Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/255

Groß, adj. weliký, magnus; comp. größer, wětſſj, major; ſuperl. größte, neywětſſj, maximus; ſehr groß, přeweliký, náramný, ingens; groß an Thaten, welikočinný. 2) fig. groß werden, růſti, zweličeti, weličeti, crescere; das Uebel wird größer, zlé ſe rozmáhá, wzmáhá; größer machen, zwětſſiti, nadwětſſiti, přiwětſſiti; groß machen, weličiti něco; ſich groß machen, roztahowati ſe, welikým ſe činiti, wypjnati ſe, rozdjrati ſe; eine große Anzahl, drahný počet; die Großen, welicý páni; ein Großes, mnoho, mnoho peněz; das hat was großes zu bedeuten, to má mnoho na ſobě, to mnoho wyznamenáwá. adv. welice; fig. groß achten, wyſoce wážiti; womit groß thun, chlubiti ſe, honoſyti ſe, wychlaubati ſe něčjm; groß thun, na pány hráti, wyſoce ſobě počjnati; großentheils, größtentheils, wětſſjm djlem, na wětſſjm djle.

Strany zdroje: I/302

Jacobsblume, f. kwět ſ. Jakuba, přjmětné kořenj, ſtarček wětſſj, ſenecio Jacobæa, L.

Strany zdroje: I/315

Kellerhals, n. ſſjge, sl. ġardlo, ġador. 2) wlčj lyko wětſſj, Daphnæ Mezereum. L.

Strany zdroje: I/323

Klette, f. řepjk. 2) die Pflanze, lupen, mor. lapaun, lapaunj, sl. lopuch; die große, lupen wětſſj, hořký, arctium lappa, Lin. die kleine, lupen menſſj, xanthium ſtrumarium, Lin.

Strany zdroje: II/39

Mehr, adv. wjce, wjc. adj. wětſſj; mit mehrerer Aufmerkſamkeit, s wětſſj pozornoſtj. 2) ein mehreres, wjce, wjc, plus; mehrere, wjce gich, wětſſj počet gich. Der Mehrſte, S. der Meiſte.

Strany zdroje: II/39

Mehrheit, f. wětſſj počet.

Strany zdroje: II/72

Noch, I. Conj. ani, neque; weder reich noch arm, ani bohatý ani chudý. II. adv. a) geſſtě, adhuc; er ſchläft noch, geſſtě ſpj; gib mir noch zu trinken, dey mi geſſtě pjti. b) doſawad, er lebt noch, doſawad geſt žiw; er iſt noch nicht da, doſawad tu nenj. c) Noch ſo ſehr, noch ſo groß, noch ſo reich, ſebe wjce, ſebe wětſſj, ſebe bohatſſj. d) Ich ſehe kaum den Thurm, und alſo noch weniger, die Kirche, ſotwa widjm wěž, a tak tjm mýň koſtel.

Strany zdroje: II/91

Pfefferbaum, m. pepř. 2) wlčj lyko wětſſj, daphne Mezereum Lin.

Strany zdroje: I/57

Auerhahn, m. hluchý tetřew, tetřew wětſſj, tetrao, urogallus. Auerhenne, f. tetřewka, ſamice tetřewa.

Strany zdroje: II/157

Schellkraut, n. großes, kolita, wlaſſťowičnjk wětſſj, nebeſký dar, chelidonium majus; Lin. 2) kleines, krtičnjk menſſj, raupowé kořenj, chelidonium minus, ranunculus ficaria Lin.

Strany zdroje: II/193

Schwalbenkraut, n. laſſťowičnjk wětſſj, krwawnjk, chelidonium majus Lin.

Strany zdroje: II/205

Sehr, adv. welmi, náramně, tuze, welice, pře-, valde; ſehr groß, welikanſký, přeweliký; ſehr viel, přemnoho; nicht gar ſehr, nehrubě; zu ſehr, přjliš, nimis; ich liebe ihn ſo ſehr, milugi ho tak welice; allzuſehr, přespřjliš; ſie mögen mich noch ſo ſehr haſſen, kdyby mne ſebe wjce nenáwiděli; wie ſehr du dich auch widerſetzeſt, gakkoli ſe zprotiwugeš; ſey noch ſo ſehr ein Held, buď ſebe wětſſj hrdina.

Strany zdroje: II/216, II/217

So, pron. rel. který, co; qui, quae, quod . 2) adv. tak; ſo recht, tak dobře; ſo ſpricht der Herr, tak prawj pán; ſo geht es, tak geſt; ſo und ſo groß, tak a tak welký; ſo ein Buch, takowá knjha; ich merke ſo was, znamenám cos takowého; geſetzt es wäre ſo, deyme žeby tomu bylo tak; wie ſo? kterak? bald ſo, bald ſo, brzy tak, brzy tak; wie geht es? ſo, ſo, gak ſe děge? gakž, takž; das iſt nicht ſo, tomu nenj tak; eben ſo, týmž způſobem, také tak. b) ſo viel und ſo viel, tolik a tolik; ſo oft du fehlſt, ſo oft wirſt du geſtraft, kolikrát chybjš, tolikrát budeš treſtán; waren ihrer nicht acht? nebylo gich oſm? es waren ihrer nicht ſo viel, nebylo gich tolik; ſo viel ich ihn kenne, gelikož ho znám; ſo wie ich ihn kenne, co gá ho znám; ſo genau weiß ich es nicht mehr, gak náležj to giž newjm; ſo gleich kann ich nicht kommen, hned nemohu přigjti; ich bin ſo oft da geweſen, giž ſem tam mnohokrát byl; ſo wie die Rede gehet, gakž ſe mluwj, gakž powjdagj; ſo lange ich lebe, dokuď budu žiw; und wenn er noch ſo groß wäre, a kdyby byl ſebe wětſſj; 3) Conj. Condit. li; ſo ihr bleiben werdet, zůſtaneteli; — ſo ihr fleißig ſeyd, budeteli pilni; wenn du fromm biſt, biſt du angenehm, gſyli pobožný, gſy přjgemný; wenn ſie wollen, chtěgjli. 4) Caus. 217 tedy; ſo wollen wir nun den Anfang machen, začněmež tedy; ſo gehe nun hin, tedy tam gdi; ſo kommen ſie denn, gdaužiž tedy! ſo höre doch, poſlechni pak. 5) Conc. dieß kann ich ſo alt ich bin, noch wohl leiden, toť mohu, ačkoli ſtár gſem, předce wyſtáti; (gakkoli) ſo ſehr ich ſchrie, ſo ließ man mich nicht los, gakkoli ſem křičel předce mne nepropuſtili; ſo bald, gak brzy; ſo fern, gelikož, pakliže; ſo wie, gakož.

Strany zdroje: II/300

Uiberlegenheit, f. wětſſj ſýla, wyšſſj moc, překonawoſt.

Strany zdroje: I/79

Ausſchlag, m. wýražek, fig. wětſſj wáha, důkladnoſt, která k ſkončenj něčeho napomáhá. 2) am Leibe, oſutina, trudowatoſt gako ſpála, ſwrab; einen Ausſchlag bekommen, oſypati ſe.

Strany zdroje: II/379

Viel, adj. mnohý, multus; ſeiner vielen Verdienſte wegen, pro geho mnohé záſluhy; viele ſagen, mnozý powjdagj. 2) mnoho, moc; viele Kinder haben, mnoho dětj mjti; an vielen Orten, na mnoha mjſtech; viele Hunde ſind des Haſen Tod, mnoho chrtů zagečj ſmrt, proti palicy, nenj ſſermu; es ſind unſer zu viel, geſt nás tuze mnoho; Frau von vielen Schlöſſern, panj mnoho zámků; ſeyt vielen Jahren her, od mnoha let; nicht gar viele Zeit übrig haben, neměti hrubě kdy; viel Weſen von etwas machen, mnoho hluku, cárů o něčem nadělati; es iſt ihm nicht ſchwer, durch viel oder wenig helfen, nenj mu neſnadně, na mnoze nebo na mále ſpomocy. b) wie viel, kolik; wie viel ſind euer? kolik geſt wás? der wie vielte? kolikatý; ſo viel Köpfe, ſo viel Sinne, koliko hlaw, toliko ſmyſlů; ſo viel nur immer, kolikžkoli, kolikokoli. 3) adv. mnoho; ſehr viel, allzu viel, viel zu viel, přemnoho, welmi, přjliš mnoho; zu viel, tuze mnoho; zu viel iſt ungeſund, co přjliš, to mnoho; gleich viel, wſſe gedno; die Lippe iſt eben ſo viel als Lefze, pyſk geſt tolik co ret; er fragt viel darnach, na to on mnoho dbá; mit den Comp., mnohem , o mnoho; viel mehr, größer, ſchöner, weniger , beſſer, mnohem, o mnoho wjce, wětſſj, pěkněgſſj, méně , lépe, lepſſj; haſt du noch viel zu ſchreiben? máš geſſtě mnoho, moc pſáti.

Strany zdroje: II/422, II/423

Weit, adj. daleký; ein weiter Weg, eine weite Reiſe, daleká ceſta. 2) ſſiroký, wolný; weites Gewiſſen, ſſiroké ſwědomj; ein Kleid, ein Schuh, kabát, ſtřewjc; das Kleid iſt ſehr weit, kabát geſt přjliš wolný; etwas weiter machen, něco popuſtiti, porozſſjřiti. 3) proſtranný; ein weites Zimmer, Gefäß, proſtranný pokog, proſtranná nádoba. 4) řjdky řjdký ; ein weiter Kamm, řjdký hřeben; ein weites Sieb, řjdké řeſſeto; adv. daleko; ſich weit weg machen, daleko ſe wzdáliti; ſie ſtehen zu weit aus einander, ſtogj tuze daleko od ſebe; es iſt weiter von hier nach Prag, als nach Pilſen, odtud ge dáleji do Prahy, než do Plzně; ich kann nicht weiter, nemohu dále; er hat nicht weit nach Hauſe, nemá daleko domů; ich ſehe ihn von weiten, widjm ho od zdaleka; nicht weit in einiger Entfernung, opodál, pozdálečj; weit und breit, ſſiroko daleko; weit hergeholt, daleko wzatý; weit entlegen, welmi wzdálený; er iſt nicht weit her, nenj z daleka; weiter die Nacht, hluboko do nocy; weit hören, ſehen, ſchießen, reichen, daleko ſlyſſeti, widěti, doſtřeliti, doſáhnauti; von weiten, zdaleka; ich habe ſchon etwas von weiten gehört, něco ſem giž naſlechl; der Sommer iſt noch weit, geſſtě ge daleko do léta; fahre weiter fort, pokračug dále; Jemanden weit übertreffen, někoho daleko přewýſſiti; bis auf weitern Befehl, až na dalſſj poručenj. b) dalece; ſo weit haſt du Recht, tak dalece máš do 423 bře; in ſo weit ich es verſtehe, gak dalece gá tomu rozumjm; ſo weit es ſich thun läßt, gak dalece, pokudž ſe dá dělati. c) wjc, wjce; weiter kann ich dir nicht helfen, wjc ti pomocy nemohu; weiter nichts als, nic wjc, nic giného, než; was kann ich weiter thun? coť mohu wjce včiniti? was wollt ihr weiter? co wjc chcete? d) wzdálj; fünf Meilen weit, pět mil wzdálj; ſechs Zoll weit, ſſeſt caulů wzdálj. e) zſſjřj; das Gefäß iſt drey Fuß weit, ta nádoba ge tři ſtřewjce zſſjřj. f) mnohem, o mnoho; ſie haben weit mehr Verdienſte als ich, magj mnohem wjce záſluh, nežli gá; er iſt jetzt weit ruhiger, geſt nynj mnohem pokogněgſſj; er kommt ihm bey weiten nicht gleich, nenj mu o mnoho roweň; das rührt ihn bey weiten nicht ſo viel, als, to ho o mnoho tak nepohne, gako; es iſt bey weiten größer, geſt o mnoho wětſſj; es iſt bey weiten nicht alles, to nenj geſſtě wſſecko. g) weit gefehlt, chyba láwky; weit ins Land hinein, hluboko do země; etwas zu weit treiben, něco přjliš páchati, ſobě wéſti; das iſt noch in weitem Felde, to ge ſtraka na wrbě.

Strany zdroje: I/128

Bruchbeere, f. černá gahoda wětſſj, vaccinium uliginosum.

Strany zdroje: I/27

Allermeiſt, adv. na wětſſjm djle, z wětſſj čáſtky, neywjce, obzwláſſtně, potiſſimum; adj. die allermeiſten, na wětſſjm djle, z wětſſj čáſtky, plerique.

Strany zdroje: I/250

Goldwurz, f. celidon wětſſj, nebeſký dar, Chelidonium majus. 2) zlatohláwek, lilium martagon.