Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/259, I/260

Haar, n. wlas, capillus, coll. wlaſy; im verächtlichen Verſtande, pačeſy; krauſes Haar, kudrny, kučery, kadeře; ſtarke Haare bekommen, wlaſatěti; ich möchte mir die Haare ausraufen, oberwalbych ſe; mit fliegenden Haaren, proſtowlaſý, rozproſtowlaſý; die Haare fliegen laſſen, rozproſtowlaſyti ſe. 2) fig. auf ein Haar, 260 na wlas; bey einem Haare, bezmála, málem; Haar laſſen müſſen, prohrati; mit Haut und Haar, ſe wſſjm y s chlupy. 2) chlup, pilus; collect. alle an einem Thiere befindlichen Haare, ſrſt; ſtarkes Haar bekommen, am Leibe, chlupatěti; von Thieren, ſrſtnatěti. Dim. das Härchen, Härlein, a) wláſek. b) chlaupek. c) an den Wurzeln, čmeyřj, wláſſenj, wláſſenjčko.

Strany zdroje: I/260

Haarklein, adj. maličký co wlas; adv. na wlas.

Strany zdroje: I/260

Haarwurm, m. žiwý wlas, phagædæna.

Strany zdroje: I/331

Kopfhaar, n. Haupthaar, wlas, capillus.

Strany zdroje: II/67

Nervenwurm, m. žiwý wlas, Gordius Aquaticus Lin.

Strany zdroje: II/103

Pünctlich, adj. zpráwný; adv. na wlas; es trifft pünctlich zu, na wlas ſe to ztrefuge; ein pünctlicher Mann, zpráwný muž.

Strany zdroje: II/152

Scharf, adj. ſchärfer, ſchärfeſte, oſtrý, břidký, acutus; ſcharfes Meſſer, oſtrý nůž; ſcharf machen, oſtřiti. 2) fig. a) ſcharf laden, na oſtro, kulkau nabyti; ſcharf feuern, kulkami ſtřjleti. b) oſtrý, řezawý, asper; Wind, řezawý, oſtrý wjtr; c) peprný, čpawý, ſſtiplawý, acer; Senf, čpawá horčice; Rettig, peprná, ſſtiplawá ředkew; d) přjſný, severus; Vater, přjſný otec; ſcharf mit Jemanden verfahren, přjſně s někým zacházeti. e) ſcharf bewachen, zoſtra, pilně oſtřjhati; eine ſcharfe Nachfrage halten, pilně ſe wyptáwati. f) byſtrý, oſtrý, acutus; ſcharfes Geſicht, byſtrý zrak; Haarſcharf, na wlas; ſcharfes Gehör, twrdý ſluch; ſcharfer Verſtand, byſtrý rozum. g) ſcharf arbeiten; tuho pracowati; adv. oſtře, peprně, čpawě, ſſtjplawě, přjſně, byſtře.

Strany zdroje: II/258, II/259

Strich, m. der Vögel, tah, taženj. 2) In einem Striche, bez přjtrže. 3) Des Holzes, ljto. 4) Des Zeuges, wlas; gegen Strich, proti wlaſu. 5) Zu Striche ſtellen, (auf Tiſche Fische ) po wodě kláſti, poljknauti. 6) Der Vögel, heyno, sl. krděl; ein Strich Repphühner, ſtádo korotwj. 7) Das Leichen der Fiſche, třenj; der Brut, potěr, plod, plůdek. 8) Mit der Feder, 259 auf der Geige, tah. 9) průba; den Strich halten, průbu wydržeti. 10) čára; viele Striche auf etwas machen, něco počarowati; fig. einen Strich durch die Rechnung machen, někomu něco překazyti, zkazyti, někomu autory ſrazyti. 11) čárka, comma. 12) pruh; ſchwarzes Pferd mit weißen Strichen, wranný kůň s bjlými pruhy. 13) Ein Strich Landes, kus země, podkragj. 14) der Erde, des Himmels, páſmo, pona. 15) Getreides, korec, modius. 16) An den Eutern der Kühe, cecek; mor. ſſwáh; dim. das Strichlein, čárka, čárčička.

Strany zdroje: II/305

Uiberzug, m. powlaka, Superindumentum. 2) Beym Hutmacher, wlas, ſrſt. 3) der Kittel, halena. 4) Das Oberzeug am Kleide, ſwrſſek.

Strany zdroje: II/306, II/307

Um, I. praep. okolo; a) wůkol; um die Stadt gehen, okolo měſta gjti, měſto obcházeti; ganz um das Haus herum, kolem okolo domu; rund, rings um den Tiſch treten, okolo ſtolu ſe zaſtawiti, ſtůl obſtaupiti; er iſt den ganzen Tag um ihn, celý den geſt okolo něho. b) fig. er muß um dieſe Gegend wohnen, muſý tu někde bydleti; es iſt um ſechs Uhr, geſt aſy ſſeſt hodin; Mittag, okolo poledne, poledne; um Mitternacht, okolo půlnocy, o půlnocy; um Oſtern, um Pfingſten, um Johanni, o welikonocy, o letnicých, o ſwatém Janě. II. ob, po, allemal um den andern Tag, wždy ob den; einer um den andern, geden po druhém. 3) Es iſt eine ſchöne Blume um eine Roſe, růže geſt pěkný kwjtek; es iſt eine wunderliche Sache um den Appetit, chtjč (chuť) geſt diwná wěc; es iſt eine kitzliche Sache um den Hausfrieden, wýborná geſt wěc pokog w domě. 4) Wie ſteht es um euch, gak ſe máte? wie ſteht es um unſere Sache? gak ge, gak ſe děge s naſſj wěcý? es ſteht ſchlecht um euern Bruder, s waſſjm bratrem ge zle; es ſteht ſehr mißlich um ihn aus, geſt s njm welmi zle; aber wie ſiehet es um die Ehre aus? než gakž ge ſe ctj. 5) o; a) um etwas, um die Uhr, um ein Auge, um ſein Vermö 307 gen, um ſeinen guten Namen, um das Leben kommen, o něco, o hodiny, o oko, o gměnj, o dobré gméno, o žiwot přigjti; um das Geld, um das Leben bringen, o penjze, o žiwot připrawiti. b) wiſſen ſie auch um die Sache? wědjli co o tom? ich weiß nicht darum, nic o tom newjm. c) um etwas ſpielen, o něco hráti; ſich um etwas bemühen, bewerben, o něco ſe přičiniti; um etwas bitten, o něco proſyti; um etwas hadern, ſich um etwas zanken, ſtreiten, o něco ſe ſwařiti, waditi, hádati; um etwas loſen, würfeln, o něco loſowati, w koſtky hráti; ich will darum ſchreiben, budu o to pſáti; ſich Mühe um etwas geben, o něco vſylowati; es iſt ihm nur darum zu thun, gen o to mu gde; es iſt ihm nur um Geld, gde, běžj mu gen o penjze; Jemanden um Rath fragen, radu s někým bráti; er hat mich ſchon lange darum geplagt, giž dáwno mne o to trápil. d) das Fenſter iſt um zwey Fuß höher, als die Thür, okno ge o dwa ſtřewjce wyšſſj než dwéře; ich bin um zehn Jahr älter als du, o deſet let ſem ſtarſſj než ty; dieſes Haus iſt um hundert Thaler theurer, als jenes, dům ten geſt o ſto tolarů dražſſj než onen; um ein Haar, o wlas; o chlup; es iſt um zwey Tage zu thun, běžj gen o dwa dni. 6) Es iſt um ihn gethan, geſt po něm; es iſt Schade um ihn, ge ho ſſkoda. 7) pro; a) ſich um etwas betrüben, kränken, weinen, zürnen , něco ſe rmautiti, trápiti, plakati, ſe hněwati. b) um den Arzt, um Wein ſchicken, pro lékaře, pro wjno poſlati. c) um Gottes Willen, pro Boha; um ſein ſelbſt Willen, pro něho ſamého; um deinet, meinet Willen, pro tebe, pro ſebe . 8) na; um Rache rufen, na pomſtu wolati; habe ich das um dich verdient? zdali ſem toho na tobě zaſlaužil 9) um nichts und wieder nichts, pro nic za nic; um Lohn, ums Brod arbeiten, ze mzdy, z chleba pracowati; um eben der Urſache Willen, z té práwě přjčiny. 10) za; um Jemanden bitten, za někoho proſyti; um baar Geld, za hotowé (penjze); um zehn Thaler, za deſet tolarů; um zweyer Urſachen Willen, za dwogj přjčinau . 11) tjm; um ſo viel beſſer für ihn, tjm lépe pro něho; du wirſt um ſo glücklicher ſeyn, tjm ſſťaſtněgſſj budeš. 12) Um ſich freſſen, rozžjrati ſe, rozežrati, rozgjdati ſe; der Krebs, rak. II. conj. aby; ich lebe nicht um zu eſſen, ſondern ich eſſe um zu leben, negſem žiw, abych gedl, ale gjm, abych žiw byl; er iſt zu tugendhaft um nicht ein Chriſt zu ſeyn, geſt přjliš ctnoſtný, by nebyl křeſťanem . III. adv. von Leipzig nach Berlin über Dresden, zu reiſen, iſt viel um, z Lipſka do Berljna přes Drážďany, kdo gede, mnoho ſy zagede, zagjždj. b) die Stunde, die Woche, das Jahr iſt um, hodina proſſla, wyprſſela, proběhla, teyden, rok proſſel, proběhl; wenn meine Zeit um iſt, když můg čas dogde. c) um und um, kolem do kola, kolem a kolem; wenn es um und um kommt, když to přigde kolem a kolem. d) nichts um und an, nic, nicaucý nic nicaucý .

Strany zdroje: I/156

Eigentlich, adj. wlaſtnj, prawý, oprawdowý, proprius, verus, adv. wlaſtně, na wlas.

Strany zdroje: I/196

Faſen, m. tenká nit, wlas, wlákno, wláſſenj. Dim. das Fäschen, Fäslein, nitka, wláſſeničko, čmeyřjčko.

Strany zdroje: I/211

Frauenhaar, n. netjk, ženſký wlas, adianthum.

Strany zdroje: I/234

Genau, adj. těſný; genaue (enge) Schuhe, těſné, auzké ſtřewjce. 2) fig. auzký; genaue Freunde, auzcý, dobřj přátelé. 3) zauplný, dokonalý; genaue Nachricht, zauplná, dokonalá zpráwa; genaue Unterſuchung, bedliwé, pilné wyhledáwánj; genaue Rechenſchaft geben; přjſný počet wydati; genaues Gewiſſen, au lé ſwědomj; der genaueſte Preis, poſlednj cena; mit genauer Noth, ſtěžkem, ſotwa, s welikau tjžj. 4) ſkrowný; ein genaues Maß, ſkrowná mjra; er iſt ſehr genau, geſt přjliš ſkrowný, ſkrbný. adv. těſně, tuze, auplně, na wlas; ſkrowně, ſkaupě; das Kleid liegt genau an, oděw dobře přilehá; er weiß alles genau, wſſecko wj na wlas, důkladně.

Strany zdroje: I/249

Goldhaar, n. zlaté wlaſy. 2) fig. netjk, ženſký wlas, ſ. Frauenhaar. 3) zlatowláſek ? chryſocoma, Linn.