Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: II/27, II/28

Machen, 2. 1. v. n. dělati; mache doch, děley, poſpěš pak! 2. v. a. dělati, robiti, činiti, půſobiti, facere; fertig machen, dodělati; ſich davon, aus dem Staube machen, prchnauti, s waňkem ſe poraditi; ſich über etwas machen, dáti ſe do něčeho; ſich an Jemand —, do někoho ſe dáti; vtécy ſe k někomu; ſich vom Berge hinab—, s wrchu sběhnauti, ſgjti; ſich auf den Weg —, na ceſtu ſe wydati; ſich auf die Seite —, odegjti. 2) einem die Rechnung —, někomu počet kláſti; ſich auf etwas Rechnung —, dauffati, nadáti ſe, že něčeho doſáhne; Lärm —, bauřku, hluk ſtropiti; ein Geſchrey —, křičeti, pokřik vdělati; Jemanden zum Sklaven —, někoho otroka, otrokem vdělati, w otroctwj vweſti; einen Gefangenen —, zagjti; ein Land zur Wüſte —, kraginu w puſtinu obrátiti; viele Schulden —, dluhů nadělati; ein Compliment —, pokloniti ſe, poklonu včiniti; ſich Jemanden zum Freunde —, přjzeň a láſku ſobě v někoho zeyſkati; zum Feinde —, někoho na ſebe rozhněwati; Jemanden ein ſaures Geſicht —, na někoho ſe mračiti, ſſkarediti; Anſtalt —, ſtrogiti ſe, chyſtati ſe; ſich allerley Gedanken —, wſſelicos ſobě myſliti; machen ſie ſich keine Sorgen, neſtaragj ſe; ſich Bedenken —, rozpakowati ſe; Bekanntſchaft —, ſeznámiti ſe; Freundſchaft —, ſpřáteliti ſe; Vorwürfe —, wyteykati, wyčjtati; den Anfang —, počjti, počjnati, začjti; einem Luſt zu Eſſen —, chuti k gjdlu dodati; Große Augen —, diwiti ſe, wytřeſſtiti, wypauliti oči; ei 28 ne Entdeckung —, wyſſetřiti něco; ſich etwas zur Pflicht —, za powinnoſt pokládati; ſein Glück —, k ſſtěſtj přigjti; mit einem gemeine Sache —, držeti s někým. 3) Man kann ihm nichts recht machen, žádný mu nemůže nic w hod včiniti; ein Gefäß rein —, nádobu wyčiſtiti, wypláknauti, wymyti ; etwas feſt—, něco vpewniti, přitužiti, vtužiti; weich —, měkčiti, rozměkčowati; ſich feſt—, oprawiti ſe; arm —, ochuditi, na chudobu, mizynu přiweſti; reich —, obohatiti; krank —, nemoc způſobiti; geſund —, vzdrawiti; ſich beliebt —, láſku zýſkati; verhaßt —, zoſſkliwiti ſe; etwas größer machen —, něco zwětſſiti; kleiner —, zmenſſiti; einen Gefangenen frey—, wězně propuſtiti; ſich naß —, zmokřiti ſe, zmočiti ſe; ſich ſchmutzig —, vſſpiniti ſe; einen luſtig —, rozweſeliti; er hat ſich bey Ihnen nothwendig gemacht, způſobil, že wám nelze bez něho býti; das macht mein Unglück vollkommen, to dowrſſilo, doplnilo mé neſſtěſtj; einem etwas weiß —, bělmo, zeleno dělati; ſich bezahlt —, ſnažiti ſe, aby byl zaplacen, zaplacowati ſy; etwas lächerlich —, z něčeho poſměch včiniti; einem etwas deutlich —, někomu něco wyſwětliti; etwas ausfindig —, něco wyhledati, wynalezti; Jemand herunter —, weytopek někomu dáti; machen ſie, das er kommt, magj ho k tomu, ať přigde; wie machen wir es, daß —, co počneme, aby —; ein Schatten macht uns oft Zittern, ſtjnu ſe čaſto hrozýme; Jemanden lachen —, rozſmjſſiti někoho, ſich etwas zu thun —, do něčeho ſe dáti; geſchwefelter Wein macht dumm, po wjně syrau zoprawowaném hlawa ztupj; ſalzige Speiſen machen Durſt, po ſlaných gjdlech chce ſe pjti; das macht Kopfweh, po tom hlawa bolj; das macht, daß er arm iſt, to ge tjm, že geſt chudý; aufrichtige Reue macht alles wieder gut, oprawdowá ljtoſt wſſecko zas naprawj; Sorgen machen vor der Zeit alt, kdo ſe ſtará, brzy ſe zſtará; einem einen Antrag —, někomu něco předložiti; kund —, oznámiti; eine Reiſe —, ceſtu konati; einen Verſuch —, zkuſyti; das macht es eben, tjm ſamým; das macht nichts, o to nic nenj. 5) Das Bette —, poſtel ſtláti; Holz —, dřjwj ſſtjpati, kálati; Butter —, máſlo tlaucy; Feuer —, oheň rozdělati, rozkřeſati; das Eſſen, die Hochzeit —, gjdlo, ſwadbu ſtrogiti; zu Gelde —, ſpeněžiti; er hat ſich viel bey dieſer Sache gemacht, při tom mnoho wydělal; dabey iſt nichts zu machen, na tom ſe nic newydělá; Sie machen es gar zu gefährlich, hrozně tjm ſtraſſjte; er iſt ſo arm nicht, als ihn die Leute machen, nenj tak chudý, gak lidé mluwj; er macht ſich ſehr arm, ſtawj ſe, dělá ſe tuze chudým; einem ein Verbrechen aus etwas —, někomu něco za prowiněnj pokládati; zum Ketzer —, někoho za kacýře wyhlaſſowati, rozhlaſſowati; er macht in dieſem Hauſe den Narren, dělá w tom domě ze ſebe blázna, ge gim w tom domě za blázna; ich mache mir nichts daraus, nic na to nedbám; viel aus nichts —, něčeho ſobě mnoho wážiti; es wird daraus wenig gemacht, nehrubě ſy toho kdo wſſjmá, wſſimne; du haſt es ſchön gemacht, tys to zbauchl! zcákl! ſplákl.

Strany zdroje: II/119

Rein, adj. čiſtý, purus; reine Wäſche, čiſté prádlo; reines Getreide, čiſté obilj; etwas in das Reine bringen, na čiſto přiweſti; eine reine Jungfer, čiſtá panna; fig. reinen Mund halten, ſmlčeti; rein machen, čiſtiti, wyčiſtiti. 2) ryzý; reines Gold, ryzý zlato. adv. čiſtě; Jemanden rein ſprechen, za newinného wyhláſyti; rein ausgehn, zhola wygjti; 3) do čiſta, na čiſto; rein aufeſſen, trinken, wegtragen, do čiſta wygeſti, wypiti, odneſti, rein nichts, nic nicaucý.

Strany zdroje: II/120

Reinigen, v. a. čiſtiti, očiſtiti, wyčiſtiti, purgare, die Gläſer, ſklenice pláknauti, wypláknauti; das Zimmer, kliditi, vkljzeti; den Stall, wykydati, cýditi.

Strany zdroje: I/64

Aufputzen, v. a. očiſſtiti, okráſſliti, ozdobiti, wyſſlechtiti, wyſſperkowati, exornare. 2) ocýditi, přiſtrogiti, vkliditi, vkljzeti, wyčiſtiti, purgare, in ordinem redigere.

Strany zdroje: I/7

Abkehren, v. a. odwrátiti, zawrátiti. 2) odméſti, vméſti, wyčiſtiti.

Strany zdroje: I/73

Ausfegen, v. a. wykliditi, wykljzeti, wyčiſtiti, wymeſti; den Beutel ausfegen, pytljček wyprázdniti.

Strany zdroje: I/75

Ausklären, v. a. wyčiſtiti. 2) ſ. Ausheitern.

Strany zdroje: I/76

Ausleeren, v. a. wyprázdniti, wyprazdňowati, wykliditi; ſich ausleeren, wyčiſtiti ſe.

Strany zdroje: I/77

Ausputzen, v. a. wyčiſtiti, wykráſſliti; ein Licht, ſwjčku zhaſyti; einen Baum, ſtrom prokleſtiti; einen Brunnen, ſtudnicy wycýditi; einen ausputzen, někoho wypljſniti, wypeſkowati.

Strany zdroje: I/78

Ausräumen, v. a. wykliditi, wykljzeti; einen Brunnen, ſtudnu wyčiſtiti, cýditi, mor. cauditi, wycauditi. Die Ausräumung, wyklizenj, @.

Strany zdroje: I/78

Ausſäubern, v. a. wyčiſtiti.

Strany zdroje: I/80

Ausſchwämmen, v. a. die Felder, wyplawiti, die Wolle, wlnu wymyti, wyčiſtiti, wymáchati; die Pferde, wybroditi. Das Ausſchlämmen Ausſchwämmen , wyplawenj, wymáchánj.

Strany zdroje: I/81

Ausſeimen, v. a. wyčiſtiti, woſk od medu odděliti.

Strany zdroje: I/82

Ausſpreyen, v. a. plewy wymjſyti, od plew wyčiſtiti.

Strany zdroje: I/83

Ausſtochern, die Zähne, zuby párati, wyčiſtiti, wyſſpárati.

Strany zdroje: II/360

Verſäubern, v. a. wyčiſtiti.

Strany zdroje: I/85

Auswirken, v. a. wymocy; einem Pferde den Huf auswirken, koňowi kopyto wyſtrauhati, wyčiſtiti; ein Amt, auřad, ſlužbu wygednati; ich habe bey ihm nichts auswirken können, nic gſem v něho nemohl obdržeti; das Wild auswirken, ausweiden, zwěř wywrcy, ruſſiti; den Teig auswirken, těſto wyhnjſti, wywáleti.

Strany zdroje: II/413

Wegputzen, v. a. wyčiſtiti, ſmeſti.

Strany zdroje: I/17

Abtreiben, ſ. Treiben. v. a. 1. odehnati, ſehnati, zahnati; wyhnati, wypuditi. Abtreibende Mittel, počiſſťugjcý, wypuzugjcý lékařſtwj. Gold abtreiben, zlato wyčiſtiti, přečiſtiti. 2. přehnati, vhnati, ſchwátiti. Das abgetriebene Zugvieh, přehnaný, vhnaný, ſchwácený tažný dobytek. —er, m. odpuditel, zahánitel.

Strany zdroje: I/198

Fegen, v. a. čiſtiti, wyčiſtiti; einen Brunnen, ſtudni cýditi, das Getreide, proſýwati, žebrowati. 2) drhnauti, třjti. 3) fig. einem den Beutel, někomu pytljk wyprázdniti. 4) mit dem Beſen, wymeſti.