Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši
Verze: 6. 4. 2008
Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)
| A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] |
Index českých slovních tvarů
| A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8 — |
Strany zdroje: I/37
Angreifen, v. a. chytati, gjmati, lapiti, polapiti, popadnauti, vgjti, wzýti, adprehendere. 2) k něčemu ſáhnauti, a toho vžjwati, vti; fremdes Gut angreifen, k cyzýmu ſáhnauti, na cyzý ſtatek ſáhnauti. 3) do někoho ſe wpuſtiti, na někoho ſe obořiti, připadnauti, vdeřiti, autok včiniti, invadere. 4) vgjmati, zemdljwati, conficere, debilitare. Die Krankheit hat mich ſehr angegriffen, nemoc mne tuze podgala, zemdlila. 5) ruku přičiniti, přiložiti, začjti, aggredi, incipere. Greif an, začni. 6) ſnažiti ſe, vſylowati, wynaſnažowati ſe, adniti. Er greift ſich an, ſnažuge ſe, vſyluge. Angreifer, m. autočnjk, invaſor. Angreifung, f. das Angreifen, chycenj, polapenj, popadnutj, vgetj, vgjmánj. 2) ſáhnutj. 3) autok, ſ. Angriff.
Strany zdroje: I/40, I/41
Anlaſſen, 1. v. a. na někom něčeho nechati; ich will ihm den Rock anlaſſen, nechám ho w kabátě. 2) napuſtiti, puſtiti, wpuſtiti, immittere; einen Hund anlaſſen, pſa puſtiti, poſſtwati na něco; das Waſſer eines Teiches anlaſſen, wo 41 dy do rybnjka napuſtiti, einen Teich anlaſſen, rybnjk napuſtiti. 3) einen übel anlaſſen, obořiti ſe na někoho, zle přiwjtati, male excipere. 2. v. recip. podobati ſe, videri, ſpeciem habere; es läßt ſich zum Kriege an, podobá ſe k wogně, die Sache läßt ſich gut an, dobře ſe dařj, es läßt ſich zum Regen an, má ſe k déſſti, chyſtá ſe ku prſſce.
Strany zdroje: I/162
Einlaſſen, v. a. puſtiti do —, wpuſtiti, připuſtiti. 2) ſich in etwas, puſtiti ſe, dáti ſe do něčeho, začjnati něco. Die Einlaſſung, pauſſtěnj, wpauſſtěnj.