Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/34

Anfallen, 1. v. n. na něco padnauti, wpadnauti; der Baum fiel an die Mauer an, ſtrom padl na zed; die Vögel fallen hier gerne an, ptácy ſem rádi padagj, t. g. přiletugj. 2) připadnauti, t. g. doſtati ſe. Es iſt mir eine Erbſchaft angefallen, t. g. zugefallen, připadlo mi dědictwj. 2. v. a. na někoho wpadnauti, dotřjti, dorazyti, připadnauti, někoho napadnauti, popadnauti, přikwačiti, autok, wpád včiniti, invadere, impetum facere. Der Feind fiel das Land an, nepřjtel wpadl, wpád, autok včinil do země. Der Hund fällt alle Leute an, pes na každého dotjrá, mor. doſýpá.

Strany zdroje: II/80

Ohne, I. praep. bez, sine; ohne ihn, bez něho; ohne mich, bezemne; ohne Zweifel, bez pochyby; ohne Urſache, bezewſſj přjčiny; ohne Unterlaß, bez přjtrži, bez přeſtánj; ohne Scherz, bez žertu; ohne dem, bez toho. 2) krom, kromě, leč, než, praeter; ich habe keinen Freund ohne dich, nemám přjtele, krom tebe; das darf Niemand eſſen, ohne die Prieſter, toho neſmj gjſti leč kněz; es war Niemand im Hauſe ohne ein kleines Kind, nebylo žádného w domě, než malé djtě. II. adv. Er that es ohne daß ich es wüßte, bez mého wědomj to včinil; ich habe alles gehört, ohne daß ich es gewollt hätte, wſſecko ſem ſlyſſel ač nerad; er ging fort, ohne ſich etwas merken zu laſſen, odeſſel, nedaw na ſobě nic znáti, vkradl ſe; ich that es, ohne zu wiſſen, warum, včinil ſem to newěda proč; die Raupen tödten ohne den Bäumen zu ſchaden, hauſenek pobiti bez vbljženj ſtromům.

Strany zdroje: II/276, II/277

Thun, v. irr. ich thue, ich that, ich thäte, gethan, thu; v. a. et n. dělati, činiti, facere; er hat es gethan, včinil, vdělal to; kund thun, známo činiti; thue das deinige, děley co ti patřj; Jemanden zu viel thun, někomu křiwdu dělati, vbližowati; etwas zu Leide thun, vbljžiti; ſich ein Leides thun, ruku na ſebe kláſti, wložiti; einen Blick, rozepřjti, pohleděti, pohljdnauti; Beſcheid, připjgjcýmu ſplniti; Vorſtellung, předſtawiti; Abbitte, odproſyti; Gebeth, pomodliti ſe; einen 277 Fall, padnauti, pocháp wzýti; einen Schrey, zkřiknauti; eine Bitte, poproſyti; in der Erklärung, prohláſyti ſe; Rechnung, počet kláſti; Widerſtand, na odpor býti; eine Predigt, kázanj mjti; Sünde, zpáchati hřjch; eine reiche Heurath, bohatě ſe oženiti, wdáti; zu wiſſen, wzkázati. 2) fig. Mit wem habe ich zu thun? s kým mluwjm? s kým mám co činiti? er wird damit genug zu thun haben, bude s tjm mjti doſt činěnau; nichts zu thun haben, neměti nic na prácy, nic dělati; viel zu thun haben, mjti mnoho co dělati, na prácy; zu thun geben, prácy dáti, vložiti; es iſt ihm nur ums Gled zu thun, gemu gen běžj o penjze; es iſt um dein Glück zu thun, běžj o twé ſſtěſtj; es iſt um dieſe Sache gethan, po tom ge weta. 3) Oehl in die Lampe thun, oleg do lampy dáti, nandati; bey Seite thun, na ſtranu dáti; etwas davon, dazu, něco odnjti, přičiniti, přidati; Geld aus dem Beutel, penjze z měſſce wyndati; Schuhe an die Füße, obauti ſtřewjce; den Mantel umthun, pláſſť wzýti; auf ein Handwerk, na řemeſlo dáti; ſich zu Jemanden, k někomu ſe mjti; ſich hervor, wyniknauti, giné přewýſſiti. 4) počjnati ſobě, ſtawěti ſe; ſcheu, furchtſam, oſteychawě, bázliwě ſobě počjnati; böſe, ſtawěti ſe gakoby ſe hněwal; ſchön, lahoditi, přimjleti ſe; groß, wypjnati ſe; wehe, boleti; es thut mir leid, geſt mi ljto; es thut Noth, geſt potřebj, potřeba; es thut mir Noth, muſým gjti na potřebu; ins Neſt thun, do hnjzda nadělati. 3) konati; ſeine Pflicht, ſwau powinnoſt; ſeine Arbeit, prácy; einen Weg für Jemanden, ceſtu za někoho; eine Reiſe, ceſtu.

Strany zdroje: II/333

Unvermögend, adj. neſtatečný, inbecilis; nemožný, inops. unvermögend ſeyn, nebyti s něco; ich bin unvermögend es zu thun, negſem s to, bych to včinil.

Strany zdroje: II/338

Veranlaſſen, v. a. způſobiti; einen Befehl, nařjzenj. b) přiweſti, nawéſti, pomknauti; Jemanden zu etwas, někoho k nečemu něčemu . c) přjčinu podati; das hat mich veranlaſſet, zu thun, to mně přjčinu podalo, že ſem to včinil.

Strany zdroje: I/86

Auszeichnen, v. a. poznamenati, zaznamenati; er hat ſich ausgezeichnet, předčil giné, wýtečným ſe včinil.

Strany zdroje: II/391

Vorhaben, v. a. před ſebau mjti; eine Schürze, záſtěru. 2) fig. obmeyſſleti, pokauſſeti ſe o, kauti; etwas Böſes, něco zlého. b) chyſtati ſe, ſtrogiti ſe; eine Reiſe, na ceſtu. c) myſliti, vložiti; der Herr hat gethan, was er vor hatte, včinil hoſpodin, což myſlil. d) mjniti, před ſe bráti; was haben ſie vor? což magj? což před ſe berau?

Strany zdroje: II/426

Wenn, adv. kdy; quando; komm wenn du willſt, přiď kdy chceš; es ſey, wenn es wolle, buď kdy buď; wenn wirſt du kommen? kdy přigdeš? wenn ſoll ich das Geld bekommen? kdy doſtanu penjze? II. conj. když, cum; wenn ich daran denke, ſo grauet mir davor, hrozým ſe, když na to pomyſljm. b) by, kdyby; wenn du da geweſen wäreſt, ſo hätteſt du auch etwas bekommen, kdybys tu byl byl, takébys byl něčeho doſtal; wenn ich nun thäte, was würdeſt du ſagen? co bys řekl, kdybych to včinil? wenn ich an deiner Stelle wäre, kdybych byl tebau. c) li, geſtli, geſtliže, pakli, pakliže; wenn es ſeyn kann, ſo thue es, můželi to býti, včiň to. Wenn man dich fragt, ſo antworte, geſtli ſe tě optagj, odpowěz. d) ačkoli; wenn du gleich reich biſt, ſo biſt du doch nicht weiſe, ačkolis bohatý, negſy předce maudrý, gſy bohatý, negſy wſſak maudrý. e) gakoby; er ſchmeichelt mir, als wenn ich ein Fürſt wäre, pochlebuge mi, gakobych knjžetem byl. f) wenn auch, třebas, byťby; wenn nur, kyž, kýž; wenn er doch ſchon wegginge, kyž gde giž pryč.

Strany zdroje: II/433

Wie, adv. kterak, quomodo; wie iſt das zugegangen? kterak ſe to ſtalo? wie? kterak? ſage ihm, wie er es machen ſoll, powěz mu, kterak to má dělati; wie ſo? b) gak, quo modo; wie gehet es dir? gak ſe máš? gak ſe ti wede? wie heißt die Stadt? gak ſe to měſto gmenuge? wie groß war es? gak weliké bylo? wie lange iſt es her, gak dáwno ge tomu? wie theuer iſt es? gak drahé, zač geſt? wie bald iſt es um uns geſchehen! gak brzy geſt po nás! wie man will, gak kdo chce; wie geſagt, gak ſem řekl; wie elend! gak bjdný! wie wohl haſt du gethan! gak dobřes včinil! II. conj. gakž, uti; wie ich ſehe, ſo iſt er ſehr groß, gakž widjm, geſt welmi weliký; wie du gedient haſt, ſo — , gakž ſy ſlaužil, tak —; b) gakož, quemadmodum; laß die Welt, wie ſie iſt, nech ſwěta, gakž geſt; ſein Bruder wie auch ſeine Schweſter, geho bratr gakož y geho ſeſtra. c) gako, co; machs wie ich, děley gako gá; ſchön wie ein Engel, kráſný gako anděl; reich wie du, bohatý gako ty; wenn ich wie du wäre, kdybych byl tebau. d) wie viel? kolik; wie alt biſt du? kolik ge ti let? wie, wenn er es nun thäte? což kdyby to nynj včinil? ſey wie es wolle, buď gak buď; wie kömmt es, čjm ge to? e) wie gelehrt er auch iſt, gakkoli geſt včený; wie viel ich auch rede, gakžkoliwěk mnoho mluwjm.

Strany zdroje: I/92

Bedenken, n. rozwáženj, rozwažowánj, rozgjmánj, rozpakowánj, rozmeyſſlenj, deliberatio; ohne Bedenken, bez rozpaku. ich trage Bedenken dieſes zu thun, netraufám, nedůwěřugi ſobě, abych to včinil. 2) Meynung, mjněnj; ſein Bedenken von ſich ſtellen, ſwé mjněnj dáti.

Strany zdroje: I/108

Betrieb, m. ſ. Betreibung; auf ſeinen Betrieb habe ich es gethan, geho pobjdnutjm, poňaukánjm, bákánjm ſem to včinil.

Strany zdroje: I/218

Für, præp. za, mjſto, pro. Für jemanden bezahlen, beten, za někoho zaplatiti, modliti ſe; für Geld arbeiten, za penjze pracowati; einen andern für ſich predigen laſſen, giného mjſto (za) ſebe nechat kázati; für übel halten, za zlé mjti. 2) pro, pro. Futter für das Vieh, pjce, obrok pro dobytek; für das Vaterland, pro wlaſt; für ſich behalten, pro ſebe podržeti. Er lebt, wohnt für ſich, geſt žiw, zůſtáwá ſám pro ſebe; aus Liebe für dich, z láſky k tobě. Für etwas ſorgen, o něco ſe ſtarati. 3) Ich habe es für mich gethan, ſám od ſebe gſem to včinil; er thut alles für ſich, wſſecko podlé ſwé wůle činj. 4) pro, proti, contra. Arzney für das Fieber, lékařſtwj pro (proti) zymnicy. 5) Für jetzt, für diesmal, nynj, tenkrát. Für das erſte, předně; fürs zweyte, za druhé. Stück für Stück, kus po kuſu; Mann für Mann, geden, po druhém; Fuß für Fuß, noha za nohau, Schritt für Schritt, každý krok; Tag für Tag, den odedne, den gako den, každý den, den po dni. 6) Was für ein Mann, gaký muž; was für elende Menſchen, gak bjdnj lidé; was für eine wunderbare Sache, gak diwná wěc. 7) před, ſ. Vor.