Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: II/78

Ochſenauge, n. wolſké oko. 2) ſázené wegce na máſle. 3) zlatohláwek.

Strany zdroje: II/106

Querlen, v. n. mautiti, zamautiti, kwerlowati; Eyer, wegce zakwerlowati, zatřepati. 2) v. n. prdelkowati ſe.

Strany zdroje: II/128

Roh, adj. drſnatý. 2) fig. newzdělaný, newypracowaný; Seide, hedbáwj. 3) ſyrowý; Fleiſch, Fiſche, Ey, maſo, ryby, wegce; das Fleiſch iſt noch ganz roh, maſo geſt geſſtě ſyrowé, nedowařené nebo nedopečené. 4) Rohe Leinwand, režné plátno. 5) Sich roh liegen, proležeti ſe. 6) Rohes Buch, newázaná knjha. 7) hrubý; ein roher Menſch, hrubý, ſyrowý člowěk, hrubeš.

Strany zdroje: II/135

Rührey, n. mjchané wegce.

Strany zdroje: II/161

Schieren, v. a. kutiti; fig. poſſtjwati. 2) přehljžeti; die Eyer, wegce.

Strany zdroje: II/166, II/167

Schlagen, v. irr. du ſchlägſt, ich ſchlug, geſchlagen, ſchlage, I. v. n. A. bin geſchlagen, vdeřiti; hinſchlagen, meyknauti, mrſſtiti, praſſtiti ſebau. b) das Waſſer ſchlug ihm über den Kopf zuſammen, woda ſe nad njm zawřela; die Flamme ſchlägt in die Höhe, plamen wyrážj wzhůru, plápolá; der Wind ſchlägt in die Segel, wjtr ſe obrážj o plachty, pere do plachet. c) den ganzen geſchlagenen Tag, celý Božj den. d) die Dinte ſchlägt durch, papjr prorážj, proſkakuge. e) der Baum ſchlaget aus, ſtrom pučj, raſſj ſe. f) das Bier ſchlägt um, piwo ſe zwrhá; die Arzeney ſchlägt an, ljk proſpjwá, činj dobrý aučinek, ſwědčj. g) das Korn ſchlagt in die Höhe, žjtu přirážj, přiſkakuge; die Sache iſt fehl geſchlagen, chybilo, ſklaplo, zmehlo (mu); aus der Art ſchlagen, zwrcy ſe; dieß ſchlagt nicht in mein Fach, to mně nepřináležj; der Dampf iſt mir auf die Bruſt geſchlagen, pára mi padla na prſa; der Froſt ſchlägt in die Glie 167 der, zyma mne lauſſtj; es iſt ein Fieber dazu geſchlagen, přirazyla ſe k tomu nátcha. B. habe geſchlagen; a) der Donner ſchlägt in ein Haus, hrom bige do domu; mit den Händen herumſchlagen, rukama ſe oháněti; herumſchlagen wie in der Fallſucht, házeti ſebau, lomcowati ſebau. b) die Nachtigall, der Fink ſchlägt, ſlawjk, zeba (pěnkawa) tluče. c) die Hunde ſchlagen, pſy ſſtěkagj; die Wellen ſchlagen an das Schiff, wlny ſe obrážegj o lodj. d) fig. tlaucy, bjti; die Uhr ſchlägt, hodiny bigj; es hat ſechs geſchlagen, obilo ſſeſt; das Herz, der Puls ſchlägt, ſrdce, puls bige, tluče; Wurzeln, vgjti ſe, vgmauti ſe, wkořeniti ſe; das Gewiſſen ſchlägt ihm, ſwědomj ho hněte; in ſich ſchlagen, do ſebe gjti. II. v. a. tlaucy, bjti; an die Thür, na dwéře tlaucy, ſtark, třjſkati; die Hände über den Kopf zuſammen, rukama lomiti; die Hände in einander, ruce založiti; ſich in die Bruſt, w prſy ſe bjti; an die Glocke, vdeřiti na zwon; in Stücke, roztlaucy na kuſy; dünn, na tenko; klein, na drobno roztlaucy; etwas zu Boden, porazyti; o zem mrſſtiti; daß man das Bewuſtſeyn verliert, omráčiti; einen Schuh über den Leiſten, ſtřewjc na kopyto narazyti; einem etwas aus der Hand, někomu něco z ruky wyrazyti; den Tact, takt dáwati; die Uhr ſchlägt die Stunden, hodiny bigj hodiny; Holz, a) dřjwj porážeti; b) látra dělati; Feuer, křeſati, rozkřeſati; Geld, penjze bjti; Münze, mincy zarazyti, bjti; Gold, zlato rozkowati, ans Kreuz, na křjž přibiti; ein Pflaſter, dlažiti, dlážditi; eine Brücke, moſt vdělati, rozbiti; das Lager, leženj rozbiti, zarazyti; die Trommel, bubnowati; die Orgel, na warhany hráti; den Ball, na mjč hráti; Lärm, powyk, lermo dělati, vdělati; zum Ritter, na rytjřſtwj paſowati; Eyer (in die Suppe), wegce zatřepati, wrazyti; eine Ader, žilau puſtiti, pauſſtěti. b) Jemanden, někoho bjti; ins Geſicht, w ljce vdeřiti, třjſkati; fig. mit Blindheit, ſlepotau porazyti; braun und blau, ztřjſkati, zpráſkati na žmoch; krumm und lahm, zchromiti, zchraumati; ein geſchlagener Mann! vbohý, neſſťaſtný člowěk! ſich ſchlagen, bjti ſe, potýkati ſe; den Feind, porazyti nepřjtele; in die Flucht, na autěk přiweſti. c) das Pferd ſchlägt hinten aus, kůň kopá; mit den Flügeln, křjdly třepati, práti; in Feſſel, ſpautati, pauta dáti; fig. aus den Gedanken, wyrazyti z myſli; ſein Leben in die Schanze, žiwota ſe opowážiti, žiwot ſwůg naſaditi, w ſſanc dáti; etwas in den Wind, mimo ſebe pauſſtěti, za záda házeti; die Füße über einander, nohy křjžem dáti; den Arm um den Nacken, obegjti, obegmauti; den Mantel um das Geſicht, do pláſſtě ſe zachumeliti, zaobaliti; ein Blatt Papier um etwas, do papjru zaobaliti; ein Löwe mit ausgeſchlagener Zunge, lew s wyplazeným gazykem; durch ein Sieb, cediti, procediti něco; ein Rad, kotrmelce, kozelce metati; einen Knoten, kličku, vzel vdělati, na zádrhmo zawázati; ſich zuſammen, ſpiknauti ſe; die Augen zur Erde, oči ſklopiti; die Augen in die Höhe, oči pozdwjhnauti; ſich linker, rechter Hand, na lewo, na prawo ſe dáti; ſich zu dem Feinde, k nepřjteli ſe přirazyti; ſich ins Mittel, do něčeho ſe wložiti; Zoll auf etwas, clo vložiti; die Unkoſten auf etwas, autraty k něčemu přirazyti; auf das Rad, na kolo wpleſti; die Karte, karty wykládati; etwas zu Gelde, na penjze vweſti, ſpeněžiti něco; zu Tode, vbiti, vtřjſkati; wo ſchlägt dich das Donnerwetter herum? kde ſe peklugeš? kde tebau kozli melau?

Strany zdroje: II/225

Spiegelkuchen, m. ſazené wegce.

Strany zdroje: II/250

Stinkend, adj. ſmrdutý, ſmradlawý, foetidus; werden, zaſmrádnauti; hie und da ſtinkend werden, wie von Eyern, proſmrdati; ein ſtinkendes Ey, prožluklé wegce, pukawec; Waſſer, ſmrďawka.

Strany zdroje: II/271

Taub, adj. hluchý, surdus; etwas taub, náhluchý, přjhluchý; der etwas taub iſt, hlauſſek, surdaster; foem. hluſſka; taub werden, ohluchnauti; taub machen, hluſſiti, ohluſſiti; tauben Ohren predigen, we mleyně hauſti; taube Neſſel, hluchá kopřiwa, Lamium Lin. 2) prázdný; taube Nuſſe, prázdný ořech; taube Aehre, hluchý, prázdný klas. 3) Taubes Ey, galowé wegce, záprdek.

Strany zdroje: II/271

Tauben-, holubj; das Taubeney, holubj wegce.

Strany zdroje: II/417

Weich, adj. měký (měkký) mollis; ſehr weich, měkaučký; Brod, Bett, Getreide, Holz, Waſſer, chléb, poſtel, obilj, dřjwj, woda; weiche Eyer, wegce na měko; ein Ey weich ſieden, wegce na měko wařiti. 2) Flüßig, židký; weiche Speiſen, židká gjdla; weich machen, měkčiti, změkčiti; — werden, měkčeti, měknauti, změknauti, von Wetter, Waſſer, odmokati, moral. das Herz weich machen, obměkčiti ſrdce; adv. měkce; ſehr, měkaučce.

Strany zdroje: I/192

Ey, n. wegce, ouum. Dim. das Eylein, Eychen, wagečko. Ein ſtinkendes Ey, pukawec; ein verdorbenes, unvollkommenes, záprtek. Gerührte Eyer, mjchané wegce, mor. ſſkwařené wegce; Eyer und Schmalz, wegce na máſlo ſazené, mor. ſſkwařenice, sl. ſſkwařenina. 2) fig. Hoden, nároky, kulky.

Strany zdroje: I/192

Eyförmig, adj. eyrund, okrauhlý gako wegce, podobný wegcy.

Strany zdroje: I/247

Gleichen, v. irr. ich glich, geglichen, 1. v. n. podobati ſe, podobu mjti, podobným býti; ein Ey gleicht dem andern, wegce geſt podobné wegceti; er gleicht ſehr ſeinem Vater, geſt podobný otcy (podobnjčkem otce ſwého). 2) rownati ſe, wrownati ſe, wyrownati ſe; er gleichet ihm an Reichthum, w bohatſtwj ſe mu wyrowná, geſt mu roweň. 2. v. a. rownati, ſrownati, zarownati, narownati, wyrownati, æquare.