Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/281

Hervor recken, v. a. wyſtrčiti; die Zunge, wyplazyti gazyk; den Arſch, prdel wypučiti.

Strany zdroje: II/115

Recken, v. a. natahowati, protahowati; ſich, ſe. 2) wztáhnauti, naſtawiti, naſtrčiti; die Hand, ruku; den Kopf in die Höhe, wyſtrčiti hlawu wzhůru.

Strany zdroje: I/67

Aufſtecken, v. a. wypnauti, zahnauti. 2) naſtrčiti, wſtrčiti, zaſtrčiti; eine Flagge, korauhew na lodj wyſtrčiti, wywěſyti.

Strany zdroje: I/67, I/68

Aufſtoßen, 1. v. a. prorazyti, rozrazyti, wyrazyti, wyſtrčiti, wytlaucy, wywrátiti. 2. v. n. na něco wrazyti, adlidi, impingi; es ſtößt mir jetzt eine gute Gelegenheit auf, nynj ſe mi dobrá přjležitoſt nahodila, 68 přitrefila. 3) wyrážeti ſe, wýſtrkowati ſe; die Speiſe ſtößt mir auf, pokrm ſe mi zdwjhá, t. g. půſobj mi řjhánj a ſſtkánj; der Wein ſtößt auf, wjno ſe zdwjhá, t. g. kyſſe, vgjmá ſe.

Strany zdroje: II/253, II/254

Stoßen, v. a. irr. du ſtößeſt, ich ſtieß, geſtoßen, sl. ſotiti, ſáceti, ſtrčiti, ſtrkati, trudere; a) mit dem Fuße ſtoßen, kopati, kopnauti, calcitrare; b) mit den Hörnern ſtoßen, trkati, trknauti, cornu petere; c) mit dem Ellenbogen ſtoßen, ſſterchnauti, ſſťauchnauti. d) über den Haufen ſtoßen, porazyti, powaliti, dáti o zem, sternere; alles über den Haufen ſtoßen, wſſe zporážeti. e) ſich an den Tiſch ſtoßen, zawaditi, vdeřiti ſe o ſtůl. f) ſich an den Kopf ſtoßen, vhoditi ſe do hlawy. g) aus dem Hauſe ſtoßen, wyſtrčiti z domu. h) den Degen in den Leib ſtoßen, wrazyti, wehnati kord do těla. i) Jemanden durch und durch ſtoßen, propſſiti, probodnauti někoho. k) mit dem Degen nach Jemanden ſtoßen, hnáti ſe mečem po někom. l) einen Pfahl in die Erde ſtoßen, zarazyti, zaberaniti, zagahlowati kůl do země. m) Pfeffer ſtoßen, pepř tlaucy; klein ſtoßen, na drobno tlaucy; zu Pulver ſtoßen, na prach ztlaucy. n) einen König vom Throne ſtoßen, ſwrcy, ſwrhnauti krále s trůnu. o) einen von ſeinem Amte ſtoßen, ſwrhnauti, sſaditi s auřadu někoho. p) Jemanden an den Kopf ſtoßen, vrazyti někoho. q) das Volk ſtößt ſich daran, lid ſe 254 nad tjm vrážj, pohorſſuge ſe. r) es ſtößt ſich noch an eine Kleinigkeit, běžj gen geſſtě o maličkoſt, maličkoſt w tom wadj. 5) Den Kopf wider die Wand ſtoßen, hlawu tlaucy o zeď. II. v. n. a) der Habicht ſtößt an die Taube, geſtřáb wrážj na holuba. b) in das Horn ſtoßen, zatraubiti na roh e) in Jemanden ſtoßen, přidati ſe, přirazyti ſe k někomu. d) an Jemanden ſtoßen, přepadnauti, napadnauti někoho. e) Böhmen ſtößt an Oeſterreich, Čechy mezugj, hraničj s Rakauſy. f) vom Lande ſtoßen, odſtrčiti odebřehu.

Strany zdroje: I/77

Ausmärzen, v. a. wybrakowati, odděliti, wyſtrčiti, wymrſſtiti, wymjſyti; ein ausgemärztes Schaaf, brakyně, brakownice.

Strany zdroje: I/78

Ausrecken, v. a. wyſtrčiti; die Zunge, gazyk wyplazyti. 2) roztahowati.

Strany zdroje: I/82

Ausſtrecken, v. a. wyſtrčiti, wywěſyti; mit Pfählen ausſtecken, koly wyſtawěti, znamenati.

Strany zdroje: I/83

Ausſtoſſen, v. a. wyſtrčiti, wyhnati, wyobcowati, wyrazyti; er hat ihm das Aug ausgeſtoſſen, wyrazyl, wytaſyl mu oko; Bier ausſtoſſen, wyſtawiti piwo; Seufzer ausſtoſſen, wzdychati; Schmähworte ausſtoſſen, zlořečiti.

Strany zdroje: II/369

Verſtoßen, v. irr. n. pochybiti, zawaditi; wider die Lebensart, proti mrawopočeſtnoſti; ſich in der Rechnung, w počtu; ge en Jemanden, o někoho. b) wykwaſyti, odkyſati; das Bier, piwo. 2) v. a. namrſſtiti ſobě; eine Ader, žjlu. b) odprodati, rozprodati; Bücher, Kleider, knihy, ſſatſtwo. c) odſtrčiti, zapuditi, zawrcy; ein Kind, ſeine Gattinn, eine Perſon, od ſebe djtě, ſwau manželku, něgakau oſobu. d) wyſtrčiti, wywrcy; einen Armen aus dem Hauſe, chudého z domu. 2) ſwrcy, shoditi; vom Amte, s auřadu; aus dem Rathe, wywrcy z rady. f) zawrcy, odſtrčiti; in die Hölle, do pekla.

Strany zdroje: II/395

Vorſchieben, v. a. wyſtrčiti; den Wagen, wůz. b) předſtrčiti; den Kaſten, almaru. 3) zaſtrčiti, den Riegel, záworu. 4) naſtrčiti; einen, někoho.

Strany zdroje: II/398

Vorſtoßen, v. n. čnjti, ſtrměti, wykukowati. b) nahoditi ſe, nachomeytnauti ſe. 2) v. a. wen, před ſebe, ſtrkati, wyſtrkowati, wyſtrčiti.