Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši
Verze: 6. 4. 2008
Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)
| A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] |
Index českých slovních tvarů
| A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8 — |
Strany zdroje: II/s
Sicher, adj. bezpečný, giſtý, tutus, securus; er iſt ſeines Lebens nicht ſicher, nenj ſwým žiwotem giſt; fig. ein ſicherer Weg, bezpečná ceſta; eine ſichere Nachricht, giſtotná, giſtá ſpráwa; adv. bezpečně , giſtě; etwas ſicher ſtellen, něco vbezpečiti, vručiti; er wird ſicher kommen, přigde gak hodina.
Strany zdroje: II/245, II/246
Stellen, v. a. ſtawiti, zaſtawiti, sistere; der Hund ſtellt das Wild, pes ſtawj zwěř. 2) Die Milch, podſýřiti mljko. 3) Das Waſſer, hraditi, zahraditi wodu. 4) Einen Dieb, přimrazyti zloděge. 5) Das Bier, wyſtawiti piwo. 6) poſtawiti, locare, statuere; ſich auf den Kopf, na hlawu ſe poſtawiti. 7) Die Soldaten in Schlachtordnung, wogſko zſſikowati. 8) fig. Jemanden zur Rede, počet, aučet v někoho žádati; vor Augen, před oči předſtawiti, předſtjrati; auf freyen Fuß, propuſtiti někoho; etwas dahin geſtellt ſeyn laſſen, něčeho zatjm pozanechati; etwas in Vergeſſenheit, něco w zapomenutj dáti; in Zweifel, w pochybnoſt vweſti; Zufrieden, vpokogiti. 9) Ein Zeug, Garn ſtellen, ſýť rozſtawiti. 10) Schlingen ſtellen, pletky kláſti, poljknauti. 11) fig. Jemanden nach dem Leben ſtellen, někomu o žiwot ſtáti; ein Bein ſtellen, nohu podrazyti; Uhr, hodiny zprawiti, naſtrogiti; ſich ſtellen, ſtawěti ſe, dělati ſe; Krank, traurig, nemocným, truchliwým. 12) doſtawiti, poſtawiti; einen Miſſethäter, zločince; Recruten, nowáčky; einen Bürgen, rukogmjm vručiti, vgiſtiti, rukogemſtwj dáti; Zeugen, ſwědky, poſta 246 witi, doſtawiti; ins Werk, w ſkutek vweſti; ſich bey Jemanden, zaſtawiti ſe; hie und da, rozſtawiti.
Strany zdroje: II/341
Verbürgen, v. a. et n. rukau dáti, vručiti; ſich, ſe. 2) odpowědjti; das will ich verbürgen, za to zodpowjm, za to ſtogjm; die —gung, vručenj.
Strany zdroje: II/348
Verhaften, v. a. wſaditi, do wězenj wzýti, dáti. b) vručiti, rukau dánjm zawázati. c) Verhaftet, záwadný; ſeinem Gläubiger, wěřiteli.