Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 19 skupin hesel.

Strany zdroje: I/255

Groß, adj. weliký, magnus; comp. größer, wětſſj, major; ſuperl. größte, neywětſſj, maximus; ſehr groß, přeweliký, náramný, ingens; groß an Thaten, welikočinný. 2) fig. groß werden, růſti, zweličeti, weličeti, crescere; das Uebel wird größer, zlé ſe rozmáhá, wzmáhá; größer machen, zwětſſiti, nadwětſſiti, přiwětſſiti; groß machen, weličiti něco; ſich groß machen, roztahowati ſe, welikým ſe činiti, wypjnati ſe, rozdjrati ſe; eine große Anzahl, drahný počet; die Großen, welicý páni; ein Großes, mnoho, mnoho peněz; das hat was großes zu bedeuten, to má mnoho na ſobě, to mnoho wyznamenáwá. adv. welice; fig. groß achten, wyſoce wážiti; womit groß thun, chlubiti ſe, honoſyti ſe, wychlaubati ſe něčjm; groß thun, na pány hráti, wyſoce ſobě počjnati; großentheils, größtentheils, wětſſjm djlem, na wětſſjm djle.



Strany zdroje: I/264, I/265

Halten, v. irr. du hälſt, er hielt, gehalten. 1. v. a. držeti, tenere; halt es feſt, drž to pewně; bey der Hand, za ruku držeti. 2) chowati, portare; ein Kind auf den Armen, chowati djtě na rukau. 3) Etwas vor das Geſicht, něco před oči kláſti. 4) fig. Ein Ding gegen das andere, gedno s druhým ſrownáwati; einem die Stange, nadržowati někomu; Jemanden kurz, zkrátka, na vzdě držeti; beym Worte, za ſlowo wzýti; das Maul offen halten, hubu otewřenau mjti; b) das Maul, hubu ſtauliti; halt das Maul! drž hubu, zaraz! er hält damit zurück, ſkrýwá, tagj ſe s tjm; geheim halten, zatagiti; ſich halten, zadržeti ſe; den Zorn zurück, zadržeti hněw. c) Jemanden frey, platiti za někoho, wydržeti někoho; ſchadlos, nahraditi ſſkodu. d) Etwas bereit halten, něco po hotowě mjti. e) Er wird wie ein Hund gehalten, chowagj ho gako pſa, nakládagj s njm gako s pſem. f) Vieh, Pferde, Hunde, dobytek, koně, pſy chowati; Kühe, krawařiti; Haus, hoſpodařiti; Hof, dworem býti. g) Hochzeit halten, ſwadbu mjti, ſwadbu ſtrogiti, wyſtrogiti; Kirchweih, poſwjcenj mjti, ſtrogiti, poſwjcenjčkowati; einen Landtag, ſněmowati; Gebeth, modliti ſe, pomodliti ſe; Geſpräch, rozmlauwati; eine Rede, Predigt, řeč mjti, (řečňowati), kázanj mjti; Schule, ſſkolu mjti (držeti); die Mittagsruhe, polednjčka požjwati; das Mittagmahl, obědwati; das Abendmahl, wečeřeti; h) die Gebothe Gottes, přikázanj Božj zachowáwati; einen Feſttag, ſwátek ſwětiti, ſlawiti; Faſttag, poſtiti ſe, půſt mjti. i) Wie hoch halten ſie dieſen Ring? gak wyſoko ſobě wážjte ten prſten? hoch, 265 gering halten, wyſoce, málo wážiti; er hält viel darauf, mnoho na to držj, dáwá; er hält nicht viel auf das Eſſen, neſtogj, nedbá o gjdlo; auf Träume, ſnům wěřiti. k) Ich halte ihn für einen ehrlichen Mann, mám ho za poctiwého muže; genehm, za dobré vznati, vznáwati; für übel, za zlé mjti; für eine Sünde halten, za hřjch pokládati. 2. v. n. držeti; der Strick hält, prowaz držj. 2) fig. a) das hält nicht Stich, to nemá ſtánj, mjſta. b) das Faß hält zwey Eymer, ſud má dwě wědra. c) ſtill halten, zaſtawiti ſe, ſtáti; halt! ſtůg! ſtůgte! Halte machen, zaſtawiti ſe, zůſtati ſtáti. Inne halten, im Leſen, přeſtati čjſti. d) Stand halten, doſtáti; držeti ſe, ſtálým býti. e) das Feld halten, polem ležeti, w poli zůſtati. f) Es mit dem Könige, krále ſe přidržeti, podlé krále ſtáti. g) Das wird ſchwer halten, to půgde s těžkem, těžko; wie hälts? gak ge? gak ſe děge? 3. v. rec. ſich gut halten, dobře ſe chowati, držeti; dieſes Obſt hält ſich nicht, owoce toto ſe nenechá chowati.



Strany zdroje: I/288, I/289

Hoch, adj. wyſoký, altus; com. höher, wyšſſj, ſuperl. der höchſte, neywyšſſj. Das höchſte Gut, ſwrchowané dobré, ſummum bonum. fig. Es iſt ſchon hoher Tag, giž geſt dlauho na den, na dni; hohes Alter, ſtarý (ſtařecý) wěk; um hohes Geld ſpielen, o weliké penjze hráti; auf dem hohen Meere, na ſſjrém (ſſirokém) moři; es iſt hohe Zeit, geſt ſwrchowaný, (wrchowatý) čas; es iſt die höchſte Zeit, geſt neywětſſj čas; adv. wyſoko, wyſoce, alte. 289 2) zweyſſj; haushoch, zweyſſj domu, ellenhoch, zweyſſj lokte. 3) fig. hoch kaufen, draho (draze) kaupiti; hoch halten, mnoho ſobě wážiti; hoch bringen, daleko přiweſti; hoch aufnehmen, za zlé mjti.



Strany zdroje: I/46

nſehen, v. a. djwati ſe, hleděti, patřiti, podjwati ſe, pohleděti, popatřiti, pozřjti, ſ. Anſchauen. 2) ohlédati ſe, ohled mjti, ſſetřiti, wážiti, wzezřjti, reſpicere. Die Koſten nicht anſehen, autrat nelitowati, neſſetřiti. Angeſehen, adj. powažitedlný, wážený, wážný, známenitý, conſpicuus. 3) držeti, za to mjti, domnjwati ſe, že —, putare, videri; er ſah mich für ſeinen Bruder an, držel, měl mne za bratra ſwého. 4) poznáwati, widěti, znáti, animadvertere; man ſieht ihm noch keine Noth an, nenj na něm geſſtě nauze widěti, znáti, er thut alles, was er mir nur an den Augen anſehen (abſehen) kann, on by mi pomyſſlenj vdělal. 5) cýliti, ſměřowati k něčemu; worauf iſt das angeſehen? k čemu ſe tjm čelj, k čemu to ſměřuge?



Strany zdroje: II/27, II/28

Machen, 2. 1. v. n. dělati; mache doch, děley, poſpěš pak! 2. v. a. dělati, robiti, činiti, půſobiti, facere; fertig machen, dodělati; ſich davon, aus dem Staube machen, prchnauti, s waňkem ſe poraditi; ſich über etwas machen, dáti ſe do něčeho; ſich an Jemand —, do někoho ſe dáti; vtécy ſe k někomu; ſich vom Berge hinab—, s wrchu sběhnauti, ſgjti; ſich auf den Weg —, na ceſtu ſe wydati; ſich auf die Seite —, odegjti. 2) einem die Rechnung —, někomu počet kláſti; ſich auf etwas Rechnung —, dauffati, nadáti ſe, že něčeho doſáhne; Lärm —, bauřku, hluk ſtropiti; ein Geſchrey —, křičeti, pokřik vdělati; Jemanden zum Sklaven —, někoho otroka, otrokem vdělati, w otroctwj vweſti; einen Gefangenen —, zagjti; ein Land zur Wüſte —, kraginu w puſtinu obrátiti; viele Schulden —, dluhů nadělati; ein Compliment —, pokloniti ſe, poklonu včiniti; ſich Jemanden zum Freunde —, přjzeň a láſku ſobě v někoho zeyſkati; zum Feinde —, někoho na ſebe rozhněwati; Jemanden ein ſaures Geſicht —, na někoho ſe mračiti, ſſkarediti; Anſtalt —, ſtrogiti ſe, chyſtati ſe; ſich allerley Gedanken —, wſſelicos ſobě myſliti; machen ſie ſich keine Sorgen, neſtaragj ſe; ſich Bedenken —, rozpakowati ſe; Bekanntſchaft —, ſeznámiti ſe; Freundſchaft —, ſpřáteliti ſe; Vorwürfe —, wyteykati, wyčjtati; den Anfang —, počjti, počjnati, začjti; einem Luſt zu Eſſen —, chuti k gjdlu dodati; Große Augen —, diwiti ſe, wytřeſſtiti, wypauliti oči; ei 28 ne Entdeckung —, wyſſetřiti něco; ſich etwas zur Pflicht —, za powinnoſt pokládati; ſein Glück —, k ſſtěſtj přigjti; mit einem gemeine Sache —, držeti s někým. 3) Man kann ihm nichts recht machen, žádný mu nemůže nic w hod včiniti; ein Gefäß rein —, nádobu wyčiſtiti, wypláknauti, wymyti ; etwas feſt—, něco vpewniti, přitužiti, vtužiti; weich —, měkčiti, rozměkčowati; ſich feſt—, oprawiti ſe; arm —, ochuditi, na chudobu, mizynu přiweſti; reich —, obohatiti; krank —, nemoc způſobiti; geſund —, vzdrawiti; ſich beliebt —, láſku zýſkati; verhaßt —, zoſſkliwiti ſe; etwas größer machen —, něco zwětſſiti; kleiner —, zmenſſiti; einen Gefangenen frey—, wězně propuſtiti; ſich naß —, zmokřiti ſe, zmočiti ſe; ſich ſchmutzig —, vſſpiniti ſe; einen luſtig —, rozweſeliti; er hat ſich bey Ihnen nothwendig gemacht, způſobil, že wám nelze bez něho býti; das macht mein Unglück vollkommen, to dowrſſilo, doplnilo mé neſſtěſtj; einem etwas weiß —, bělmo, zeleno dělati; ſich bezahlt —, ſnažiti ſe, aby byl zaplacen, zaplacowati ſy; etwas lächerlich —, z něčeho poſměch včiniti; einem etwas deutlich —, někomu něco wyſwětliti; etwas ausfindig —, něco wyhledati, wynalezti; Jemand herunter —, weytopek někomu dáti; machen ſie, das er kommt, magj ho k tomu, ať přigde; wie machen wir es, daß —, co počneme, aby —; ein Schatten macht uns oft Zittern, ſtjnu ſe čaſto hrozýme; Jemanden lachen —, rozſmjſſiti někoho, ſich etwas zu thun —, do něčeho ſe dáti; geſchwefelter Wein macht dumm, po wjně syrau zoprawowaném hlawa ztupj; ſalzige Speiſen machen Durſt, po ſlaných gjdlech chce ſe pjti; das macht Kopfweh, po tom hlawa bolj; das macht, daß er arm iſt, to ge tjm, že geſt chudý; aufrichtige Reue macht alles wieder gut, oprawdowá ljtoſt wſſecko zas naprawj; Sorgen machen vor der Zeit alt, kdo ſe ſtará, brzy ſe zſtará; einem einen Antrag —, někomu něco předložiti; kund —, oznámiti; eine Reiſe —, ceſtu konati; einen Verſuch —, zkuſyti; das macht es eben, tjm ſamým; das macht nichts, o to nic nenj. 5) Das Bette —, poſtel ſtláti; Holz —, dřjwj ſſtjpati, kálati; Butter —, máſlo tlaucy; Feuer —, oheň rozdělati, rozkřeſati; das Eſſen, die Hochzeit —, gjdlo, ſwadbu ſtrogiti; zu Gelde —, ſpeněžiti; er hat ſich viel bey dieſer Sache gemacht, při tom mnoho wydělal; dabey iſt nichts zu machen, na tom ſe nic newydělá; Sie machen es gar zu gefährlich, hrozně tjm ſtraſſjte; er iſt ſo arm nicht, als ihn die Leute machen, nenj tak chudý, gak lidé mluwj; er macht ſich ſehr arm, ſtawj ſe, dělá ſe tuze chudým; einem ein Verbrechen aus etwas —, někomu něco za prowiněnj pokládati; zum Ketzer —, někoho za kacýře wyhlaſſowati, rozhlaſſowati; er macht in dieſem Hauſe den Narren, dělá w tom domě ze ſebe blázna, ge gim w tom domě za blázna; ich mache mir nichts daraus, nic na to nedbám; viel aus nichts —, něčeho ſobě mnoho wážiti; es wird daraus wenig gemacht, nehrubě ſy toho kdo wſſjmá, wſſimne; du haſt es ſchön gemacht, tys to zbauchl! zcákl! ſplákl.



Strany zdroje: II/153

Schätzen, v. a. wážiti. 2) hoch ſchätzen, kláſti, pokládati; ſich für eine Ehre ſchätzen, za čeſt ſobě kláſti. 3) hádati; ich ſchätze ihn fünfzig Jahre alt, gá mu hádám padeſáte let. 4) páčiti; wie hoch ſchätzen ſie ihr Pferd? gak wyſoko páčjte ſwého koně? 5) vrčiti, wyſaditi, vložiti cenu, taxare; abſchätzen, odhádati.



Strany zdroje: I/68

Aufwägen, v. a. wážiti, přiwážiti, zwážiti.



Strany zdroje: II/184

Schöpfen, I. v. n. a) técy, fluere; das Schiff ſchöpft Waſſer, lodj teče. b) pjti; Der Falke ſchöpft, ſokol pige. c) oſeypati ſe; der Hopfen ſchöpft, chmel ſe oſeypá. II. v. a. a) čerpati, wážiti, nabjrati, sl. čřjti, začřjti, haurire; Waſſer, wodu; leer ſchöpfen, wywážiti. b) das Fett oben abſchöpfen, maſtnotu ſeshora ſebrati. c) Friſche Luft, čerſtwého powětřj požjwati, na čerſtwé powětřj wygjti. b) Athem, oddychnauti ſobě. e) Hoffnung, naděge nabyti. f) Argwohn, w podezřenj bráti, wzýti. g) Nutzen, vžitek mjti, doſáhnauti. h) Muth, ſrdce ſobě dodati.



Strany zdroje: I/69

Aufwiegen, v. a. přewážiti, wjce wážiti; deine Gründe wiegen die meinigen nicht auf, twé důklady wjce newážj než mé.



Strany zdroje: I/75

Auskippen, v. a. penjze wážiti, dlé wáhy wybjrati, ſ. Kippen.



Strany zdroje: II/356

Vermerken, v. a. znamenati, ſeznamenati. 2) přigjti, wážiti; gnädigſt, neymiloſtiwěgi; die —kung, znamenánj, přigetj.



Strany zdroje: II/399

Vorziehen, v. a. wytáhnauti; etwas unter dem Bette, něco z pod poſtele. 2) zaſtřjti; den Vorhang, oponau zaſtřjti. 3) obehnati; einen Graben, Zaun, přjkopem, plotem. 4) přednoſt dáti, wjce wážiti; ich ziehe ihn ſeinem Bruder vor, gá ho předkládám geho bratrowi, wjce wážjm než geho bratra, přednoſt mu dáwám před geho bratrem.



Strany zdroje: II/429

Werth, adj. hoden, dignus; werth achten, za hodného, nehodného, pokládati, ſauditi; aller Ehren werth, wſſj cti hoden; er iſt nicht werth, daß —, nenj hoden, aby —. 2) ſtáti; es iſt zehn Thaler werth, ſtogj za deſet tolarů. 3) es iſt viel, nichts werth, ſtogj za mnoho, neſtogj za nic; wie viel iſt das Gut werth? zač ſtogj ten ſtatek? iſt nicht der Mühe werth, neſtogj za prácy; er iſt nicht viel werth, neſtogj za mnoho, nenj hrubě nic do něho; nichts werth, ničemný, darmodrahý; mehr werth, ſtogj za wjc. 4) wzácný, wážený; werth ſchätzen, mnoho wážiti; ein werthgeſchätzter Freund, mnoho wážený, wzácný přjtel; drahocenný; werther, wzáctněgſſj.



Strany zdroje: II/434

Wiegen, v. a. irr. ich wog, gewogen, wážiti; Kaffee, kafé; Eiſen, železo; mit der Hand, potěžkati, potěžkáwati. 2) v. n. wážiti; dieſe Sache wieget zehn Pfund, ta wěc wážj deſet liber.



Strany zdroje: I/139

Darwägen, v. a. wážiti, odwážiti.



Strany zdroje: I/21, I/22

Achten, v. a. dbáti, pozorowati, ſſetřiti, péči o něco mjti, wſſjmati ſy něčeho, adtendere, rationem habere rei. Ein Miethling achtet der Schafe nicht, nágemnjk nedbá o owce, nemá péče o owce, newſſjmá ſy owec. 2. domnjwati ſe, držeti za —, nadáti ſe, pokládati, ſauditi, zato mjti, æſtimare. Etwas für Gewinn achten, něco za zyſk držeti, pokládati. 3. wážiti, wſſjmati ſobě, æſtimare, hoch, wyſoce ſobě wážiti, geringe, málo ſobě wážiti, nichts, nic ſobě newážiti, nihili facere; die Gefahr achten, 22 wſſjmati ſobě, báti ſe nebezpečenſtwj, timere periculum; die Koſten achten, vtrat ſſetřiti, na autraty hleděti.



Strany zdroje: I/237

Geringe, adj. malý, maličký; der Geringſte, neymenſſj; geringer werden, menſſiti ſe, tratiti ſe, zmenſſeti. 2) lehký; um ein Loth zu geringe, o lot lehčj. 3) ſkrowný; geringes Vermögen, ſkrowné gměnj. 4) chatrný, ſproſtný, ſſpatný; von geringem Herkommen, chatrného rodu; ein geringer Menſch, nepatrný člowěk. 6) 5) im geringſten nicht, nikoliwěk; er bildet ſich nichts geringes ein, nemálo o ſobě myſlj; ohne im Gringſten an ihn zu denken, ani na něho nepomyſljc; nicht das Geringſte, ani chljpě, ani za mák, ani coby do oka padlo; geringe ſchätzen, málo ſobě wážiti.



Strany zdroje: I/243

Gewicht, n. wáha, tjž, pondus; Gewicht haben, wážiti, pendere. 2) fig. wážnoſt, důležitoſt, důklad; eine Sache von großem Gewichte, wěc wyſoce wážná; einer Sache Gewicht geben, něčemu dodati důkladu. 3) záwažj, ſpauſſť, pondus; dim. das Gewichtchen, Gewichtlein, záwažjčko.



Strany zdroje: I/249

Gnade, f. miloſt, miloſtiwoſt, gratia; Wir von Gottes Gnaden, my z Božj miloſti, (Božj miloſtj); haben ſie die Gnade, račte miloſtiwě; halten ſie mirs zu Gnaden, račte mi to miloſtiwě wážiti; Ew. Gnaden! Miloſtpane! Waſſe miloſti!