Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/60

Aufgeben, v. a. odewzdati, odwéſti, tradere. 2) poddati, wzdáti, dedere. 3) ſložiti, zadati, zruſſiti, renuntiare. 4) den Geiſt, ducha wypuſtiti, žiwot položiti; die Hoffnung, naděgi odložiti, zaufati. 5) nařjditi, vložiti, iniungere. 6) naložiti, podati, předložiti, proponere.

Strany zdroje: I/70

Ausathmen, v. a. oddechnauti, wydechnauti. 2) ſterben, poſlednj duch wypuſtiti, wzdechnauti.

Strany zdroje: I/72

Ausdampfen, v. n. wypáchnauti, páru, kauř wypuſtiti, wypauſſtěti; die Kohlen haben ausgedampft, vhlj ſe wykauřilo.

Strany zdroje: I/76

Auslaſſen, v. a. omittere, wynechati, dimittere, wypuſtiti; ein Kleid, rozpuſtiti, popuſtiti; den Zorn auslaſſen, zloſt wyliti; die Butter, přepauſſtěti; er iſt ganz ausgelaſſen, geſt zaufalý, celý rozpuſtilý. Die Auslaſſung, wynechánj, wypuſſtěnj. @.

Strany zdroje: II/326

Unterbleiben, v. n. wypuſſtěn, wynechán býti; das hätte unterbleiben können, to ſe mohlo wypuſtiti, wynechati.

Strany zdroje: II/413

Weglaſſen, v. a. nechati, puſtiti; von ſich, od ſebe. b) vpuſtiti; bey dem Verkaufe der Sache dieſelbe nicht weglaſſen, kupuge něco, nevpauſſtěti, nevpuſtiti od nj. c) wypuſtiti, wynechati; eine Stelle im Schreiben, mjſto w pſanj. d) přepuſtiti; einem etwas, někomu něco.

Strany zdroje: II/464

Zorn, m. hněw, zloſt, hněwiwoſt, ira; jäher Zorn, vnáhlenj; in Zorn gerathen, kommen, vnáhliti, rozhněwati ſe, rozprchliti ſe; zum Zorne reitzen, popuditi k hněwu, rozdrážditi; von Zorn wüthen, wztěkati ſe, ſápati ſe, hněwem, zloſtj; ſeinen Zorn an Jemanden auslaſſen, hněw ſwůg na někom wyliti, wypuſtiti; ſeinen Zorn fahren laſſen, vpuſtiti od hněwu, hněw mimo ſebe puſtiti; Gottes Zorn auf ſich laden, božj hněw na ſebe vwaliti; ſein Zorn leget ſich, hněw ho pomjgj.

Strany zdroje: I/19

Abzapfen, v. a. odtočiti, wytočiti, depromere e dolio; das Waſſer, wodu wypuſtiti, wycediti, ſcediti, ſtáhnauti, detrahere. —ung, f. wytočenj, zceſenj, ſtáhnutj.

Strany zdroje: I/20

Abziehen, 1. v. a. odtáhnauti, ſnjti, ſtáhnauti, ſwlécy. a) den Ring, prſten ſnjti, ſtáhnauti, ſtrhnauti; b) die Handſchuhe, rukawice ſwlécy; c) die Stiefeln, boty zauti, wyzauti; d) den Hut, klobauk ſmeknauti; e) ein geladenes Gewehr, nabitau zbraň ſpuſtiti, f) einem etwas abziehen, někomu něco odtáhnauti, ſrazyti, ſtrhnauti, vgjti; g) einen von dem Wege der Tugend abziehen, někoho od ceſty ctnoſti odtrhnauti, odwrátiti, ſwéſti; h) ſich von der Welt abziehen, ſwěta ſe zhoſtiti, od ſwěta ſe odwrátiti; i) das Waſſer von den Wieſen, aus einem Teiche abziehen, wodu z luk ſwéſti, z rybnjka ſpuſtiti, wypuſtiti; k) Wein oder Bier abziehen, wjno aneb piwo ſtočiti; l) Weingeiſt, Brandwein abziehen, winné pálené táhnauti, kořalku, pálené, sl. pálenku páliti, táhnauti; též Blumen, Kräuter abziehen, kwjtj, bylinky aneb zelinky přepalowati, wodku z nich táhnauti; m) einen Bogen abziehen in der Buchdruckerey, arch obtahnauti w tiſkárně; n) das Scheermeſſer, břitwu potáhnauti, zbřiditi. 2. v. rec. ſich abziehen, vtahati ſe, wytáhnauti ſe. a) Das Zugvieh hat ſich abgezogen, tažné hovado ſe vtahalo, wytáhlo; b) der gedruckte Bogen zieht ſich ab, wytiſſtěný arch ſe obtahuge, t. g. na giný papjr barwu pauſſtj; c) eine Suppe mit einem Eye abziehen, poléwku weycem zatřepati. 3. v. n. odebrati ſe, odtáhnauti, odtrhnauti, odgjti. a) Der Feind iſt von der Stadt abgezogen, nepřjtel od měſta odtáhl, odtrhl; b) die Wache iſt abgezogen, ſtráž odtáhla; c) das Geſinde ziehet ab, čeládka odcházý.

Strany zdroje: I/193

Fahren, v. irr. ich fahre, du fährſt; ich fuhr, part. gefahren, 1. v. n. præt. bin gefahren, geti, gezditi, wezti ſe, vehi; über einen Fluß, přegeti, auf einem Schiffe, plawiti ſe; irre fahren, zageti, zagjžděti. Gen Himmel fahren, do nebe wſtaupiti; zur Hölle, do pekla sſtaupiti; aus der Welt, ſegjti, decedere. 2) Aus dem Bette, z poſtele wyſkočiti; ich möchte aus der Haut fahren, z kůže bych mohl wyſkočiti; vor Schrecken zurück fahren, ſtrachem odſkočiti; der Spieß fuhr in die Wand, kopj wrazylo do ſtěny; nach den Gläſern, ſklenice popadnauti, in die Schüſſel, do mjſy kwapně ſáhnauti; aus der Hand fahren, z ruky wyſkočiti, wypadnauti, wymknauti ſe; die Axt fuhr vom Stiele, ſekera ſe ſmekla z topořiſka; in die Haare, do wlaſů ſe puſtiti, ſe dáti; einander, za pačeſy ſe chytiti. 3) Fahren laſſen, mittere, dimittere, puſtiti, opuſtiti, nechati, wypuſtiti; die Sorgen, ſtaroſti mimo ſebe puſtiti, zbýti. 4) fig. durch den Sinn fahren, proti myſli někoho mluwiti, gednati; wohl bey einer Sache, dobře ſy poſlaužiti něčjm; übel dabey fahren, zle pochoditi. 2. v. a. wezti, wozyti, vehere; mit einem Schiffe, plawiti, über einen Fluß, přes řeku přewezti, přewážeti, přeplawiti. Das Fahren, gezděnj. 2) wezenj, wozenj.

Strany zdroje: I/213

Freylaſſen, v. a. propuſtiti, wyhoſtiti, manumittere. 2) wypuſtiti. 3) na wůli nechati, ſ. Frey.