Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/255

Groß, adj. weliký, magnus; comp. größer, wětſſj, major; ſuperl. größte, neywětſſj, maximus; ſehr groß, přeweliký, náramný, ingens; groß an Thaten, welikočinný. 2) fig. groß werden, růſti, zweličeti, weličeti, crescere; das Uebel wird größer, zlé ſe rozmáhá, wzmáhá; größer machen, zwětſſiti, nadwětſſiti, přiwětſſiti; groß machen, weličiti něco; ſich groß machen, roztahowati ſe, welikým ſe činiti, wypjnati ſe, rozdjrati ſe; eine große Anzahl, drahný počet; die Großen, welicý páni; ein Großes, mnoho, mnoho peněz; das hat was großes zu bedeuten, to má mnoho na ſobě, to mnoho wyznamenáwá. adv. welice; fig. groß achten, wyſoce wážiti; womit groß thun, chlubiti ſe, honoſyti ſe, wychlaubati ſe něčjm; groß thun, na pány hráti, wyſoce ſobě počjnati; großentheils, größtentheils, wětſſjm djlem, na wětſſjm djle.

Strany zdroje: II/37

Mauſig, adj. roztahowačný; ſich mauſig machen, roztahowati ſe, rozdjrati ſe, wypjnati ſe.

Strany zdroje: II/86

Parzen, v. rec. ſich, čepeyřiti ſe, wypjnati ſe.

Strany zdroje: I/57

Aufbäumen, v. a. nawigeti, nawinauti, nawinowati, prjzy přjzy , plátno na wratidlo; bjlé ſſaty na wálec; 2) ſich, pnauti ſe, wypjnati ſe, zpjnati ſe, o konjch.

Strany zdroje: I/58

Aufblähen, v. a. nadmauti, nadýmati, nadauti, nadauwati, inflare; ſich, nadýmati ſe, pnauti ſe, wypjnati ſe, inflari; aufgebläht, nadutý, aufblähend, nadýmawý, wypjnagjcý ſe, tumens.

Strany zdroje: II/98

Pochen, v. n. tlaucy, bauchati, klepati; pulsare; an die Thier Thür , tlaucy, bauchati, třjſkati na dwéře; a) wer pocht? kdo tluče? das Herz pocht, srdce tluče, klepe. 2) fig. a) durditi ſe, tužiti ſe. b) Einem pochen, wyhrožowati. c) Auf ſein Glück, Reichthum, Freunde pochen, wypjnati ſe ſſtěſtjm, bohatſtwjm, přátely.

Strany zdroje: II/100

Prangen, v. n. vpeypati ſe, zdrahati ſe 2) ſtkwjti ſe; die Roſe pranget, růže ſe ſtkwj. 3) honoſyti ſe, wypjnati ſe; mit ſeinem Reichthume prangen, bohatſtwjm ſe honoſyti, wypjnati.

Strany zdroje: I/61

Aufheben, v. a. pozdwjhnauti, wyzdwjhnauti, zdwjhnauti, adtollere, levare; die Hände, ruce ſpjnati; 2) ſchowati, ſebrati, vložiti, condere, reponere. 3) gjti, ( sl. gati), polapiti, zagjti, capere. 4) odſtraniti, wyzdwjhnauti, zhladiti, zruſſiti, konec něčemu včiniti, abolere, tollere; das hebt ſich von ſelbſt auf, to ſamo padne, pomine. Aufgeſchoben iſt nicht aufgehoben, co ſe wleče nevteče, prov. 5) einen Bruch, zlomek w počtu zmenſſiti. 6) ſich aufheben, pozdwihowati ſe, wypjnati ſe, iactare ſe.

Strany zdroje: II/230, II/231

Spreitzen, I. v. n. praſkati, prſkati, crepitare. II. v. a. roztahowati, rozproſtjrati, pandere. 2) die Füße, rozkročiti ſe, rozkročowati ſe; opjrati ſe, opřjti ſe, inniti; ſich mit den Füßen an die Wand, opřjti ſe nohama o ſtěnu. 3) fig. a) ſich ſpreitzen, zpěčowati ſe, zprotiwowati ſe, resistere. b) zdrahati ſe, vpey 231 pati ſe, recusare. c) wypjnati ſe; chlubiti ſe nečjm něčjm .

Strany zdroje: II/252

Stolzieren, v. n. hrditi ſe, rohatiti ſe, wypjnati ſe, koſyti ſe, pyſſněti, peychati superbire.

Strany zdroje: II/260

Strotzen, v. n. bobtěti, bubřiti, dauti ſe, tumere. 2) fig. ein ſtrotzender Beutel, nacwokowaný pytljk; ſtrotzend von Milch, nabobtělý, durmatělý, duřmatý mljkem; mit ſeinem Gelde, ſwými penězy ſe wypjnati, dmauti, wynáſſeti, hrděti; von Griechiſchen Wörtern ſtrotzen, řeckými ſlowy bubřeti, bobtěti, dauti ſe; ſtrotzende Worte, nadutá ſlowa, sesquipedalia verba; von Golde ſtrotzen, zlatem ſe třpytěti.

Strany zdroje: II/276, II/277

Thun, v. irr. ich thue, ich that, ich thäte, gethan, thu; v. a. et n. dělati, činiti, facere; er hat es gethan, včinil, vdělal to; kund thun, známo činiti; thue das deinige, děley co ti patřj; Jemanden zu viel thun, někomu křiwdu dělati, vbližowati; etwas zu Leide thun, vbljžiti; ſich ein Leides thun, ruku na ſebe kláſti, wložiti; einen Blick, rozepřjti, pohleděti, pohljdnauti; Beſcheid, připjgjcýmu ſplniti; Vorſtellung, předſtawiti; Abbitte, odproſyti; Gebeth, pomodliti ſe; einen 277 Fall, padnauti, pocháp wzýti; einen Schrey, zkřiknauti; eine Bitte, poproſyti; in der Erklärung, prohláſyti ſe; Rechnung, počet kláſti; Widerſtand, na odpor býti; eine Predigt, kázanj mjti; Sünde, zpáchati hřjch; eine reiche Heurath, bohatě ſe oženiti, wdáti; zu wiſſen, wzkázati. 2) fig. Mit wem habe ich zu thun? s kým mluwjm? s kým mám co činiti? er wird damit genug zu thun haben, bude s tjm mjti doſt činěnau; nichts zu thun haben, neměti nic na prácy, nic dělati; viel zu thun haben, mjti mnoho co dělati, na prácy; zu thun geben, prácy dáti, vložiti; es iſt ihm nur ums Gled zu thun, gemu gen běžj o penjze; es iſt um dein Glück zu thun, běžj o twé ſſtěſtj; es iſt um dieſe Sache gethan, po tom ge weta. 3) Oehl in die Lampe thun, oleg do lampy dáti, nandati; bey Seite thun, na ſtranu dáti; etwas davon, dazu, něco odnjti, přičiniti, přidati; Geld aus dem Beutel, penjze z měſſce wyndati; Schuhe an die Füße, obauti ſtřewjce; den Mantel umthun, pláſſť wzýti; auf ein Handwerk, na řemeſlo dáti; ſich zu Jemanden, k někomu ſe mjti; ſich hervor, wyniknauti, giné přewýſſiti. 4) počjnati ſobě, ſtawěti ſe; ſcheu, furchtſam, oſteychawě, bázliwě ſobě počjnati; böſe, ſtawěti ſe gakoby ſe hněwal; ſchön, lahoditi, přimjleti ſe; groß, wypjnati ſe; wehe, boleti; es thut mir leid, geſt mi ljto; es thut Noth, geſt potřebj, potřeba; es thut mir Noth, muſým gjti na potřebu; ins Neſt thun, do hnjzda nadělati. 3) konati; ſeine Pflicht, ſwau powinnoſt; ſeine Arbeit, prácy; einen Weg für Jemanden, ceſtu za někoho; eine Reiſe, ceſtu.

Strany zdroje: II/282

Traben, v. n. dem Herrn nach, za pánem gjti; dem Heere nach, za wogſkem, za armádau gjti; prächtig umher, nádherně ſobě wykračowati, počjnati; hoch traben, wyſoce ſobě počjnati, ſe wypjnati. 2) kluſati, tolutim incedere.

Strany zdroje: II/291

Trotzen, v. n. chlubiti ſe, wypjnati ſe; ſie trotzen auf ihren Reichthum, wypjnagj ſe ſwým bohatſtwjm. 2) ſpauſſtěti ſe, ſpoléhati; auf ſeine Macht trotzen, ſpauſſtěti ſe na ſwau moc. 3) zpěčowati ſe, oprnauti ſe; aller Gefahr, wſſemu nebezpečenſtwj ſe oprnauti. 4) trucowati, wzdorowati; das Kind trotzt, djtě trucuge.

Strany zdroje: II/298

Uiberheben, v. a. ſich, pozwihowati ſe, wypjnati ſe, wynáſſeti ſe, se extollere. 2) zbawiti, ſproſtiti; der Mühe, des Weges, der Sorge, práce, ceſty, ſtaroſti. 3) v. rec. ſich, namocy ſe, porauchati ſe.

Strany zdroje: I/83

Ausſtrecken, v. a. rozepnauti, roztáhnauti, protáhnauti, rozeſtřjti; die Hände ausſtrecken, zpjnati, wypjnati ruce; mit ausgeſtreckten Händen, rozpatýma ruka a; die Zunge ausſtrecken, gazyk wyplazyti.

Strany zdroje: II/414

Wegſetzen, v. a. odſtawiti; einen Stuhl, ſtolicy. b) wyſtawiti, na vlicy položiti; ein Kind, djtě. c) wypjnati ſe, wynáſſeti ſe; ſich über andere, nad giné. d) newſſjmati ſy; ſich über etwas, něčeho, pohrdati něčjm, nedbati na něco. e) wynáſſeti; er glaubt daß ſein Adel ihn über dieſe Pflicht wegſetze; má za to, že geho zemanſtwj ho wynáſſj nad tu powinnoſt.

Strany zdroje: II/440

Wiſſen, v. irr. ich weiß, ich wußte, wüßte, gewußt, v. a. et n. wěděti, scire; ich weiß er kommt, wjm že přigde; ich weiß von nichts, newjm o ničem; wir wiſſen darum, wjme o tom; ſich ſicher wiſſen, bezpečna ſe wěděti; ſich viel mit etwas wiſſen, tuze ſe s něčjm wypjnati; einem etwas wiſſen laſſen, někomu něco zkázati, dáti wěděti; zu wiſſen bekommen, doſtati wědomoſt; einen Dank wiſſen, děkowati, djky wzdáwati; wiſſe, wěz; ſo viel ich weiß, gelikož, pokud wjm; er iſt meines Wiſſens noch nicht geſtorben, co gá, pokud wjm doſawád nevmřel; weißt du was? wjſſli co? zu wiſſen sey Jedermann, wſſem wůbec buď wědomo; weder aus noch ein wiſſen, newěděti kudy kam; der Allwiſſer, wſſewěda.

Strany zdroje: I/116

Blähen, v. a. nadmauti, nadýmati; ſich, nadýmati ſe, wypjnati ſe. Das Blähen, nadýmánj; die Blähung, Blähungen, wětry.

Strany zdroje: I/129

Brüſten, ſich, v. rec. honoſyti ſe, pyſſněti, pyſſniti ſe, nadýmati ſe, wypjnati ſe, wynáſſeti ſe.

Strany zdroje: I/182, I/183

Erheben, v. a. zdwjhati, zdwihnauti, pozdwihnauti; wyzdwihnauti, wyzdwihowati; die Hände erheben, rukau pozdwihnauti; ſich, zdwjhati ſe, wznáſſeti ſe. 2) fig. wo ſich der Hügel erhebt, kde pahrbek wywſtáwá, wyſkytuge ſe. 3) ſich erheben, wſtáti a odebrati ſe; ſich wider jemanden, powſtati, pozdwihnauti ſe. 4) začjti; ein Geſchrey erheben, křičeti, eine Klage, žalowati; es erhebt ſich ein Streit, powſtáwá ſwár; es erhob ſich ein Wind, ſtrhl ſe wjtr. 5) Geld, bráti, wybjrati. 6) ſein Gemüth zu Gott, myſl ſwau k Bohu pozdwihnauti, zur Würde, k hodnoſti powýſſiti. 7) bis in den Himmel, wyſoce až k nebi chwáliti, wychwalowati, wynáſſeti. 8) ſich, wynáſſeti ſe, honoſyti ſe, peychati, wypjnati ſe. Die Erhebung, pozdwiženj, 183 wyzdwiženj; ſtrhnutj; powýſſenj, wynáſſenj.