Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/256, I/257

Grund, m. dno, fundus; der Grund des Meeres, dno moře; zu halben Grunde fiſchen, chytati na lehko; zu Grunde gehen, zahynauti, vtonauti; fig. na mizynu přigjti, wepſý gjti, na koráb geti; ein Schiff in den Grund bohren, lodj proſtřjleti. 2) fig. ġrunt; auf den Grund gehen, nečo něco důkladně, ġruntowně wyſſetřowati, ohledowati; vom Grunde meines Herzens, z celého ſrdce, z ġruntu ſrdce. 3) dolina; das Dorf liegt im Grunde, wes ležj w dolině. 4) půda; ġrunt; weiße Blumen auf ſchwarzem Grunde, bjlé kwětiny na černé půdě; ein leimiger Grund, hliniſſtná půda. 5) des Leders, gádro, nervus. 6) des Gebäudes, ġrunt, základ, fundamentum; von dem Grunde aus aufführen, z ġruntu wyſtawěti; eine Stadt in den Grund zerſtören, měſto z kořen, z kořene wywrátiti; in Grund und Boden verwüſten, ſſmahem popleniti, do ġruntu zkazyti, fig. er iſt im Grunde verdorben, geſt na prach pokažen; die erſten Gründe der Weltweisheit, prwnj počátkowé mudrctwj; aus dem Grunde verſtehen, důkladně, z gruntu ġruntu rozuměti. 7) dů 257 wod, důkaz, důklad, argumentum; wichtige Gründe, důležité přjčiny; im Grunde iſt es doch nicht wahr, w ſobě to předce nenj prawda. 8) Grund und Boden, ġrunt; liegende Gründe, ġrunty, pl., nemowitj, pozemſſtj ſtatkowé.

Strany zdroje: I/271

Haufen, m. Haufe, hromada, kopec, fig. množſtwj, acervus, cumulus; dim. das Häufchen, das Häuflein, hromádka; ein Haufen Volkes, hluk, záſtup, turba; ein Haufen Reuter, hauf, ol. pluk; Vögel, heyno, mor. & sl. krdel; ein Haufen Holz, halda, hranice; es liegt alles über einen Haufen, wſſe ležj na hromadě; über den Haufen fallen, překotiti ſe; über den Haufen werfen, překotiti, přewrhnauti, přewrátiti, wywrátiti.

Strany zdroje: II/71

Niederſchlagen, I. v. n. padnauti, praſſtiti ſebau, meyknauti ſebau. II. v. a. A) a. Jemanden, porazyti; daß er das Bewuſtſeyn verliert, omráčiti, percellere. b) Eine Spitze, ſrazyti. c) Die Feldfrüchte, potlaucy. d) Die Augen, oči ſklopiti; mit niedergeſchlagenen Augen, ſklopenýma očima. e) Ein Gehölz, meytiti les. f) Eine Krämpe, ochljpiti klobauk. g) In der Chymie, ſrazyti. B) fig. a) Die Hoffnung, naděgi ſklamati. b) Eines Beweiſe, něčj důwody wywrátiti, porazyti. c) Eines Gemüth, zarmautiti, moerore maerore afficere.

Strany zdroje: I/67, I/68

Aufſtoßen, 1. v. a. prorazyti, rozrazyti, wyrazyti, wyſtrčiti, wytlaucy, wywrátiti. 2. v. n. na něco wrazyti, adlidi, impingi; es ſtößt mir jetzt eine gute Gelegenheit auf, nynj ſe mi dobrá přjležitoſt nahodila, 68 přitrefila. 3) wyrážeti ſe, wýſtrkowati ſe; die Speiſe ſtößt mir auf, pokrm ſe mi zdwjhá, t. g. půſobj mi řjhánj a ſſtkánj; der Wein ſtößt auf, wjno ſe zdwjhá, t. g. kyſſe, vgjmá ſe.

Strany zdroje: II/244

Steinhaufen, m. hromada kamenj; eine Stadt in einen Steinhaufen verwandeln, měſto zkořene wywrátiti, sprſtj ſrownati.

Strany zdroje: I/74

Ausheben, v. a. wyſaditi; die Thüre, wypáčiti; den Reiter vom Sattel, gezdce s ſedla ſrázyti; Rekruten, na wognu bráti; einen Baum, wywrátiti.

Strany zdroje: II/260

Strumpf, m. pařez, caudex; mit Strumpf und Stiel ausrotten, ſſmahem popleniti, z kořene wywrátiti. 2) punčocha, mor. pančocha, tibiale; gewirkte Strümpfe, punčochy na ſtáwku dělané; Ober- und Unterſtrümpfe, ſwrchnj a ſpodnj punčochy; die Strümpfe an- oder ausziehen, punčochy obauti neb zauti; Strümpfe und Schuhe, obuw, calceamenta; dim. das Strümpfchen, n. punčoſſka. 3) fig. ťulipán, doktor punčoſſka.

Strany zdroje: II/309

Umkehren, v. n. obrátiti ſe, wrátiti ſe, nawrátiti ſe, wraceti ſe; nach Hauſe, domů. b) obrátiti ſe; zur Buße, ku popokánj pokánj . 2) v. a. obrátiti; den Spieß, den Wagen, den Rock, ein Blatt, ſich im Bette, rožeň, wůz, kabát, liſt, ſe w poſteli, einmal, obrátiti; mehrmahl, obraceti ſe. b) fig. er iſt ganz umgekehrt, geſt wſſecken obrácen; alles umkehren, wſſe zwrub naljc obrátiti; eine Stadt, ein Land, měſto wywrátiti, zpřewrátiti, zem popleniti, zhubiti, zkazyti.

Strany zdroje: II/313

Umſtoßen, v. a. porazyti; ein Glas, ſklenicy. 2) fig. ruſſiti, wywrátiti, zruſſiti; ein Teſtament, ein Geſetz, kſſaft, zákon. 3) wywrátiti, porážeti, zmjtati; die Beweiſe, důwody.

Strany zdroje: II/313

Umſtürzen, v. n. zwrátiti ſe, wywrátiti ſe; der Baum, ſtrom. b) zbořiti ſe; die Mauer, zeď. c) zwrcy ſe, zwrátiti ſe; der Wagen, wůz. 2) zwrcy, zwrátiti. b) zbořiti. 3) poklopiti; ein Gefäß, nádobu.

Strany zdroje: II/313

Umwehen, v. a. wánjm wywrátiti, wywáti; einen Baum, ſtrom. 2) owáti, owjti, owjwati; der Wind das Haus, wjtr, dům.

Strany zdroje: II/313

Umwerfen, v. a. hoditi; den Mantel, pláſſť na ſebe. b) v. rec. der Hirſch, vhnauti ſe, wyſſinauti. c) zwrátiti, zkáceti, porazyti, wywrátiti; den Baum, ſtrom. d) přewrhnauti, zkáceti, zpřewraceti, Tiſche, Stühle, Bänke, ſtoly, ſtolice, lawice. e) zbořiti; Altäre, Mauern, oltáře, zdi. f) fig. zwrcy, přewrhnauti, zwrátiti; den Wagen, wůz.

Strany zdroje: I/85

Auswurzeln, v. a. wykořeniti, s kořeny wywrátiti, wypleniti.

Strany zdroje: II/431

Widerlegen, v. a. odporowati, odwozowati, odwoditi, porazyti, ſrážeti, zmjtati, wywrátiti, wywracowati; Jemandes Beweiſe, něčj důwody; Jemanden, porazyti, přehádati.

Strany zdroje: II/449

Wurzelſchlagen, zakořeniti ſe, vgmauti ſe, kořeny puſtiti; mit der Wurzel ausreißen, z kořen wywrátiti. 2) fig. die Wurzel eines Berges, pata hory; eines Worts, kořen ſlowa.

Strany zdroje: II/458

Zerſtören, v. a. rozbořiti, zbořiti, rozbaurati; ein Neſt, zkazyti, rozbaurati; ein Haus, rozbaurati; eine Stadt, wywrátiti; ein Reich, zruſſiti, zkazyti.