Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 22 skupin hesel.

Strany zdroje: I/254

Grimmdarm, m. weliké ſtřewo, colon.



Strany zdroje: I/254, I/255

Grob, adj. hrubý, tluſtý, craſſus; comp. gröber, hrubſſj; ſuperl. gröbſte, neyhrubſſj; grobes Mehl, hrubá mauka; grobes Papier, tluſtý papjr; grob werden, zhrubnauti, hrubnauti; grobes Garn, křečná přjze; grobes Geld, weliké, ſſiroké penjze pl.; grobes Geſchütz, weliká, hrubá, těžká ſtřelba. 2) fig. nezdwořilý, ġrobiánſký; ein grober Menſch, nezdwořák, hrubeš, grobián ġrobián , člowěk 255 nevčeſaný, newypitwaný; fœm. nezdwořačka; ein grober Bauer, chrapaun, ſlamotrus; ein grober Flegel, hulwát; ein grober Scherz, hlaupý, nezdwořilý žert; das iſt zu grob, to geſt přjliš; grobe Stimme, tluſtý hlas; grobe Glieder, neohrabané audy; grobe Hände, hmotné ruce; grobe Sinne, tupj ſmyſlowé; grobe Arbeit, těžká práce; eine Sache aus dem groben, aus dem gröbſten arbeiten, něco z wětſſjho, (z hruba, mor. z wětſſa) dělati, wyprawiti; ein grober Fehler, weliká chyba. adv. zhruba, tluſtě, craſſe; grob ſtoßen, zhruba tlaucy; grob ſchreiben, tluſtě pſáti; grob ſingen; kozmicý zpjwati, hirquitallire. 2) fig. nezdwořile, hlaupě.



Strany zdroje: I/255

Groß-, weliký; der Großfürſt, weliké knjže. 2) neywyšſſj; der Großadmiral, neywyšſſj Admirál; der Großkanzler, neywyšſſj kancljř. 3) wyſoce, großachtbar, großgünſtig, wyſoce wážený, wyſoce přjzniwý. 4) pra-; der Großenkel, prawnuk; die —inn, prawnučka; der Großſchwäher, pratchán; die Großſchwieger, pratchyně; der Großoheim, pravgec; der Großurenkel, praprawnuk.



Strany zdroje: I/31

Anbethen, v. a. klaněti ſe, wzýwati, modliti ſe, adorare. 2. přjliš milowati, w weliké vctiwoſti mjti, welmi ctjti, venerari.



Strany zdroje: I/288, I/289

Hoch, adj. wyſoký, altus; com. höher, wyšſſj, ſuperl. der höchſte, neywyšſſj. Das höchſte Gut, ſwrchowané dobré, ſummum bonum. fig. Es iſt ſchon hoher Tag, giž geſt dlauho na den, na dni; hohes Alter, ſtarý (ſtařecý) wěk; um hohes Geld ſpielen, o weliké penjze hráti; auf dem hohen Meere, na ſſjrém (ſſirokém) moři; es iſt hohe Zeit, geſt ſwrchowaný, (wrchowatý) čas; es iſt die höchſte Zeit, geſt neywětſſj čas; adv. wyſoko, wyſoce, alte. 289 2) zweyſſj; haushoch, zweyſſj domu, ellenhoch, zweyſſj lokte. 3) fig. hoch kaufen, draho (draze) kaupiti; hoch halten, mnoho ſobě wážiti; hoch bringen, daleko přiweſti; hoch aufnehmen, za zlé mjti.



Strany zdroje: I/41

Anlauf, m. auprk, běh, náběh, naběhnutj; sběh, incurſus, impetus; einen Anlauf nehmen, rozběhnauti ſe, pochop bráti; der Anlauf des Waſſers, přibýwánj, přitekánj, ſtekánj wody, rozwodněnj; des Feindes, autok nepřátelſký; einen großen Anlauf haben, weliké nabjhánj mjti; das Haus liegt im Anlaufe, ten dům geſt na ráně.



Strany zdroje: I/343

Kupferhammer, m. kobyla, weliké kladiwo na měď. 2) hutě, hamry měděené měděné .



Strany zdroje: I/68

Aufthürmen, v. a. weliké hromady, kopce dělati; ſich, wyſoko ſe zdwjhati.



Strany zdroje: II/327

Unterfangen, v. rec. opowážiti ſe, pokuſyti ſe; ſich eines großen Baues, o weliké ſtawenj.



Strany zdroje: II/353

Verlaſſen, v. irr. a. pozůſtawiti, zanechati, relinquerre relinquere ; fünf Söhne, pět ſynů; ein großes Vermögen, weliké gměnj. b) přepuſtiti; das iſt nicht zu verlaſſen, to nenj k přepuſſtěnj. c) zanechati; ich habe es zu Hauſe verlaſſen, zanechal ſem toho doma. d) opuſtiti, opauſſtěti; wir haben Prag, opauſſtěli ſme Prahu; die Welt, ſwět; verlaſſen, opuſſtěný. e) ſpuſtiti ſe; den Weg , ceſty; Gott, boha. f) pominauti; der Zorn hat ihn ſchon, zloſt ho giž pominula. g) v. rec. ſich, bezpečiti ſe, ſpoléhati, ſpolehnauti; auf etwas, na něco; auf Gott, na Boha; es iſt ſich nicht darauf zu, nenj ſe na to co ſpolehnauti.



Strany zdroje: II/359

Verrichten, v. irr. a. konati, wykonati, řjditi; viel zu verrichten haben, mjti mnoho k řjzenj, na prácy; ſeine Arbeit, prácy ſwau konati; ſein Amt, konati, zaſtáwati, zprawowati ſwůg auřad; eine Bothſchaft, wyřjditi, konati poſelſtwj; ſeinen Lauf, běh ſwůg konati; große Thaten, ſlawné, weliké činy konati, prowozowati.



Strany zdroje: II/385, II/386, II/387

Von, praep. I. s, de; von dem Dache ſteigen, ſe ſtřechy lezti, ſlezti; vom Berge, vom Himmel kommen, s hory, s wrchu, s nebe gjti; von der Wand nehmen, ſe ſtěny wzýti; von dem Pferde, skoně; vom Amte ſetzen, s auřadu sſaditi. 2) z; ich komme vom Hauſe, von dem Felde, dem Hofe, gdu, přicházým z domu, z pole, ze dwora; von Prag, von Wien, (von der Gegend,) od Prahy, z (od) Wjdně; vom Grunde aus, z ġruntu, z kořene; von jenſeits des Jordans, z zájordánj; vom Lande ſeyn, z krage býti; von freyen Stücken, z čiſta dobra, z čiſté dobré wůle; Graf Wratiſlaw von Mitrowitz, hrabě Wratiſlaw z Mitrowic; Fürſt von Schwarzenberg, knjže z Sſwarcenberku (Černohorſký); Bein von meinen Beinen, koſt z koſtj mých; einer von uns, geden z nás; der Gelehrteſte von allen, neyvčeněgſſj ze wſſech; Gott lieben von ganzem Herzen, milowati Boha z celého ſrdce; von neuen, z nowu; von fern, z daleka, opodál ſtáti; von der Nähe, zbljzka; von weiten, z dálj, zdaleka; von allen Seiten, ze wſſech ſtran, odewſſad; von außen, zwenku, z zewnitř; von innen, z wnitřku; vom Schlafe erwachen, ze ſpanj ſe probuditi. 3) od; von einem gehen, od někoho gjti; von ſich legen, od ſebe odložiti; ich komme vom Tiſche, gdu od ſtola; eben von Spielen, práwě odehry; es geht gut von der Hand, dobře to gde od ruky; von ſich geben, od ſebe ( Kleidungsſtücke, ſſaty ze ſebe) dáti; keinen Laut von ſich geben, ani nepiſknauti, ani necknauti; von Alters her, od ſtarodáwna; von jetzt an, od nyněgſſka; von jeher, od wěků, od gakžiwoſti, gak žiw; von geſtern an, od wčeregſſka; von heute an, od dneſſka; von hier an, tu odtuď; gehe nicht von dannen, nechoď odtud; von wannen, odkud; von hinten, od zadu; von vorn, od zpředu; vom Kopfe bis auf die Füße, od hlawy až do paty; von Haus zu Haus, dům od domu; von Tag zu Tag, den odedne, den po dni; von Stunde zu Stunde, každau hodinu; von Woche zu Woche, neděli od neděle, každau neděli; von Jahr zu Jahr, rok od roku; von 386 Stück zu Stück, kus od kuſu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa; von Thür zu Thür, dwéře ode dweřj; von Zeit zu Zeit, čas po čaſe; von Mund zu Mund, vſta od vſt; von Mann zu Mann, od muže k muži; der Wind von Morgen, wjtr od wzchodu; gib mir ein Stück davon, dey mi kauſek od toho; von wem, od koho? von mir, odemne; von dir, od tebe; von ſich ſelbſt, ſamo od ſebe; ein Mann von Stande; muž od ſtawu; ein Mann von Ehre, von Worte, ode cti, od ſlowa; ich kenne ihn von Perſon, von Anſehen, znám ho od oſoby, od widěnj. 4) Kaiſer von Oeſterreich, Cýſař Rakauſký; von Rußland, Ruſký; der König von Preußen, von Sachſen, král Pruſký, Saſký. 5) Eine Krone von Dornen, koruna trnowá, z trnj; ein Ring von Gold, prſten zlatý, od zlata; eine Säule von Marmor, ſlaup mramorowý, z mramoru; ein Haus von Stein, dům zděný; von Holz, z dřjwj, dřewěný; ein Sack von Leder, kožený pytljk. b) der Befehl von König, rozkaz králůw; ein Freund von mir, můg přjtel; ein Liebhaber von ihr, gegj milý; ein Liebhaber von etwas, něčeho milownjk, oblibce. 7) Söhne von einem Vater, ſynowé gednoho otce; Herr von großer Gnade, pán weliké miloſti; eine Person vom hohen Wuchſe, oſoba wysoké poſtawy, wyſokého wzroſtu; von gleicher Größe, Schwere, ſtegné, gedné weyſſky, tjže; ein Diamant von großem Werthe, diamant welké ceny; ein Mann von Vermögen, von großer Gelehrſamkeit, muž welikého gměnj, weliké včenoſti; klein von Person, malé poſtawy; ſchön von Geſicht, (ſličný), pěkného wzezřenj; blau von Augen, modrých očj; ſchwarz von Haaren, černých wlaſů; das Ende vom Liede, konec pjſně; die Frau, der Sohn vom Hauſe, domácý panj, ſyn; die Einwohner von Amerika, obywatelé Amery y. 8) Ein Sachſe von Geburt, rodem Sas; einer von Adel, ſſlechtic; zeman, vrozeného ſtawu; von Gottes Gnaden, božj milostj, z božj miloſti; von der Seite, ſtranau, po ſtraně; von ungefähr, náhodau, maně; von Rechtswegen, práwem, ſprawedliwě; von Angeſicht zu Angeſicht, twářj w twář; ein Mann von Jahren, muž při letech; von meinem Alter, w mém ſtářj. 9) Sie iſt ein Teufel von einer Frau, to ge panj čert; ein Abſcheu von einem Menſchen, oſtuda člowěk; eine gute Art von Frau, panj dobrotiſko; ein Ungeheuer von einem Thier, zwjře potwora, hrozné zwjře; ein Ausbund von einem ehrlichen Manne, muž pauhá poctiwoſt; ein Wunder von einem Menſchen, člowěk ku podiwu; ein Schurke von einem Bedienten, ſlaužjcý taſſkář taſſkářſká. 10) o; von etwas ſprechen, handeln, o něčem mluwiti, gednati; die Fabel von dem Fuchſe, bágka o liſſce; ein Gedicht vom Tode, báſeň o ſmrti; davon iſt die Rede nicht, o tom ſe nemluwj. 11) Noah erwachte von ſeinem Weine, Noe procýtil po wjně; vom Namen, podlé gména. 12) Den Hut vom Kopfe nehmen, klobauk ſmeknauti, ſundati; die Sache geht gut von Statten, wěc ſe dobře dařj, wede. 13) Von Sinnen kommen, ſmyſlů pozbyti; von Jemanden laſſen, někoho ſe ſtrhnauti; frey von Sünden, proſt hřjchů; von Schulden, dluhů; von dem Verdachte, podezřenj; erlöſe uns von dem Uibel, zbaw nás ( vulgo od) zlého; von allem Vermögen entblößt, prázden wſſeho gměnj. 14) Von einander, roz-; — brechen, rozlomiti; — drehen, roztočiti, roztáčeti; — fliegen, laufen, rozvtecy ſe, rozvtjkati ſe, rozprchnauti ſe, rozběhnauti ſe; — gehen, rozgjti ſe, od ſebe gjti; — hauen, wyſeknauti, rozetnauti, roztjti; — jagen, rozehnati; — laſſen, od ſebe puſtiti, rozpuſtiti ſe; — legen, rozložiti, rozkládati; 387 — liegen, od ſebe, opodál ležeti; — nehmen, rozebrati; — reißen, roztrhati; — rollen, rozwinauti; — ſcheiden, rozlaučiti; neut. rozlaučiti ſe; — ſchlagen, roztlaucy, rozrazyti, roztřjſkati; — ſchneiden, Holz, rozřezati; Brot, rozkrágeti; mit der Scheere, rozſtřihati; — ſchreiben, od ſebe řjdce pſáti; — ſetzen, rozſtawiti, rozſaditi; — ſeyn, od ſebe býti; — ſondern, rozebrati; — ſpalten, rozkálati, rozſſtjpati; — ſperren, die Füße, rozkročiti ſe, roztahowati, rozdjrati ſe; das Maul, rozdjrati hubu; — ſprengen, rozrazyti, rozmrſſtiti; — ſpringen, rozſkočiti ſe; — ſtehen, od ſebe, opodál ſtáti; — ſtellen, rozſtawěti; — thun, rozundati, rozpogiti, rozprawiti; was ſich aufmacht, rozewřjti, rozwjrati; — treiben, rozehnati, rozptýliti; — trennen, rozlaučiti, das Genähte, rozpárati; — treten, rozſſlapati; — werfen, rozházeti, rozhoditi, rozmetati; — wollen, chtjti od ſebe; — zerren, rozedrati, rozdrchati; — ziehen, roztáhnauti; mit dem Quartier, odſtěhowati ſe od ſebe.



Strany zdroje: II/425

Weltmeer, n. wyſoké, weliké moře.



Strany zdroje: II/429

Werth, m. cena, pretium; vom geringen Werthe, malé ceny, lehkowážný; von großem, weliké ceny; der Werth der Güter, cena ſtatků. 2) wážnoſt, wzácnoſt, mnohowážnoſt, dignitas.



Strany zdroje: II/430

Wichtigkeit, f. wážnoſt, gravitas. 2) fig. wážnoſt; ein Mann von Wichtigkeit, muž weliké wážnoſti. b) důležitoſt; eine Urſache, přjčiny.



Strany zdroje: II/433

Wie, adv. kterak, quomodo; wie iſt das zugegangen? kterak ſe to ſtalo? wie? kterak? ſage ihm, wie er es machen ſoll, powěz mu, kterak to má dělati; wie ſo? b) gak, quo modo; wie gehet es dir? gak ſe máš? gak ſe ti wede? wie heißt die Stadt? gak ſe to měſto gmenuge? wie groß war es? gak weliké bylo? wie lange iſt es her, gak dáwno ge tomu? wie theuer iſt es? gak drahé, zač geſt? wie bald iſt es um uns geſchehen! gak brzy geſt po nás! wie man will, gak kdo chce; wie geſagt, gak ſem řekl; wie elend! gak bjdný! wie wohl haſt du gethan! gak dobřes včinil! II. conj. gakž, uti; wie ich ſehe, ſo iſt er ſehr groß, gakž widjm, geſt welmi weliký; wie du gedient haſt, ſo — , gakž ſy ſlaužil, tak —; b) gakož, quemadmodum; laß die Welt, wie ſie iſt, nech ſwěta, gakž geſt; ſein Bruder wie auch ſeine Schweſter, geho bratr gakož y geho ſeſtra. c) gako, co; machs wie ich, děley gako gá; ſchön wie ein Engel, kráſný gako anděl; reich wie du, bohatý gako ty; wenn ich wie du wäre, kdybych byl tebau. d) wie viel? kolik; wie alt biſt du? kolik ge ti let? wie, wenn er es nun thäte? což kdyby to nynj včinil? ſey wie es wolle, buď gak buď; wie kömmt es, čjm ge to? e) wie gelehrt er auch iſt, gakkoli geſt včený; wie viel ich auch rede, gakžkoliwěk mnoho mluwjm.



Strany zdroje: I/126

Bret, n. prkno, deſſka, mor. deſka, aſser, tabula, dim. das Bretchen, Bretlein, prkýnko, deſſťka; von der Schwarte, kragina, mor. odkorek. Er iſt bey ihm hoch am Brete, geſt v něho v weliké wážnoſti; er bohrt nicht gern dicke Breter, nerad wrtá, pracuge.



Strany zdroje: I/170

Eiſenhammer, m. weliké kladiwo na hutjch. 2) hamry, železné hutě.



Strany zdroje: I/177

Entzücken, v. a. myſl wytrhnauti, k wytrženj přiweſti; entzückt, ſmyſlů zbawen, bez ſebe, wytržen, extra ſe raptus. 2) Welmi těſſiti, potěſſiti, radoſtj naplniti. Entzückend, přerozkoſſný, radoſt, rozkoš plodjcý. Die Entzückung, wytrženj myſli, ecſtaſis. 2) weliké potěſſenj, weliká rozkoš, radoſt.



Strany zdroje: I/182

Ergetzlichkeit, f. weſeloſt, rozkoš, weliké potěſſenj.



Strany zdroje: I/247

Gleich, adj. rowný, rectus, æqualis; etwas gleich machen, něco rownati, ſrownati; dem Erdboden gleich machen, ſrownati s prſtj; er iſt nicht meines gleichen, nenj mně roweň; er hat nicht ſeines gleichen, nemá ſobě rowného; gleich und gleich geſellt ſich gern, rowné s rowným rádo táhne zaroweň; doba k době, rownj k ſobě. 2) ſtegný, æqualis; er iſt mir an Alter gleich, geſt w mých letech, gſme gednoho ſtářj, gſme wrſtewnjcy; ſie ſind ſich an Größe gleich, na wegſſku gſau ſobě ſtegnj; gleiche Strafe leiden, ſtegnau pokutu neſti. 3) týž, tentýž, idem; gleicher Geſtalt, týmž způſobem, nápodobně; zu gleicher Zeit, gednoho a téhož čaſu; es iſt mir alles gleich, mně geſt wſſe gedno. 4) podobný, ſimilis; fig. er ſiehet ſich nicht mehr gleich, nenj ſobě wjce podobný. Adv. rowně, zrowna; das Brod gleich ſchneiden, chléb zrowna krágeti. 2) ſtegně, gednoſtegně; ſie ſind gleich reich, ſtegně gſau bohatj; das iſt gleich viel, geſt gedno, tolikéž. 3) gako; du blüheſt gleich der Roſe, kweteš gako růže. 4) práwě; es iſt gleich ſo groß, ſo breit, práwě geſt tak weliké, ſſiroké; hier kommt ſie gleich, tu práwě gde. 5) hned, w tu chwjli, teď, záhy; gleich nach dem Eſſen, hned po obědě. Conj. třebas, ač, ačkoli; iſt er gleich nicht ſo groß, ſo — ačkoli nenj tak weliký; třebas nebyl tak weliký, ſ. Obgleich, Wenngleich.



Strany zdroje: I/248

Glotzauge, n. wywalené weliké oko, mor. očiſko. 2) ein Glotzer, okáč.