſchaffen, w hug to nemohu zkowati.

Strany zdroje: II/98

Pökelfleiſch, n. maſo naložené w láku.

Strany zdroje: II/98

Pökelhäring, m. w ſoli naložený ſlaneček.

Strany zdroje: II/99

Portal, n. brána ſtkwoſtná v chrámu neb domu.

Strany zdroje: II/101

Predigt, f. kázanj, Concio, eine Predigt halten, kázati; in die Predigt gehen, na kázanj gjti; unter der Predigt, w čas kázanj.

Strany zdroje: II/101

Preis, m. am Hemde, ljmec, dim. das Preischen, ljmeček. 2) Etwas Preis geben, něco opuſtiti; eine Stadt Preis geben, na měſto puſtiti, dáti měſto w wychwátěnj, preys; ſich den Laſtern Preis geben, oddati ſe neprawoſtem; ſeine Ehre Preis geben, čeſt ſwau wydati w ſſanc; ſich der Gefahr preis Preis geben, w nebezpečenſtwj ſe wydati, Es ging alles Preis, was da war, wſſe přiſſlo na dračku, co tam bylo. 3) odplata praemium. Einen Preis auf etwas ſetzen, odplatu na něco wyſaditi. 4) ſláwa, gloria. Gott ſey Ehre und Preis, Bohu buď čeſt a ſláwa. 5) cena, pretium. Der Preis ſteht, Waare ſteigt, fällt, zbožj zpadáwá; Preis-, odplatnj; die Preisſchrift, odplatnj ſpis.

Strany zdroje: II/104

Puppenſpiel, n. lautkowánj. 2) hra w tatrmánky.

Strany zdroje: II/105

Quellen, v. n. irr. du quillſt, ich quoll, ich quölle, gequollen, quill, prameniti ſe, preyſſtěti ſe, staturire scaturire . 2) plynauti, wyplýwati, promanare. 3) bobtěti, nabobtěti; die Erbſen quellen im Waſſer, hrách bobtj we wodě; das Holz iſt gequollen dřjwj nawlhlo. 2) v. a. reg. močiti; Erbſen quellen, hrách močiti, namáčeti. 2) hraditi, S. Stauen.

Strany zdroje: II/106

Quere, f. přjčka, in die Länge und in die Quere, gak ſſiroký tak dlauhý; nach der, in die Quere, na přjč. fig. Einem in die Quere kommen, někomu vdělati kličku, přigjti w přjč; es gehet mir alles der Quere, wſſe mi gde na opak.

Strany zdroje: II/106

Quetſche, f. tjſeň; in der Quetſche ſeyn, w tjſni, w chobotu býti.

Strany zdroje: II/107

Rad-, na kola; der Radarm, rameno w kole.

Strany zdroje: II/107

Radfelge, f. laukoť w kole.

Strany zdroje: II/107

Radnagel, m. hřeb w kole.

Strany zdroje: II/107

Rahmbaum, m. wěſſadlo w komjně.

Strany zdroje: II/108

Rang, m. pořadj; im zweyten Range der Logen, w druhém pořadj ložj. 2) řada; Ein Schiff vom erſten Range, lodj prwnj řady. 3) fig. ſtaw, důſtogenſtwj, mjſto; Ein Mann vom hohen Range, muž wyſokého ſtawu; den erſten Rang haben, prwnj mjſto mjti; ein Mädchen ohne Vermögen und Rang, děwče bez bohatſtwj a (zweyſſenoſti ? ) Jemanden den Rang geben, někomu předek dáti; den Rang ablaufen, někoho předčiti.

Strany zdroje: II/108, II/109

Ranzen, I. v. n. hmožditi ſe; im Bette herum, w poſteli ſe hmožditi. 2) roztahowati ſe, se extendere. 3) běhati ſe, 109 honiti ſe, peleſſiti ſe; von Schweinen, baukati ſe, chrauti ſe. II. v. a. hmožditi; das Bett zu Schanden, poſtel zhmožditi, zchrauniti.

Strany zdroje: II/110

Rathsmeiſter, m. přednj radnj, neypředněgſſj w radě.

Strany zdroje: I/60

Aufgehen, v. n. powſtáwati, wſtupowati, wyſtupowati, ſurſum ferri, im Rauche, w dýmě ſe rozplinauti. 2) wycházeti, wygjti, wzcházeti, wzgjti, wznikati, wzniknauti, exoriri; der Teig geht auf, těſto kyne, kyſá, kyſſe; 3) otewřjti ſe, aperiri; es gehen mir die Augen auf, oči ſe mi otwjragj, t. g. lépe porozumjwám; das Eis, led ſe pauſſtj, rozpauſſtj, led tage; das Wetter, geſt gih, gihne, odtepljwá ſe, tage; das Geſchwür, die Wunde ging auf, wřed ſe propukl, rána ſe otewřela, zgitřila; Knoten ging auf, vzel ſe rozwázal; die Naht, ſſew ſe rozpáral; von Blüthen und Knoſpen, pučiti ſe, pupeněti, rozwjgeti ſe, rozkwetati, wyrážeti. 4) pocházeti, pogjti, ſcházeti, ſgjti, wycházeti, wygjti, t. g. mizeti, pomjgeti, tráwiti ſe, vtráceti ſe, abſumi, conſumi; er läßt viel Geld aufgehen, mnoho peněz vtrácý, wydáwá; es geht gerade auf, práwě pogde, wygde, nezůſtane nic.

Strany zdroje: II/111

Rauch, m. kauř, deym, fumus; einen Rauch geben, kauřiti; Fleiſch in den Rauch hängen, maſo vduti vditi , do komjna zawěſyti; im Rauche aufgehen, obrátiti ſe w kauř; nach Rauch ſchmecken, ſmudnauti, přiſſtjrati ſe; ſmudlým býti.

Strany zdroje: II/111

Rauchen, v. n. kauřiti ſe; der Kopf raucht ihm. a) hlawa ſe mu kauřj. b) kauřj ſe mu z huby, mentitur; es raucht in der Stube, w ſwětnicy ſe kauřj. 2) v. a. kauřiti, fumigare; Tobak rauchen, tabák kauřiti.

Strany zdroje: II/111

Rauchhuhn, n. deſátkowá ſlepice w Saſých.

Strany zdroje: II/112

Räumen, v. a. kliditi, zkliditi; aus dem Wege, z ceſty zkliditi; ein Zimmer, vkljzeti. 2) odkliditi, připrawiti; ein Haus für Jemanden räumen, dům pro někoho připrawiti. 3) cýditi; einen Brunen, ſtudni. 4) die Welt räumen, z ſwěta vgjti, ſwět opuſtiti. 5) Ein Zimmer, ſwětnicy; ein Land, ze země prchnauti, wyſtěhowati ſe. 6) Ein Feld im Kriege räumen, pole we wogně opuſtiti, zanechati.

Strany zdroje: II/113

Receß, m. porownánj. , reſſt, im Receſſe ſeyn, w reſſtu býti.

Strany zdroje: II/113

Rechenfehler, m. chyba w počtu.

Strany zdroje: II/114

Rechnungsfehler, m. chyba w aučtech.

Strany zdroje: II/114

Recht, I. adv. dobře; das Kleid iſt mir recht, ſſaty gſau mi dobře; in alle Sättel recht ſeyn, ke wſſemu ſe hoditi. 2) Mir iſt nich recht, nenj mi dobře; einen Ohnmächtigen zu recht bringen, omdleného wzkřjſyti. Sie kommen mir eben recht, práwě mi dobře přicházegj; Recht ſo! dobře tak! 3) Wo mir recht iſt, nemeyljmli ſe; recht urtheilen, ſehen, leſen, dobře, práwě ſauditi, widěti, čjſti. 4) a) práwě; recht in die Mitte, práwě do prostředka; ich warte recht mit Ungeduld, čekám s welikau netrpěliwoſtj; b) gak náležj; recht, wie ſichs gehört, gak náležj; ich weiß es ſelbſt nicht recht, ſám to gak náležj newjm; ich weiß mich nicht recht in ſie zu finden, nevmjm gim gak náležj wyhowěti; c) welmi, hodně; er iſt recht reich, geſt bohatý na mjſto. Ich habe recht viele Urſachen dazu, welmi mnoho přjčin mám k tomu; wir haben recht gelacht, hodně ſme ſe naſmáli; das kommt uns recht zu Statten, dobře ſe nám to hodj. Ich bin ihm recht herzlich Gut, welmi ſem naň laſkaw; recht ſehr ſchön, welmi pěkně; ich habe ſie ja recht lange nicht geſehen, welmi dáwno ſem gich newiděl; es iſt recht kalt, geſt tuze, welmi zyma; recht gern, welmi rád. 5) Wenn ich es recht bedenke, rozwážjmli to dobře; das iſt recht, dobře; gehe ich recht, gduli dobře? 6) Thue recht, ſcheue Niemand, čiň dobře (práwě) neſſtiť ſe žádného; was recht und billig iſt, co geſt prawého a ſluſſného. II. adj. prawý, rectus; der rechte Winkel, prawý vhel; die rechte Hand, prawá ruka, prawice, dextra; ſich rechter Hand wenden, na prawo ſe dáti; es liegt rechter Hand, na prawo ležj; Jemanden die rechte Hand laſſen, předek, prawau ruku dáti. Die Rechte, prawice, dextra; der rechte Glaube, prawá wjra, vera fides; der rechte Vater, prawý otec, legitimus pater; die rechte Seite des Tuches, ljc ſukna; rechte Prügel, notný weypraſk; das iſt ein rechter Narr, geſt prawý blázen; du biſt mir auch der rechte, tys mi ten prawý; wir haben was Rechtes gelacht, hodně ſme ſe naſmáli; er hat was Rechtes gelernt, něčemu hodnému ſe naučil; zur rechter Zeit kommen, w prawý čas přigjti; iſt es etwas Rechtes? geliž co do toho? Wird denn ihnen die Haube recht ſeyn? budeli pak gim ten čepec doſt? 2) ſprawedliwý; rechte Wage, ſprawedliwá wáha.

Strany zdroje: II/114, II/115

Recht, n. dobře; ſie haben Recht, dobře 115 máte; einem Recht geben, ſwědčiti, poſwědčiti, za prawdu, za prawé dáti. 2) práwo; jus; ſein recht vergeben, práwo zadati; von Rechts wegen, podlé práwa; mit allem Rechte, wſſjm práwem; den Weg Rechtens ergreifen, na práwnj ceſtu ſe dáti, gjti; Jemanden ſein Recht wiederfahren laſſen, s někým dlé práwa nakládati; Recht verſchaffen, k práwu dopomocy; Recht behalten, podržeti práwo; Inhalt Rechtens, pořádkem práwa; das Einſtandrecht, práwo w trhy wkročowánj, jus praelationis.

Strany zdroje: II/115

Rechts, adv. w prawo, na prawo; ad dextram; der rechts iſt, prawák; foem. prawačka; der rechts und links iſt, obogetnjk; rechts um, po prawé ſtraně.

Strany zdroje: II/115

Rechtsgelehrt, adj. w práwjch zběhlý; ein Rechtsgelehrter, w práwjch zběhlý, práwnjk.

Strany zdroje: II/115

Rechtsverſtändig, adj. w práwjch zběhlý.

Strany zdroje: II/117

Regiments-, v reġementu, plukownj; der Regiments-Tambour, plukownj bubenjk, reġementstambor.

Strany zdroje: I/61

Aufheben, v. a. pozdwjhnauti, wyzdwjhnauti, zdwjhnauti, adtollere, levare; die Hände, ruce ſpjnati; 2) ſchowati, ſebrati, vložiti, condere, reponere. 3) gjti, ( sl. gati), polapiti, zagjti, capere. 4) odſtraniti, wyzdwjhnauti, zhladiti, zruſſiti, konec něčemu včiniti, abolere, tollere; das hebt ſich von ſelbſt auf, to ſamo padne, pomine. Aufgeſchoben iſt nicht aufgehoben, co ſe wleče nevteče, prov. 5) einen Bruch, zlomek w počtu zmenſſiti. 6) ſich aufheben, pozdwihowati ſe, wypjnati ſe, iactare ſe.

Strany zdroje: II/117

Rehbaum, m. hřjdel v hornjků.

Strany zdroje: II/119

Reihe, f. řada, pořadj, pořád, řad, ordo, series; eine R. Zähne, řada zubů; die Schindeln am Dache, ſſár; b) die Soldaten in eine Reihe ſtellen, wogáky do řady poſtawiti; das Glas gehet in der R. herum, ſklenice gde po pořádku, po řadě kolem, okolo; die Häuſer ſtehen in einer Reihe, domy ſtogj w gednom pořadj; die R. iſt an mir, na mně geſt řad; nach der R. ſtehen, řadau ſtáti; die Reihe der Fürſten, poſlaupnoſt knjžat.

Strany zdroje: II/120

Reißaus, n. Reißaus nehmen, s waňkau ſe poraditi, paty vkázati, w nohy ſe dáti.

Strany zdroje: II/120, II/121

Reißen, v. irr. du reißeſt, ich riß, geriſſen, reiß; I. v. n. trhati ſe, rumpi; přetrhnauti ſe, wytrhnauti ſe; ein Faden, ein Band, ein Strick reißen, nit, tkanice, prowazy ſe trhagj, ſe přetrhnau. 2) pukati ſe; der Erdboden reißt vor Hitze, země ſe horkem puká; das Eis reißt, led ſe puká, láme, tře; die Tenne iſt geriſſen, mlat ſe rozpukal. 3) Ein reißender Strom, prudký praud; die Waare gehet reißend ab, zbožj gde gako na dračku. 4) Der Wind reißt, wjtr bauřj. 5) fig. das Reißen in den Gliedern, lámánj w audech; im Leibe, žřenj, vgjmánj, trhánj; die reißende Gicht, lámawá dna. II. v. a. trhati, přetrhnauti, roztrhnauti; einen Faden, nit přetrhnauti; in Stücke reißen, na kuſy roztrhati; ſich an einen Nagel reißen, o hře 121 bjk ſe vſſkrábnauti; Federn reißen, peřj dráti; geriſſene Federn, drané peřj. 2) Holz reißen, dřjwj trhati; geriſſene Latten, trhané lati, trhanice. 3) Einen Ochſen, einen Hengſten, beyka, hřebce kleſtiti, řezati; Karpfen, kapra trhati. 4) reyſowati; Reißen lernen, včiti ſe reyſowati. 5) Etwas aus der Hand, das Kind aus den Armen, něco z ruky, djtě z rukau wydřjti; den Hut vom Kopfe, den Rock vom Leibe, klobauk s hlawy, kabát s těla ſtrhnauti; ich möchte mir die Haare aus dem Kopfe reißen, oberwal bych ſe; der Wind reißt die Ziegel von den Dächern, wjtr trhá cyhly ſe ſtřech; Jemanden niederreißen, někoho porazyti; reißende Thiere, drawá zwjřata; um etwas ſich reißen, o něco ſe dráti; etwas an ſich reißen, něco chwatiti; ſeine Leidenſchaft reißt ihn dahin, geho náružiwoſt ho k tomu neſe, pudj. 6) Poſſen reißen, kudrlinky, fraſſky, ſſaſſky prowozowati, ſſibřinkowati, laſſkowati, ſſaſſkowati; Zoten, oplzle mluwiti.

Strany zdroje: II/122

Religions-, náboženſtwj; der Religions-Eifer, horliwoſt w náboženſtwj; der R. fond, základ, důchod náboženſtwj, die Religions-Freyheit, ſwoboda w náboženſtwj.

Strany zdroje: II/122

Religions-Zwang, m. nátiſk w náboženſtwj.

Strany zdroje: II/123

Reſt, m. oſtatek, zbytek, residuum; vom Tuche, zbytek ſukna dim. 2) reſt, záwada; im Reſt bleiben, w reſtu, zpátky zůſtati. 3) fig. Jemanden den Reſt geben, někoho dorazyti, dotrhnauti, dodati.

Strany zdroje: II/123

Reſten, Reſtiren, v. n. zpátky, w reſtu býti.

Strany zdroje: II/124

Richten, v. a. ſtrogiti, přjmiti, rychtowati. 2) Sich in die Höhe, wztýčiti ſe, wzpřjmiti ſe, wzhůru ſe poſtawiti; ein Gebäude, zdwjhati. 3) zprawiti, rozprawiti; die Haare, wlaſy. 4) připrawiti; zum Eſſen, k gjdlu přiſtrogiti. 5) Ins Werk, w ſkutek vweſti; Jemanden zu Grunde, někoho zkazyti, w zkázu, na mizynu vweſti; nichts richten, nic nepořjditi, neſweſti. 6) Seinen Weg wohin, ceſtau ſe někam obrátiti; die Augen auf etwas, oči na něco obrátiti; eine Uhr, hodiny zprawiti; fig. ſeinen Sinn auf etwas, myſl ſwau na něco obrátiti. 7) zprawowati; ſeine Reden nach den Zuhörern richten, řeč ſwau dle poſluchačů naſtrogiti, ſich nach einer Perſon, podlé někoho ſe řjditi, zprawowati. 4) 8) třepati, přetřepáwati, přeſauditi, ſauditi, judicare; Ich richte niemanden, neſaudjm nikoho. 9) Einen Prozeß, při ſauditi, vſudek o při wyneſti, mjřiti, ſmjřiti, porownati. 10) mit dem Schwerte, odprawiti mečem; mit dem Strange, oběſyti; mit dem Rade, kolem odprawiti, lámati. 11) Ein Bein richten, nohu naprawiti, narownati.

Strany zdroje: II/124

Richtig, adj. přjmý rectus. 2) náležitý, prawý; richtiges Maß, naležitá mjra; die Uhr geht richtig, hodiny gdau dobře; richtig bezahlen, řádně platiti; ein richtiger Bezahler, řádný ſplátce; er iſt in allem richtig, we wſſem geſt práw, die Summe iſt richtig, ſumma geſt prawá, dobře. 3) Alles in richtige Ordnung bringen, wſſecko w dokonalý pořádek vweſti; alles iſt richtig, wſſecko geſt zpraweno, ſpořádáno, dobře; etwas richtig machen, něco zprawiti; der Brief iſt richtig beſtellt, pſanj geſt náležitě odewzdáno, dodáno; richtig werden, ſprawiti ſe. 4) Es iſt hier nicht richtig, zde nenj bezpečno, zde ſtraſſj; nicht richtig in Kopfe ſeyn, neměti wſſech doma, pohromadě, někomu fučeti, ſrſſeti w kotrbě. 5) prawý; richtig ſchreiben, práwě pſáti; richtig denken, práwě ſmeyſſleti; richtig! dobře! ba práwě! 2) 6) adv. přjmo; náležitě, práwě. 7) giſtě; das habe ich richtig vergeſſen, to gſem giſtě zapomněl.

Strany zdroje: II/124, II/125

Richtigkeit, f. náležitoſt, prawoſt. 2) pořádnoſt; Rechnungen in Richtigkeit bringen, aučty w pořádnoſt vweſti, zpořádati; etwas in Richtigkeit bringen, něco zpořádati, zaprawiti; zur Richtigkeit kommen, k pořádnoſti přigjti. 3) Die Rich 125 tigkeit einer Uhr, prawoſt, dobrozřjzenoſt hodin. 4) prawoſt; die R. der Schreibart, prawoſt způſobu pſánj; die R. der Schuld, zaprawenoſt dluhu. 5) Dies hat ſeine R., to má ſwé mjſto; an der Richt. zweifeln, na giſtotě, oprawdowoſti pochybowati.

Strany zdroje: II/127

Ringuhr, f. hodinky w prſtenu.

Strany zdroje: II/128

Rock, m. kabát sl. župice, thorax. 2) v ženſkých, ſukně; S. Ueberrock, Unterrock, dim. das Röckchen, kabátek, ſuknička.

Strany zdroje: II/129

Rollen, v. n. ſeyn, rachotiti, chřeſtěti; der Wagen, wůz; der Donner, hrom. 2) kutáleti ſe, kauleti ſe, hrnauti ſe, volvi, devolvi. 3) ſypati ſe; die Erde von dem Berge, země s wrchu. 4) eine Thräne über die Wangen hinab, ſlze po ljcy. 5) točiti ſe; die Augen im Kopfe umher, oči w hlawě. 6) těkati; auf den Gaſſen herum, po vlicech těkati. II. v. a. kotáleti, kauleti, volvere. 2) wáleti; der Strom, die Wogen, praud, wlny; den Teig, těſto. 3) točiti; die Augen im Kopfe herum, oči w hlawě. 4) mandlowati; die Wäſche prádlo. 5) žeybrowati; Getreide, obilj. 6) prohazowati; die Erde, zemi. 7) kadeřiti; die Haare, wlaſy. 8) winauti, ſwinauti, ſwinowati; ein Blatt Papier, liſt papjru.

Strany zdroje: II/129

Rollen-, w ruljch; der Rollentobak, tabák w ruljch.

Strany zdroje: II/130

Röſten, v. a. das Getreide, obilj na roſe zgadrněti nechati. 2) Den Flachs, Hanf, im Waſſer, (wäſſern) močiti; auf der Wieſe (rötzen) roſyti; der Flachs iſt genug geröſtet, len geſt doſti vmočen, vroſſen; gerößter Flachs, roſowý len; gewäſſerter, wodowý len. 3) ſmažiti; Brot in Butter, chléb w máſle. 4) pražiti; Kaffee, kafé. 5) ſuſſiti; Brod, chléb topynku; geröſtetes Brod, topynka.

Strany zdroje: II/133

Rückenmarkt, m. čjžek w páteři.

Strany zdroje: I/63

Aufliegen, v. n. na něčem ležeti, naléhati, přiléhati, incumbere rei. 2) polehowati, powalowati ſe. 3) ſich, proležeti ſe, odležeti ſe w nemocy.

Strany zdroje: II/133, II/134

Ruf, m. ſſkralaup, ſtrup. 2) zawolánj; ich höre einen Ruf, ſlyſſjm, kdoſy zawolal. 3) fig. hlas; der Ruf der Natur, hlas přirozenj. 4) powěſt; es gehet ein Ruf, gde powěſt, powjdá ſe; guter böſer Ruf, 134 dobrá zlá powěſt; in üblen Ruf bringen, rozkřičeti; im guten Rufe ſeyn, w dobré býti powěſti; in Ruf kommen, do powěſti přigjti; er kommt in Ruf, béře ſe na slowo; der Ruf hat ſich verbreitet, powěſt ſe rozhláſyla, rozneſla; der im guten Rufe ſteht, dobropowěſtný; im üblen, zlopowěſtný, nařčený. 5) der Lockvogel, wolawec.

Strany zdroje: II/134

Rügen, v. a. dotknauti; der obengerügte, ſwrchu prawený, dotčený. 2) w lehkoſt, w zlau powěſt vweſti. 3) vdati, žalowati. 4) wyteykati, předhazowati. 5) pokutowati.

Strany zdroje: II/134

Ruhe, f. odpočinutj, pokog; er hat keine Ruhe, nemá pokoge, mor. omženj; gieb Ruhe, deg pokog; ſich in Ruhe begeben, na pokog, na odpočinutj ſe dáti; keine Ruhe laſſen, geben, nedati oddechu, mor. odpěku , pokoge; laß mich in Ruhe, deg mi pokog, nech mne na pokogi, s pokogem; die Ruhe des Gewiſſens, ſpokogenoſt ſwědomj. 2) keine Ruhe haben, nemocy ſpáti; ſich zur Ruhe begeben, legen, gjti ſpat, na odpočinutj ſe odebrati, vkliditi ſe, Mittagsruhe halten, polednjčka vžjwati; die Ruhe mitnehmen, ſpánj odneſti. 3) In ſeine Ruhe eingehen, na pokog odegjti, w pánu vſnauti; zur Ruhe bringen, počeſtně pochowati.

Strany zdroje: II/134

Ruheſaat, f. oſenj w přjlohu.

Strany zdroje: II/136

Rumpfloch, n. djro djra v maučnice, v truhljku we mleyně.

Strany zdroje: II/136

Rundſtoß, m. okrauhlina (v kowáře).

Strany zdroje: II/136

Rüſtbaum, m. ſlaup v leſſenj.

Strany zdroje: II/136

Rüſte, f. pařez, ſſpalek v vhljřů.

Strany zdroje: II/137

Rüſtung, f. chyſtánj, ſtrogenj, ozbrogowánj. 2) oděnj, zbrog, ol. haw; in voller Rüſtung, w auplném oděnj. 3) leſſenj.

Strany zdroje: II/137

Ruthe, f. ſtežeň w ſtohu, am Brunen, bidlo v řeřábu. 2) der Schmide, ožeh. 3) An der Brücke, moſtnice. 4) Am Rade, ſſjn. 5) Am Dreſchflegel, cepowka, držadlj. 6) prut, mor. hubowina, virga; die Angelruthe, prut (od vdice); 7) hůl; die Ruthe Arons, hůl Aronowa. 8) metla; die Ruthe geben, mit der Ruthe ſtreichen, metlau mrſkati; ſſlehati, ſſwjhati, wyſſwihati; den Kindern, pardus dáti. 9) Der Thiere, prut, oháňka. Der Menſchen, konec. dim. das Rütchen, prautek; metlička.

Strany zdroje: II/138

Säbelklinge, f. hlaweň v ſſawle, ſſawlowá.

Strany zdroje: II/138

Sache, f. pře, rozepře, causa, lis. 2) wěc, res; dim. das Sächlein, Sächelchen, wjcka; unverrichteter Sache, abziehen müſſen, s nepořjzenau odegjti; ſeiner Sache gewiß ſeyn, něčjm ſobě giſt býti; mit Jemanden gemeine Sache machen, w ſpolku, za gedno býti s někým; das iſt deine Sache, to ſe tebe týká; das gehört nicht zur Sache, o to nenj péče, to ſem nepřináležj; das iſt ſeine Sache nicht, k tomu on nenj, ſe nehodj; das iſt meine Sache nicht, do toho mi nic nenj. 3) Seine Sachen verrichten, na ſtranu gjti.

Strany zdroje: II/138

Sack-, v pytle; das Sackband, auwazek v pytle, motauz.

Strany zdroje: II/139

Sägegatter, n. rámec v pilky.

Strany zdroje: II/143

Sattelknopf, m. přednj wrch ſedla, knofljk v ſedla.

Strany zdroje: II/143

Sattelriegel, m. zhlawj v ſedla.

Strany zdroje: II/143

Satteltaſche, f. wiſák, wak v ſedla.

Strany zdroje: II/145

Sauerort, m. přjčina (w vtorech w djži), zátěſtek.

Strany zdroje: II/145

Saugen, v. n. irr. ich ſog, ich ſöge, geſogen, prſů sſáti, cucati, duřmati, sugere; požjwati; ſaugend, cucawý, sſawý, duřmawý, cycawý, ſtark ſaugen, drcholiti. 2) pjti; der Schwamm ſaugt das Waſſer in ſich, hauba pige, táhne wodu w ſebe; ein ſaugendes Kind, sſawec, sſáč.

Strany zdroje: I/64

Aufreiber, m. poſſkrabák, ſſkrabák v pekařů.

Strany zdroje: II/147

Sauſen, v. n. fičeti, hučeti, ſſuměti, sonare, fremere; in den Ohren, ſſuměti, znjti w vſſjch, tinnire.

Strany zdroje: II/147

Schach, m. ſſach, ſſachowá hra; Schach ſpielen, hráti w ſſachy.

Strany zdroje: II/147

Schachſpiel, n. ſſachy, ſſach, hra w ſſachy.

Strany zdroje: II/148

Schafbrallen, m. chuchel, chuchwalec we wlně.

Strany zdroje: I/65

Aufruhr, m. bauře, bauřka, odbog, pozdwjženj, rozbrog w lidu, ſeditio. 2) ſylné hnutj, hýbánj, pohnutj, motus.

Strany zdroje: II/154

Schauer, m. diwák, prorok, widaucý, zákampj; im Schauer ſtehen, w zákampj ſtáti, býti. 2) kolna. 3) krupobitj, grando. 4) hrůza, mráz, horror; es läuft mir ein Schauer über die Haut, hrůza mne pogjmá, obcházý.

Strany zdroje: II/154

Schaumen, v. n. pěniti ſe, spumare; er ſchäumte vor Wuth, pěna mu ſtála v huby od zloſti, zloſtj ſlintal; das Meer ſchäumet, moře ſe pěnj; zu Schaum werden, zpěněti; Geifer ſchäumen, ſlintati. 2) v. a. b) opěniti, oſſumowati, opěňowati.

Strany zdroje: II/155

Scheibenhonig, m. ſtred, med w plaſtech.

Strany zdroje: II/157

Schenkelknochen, m. hnát w ſtehně.

Strany zdroje: II/159

Scherwenzel, m. čerwenc w ſtraſſáku.

Strany zdroje: II/159

Scheu, f. plachoſt, ſſtjtěnj; consternatio. 2) oſſkliwoſt; Scheu gegen etwas tragen, něco w oſſkliwoſti mjti, něčeho ſe ſſtjtiti. 3) oſteychawoſt, ſtud; pudor. 4) bázeň.

Strany zdroje: II/159

Scheuleder, n. klapka v oka.

Strany zdroje: II/160

Schieben, v. irr. ich ſchob, habe geſchoben, du ſchiebe. I. v. act. ſtrčiti, ſtrkati, trudere; ſchieb den Tiſch an die Wand, pomkni ſtolem ke zdi, poſtrčiti, poſtrkáwati, poſtrč. 2) ſázeti; Brod in den Ofen ſchieben, chléb do pecy ſázeti. 3) odkládati, differe; etwas auf die lange Bank ſchieben, něco na dlauhé lokte odkládati. 4) kláſti, rozkládati; die Schuld auf Jemanden ſchieben, ſich ſchieben, winu rozkládati, ſčjtati, cpáti, kláſti na někoho, culpam conferre in aliquem; einem etwas in das Gewiſſen na ſwědomj kláſti. 5) hráti) ; die Kegel ſchieben, w kuželky hráti, conis ludere. II. v. neut. wrhnauti, házeti; das Thier ſchiebt Zähne, howado wrhne, lauſſtj, zaluſkuge. 2) wzcházeti; die Pflanze hat gut geſchoben, bylina, zroſtlina dobře wzeſſla, wzroſtla. 3) Im gehen ſchieben, ſſaupati.

Strany zdroje: II/162

Schießer, m. wrcholka (we walſſe.)

Strany zdroje: II/162

Schiffjauche, f. ſtok ſmrduté wody w lodj.

Strany zdroje: II/165

Schlaf, m. pl. die Schläfe, ſpánek, židowiny, ſkráně tempus. 2) pl. caret. ſpanj, somnus; im Schlafe, weſpěčky, we ſpanj, im erſten Schlafe, w prwoſpj, w prwnjm vſnutj; in den Schlaf bringen, vſpati; ein Kind, vſpinkati, vhagati, sopire; aus dem Schl. wecken, probuditi ze ſpanj; vom Schl. erwachen, procýtnauti, probuditi ſe, probrati ſe ze ſpanj; der Schl. kommt ihm an, ſpanj ho napadá; nicht in den Schl. kommen können, nemocy vſnauti; recht in den Schlaf kommen, ro eſpati ſe; voll Schlafes, rozeſpálý, semisomnus. 3) Eines Gliedes, zdřewěněnj, ztrnutj, torpos torpor ; dim. das Schläfchen, ſpáneček. 4) ſpanjčko; ein Schläfchen machen, poſpati.

Strany zdroje: II/165

Schlafen, v. n. irr. du ſchläfſt, ich ſchlief, geſchlafen, ſchlafe, ſpáti, dormire; von Kindern, hagati, ſpinkati; bis in den hellen Morgen, až do bjlého dne ſpáti; ſchlafen gehen, gjti ſpat; Jemanden ſchlafend finden, nagjti někoho, an ſpj, we ſpanj. 2) Bey einem Weibsbild, s ženſkau ſpáti, ležeti. 3) brněti, koprněti, torpere.

Strany zdroje: I/66, I/67

Aufſetzen, 1. v. a. poſtawiti, ſtawěti, kláſti, nakláſti, položiti, naſázeti, poſaditi, ſázeti; den Hut, klobauk na hlawu dáti. die Haube der Braut, die Braut, očepiti, zawigeti. 2) ſich aufſetzen, poſaditi ſe; ſich wider Jemanden, poſtawiti ſe proti někomu. 3) Gut und Blut, gměnj y žiwot wſaditi, wynaložiti. 4) ſeinen Kopf aufſetzen, něco ſobě do hlawy zawzýti, ſwéwolným býti. 5) oklamati, oſſiditi, ſwéſti. 6) ſepſati, w ſpis vwéſti. 2. v. n. der Hirſch ſetzt auf, gelen doſtáwá nowé 67 rohy. 2) das Pferd ſetzt auf, kůň ſe ſmyſſil, má myš, geſſtěra, ſ. Koppen.

Strany zdroje: II/166, II/167

Schlagen, v. irr. du ſchlägſt, ich ſchlug, geſchlagen, ſchlage, I. v. n. A. bin geſchlagen, vdeřiti; hinſchlagen, meyknauti, mrſſtiti, praſſtiti ſebau. b) das Waſſer ſchlug ihm über den Kopf zuſammen, woda ſe nad njm zawřela; die Flamme ſchlägt in die Höhe, plamen wyrážj wzhůru, plápolá; der Wind ſchlägt in die Segel, wjtr ſe obrážj o plachty, pere do plachet. c) den ganzen geſchlagenen Tag, celý Božj den. d) die Dinte ſchlägt durch, papjr prorážj, proſkakuge. e) der Baum ſchlaget aus, ſtrom pučj, raſſj ſe. f) das Bier ſchlägt um, piwo ſe zwrhá; die Arzeney ſchlägt an, ljk proſpjwá, činj dobrý aučinek, ſwědčj. g) das Korn ſchlagt in die Höhe, žjtu přirážj, přiſkakuge; die Sache iſt fehl geſchlagen, chybilo, ſklaplo, zmehlo (mu); aus der Art ſchlagen, zwrcy ſe; dieß ſchlagt nicht in mein Fach, to mně nepřináležj; der Dampf iſt mir auf die Bruſt geſchlagen, pára mi padla na prſa; der Froſt ſchlägt in die Glie 167 der, zyma mne lauſſtj; es iſt ein Fieber dazu geſchlagen, přirazyla ſe k tomu nátcha. B. habe geſchlagen; a) der Donner ſchlägt in ein Haus, hrom bige do domu; mit den Händen herumſchlagen, rukama ſe oháněti; herumſchlagen wie in der Fallſucht, házeti ſebau, lomcowati ſebau. b) die Nachtigall, der Fink ſchlägt, ſlawjk, zeba (pěnkawa) tluče. c) die Hunde ſchlagen, pſy ſſtěkagj; die Wellen ſchlagen an das Schiff, wlny ſe obrážegj o lodj. d) fig. tlaucy, bjti; die Uhr ſchlägt, hodiny bigj; es hat ſechs geſchlagen, obilo ſſeſt; das Herz, der Puls ſchlägt, ſrdce, puls bige, tluče; Wurzeln, vgjti ſe, vgmauti ſe, wkořeniti ſe; das Gewiſſen ſchlägt ihm, ſwědomj ho hněte; in ſich ſchlagen, do ſebe gjti. II. v. a. tlaucy, bjti; an die Thür, na dwéře tlaucy, ſtark, třjſkati; die Hände über den Kopf zuſammen, rukama lomiti; die Hände in einander, ruce založiti; ſich in die Bruſt, w prſy ſe bjti; an die Glocke, vdeřiti na zwon; in Stücke, roztlaucy na kuſy; dünn, na tenko; klein, na drobno roztlaucy; etwas zu Boden, porazyti; o zem mrſſtiti; daß man das Bewuſtſeyn verliert, omráčiti; einen Schuh über den Leiſten, ſtřewjc na kopyto narazyti; einem etwas aus der Hand, někomu něco z ruky wyrazyti; den Tact, takt dáwati; die Uhr ſchlägt die Stunden, hodiny bigj hodiny; Holz, a) dřjwj porážeti; b) látra dělati; Feuer, křeſati, rozkřeſati; Geld, penjze bjti; Münze, mincy zarazyti, bjti; Gold, zlato rozkowati, ans Kreuz, na křjž přibiti; ein Pflaſter, dlažiti, dlážditi; eine Brücke, moſt vdělati, rozbiti; das Lager, leženj rozbiti, zarazyti; die Trommel, bubnowati; die Orgel, na warhany hráti; den Ball, na mjč hráti; Lärm, powyk, lermo dělati, vdělati; zum Ritter, na rytjřſtwj paſowati; Eyer (in die Suppe), wegce zatřepati, wrazyti; eine Ader, žilau puſtiti, pauſſtěti. b) Jemanden, někoho bjti; ins Geſicht, w ljce vdeřiti, třjſkati; fig. mit Blindheit, ſlepotau porazyti; braun und blau, ztřjſkati, zpráſkati na žmoch; krumm und lahm, zchromiti, zchraumati; ein geſchlagener Mann! vbohý, neſſťaſtný člowěk! ſich ſchlagen, bjti ſe, potýkati ſe; den Feind, porazyti nepřjtele; in die Flucht, na autěk přiweſti. c) das Pferd ſchlägt hinten aus, kůň kopá; mit den Flügeln, křjdly třepati, práti; in Feſſel, ſpautati, pauta dáti; fig. aus den Gedanken, wyrazyti z myſli; ſein Leben in die Schanze, žiwota ſe opowážiti, žiwot ſwůg naſaditi, w ſſanc dáti; etwas in den Wind, mimo ſebe pauſſtěti, za záda házeti; die Füße über einander, nohy křjžem dáti; den Arm um den Nacken, obegjti, obegmauti; den Mantel um das Geſicht, do pláſſtě ſe zachumeliti, zaobaliti; ein Blatt Papier um etwas, do papjru zaobaliti; ein Löwe mit ausgeſchlagener Zunge, lew s wyplazeným gazykem; durch ein Sieb, cediti, procediti něco; ein Rad, kotrmelce, kozelce metati; einen Knoten, kličku, vzel vdělati, na zádrhmo zawázati; ſich zuſammen, ſpiknauti ſe; die Augen zur Erde, oči ſklopiti; die Augen in die Höhe, oči pozdwjhnauti; ſich linker, rechter Hand, na lewo, na prawo ſe dáti; ſich zu dem Feinde, k nepřjteli ſe přirazyti; ſich ins Mittel, do něčeho ſe wložiti; Zoll auf etwas, clo vložiti; die Unkoſten auf etwas, autraty k něčemu přirazyti; auf das Rad, na kolo wpleſti; die Karte, karty wykládati; etwas zu Gelde, na penjze vweſti, ſpeněžiti něco; zu Tode, vbiti, vtřjſkati; wo ſchlägt dich das Donnerwetter herum? kde ſe peklugeš? kde tebau kozli melau?

Strany zdroje: I/67

Aufſeyn, v. a. wzhůru býti; er iſt ſchon auf, giž wſtal; er iſt geſtern Nachts lange aufgeweſen, on wčera w nocy dlauho bděl, pozdě ſſel spat. 2) Iſt er noch wohl auf? gakž ſe má? geſſtěliž geſt zdráw? máliž ſe geſſtě dobře? 3) die Thüre iſt auf, dwéře gſau otewřjny; das Brod iſt alles auf, wſſecken chléb geſt ſtráwen, wytráwen.

Strany zdroje: I/67

Aufſitzen, v. n. poſaditi ſe, ſeděti, ſednauti, k. p. im Bette, w poſteli ſe poſaditi, ſednauti. 2) na něco ſe poſaditi, vſaditi, wſaditi, wſedati, wſednauti.

Strany zdroje: II/171, II/172

Schließen, v. irr. ich ſchloß, ich ſchlöſſe, habe geſchloſſen, du ſchließe. I. v. n. otwjrati, aperire; der Schlüſſel ſchließet nicht, kljč neotwjrá. 2) přiléhati, jungi; die Thür ſchließet nicht, dwéře nepřiléhagj 3) ſwjrá, dobře ſedj na koni. II. v. a. zamknauti, zamykati, zawřjti, zawjrati, claudere; die Thore, brány zawřjti; nur halb ſchließen, přiwřjti. 2) vkowati, ſpautati, vincire; einen Dieb, zloděge do želez dáti; die Hände, ruce ſepjti. 3) zamhauřiti; die Augen, oči. 4) ſrazyti; die Soldaten ſchließen sich, wogácy ſe ſrážegj, wſtupugj do ſſiku. 5) fig. a) Einen Kreis, vdělati kolo; geſchloſſene Geſellſchaft, ſpolečnoſt pro ſebe; — Wieſe, ohražená lauka; — Zeit, zapowězený 172 čas. b) přituliti; Jemanden in ſeine Arme, obegmauti, obgjmati, k ſobě přituliti, amplecti c) ſmluwiti ſe, constituere; einen Vertrag, ſnéſti ſe na něčem, ſmlauwu včiniti. d) Einen Kauf, kaupiti; eine Ehe, w manželſtwj ſtaupiti. e) Einen Vergleich, porownati ſe, convenire. f) zkončiti, finire; eine Predigt, kázanj; einen Brief, pſanj. g) Eine Rechnung, zawřjti počet. h) vzawjrati, vzawřjti, concludere; za to mjti, potah bráti, ſauditi. i) Etwas in ſich, zanechati něco v ſebe, zadržeti w ſobě.

Strany zdroje: II/172

Schlittenkopf, m. noſy v ſanj.

Strany zdroje: II/172

Schloß-, zawěracý; der Schloßbeutel, zawěracý měſſec, zawěráček. 2) zámecký; der Schloßgarten, zámecká zahrada. 3) k, w zámku; die Schloßfeder, péro w zámku.

Strany zdroje: II/174

Schlüſſenbart Schlüſſelbart , m. zuby v kljče.

Strany zdroje: II/174

Schlüſſelrohr, n. trubka v kljče.

Strany zdroje: II/174

Schlüſſelſchild, m. ſſtjt v kljče.

Strany zdroje: II/175

Schmalz, n. přepauſſtěné, sl. topené máſlo; womit etwas geſchmalzen wird, omaſtek. 2) ſádlo, adeps; Gänſeſchmalz, huſý ſádlo; das Kernſchmalz, Kernfett, plſnj ſádlo, plſek. 3) In den Ohren, hnůg w vſſjch.

Strany zdroje: II/176

Schmelzen, v. irr. du ſchmilzeſt, ich ſchmolz, ich ſchmölze, ſchmilz, geſchmolzen, I. v. n. ſeyn, rozplynauti ſe, rozpuſtiti ſe, liquescere, solvi; vor Liebe, láſkau; die Butter ſchmilzt, máſlo ſe rozpauſſtj. 2) táti; solvi; der Schnee ſchmilzt, ſnjh táge, gihne. 3) pláknauti, plawiti ſe, die Kerze ſchmilzt, ſwjčka plákne, plawj ſe. 4) rozpliznauti ſe; die Birn im Munde, hruſſka w hubě. II. v. a. přeháněti, rozpuſtiti, přepalowati, přepauſſtěti, liquefacere; Erz, rudu. 2) ſſkwařiti, sl. topiti; Fett, ſádlo. 3) v. reg. leſſtiti, emailler.

Strany zdroje: II/178

Schnalzwiedel, n. páſemnice, přewazka (w předeně).

Strany zdroje: II/180

Schneiden, v. irr. ich ſchnitt, habe geſchnitten, ſchneide. I. v. n. řezati, secare; das Meſſer ſchneidet nicht, nůž neřeže; fig. ein ſchneidender Wind, oſtrý, řezawý wjtr; ſchneidende Kälte, pronikawá tuhá, krutá zyma, ſchneidende Worte, důtkliwá, dogjmawá, pronikawá ſlowa; es ſchneidet mir im Bauche, w břiſſe mne řeže, vgjmá; das ſchneidende Waſſer, řezawka, ſtrauhawka, stranguria; aufſchneiden, chlubiti ſe, chlumeckým prachem ſtřjleti, mezy holuby ſtřjleti, sl. chwaſtati. 2) das ſchneidet in den Beutel, to řeže do pytljku. II. v. a. a) řezati; Stroh, Bretter, ſlámu, prkna řezati; aus fremdem Leder iſt gut Riemen zu ſchneiden, z cyzýho krew neteče. b) krágeti; Brod, chléb. c) ſtřjhati, (mit der Scheere) das Papier, papjr. d) mit der Sichel, žjti; das Getreide, obilj; ſich mit dem Meſſer, pořezati ſe; — mit der Scheere, poſtřihati ſe, — mit der Sichel, požjti ſe. e) etwas klein, něco na drobno rozřezati; rozkrágeti; rozſtřihati; ein Stück Fleiſch ſchneiden, vřjznauti kus maſa; Brot —, vkrogiti kus chleba; Papier —, vſtřjhnauti kus papjru. f) Kraut, krauhati, kraužiti, ceytlowati zelj. g) den Stein, kámen wyřezati, wykřeſati. h) den Wein, kleſtiti, obřezáwati. i) ein Thier, kleſtiti, wykleſtiti, wyřezati; eine Sau, miſſkowati; ein Füllen, nunwiti, wynunwiti. k) die Bienen, přihljžeti wčelám, podřezáwati. l) in Holz, wyřezati na dřewě; in Stahl, in Stein, wyryti na oceli, na kameni. 2) fig. a) Geld, penjze řezati, peněz nařezati, natřjſkati. b) Geſichter, oſſkljbati ſe, nabjrati, mračiti ſe. c) Jemanden, řjznauti, podſkočiti, ohnauti, decipere.

Strany zdroje: II/181

Schnell, adj. bruſký, prudký, ſpěſſný, rapidus; ein ſchneller Tod, náhlá, kwapná ſmrt; ein ſchneller Bothe, rychlý poſel; ſchnell mit dem Munde ſeyn, překwapowati ſe w řeči, proſtořekým, kwapným w řeči býti; adv. ſpěſſně, kwapně, rychle, prudce.

Strany zdroje: II/182

Schnuppen, v. a. vtjrati ſwjčku. 2) čpjti; das ſchnuppt ihm vor die Naſe, to čpj w nos.

Strany zdroje: II/183

Schnürhaken, m. zápona v ſſňerowačky ſſněrowačky .

Strany zdroje: II/184

Schöpfen, I. v. n. a) técy, fluere; das Schiff ſchöpft Waſſer, lodj teče. b) pjti; Der Falke ſchöpft, ſokol pige. c) oſeypati ſe; der Hopfen ſchöpft, chmel ſe oſeypá. II. v. a. a) čerpati, wážiti, nabjrati, sl. čřjti, začřjti, haurire; Waſſer, wodu; leer ſchöpfen, wywážiti. b) das Fett oben abſchöpfen, maſtnotu ſeshora ſebrati. c) Friſche Luft, čerſtwého powětřj požjwati, na čerſtwé powětřj wygjti. b) Athem, oddychnauti ſobě. e) Hoffnung, naděge nabyti. f) Argwohn, w podezřenj bráti, wzýti. g) Nutzen, vžitek mjti, doſáhnauti. h) Muth, ſrdce ſobě dodati.

Strany zdroje: I/68

Aufwärtigkeit, f. ſlužebnoſt, ochotnoſt w ſlužbě.

Strany zdroje: II/185

Schoten-, luſkowý, rumný; die Schotenerbſen, luſky, hrách luſkowý, w luſcých.

Strany zdroje: II/185

Schranke, f. ſſraňky, canceli cancelli ; in den Schranken laufen, běžeti w záwod. 2) meze, mezery; über die Schranken ſchreiten, wykročiti z mezý.

Strany zdroje: II/186

Schreibfehler, m. omyl w pſánj.

Strany zdroje: II/187

Schriftgelehrte, m. zákonjk, bohoſlow, bohomluwec, včený w pjſmě, theologus.

Strany zdroje: I/69

Aufwickeln, v. a. namotati, nawinauti; die Haare aufwickeln, wlaſy w papjry nawinauti; ein Kind aufwickeln, djtě rozwinauti, z plen wynjti.

Strany zdroje: II/189

Schuh-, I. na, od, v ſtřewjce. 2) Die Schuhſchnalle, přezſka přezka od ſtřewjce. 3) Der Schuhriemen, řemjnek v ſtřewjce, v obuwi. II. Die Schuhbürſte, kartáč na ſtřewjce. 2) ſſewcowſký; der Schuhknecht, ſſewcowſký towaryš.

Strany zdroje: II/190

Schulterbein, n. koſt w rameně.

Strany zdroje: II/191

Schuß, m. pl. Schüſſe, běh, sběh; das Waſſer iſt im Schuſſe, woda geſt w běhu. 2) let; des Vogel, ptačj. 3) weyhon. 4) rána, ſtřelenj, wyſtřelenj, ictus; auf einen Schuß, gednau ranau, na gedno wyſtřelenj; einen Schuß thun, wyſtřeliti; einen Schuß bekommen, doſtati ránu, poſtřelenu býti; ein Schuß Pulver, s nabitj prachu; den Schuß herausziehen, wytáhnauti ránu; er iſt kein Schuß Pulver werth, neſtogj ani za balatku, ani za windru; fig. einen Schuß haben, hárawým, ztřeſſtěným býti. 2) des Geldes, wrh.

Strany zdroje: I/69

Aufzäumen, v. a. w vzdu pogjti, ocaňkowati, sl. zaklznati, mor. ocanowati.

Strany zdroje: II/192

Schutz, m. pl. Schütze, obrana, ochrana, praesidium, tutela; in Schutz aufnehmen, přigmauti pod ochranu. 2) ſtawidlo, okenice. 3) zákampj; der Baum ſteht im Schutze, ſtrom ſtogj w zákampj.

Strany zdroje: II/193

Schwalbenſchwanz, m. laſſťowčj ocas. 2) rybina, v teſařů. 3) luňák, Falco milvus Lin.

Strany zdroje: II/193

Schwalg, m. djra w zwonařſké pecy.

Strany zdroje: II/194

Schwanzſchraube, f. čep v hlawně.

Strany zdroje: II/194

Schwärmen, v. n. wie die Bienen, rogiti ſe, foetus emittere. 2) fig. bauřiti, heyřiti, řáditi, tumultuari. 3) taulati ſe, potulowati ſe, plahočiti ſe, ſmolýkati. 4) fučeti, ſſjleti, insanire; es ſchwärmt in ſeinem Kopfe, fučj mu w kotrbě, má ſogky w hlawě.

Strany zdroje: II/195

Schwarte, f. das ihm Zähn und Schwarte knackte, až w něm rupělo; eine gute Schwarte, holeček, dobrotiſko; eine arme Schwarte, chuďas, chudáček. 2) ſſkwarek, ſſkára, ſſkwára, cutis. 3) drn, caespes. 4) Ein Bret, kragina, mor. odkorek. 5) im Bergbaue, plachy 6) Altes Buch, ſſkwár. 7) die Rinde vom Brote, odkorek; dim. das Schwärtchen, ſſkwárek, kraginka; am Geſchirre, odſſkwarek, přjſſkwarek, přjſſkwara, ſſkralaup.

Strany zdroje: I/70

Augenblicklich, adv. w okamženj.

Strany zdroje: II/196

Schweben, v. n. wiſeti, wznáſſeti ſe, pendere. 2) fig. a) ſchwebender Gang, cauk do pole, vena dilatata. b) pléſti ſe, versari; vor den Augen, mjhati ſe, pléſti ſe před očima; in Gedanken ſchweben, na myſli ſe pléſti, versari in mente. c) In Gefahr, w nebezpečenſtwj býti. d) Zwiſchen Furcht und Hoffnung, mezy naděgj a ſtrachem wězeti. e) in Freuden, pléſati, milowati ſe.

Strany zdroje: I/70

Augenbutter, f. hnůg w oku.

Strany zdroje: II/201

Sclaverey, f. otroctwj, in der Sclaverey leben, otročiti, w otroctwj žiwu býti.

Strany zdroje: II/203

Seemann, m. marynář; ( Russ. morž. ) zběhlý w plawbě.

Strany zdroje: II/204, II/205

Sehen, I. v. n. wyhljzeti, wyhljžeti, propiscere prospicere ; ſauer, mračiti ſe; ſcheel, zahljzeti; blaß, bledým býti, bledě wyhljzeti; es ſehet wie Wein, podobné geſt wjnu; die Farbe ſieht grünlich, barwa geſt přjzelená; ſchön, pěkně wyhljzeti; ähnlich, gleich, podobnu býti; er ſieht dir ſehr änhlich, geſt ti welmi podoben, geſt twůg podobnjček. 2) Die Fenſter ſehen auf die Gaſſe, okna gdau na vlicy; das Land ſieht gen Morgen, země ležj k wýchodu. II. v. a. a) widěti, videre; ich ſehe nicht, newidjm; vor dem Nebel kann man nicht ſehen, pro mhlu nenj widěti. b) hleděti, hljdati, djwati ſe, kaukati, patřiti, aspicere; in die Höhe, wzhůru hleděti, wzhljdati; in das Geſicht, hleděti w oči, do očj; durch die Finger, hleděti ſkrz prſty, fig. prohljžeti, promjgeti, connivere; durch ein Glas, djwati ſe, kaukati ſkrze ſklo; ſich an etwas nicht ſatt ſehen können, nemocy ſe wynadjwati, wynahleděti; es giebt hier was zu ſehen, geſt zde podjwaná, něco k widěnj; ich habe nicht darauf geſehen, nepodjwal ſem ſe na to; man kann nicht allen Leuten in das Herz ſehen, nenj možná wſſem lidem do ſrdce nahljdnauti; nach dem Eſſen, nach dem Kranken, na gjdlo, na nemocného ſe podjwati. 3) ſehen laſſen, vkázati, monstrare; ſich ſehen laſſen, vkázati ſe; laß ſehen, vkaž; laß es noch ſehen, vkaž mi to; ſich nach dem Tode ſehen laſſen, po ſmrti choditi, ſe vkázati, ſe zgewiti. 4) ſiehe bibl. , ey! ſiehe da! hle! eyhle! wida! ſeht doch! hleďte! podjweyte ſe! 5) Wieder ſehend machen, zrak nawrátiti. 6) Ich ſehe ihn kommen, widěl ſem ho gjti, přicházeti; ich ſehe dich weinen, leiden, widjm že pláčes pláčeš , že trpjš, tě plakati, trpěti. 7) fig. a) Ich will doch ſehen, wie es ablaufen wird, podjwám ſe, vhljdám, gak to wypadne; b) hieraus ſehe ich, z toho poznáwám; ich ſehe es dir an den Augen, na očjch ti to znám. c) Wir müſſen ſehen, daß wir ihn dazu bewegen, muſýme hleděti, bychom ho k tomu přiwedli; ſehen ſie, daß ſie ihm herbringen, hleděgj ho ſem přiweſti. d) Nur 205 auf ſ. Nutzen, gen vžitku ſwého hleděti; auf das Geld nicht, peněz ſobě newſſjwati newſſjmati.

Strany zdroje: II/206

Sein, pron. ſtimmt die Perſon des Verbi mit der Perſon des pron. possess. überein, ſwůg, ſwá, ſwé, suus, sua, suum; Cajus hat ſein (eigenes) Haus verkauft, Kajus prodal dům ſwůg; er iſt nicht mehr ſein, nenj wjce ſwůg. 2) ſtimmt es nicht überein, kann, deſſen, ſtehen, geho, ejus; Cajus hat ſein (des Cicero) Haus verkauft, Kajus prodal dům geho; der Acker iſt ſein, to pole geſt geho; es hat ſeine Richtigkeit, geſt tomu tak, to má ſwé mjſto, geſt ſamo w ſobě; ſeinethalben, ſeinetwegen, ſeinetwillen, adv. pro někoho; kann ſeine Wege gehen, může gjti po ſwých.

Strany zdroje: II/207

Seitenſchmerz, m. bolenj w boku.

Strany zdroje: II/207

Seitenſtechen, n. klánj, pichánj w bocých, mor. pichánj w boku, pleuritis.

Strany zdroje: II/207

Selbſt, adv. ſám, ſama, ſamo, ipse; er ſelbſt, on ſám, ipsemet; von ſelbſt, ſám od ſebe, ſamochtě, ipse, sponte; die Liebe ſeiner ſelbſt, láſka k ſamému ſobě; an und für ſich ſelbſt, ſamo w ſobě. 2) y, ba, imo; ſelbſt die beſten, ba y ti neylepſſj; ſelbſt ſein Geld würde nichts helfen, ba ani geho penjze nicby neproſpěly; er iſt die Leutſeligkeit ſelbſt, geſt pauhá wlidnoſt.

Strany zdroje: II/209, II/210

Setzen, I. v. n. ſkočiti; das Pferd ſetzt, kůň ſkočj; über einen Graben, ſkočiti přes přjkop, přeſkočiti přjkop; über den Fluß, přegeti, přeplawiti řeku; an den Feind, na nepřjtele vdeřiti. 2) v. impers. Es wird Händel ſetzen, pogde ſwár, různice; es hat einen fürchterlichen Zank geſetzt, hrozně ſe křičeti, waditi; es wird Schläge, giſtě bude někdo bit; was hat es geſetzt? co ſe ſtalo? 3) v. act. ſaditi, poſaditi, ſázeti, ponere, locare; ein Kind auf den Stuhl, djtě na ſtolicy; ſich ſetzen, ſednauti, poſaditi ſe, sidere, considere; ſich zu Tiſche, ſednauti, zaſednauti za ſtůl; fig. und wenn er ſich auf den Kopf ſetzte, y kdyby ſe na hlawu poſtawil. 4) fig. sſaditi ſe, ſaditi ſe, vſaditi ſe, subsidere; a) das Bier hat ſich noch nicht geſetzt, piwo ſe geſſtě nevſadilo, nevčiſtilo. b) opadnauti, decrescere, minui; die Geſchwulſt ſetzt ſich, otok opadá, plaſkne, oplaſkuge; das Waſſer ſetzt ſich, wody vbýwá, woda opadá. c) oſaditi ſe, sedem ponere; Cajus hat ſich zu Prag geſetzt, Kajus ſe oſadil w Praze. d) položiti ſe, collocare se; ſich aufs Land ſetzen, w kragi (we wſy, w měſtečku) ſe oſaditi; das Kriegsheer ſetzt ſich an einem Berge, 210 wogſko ſe klade, položj ſe v hory; eine geſetzte Perſon (untergeſetzt), zapadlá oſoba; ein geſetzter Mann, geſetzte Antwort, zmužilý, wážný muž, mužná odpowěd. 5) ſtawěti, zaſtawiti, položiti, statuere, sistere; das Glas, den Teller auf den Tiſch, ſklenicy poſtawiti na ſtůl; den Stuhl an die Wand, ſtolicy k ſtěně přiſtawiti. b) wſtaupiti, wſtaupnauti; den Fuß auf etwas, nohu na něco. c) puſtiti; etwas aus der Hand, něco z ruky. d) ſázeti; Bäume, ſtromy. e) wyzdwjhnauti; ein Denkmal, památku; wyzdwihnauti, zaſtawiti. 6) fig. wrhnauti; das Thier ſetzt, zwjře wrhne. b) položiti, vložiti, vſtanowiti; einen Tag, rok; c) vſtanowiti; Jemanden zum Vormund, vſtanowiti někoho za poručnjka. d) doſaditi; Jemanden an eines andern Stelle, doſaditi někoho na mjſto giného. fig. Jemanden zur Rede, počtu od někoho žádati; Ziel und Maß, cýl vložiti; ſich zur Wehre, zprotiwiti ſe; aus den Augen, něčeho ſobě newſſjmati, neſſetřiti. e) Ich will den Fall ſetzen, daß —, deyme tomu že —; es ſoll geſchehen, aber ich ſetze voraus, daß er ſeinen Willen dazu giebt, ſtaň ſe, než wygjmám, geſtli k tomu ſwolj; geſetzt, er käme nicht, deyme že nepřigde. 7) den Hut auf den Kopf, klobauk na hlawu dáti; Jemanden in das Gefängniß, wſaditi někoho do žaláře, wězyti; Jemanden Schröpfköpfe, někomu baňkami pauſſtěti; Jemanden das Meſſer an die Kehle, někomu nůž k hrdlu přiložiti; unter die Heiligen, za ſwatého wyhláſyti; etwas zum Pfande, něco do záſtawy dáti; zuſammen, ſkládati, ſložiti. fig. Knöpfe auf ein Kleid, přiſſiti knofljky k ſſatu; die Schrift, pjſmo ſázeti, ſkládati; fig. Etwas ins Geld, něco zpeněžiti; Leib und Leben daran, žiwota ſe opowážiti, wſſe naſaditi; eine verworrene Sache auseinander, něco zamodrchaného rozmo ati, rozmodrchati; Jemanden etwas in den Kopf, někomu něco namluwiti; Mißtrauen in etwas, nedowěřowati něčemu; Hoffnung in etwas, naději ſkládati, nakládati na něčem, daufati w něčem; ſeine Ehre in etwas, něco za čeſt ſobě pokládati; ſich etwas in den Kopf, něco ſobě na kel wzýti. 8) Ein Land unter Waſſer, zatopiti zemi; Jemanden außer Stand ſetzen etwas zu thun, někomu něco překazyti; in den vorigen Stand, w předeſſlý ſtaw nawrátiti; ſich in Marſch, wyprawiti ſe, dáti ſe na ceſtu, ſich in Gefahr, wydati ſe w nebezpečenſtwj; ſich in Unkoſten, autrat ſobě nadělati; ſich in Schaden, ſſkodu ſobě půſobiti; einen Gefangenen auf freyen Fuß, wězně, zagatého propuſtiti; etwas ins Werk, něco w ſkutek vweſti; in Furcht und Schrecken, ſtrachu a hrůzy nahnati.

Strany zdroje: II/213

Siel, n. ſplaw, ſwodnice v rybnjka.

Strany zdroje: II/216

Sitz, m. ſedadlo, sedes; mjſto, ſýdlo; die Sitze in der Kirche, ſedadla, ſtolice w koſtele; zehn Thaler auf einen Sitz verſpielen, deſet tolarů na gedno poſazenj prohrati; hier iſt mein Sitz, zde geſt mé mjſto; Prag war einſt der Sitz des deutſchen Kaiſers, Praha byla někdy ſýdlo (ſýdlem) cýſaře Německého.

Strany zdroje: II/216

Sitzen, v. n. irr. ich ſaß, ich ſäße, du ſitze, geſeſſen, ſeděti, sedere; bleiben ſie ſitzen, zůſtaňte seděti; ſitzen bleiben, z. B. auf einem Pferde, oſeděti, persedere; bey Tiſche, ſeděti za ſtolem, assidere mensae; oben an, unten an, nahoře, dole ſeděti; ſich müde ſitzen, vſtati ſeděnjm, naſeděti ſe. 2) fig. Beicht, zpowjdati; zu Gerichte ſitzen, ſeděti, zaſednauti ſaud; b) Immer zu Hauſe, (hocken) wždy doma dřepěti, mor. lapěti; immer in Büchern ſitzen, pořád w knihách wězeti; im Kothe ſitzen bleiben, vwáznauti w blátě, er ſitzt voran, ſedj w rákoſý; viel Geld im Spiele ſitzen laſſen, mnoho peněz prohrati; Jemanden ſitzen laſſen, nechati někoho w koncých; ſitzen bleiben, von Frauenzimmern, zůſtati ſſewcům na opatky, na přjſſtipky; alſo will er meine Tochter ſitzen laſſen, chceliž tedy mau dceru nechati ſeděti na holičkách. c) hier ſitzt es, zde to wězý; nichts auf ſich ſitzen laſſen, nic nenechati na ſobě; das Kleid ſitzt ihnen vortrefflich, kabát wám wýborně ſluſſj, ſtogj, ſitzen pflegen, ſedati, ſedáwati; ins Sitzen kommen, rozſeděti ſe; zur Genüge ſitzen, wyſeděti ſe; lange oder oft ſitzen, naſeděti ſe; ſitzend erwerben, vſeděti; eine Weile, poſeděti; ſitzende Lebensart, ſedacý žiwobytj, vita sedentaria.

Strany zdroje: II/217

Solchenfalls, adv. w takowé přjpadnoſti.

Strany zdroje: II/218

Sommer, m. léto, aestas; der alten Weiber Sommer, wláčka, babj, babſké léto, pappus; der Mittenſommer, ſtředoletj; den Sommer auf dem Lande zubringen, letowati, přeletowati w kragi.

Strany zdroje: II/219

Sommerwende, f. ſtanowiſſtě ſlunečné w létě, solstitium aestivum.

Strany zdroje: II/219

Sonnabends, ady. adv. w ſobotu.

Strany zdroje: II/220

Sonntagskind, m. djtě w neděli narozené, ſſťaſtnauſſek.

Strany zdroje: II/220

Sonſt, adv. mimo to; haben ſonſt noch etwas, poraučegjli mimo to geſſtě něco? wer weiß, was ſie ſonſt noch für einen Feind haben, kdož wj, kdo mimo to na ně newražj. 2) kromě, praeter; es weiß es ſonſt Niemand, als ihre Schweſter, newj toho žádný kromě waſſe ſeſtra. 3) ginak; Daniel ſonſt Belſazer, Daniel ginak Baltazar; Im Grabe iſt Troſt für mich, ſonſt nirgends, w hrobě pro mne potěſſenj, ginak nikdež. 4) gindy; ſonſt bin ich gern bey ihm, gindy ſem rád v něho; ſonſt war er nicht ſo, gindy tak nebyl, nebýwal. 5) ſyc, ſyce, alias; bezahle mich, ſonſt verklage ich dich, zaplať mně, ſyce tě vdám, prožalugi; machen ſie, ſonſt gehe ich, dělagj, ſyce půgdu; 6) Ihr Bruder oder ſonſt Jemand, wáš bratr, nebo kdokoli giný. 7) Sonſt iſt er brav, oſtatně, ginak geſt hodný.

Strany zdroje: II/220

Sorge, f. ſtaroſt, cura; in Sorgen ſtehen, ſtaroſt mjti, w ſtrachu býti; die Sorgen fahren laſſen, ſtaroſtj zbýti, ſe ſebe ſložiti, mimo ſebe puſtiti. 2) péče; für etwas, o něco.

Strany zdroje: II/221

Spalt, m. Spalte, f. rozſſtjpenina, roztrženina, ſpauſſť, fissura, scisura scissura ; der Spalt einer Feder, rozparek, ſſpauſſť pera; einer Thür, rozſſtjpenina, ſſkulina; eine Spalte machen, rozſſtjpiti; voll Spalten, ſſkulinowatý. 2) rozkal; in den Spalt propfen pfropfen , ſſtěpowati w rozkal.

Strany zdroje: II/221, II/222

Spannen, v. a. natáhnauti, contendere.; den Bogen, luk natáhnauti, napnauti. b) Das Eiſen in den Schraubſtock, zaſſraubowati železo do ſſraubowny. c) den Wagen, wůz, kolo zawřjti. d) der Schuh ſpannet mich, ſtřewjc mne talčj, hněte , sl. omjná. e) fig. den Fluß, zahraditi řeku. f) ein Pferd, koně ſpěniti, ſepnauti; g) die Pferde vor den Wagen, zapřahati, pogjmati koně do wozu. h) Jemanden in den Bock ſpannen, někoho w kozelec, do kozla ſwázati. i) die Saiten, ſtruny natáhnauti. k) ein geſpann 222 ter Leib, vtažené tělo; ein geſpanntes Seil, natažený prowaz. l) fig. ſo weit man mit der Hand ſpannen kann, co ſe může obeknauti. m) alle ſeine Kräfte, wſſecku ſýlu wynaložiti; überſpannte Empfindungen, přepaté čitedlnoſti.

Strany zdroje: II/222

Spannhäftel, n. koljk v tenat.

Strany zdroje: II/224

Speiſen, v. n. gjſti, commedere; zu Mittage ſpeiſen, obědwati, prandere; zu Nachte, wečeřeti, coenare; zu Tiſche, ſtoliti, ſtolowati. 2) v. act. a) gjſti; Fiſche, ryby. b) ſtrawowati, dáwati gjſti, cibare; ich habe heute ſechs Perſonen zu Speiſen, dnes bude v mne ſſeſt oſob gjſti. 3) fig. a) mit leeren Hoffnungen, marnau kogiti naděgj. b) ſſpižowati, zaſſpižiti, záſobiti potrawau; die Feſtung, pewnoſt. c) wydáwati; das Fleiſch, maſo. d) Kommunikanten, podáwati; einem Kranken, nemocnému podati.

Strany zdroje: II/225

Spiegeln, v. n. blyſſtěti ſe; třpytěti ſe, leſknauti ſe, corruscare coruscare ; es ſpiegelt alles in dieſem Hauſe, wſſe ſe třpytj w tom domě. 2) v. act. wzhljdati ſe, inspicere in speculum; ſie ſpiegelt ſich im Bache, wzhljdá ſe w potoce. 2) fig. ſich an Jemanden, přjklad ſobě na někom bráti, wzhljdati ſe na někom.

Strany zdroje: II/226

Spiel, n. hra, ludus; ein Spiel machen, zahrati, pohrati; fig. ſein Glück aufs Spiel ſetzen, na negiſtau ſe wydati, puſtiti; mein ganzes Glück ſtehet auf dem Spiele, přitom běžj o celé mé ſſtěſtj; ein gewonnenes Spiel haben, wyhranau mjti, wyhrati; die Hand mit im Spiele haben, w ſpolku býti s někým. 2) buben; das Spiel rühren, bubnowati; die Beſatzung zog mit klingenden Spiele aus, poſádka wytáhla s hlučnau hudbau; ſein Spiel mit Jemanden haben, žerty ſobě z někoho ſtrogiti, ſſaſſky mjti; dim. das Spielchen, hřička, hračka.

Strany zdroje: II/226

Spielen, v. n. et act. hráti, ludere; mit einem Hunde, s pſem zahráwati, pohráwati; b) auf der Violine, na hauſle hráti, hauſti; die Flöte, na fletnu pjſkati. c) eine Miene ſpielen laſſen, podkop do powětřj wyhoditi; mit Mörſern auf die Feſtung, z moždjřů do pewnoſti ſtřjleti. d) die Fahne ſpielen laſſen, praporcem máchati, nechati ho plápolati. e) fig. Jemanden etwas in die Hände, někomu něco podſtrčiti. f) Verſteckens, na mžjtek, na ſchowáwanu hráti. g) Karten, Kegel, Schach, w karty, w kuželky, w ſſachy hráti; Ball, na mjč hráti; im Glückshafen, karbaniti. h) ſich arm, hrau znuzeti, na mizynu přigjti; ſich reich, zbohatnauti hrau. i) eine Komödie ſpielen, komedii předſtawowati, hráti. k) fig. den Herren, na pána hráti. 2) Etwas ins Weite, něco na dlauhé lokte odkládati, protahowati. 3) Jemanden einen böſen Streich, někoho opařiti, čjſnauti, opáliti, opentliti. 4) Er ſucht es dahin zu ſpielen, tam to vſyluge přiweſti. 5) Ver chiedene Streiche ſpielen, reyry, rozličné kuſy prodáwati. 6) Eine Sache ſo zu ſpielen wiſſen, vměti wěc tak nawljknauti, naſtrogiti. 7) Bankrott, bankrot vdělati.

Strany zdroje: II/228

Spitze, f. ſſpic, ſſpice, cuspis, spiculum; eines Meſſers, ſſpic, ſſpička; des Bohrers, pochop; des Baumes, palička, wrchol; des Berges, wrch, wrſſek; am Getreide, oſyna, arista; des Heeres, čelo; des Schiffes, předek, předák, prora; des Hutes, tytljk, apex; ſich vor die Spitze ſtellen, poſtawiti ſe w čele, ſpředu; einem die Spitze bieten, wyzwati někoho na dwaubog; dim. das Spitzchen, ſſpička, ſſpičička. 2) die Spitzen, kragky, sl. čipka.

Strany zdroje: II/229

Spornen, v. a. bodnauti, zaboſti, zabodnauti oſtruhu; fig. pobádati; geſtiefelt und geſpornt, w botách a oſtruhách.

Strany zdroje: II/230

Sprachfehler, m. omyl, chyba, pochybenj w gazyku.

Strany zdroje: II/230

Sprachgelehrte, m. zběhlý w gazyku, w gazycých.

Strany zdroje: II/230

Sprachgrübler, m. hlaubatel w gazycých.

Strany zdroje: II/230

Sprachkunde, f. zběhoſt w gazyku, w gazycých.

Strany zdroje: II/230

Sprachkundig, adj. zběhlý, w gazyku zběhlý w gazyku , w gazycých.

Strany zdroje: II/233

Spuken, v. n. ſtraſſiti; sl. mátožiti, es ſpukt hier, zde ſtraſſj; mit dem Feuer ſpuken, žahati ohněm; fig. es ſpukt in ſeinem Kopfe, fučj mu w kotrbě.

Strany zdroje: II/234

Spüren, v. n. ſljditi, ſſlakowati, investigare; die Hunde ſpüren im Walde, pſy ſljdj po leſe, w leſe. 2) v. a. čenichati, čuchati, odorari; die Hunde ſpüren ein Wild, pſy čigj, čenichagj zwěř; die Katze ſpürt eine Maus, kočka čige myš.

Strany zdroje: II/234

Staat, m. ſtaw; im Staat ſeyn, w ſtawu býti. 2) nádhernoſt, ſtkwoſtnoſt, pompa; er macht vielen Staat, nádherně ſobě wede, ſtkwoſtně ſobě počjná; er macht königlichen Staat, po králowſku ſobě wede; im völligen Staate, we wſſj ſláwě, nádhernoſti; großen Staat von etwas machen, mnoho cárů, hluku nadělati; ich mache Staat, myſljm, trwám, tuſſjm. 2) mocnářſtwj, kraginy, regio, terra; die Europäiſchen Staaten, Ewropegſká mocnářſtwj; die Oeſterreichiſchen Staaten, rakauſké země.

Strany zdroje: II/234

Staatsmann, m. zběhlý w práwjch zemſkých. 2) nádhernjk, který ſobě wyſoko wede.

Strany zdroje: II/234, II/235

Stab, m. pl. Stäbe, hůl, baculus; der Weber, čink; fig. ſeinen Stab weiter ſetzen, dále gjti; an einem Stabe gehen, o holi choditi; ein Stab Eiſen, hůl železa; Stab, eine Faßdaube, duha, duhowina. 2) fig. Regimentsſtab, ſſtáb v reġymentu; Generalſtab, wrchnj ſſtáb; der Krumſtab, berle, pedum; der Stab iſt ſchon gebrochen, hůl giž geſt wywržena; unter Jemanden Stabe ſtehen, pod něčj mocý, wládau 235 ſtáti; dim. das Stäbchen, n. hůlčička; daužka.

Strany zdroje: II/235

Stabeiſen, n. železo w holjch.

Strany zdroje: I/7

Ablager, n. hoſpoda, nocleh. 2) pohoſtinſtwj, práwo pohoſtinné; ſein Ablager bey einem halten, nehmen, hoſpodau v někoho býti, noclehowati, pohoſtinu býti.

Strany zdroje: II/238

Standrede, f. pohřbenj pohřebnj řeč v hrobu.

Strany zdroje: II/238

Stängeln, v. n. wcházeti w ſlaupek, metati ſe. 2) v. a. tyčiti, ſtanowiti.

Strany zdroje: II/238

Stangeneiſen, n. holowé železo, holowka. 2) železo, pl. železo w hutjch.

Strany zdroje: II/238

Stänkern, v. n. čmuchati, čenichati. 2) ſſťárati; im Hauſe herumſtänkern, dům přeſſťárati, ſſťárati w domě. 3) ſmraditi, zaſmraditi.

Strany zdroje: II/238

Stark, m. adj. comp. ſtärkere, ſtärkſte. 2) ſylný, fortis; ſehr ſtark, přemocný, přeſylný; ein ſtarker Mann, ſylný, řičný muž, vir robustus; ſtark ſeyn, ſylným býti; — werden, vſylněti, zſyliti ſe. b) kořenatý; ſtarker Wein, kořenaté wjno. c) hřmotný; ſtarke Stimme, hřmotný hlas. d) prudký, bruſký, walný; ſtarker Strom, prudká, walná řeka. e) tuhý, twrdý, pewný, ſtarker Schlaf, tuhé, pewné, twrdé, ſylné ſpanj. f) zběhlý; ſtark in einer Wiſſenſchaft ſeyn, zběhlým býti w něgakém vměnj. g) prožluklý; ſtarke Butter, prožluklé máſlo. h) walný, mnohý, přemnohý; ein ſtarkes Heer, walné wogſko. i) ein ſtarker Geiſt, wolnowěrec, ſwobodowěrec.

Strany zdroje: II/239

Starr, adj. tuhý, ztuhlý, ztrnulý, zdřewěnělý, rigidus; vor Kälte, zkřehlý, zmrzlý, mor. přemřelý; ſtarr werden, ztuhnauti, zkřehnauti, zdřewěněti, rigescere; ſtarr da ſtehen, ſtáti gak ſlaup. 2) fig. Jemanden ſtarr anſehen, vpřjti, wytřeſſtiti, wypauliti oči na někoho, kwákati; ſtarre Augen eines Sterbenden, oči w ſlaup; ſtarrer Sinn, zawilá, vrputilá, zapekleněná, zapeklitá hlawa, palice, kotrba. adv. ztuha, zkřehle, vrputile.

Strany zdroje: II/239, II/240

Staub, m. prach, pulvis; fig. Staub in die Augen ſtreuen, oſſiditi někoho; 240 ſich aus dem Staube machen, dáti ſe w nohy, poraditi ſe s Waňkem; zu Staube werden, w prach ſe obrátiti; dim. Stäubchen, n. práſſek, pulvisculus; nicht ein Stäublein, ani zmante, prach prachaucý , nic.

Strany zdroje: II/240, II/241

Stechen, I. v. n. angeſtochen kommen, přihňápati ſe. b) In die See, odplawiti ſe, na moře ſe puſtiti. c) hervor, wynikati. 2) v. a. pjchati, mor. pcháti, pungere; einmal, pichnauti; die Biene ſticht, wčela pjchá; todt ſtechen, vpjchati. b) bodati; ein Pferd, bůſti, bodati, zabo 241 dnauti koně; von den giftigen Thieren, vſſťknauti. c) von Mücken, ſſtjpati; zu tode ſtechen, vſſtjpati. d) propſſiti, proklati, probodnauti; den Dolch ins Herz, tulichem. e) fig. zakoliti; ein Schwein, ſwini. f) bjti; ich ſteche mit dem Unter, gá bigi důlkem, ſpodkem; er ſtach mit dem Ober, on přebil, zabil ſwrſſkem, hůrkem. g) mit Jemanden ſtechen, im Würfelſpiele, rozhoditi ſe. h) der Kitzel ſticht ihn, má raupy. i) der Hafer ſticht ihn, dobré bydlo ho pjchá. k) in Kupfer, wyryti, rýti na mědi. l) den Staar, bělmo s oka ſřjznauti, wzýti, ſnjti. m) das ſticht ihn in die Augen, to ho do očj pjchá. n) rýti, die Erde, zemi. o) im Turniere, kláti. p) es ſticht mich in der Seite, w boku mne pjchá, mám klánj w boku. q) die Sonne ſticht, ſlunce pere, pálj. r) das iſt weder gehauen noch geſtochen, to nemá ani hlawy ani paty.

Strany zdroje: II/241

Stecken, I. v. n. wězeti, haerere; der Nagel ſteckt in der Wand, hřebjk wězý we ſtěně. 2) wáznauti, vwáznauti; zwiſchen Thür und Angel bleiben, w kázanj vwjznauti; im Kothe ſtecken bleiben, vwáznauti w blátě. 3) fig. in der Predigt ſtecken, hatiti ſe; es blieb mir zwiſchen den Füßen ſtecken, hatilo ſe mi to mezy nohama; es blieb mir im Halſe ſtecken, zaſkočilo mi; ins Stecken gerathen, zhapnauti, ſklapnauti, vwjznauti. 2) v. a. a) ſtrčiti , naſtrčiti; den Braten an den Spieß, pečeni na rožeň; Geld in die Taſche, penjze ſtrčiti do kapſy. b) ſázeti; Bohnen, boby. c) wykázati, vložiti; ein Ziel, cýl. d) ſtrčiti, podſtrčiti; Jemanden etwas in die Hand, někomu něco do ruky. e) mjchati, pléſti; in fremde Händel, do cyzých wěcý. f) die Köpfe zuſammenſtecken, mjti ſſeptot, dýchánek. g) ſich in Schulden, zadlužiti ſe. h) fig. eine Jungfer ins Kloſter, pannu zawřjti do kláſſtera. i) Ins Gefängniß, do žaláře wſaditi. k) das Waſſer ſteckt ſich, woda ſe čelj, hradj, zaſtawuge, wytápj. l) Geld in etwas, penjze na něco naložiti, do něčeho ſtrčiti. m) Jemanden etwas, někomu něco podtagj wzkázati, podſtrčiti, powědjti. n) In den Brand, zapáliti.

Strany zdroje: II/242

Steg, m. a) der Kreutzſteg der Buchdrucker, křižowá lawička, columna transversa. b) im Bergbaue, joch w lintu, tigillum inferius. c) an der Säge, přjčka mezy widelcy. d) über einen Graben, láwka, ponticulus. e) über den Durchlaß, chodba. f) im Mahlgerüſte, kobylice. g) fig. auf der Violine, kobylka. h) auf der Laute, moſteček, ſtupnjček, magas.

Strany zdroje: II/242

Stehen, v. n. irr. du ſteheſt, ich ſtand, ich ſtände, geſtanden, ſtáti, stare; oft ſtehen, ſtáwati; dann und wann ſtehen, ſtáwáwati; lange ſtehen müſſen, poſtáti ſobě; eine Weile ſtehen, poſtáti; ſtehen bis —, doſtáti; ſich müde ſtehen, vſtáti ſe; durch Stehen erwerben, vſtáti; durch Stehen ein Loch machen, proſtáti; ſtehen von Kindern, ſtánkati; etwas ſtehend thun, něco zaſtawiti; ſtehendes Fußes hingehen, na mjſtě tam gjti; die Haare ſtehen mir zu Berge, wlaſy mi ſtáwagj wzhůru; ſtehendes Holz, dřjwj na ſtogatě, ſtogaté; ſtehendes Waſſer, ſtogatá woda; fig. a) Schildwache, na ſtráži býi, wartu ſtáti; Gevatter, za kmotra, kmotrowſtwjm ſtáti; bey Jemanden die Jahre, v někoho w včenj býti; einen Mann, ſtáti za ſebe. b) der Stab ſteht in der Stadt, ſſtáb ležj w měſtě; die Augen ſtehn voll Thränen, má oči plno ſlzý; der Stall ſteht voller Pferde, w maſſtaly ſtogj plno konj; es ſtehet mir ein Unglück bevor, neſſtěſtj mi naſtáwá; es ſtehet noch dahin; to nenj giſto, kdo wj; ſo lange die Welt ſtehet, co ſwět ſwětem ſtogj. c) hoch am Brette ſtehen, mnoho platiti; die Ochſen ſtehen am Berge, newěděti kudy z konopj. d) auf dem Sprunge, na poſkoku býti; auf Jemandes Seite, podlé někoho ſtáti, s něčj ſtranau držeti; auf ſeiner Hut ſtehen, na pozoru ſe mjti; das Haus ſteht auf den Fall, dům geſt na zbořenj. e) das ſteht bey Gott, to ge v boha; das ſteht bey ihnen, to záležj na nich. f) ich ſtehe dafür, ſtogjm za to, gſem za to práw; wer ſoll die Koſten ſtehen, kdo poneſe autraty. g) das ſteht noch in weitem Felde, to ge ſtraka na wrbě; im Begriffe, hotow býti; in der Meinung, za to mjti; in Zweifel, na rozpacých býti; in Furcht, báti ſe, obáwati ſe; im Verdachte, w podezřenj býti; w podezřenj mjti; im Rufe, w powěſti býti; in der Arbeit, w prácy býti. h) Jemanden nach dem Leben, o žiwot ſtáti, bezžiwotj hledati. i) es ſteht dir frey, máš ſwobodno, na ſwobodě; zu Kaufe, na prodeg býti; Jemanden zu Gebothe, zu Dienſten, k ſlužbám býti; was ſteht zu ihrem Befehle, co poraučegj. k) es ſtehet nicht zu läugnen, zu erwarten, nelze toho zapjrati, ſe nadjwati. l) wie ſtehet es mit ihm, gak ſe má? mit Jemanden auf einem guten Fuße, za gedno, za dobré býti s někým; ſich gut ſtehen, dobře ſe mjti. m) das kommt mir hoch, theuer zu ſtehen, to mne ſtogj wyſoko, draho. n) das Kleid ſteht mir nicht, ten kabát mi neſtogj, neſluſſj.

Strany zdroje: II/243

Steifen, v. a. die Wäſche, prádlo ſſkrobiti, lintea corroborare. 2) podpjrati, staturimare. 3) Jemanden in etwas, vtwrzowati někoho w něčem; ſich auf etwas, ſpoléhati na něco; ſich wider etwas, zpěčowati ſe, zprotiwowati ſe.

Strany zdroje: II/244

Steinkluft, f. rozſedlina ſkalnj, w ſkále.

Strany zdroje: II/245

Steinring, m. zděř w kameně.

Strany zdroje: II/245

Stelle, f. mjſto, locus; dim. das Stellchen, mjſtečko; auf der Stelle, na mjſtě; wenn ich auf deiner Stelle wäre, kdybych byl tebau; wäre ich an ihrer Stelle, kdybych byl gimi. 2) auřad, ſlužba, mjſto, munus, officium; eine Stelle bekleiden, w powinnoſti, w ſlužbě býti.

Strany zdroje: II/245, II/246

Stellen, v. a. ſtawiti, zaſtawiti, sistere; der Hund ſtellt das Wild, pes ſtawj zwěř. 2) Die Milch, podſýřiti mljko. 3) Das Waſſer, hraditi, zahraditi wodu. 4) Einen Dieb, přimrazyti zloděge. 5) Das Bier, wyſtawiti piwo. 6) poſtawiti, locare, statuere; ſich auf den Kopf, na hlawu ſe poſtawiti. 7) Die Soldaten in Schlachtordnung, wogſko zſſikowati. 8) fig. Jemanden zur Rede, počet, aučet v někoho žádati; vor Augen, před oči předſtawiti, předſtjrati; auf freyen Fuß, propuſtiti někoho; etwas dahin geſtellt ſeyn laſſen, něčeho zatjm pozanechati; etwas in Vergeſſenheit, něco w zapomenutj dáti; in Zweifel, w pochybnoſt vweſti; Zufrieden, vpokogiti. 9) Ein Zeug, Garn ſtellen, ſýť rozſtawiti. 10) Schlingen ſtellen, pletky kláſti, poljknauti. 11) fig. Jemanden nach dem Leben ſtellen, někomu o žiwot ſtáti; ein Bein ſtellen, nohu podrazyti; Uhr, hodiny zprawiti, naſtrogiti; ſich ſtellen, ſtawěti ſe, dělati ſe; Krank, traurig, nemocným, truchliwým. 12) doſtawiti, poſtawiti; einen Miſſethäter, zločince; Recruten, nowáčky; einen Bürgen, rukogmjm vručiti, vgiſtiti, rukogemſtwj dáti; Zeugen, ſwědky, poſta 246 witi, doſtawiti; ins Werk, w ſkutek vweſti; ſich bey Jemanden, zaſtawiti ſe; hie und da, rozſtawiti.

Strany zdroje: II/247

Sternkündig, adj. w hwězdářſtwj zběhlý; der Sternkündige, hwězdář.

Strany zdroje: II/247

Stich, m. der Nadelſtich, pichnutj; der Dolchſtich, bodnutj; der Schlangenſtich, vſſťknutj; auf den Hieb und auf den Stich, ſečmo a bodmo; etwas im Stiche laſſen, něco opuſtiti, zanechati; eine Perſon, nechati wězeti w blátě; ein Frauenzimmer, nechati ſeděti na holičkách; ein Flohſtich, ſſtjpnutj; er hält nicht Stich, nenj ſe na něho co ſpolehnauti; die Soldaten hielten nicht Stich, wogácy ſe rozvtekli, prchli; der Zeug hält nicht Stich, cayk ſe trhá; die Lügen halten nicht Stich, lži nemagj ſtánj, mjſta; des Kupferſtechers, rytj; es iſt ſtichdunkel, ge tma gak w pytli; mit dem Grabſcheite, reypnutj, vrytj; der Stich im Felſen, ſlug; im Teiche, lowiſſtě; beym Handel, freymarčenj; Stich um Stich, z ručky do ručky; Stich in den Karten, ſſtych; der Rede, Worte, důtka; das Bier hat einen Stich, piwo ge nakyſlé.

Strany zdroje: II/247

Stichblatt, n. ſſtjtek v gilce. 2) kozýr, trumpf, karta, ktera která bige.

Strany zdroje: II/248

Stiefeln, v. a. die Bohnen, tyčiti boby. 2) ſich ſtiefeln, boty obauty obauti ; geſtiefelt, w boty obutý.

Strany zdroje: II/248

Stiefelſchaft, m. holjnka (v boty).

Strany zdroje: II/248

Stiefelſchuh, m. nárt v boty.

Strany zdroje: II/248

Stiege, f. ſchod, ſchody, gradus, scala; zwey Stiegen hoch wohnen, bydleti w druhém poſchodj, ponebj.

Strany zdroje: II/249

Stiften, v. a. ženkličku nawljknauti; fig. založiti, nadati, condere, constituere; eine Univerſität, wyſoké ſſkoly založiti, zarazyti. 2) zaſwětiti; einen Feyertag, ſwátek. 4) zgednati; Frieden, zgednati, zawřjti pokog. 5) Freundſchaft, w přátelſtwj wgjti, přátelſtwj včiniti. 6) ploditi, tropiti; viel Unheil, Unglück, mnoho neſſtěſtj natropiti, naploditi, ztřápati, ſpjlati. 7) přináſſeti; Nutzen ſtiften; vžitek způſobiti, přineſti. 8) zaweſti; was haſt du wieder geſtiftet, což ſy zaſe zawedl, zakauſl, dokázal.

Strany zdroje: II/249

Still, Stille, adj. tichý, quietus, tranquillus; ſtille werden, vtichnauti, ztiſſiti ſe; ſtille halten, ſtanauti, zaſtawiti ſe, ſtille ſchweigen, mlčeti, vmlknauti; ſtille! ti ho! halt ſtill! ſtůg! die ſtille Woche, paſſiowý teyden; im Stillen, w tichoſti, potichu; die ſtille Meſſe, malá mſſe; ſtille Wäſſer ſind tief, tichá woda břehy podemjlá; ſtilles Meer, tiché moře; wieder ſtille werden, opět vtichnauti, vtuchnauti, vmrknauti; der ſtille Freytag, weliký pátek; adv. tiſſe, zticha, mlčecky.

Strany zdroje: II/249

Stimme, f. hlas, vox; dim. das Stimmchen, hláſek; eine feine Stimme, hláſek, temný hlas; ſtarke Stimme, hřmotný hlas; mit lauter Stimme, na hlas; ſeine Stimme verändern, přemjzati ſe; halbe Stimme, polauhlaſý. 2) hlas; er hatte zwey Stimmen mehr; o dwa hlaſy měl wjce. 3) podſtawek, duſſe w hauſljch.

Strany zdroje: II/250

Stimmſtock, m. duſſe, podſtawek w hauſljch.

Strany zdroje: II/250

Stirnhaar, n. wlaſy na čele. 2) v koně ſſpičnjk.

Strany zdroje: II/250

Stöbern, v. n. práſſiti ſe, chumeliti ſe, poletowati, meteliti ſe, volitare; es ſtöbert, chumelj ſe. 2) ſſťárati; herum im Hauſe, w domě. 2) v. a. wyhnati; aus dem Bette ſtöbern, pohnauti, rozburcowati, wypráſſiti z poſtele.

Strany zdroje: II/250

Stochern, v. a. pobodati, pungere; den Ochſen ſtochern, pobodati, bodcem poháněti wola. b) In ein Weſpenneſt ſtochern, ſſťauchnauti, pichnauti do woſýho hnjzda. c) das Feuer ſtochern, kutiti ſe v ohně. d) auf Jemanden ſtochern, dorýwati, dogjmati na někoho. e) die Zähne ſtochern, párati ſe w zubech. f) in dem Eſſen ſtochern, přebjrati ſe, piplati ſe, žižlati ſe w gjdle. g) in der Naſe ſtochern, reypati w noſe.