Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/278

Heraus kommen, v. n. wygjti, wycházeti; wen gjti, exire. 2) fig. Es kommt auf eines heraus, přigde na gedno, gedno geſt; das käme ſchön heraus! toby bylo pěkné! toby pěkně wypadalo! wenn es heraus kömmt, proneſeli ſe to? dabey kommt nichts heraus, z toho nic newygde, nepogde žádný vžitek.

Strany zdroje: I/329, I/330

Kommen, v. n. irr. ich kam, ich käme, bin gekommen, gjti, přigjti, přicházeti, venire; wie geruffen kommen, práwě w čas přigjti; komm (jetzt) poď; (hernach) přiď; gefahren kommen, geti, přigeti, přigjžděti; ſie kamm hergeſchoſſen, přihárala ſem; er kommt gelaufen, běžj ſem; fig. angezogen kommen, přicházeti; bis wohin kommen, dogjti, pervenire; ans Land, na zemi wyſtaupiti; aus dem Gedränge, z tlačenice ſe doſtati; ins Bett, lehnauti; in keine Kirche, nechoditi do koſtela; aus dem Wege, s ceſty gjti, zablauditi; glücklich davon kommen, ſſťaſtně wywáznauti; in den Wurf, nahoditi ſe, namáſti ſe; ich komme hier wohl unrecht, giſtě blaudjm; komme ich hier recht? gduli dobře? Waaren kommen laſſen, pro zbožj poſlati; es iſt mir etwas in den unrechten Hals gekommen, zaſkočilo mi; er redet, wie es ihm in den Mund kommet, mluwj, co mu ſlina na gazyk přineſe; wo komme ich noch hin? kam ſe geſſtě poděgi? kde ſe octnu? wo biſt du hin gekommen? kam ſy ſe děl, doſtal? wie biſt du hieher gekommen? kdes ty ſe tu wzal? Aus den Augen, zmizeti; kommenden Montag, přjſſtj pondělj. 2) fig. a) Scharf an einander kommen, zle ſe do ſebe dáti, ſpeřiti ſe; an Jemanden, doſtati ſe na někoho; als er im Leſen an die Stelle kam, když ſe dočetl; aus der Noth, z nauze wywáznauti; aus den Schulden, z dluhů ſe wybiti; außer ſich, von Sinnen, ſmyſlu pozbyti, ſmyſlem ſe pominul; ich komme faſt auf den Gedanken, daß —, ſkorobych myſlil, že —; hinter etwas, na to přigjti, něco wypátrati, wyſſetřiti; hinter die Wahrheit, prawdy ſe dowěděti, dopjditi ſe; herunter, zchudnauti, přigjti na mizynu; zu kurz, ſſkodu wzýti, prodělati; jemanden gleich, wrownati ſe; zu ſich ſelbſt, ſpamatowati ſe; zu Ende, ſkončiti ſe, konec wzýti, mjti; zu Athem, ducha popadnauti, oddechnauti; zu Falle, padnauti; von Frauensperſonen, zmrhati ſe, podneſti ſe; ich kann nicht zu rechte kommen, nemohu s tjm 330 nic wyřjditi, pořjditi, tomu wyhowěti. b) Von Kräften kommen, zemdleti; zu Kräften, ſýly nabyti, zotawiti ſe, ſebrati ſe. c) Ins Sitzen, Spielen, Saufen kommen, rozſeděti ſe, rozehrati ſe, rozpiti ſe. d) Es iſt ihm zu Ohren gekommen, doneſlo ſe ho, doſſlo ho to; naſlechl to; zu ſtatten, hoditi ſe, proſpěti; ſich etwas zu Schulden kommen laſſen, něco zawiniti, zakauſnauti, zaweſti; es iſt ihm etwas darein gekommen, něco ho zaſſlo; es kommt dabey nichts heraus, nic nenj potom, nic z toho nepogde; er läßt es wohl an ſich kommen, dlauho ſe rozpakuge; es wird ſchon beſſer kommen, lépeť bude; laß es nicht dazu kommen, daß —, nedopuſť, aby —; es mag kommen, wozu es will, přiď co přiď; an den Tag, na gewo wygjti; in Ruf, rozhlaſſowati ſe, w powěſt přigjti; er kam in Ruf, na ſlowo byl wzat; das kommt auf eins, hinaus, gedno geſt; das käme ſchön heraus, toby bylo pěkné. e) Es kommt ein Wind, wjtr ſe ſtrhuge. f) Es kann kommen, může ſe ſtáti; es mag kommen, wie es will, děg ſe gak děg; es kommt ein Unglück über das andere, gedno neſſtěſtj druhé ſtjhá. g) Woher kommt das? odkud to pocházý? wie kommt es, daß —, čjm geſt to, že —. h) Wie hoch kommt das? zač geſt to? Es kommt mir auf zehn Gulden, ſtogj mne málem deſet tolarů; hoch zu ſtehen kommen, draze, draho přigjti.

Strany zdroje: I/48

Anſtand, m. lhůta, meſſkánj, odklad, odkládánj, prodlenj, poklid, průtah, sl. lhůtánj, cunctatio, dilatio; Anſtand im Kriege, pokog do giſtého čaſu, přjměřj, induciæ. 2) pochybnoſt, pochybowánj, rozpak, rozpakowánj, dubitatio, hæſitatio, k. p. Anſtand in etwas nehmen, pochybowati, rozpakowati ſe při něčem, na rozpacých býti, sl. lhůtati; ohne Anſtand, bez rozmýſſlenj, rozpakowánj. 3) náležitoſt, přjſluſſnoſt, decor; mit Anſtande, náležitě, přjſluſſně, decore. 4) čekaná, poſtřjžka v myſliwců aneb ſtřelců; auf den Anſtand gehen, na čekanau gjti, na poſtřjžku wygjti.

Strany zdroje: I/60

Aufgehen, v. n. powſtáwati, wſtupowati, wyſtupowati, ſurſum ferri, im Rauche, w dýmě ſe rozplinauti. 2) wycházeti, wygjti, wzcházeti, wzgjti, wznikati, wzniknauti, exoriri; der Teig geht auf, těſto kyne, kyſá, kyſſe; 3) otewřjti ſe, aperiri; es gehen mir die Augen auf, oči ſe mi otwjragj, t. g. lépe porozumjwám; das Eis, led ſe pauſſtj, rozpauſſtj, led tage; das Wetter, geſt gih, gihne, odtepljwá ſe, tage; das Geſchwür, die Wunde ging auf, wřed ſe propukl, rána ſe otewřela, zgitřila; Knoten ging auf, vzel ſe rozwázal; die Naht, ſſew ſe rozpáral; von Blüthen und Knoſpen, pučiti ſe, pupeněti, rozwjgeti ſe, rozkwetati, wyrážeti. 4) pocházeti, pogjti, ſcházeti, ſgjti, wycházeti, wygjti, t. g. mizeti, pomjgeti, tráwiti ſe, vtráceti ſe, abſumi, conſumi; er läßt viel Geld aufgehen, mnoho peněz vtrácý, wydáwá; es geht gerade auf, práwě pogde, wygde, nezůſtane nic.

Strany zdroje: II/110

Raub, m. přjtrž, chwjlka; nur auf den Raub, něco gen na přjtrž dělati. 2) fig. laupež, ol. plen, rapina; auf den Raub ausgehen, na laupež wygjti; von dem Raube leben, laupežj ſe žiwiti; einer Jungfrau, vnos.

Strany zdroje: II/119

Rein, adj. čiſtý, purus; reine Wäſche, čiſté prádlo; reines Getreide, čiſté obilj; etwas in das Reine bringen, na čiſto přiweſti; eine reine Jungfer, čiſtá panna; fig. reinen Mund halten, ſmlčeti; rein machen, čiſtiti, wyčiſtiti. 2) ryzý; reines Gold, ryzý zlato. adv. čiſtě; Jemanden rein ſprechen, za newinného wyhláſyti; rein ausgehn, zhola wygjti; 3) do čiſta, na čiſto; rein aufeſſen, trinken, wegtragen, do čiſta wygeſti, wypiti, odneſti, rein nichts, nic nicaucý.

Strany zdroje: I/62

Aufkommen, v. n. powſtati, wſtáti, ſurgere. 2) wygjti, wyniknauti, wzegjti, prouenire. 3. naſtati, powſtati, přigjti do zwyku. 4) ozdrawěti, k ſobě přigjti, okřáti, zhogiti ſe. 5) zmáhati ſe, zmocy ſe.

Strany zdroje: II/132

Ruchtbar, adj. rozhláſſený, zgewný; ruchtbar ſeyn, wůbec znám býti; —werden, proneſti ſe, rozhláſyti ſe, na gewo wygjti; — machen, rozhláſati, rozhláſyti, proweſti, na gewo wyneſti.

Strany zdroje: II/132, II/133

Rücken, I. v. n. a) poſtupowati; der Zei 133 ger an der Uhr rückt immer weiter, vkazadlo na hodinách poſtupuge. b) pomknauti; mit dem Stuhle näher, pomknauti ſtolicý; rücke hinauf, pomkni, poſedni wýſſe; zuſammenrücken, shluknauti ſe. d) c) fig. Mit dem Gelde heraus rücken müſſen, s penězy muſeli wen wygjti. e) d) die Sonne rückt immer höher, ſlunce ſtále poſtupuge wyſſe wýſſe ; die Zeit rückt heran, čas ſe přibližuge; die Bäume rücken, ſtromy raſſj, pučj; in ein Land, ins Feld, do země, do pole wtrhnauti; aus dem Lager, wytrhnauti z leženj; höher, poſtaupiti wýſſe. II. v. a. poſtrčiti, pomknauti; den Tiſch an die Wand, ſtůl ke zdi pomknauti, přiſtrčiti; 2) přitlačiti; den Hut in die Augen, klobauk na oči přitlačiti. 3) Die Garne auf dem Vogelherde, zatrhnauti ſýť. 4) Vom Sattel, ze ſedla wyhoditi.

Strany zdroje: II/184

Schöpfen, I. v. n. a) técy, fluere; das Schiff ſchöpft Waſſer, lodj teče. b) pjti; Der Falke ſchöpft, ſokol pige. c) oſeypati ſe; der Hopfen ſchöpft, chmel ſe oſeypá. II. v. a. a) čerpati, wážiti, nabjrati, sl. čřjti, začřjti, haurire; Waſſer, wodu; leer ſchöpfen, wywážiti. b) das Fett oben abſchöpfen, maſtnotu ſeshora ſebrati. c) Friſche Luft, čerſtwého powětřj požjwati, na čerſtwé powětřj wygjti. b) Athem, oddychnauti ſobě. e) Hoffnung, naděge nabyti. f) Argwohn, w podezřenj bráti, wzýti. g) Nutzen, vžitek mjti, doſáhnauti. h) Muth, ſrdce ſobě dodati.

Strany zdroje: I/7

bkommen, v. n. odgjti, odchýliti ſe, ſgjti, vſſinauti, ſe. vſſinauti ſe. 2) z zwyku wygjti, zagjti. 3) herſtammen, pocházeti, pogjti. 4) am Verſtande, na rozumu ſcházeti. 5) mit einem, s někým ſe porownati.

Strany zdroje: II/211, II/s

Seyn, v. irr. ich bin, gſem; ich war, byl gſem; ich wäre, bylbych; du ſey, buď, geweſen, býti, esse; pflegen zu ſeyn, býwati; nicht ſeyn; nebyti; I mit adv. und adj. du biſt krank, tys nemocen; es iſt kalt, geſt ſtudeno; es iſt finſter, geſt tma; ſeyd willkommen, wjteyte, wjtám wás; er iſt dahin, ten tam; ſey gegrüſſet, zdráw buď, er iſt mir Feind, newražj na mne; es iſt vorüber, geſt ho minulo, geſt tomu konec; böſe auf jemanden ſeyn, hněwati ſe na někoho; laß es gut ſeyn, nech to tak. II. mit Subst. Salomo war ein König, Sſalomaun byl králem; ich will des Todes ſeyn, wenn —, chcy vmřjti, geſtli —; ich bin Willens, tuſſjm, mjnjm, chcy. III. mit, mit Praepos. auf ſeyn, wzhůru býti; er iſt ſchon auf, giž wſtal; aus ſeyn, konec býti; es iſt ſchon aus, giž geſt konec, weta; es iſt an dem, geſt tomu tak; ſchlecht daran ſeyn; zle ſe mjti; aus der Mode ſeyn, z mody wygjti; hinter Jemanden her ſeyn, za někým ſe hnáti; was iſt zu ihrem Befehl? co poraučegj? wohl auf ſeyn, dobře ſe mjti, zdráw býti; es iſt nichts an ihm, nic nenj do něho; ich muß wiſſen, was an dir iſt, muſým wěděti, cos (co gſy) zač; auf ſeiner Hut ſeyn, na pozoru ſe mjti. IV. mit Verb. a) Hier iſt gut ſeyn, zde geſt dobře býti. b) was iſt zu thun? co činiti; es iſt nur um das Geld, um mich, běžj toliko o penjze, o mne; fig. er wird den Augenblick hier ſeyn, bude tu, co newidět; b) etwas ſeyn laſſen, něčeho tak nechati; c) Wem iſt der Hut, čj geſt ten klobauk; d) wenn ich wie du wäre, kdybych byl tebau; dem ſey nun wie ihm wolle, buď gak buď. e) thun ſie es, wenn es ſeyn kann; včiňte to, geſtli možná; f) Wenn das iſt, ſo —, geli tomu tak, tedy —; laß ſeyn, daß er reich iſt, deyme tomu, že geſt bohatý; was ſolls s ſeyn? co geſt? co chcete? das ſey Gott vor! vchoweyž Bože! er läßt die Heerde Heerde ſeyn, nechá ſtádo ſtádem, buď; nichts gleicht dir, es ſey, das -, nic ſe ti nepodobá, nerowná leč —; II. verb. aux. býti; ich bin geloffen, běžel ſem; ich werde laufen, poběhnu.

Strany zdroje: I/72

Ausfahren, v. a. wygeti, wygezditi; ein ausgefahrener Weg, ceſta wygezděná, wygetá. 2) ausführen, wywezti. 2. v. n. wygeti, wygjžděti. 2) fig. wygjti; die Seele iſt ihm ausgefahren, wypuſtil duſſi, zdechl, vmřel; die Blattern ſind ausgefahren, neſſtowice ſe wyrazyly; das Kind, fährt am ganzen Leibe aus, djte djtě ſe po celém těle wyrážj; die Hand, der Fuß iſt mir ausgefahren, noha, ruka ſe mi wyſmekla.

Strany zdroje: I/74

Ausgehen, v. n. wygjti, wycházeti. 2) dogjti, docházeti; die Haare gehen ihm aus, wlasy mu lezau; das Feuer iſt ausgegangen, oheň wyhaſl; die Farbe geht aus, barwa pauſſtj, der Traum ging mir aus, ſen ſe mi wygewil; der heil. Geiſt geht vom Vater aus, duch ſwatý ot od otce pocházý, procedit.

Strany zdroje: I/75

Auskommen, v. n. wygjti, wycházeti; die jungen Hühner ſind noch nicht ausgekommen, kuřátka geſſtě ſe newyljhly. Dieſe Sache wird auskommen, ta wěc ſe proneſe; mit dem Gelde bin ich nicht ausgekommen, penjže penjze mi neſtačily; es iſt mit ihm nicht auszukommen, s njm žádný nemůže wygjti, ſrownati ſe.

Strany zdroje: II/270

Tapet, n. koberec; etwas auf das Tapet bringen, něco wyložiti, wyklopiti, s něčjm na gewo wygjti.

Strany zdroje: I/78

Ausreiſen, v. n. na ceſtu ſe dáti; zu Fuß, wygjti; zu Pferd, Wagen, wygeti. 2) ſie haben ausgereiſet, přeſtali putowati.

Strany zdroje: I/78

Ausrucken, v. n. wytáhnauti, wygjti.

Strany zdroje: I/81

Ausſchweifen, v. n. weyſtupky činiti, blauditi, blázniti ſe, wybjhati ze ſebe; im Reden, okolkowati, wyrazyti ſe; im Trinken ausſchweifen, nemjrně pjti; eine ausſchweifende Freude, přjliſſná radoſt; vom Wege ausſchweifen, wygjti, wyrazyti ſe s ceſty.

Strany zdroje: I/82

Ausſpatziren, v. n. wygjti, wygeti na procházku.

Strany zdroje: II/352

Verkommen, v. n. wygjti; er kann dabey nicht, nemůže při tom wygjti; mit Jemanden, vmluwiti ſe.

Strany zdroje: II/393

Vorkommen, v. a. předgjti, předcházeti, praevenire; ihnen, ge; eine Krankheit, nemoc. b) předſtaupiti, předpuſſtěn býti; vor das Gericht, před práwo. c) předewzýti ſe; die Sache iſt noch nicht vorgekommen, geſſtě ſe to nepředewzalo. d) oznámiti, dogjti někoho; es iſt mir vorgekommen, doſſlo mne, oznámeno mi geſt. e) nahoditi ſe, namanauti, nachomeytnauti ſe, namáſti ſe, naſkytnauti ſe; er ißt alles was ihm vorkommt, gj wſſe co ſe mu nachomeytne. f) zbjhati ſe, přiházeti ſe; ſolche Fälle kommen oft vor, takowé přjpadnoſti čaſto ſe zbjhagj. g) na gewo přicházeti, zaſleychati; das Wort kommt nicht oft vor, to ſlowo ſe čaſto nezaſleychá, nepřicházý na gewo. h) zdáti ſe; es kam mir vor, als ſähe ich ihn, zdálo ſe mi gakobych ho widěl. i) přicházeti; ſie kommen mir heute wunderlich vor, dnes mi diwně přicházegj. k) na gewo, wen wygjti; komm vor, poď wen, na gewo.

Strany zdroje: II/411

Weg, m. ceſta, via; ein hohler Weg, auwoz, hluboká ceſta; gerades Weges, rownau, přjmau ceſtau; einen Weg nehmen, einſchlagen, ceſtu ſy wywoliti; ſich auf den Weg machen, na ceſtu ſe wydati, gjti, ſe dáti; einen Weg gehen, reiſen, ceſtau gjti; einem in den Weg kommen, w ceſtu, w ſtřjc někomu wgjti, wygjti; in den Weg legen, w ceſtu kláſti; den Weg bahnen, ceſtu prokleſtiti, prodělati; den rechten Weg verfehlen, s ceſty ſgjti; einen Weg zurück legen, ceſty vgjti; ſeinen Weg fortſetzen, ceſtu dále konati; ſein Weg trug ihn durch einen Hain, vdálo ſe mu gjti hágem; eine Meile Weges, mjli ceſty; unter Weges, na ceſtě; unter Wege laſſen, bleiben, opuſtiti, ponechati; es hat gute Wege, to má kdy, o to ge hey; na tom nic neſegde; keines Weges, nižádným způſobem; den Weg Rechtens betreten, na práwnj ceſtu naſtaupiti; von dem Wege der Tugend weichen, vſſinauti ſe s ceſty ctnoſti; Jemanden aus dem Wege räumen, někoho s ceſty ſkliditi; geh deinen Weg, gdi ſwau ceſtau; packe dich deiner Wege, gdi po ſwých.

Strany zdroje: II/412

Weggehen, v. n. odegjti, odcházeti, pryč gjti; ein wenig, poodgjti; wie die Zeit, vgjti, vcházeti, minauti; wie ein Fleck, puſtiti, pauſſtěti, wygjti; wie die Waaren, na odbyt gjti, odcházeti.

Strany zdroje: II/413

Wegkommen, v. a. wygjti; ich bin heute nicht weggekommen, dnes ſem ani newyſſel. b) odegjti; mit der bloßen Furcht, toliko s báznj. c) rozegjti ſe; ich bin mit ihm ſo ziemlich weggekommen, geſſtě gakž takž ſme ſe rozeſſli. d) ich komme dabey am ſchlimmſten weg, gá při tom neywjc trpjm. e) pryč přigjti, zratiti ſe; es iſt mir weggekommen ich weiß nicht wie, přiſſlo mi to pryč newjm gak. f) wyprawiti ſe, oprázdniti ſe; man kann von ihm gar nicht wegkommen, nenj od něho žádné wýprawy, nelze ſe od něho wyprawiti.

Strany zdroje: II/414

Wegſeyn, v. n. pryč býti; von Hauſe, od domowa. 2) pominauti, pogjti; die Zeit iſt weg, čas pominul, poſſel. 3) dogjti, wygjti, pryč býti; das Bier, der Wein, die Waare, piwo, wjno, zbožj. 4) Uiber etwas weg ſeyn, něco vděláno, přeſkočeno mjti. 5) Uiber einen Ort, přegjti.

Strany zdroje: II/441

Woche, týden, teyden, gen. týhodne, septimana; drey vier Wochen, tři čtyři neděle; die künftige Woche, ſnedělek; auf die Woche, s neděle. Die Woche iſt an mir, ten teyden geſt na mně; die Woche drey Mahl ausfahren, třikrát za teyden wygjžděti, wygeti, 2) fig. die Wochen, kaut; die ſechs Wochen, ſſeſtineděle, pl. in die Wochen kommen, do kauta přigjti, ſlehnauti; in den Wochen liegen, w ſſeſtineděljch ležeti; aus den Wochen kommen, z ſſeſtinedělj wygjti; Wochen-, týhodnj; die Wochen-Arbeit, týhodnj práce, djlo; der Wochenmarkt, týhodnj trh. Wochen-Beſuch, m. nawſſtjwenj w ſſeſtineděljch.

Strany zdroje: II/473, II/474

Zurecht, adv. etwas zurecht machen, něco oprawiti, přioprawiti, zprawiti; das Eſſen, gjdlo připrawiti, přiſtrogiti; etwas zurecht ſetzen, něco dobře, na prawé mjſto položiti, vmjſtiti; einem den Kopf zurecht rücken, někomu hlawu zprawiti; zurecht kommen, přigjti w hod; mit etwas, něčemu wyhowěti, wygjti, s někým obſtáti; wie kommt er zurecht? gak wychá 474 zý? gak ſe mu wede, děge? ſchlecht zurecht kommen, zlé zle pochoditi, pogjti; zu recht bringen, na prawau ceſtu vweſti; einen Kranken —, wzkřjſyti, zotawiti; Zurecht weiſen, zprawiti, vkázati.

Strany zdroje: I/96

Begriff, m. pochopenj, předſtawenj, wyznamenánj, notio. Er macht ſich davon einen guten Begriff, dobře ſy to předſtawuge; klarer Begriff, gaſné předſtawenj; deutlicher, ſwětlé předſtawenj. 2) ſchopnoſt, captus. 3) Inhalt, obſah. 4) aumyſl; ich war im Begriff auszugehen, měl gſem aumyſl wygjti, chtěl gſem wygjti.

Strany zdroje: I/174

Entfallen, v. n. wypadnauti, odpadnauti, vpadnauti, excidere. Es entfiel ihm der Muth, ſrdcem (myſlj) kleſl. 2) z paměti (myſli) wygjti.

Strany zdroje: I/176

Entſprießen, v. n. wyrůſti, wzegjti, zroditi ſe; fig. wygjti, wycházeti, pocházeti, wypreyſſtiti ſe. Entſproſſen, zrozený, poſſlý.

Strany zdroje: I/181, I/182

Ergehen, 1. v. a. obſ. dogjti; ſich ergehen, progjti ſe, wygjti ſe. 2. v. n. wygjti. Der Befehl iſt ergangen, poručenj wyſſlo; ergehen laſſen, wydati, wyneſti. 2) über ſich ergehen laſſen, z. B. einen Schaden, ſſkodu poneſti, tr 182 pěti. 3) ſtáti ſe, djti ſe. 4) es wird dir übel ergehen, zle ſe ti powede.

Strany zdroje: I/187

Erſcheinen, v. n. vkázati ſe, von Geiſtern, zgewiti ſe, apparere. Es erſcheinet, vkazuge ſe. 2) přjtomným býti, adeſſe; bey einer Hochzeit, na ſwadbu přigjti; vor Gericht, před práwem ſe poſtawiti, doſtawiti ſe; im Drucke, na ſwětlo wygjti; die Zeit iſt noch nicht erſchienen, geſſtě nepřiſſel čas.

Strany zdroje: I/239

Geſchmack, m. chuť, ſſmak, pochotnoſt, ſapor; den Geſchmack verlieren, ſtratiti chuť, wygjti z chuti; es hat nicht ein Bischen Geſchmack, nemá to ani chautky. 2) chuť, okus, okuſſenj, guſtus. 3) fig. zaljbenj, chuť, libido; Geſchmack am göttlichen Worte, zaljbenj na ſlowu božjm.