Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 22 skupin hesel.

Strany zdroje: I/254, I/255

Grob, adj. hrubý, tluſtý, craſſus; comp. gröber, hrubſſj; ſuperl. gröbſte, neyhrubſſj; grobes Mehl, hrubá mauka; grobes Papier, tluſtý papjr; grob werden, zhrubnauti, hrubnauti; grobes Garn, křečná přjze; grobes Geld, weliké, ſſiroké penjze pl.; grobes Geſchütz, weliká, hrubá, těžká ſtřelba. 2) fig. nezdwořilý, ġrobiánſký; ein grober Menſch, nezdwořák, hrubeš, grobián ġrobián , člowěk 255 nevčeſaný, newypitwaný; fœm. nezdwořačka; ein grober Bauer, chrapaun, ſlamotrus; ein grober Flegel, hulwát; ein grober Scherz, hlaupý, nezdwořilý žert; das iſt zu grob, to geſt přjliš; grobe Stimme, tluſtý hlas; grobe Glieder, neohrabané audy; grobe Hände, hmotné ruce; grobe Sinne, tupj ſmyſlowé; grobe Arbeit, těžká práce; eine Sache aus dem groben, aus dem gröbſten arbeiten, něco z wětſſjho, (z hruba, mor. z wětſſa) dělati, wyprawiti; ein grober Fehler, weliká chyba. adv. zhruba, tluſtě, craſſe; grob ſtoßen, zhruba tlaucy; grob ſchreiben, tluſtě pſáti; grob ſingen; kozmicý zpjwati, hirquitallire. 2) fig. nezdwořile, hlaupě.



Strany zdroje: I/4

Abfertigen, v. a. odbyti, odprawiti, sl. odbawiti; a) einen Boten, poſla wyprawiti; b) einen Brief, liſt odeſlati.



Strany zdroje: II/120

Reiſe, f. ceſta, iter. eine Reiſe thun, ceſtu konati; ſich auf die Reiſe begeben, na ceſtu ſe wydati, wyprawiti; wo gehet die Reiſe hin? kam ge ceſta? auf die Reiſe gehen, pracowati přes ſwět; er hat viele Reiſen gehabt, mnoho zemj progel, zgezdil, proſſel, ſeſſel.



Strany zdroje: II/136, II/137

Rüſten, v. a. ſtrogiti, připrawowati; zum Eſſen, zum Tiſche, k gjdlu, na ſtůl. 2) chyſtati; ſich zur Reiſe, na ceſtu ſe chyſtati, ſtrogiti; wyprawiti, opatřiti, ozbrogiti; einen Soldaten, wogáka, ozbrogiti 137 ſe. 2) Sich zum Kriege, k wogně ſe chyſtati, ſtrogiti; Frankreich rüſtet ſich, Francauzy ſe ozbrogugj; mit Geduld gerüſtetes Herz, ſrdce trpěliwoſtj ozbrogené.



Strany zdroje: II/209, II/210

Setzen, I. v. n. ſkočiti; das Pferd ſetzt, kůň ſkočj; über einen Graben, ſkočiti přes přjkop, přeſkočiti přjkop; über den Fluß, přegeti, přeplawiti řeku; an den Feind, na nepřjtele vdeřiti. 2) v. impers. Es wird Händel ſetzen, pogde ſwár, různice; es hat einen fürchterlichen Zank geſetzt, hrozně ſe křičeti, waditi; es wird Schläge, giſtě bude někdo bit; was hat es geſetzt? co ſe ſtalo? 3) v. act. ſaditi, poſaditi, ſázeti, ponere, locare; ein Kind auf den Stuhl, djtě na ſtolicy; ſich ſetzen, ſednauti, poſaditi ſe, sidere, considere; ſich zu Tiſche, ſednauti, zaſednauti za ſtůl; fig. und wenn er ſich auf den Kopf ſetzte, y kdyby ſe na hlawu poſtawil. 4) fig. sſaditi ſe, ſaditi ſe, vſaditi ſe, subsidere; a) das Bier hat ſich noch nicht geſetzt, piwo ſe geſſtě nevſadilo, nevčiſtilo. b) opadnauti, decrescere, minui; die Geſchwulſt ſetzt ſich, otok opadá, plaſkne, oplaſkuge; das Waſſer ſetzt ſich, wody vbýwá, woda opadá. c) oſaditi ſe, sedem ponere; Cajus hat ſich zu Prag geſetzt, Kajus ſe oſadil w Praze. d) položiti ſe, collocare se; ſich aufs Land ſetzen, w kragi (we wſy, w měſtečku) ſe oſaditi; das Kriegsheer ſetzt ſich an einem Berge, 210 wogſko ſe klade, položj ſe v hory; eine geſetzte Perſon (untergeſetzt), zapadlá oſoba; ein geſetzter Mann, geſetzte Antwort, zmužilý, wážný muž, mužná odpowěd. 5) ſtawěti, zaſtawiti, položiti, statuere, sistere; das Glas, den Teller auf den Tiſch, ſklenicy poſtawiti na ſtůl; den Stuhl an die Wand, ſtolicy k ſtěně přiſtawiti. b) wſtaupiti, wſtaupnauti; den Fuß auf etwas, nohu na něco. c) puſtiti; etwas aus der Hand, něco z ruky. d) ſázeti; Bäume, ſtromy. e) wyzdwjhnauti; ein Denkmal, památku; wyzdwihnauti, zaſtawiti. 6) fig. wrhnauti; das Thier ſetzt, zwjře wrhne. b) položiti, vložiti, vſtanowiti; einen Tag, rok; c) vſtanowiti; Jemanden zum Vormund, vſtanowiti někoho za poručnjka. d) doſaditi; Jemanden an eines andern Stelle, doſaditi někoho na mjſto giného. fig. Jemanden zur Rede, počtu od někoho žádati; Ziel und Maß, cýl vložiti; ſich zur Wehre, zprotiwiti ſe; aus den Augen, něčeho ſobě newſſjmati, neſſetřiti. e) Ich will den Fall ſetzen, daß —, deyme tomu že —; es ſoll geſchehen, aber ich ſetze voraus, daß er ſeinen Willen dazu giebt, ſtaň ſe, než wygjmám, geſtli k tomu ſwolj; geſetzt, er käme nicht, deyme že nepřigde. 7) den Hut auf den Kopf, klobauk na hlawu dáti; Jemanden in das Gefängniß, wſaditi někoho do žaláře, wězyti; Jemanden Schröpfköpfe, někomu baňkami pauſſtěti; Jemanden das Meſſer an die Kehle, někomu nůž k hrdlu přiložiti; unter die Heiligen, za ſwatého wyhláſyti; etwas zum Pfande, něco do záſtawy dáti; zuſammen, ſkládati, ſložiti. fig. Knöpfe auf ein Kleid, přiſſiti knofljky k ſſatu; die Schrift, pjſmo ſázeti, ſkládati; fig. Etwas ins Geld, něco zpeněžiti; Leib und Leben daran, žiwota ſe opowážiti, wſſe naſaditi; eine verworrene Sache auseinander, něco zamodrchaného rozmo ati, rozmodrchati; Jemanden etwas in den Kopf, někomu něco namluwiti; Mißtrauen in etwas, nedowěřowati něčemu; Hoffnung in etwas, naději ſkládati, nakládati na něčem, daufati w něčem; ſeine Ehre in etwas, něco za čeſt ſobě pokládati; ſich etwas in den Kopf, něco ſobě na kel wzýti. 8) Ein Land unter Waſſer, zatopiti zemi; Jemanden außer Stand ſetzen etwas zu thun, někomu něco překazyti; in den vorigen Stand, w předeſſlý ſtaw nawrátiti; ſich in Marſch, wyprawiti ſe, dáti ſe na ceſtu, ſich in Gefahr, wydati ſe w nebezpečenſtwj; ſich in Unkoſten, autrat ſobě nadělati; ſich in Schaden, ſſkodu ſobě půſobiti; einen Gefangenen auf freyen Fuß, wězně, zagatého propuſtiti; etwas ins Werk, něco w ſkutek vweſti; in Furcht und Schrecken, ſtrachu a hrůzy nahnati.



Strany zdroje: I/71

Ausbringen, v. a. wyneſti, proneſti, wyprawiti; einen Flecken ausbringen, poſſkwrnu wyhladiti; 2) ein Gerücht ausbringen, powěſt, řeč rozhláſyti, wyneſti.



Strany zdroje: I/72

Auseiſen, v. a. z ledu wyprawiti.



Strany zdroje: I/73

Ausfertigen, v. a. wyprawiti, wyhotowiti, wydati; einen Bothen, poſla wyprawiti; ein Buch, knihu dohotowiti, wydati; die Tochter ausfertigen, dceru wybýwati, ſ. Ausſtatten.



Strany zdroje: II/235

Staffieren, v. a. wykráſſliti, wyprawiti; den Hut, založiti klobauk; ein Kleid, kabát olemowati, opremowati; eine Braut ausſtaffieren, newěſtu wyſſňořiti, oděwem pěkným zaopatřiti.



Strany zdroje: I/78

Ausreden, 1. v. n. wymluwiti, domluwiti, přeſtati mluwiti, dořjcy, dořjkati. 2. v. a. eloqui, wyprawiti, wyſlowiti; diſuadere, wymluwiti, wymlauwati; ſich ausreden, excuſare ſe, wymlauwati ſe, omlauwati ſe.



Strany zdroje: I/78

Ausrichten, v. a. wyřjditi, wyřizowati, pořjditi, wykonati; eine Hochzeit, ſwadbu wyſtrogiti; eine Geſandtſchaft, poſelſtwj wyprawiti; einen ausrichten, pomlauwati, přetřepáwati. Ausrichtung, f. wyřjzenj, wyprawenj, wýprawa, přetřepáwánj.



Strany zdroje: I/78

Ausrüſten, v. a. wyprawiti, wyſtrogiti, opatřiti; Soldaten ausrüſten, wogſko ozbrogiti. Die Ausrüſtung, wyprawenj @.



Strany zdroje: I/78

Ausſagen, v. a. wyprawiti, propowědjti. , zpráwu dáti, wyznati, wygewiti něco na někoho.



Strany zdroje: I/81

Ausſenden, v. a. wyſlati, rozſýlati; einen Geſandten ausſenden, poſelſtwj wyprawiti.



Strany zdroje: I/81

Aeußern, v. a. wyznati, wyprawiti, odpowěděti.



Strany zdroje: I/82

Ausſtatten, v. a. wyprawiti, wyſtrogiti, podjlem wybýti; ein Begräbniß ausſtatten, pohřeb wyprawiti; eine Braut ausſtatten, newěſtu wěnowati, wěnem zaopatřiti.



Strany zdroje: I/9

Abordnen, v. a. s poručenjm aneb s plnomocenſtwjm odeſlati, wyſlati, wyſýlati, zřjzeného wyslance wyprawiti.



Strany zdroje: II/411

Wegbringen, v. a. odprawiti, odneſti; einen Fleck, wyprawiti flek.



Strany zdroje: II/413

Wegkommen, v. a. wygjti; ich bin heute nicht weggekommen, dnes ſem ani newyſſel. b) odegjti; mit der bloßen Furcht, toliko s báznj. c) rozegjti ſe; ich bin mit ihm ſo ziemlich weggekommen, geſſtě gakž takž ſme ſe rozeſſli. d) ich komme dabey am ſchlimmſten weg, gá při tom neywjc trpjm. e) pryč přigjti, zratiti ſe; es iſt mir weggekommen ich weiß nicht wie, přiſſlo mi to pryč newjm gak. f) wyprawiti ſe, oprázdniti ſe; man kann von ihm gar nicht wegkommen, nenj od něho žádné wýprawy, nelze ſe od něho wyprawiti.



Strany zdroje: I/2

Abbringen, odnéſti, odwéſti, odkliditi, ſkliditi, ſwéſti; a) den Schmutz abbringen, ſſpinu wyprawiti; b) von etwas, od něčeho odwéſti, z něčeho ſwéſti; c) abſchaffen, zahladiti, zkazyti, zruſſiti.



Strany zdroje: I/15

Abſtatten, v. a. ich ſtattete ab, habe abgeſtattet, odbýwati, odewzdati, prokázati, ſložiti, wybýwati, wyřjditi, zaprawiti. Eine Tochter, dceru wybyti, wdáti, wyprawiti, ſ. beſſer ausſtatten. Die Unkoſten, vtraty nahraditi, odwéſti, zaprawiti. Einen Beſuch bey jemanden, někoho nawſſtjwiti. Einen Gruß von jemanden, pozdrawenj od někoho wyřjditi. Ein Zeugniß, ſwědectwj wydati, wyſwědčiti. Dank abſtatten, djky činiti, wzdáwati. Eine Geldſchuld mit Getreide abſtatten, peněžitý dluh obiljm zaplatiti, præſtare.



Strany zdroje: I/210

Fortſchaffen, v. a. odprawiti, odkliditi; odbýti, odbýwati. 2) wyprawiti. Die Fortſchaffung, odprawenj, odbytj.