Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši
Verze: 6. 4. 2008
Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)
| A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] |
Index českých slovních tvarů
| A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8 — |
Strany zdroje: II/217, II/218
Sollen, v. n. irr. mjti, debere, oportere; ich ſoll gehen, mám gjti; was ſoll ich? co 218 mám činiti? er ſoll hinaus, fort, má gjti wen, pryč. 2) Wie ſoll man ihm helfen? gak geſt mu k pomoženj? ſie ſollen es ſchon bekommen, wſſak to doſtanete. 3) was ſoll mir die Erſtgeburt? k čemuž mi bude to prworozenſtwj? wem ſoll denn dieſer Strauß? čj má býti tato kytka? er ſoll warten, nechť čeká. 4) fig. Sie ſollen wiſſen, wězte; ſie ſollen Recht haben, laſſen ſie mich nur in Ruhe, měgte prawdu, dobře, gen mne nechte na pokogi. 5) Wie, wenn er morgen ſterben ſollte? co, kdyby zegtra vmřel? ſollte er ihnen begegnen, potkáli wás; ſollte es möglich ſeyn? byloliby možná? 6) Was ſoll aber dieſer? což pak tento? bald ſollte ich glauben, málem bych wěřil; man ſoll darauf ſchwören, člowěkby na to přiſahal. 7) ich hoffe, er ſoll mir nicht wieder kommen, mám za to, že mi nepřigde wjce. 8) Es ſoll ſtark regnen, tuze prey prſſj; es ſollen die Türken geſchlagen ſeyn, Turcy prý (prey) byli biti. 9) dlužen, debere; er ſoll hundert Thaler, ſto tolaru tolarů geſt dlužen.
Strany zdroje: II/442
Wohl, adv. mjlo, dobře; das thut ihm wohl, to mu dělá mjlo, dobře; mir iſt wohl, mně geſt dobře; es iſt mir nicht wohl zu Muthe bey der Sache, nenj mi hrubě wolně, dobře při tom; ſich wohl ſeyn laſſen, dobře ſe mjti, ſobě přáti; er iſt wohl bey Sinnen, bey Verſtande, geſt při zdrawém, dobrém rozumu; ganz wohl, welmi dobře; etwas wohl aufnehmen, něčjm za wděk přigjti; ſehr wohl, předobře; wohl gebildet, dobře wzdělaný; leben ſie wohl! dobře ſe měgte! einem wohl wollen, někomu přáti; ich ſehe, höre es wohl, wjdjmť widjmť , ſlyſſjmť to. 2) Interj. blaze; wohl dir! blaze tobě! 3) adv. ť, ſnad; Sie irren ſich wohl, meylegjť ſe; das kann wohl nicht ſeyn, toť ſnad nemůže býti; er muß wohl, muſyť, es ſind ihrer wohl zehn, geſtiť gich deſet; er hat wohl Geld, aber keinen Verſtand, máť penjze, ale žádný rozum; er wird wohl kommen? wždyť ſnad přigde? was iſt wohl die Urſache? was wird er wohl ſagen? cožpak aſy řekne? ich möchte wohl wiſſen, rádbych pak wěděl; wer ſollte wohl glauben, kdožby pak wěřil, .