Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz

Strany zdroje: II/169

Schleichen, v. irr. ich ſchlich, bin geſchlichen. I. v. n. plazyti ſe, repere; ſchleichend, plazywý; ein ſchleichendes Thier, zeměplaz. 2) kráſti ſe, laudati ſe; die Katze, kočka; er iſt davon geſchlichen, pryč ſe odkradl; geſchlichen kommen, přikraſti ſe; ſich in ein Haus, do domu ſe wkráſti. 3) pljžiti ſe; die Schnecke, hlemeyžď. 4) fig. ein ſchleichendes Fieber, mořiwá zymnice. 5) ein Stück Butter zerſchleichen laſſen, kus máſla nechati rozpuſtiti. 6) Einen Schleichen laſſen, vbzditi ſe. II. v. a. Waaren, paſſowati.