Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]

Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8 —

Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 11 skupin hesel.

Strany zdroje: I/276

Heimath, f. domow, wlaſt.


Strany zdroje: II/3

Land, n. pl. Länder, Lande, země, ſucho, terra; zu Waſſer und zu Lande, po wodě y po ſuſſe (po zemi); ein Schiff auf das Land ziehen, lodj na ſucho wytáhnauti. 2) krag, (wes) auf dem Lande wohnen, w kragi, (wenku, wně měſta, wewſy) přebýwati, rusticari. 3) pole; über Land gehen, přes pole gjti. 4) Das flache Land, krag, rowina. 5) země, dědina, rolj; das Land bauen, zemi zděláwati. 6) půda; Fettes Land, maſtnice, maſtná půda; mageres, ſteinigtes Land, ſſkrobotina; Brachland, auwar. 7) kragina, regio, prouincia. Vaterland, wlaſt. 8) Hier zu Lande, w naſſj zemi; außer Landes, w cyzyně; das Land jenſeits des Meeres, zámořj; — des Fluſſes, zářečj; — des Berges, záhořj; Des Feldes, zápolj; — des Waldes, záleſý.


Strany zdroje: I/63

Aufopfern, v. a. obětowati, immolare. 2) naſaditi, oddati, wynaložiti, dicare; ſein Leben dem Vaterlande, opowážiti ſe žiwota pro wlaſt.


Strany zdroje: II/257, II/258

Streiten, v. n. irr. ich ſtritt, geſtritten, bogowati, belligerare; für das Vaterland ſtreiten, bogowati pro wlaſt. 2) potýkati ſe, certare; um den Vorzug ſtreiten, potýkati ſe o předek. 3) hádati ſe, přjti ſe, disputare; er ſtreitet gern, rád ſe hádá; ich ſtreite nicht dawider, gá ſe nepru, nepřjm; ſie ſtritten ſich lange, dlauho ſe hádali. 4) ſauditi ſe, litigare; ſie ſtritten ſich lange, dlauho ſe ſaudili. 5) odporowati, repugnare; das ſtreitet 258 wider die Wahrheit, to odporuge prawdě. 6) wálčiti, bogowati; mit Hunger ſtreiten, wálčiti s hladem. 7) rytěřowati; die ſtreitende Kirche, cýrkew rytěřugjcý, ecclesia militans.


Strany zdroje: II/279

Tod, m. ſmrt, mors; ſich vor dem Tode fürchten, ſmrti ſe báti; Jemandes Tod beweinen, něčj ſmrti plakati, želeti; von dem Tode übereilt werden, koho ſmrt zachwátila; plötzlichen Todes ſterben, náhlau ſmrtj vmřjti, ſegjti; den Tod fürs Vaterland ſterben, ſmrtj za wlaſt vmřjti; ſmrt pro wlaſt podſtaupiti; ich wäre des Todes, wenn er es wüßte, zahynulbych, kdyby on to wěděl; auf den Tod darnieder liegen, na ſmrt ſtonati; ſich zu Tode trinken, ſmrti ſe dopiti, vpiti ſe; — lachen, ſmjchy puknauti; — grämen, vſaužiti ſe, vtrápiti ſe; zum Tode verurtheilen, někoho hrdla odſauditi; zu Tode ſchlagen, vbiti; ſich den Tod anthun, zabiti ſe; zum Tode führen, na poprawu wéſti; es gehet auf Tod und Leben, běžj o hrdlo; zu Tode hungern, hladem vmořiti; dem Tode nahe ſeyn, bljzek ſmrti býti; ſtets in der Gewalt des Todes ſeyn, ſmrt za paſem noſyti.


Strany zdroje: II/336

Vaterland, n, wlaſt, patria.


Strany zdroje: II/336

Väterlich, adj. otcowſký; der väterliche Name, otcowſké gméno; das väterliche Land, wlaſt; väterliches Gut, otčizna, patrimonium.


Strany zdroje: II/337

Vaterſtadt, f. domow, otcowſké měſto, wlaſt.


Strany zdroje: II/359

Verrathen, v. irr. a. prozraditi, wyzraditi; Heimlichkeiten, tagemſtwj; deine Sprache verräth dich, řeč twá tebe wyzrazuge; prodere. b) powědjti na někoho. 2) zraditi, prodere; ſein Vaterland, ſwau wlaſt.


Strany zdroje: I/218

Für, præp. za, mjſto, pro. Für jemanden bezahlen, beten, za někoho zaplatiti, modliti ſe; für Geld arbeiten, za penjze pracowati; einen andern für ſich predigen laſſen, giného mjſto (za) ſebe nechat kázati; für übel halten, za zlé mjti. 2) pro, pro. Futter für das Vieh, pjce, obrok pro dobytek; für das Vaterland, pro wlaſt; für ſich behalten, pro ſebe podržeti. Er lebt, wohnt für ſich, geſt žiw, zůſtáwá ſám pro ſebe; aus Liebe für dich, z láſky k tobě. Für etwas ſorgen, o něco ſe ſtarati. 3) Ich habe es für mich gethan, ſám od ſebe gſem to včinil; er thut alles für ſich, wſſecko podlé ſwé wůle činj. 4) pro, proti, contra. Arzney für das Fieber, lékařſtwj pro (proti) zymnicy. 5) Für jetzt, für diesmal, nynj, tenkrát. Für das erſte, předně; fürs zweyte, za druhé. Stück für Stück, kus po kuſu; Mann für Mann, geden, po druhém; Fuß für Fuß, noha za nohau, Schritt für Schritt, každý krok; Tag für Tag, den odedne, den gako den, každý den, den po dni. 6) Was für ein Mann, gaký muž; was für elende Menſchen, gak bjdnj lidé; was für eine wunderbare Sache, gak diwná wěc. 7) před, ſ. Vor.


Strany zdroje: I/226

Geburtsort, m. domow, wlaſt, mjſto narozenj.