Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 20 skupin hesel.

Strany zdroje: I/37

Angewöhnen, v. a. přivčiti, včiti , zwykati, adſuefacere, ſich angewöhnen, adſuefieri, zwykati, přiwykati. Angewöhnt, adj. přivčený, přiwyklý, zwyklý, adſuetus. Angewöhnung, f. přivčenj, přiwyknutj, zwyknutj, adſuetudo. Angewohnheit, f. zwyk, zwykloſt, conſuetudo.



Strany zdroje: I/41

Anleiten, v. a. nawáděti, nawéſti, přiwáděti, vwoditi. 2) povčowati, včiti.



Strany zdroje: II/14

Lehren, v. a. včiti, navčiti, povčiti, wyvčowati, docere; die Vernunft lehret es, rozum tomu včj; wer hat dich das gelehrt, kdo tě tomu navčil. Das Lehren, včenj, wyvčowánj.



Strany zdroje: II/18

Lernen, v. n. včiti ſe, navčiti ſe něčemu, discere; eine Sprache —, gazyku ſe včiti; das lernt ſich bald, tomu ſe brzy navčj; anfangen etwas zu lernen, zavčowati ſe. Das Lernen, včenj.



Strany zdroje: II/115

Rechtsgelehrſamkeit, f. práwnj vměnj, juris prudentia; ſich der Rechtsgelehrſamkeit befleiſſigen, včiti ſe práwům.



Strany zdroje: II/120, II/121

Reißen, v. irr. du reißeſt, ich riß, geriſſen, reiß; I. v. n. trhati ſe, rumpi; přetrhnauti ſe, wytrhnauti ſe; ein Faden, ein Band, ein Strick reißen, nit, tkanice, prowazy ſe trhagj, ſe přetrhnau. 2) pukati ſe; der Erdboden reißt vor Hitze, země ſe horkem puká; das Eis reißt, led ſe puká, láme, tře; die Tenne iſt geriſſen, mlat ſe rozpukal. 3) Ein reißender Strom, prudký praud; die Waare gehet reißend ab, zbožj gde gako na dračku. 4) Der Wind reißt, wjtr bauřj. 5) fig. das Reißen in den Gliedern, lámánj w audech; im Leibe, žřenj, vgjmánj, trhánj; die reißende Gicht, lámawá dna. II. v. a. trhati, přetrhnauti, roztrhnauti; einen Faden, nit přetrhnauti; in Stücke reißen, na kuſy roztrhati; ſich an einen Nagel reißen, o hře 121 bjk ſe vſſkrábnauti; Federn reißen, peřj dráti; geriſſene Federn, drané peřj. 2) Holz reißen, dřjwj trhati; geriſſene Latten, trhané lati, trhanice. 3) Einen Ochſen, einen Hengſten, beyka, hřebce kleſtiti, řezati; Karpfen, kapra trhati. 4) reyſowati; Reißen lernen, včiti ſe reyſowati. 5) Etwas aus der Hand, das Kind aus den Armen, něco z ruky, djtě z rukau wydřjti; den Hut vom Kopfe, den Rock vom Leibe, klobauk s hlawy, kabát s těla ſtrhnauti; ich möchte mir die Haare aus dem Kopfe reißen, oberwal bych ſe; der Wind reißt die Ziegel von den Dächern, wjtr trhá cyhly ſe ſtřech; Jemanden niederreißen, někoho porazyti; reißende Thiere, drawá zwjřata; um etwas ſich reißen, o něco ſe dráti; etwas an ſich reißen, něco chwatiti; ſeine Leidenſchaft reißt ihn dahin, geho náružiwoſt ho k tomu neſe, pudj. 6) Poſſen reißen, kudrlinky, fraſſky, ſſaſſky prowozowati, ſſibřinkowati, laſſkowati, ſſaſſkowati; Zoten, oplzle mluwiti.



Strany zdroje: II/121

Reiten, v. irr. du reiteſt, ich ritt, bin geritten, reit; der Teufel reitet ihn, čert njm mele, čert ho bere. 2) gezditi, pogjmati ſe; wie der Hund auf dem Arſche, gezditi. 3) I. v. n. geti, gezditi; auf einem Pferde, na koni; reiten lernen, včiti ſe gezditi; ein reitender Bothe, gjzdecký poſel; ſchlecht reiten, daremně gezditi; er iſt Fehl geritten, geda zablaudil; in die Stadt, um die Stadt reiten, do měſta, okolo měſta geti; durch einen Wald, leſem geti; ſpazieren reiten, progjžděti ſe, na progjždku geti; einen Trab, kluſem geti; Galopp, cwálati, cwálem, tryſkem geti; auf einem Stecken reiten, na holi gezditi. II. v. a. habe geritten, na koni geti, gezditi; einen Schimmel, Eſel, reiten, na brůně, na oſlu geti, gezditi; ein Pferd lahm, zu Tode, rehe reiten, koně gjžděnjm zchromiti; Jemanden zu Boden, koněm někoho zageti, přegeti; ſich müde, vgeti ſe, vgezditi ſe; ein Pferd in die Schwemme, koně geti brodit.



Strany zdroje: II/262

Studieren, v. n. ſſtudowati, ſſtudýrowati, Studere. 2) včiti ſe, discere, studere; auf eine Predigt ſtudieren, včiti ſe na kázanj; Die Rechte ſtudieren, včiti ſe práwům. 3) zpytowati; ſein Herz ſtudieren, zpytowati, ſkaumati ſwé ſrdce.



Strany zdroje: II/263

Stunde, f. hodina, hora ; dim. das Stündchen, hodinka; von Stund an, od nyněgſſka , od té chwjle; zur Stunde, doſawad; die Uhr ſchlägt Stunden, hodiny bigj hodiny. 2) doba, chwjle, tempus. 3) Jemanden im Zeichnen Stunden geben, včiti někoho reyſowati, hodiny dáwati.



Strany zdroje: I/76

Auslehren, v. a. dovčiti, přeſtati včiti.



Strany zdroje: I/76

Auslernen, v. a. wyvčiti ſe, dovčiti ſe, přeſtati ſe včiti.



Strany zdroje: II/329

Unterricht, m. navčenj, včenj, navka, in tructio; ertheilen, geben, včiti, povčowati, navčenj dáti; U. bey Jemanden haben, včiti ſe v někoho; in den U. gehen, do včenj gjti, choditi.



Strany zdroje: II/329

Unterrichten, v. a. včiti, povčowati, instruere; einen Knaben im Tanzen, im Singen, chlapce včiti tancowati, zpjwati; in der böhm. Sprache, čeſkému gazyku. 2) zprawiti, zpráwu dáti; von etwas, o něčem. 3) wycwičiti, povčiti; wie er ſich verhalten ſoll, gak ſe má zachowati.



Strany zdroje: II/331

Unterweiſen, v. a. včiti, cwičiti; instruere; im Schreiben, im Tanzen, im Reiten, in der Muſik, včiti pſáti, tancowati, gezditi, hauſti; im Chriſtenthume, křeſťanſtwj.



Strany zdroje: I/85

Auswendig, adv. zewnitř, auswendig wiſſen, lernen, vměti, včiti ſe z paměti, nazpamět.



Strany zdroje: I/111

Beybringen, v. a. přineſti, doneſti, přiwoditi; Zeugen, ſwědky přiwoditi; Gift, gedu podſtrčiti; eine Nachricht, zpráwu dáti; eine Wunde, poraniti; Furcht, ſtrachu nahnati, způſobiti. 2) včiti, naučiti, do hlawy wſſtjpiti; eine fremde Sprache beybringen, cyzýmu gazyku včiti.



Strany zdroje: I/160

Einhetzen, v. a. pſy k honěnj wycwičiti, honiti včiti.



Strany zdroje: I/197

Fechten, v. n. du fichſt, ich focht, habe gefochten, ſſermowati, kordem ſe bjti: ; fechten lernen, včiti ſe fechtowati. 2) potýkati ſe, bogowati, dimicare. 3) Fechten gehen, choditi žebrati.



Strany zdroje: I/225

Geben, 1. v. a. (du gibſt, ich gab, gegeben, Imperat. gib), dáti, dáwati, dare; darowati, donare; Unterricht, cwičiti, včiti; ſeine Habe den Armen, chudým rozdati ſtatek ſwůg; einen Wink, mrknauti, pokynauti; Speiſe von ſich, zwrhnauti, wydáwiti gjdlo; keinen Laut von ſich, ani neceknauti; zamlčeti ſe, nemocy promluwiti; frey geben, wyhoſtiti, na ſwobodu propuſtiti; loſe Worte geben, odmlauwati, hubowati; Gehör geben, wyſlyſſeti, wyſlýchati; zu verſtehen geben, na ſrozuměnau dáti; Bedenkzeit geben, na rozmyſſlenau dáti; ſich Mühe geben, prácy ſy dáti, ſnažiti ſe; einem Recht geben, za práwo dáti, poſwědčiti; ich gebe ihm fünfzig Jahr, gá mu hádám padeſát let; gewonnen, verlohren geben, za wyhranau, za ztracenau dáti; ſich zufrieden geben, vpokogiti ſe, ſpokogiti ſe; ſich bloß geben, ſwau ſlaboſt, neſtatečnoſt vkázati, wyzraditi ſe; ſich geben, podati ſe; das Tuch gibt ſich, ſukno ſe podáwá; ein deutſches Wort böhmiſch geben, německé ſlowo wyložiti na čeſko, po čeſku řjcy; ich will es kurz geben, zkrátka powjm; zwey Perſonen zuſammen geben, dwě oſoby oddati. 2. v. n. býti. Es gibt Leute, gſau lidé. Was gibt es für ein Geſchrey? gaký geſt to křik; es wird ſicher wieder etwas geben, giſtě zas něco pogde, bude; was gibts, neues? was gibts neues? co ge nowého? Sein Geſicht gibts, daß —, geho twář vkazuge, že —; widj ſe na twáři; das gibt ſchon die geſunde Vernunft, to zdrawý rozum giž ſebau přináſſj; er gibt einen guten Soldaten, hodj ſe za wogáka.



Strany zdroje: I/244

Gewöhnen, v. a. včiti , zwykati, nawykati; ſich an etwas gewöhnen, něčemu zwykati; ein Kind von der Bruſt, odſtawi i, ſ. Entwöhnen. Die Gewöhnung, zwyknutj, nawyknutj, přiwyknutj.