Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: II/57

Nach, I. praep. a) do; nach Böhmen, nach Deutſchland, nach Rußland, nach Italien reiſen, do Čech, do Němec, do Rus, do Wlach geti; nach Wien, do Wjdně. b) Nach Hauſe gehen, ſchreiben, domů gjti, pſáti. c) k; nach Hofe fahren, ſchreiben, ke dworu geti, pſáti; der Wind drehet ſich nach Weſten, wjtr ſe točj k západu; nach Leipzig zu, k Lipſku; den Mantel nach dem Winde hängen, kam wjtr tam pláſſť. d) po; nach Jemanden hauen, ſtechen, ſchießen, zielen, po někom bjti, pjchati, ſtřjleti, na někoho měřiti; nach etwas langen, po něčem ſahati; wornach ſehen ſie ſich um? po čem ſe ohljzegj? e) Wir wollen nach dem Vogel ſehen, podjwáme ſe na ptáka; nach den Haaren greifen, za wlaſy, za pačeſy popadnauti. f) pro, na, o; es iſt ſchon Jemand nach Wein gegangen, giž někdo ſſel pro ( ol. po) wjno; ich will nach Veilchen gehen, půgdu na fialy; nach dem Doktor, nach dem Geiſtlichen ſchicken, pro doktora, pro duchownjho poſlati, nach Schätzen graben, poklady kopati, pokladů dobýwati; ſich nach etwas umthun, o něco ſe přičiniti. B. fig. a) Nach Jemanden fragen, po někom ſe ptáti; nach der Urſache fragen, na přjčinu ſe ptáti; nach etwas forſchen, něco ſkaumati, was frage ich darnach? co geſt mně po tom? nach einer Sache begierig ſeyn, po něčem dychtěti; Jemanden nach dem Leben ſtehen, někomu na žiwot gjti, o žiwot ſtáti; mich durſtet nach Wein, chce ſe mi wjna; es verlanget mich nach dir, taužjm po tobě. b) Nach einander, po ſobě; er gehet nach mir, gde zamnau; mir nach! za mnau! der Naſe nach, za noſem. c) Der nächſte nach dem Könige, neybližſſj po králi; ſie zogen der Straße nach, ſſli ceſtau, ſylnicý. d) dle, podlé; Nach Gottes Gebothen handeln, podlé přikázanj božjch gednati, ſich nach der Vorſchrift des Arztes richten, podlé lékařowa rozkazu ſe řjditi, er lebt nicht darnach, nenj podlé toho žiw; nach meiner Meinung, dle mého zdánj. e) k, na, po; Gott ſchuf den Menſchen nach ſeinem Bilde, bůh ſtwořil člowěka ku podobenſtwj ſwému; nach der Elle, nach der Hand, nach der Wage verkaufen, něco prodáwati na loket, od ruky, na wáhu; nach ſeinem Vater arten, po otcy, potatiti ſe; nach ſeiner Mutter ſehen, k matce podobnu býti; er heißt nach mir, řjkagj mu gako mně; nach Belieben, gak ſe ljbj; nach Hunger eſſen, nach Durſt trinken, gjſti, pjti, čeho ſe komu chce; nach Gottes Willen, po wůli božj. C . Mit der Instrumental End., es riechet nach Schimmel, ſmrdj pleſniwinau; das Waſſer ſchmeckt nach Erde, woda má chuť zeminau; nach dem Bocke riechen, kozlem, kozlowinau ſmrděti. II. adv. a) Hinten nachtreten, za někým kráčeti; das ſchlimmſte kommt hinten nach, napoſledy neyhůř býwá; hinten nach wird er klug, po ſkutku býwá maudrým. b) Vor wie nach, před tjm gako potom; nach und nach, pomalu.

Strany zdroje: II/290

Tropfen, m. kapka, krůpě, krůpěge, stilla; ein Tropfen Waſſer, kapka, krůpěgě wody; ein großer Tropfen, krápěge; die Magentropfen, kapky pro žaludek. 2) kapka, krapet; keinen Tropfen eſſen, ani krapte negjſti; einen Tropfen Wein trinken, krapet, krapičku wjna pjti; dim. das Tröpfchen, kapička, krůpěgička.

Strany zdroje: II/291

Trunk, m. pitj, haustus; Jemanden im Trunke hindern, někomu překazyti w pitj; einen guten Trunk thun, hodně ſe napiti; auf einen Trunk, gednjm dauſſkem, na geden dauſſek. 2) gedno napitj; einen Trunk Bier thun, gednau ſe napiti piwa; ein Trunk Wein, nápitek wjna. 3) pitj; zum Trunke zaſammen kommen, ſcházeti ſe k pitj. 4) opilſtwj, chlaſt; ſich dem Trunke ergeben, oddati ſe chlaſtu, opilſtwj.

Strany zdroje: II/297

Uiberfluß, m. zbytek, na zbyt, zbytečnoſt, abundantia; an Wein, an Holz, wjna, dřjwj na zbyt mjti; an allen U. haben, wſſeho mjti na zbyt. 2) hognoſt, im Uiberfluß leben, wſſeho mjti hognoſt, wſſjm oplýwati, mjti co hrdlo ráčj; zum Uiberfluß, na zbyt, zbytečně.

Strany zdroje: II/301

Uiberreichen, v. n. ſtačiti; die Stange reicht nicht über, tyč tam neſtačj. 2) v. a. podati, podáwati; ein Buch, ein Glas Wein, knihu, ſklenicy wjna.

Strany zdroje: I/82

Ausſtechen, v. a. wypjchati, wypichnauti, wybůſti; den Raſen ausſtechen, drn wyryti; einen Graben ausſtechen, přjkop wykopati; ein Glas Wein ausſtechen, ſklenicy wjna wypiti; in Kupfer ausſtechen, na měd wyryti; jemanden ausſtechen, někoho o přjzeň připrawiti, wytiſknauti; das Aug austechen, mit dem Schnabel, oko wyklinauti.

Strany zdroje: II/345

Verfliegen, v. irr. n. wyčichnauti, vgjti; die Kraft des Weines, ſýla wjna. b) pominauti; die Zeit, čas. c) zaletěti, zaljtnauti; der Falk verfliegt ſich, ſokol zaletěl.

Strany zdroje: II/381

Viertel, n. čtwrť, quadrans; eines Kalbes, telete; der Mond iſt im erſten Viertel, měſýc geſt w prwnj čtwrti. 2) čtwrtka; ein viertel Wein, (čtwrtý djl žegdljka) čtwrtka wjna. 3) čtwrtina; einer Erbſchaft, dědictwj. 4) Der vierte Theil eines Striches, wěrtel.

Strany zdroje: II/419

Weinbau, m. wzděláwánj wjna.

Strany zdroje: II/419

Weinblüthe, f. winný kwět. 2) čas kwetenj wjna.

Strany zdroje: II/419

Weinbrühe, f. omáčka z wjna.

Strany zdroje: II/420

Weinkieſer, m. zkuſſitel wjna.

Strany zdroje: II/420

Weinleſe, f. winobranj, zbjránj, zbjrka wjna.

Strany zdroje: II/420

Weinleſer, m. zběrač wjna.

Strany zdroje: II/420

Weinſchank, m. ſſenkowánj wjna.

Strany zdroje: II/420

Weinſchenke, f. m. ſſeňkýř wjna, winař.

Strany zdroje: II/420

Weinſuppe, f. winná poljwka, z wjna.

Strany zdroje: II/420

Weintrinker, m. winák, pigán wjna.

Strany zdroje: II/420

Weinzoll, m. clo z wjna.

Strany zdroje: II/425, II/426

Wenig, numer. nemnohý, ſkrowný; in wenig Tagen, po nemnohých dnech; der wenige Vorrath, nemnohá, ſkrowná záſoba. 2) málo; wenig Geld, málo peněz; wenig Worte von etwas machen, málo ſlow o něčem nadělati; es waren unſer wenige, bylo nás málo; es ſind ihrer zu wenig, geſt gich málo; an wenig Orten, na nemnoha mjſtech; wenig eſſen, trinken, málo gjſti, pjti; ſich mit wenigem begnügen, na mále přeſtati; das heißt wenig, do toho ge málo, na tom málo ſegde; in Wenigem getreu ſeyn, w mále býti wěren; wenig kundig, málo powědom; wenig darauf achten, málo na to dbáti; ich erſchrak nicht wenig, nemálo ſem ſe lekl; um ein weniges, wenig beſſer, o málo lepſſj; ich bin zu wenig dazu, k tomu geſt mne málo; meine wenige Perſon, má ſkrowná oſoba, má oſobička; er hat weniger als ich, má mýň, méně než gá; drey Thaler weniger vier Groſchen, tři tolary méně, bez třj ġroſſůw; weniger werden, menſſiti ſe, vbýwati; der wenigſte Theil, neymenſſj djl. 3) Ein wenig, trocha; das Wenige, was ich habe, ta trocha, to troſſku, co mám; ſein weniges Geld, zuſe 426 tzen, ſwých trochu peněz přiſaditi; ein weniges, ein wenig, trochu, drobet; trinke ein wenig Wein, pj trochu wjna; er kann ein wenig Latein, vmj trochu latinſky; tretet ein wenig auf die Seite, odſtupte trochu, drobet na ſtranu; ein wenig reich, groß, bitter, trochu, drobet bohatý, weliký, hořký; ein wenig zu viel, zu klein, trochu mnoho, trochu malý. II. part. conj. ſo wenig reich als arm, tak málo bohatý, gako chudý; viel weniger, mnohem mýň; zum wenigſten, na neymýň, při neymenſſjm, aſpoň.

Strany zdroje: II/452

Zapfen, v. a. točiti; einen Seidel Wein, žeydljk wjna natočiti. 2) točiti, na máſy prodáwati.

Strany zdroje: I/160

Einherbſten, v. a. das Getreide, kliditi, ſkljzeti obilj; den Wein, zbjrati wjno. Die Einherbſtung, kljzenj obilj, zbjránj wjna.

Strany zdroje: I/165

Einſchlag, m. wráženj, zaráženj, založenj. 2) Bey den Webern, wetkánj, autek. 3) auprawa do wjna, flaſtr. 4) obloženj. 5) rada, ſ. Anſchlag.

Strany zdroje: I/210

Franz-, francauzſký: Franzband, francauzſká wazba. Franzbrandtwein, pálený z wjna.