Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši
Verze: 6. 4. 2008
Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)
| A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] |
Index českých slovních tvarů
| A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8 — |
Strany zdroje: II/25
Luft, f. pl. Lüfte, powětřj, aer, aura; in den Lüften fahren, w powětřj ljtati; Luft ſchöpfen, dýchati, oddychati; du ſprichſt in die Luft, darmo řeč, darmo mluwjš; in freyer Luft, pod ſſjrým nebem; einem Baume Luft machen, ſtrom prokleſtiti; dem Blute —, žilau puſtiti; fig. dem Herzen —, poſteſknauti ſobě; einem Gedanken —, něco zgewiti; etwas an die Luft legen, něco na powětřj wyložiti. 2) wjtr; dim. das Lüftchen, wětřjk, wětřjček; die Luft kommt aus Morgen, wjtr wěge od wýchodu.
Strany zdroje: II/25
Lüften, v. a. na powětřj wyložiti, prowětrati, prowětrowati, prowětřiti, wywětrati; das Getreide —, obilj prohazowati; die Bäume —, ſtromowj okopáwati, okopati; ein Faß —, ſud nahnauti; einen Stein —, kamene pozdwjhnauti. Das Lüften, die Lüftung, prowětránj, wywětránj.
Strany zdroje: I/62
Aufklären, v. a. gaſniti, rozgaſniti, wygaſniti. 2) obgaſniti, obweſeliti, rozweſeliti. 3) wyložiti, wyſwětliti; die Sache wird ſich aufklären, wěc wygde na gewo. 4) oſwjtiti, vměnjm ozdobiti; ein aufgeklärter Verſtand, oſwjcený rozum.
Strany zdroje: I/65
Aufſchlagen, 1. v. a. vdeřiti, vhoditi, vrazyti, adlidere; rozbiti, rozrazyti, roztlaucy, wyrazyti, wytlaucy, narazyti, zarazyti; Nüſſe, ořechy roztlaucy, die Stiefeln, boty narazyti; das Lager, Zelter, ſtany rozbiti. 2) ein Kleid, raucho wyložiti, zahnauti, založiti. 3) Feuer, rozkřeſati, zakřeſati. 4) die Hufeiſen, podkowy přibiti. 5) ein Buch, knihu otewřjti, přebjrati; eine Stelle im Buche, hledati. 6) die Augen, oči otewřjti, pozdwjhnauti; einen Brief aufſchlagen, liſt otewřjti, rozwinauti. 2. v. neut. wyrazyti ſe, wyrážeti, wyſtřeliti, wyſſwihnauti. 2) podražiti, poplatiti, das Getreide ſchlägt auf, obilj připlácý, přiſkakuge, na obilj přirážj.
Strany zdroje: I/65
Aufſchließen, v. a. odemknauti, odmykati, otewřjti, reſerare; ſich, otwjrati ſe, rozwjgeti ſe. 2) wyložiti, wyſwětliti.
Strany zdroje: I/67
Aufſtellen, v. a. pokláſti, poſtawěti, poſtawiti, rozſtawěti. 2) wyložiti, wyſtawiti, k. p. na prodag. 3) doſtawiti, poſtawiti, přiwéſti, k. p. ſwědky. 4) přednéſti, na plac přiweſti, k. p. důkazy, důwody. 5) naljknauti, poljknauti, naſtrogiti, poſtawiti.
Strany zdroje: I/70
Ausballen, v. a. wypakowati, wyložiti, wynjti z paljku.
Strany zdroje: I/71
Ausbiethen, v. a. na prodag wyhláſyti, wyložiti, prowolati.
Strany zdroje: I/71
Ausbolen, v. a. prkny wyložiti, wybedniti.
Strany zdroje: I/72
Ausdeuten, v. a. wyložiti, wykládati, wygádřiti; etwas übel ausdeuten, něco zle wykládati.
Strany zdroje: I/75
Auskramen, v. a. wyložiti, wykládati, wynáſſeti.
Strany zdroje: II/270
Tapet, n. koberec; etwas auf das Tapet bringen, něco wyložiti, wyklopiti, s něčjm na gewo wygjti.
Strany zdroje: I/76
Auslegen, v. a. wyložiti, wykládati; mit Golde, zlatem wykládati; eine dunkle Schrift, wykládati, t. g. wyſwětliti; für jemanden Geld auslegen, za někoho penjze wydáwati; einem etwas übel, gut auslegen, něco někowu někomu za zlé, za dobré pokládati.
Strany zdroje: II/284
Traum, m. pl. Träume, ſen, somnium; im Traume reden, we ſnách, ze ſpanj mluwiti; es kam mir im Traume vor, zdálo ſe mi we ſnách; einen T. deuten, auslegen, wykládati, wyložiti ſen; da ging mir mein Traum aus, zde ſe mi wygewil můg ſen.
Strany zdroje: I/79
Ausſchalen, v. a. kraginami wyložiti, pobiti.
Strany zdroje: I/81
Ausſetzen, v. a. wyſaditi, wyſtawiti; Truppen ans Land, wogſko na břeh; Waaren zum Verkauf ausſetzen, zbožj na prodag wyložiti; eine Arbeit ausſetzen, djlo odložiti; ich finde an ihm nichts auszuſetzen, žádné wady na něm nenacházým; eine Tagſatzung beſtimmen, ausſetzen, rok položiti; ohne Ausſetzen, immerfort, bez přeſtánj, bez oddechu.
Strany zdroje: II/342
Verdolmetſchen, v. a. přetlumočiti, wyložiti; die —tſchung, přetlumočenj.
Strany zdroje: I/82, I/83
Ausſtehen, v. a. wyſtáti, wytrpěti; den Tod ausſtehen, ſmrt podſtaupiti; mit Waaren ausſtehen, w krámě zbožj wyložiti; ich habe hundert Gulden ausſtehen, mám ſto zlatých mezy lidmi; aus 83 ſtehende Schulden, giſtiny, dluhy na giſtiny, activa debita, ich habe die ganze Predigt ausgeſtanden, ſtál gſem až do konce kázanj; das iſt nicht auszuſtehen, to geſt neſneſytedlné.
Strany zdroje: I/83
Ausſtellen, v. a. wyſtawiti, poſtawiti; Waaren zum Verkauf ausſtellen, zbožj na prodag wyložiti; der Gefahr ſich ausſtellen, nebezpečenſtwj ſe podrobiti; Fehler ausſtellen, haniti; eine Verſchreibung ausſtellen, zápis wyhotowiti.
Strany zdroje: I/83
Austäfeln, v. a. prkny wybiti, wyložiti, wykládati, kraginami wybedniti.
Strany zdroje: I/105
Beſetzen, v. a. oſaditi; einen Garten, zahradu wyſázeti; einen Teich mit Fiſchen, ryby naſaditi; einen Ort, mjſto zaſaditi, zaſednauti; ein Kleid mit Treſſen, ſſaty prýmem wyložiti, oblemowati.
Strany zdroje: I/142
Deuten, 1. v. a. okázati, okazowati. 2) kýwati; mit den Augen, kynauti, pokynauti. 3) einen Traum, wyložiti, wykládati ſen; übel deuten, za zlé pokládati. Die Deutung, okázánj, wykládánj. 2. v. n. okazowati, wyznamenáwati.
Strany zdroje: I/175
Enträthſeln, v. a. vhodnauti, wyložiti.
Strany zdroje: I/184
Erklären, v. a. wyložiti, wykládati, interpretari; wyſwětliti, declarare, wygádřiti, enucleare. 2) wyhláſyti; jemanden für unſchuldig, někoho za newinného wyhláſyti; zu ſeinem Erben, dědičem vſtanowiti; in die Acht, do achtu dáti, wypowědjti; ſeine Liebe, láſku ſwau wygewiti, oznámiti; rec. ſich erklären, ſwětle řjcy, oznámiti, powědjti, wygewiti ſe; ſich für jemanden, k někomu přiſtaupiti, přidati ſe k něčj ſtraně; wider etwas, oznámiti, že proti tomu bude.
Strany zdroje: I/184
Erläutern, v. a. wyſwětliti, wyložiti, ſwětlé činiti. Die Erläuterung, wyſwětlenj.
Strany zdroje: I/225
Geben, 1. v. a. (du gibſt, ich gab, gegeben, Imperat. gib), dáti, dáwati, dare; darowati, donare; Unterricht, cwičiti, včiti; ſeine Habe den Armen, chudým rozdati ſtatek ſwůg; einen Wink, mrknauti, pokynauti; Speiſe von ſich, zwrhnauti, wydáwiti gjdlo; keinen Laut von ſich, ani neceknauti; zamlčeti ſe, nemocy promluwiti; frey geben, wyhoſtiti, na ſwobodu propuſtiti; loſe Worte geben, odmlauwati, hubowati; Gehör geben, wyſlyſſeti, wyſlýchati; zu verſtehen geben, na ſrozuměnau dáti; Bedenkzeit geben, na rozmyſſlenau dáti; ſich Mühe geben, prácy ſy dáti, ſnažiti ſe; einem Recht geben, za práwo dáti, poſwědčiti; ich gebe ihm fünfzig Jahr, gá mu hádám padeſát let; gewonnen, verlohren geben, za wyhranau, za ztracenau dáti; ſich zufrieden geben, vpokogiti ſe, ſpokogiti ſe; ſich bloß geben, ſwau ſlaboſt, neſtatečnoſt vkázati, wyzraditi ſe; ſich geben, podati ſe; das Tuch gibt ſich, ſukno ſe podáwá; ein deutſches Wort böhmiſch geben, německé ich will es kurz geben, zkrátka powjm; zwey Perſonen zuſammen geben, dwě oſoby oddati. 2. v. n. býti. Es gibt Leute, gſau lidé. Was gibt es für ein Geſchrey? gaký geſt to křik; es wird ſicher wieder etwas geben, giſtě zas něco pogde, bude; was gibts, neues? was gibts neues? co ge nowého? Sein Geſicht gibts, daß —, geho twář vkazuge, že —; widj ſe na twáři; das gibt ſchon die geſunde Vernunft, to zdrawý rozum giž ſebau přináſſj; er gibt einen guten Soldaten, hodj ſe za wogáka.