Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši
Verze: 6. 4. 2008
Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)
| A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] |
Index českých slovních tvarů
| A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8 — |
Strany zdroje: II/9
Lauf, m. běh , cursus; freyen Lauf haben, wolný průchod mjti; der Lauf der Natur, běh přirozenj. 2) Der Thiere, běh, die Läufe, běhy. 3) Des Fluſſes, tok, řečiſſtě, běh. 4) Am Feuergewehre, hlaweň, hlawně, canalis. 5) Am Siebe, um den Mühlſtein, lub, m. Lauf-, běhacý; der Lauffuß, běhacý noha.
Strany zdroje: II/78, II/79
Offen, adj. otewřený, odewřený, aperius apertus; der Mund, huba; der den Mund immer offen hat, otewřhuba; mit offenen Armen, s rozpatýma rukama; ein offener Schade, otewřená rána; ein offenes Feld, čjré, ſſjré, pole; offenes Feld haben, čjré pole mjti, nic neměti na překážce; 79 offenes Leibes ſeyn, mjti ſtolicy; offener Kopf, Fuß, bolawá hlawa, noha; der offenen Kopf, Fuß hat, bolohlawý, bolonohý. 2) odemčený, odemknutý; offene Truhe, odemknutá, otewřená truhla. 3) fig. a) weřegný; offene Tafel, Straße, weřegná tabule, vlice; offener Laden, weřegný krám; das Amt iſt offen, ten auřad geſt prázdný, k zadánj, die Thür ſteht ihm immer offen, má wždy wolný přjſtup, dwéře otewřené. b) Ein offener Kopf, wtipná, pochopná, čiprná hlawa. c) vpřjmný; ein offenes Geſicht, zřegmá, vpřjmná twář; offenes Herz, vpřjmné ſrdce.
Strany zdroje: II/86
Paß, m. der Pferde, klas, mimochod; einen Paß gehen, klaſem gjti. 2) aužina, klauza; der Paß aus Frankreich nach Italien, aužina z Francauz do Wlach. 3) fig. průchod, pas, průchodnj liſt; freyen Paß haben, wolný průchod mjti. 4) S. Freybrief, weyhoſtnj liſt.
Strany zdroje: II/207
Selbſteigen, adj. ſwůg wlaſtnj; ſelbſteigener Herr, ſobě wolný pán.
Strany zdroje: II/422, II/423
Weit, adj. daleký; ein weiter Weg, eine weite Reiſe, daleká ceſta. 2) ſſiroký, wolný; weites Gewiſſen, ſſiroké ſwědomj; ein Kleid, ein Schuh, kabát, ſtřewjc; das Kleid iſt ſehr weit, kabát geſt přjliš wolný; etwas weiter machen, něco popuſtiti, porozſſjřiti. 3) proſtranný; ein weites Zimmer, Gefäß, proſtranný pokog, proſtranná nádoba. 4) řjdky řjdký ; ein weiter Kamm, řjdký hřeben; ein weites Sieb, řjdké řeſſeto; adv. daleko; ſich weit weg machen, daleko ſe wzdáliti; ſie ſtehen zu weit aus einander, ſtogj tuze daleko od ſebe; es iſt weiter von hier nach Prag, als nach Pilſen, odtud ge dáleji do Prahy, než do Plzně; ich kann nicht weiter, nemohu dále; er hat nicht weit nach Hauſe, nemá daleko domů; ich ſehe ihn von weiten, widjm ho od zdaleka; nicht weit in einiger Entfernung, opodál, pozdálečj; weit und breit, ſſiroko daleko; weit hergeholt, daleko wzatý; weit entlegen, welmi wzdálený; er iſt nicht weit her, nenj z daleka; weiter die Nacht, hluboko do nocy; weit hören, ſehen, ſchießen, reichen, daleko ſlyſſeti, widěti, doſtřeliti, doſáhnauti; von weiten, zdaleka; ich habe ſchon etwas von weiten gehört, něco ſem giž naſlechl; der Sommer iſt noch weit, geſſtě ge daleko do léta; fahre weiter fort, pokračug dále; Jemanden weit übertreffen, někoho daleko přewýſſiti; bis auf weitern Befehl, až na dalſſj poručenj. b) dalece; ſo weit haſt du Recht, tak dalece máš do 423 bře; in ſo weit ich es verſtehe, gak dalece gá tomu rozumjm; ſo weit es ſich thun läßt, gak dalece, pokudž ſe dá dělati. c) wjc, wjce; weiter kann ich dir nicht helfen, wjc ti pomocy nemohu; weiter nichts als, nic wjc, nic giného, než; was kann ich weiter thun? coť mohu wjce včiniti? was wollt ihr weiter? co wjc chcete? d) wzdálj; fünf Meilen weit, pět mil wzdálj; ſechs Zoll weit, ſſeſt caulů wzdálj. e) zſſjřj; das Gefäß iſt drey Fuß weit, ta nádoba ge tři ſtřewjce zſſjřj. f) mnohem, o mnoho; ſie haben weit mehr Verdienſte als ich, magj mnohem wjce záſluh, nežli gá; er iſt jetzt weit ruhiger, geſt nynj mnohem pokogněgſſj; er kommt ihm bey weiten nicht gleich, nenj mu o mnoho roweň; das rührt ihn bey weiten nicht ſo viel, als, to ho o mnoho tak nepohne, gako; es iſt bey weiten größer, geſt o mnoho wětſſj; es iſt bey weiten nicht alles, to nenj geſſtě wſſecko. g) weit gefehlt, chyba láwky; weit ins Land hinein, hluboko do země; etwas zu weit treiben, něco přjliš páchati, ſobě wéſti; das iſt noch in weitem Felde, to ge ſtraka na wrbě.
Strany zdroje: II/436
Willig, adj. wolný; adv. ně.
Strany zdroje: I/101
Bereit, adj. hotow, hotowý; ſich zu etwas bereit machen, k něčemu ſe přihotowiti, přichyſtati; bereit ſeyn, po hotowě býti. 2) wolný; ich bin zu allem bereit, kewſſemu gſem wolný. adv. —ě.
Strany zdroje: I/143
Dienſtfertig, dienſtbefliſſen, adj. ſlužebný, k ſlužbě wolný, powolný, ku poſlauženj hotowý, aučinný. adv. —ně.
Strany zdroje: I/178
Erbiethig, adj. wolný, hotow.
Strany zdroje: I/181
Ergeben, adj. oddaný; ihr ergebener Diener, ponjžený, wolný, powolný ſlužebnjk; k ſlužbám hotow. Die Ergebenheit, oddanoſt, ponjženoſt.
Strany zdroje: I/208
Folgſam, adj. wolný, powolný, poſluſſný; adv. —ně.
Strany zdroje: I/233
Gemächlich, adj. wolný, pohodlný; ein gemächlicher Menſch, člowěk pohodlný, adv. wolně, zticha, pomalu.
Strany zdroje: I/234
Gemüthlich, adj. wolný; es iſt mir ſo gemüthlich, geſt mi tak wolno.
Strany zdroje: I/236
Geraum, adj. proſtranný, wolný, ſpatioſus; die geraume See, ſſiroké moře, adv. —ně. 2) fig. dáwnj, dáwný; vor geraumen Jahren, před mnoha lety; ich habe ihn in geraumer Zeit nicht geſehen, giž dáwno ſem ho newiděl.