Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 26 skupin hesel.

Strany zdroje: I/302

Irrlehre, f. blud, bludné včenj, bludařſtwj.



Strany zdroje: II/14

Lehr-, včenj; die Lehrart, způſob včenj; die Lehrbegierde, žádoſt po včenj; der Lehrbegriff, obſah včenj; die Lehrſtunde, hodina , čas včenj; das Lehrgeld, plat od včenj.



Strany zdroje: II/14

Lehre, f. navčenj, navka, doctrima doctrina . 2) včenj; in die Lehre geben, do včenj dáti. 3) modla, kroček.



Strany zdroje: II/14

Lehren, v. a. včiti, navčiti, povčiti, wyvčowati, docere; die Vernunft lehret es, rozum tomu včj; wer hat dich das gelehrt, kdo tě tomu navčil. Das Lehren, včenj, wyvčowánj.



Strany zdroje: II/14

Lehrgebäude, n. ſloženj celého včenj, systema.



Strany zdroje: II/14

Lehrhaft, adj. způſobný k včenj; gemný, ſ. Gelehrig.



Strany zdroje: II/14

Lehrjahr, n. včenj, čas včenj; meine Lehrjahre, leta mého včenj.



Strany zdroje: II/14

Lehrſatz, m. propowěd, základ včenj.



Strany zdroje: II/14

Lehrſtück, n. članek včenj.



Strany zdroje: II/18

Lernen, v. n. včiti ſe, navčiti ſe něčemu, discere; eine Sprache —, gazyku ſe včiti; das lernt ſich bald, tomu ſe brzy navčj; anfangen etwas zu lernen, zavčowati ſe. Das Lernen, včenj.



Strany zdroje: II/50

Moral, f. včenj o mrawjch, mrawoſlowj.



Strany zdroje: II/66

Natur-, přirozenj; der Naturforſcher, zpytowatel přirozenj. 2) přirozený; die Naturgabe, dar přirozený; das Naturgeſetz, zákon přirozený. 3) o přirozenj; die Naturkunde, f. vměnj o přirozenj; die Naturlehre, včenj o přirozenj.



Strany zdroje: II/190

Schulgeld, n. plat od včenj, ſobotáres; wird es Samſtag entrichtet, ſobotáres; am Mittwoch, ſtředáres.



Strany zdroje: II/203

Seelen-, duſſe; die Seelenangſt, auzkoſt duſſe. 2) o duſſi, duſſech; die Seelenlehre, včenj o duſſj duſſi , o duſſech, duſſeſlowj, Psychologia.



Strany zdroje: II/215

Sittenlehre, f. mrawovčenj, včenj o mrawjch, ethica.



Strany zdroje: II/230

Sprachlehre, f. včenj gazyka, mluwnice, ġrammatyka, grammatica.



Strany zdroje: II/242

Stehen, v. n. irr. du ſteheſt, ich ſtand, ich ſtände, geſtanden, ſtáti, stare; oft ſtehen, ſtáwati; dann und wann ſtehen, ſtáwáwati; lange ſtehen müſſen, poſtáti ſobě; eine Weile ſtehen, poſtáti; ſtehen bis —, doſtáti; ſich müde ſtehen, vſtáti ſe; durch Stehen erwerben, vſtáti; durch Stehen ein Loch machen, proſtáti; ſtehen von Kindern, ſtánkati; etwas ſtehend thun, něco zaſtawiti; ſtehendes Fußes hingehen, na mjſtě tam gjti; die Haare ſtehen mir zu Berge, wlaſy mi ſtáwagj wzhůru; ſtehendes Holz, dřjwj na ſtogatě, ſtogaté; ſtehendes Waſſer, ſtogatá woda; fig. a) Schildwache, na ſtráži býi, wartu ſtáti; Gevatter, za kmotra, kmotrowſtwjm ſtáti; bey Jemanden die Jahre, v někoho w včenj býti; einen Mann, ſtáti za ſebe. b) der Stab ſteht in der Stadt, ſſtáb ležj w měſtě; die Augen ſtehn voll Thränen, má oči plno ſlzý; der Stall ſteht voller Pferde, w maſſtaly ſtogj plno konj; es ſtehet mir ein Unglück bevor, neſſtěſtj mi naſtáwá; es ſtehet noch dahin; to nenj giſto, kdo wj; ſo lange die Welt ſtehet, co ſwět ſwětem ſtogj. c) hoch am Brette ſtehen, mnoho platiti; die Ochſen ſtehen am Berge, newěděti kudy z konopj. d) auf dem Sprunge, na poſkoku býti; auf Jemandes Seite, podlé někoho ſtáti, s něčj ſtranau držeti; auf ſeiner Hut ſtehen, na pozoru ſe mjti; das Haus ſteht auf den Fall, dům geſt na zbořenj. e) das ſteht bey Gott, to ge v boha; das ſteht bey ihnen, to záležj na nich. f) ich ſtehe dafür, ſtogjm za to, gſem za to práw; wer ſoll die Koſten ſtehen, kdo poneſe autraty. g) das ſteht noch in weitem Felde, to ge ſtraka na wrbě; im Begriffe, hotow býti; in der Meinung, za to mjti; in Zweifel, na rozpacých býti; in Furcht, báti ſe, obáwati ſe; im Verdachte, w podezřenj býti; w podezřenj mjti; im Rufe, w powěſti býti; in der Arbeit, w prácy býti. h) Jemanden nach dem Leben, o žiwot ſtáti, bezžiwotj hledati. i) es ſteht dir frey, máš ſwobodno, na ſwobodě; zu Kaufe, na prodeg býti; Jemanden zu Gebothe, zu Dienſten, k ſlužbám býti; was ſteht zu ihrem Befehle, co poraučegj. k) es ſtehet nicht zu läugnen, zu erwarten, nelze toho zapjrati, ſe nadjwati. l) wie ſtehet es mit ihm, gak ſe má? mit Jemanden auf einem guten Fuße, za gedno, za dobré býti s někým; ſich gut ſtehen, dobře ſe mjti. m) das kommt mir hoch, theuer zu ſtehen, to mne ſtogj wyſoko, draho. n) das Kleid ſteht mir nicht, ten kabát mi neſtogj, neſluſſj.



Strany zdroje: II/262

Studierſtube, f. ſwětnice, pokog k včenj, včjrna.



Strany zdroje: II/293

Tugendlehre, f. včenj o ctnoſti.



Strany zdroje: II/300

Uiberlieferungslehre, f. poſlaupné včenj, podánj, traditio.



Strany zdroje: II/329

Unterricht, m. navčenj, včenj, navka, in tructio; ertheilen, geben, včiti, povčowati, navčenj dáti; U. bey Jemanden haben, včiti ſe v někoho; in den U. gehen, do včenj gjti, choditi.



Strany zdroje: II/329

Unterrichtung, f. ponavčenj, včenj, navka.



Strany zdroje: II/424

Welt, f. ſwět, mundus; alle, die ganze Welt, weſſkeren, celý ſwět; eine Reiſe um die Welt, ceſta okolo ſwěta; auf die Welt kommen, na ſwět přigjti; in die andere Welt ſchicken, ſe ſwěta ſprowoditi; zur Welt bringen, poroditi; ſo lange die Welt ſtehet, co ſwět ſwětem ſtogj; — ſtehen wird, dokudž ſwět ſtane. 2) lid, lidé, die gelehrte Welt, včenj lidé; die junge Welt, mladý lid; die große Welt, pan two, wyšſſj lidé; die ſchöne Welt, bjlé pohlawj, bělohlawſtwo. 3) mrawy; er hat Welt, má ſwět, geſt mrawný, způſobný člowěk. 4) Aus der Welt gehen, do kláſſtera gjti; in der Welt bleiben, zůſtati we ſwětě. 5) In aller Welt nicht, o žiwý ſwět ne, ſwět ſwětaucý.



Strany zdroje: II/441

Witterungslehre, f. včenj o powětřj.



Strany zdroje: I/231

Geiſterlehre, f. včenj o duchu.



Strany zdroje: I/250

Götterlehre, f. včenj o Bozých.