Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/260, I/261

Haben, v. n. irr. ich habe, du haſt, er hat, Imp. ich hatte, mjti; von einer kurzen Zeit, poměti, habere; da haſt du, na, ná; da habt ihr, nate, náte; er hat zu leben, má z čeho; er hat zu bezahlen, může zaplatiti, ge s zaplacenj; Zeit haben, mjti kdy, po chwjly; der Fluß hat kein Waſſer, w řece nenj wody; fig. Sie haben zu befehlen, račte poraučeti; zu thun haben, 261 mjti co dělati; du haſt gut ſagen, tobě geſt lehce řjcy; es hat keine Gefahr, nenj ſe čeho báti; es hat ſeine Richtigkeit, to má ſwé mjſto, to geſt ſamo w ſobě; das hat nichts auf ſich, to nic nedělá. 2) doſtati; fürs Geld iſt alles zu haben, za penjze ge wſſechno k doſtánj. 3) v. auxil. býti; ich habe geleſen, četl gſem, gá gſem četl.

Strany zdroje: I/35

nfließen, v. n. přitécy, přitekati. Das Waſſer fließt an, woda přiteká, přibjhá. Der Teich fließt an, wody do rybnjka přiteká, přibýwá.

Strany zdroje: I/41

Anlauf, m. auprk, běh, náběh, naběhnutj; sběh, incurſus, impetus; einen Anlauf nehmen, rozběhnauti ſe, pochop bráti; der Anlauf des Waſſers, přibýwánj, přitekánj, ſtekánj wody, rozwodněnj; des Feindes, autok nepřátelſký; einen großen Anlauf haben, weliké nabjhánj mjti; das Haus liegt im Anlaufe, ten dům geſt na ráně.

Strany zdroje: I/41

Anlaufen, 1. v. n. naběhnauti na něco, přiběhnauti k něčemu, vdeřiti ſe, vhoditi ſe, zawaditi o něco, incurrere, offendere, impingi; er iſt mit dem Kopf an die Wand angelaufen, běže vdeřil hlawau o ſtěnu. 2) naběhnauti ſy, zle přiwjtánu býti, zle pochoditi, male accipi; ich bin übel angelaufen, zle ſem ſy naběhl, zle ſem pochodil, zle ſem ſy vhonil, vtržil. 3) einen anlaufen laſſen, někoho podwéſti, zawéſti. 4) naběhnauti, otécy, sl. napuchnauti, opuchnauti, ſpuchnauti, intumeſcere. 5) přibýwati, růſti, přiroſtati, accreſcere, augeri; der Fluß iſt angelaufen, řeky přibylo, wody w řece přibylo. 6) bleſk, ſtkwěloſt ſtratiti, zagjti; der Spiegel iſt angelaufen, zrcadlo zaſſlo. 7) anlaufen laſſen, na modro zakaliti; angelaufen, zamodralý, na modro zakalený. 2. v. a. běhati k někomu, nabjhati na někoho; einen um etwas anlaufen, k někomu o něco běhati. 2) autok včiniti, obořiti ſe, vdeřiti, wpadnauti na někoho, ſ. Anfallen.

Strany zdroje: I/338

Krimpen, 1. v. n. ſrazyti ſe, ſrážeti ſe. 2. v. a. das Tuch, ſukno do wody, do preſu dáti.

Strany zdroje: I/46

Anſchütten, v. a. naljti, poljti, Waſſer an die Wand, wodau ſtěnu poljti, wody na ſtěnu ljti. 2) naſypati, zaſypati.

Strany zdroje: II/98

Plump, interj. bluňk, žbluňk; Plump! fiel er in das Waſſer, a padl, bluňk! do wody.

Strany zdroje: II/123

Retten, v. a. wyſwoboditi, vhágiti, vchrániti; Jemanden retten, někoho wyſwoboditi; das Dorf brannte ab, und man konnte nichts retten, wes wyhořela a nic ſe nemohlo vchrániti, odkliditi; ſein Leben retten, žiwota vchrániti, vhágiti, von Fremden, od nepřátel wyſwoboditi; aus dem Waſſer, z wody wytáhnauti; aus der Gefahr, nebezpečenſtwj ſproſtiti; ſich wohin, někam vtecy, autočiſſtě wzýti, ſe ſchowati.

Strany zdroje: II/138

Sacken, v. rec. ſléhati ſe; das Haus hat ſich geſackt, dům ſe ſlehl. 2) Vom Waſſer, opadati, wody vbýwati. 2) 3) v. a. do pytlů, žoků měřiti, ſypati, naſeypati. 2) 4) cpáti.

Strany zdroje: II/141

Sammeln, v. a. ſebrati, zbjrati, legere; Steine, kamenj. 2) shromaždowati shromážďovati , ſtřádati, cumulare; Geld, penjze ſtřádati; ſeine Kinder um ſich herſammeln, děti ſwé okolo ſebe shromážděti, shromážďowati. 3) v. rec. shromážditi ſe; es ſammle ſich das Waſſer, shromažďte ſe wody. 4) fig. Der Kranke ſammelt ſich, nemocný okřjwá, zotawuge ſe, ſprawuge ſe; convalescit; ſeine Gedanken myſſljnky zpořádati; ſich ſammeln, shromážditi ſe, scházeti ſe; fig. zpamatowati ſe.

Strany zdroje: II/162

Schiffjauche, f. ſtok ſmrduté wody w lodj.

Strany zdroje: II/209, II/210

Setzen, I. v. n. ſkočiti; das Pferd ſetzt, kůň ſkočj; über einen Graben, ſkočiti přes přjkop, přeſkočiti přjkop; über den Fluß, přegeti, přeplawiti řeku; an den Feind, na nepřjtele vdeřiti. 2) v. impers. Es wird Händel ſetzen, pogde ſwár, různice; es hat einen fürchterlichen Zank geſetzt, hrozně ſe křičeti, waditi; es wird Schläge, giſtě bude někdo bit; was hat es geſetzt? co ſe ſtalo? 3) v. act. ſaditi, poſaditi, ſázeti, ponere, locare; ein Kind auf den Stuhl, djtě na ſtolicy; ſich ſetzen, ſednauti, poſaditi ſe, sidere, considere; ſich zu Tiſche, ſednauti, zaſednauti za ſtůl; fig. und wenn er ſich auf den Kopf ſetzte, y kdyby ſe na hlawu poſtawil. 4) fig. sſaditi ſe, ſaditi ſe, vſaditi ſe, subsidere; a) das Bier hat ſich noch nicht geſetzt, piwo ſe geſſtě nevſadilo, nevčiſtilo. b) opadnauti, decrescere, minui; die Geſchwulſt ſetzt ſich, otok opadá, plaſkne, oplaſkuge; das Waſſer ſetzt ſich, wody vbýwá, woda opadá. c) oſaditi ſe, sedem ponere; Cajus hat ſich zu Prag geſetzt, Kajus ſe oſadil w Praze. d) položiti ſe, collocare se; ſich aufs Land ſetzen, w kragi (we wſy, w měſtečku) ſe oſaditi; das Kriegsheer ſetzt ſich an einem Berge, 210 wogſko ſe klade, položj ſe v hory; eine geſetzte Perſon (untergeſetzt), zapadlá oſoba; ein geſetzter Mann, geſetzte Antwort, zmužilý, wážný muž, mužná odpowěd. 5) ſtawěti, zaſtawiti, položiti, statuere, sistere; das Glas, den Teller auf den Tiſch, ſklenicy poſtawiti na ſtůl; den Stuhl an die Wand, ſtolicy k ſtěně přiſtawiti. b) wſtaupiti, wſtaupnauti; den Fuß auf etwas, nohu na něco. c) puſtiti; etwas aus der Hand, něco z ruky. d) ſázeti; Bäume, ſtromy. e) wyzdwjhnauti; ein Denkmal, památku; wyzdwihnauti, zaſtawiti. 6) fig. wrhnauti; das Thier ſetzt, zwjře wrhne. b) položiti, vložiti, vſtanowiti; einen Tag, rok; c) vſtanowiti; Jemanden zum Vormund, vſtanowiti někoho za poručnjka. d) doſaditi; Jemanden an eines andern Stelle, doſaditi někoho na mjſto giného. fig. Jemanden zur Rede, počtu od někoho žádati; Ziel und Maß, cýl vložiti; ſich zur Wehre, zprotiwiti ſe; aus den Augen, něčeho ſobě newſſjmati, neſſetřiti. e) Ich will den Fall ſetzen, daß —, deyme tomu že —; es ſoll geſchehen, aber ich ſetze voraus, daß er ſeinen Willen dazu giebt, ſtaň ſe, než wygjmám, geſtli k tomu ſwolj; geſetzt, er käme nicht, deyme že nepřigde. 7) den Hut auf den Kopf, klobauk na hlawu dáti; Jemanden in das Gefängniß, wſaditi někoho do žaláře, wězyti; Jemanden Schröpfköpfe, někomu baňkami pauſſtěti; Jemanden das Meſſer an die Kehle, někomu nůž k hrdlu přiložiti; unter die Heiligen, za ſwatého wyhláſyti; etwas zum Pfande, něco do záſtawy dáti; zuſammen, ſkládati, ſložiti. fig. Knöpfe auf ein Kleid, přiſſiti knofljky k ſſatu; die Schrift, pjſmo ſázeti, ſkládati; fig. Etwas ins Geld, něco zpeněžiti; Leib und Leben daran, žiwota ſe opowážiti, wſſe naſaditi; eine verworrene Sache auseinander, něco zamodrchaného rozmo ati, rozmodrchati; Jemanden etwas in den Kopf, někomu něco namluwiti; Mißtrauen in etwas, nedowěřowati něčemu; Hoffnung in etwas, naději ſkládati, nakládati na něčem, daufati w něčem; ſeine Ehre in etwas, něco za čeſt ſobě pokládati; ſich etwas in den Kopf, něco ſobě na kel wzýti. 8) Ein Land unter Waſſer, zatopiti zemi; Jemanden außer Stand ſetzen etwas zu thun, někomu něco překazyti; in den vorigen Stand, w předeſſlý ſtaw nawrátiti; ſich in Marſch, wyprawiti ſe, dáti ſe na ceſtu, ſich in Gefahr, wydati ſe w nebezpečenſtwj; ſich in Unkoſten, autrat ſobě nadělati; ſich in Schaden, ſſkodu ſobě půſobiti; einen Gefangenen auf freyen Fuß, wězně, zagatého propuſtiti; etwas ins Werk, něco w ſkutek vweſti; in Furcht und Schrecken, ſtrachu a hrůzy nahnati.

Strany zdroje: II/243

Steigen, v. n. irr. ich ſtieg, bin geſtiegen, lezti, wſtaupiti, ſtupowati; hinauf ſteigen, (wyſtaupiti) wlezti, ascendere; hinunter ſteigen, ſlezti, sſtaupiti, descendere. wo ſteigſt du hin, kam lezeš, kam ſe drápeš. 2) wſednauti; auf das Pferd, wſednauti na koně; von dem Pferde, ſlezti, sſtaupiti s koně. 3) Angeſtiegen kommen, přihňápati ſe. 4) fig. a) das Waſſer ſteigt, woda wzſtupuge, wody při ýwá; der Barometer ſteigt, barometr wſtupuge. b) wrazyti ſe; der Wein ſtieg ihm in den Kopf, wjno ſe mu wrazylo do hlawy; das Blut iſt ihm ins Geſicht geſtiegen, zarděl ſe, zakohautil ſe, začepeyřil ſe. c) über andere hinwegſteigen, giné přeſtaupiti, překročiti. d) připlatiti; das Getreide ſteigt, obilj připlácý , přiſkakuge.

Strany zdroje: I/74

Ausguß, m. heycuk, wyléwánj, weypad wody.

Strany zdroje: I/7

Ablaß, m. des Waſſers, ſpauſſť, ſpauſſtěnj, wýpuſt, wýtok, ſtok wody. 2) der Sünden, odpuſſtěnj hřjchů, odpuſtky, indulgentiae. 3) ohne Ablaß, bez přeſtánj, bez přjtrže.

Strany zdroje: I/8

Ablauf, m. odběh, odběhnutj, odcházenj, odgitj, vběhnutj. 2) des Waſſers, spád, ſtok wody. 3) des Jahres, pominutj, eines Wechſels, přeběhnutj, propadnutj ſměnného liſtu.

Strany zdroje: II/286

Trennen, v. a. 1. děliti, rozděliti; der die Waſſer trennte, který rozdělil wody; den Kopf vom Rumpfe, odděliti hlawu od těla. 2) rozrazyti; die Schlachtordnung, ſſik. 3) párati; eine Nath, ſſew; von ein nder, rozpárati. 4) fig. a) odlaučiti, rozlaučiti; die Kinder von den Eltern, děti od rodičů. b) ruſſiti; ein Bündniß, ruſſiti ſmlauwu. c) rozweſti; ein Paar Eheleute, dwa manžele. d) odděliti; ſich vom Jemanden, odděliti ſe od někoho; es ſoll uns nichts trennen, nic nás nemá rozlaučiti, rozdwogiti; ſich trenen, uneins werden, rozkmotřiti ſe, roztowaryſſiti ſe, rozbratřiti ſe, rozpřáteliti ſe.

Strany zdroje: II/290

Tropfen, v. n. kapati, stillare; Blut tropft aus der Wunde, krew kape z rány; die Naſe tropft ihm, kape mu z noſu; die Dächer tropfen, kape ſe ſtřech. 2) v. a. kapati, nakapati; Arzeney in Waſſer tropfen, kapati ljk, nakapati ljku do wody.

Strany zdroje: II/290

Tropfen, m. kapka, krůpě, krůpěge, stilla; ein Tropfen Waſſer, kapka, krůpěgě wody; ein großer Tropfen, krápěge; die Magentropfen, kapky pro žaludek. 2) kapka, krapet; keinen Tropfen eſſen, ani krapte negjſti; einen Tropfen Wein trinken, krapet, krapičku wjna pjti; dim. das Tröpfchen, kapička, krůpěgička.

Strany zdroje: II/400

Wachſen, v. n. růſti, roſti; Thiere, Pflanzen, zwjřata, roſtliny roſtau; wohl gewachſen, vortheilhaft gewachſen ſeyn, dobře, pěkně zroſtlý býti. 2) fig. a) růſti, přibýwati; das Waſſer iſt ſehr gewachſen, woda welmi přiroſtla, wody welmi přibylo; der Mond wächſt, měſýce přibýwá. b) nabýwati; ihm wächſt der Muth, nabýwá ſrdce. c) proſpjwati; an Tugend, an Einſicht, an Verſtand wachſen, w ctnoſti, prozřetedlnoſti, rozumu. d) einem, einer Sache gewachſen ſeyn, s někoho, s to býti.

Strany zdroje: II/427, II/428

Werfen, v. irr. a. du wirfſt, ich warf, ich wärfe, geworfen, hoditi, wrcy; bis hin werfen, dohoditi; zu Ende, doházeti; von ſich, odhoditi; mehrmahl, házeti; einen Stein in das Waſſer, kámen hoditi do wody; Bomben, půmy házeti; einen Stein nach Jemanden, kámen po někom hoditi, lučiti; mehrmahl, chrleti; Jemanden mit Koth, mit Steinen, házeti po někom blátem, kamenjm; ſich mit Schnee, házeti po ſobě ſněhem; mit Steinen zu Tode, vházeti kamenjm. b) fig. Jemanden zu Boden, hoditi, meyknauti, praſſtiti, mrſſtiti, dáti někým o zem; über den Haufen, překotiti někoho; ſich auf das Bett, wrcy, hoditi ſebau na poſtel; einen Staat, zemſké řjzenj zwrátiti, zwrub na ljc obrátiti; Jemanden über den Tölpel, podſkočiti, opentliti, oſſáliti někoho; Staub in die Augen, někomu oči zaſlepiti, zapleſſtiti. 2) padnauti; ſich vor Jemanden auf die Knie, ſich ihm zu Füßen, před někým na kolena, někomu k nohám padnauti; ſich Jemanden um den Hals, padnauti někomu okolo krku; ſich einem in die Arme, padnauti někomu do náručj; fig. k někomu ſe wrcy, autočiſſtě wzýti. 3) wrcy; von Schafe, bahniti ſe, obahniti ſe; von Schweine, praſyti ſe, opraſyti ſe; von Katzen, kotiti ſe, okotiti ſe; von Hunden, ſſtěniti ſe, oſſtěniti ſe, von Kühen, teliti ſe, oteliti ſe; von Stutten, hřebiti ſe, ohřebiti ſe. 4) In das Gefängniß, do žaláře vwrhnauti, dáti, wſaditi; Blick auf jemand, okem na někoho mrſſtiti; die Augen auf etwas, 428 očima po něčem házeti; die Schuld auf Jemanden, winu na někoho cpáti, ſkládati, sčjtati; Haß auf Jemanden, zanewražiti na někoho; Zorn, rozhněwati ſe na někoho; Liebe, zamilowati ſy někoho; einem etwas in den Hals, in den Bart, někomu něco w oči wyteykati, 5) odpáčiti ſe, bortiti ſe; die Thür wirft ſich, dwéře ſe páčj; auwěřiti ſe, bortiti ſe; das Bret wirft ſich, prkno ſe bortj, auwěřj. 6) Die Naſe in die Höhe, fňukati, noſem házeti.

Strany zdroje: II/430

Wetterſchenkel, m. žlábeček k odwáděnj wody s oken.

Strany zdroje: II/435

Wildbad, n. minerálné wody.

Strany zdroje: II/439

Wirbel, m. kotauč, čerſtwé zatočenj; W. ſchlagen, bubnowati wjrem, rus. drobem. 2) fig. wjr, zátočina; des Waſſers, wody. b) opice; einen W. haben, mjti macha, opicy, rauš. c) Am Kopfe, pautec, čechalka, kotrba; von Wirbel des Kopfes, od wrchu hlawy. d) von Geſchäften, wjr, chomol práce; der Leidenſchaften, wjr náružiwoſtj. e) an der Geige, koljk. f) am Fenſter, obrtljk. g) am Bierhahne, kohautek, obrtel v pjpy. h) die Kurbel, klika, wognice. i) kotauč.

Strany zdroje: II/469

Zufluß, m. přjtok; des Waſſers, wody. 2) sběh; der Menſchen, lidj. 3) ſpogenj; an Mittteln Mitteln , proſtředků; einem allen Zufluß abſchneiden, někomu wſſecko překazyti.

Strany zdroje: II/470

Zugießen, v. n. ljti; gieß zu! lj! 2) v. a. přiliti, přiljwati; Waſſer, wody. b) zaliti; ein Loch, djru.

Strany zdroje: II/472

Zunehmen, v. a. přibyti, přibýwati; der Mond, das Waſſer, die Tage nehmen zu, měſýce, wody, dnů přibýwá; er nimmt zu, přibýwá ho. 2) rozmáhati ſe, an Vermögen, gměnjm. 3) rozmáhati ſe; die Krankheit, nemoc. 4) proſpjwati; an Tugend, an Weisheit, an Alter, ctnoſtj, maudroſtj, wěkem. II. v. a. im Stricken, přidati, přidáwati.

Strany zdroje: I/13

Abſchuß, m. ohnutoſt, položitoſt, přjkroſt, ſklonitoſt; a) des Waſſers, praud, ſpád wody; b) des Ufers, přjkroſt, ſklonitoſt břehu; c) des Hügels, přjkroſt pahrbku, ſtráň, sl. ſtrmina, declivitas.

Strany zdroje: I/129

Brunnen, Brunn, m. ſtudnice, ſtudně, ſtudna, puteus, fons, dim. das Brünnlein, ſtudnička, ſtudánka. Waſſer in den Brunnen tragen, do leſa dřjwj, do řeky wodu noſyti, bez vžitku pracowati. 2) Der Heilbrunnen, dobrá woda; den Brunnen brauchen, dobré wody vžjwati.

Strany zdroje: I/129

Brunnenander, f. pramen, žjla wody.

Strany zdroje: I/20

Abzug, m. plur. —züge. 1. ſ. Abziehung. Seine Karte gleich in den erſten Abzügen verlieren, hned w prwnjch ſnětjch prohrati. Nach Abzug aller Unkoſten, po ſrážce wſſech vtrat, po ſtaženj wſſeho nákladu. 2. odchod, odgitj, odtáhnutj, odtaženj. Abzug nehmen, odtáhnauti, odtrhnauti. 3. Abzüge im Weinbaue, rozwody. 4. gazýček, gimž ſe ručnice ſpauſſtj, ſ. Abdruck. 5. ſpád, ſtok wody, das Waſſer hat keinen Abzug, woda nemá ſpádu, ſtoku.

Strany zdroje: I/169

Einwäſſern, v. a. namočiti, namáčeti, do wody dáti. Die Einwäſſerung, namáčenj.

Strany zdroje: I/194

Fall, m. pád, padnutj, vpadnutj, aupad, lapſus. 2) des Waſſers, ſpád wody. 3) fig. přjhoda, přjpadnoſt, caſus. Auf den Fall, kdyby ſe přihodilo. 4) fig. zu Falle bringen, ženſkau zmrhati; zu Falle kommen, zmrhati ſe.

Strany zdroje: I/243

Gewäſſer, n. woda, wody.