Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 19 skupin hesel.

Strany zdroje: I/253

Greifen, v. irr. ich griff, gegriffen, 1. v. n. ſahati, ſáhnauti, popadnauti, chopiti ſe, vgjti, arripere; nach dem Degen greifen, chopiti ſe meče; nach dem Halſe greifen, za krk popadnauti. 2) fig. einem in das Handwerk greifen, do řemeſla někomu ſahati; die Wunde greift um ſich, rána ſe rozgjdá, rozžjrá; zur Strafe greifen, treſtu vžjwati, einem unter die Arme greifen, někomu pomáhati. 3) makati, ohledowati, contrectare; der Arzt greift an den Puls, lekař ohleduge puls; man kann es ja mit Händen greifen, mužeť ſe to rukama makati. 2. v. a. ergreifen, lapiti, polapiti, chytiti, popadnauti, gjmati, capere. Das Greifen, ſáhánj, makánj, gjmánj, lapenj.



Strany zdroje: I/254

Griff, m. hmátnutj, ſáhnutj, chňapnutj; ein Griff in etwas thun, ſáhnauti, hmátnauti do něčeho; etwas am Griffe haben, něco w prſtech mjti; fig. auſkok; allerley Griffe brauchen, wſſeligakých auſkoků vžjwati. 2) hrſt; mit den Fingern, ſſpetka, ſſtipka. 3) am Hufeiſen, odſadec, ġryf. 4) držadlo, rukowět, sl. ručka, manubrium; am Degen, gjlce, capulus; an der Gabel, ſtřenka; an der Violine, krk. 5) Die Griffe der Raubvögel, ſſkrabáky, pařáty.



Strany zdroje: I/37

Angreifen, v. a. chytati, gjmati, lapiti, polapiti, popadnauti, vgjti, wzýti, adprehendere. 2) k něčemu ſáhnauti, a toho vžjwati, vti; fremdes Gut angreifen, k cyzýmu ſáhnauti, na cyzý ſtatek ſáhnauti. 3) do někoho ſe wpuſtiti, na někoho ſe obořiti, připadnauti, vdeřiti, autok včiniti, invadere. 4) vgjmati, zemdljwati, conficere, debilitare. Die Krankheit hat mich ſehr angegriffen, nemoc mne tuze podgala, zemdlila. 5) ruku přičiniti, přiložiti, začjti, aggredi, incipere. Greif an, začni. 6) ſnažiti ſe, vſylowati, wynaſnažowati ſe, adniti. Er greift ſich an, ſnažuge ſe, vſyluge. Angreifer, m. autočnjk, invaſor. Angreifung, f. das Angreifen, chycenj, polapenj, popadnutj, vgetj, vgjmánj. 2) ſáhnutj. 3) autok, ſ. Angriff.



Strany zdroje: I/339

Krumm, adj. krümmer, krümſte, křiwý, křiwolaký, curvus; krumm biegen, zkřiwiti, nakřiwiti, ohnauti; einwärts krumm, klikatý, aduncus; krumme Finger machen, kráſti. 2) chromý, claudus; ol. belhawý, klecawý; krumme Finger, chromé prſty. 3) krumme Gänge, pletichy, pl. adv. křiwě; mit etwas krumm herumkommen, okolkowati, okolků vžjwati; krumm und lahm ſchlagen, na žmoch ztřjſkati; krumm ſchlieſſen, do kozla ſwázati. Krum Krumm gehen, paťchati ſe; das Krummgehen, paťchawoſt, belhýňawoſt; kulhánj. Adv. křiwě, chromě.



Strany zdroje: II/45

Mißbrauchen, v. a. zle vžjwati; die Zeit —, čas mařiti; ein Weibsbild, ženſkau zmrhati, zljhati.



Strany zdroje: II/47

Mittagsſchlaf, m. polednjček, meridiatio. — halten, polednjčka vžjwati, meridiari.



Strany zdroje: II/74

Nutzen, v. a. vžjwati, potřebowati, uti; eine Gelegenheit, přjležitoſt vžiti; einen Menſchen, člowěka dobře potřebowati.



Strany zdroje: I/55

Arzneyen, v. a. hogiti, léčiti, lékařiti, lékařſtwj dáwati. 2. neut. lékařſtwj vžjwati. Arzneyen, n. lékařenj.



Strany zdroje: II/93, II/94

Pflegen, 1. v. a. rec. opatrowati, hljdati, ſſetřiti, curare, ſeiner Geſundheit, ſwého zdrawj ſſetřiti; eines Kranken, nemocného opatrowati. 2) hleděti, howěti; ſeiner, ſobě howěti; der Wolluſt, rozkoſſe hleděti. 3) v. a. irr. ich pflog, gepflogen; Rathes mit Jemanden pflegen, radu s někým bráti; Unterhaltung pflegen, o něco rokowati; Freundſchaft mit jemanden, w přátelſtwj s někým býti; Umgang mit Jemanden, obcowati, zacházeti, obecenſtwj mjti, s někým; der Güte, dobroty vžjwati. 2 v. n. reg. mangelt im Böhm., und wird durch die frequent. Form ausgedruckt, ich pflege zu ſchlafen, zu ſagen, zu ſpielen, zu nehmen, zu ſpeiſen, zu fahren @ ſpáwám, řjkáwám, hráwám, bráwám, (gjdám), gjdáwám, gezdjwám @ Thue wie du pflegſt, čiň, gak činjwáš; wie es zu geſchehen pflegt, gákž gakž ſe ſtáwá, djwá, 94 přiházýwá; es pflegt dann zu regnen, pak prſſjwá.



Strany zdroje: II/134

Ruhe, f. odpočinutj, pokog; er hat keine Ruhe, nemá pokoge, mor. omženj; gieb Ruhe, deg pokog; ſich in Ruhe begeben, na pokog, na odpočinutj ſe dáti; keine Ruhe laſſen, geben, nedati oddechu, mor. odpěku , pokoge; laß mich in Ruhe, deg mi pokog, nech mne na pokogi, s pokogem; die Ruhe des Gewiſſens, ſpokogenoſt ſwědomj. 2) keine Ruhe haben, nemocy ſpáti; ſich zur Ruhe begeben, legen, gjti ſpat, na odpočinutj ſe odebrati, vkliditi ſe, Mittagsruhe halten, polednjčka vžjwati; die Ruhe mitnehmen, ſpánj odneſti. 3) In ſeine Ruhe eingehen, na pokog odegjti, w pánu vſnauti; zur Ruhe bringen, počeſtně pochowati.



Strany zdroje: I/92

Bedienen, v. a. ſlaužiti, poſluhowati někomu. 2) Ein Amt, zaſtáwati auřad; was bedienen ſie? w gaké gſau powinoſti? bedienen im Kartenſpiele, přidati, přiznati barwu. 3) ſich einer Sache bedienen, něgaké wěcy vžjwati, požjwati; ſich einer Gelegenheit bedienen, přjležitoſti hleděti.



Strany zdroje: I/101

Benutzen, benützen, v. a. vžjwati, požjwati.



Strany zdroje: I/124

Brauchen, 1. v. a. gebrauchen, požjwati, vžjwati, uti, frui; Arzney brauchen, ljků vžjwati. 2. v. n. potřebowati, indigere. Du brauchſt keine Bücher, kněh ti netřeba. 3. impers. potřebj geſt; es brauchte viel Zeit, mnoho čaſu bylo zapotřebj; dieß braucht es nicht, toho nenj třeba, potřeba, potřebj.



Strany zdroje: I/129

Brunnen, Brunn, m. ſtudnice, ſtudně, ſtudna, puteus, fons, dim. das Brünnlein, ſtudnička, ſtudánka. Waſſer in den Brunnen tragen, do leſa dřjwj, do řeky wodu noſyti, bez vžitku pracowati. 2) Der Heilbrunnen, dobrá woda; den Brunnen brauchen, dobré wody vžjwati.



Strany zdroje: I/163

Einnehmen, v. a. wzýti z wenku ſem, do—; die Segel, plachty ſtáhnauti. 2) bráti, přigjmati; Geld, wybjrati; Arzney, vžjwati; die Mahlzeit, obědwati, wečeřeti; eine Sache, dobře ſlyſſeti, pogjmati, porozuměti. 3) in Beſitz nehmen, vwázati ſe; eine Stadt, mocý wzýti, dobyti, wybogowati. 4) einen Platz, mjſto zaměſtknati; fig. wyplniti, naplniti. 5) pogjti (pogmauti), pogjmati, k ſobě přitáhnauti. Von Freude eingenommen, radoſtj pogat; einnehmend, gemný, přjgemný, wábjcý.



Strany zdroje: I/182

Ergreifen, v. a. chápati ſe, chopiti ſe něčeho, vchopiti, popadnauti; die Waffen, k zbrani ſahati. 2) fig. popadnauti, vchopiti, gjmati, chytiti, polapiti, doſtjhnauti, zaſtjhnauti; vchwátiti; der Zorn ergriff ihn, hněw ho pogal. Die Gelegenheit ergreifen, přjležitoſti vžjwati; die Flucht, na vtjkánj ſe dáti, s rychljkem radu wzýti, s nohami ſe poraditi, mor. dáti nohám (nohaum) wědět. 3) pochopiti, ſ. Begreifen.



Strany zdroje: I/226

Gebrauch, m. obyčeg, mos; zwyk, conſuetudo; řád, ritus. 2) vžjwánj, potřeba, uſus; Gebrauch machen, vžjwati.



Strany zdroje: I/226

Gebrauchen, v. a. vžjwati, vžiti. 2) potřebowati, indigere.



Strany zdroje: I/235

Genießen, v. a. irr. ich genoß, genoſſen, požiti, požjwati, vžiti, vžjwati, frui; die Ruhe genießen, pokoge požjwati; du haſt das erſt künftig zu genießen, teprw budaucně toho vžigeš; Unterricht genießen, wycwičenu, wyvčenu býti; das heil. Abendmahl genießen, wečeři Páně přigjmati; ich habe heute noch nichts genoſſen, dnes geſſtě ſem ničehož negedl; einem etwas für genoſſen hingehen; laſſen, někomu něco prominauti. Die Genießung, vžjwánj, požjwánj, ſ. Genuß.