Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/1

Aal, m. auhoř, ryba, anguilla. 2) pečité gjdlo z těſta, pokrautka, sl. kotauč. 3) záhyb chybný na ſukně, záwal. Aelchen, n. auhořek.

Strany zdroje: I/30, I/31

An, am, an dem, præpoſ. k, ke, ad: bis an den Berg laufen, až k wrchu běžeti; 31 ein Bothe an mich, poſel ke mně. 2. do, ad: von dem Morgen, bis an den Abend, od rána až do wečera. 3. v, při, apud, iuxta, ad: am Thore ſtehen, v brány, při bráně ſtáti. 4. na, in: an die Wand hängen, na ſtěnu powěſyti; an der Wand hangen, na ſtěně wiſeti. 5. mjſto in Anſehung, z ohledu, wzhledem, reſpectu: arm am Geiſte, chudý duchem, z ohledu na ducha. 6. po, z, ex: einen an der Stimme erkennen, někoho po hlaſe, z hlaſu poznati. 7. o: an Pfingſten, o letnicých, an Weihnachten, o wánocých; den Kopf an die Wand ſtoßen, hlawu o ſtěnu vdeřiti. 8. za, penes: an der Hand führen, za ruku wéſti. 9. krom toho ſe to an rozličným způſobem w naſſem gazyku wykládá, ku př. an den Tod denken, na ſmrt pamatowati, o ſmrti myſlyti; es iſt nichts an der Sache, nic nenj na tom, po tom, to geſt ničemná wěc, eſt nihili, nic nenj z toho; an ſich, an und für ſich, ſamo w ſobě, per ſe; die Neuſtadt an der Wag, nowé měſto nad wáhem; an Statt, mjſto, loco; am dritten Tage, třetjho dne, w třetj den; am Tage des Gerichts, w den ſaudu, w ſaudný den; ſich an einen Stein stoßen, o kámen ſe vrazyti; ſein Haus stößet an das meinige, geho dům ſe dotýká mého; ſich an etwas ſatt eſſen, něčeho ſe nagjſti.

Strany zdroje: I/4

Abfahren, v. a. den Weg, ceſtu vgezditi, Heu und Grummet, ſeno y otawu odwozyti. 2) v. n. odgeti, vgeti, vgjžděti; a) das Schiff iſt abgefahren, lodj odplaula; b) der Hammer von dem Stiele, kladiwo ſpadlo, ſmeklo ſe s topůrka; c) ze ſwěta ſgjti, er wird bald abfahren, giž brzo ſegde, pogede, t. g. vmře.

Strany zdroje: I/254

Gries-, krupičný, krupicowý, z krupice; Griesbrey, kaſſe z krupice, krupičná.

Strany zdroje: I/254, I/255

Grob, adj. hrubý, tluſtý, craſſus; comp. gröber, hrubſſj; ſuperl. gröbſte, neyhrubſſj; grobes Mehl, hrubá mauka; grobes Papier, tluſtý papjr; grob werden, zhrubnauti, hrubnauti; grobes Garn, křečná přjze; grobes Geld, weliké, ſſiroké penjze pl.; grobes Geſchütz, weliká, hrubá, těžká ſtřelba. 2) fig. nezdwořilý, ġrobiánſký; ein grober Menſch, nezdwořák, hrubeš, grobián ġrobián , člowěk 255 nevčeſaný, newypitwaný; fœm. nezdwořačka; ein grober Bauer, chrapaun, ſlamotrus; ein grober Flegel, hulwát; ein grober Scherz, hlaupý, nezdwořilý žert; das iſt zu grob, to geſt přjliš; grobe Stimme, tluſtý hlas; grobe Glieder, neohrabané audy; grobe Hände, hmotné ruce; grobe Sinne, tupj ſmyſlowé; grobe Arbeit, těžká práce; eine Sache aus dem groben, aus dem gröbſten arbeiten, něco z wětſſjho, (z hruba, mor. z wětſſa) dělati, wyprawiti; ein grober Fehler, weliká chyba. adv. zhruba, tluſtě, craſſe; grob ſtoßen, zhruba tlaucy; grob ſchreiben, tluſtě pſáti; grob ſingen; kozmicý zpjwati, hirquitallire. 2) fig. nezdwořile, hlaupě.

Strany zdroje: I/256

Gruben-, dolowý, z důle; Grubenerz, dolowá ruda. 2) hawjřſký; Grubenkittel, hawjřſká kytle.

Strany zdroje: I/256, I/257

Grund, m. dno, fundus; der Grund des Meeres, dno moře; zu halben Grunde fiſchen, chytati na lehko; zu Grunde gehen, zahynauti, vtonauti; fig. na mizynu přigjti, wepſý gjti, na koráb geti; ein Schiff in den Grund bohren, lodj proſtřjleti. 2) fig. ġrunt; auf den Grund gehen, nečo něco důkladně, ġruntowně wyſſetřowati, ohledowati; vom Grunde meines Herzens, z celého ſrdce, z ġruntu ſrdce. 3) dolina; das Dorf liegt im Grunde, wes ležj w dolině. 4) půda; ġrunt; weiße Blumen auf ſchwarzem Grunde, bjlé kwětiny na černé půdě; ein leimiger Grund, hliniſſtná půda. 5) des Leders, gádro, nervus. 6) des Gebäudes, ġrunt, základ, fundamentum; von dem Grunde aus aufführen, z ġruntu wyſtawěti; eine Stadt in den Grund zerſtören, měſto z kořen, z kořene wywrátiti; in Grund und Boden verwüſten, ſſmahem popleniti, do ġruntu zkazyti, fig. er iſt im Grunde verdorben, geſt na prach pokažen; die erſten Gründe der Weltweisheit, prwnj počátkowé mudrctwj; aus dem Grunde verſtehen, důkladně, z gruntu ġruntu rozuměti. 7) dů 257 wod, důkaz, důklad, argumentum; wichtige Gründe, důležité přjčiny; im Grunde iſt es doch nicht wahr, w ſobě to předce nenj prawda. 8) Grund und Boden, ġrunt; liegende Gründe, ġrunty, pl., nemowitj, pozemſſtj ſtatkowé.

Strany zdroje: I/257

Grund-, ġruntownj; das Grundbuch, ġruntownj knjha. 2) základnj, ſpodnj, fundamentalis; das Grundgeſetz, základnj, zemſký zákon; die Grundlinie, základnj, ſpodnj čára. 3) hlawnj; die Grundregel, hlawnj prawidlo. 4) půwodnj, prwotnj; die Grundſprache, prwotnj, půwodnj gazyk; der Grundſtoff, prwotnj, žiwelná čáſtka. 5) ſtežegný, cardinalis; die Grundzahl, čjſlo ſtežegné. adv. im guten Sinne, wyſoce, pře-, z ġruntu; grundgelehrt, wyſoce včený; grundgütig, předobrotiwý. 2) im nachtheiligen Verſt. prach-, grundfalſch, prachfaleſſný; das iſt grundfalſch, to ge pauhá lež; grundböſe, prachzlý; grundfaul, prachleniwý.

Strany zdroje: I/257

Gründlich, adj. ġruntownj, důkladný, důwodný, firmus; adv. —ně, z ġruntu.

Strany zdroje: I/257

Grüngelb, adj. z zelena žlutý.

Strany zdroje: I/259

Gyps-, ġypſowý, z ġypſu, z ſádry, ſádrowý.

Strany zdroje: I/260, I/261

Haben, v. n. irr. ich habe, du haſt, er hat, Imp. ich hatte, mjti; von einer kurzen Zeit, poměti, habere; da haſt du, na, ná; da habt ihr, nate, náte; er hat zu leben, má z čeho; er hat zu bezahlen, může zaplatiti, ge s zaplacenj; Zeit haben, mjti kdy, po chwjly; der Fluß hat kein Waſſer, w řece nenj wody; fig. Sie haben zu befehlen, račte poraučeti; zu thun haben, 261 mjti co dělati; du haſt gut ſagen, tobě geſt lehce řjcy; es hat keine Gefahr, nenj ſe čeho báti; es hat ſeine Richtigkeit, to má ſwé mjſto, to geſt ſamo w ſobě; das hat nichts auf ſich, to nic nedělá. 2) doſtati; fürs Geld iſt alles zu haben, za penjze ge wſſechno k doſtánj. 3) v. auxil. býti; ich habe geleſen, četl gſem, gá gſem četl.

Strany zdroje: I/261

Haberſchleim, m. poljwka z raubenin.

Strany zdroje: I/263

Halben, halber, part. pro, z; Gewinnſtes halber, z zyſku, pro zyſk. Ehren halber, pro čeſt; deinethalben, pro tebe.

Strany zdroje: I/33

Anderſeits, adv. odginud, z giné ſtrany.

Strany zdroje: I/265, I/266

Hand, f. pl. Hände, ruka, manus, dim. das Händchen, Händlein, ručička, die hohle Hand, der Handteller, dlaň, vola, palma; geballte Hand, pěſt, pugnus, eine Handvoll, die Gaufe, hrſt; beyde Hände voll, přehrſſtlj; die rechte Hand, prawá ruka, prawice; die linke Hand, krchá, lewá ruka, lewice: Hand in Hand, za ruce; die Hände falten, ruce ſpjnati, ſepnauti; die Hände über dem Kopfe zuſammenſchlagen, rukama lomiti. 2) fig. Unter der Hand, pod rukau, podtagj; Hand an etwas legen, něco začjti; Hand an ſich ſelbſt legen, zabiti ſe, žiwot ſobě wzýti; aus freyer Hand, od ruky; es hat weder Hand noch Fuß, nemá to ani hlawy ani paty; freye Hände laſſen, nechati komu na wůli; ich habe ihm zehn Gulden auf die Hand gegeben, dal ſem mu 266 deſet zlatých záwdawku; die Hand mit im Spiele haben, pleſti ſe w něco, býti při něčem; bey der Hand haben, před rukama, na ſnadě, pohotowě mjti; zur Hand gehen, ku pomocy přiſpjwati, pomáhati; rechter, linker Hand, po prawé, lewé ſtraně; w prawo, na prawo; w lewo, na lewo; aus den Händen laſſen, puſtiti z ruky; aus einer Hand in die andere, z ruky do ruky; vor der Hand, nynj zatjm; vor der Hand ſeyn, im Kartenſpiele, před rukau býti, wydáwati; hinter der Hand, za rukau; nach der Hand, potom.

Strany zdroje: I/270

Hauen, v. a. irr. ich hieb, habe gehauen, ſekati, ſeknauti, tjti, raubati, cædere; einem den Arm vom Leibe hauen, vtjti komu rameno; einen krumm und lahm, poſekati, a schromiti; die Feinde in Stücke, nepřátely na kuſy, na caparty rozſekati, ſeſekati; ſich durch die Feinde, proſekati ſe ſkrze nepřátely; es iſt weder gehauen, noch geſtochen, prov. nemá to ani hlawy ani paty. Hauend, hiebweiſe, ſečmo, cæſim. 2) fig. über die Schnur, přes přjworu wrcy, meze přeworati, meze překročiti; in die Pfanne, poſekati. 3) Hafer, owes ſekati, ſýcy, metere. 4) Einen Baum, ſtrom porazyti, porážeti, raubati. 5) Holz hauen, dřjwj ſſtjpati, kálati, findere ligna. 6) teſati, oteſáwati, aſciare. Ein Bild aus Holz, obraz ze dřewa wyteſati. 7) Von wilden Schweinen, ſekati, kleklati klektati . 8) In Stein, na kameni wyryti, rýti. 9) Mit der Ruthe, metlau ſſlehati, ſſwjhati, mrſkati, ſſupnauti, mor. ſſibnauti. 10) Erz, rudy železem dobýwati. Das Hauen, ſekánj, tětj, rubánj; ſeč, ſečba, ſekanice.

Strany zdroje: I/271, I/272

Haus, n. pl. Häuſer, dům, domus; dim. das Häuschen, Häuslein, domek, domeček; hayzljk, chyſſka, záchod, von Haus zu Hauſe gehen; dům od domu, po domjch choditi; zu Hauſe ſeyn, doma býti; nach Hauſe gehen, domu gjti; einen Brief von Hauſe bekommen, pſanj doſtati z do 272 mowa; ein Schalk von Hauſe aus, wybraná feryna; fig. bleiben ſie damit zu Hauſe, ſchowegte ſe s tjm. Wo gehört ihr zu Hauſe? odkuď gſte? ich bin von Prag zu Hauſe, gſem bytem, zůſtáwám w Praze. 2) fig. rod, rodina, čeleď, Haus halten, hoſpodařiti.

Strany zdroje: I/272, I/273

Haut, f. pl. Häute, kůže, blána, mor. ſſkára, cutis, pellis; dim. das Häutchen, Häutlein, kožka, kůžička; die feine zarte 273 Haut, das Häutchen im thieriſchen Körper, mázdra, membrana, dim. mázdřička; die Haut auf der Milch, otápek, ſſkralaup; ein Geſchwür aus heiler Haut, wřed z dobré wůle, ſamo od ſebe; die Haut ſchauert mir, hrůza mne napadá. 2) fig. Er ſteckt in keiner guten Haut, nenj hrubě zdráw; mit Haut und Haar, ſe wſſjm y s chlupy; er hat es mit der Haut bezahlen müſſen, muſel hrdlem zaplatiti; es gilt ſeine Haut, běžj tu o geho žiwot, kůži; die Haut juckt ihn, ſwrbj ho, chce ſe mu weypraſku; eine gute ehrliche Haut, dobrá poctiwá duſſe.

Strany zdroje: I/273

Heben, v. a. irr. ich hob, gehoben, conj. ich hübe, zdwjhati, (zdwihati), zdwihnauti, (zdwjhnauti), zwedati, zwednauti; wyzdwihowati, pozdwihowati, tollere; die Augen in die Höhe heben, očj wzhůru pozdwjhnauti; Jemanden auf das Pferd heben, někoho na koně wſaditi, někomu na koně pomocy; aus den Angeln heben, wypáčiti. 2) fig. a) Einen in den Himmel heben, wyſoce wychwalowati, welebiti, wynáſſeti, wywyſſowati; b) Einen Schatz heben, poklad wykopati. c) Ein Kind aus der Taufe heben, djtě při křtu na rukau držeti, djtěti za kmotra ſtáti. d) Einen aus dem Sattel heben, někoho s koně, s ſedla ſrazyti. e) Steuern heben, daně přigjmati, wybjrati. f) Einen Streit heben, při ſkončiti, odſtraniti; eine Krankheit heben, zahnati nemoc; einen Zweifel heben, z pochybnoſti wyweſti; eines Furcht, Sorge heben, ſtrachu, ſtaroſti zbawiti. g) wyweyſſiti, zweyſſiti; ſich heben, wyniknauti, wznéſti ſe, wzmáhati ſe.

Strany zdroje: I/274

Hecken, v. n. ljhnauti, plemeniti, ſſkřečeti, pářiti ſe, roditi ſe, fetificare; die Vögel hecken im Frühlinge, ptácy hnjzdj z gara. 2) Zähne hecken, doſtáwati zaubky.

Strany zdroje: I/277

Hell-, gaſně, zgaſna; hellblau, zgaſna modrý; hellbraun, z ſwětla hnědý, hnědý; helllichter Tag, bjlý den; hellweiß, bělaučký, bělaunký.

Strany zdroje: I/278

Heraus fahren, v. n. wygeti. 2) fig. Es fuhr mir heraus, wyſkočilo mi to (z huby).

Strany zdroje: I/278

Heraus geben, v. a. wydati, wyndati; wen dáti; zum Fenſter heraus geben, oknem wyndati; aus der Kiſte, z truhly wyndati; ich habe ihm 16 Groſchen darauf heraus gegeben, wydal, dodal ſem mu na to 16 čeſkeych; ein Buch heraus geben, wydati knjhu na ſwětlo.

Strany zdroje: I/278

Heraus kommen, v. n. wygjti, wycházeti; wen gjti, exire. 2) fig. Es kommt auf eines heraus, přigde na gedno, gedno geſt; das käme ſchön heraus! toby bylo pěkné! toby pěkně wypadalo! wenn es heraus kömmt, proneſeli ſe to? dabey kommt nichts heraus, z toho nic newygde, nepogde žádný vžitek.

Strany zdroje: I/279

Heraus ziehen, v. a. wytáhnauti; den Faden aus dem Nadelöhr, nit z gehly wywljknauti; das Schwert aus der Scheide, meč z poſſwy dobyti, wytaſyti; ſich heraus ziehen, wypleſti ſe.

Strany zdroje: I/279

Hernehmen, v. a. odkud, odněkud wzýti, bráti. 2) Jemanden hernehmen, poſměch, ſſaſſky ſtrogiti z někoho, vexare.

Strany zdroje: I/282

Herz, n. ſrdce, cor; dim. das Herzchen, Herzlein, ſrdéčko, ſrdýčko; von Herzen gern, od ſrdce, ze ſrdce rád; zu Herzen gehen, nehmen, k ſrdcy gjti, wzýti; wie iſt dir ums Herz? gak geſt ti k ſrdcy? ich kanns nicht übers Herz bringen, nemohu ſe přemocy. 2) ſrdnatá myſl; Herz faſſen, zſrdnatěti, ſrdce nabyti; Jemanden Herz machen, ſrdce, myſli přidati někomu. 3) proſtředek, medium. 4) An den Pflanzen, mačiſſtě, mačinka, mor. běl, ſrdce.

Strany zdroje: I/282

Herzinnig, adj. ſrdečný; adv. —ně, ze ſrdce.

Strany zdroje: I/284

Hieraus, adv. z toho; von hieraus, odtud.

Strany zdroje: I/284

Hiervon, adv. z toho, z těch wěcý, o tom.

Strany zdroje: I/286

Hinten, adv. zadu, pozadu, wzadu, retro, a tergo; von hinten, z zadu, zezadu; weiter hinten, záze, zázegi; das Pferd ſchlägt hinten und vornen aus, kůň wyhazuge zadkem y předkem; hinten durchwiſchen, zadem vgjti, prchnauti; hinten nach, po čaſu, pozděgi, když ge po wſſem.

Strany zdroje: I/287

Hinterrücks, adv. pozadu; z zadu; zpět, ſ. Rückwärts.

Strany zdroje: I/287

Hinterwärts, adv. zadu, ze zadu, pozadu. 2) opak, ſ. Verkehrt.

Strany zdroje: I/287

Hintritt, m. ſkonánj, wykročenj z tohoto ſwěta.

Strany zdroje: I/288

Hitze, f. horko, horkoſt, calor; der Sonne, wedro, parno, æſtus; des Waſſers, wřeloſt, feruor; im Leibe, pálčiwoſt; des Ofens, weyhřew, weyhřewnoſt; in der Hitze trinken, z horka pjti; man möchte vor Hitze vergehen, horkem, parnem ſe může člowěk zalknauti. 2) fig. horliwoſt, prudkoſt, wraucnoſt, roznjcenj, ohniwoſt, feruor. 3) zloſt, hněw, prchliwoſt, in die Hitze gerathen, rozpáliti ſe hněwem, rozzlobiti ſe; in die Hitze bringen, k hněwu popuditi.

Strany zdroje: I/288

Hitzig, adj. pálčiwý, horký, ardens; hitzige Krankheit, pálčiwá, (horká) nemoc, hlawnička. 2) hitziges Eiſen, řeřawé, žjrné železo. 3) fig. horký; hitziges Geblüt, horká krew; ein hitziges Gefecht, tuhé potýkánj; ein hitziges Pferd, prudký, bugný kůň; ein hitziger Menſch, prudký, prchliwý člowěk, z horka nakwaſſený. adv. pálčiwě, horce, prudce; nicht ſo hitzig! ne tak zprudka.

Strany zdroje: I/293

Holzwerk, n. dřjwj; wěcy z dřjwj.

Strany zdroje: I/293

Hörenſagen, n. ſlyſſenj; von Hörenſagen, od ſlyſſenj, ze ſluchu, z lidſkých hub.

Strany zdroje: I/293

Hörnern, hörnen, adj. rohowý, z rohu.

Strany zdroje: I/296

Hundfott Hundsfott , m. zloſyn, (huncfut), z kurwy ſyn, taſſkář.

Strany zdroje: I/297

Hurenkind, n. z kurwy ſyn, z kurwy dcera, kurewſké djtě, panchart, fœm. panchartice; deſſen Mutter und Großmutter eine Hure war, cwikýř.

Strany zdroje: I/297

Hüten, v. a. páſti, páſati, paſcere. 2) hljdati, tueri, cuſtodire; ich kann ihn nicht immer (genug) hüten, nemohu ſe ho dohljdati. 3) fig. das Bett hüten müſſen, nemocy z poſtele, ležeti w poſteli pro nemoc. 4) v. rec. ſich hüten, na pozoru ſe mjti, warowati ſe, wyſtřjhati ſe, ſtřjcy ſe; hüte dich, daß du nicht fällſt, dey pozor, abys nevpadl; hüte dich, ſtřez ſe! hleď ſe!

Strany zdroje: I/299, I/300

In, præp. w, (v), we; in der Stadt, w měſtě; im Namen, we gméno; im (in dem) vorigen Jahre, wloni, loňſkého roku. 2) na; in dieſer Welt, na tom ſwětě; das Pferd im Zaume halten, koně na vzdě držeti; im Wege ſtehen, ſtáti na ceſtě, w ceſtě býti; in Gold haben, na zlatě mjti; in fünf Stücke zerſchlagen, na pět kuſů roztlaucy; in die Breite, in die Quere meſſen, na ſſjř, na přjč měřiti; in die Armuth gerathen, na chudobu přigjti; im Anfange, na počátku, w počátku. 3) za; in meiner Jugend, za mé mladoſti; in einer Stunde, za hodinu; in der Zeit, za onoho čaſu; in Jahres Friſt, za rok, w roce. 4) do; das Waſſer in den Brunnen tragen, wodu do ſtudnice noſyti; in die Stadt, in den Wald gehen, do měſta, do leſa gjti; in die Augen ſtechen, do očj pjchati; in die Nacht arbeiten, do nocy dělati; ins (in das) Feuer, do ohně. 5) z; in guter Abſicht, z dobrého aumyſlu; in Anſehung, z ohledu. 6) po; im guten, po dobrém; in der Stube auf und ab —, po ſwětnicy (pokogi) ſem a tam —; im Walde, in der Stadt herumlaufen, po leſe, po měſtě běhati. 7) při; im Mondſcheine herumgehen, při měſýcy (měſýčku) ſe procházeti. 8) im Uiberfluß, in Armuth leben, dobře, bjdně žiwu býti; im Stehen, Laufen, u. ſ. f. reden, ſtoge, leže, a t. d. mluwiti; im übrigen, oſtatně; in der Nähe, bljzko, na bljzce, nedaleko; in der Ferne, daleko, z daleka, podál, opodál; in aller Frühe, čaſně ráno, raničko, z rána; in Wahrheit, w prawdě, oprawdu; in der That, ſkutečně, w ſkutku; im künftigen Jahre, budaucý rok; in dieſer Zeit, toho čaſu; in der Nacht, w nocy, nočnjho čaſu; in dieſem Jahre, letoſſnjho, tohoto roku, letos; im Weine, im Biere, u. ſ. w. ſich betrinken, wj 300 nem, piwem, a t. d. opiti ſe; im Beſitze ſeyn, něčjm wládnauti; in Sorgen ſtehen, ſtrachowati ſe; obáwati ſe; im Lichte ſtehen, zacláněti; in meinem ganzen Leben, za ſwého žiwobytj, co žiw gſem.

Strany zdroje: I/300

Inländer, m. domácý, zdegſſj, ol. zemek, z naſſj země, zeměnjn, indigena. Die —inn, zeměnjnka ?

Strany zdroje: I/300

Innen, adv. wnitř, intus; w něčem, (w domě), intra; von innen, z wnitřku; nach innen, do wnitř.

Strany zdroje: I/300

Innere, adj. wnitřnj; das Innerſte, wnitřnoſt; aus dem Innerſten ſeines Herzens, z ġruntu ſrdce ſwého.

Strany zdroje: I/300

Innig, adj. wnitřnj, ſrdečný, vpřjmný, intimus; auf das Innigſte, co neywjce, neyſylněgi, na neyweyš; adv. ſrdečně; herzinnigſt, z ġruntu, z hlubokoſti ſrdce.

Strany zdroje: I/300

Inniglich, adj. ſrdečný, vpřjmný; adv. —ně, z celého ſrdce, z wnitřnoſti ſrdce, neyhorliwěgi.

Strany zdroje: I/303

Jahr, n. rok, léto; im vorigen Jahre, w loni; Jahr aus Jahr ein, von Jahr zu Jahr, z rok do roka, rok po roku; im Jahre 1803, roku, léta Páně 1803ho; er geht in das zwanzigſte Jahr, gde mu na dwadcátý rok; er hat nahe an die vierzig Jahr, ke čtyřidceti letům; ein Mann von meinen Jahren, muž w mých letech, w mém ſtářj; bey hohen Jahren, w ſtarých letech; er iſt ein Mann von Jahren, bey Jahren, geſt při letech, letitý; ſeit langen Jahren, dáwno. 2) wěk, in ſeinen beſten Jahren, w neylepſſjm wěku, w neylepſſjch letech; mit den Jahren anders werden, ſwým čaſem ginák býti. 3) im Holze, léto, (ljto).

Strany zdroje: I/304

Je, part. wždy; es iſt je einer reicher als der andere, wždy geſt geden bohatſſj než druhý; je und je, obs. po wſſe čaſy; von je her, wždycky, hned z počátku (ſprwu), od ſtarodáwna. 2) kdy, wer hat ſolches je geſehen, kdo to kdy widěl; niemand hat Gott je geſehen, Boha nikdá žádný newiděl. 3) gak; ſie lachet und weinet, je nachdem es ihr einfällt, pláče, a ſměge ſe, gak gj napadne. 4) po; je zwey und zwey, po dwau, wždy dwa a dwa; je tauſend, po tiſýcy. 5) čjm — tjm; es wird je länger je ſchlimmer, čjm dál tjm hůř; je länger je lieber, a) cjm čjm dýl, tjm ljpe. b) das Bitterſüß, potměchuť, ſladká hořká. c) der Nachtſchatten, Jerycho.

Strany zdroje: I/305

Jenſeit, Jenſeits, adv. za, na druhé ſtraně, z druhé, z onéno ſtrany; jenſeits des Meeres, za mořem, jenſeits des Grabes, po ſmrti; die Gegend jenſeits des Meeres, zámořj; die Gegend jenſeits des Jordans, zájordánj; jenſeits des Meeres befindlich, zámořſký, transmarinus; der jenſeits des Fluſſes wohnt, zářečák.

Strany zdroje: I/305

Jenſeitig, adj. z oné ſtrany, z obdruhé ſtrany; die jenſeitige Inſel, oſtrow z obdruhé ſtrany.

Strany zdroje: I/305

Jeſuit, m. gezuita, gezowita; das Jeſuiter Pulver, gezuitſký práſſek, t. g. z chýny.

Strany zdroje: I/306

Jubilieren, 1. v. n. ſ. Jubeln. 2. v. a. z ſlužby pro ſtaroſt propuſtiti, jubilirowati.

Strany zdroje: I/306

Jugend, f. mladý wěk, mladoſt, mládenectwj, ginoſtwj ( ol. ginošſtwj); von Jugend an, von Jugend auf, z mládi, od mladoſti. 2) junge Perſonen, mládež. Der Jugendfehler, pokljſek mladoſti, chyba mládeže.

Strany zdroje: I/307

Kachelofen, m. kamna, pl. kachljkowy kachljkowý , z kachljků; kachle, pl.

Strany zdroje: I/310

Kanonieren, v. a. ſtřjleti z děl, z kuſů.

Strany zdroje: I/313

Kebskind, n. panchart, djtě z kuběny.

Strany zdroje: I/314, I/315

Kein, keiner, adj. žádný, ol. (nižádný, nikto), nullus; ſage es keinem, nikomu to neřjkey; es iſt kein Mann geblieben, ani muže nezůſtalo; rede mir kein Wort 315 weiter, ani ſlowa mi wjc nemluw. b) Er hat noch keine Frau, nemá geſſtě panj; er hat kein Geld, nemá peněz; es war kein Haus, nebylo domu. c) Er iſt Keiner der ſtärkſten, nenj z neyſylněgſſjch.

Strany zdroje: I/315

Kelterwein, m. Treſterwein, wjno z oſeče , sl. preſſowanec.

Strany zdroje: I/316

Kernen, v. a. zrna z něčeho dělati; ſich kernen, zrnowatěti; die Butter kernet ſich, máſlo krupičkowatj. 2) wylaupati, ſ. Auskernen.

Strany zdroje: I/323

Klippwerk, n. lautky, hračky ze dřewa.

Strany zdroje: I/328

Kohlengeſtübe, n. Kohlenſtaub, prach z vhlj, maur.

Strany zdroje: I/329, I/330

Kommen, v. n. irr. ich kam, ich käme, bin gekommen, gjti, přigjti, přicházeti, venire; wie geruffen kommen, práwě w čas přigjti; komm (jetzt) poď; (hernach) přiď; gefahren kommen, geti, přigeti, přigjžděti; ſie kamm hergeſchoſſen, přihárala ſem; er kommt gelaufen, běžj ſem; fig. angezogen kommen, přicházeti; bis wohin kommen, dogjti, pervenire; ans Land, na zemi wyſtaupiti; aus dem Gedränge, z tlačenice ſe doſtati; ins Bett, lehnauti; in keine Kirche, nechoditi do koſtela; aus dem Wege, s ceſty gjti, zablauditi; glücklich davon kommen, ſſťaſtně wywáznauti; in den Wurf, nahoditi ſe, namáſti ſe; ich komme hier wohl unrecht, giſtě blaudjm; komme ich hier recht? gduli dobře? Waaren kommen laſſen, pro zbožj poſlati; es iſt mir etwas in den unrechten Hals gekommen, zaſkočilo mi; er redet, wie es ihm in den Mund kommet, mluwj, co mu ſlina na gazyk přineſe; wo komme ich noch hin? kam ſe geſſtě poděgi? kde ſe octnu? wo biſt du hin gekommen? kam ſy ſe děl, doſtal? wie biſt du hieher gekommen? kdes ty ſe tu wzal? Aus den Augen, zmizeti; kommenden Montag, přjſſtj pondělj. 2) fig. a) Scharf an einander kommen, zle ſe do ſebe dáti, ſpeřiti ſe; an Jemanden, doſtati ſe na někoho; als er im Leſen an die Stelle kam, když ſe dočetl; aus der Noth, z nauze wywáznauti; aus den Schulden, z dluhů ſe wybiti; außer ſich, von Sinnen, ſmyſlu pozbyti, ſmyſlem ſe pominul; ich komme faſt auf den Gedanken, daß —, ſkorobych myſlil, že —; hinter etwas, na to přigjti, něco wypátrati, wyſſetřiti; hinter die Wahrheit, prawdy ſe dowěděti, dopjditi ſe; herunter, zchudnauti, přigjti na mizynu; zu kurz, ſſkodu wzýti, prodělati; jemanden gleich, wrownati ſe; zu ſich ſelbſt, ſpamatowati ſe; zu Ende, ſkončiti ſe, konec wzýti, mjti; zu Athem, ducha popadnauti, oddechnauti; zu Falle, padnauti; von Frauensperſonen, zmrhati ſe, podneſti ſe; ich kann nicht zu rechte kommen, nemohu s tjm 330 nic wyřjditi, pořjditi, tomu wyhowěti. b) Von Kräften kommen, zemdleti; zu Kräften, ſýly nabyti, zotawiti ſe, ſebrati ſe. c) Ins Sitzen, Spielen, Saufen kommen, rozſeděti ſe, rozehrati ſe, rozpiti ſe. d) Es iſt ihm zu Ohren gekommen, doneſlo ſe ho, doſſlo ho to; naſlechl to; zu ſtatten, hoditi ſe, proſpěti; ſich etwas zu Schulden kommen laſſen, něco zawiniti, zakauſnauti, zaweſti; es iſt ihm etwas darein gekommen, něco ho zaſſlo; es kommt dabey nichts heraus, nic nenj potom, nic z toho nepogde; er läßt es wohl an ſich kommen, dlauho ſe rozpakuge; es wird ſchon beſſer kommen, lépeť bude; laß es nicht dazu kommen, daß —, nedopuſť, aby —; es mag kommen, wozu es will, přiď co přiď; an den Tag, na gewo wygjti; in Ruf, rozhlaſſowati ſe, w powěſt přigjti; er kam in Ruf, na ſlowo byl wzat; das kommt auf eins, hinaus, gedno geſt; das käme ſchön heraus, toby bylo pěkné. e) Es kommt ein Wind, wjtr ſe ſtrhuge. f) Es kann kommen, může ſe ſtáti; es mag kommen, wie es will, děg ſe gak děg; es kommt ein Unglück über das andere, gedno neſſtěſtj druhé ſtjhá. g) Woher kommt das? odkud to pocházý? wie kommt es, daß —, čjm geſt to, že —. h) Wie hoch kommt das? zač geſt to? Es kommt mir auf zehn Gulden, ſtogj mne málem deſet tolarů; hoch zu ſtehen kommen, draze, draho přigjti.

Strany zdroje: I/330

Können, v. irr. n. ich kann, konnte, ich könnte, habe gekonnt, mocy, poſſe; ich kann nichts dafür, nemohu za to, negſem tjm winen; das kann nicht ſeyn, nemůže to býti, nenj možná; ich kann es nicht thun, nelze mi to včiniti. 2) vměti, znáti, wěděti, rozuměti, ſcire; könnet ihr böhmiſch? vmjteli čeſky, po čeſku? auswendig können, na zpamět, z paměti vměti. 3) Könnte er nicht indeſſen geſtorben ſeyn, nemohlliť zatjm vmřjti. Ich kann die Laſt nicht tragen, toho břemene nevneſu.

Strany zdroje: I/331

Kopfgeld, n. Kopfſteuer, f. pohlawné, plat z hlawy.

Strany zdroje: I/43

Anreißen, v. a. 1) natrhnauti. 2) einen Holzhaufen anreißen, hranicy dřjwj načjti, začjti z nj bráti. 3) nareyſowati, náſtjniti čárkami.

Strany zdroje: I/333

Kothlache, f. Kothgrube, f. kaliſſtě, lauže, kaluže, kalužina. Das Kothlachenwaſſer, woda z lauže, mor. lužowina.

Strany zdroje: I/5

Abgang, m. odcházenj, odchod. 2) wſſeliké wýmetky a trůſky, ku přjkl. a) z zlata, ſtřjbra, železa, okuge; b) z dřewa, třjſky, třjſſtky, odřezky; c) při pilowánj a ſtrauhánj, odpilky, odſtružky, piliny, drtiny; d) z ſukna a t. d. okragky, oſtřižky. 3) odbyt na wſſelico. 4) ſcházenj, vbýwánj, vcházenj, vgitj. 5) chyběnj, nedoſtatek, vgma, ztráta. 6) ſcházenj, zaſſloſt, zwetſſeloſt, in Abgang kommen, ſcházeti, pomjgeti, zwetſſeti.

Strany zdroje: I/336

Kräuter-, bylinný, z bylin; das Kräuterbad, bylinná lázeň; die Kräuterſuppe, bylinná poljwka; der Kräuterwein, bylinné, kořenné wjno, mor. zelinkowé wjno.

Strany zdroje: I/337

Kreuzbeere, f. gahůdky z ptačjho zobu.

Strany zdroje: I/5

Abgeben, v. a. dodati, oddati, odewzdati, odwéſti. 2) es wird Schlägerey abgeben, z toho pogde pranice. 3) ſich mit jemanden, s někým zacházeti, obcowati. 4) mit etwas, něcjm něčjm ſe objrati, zanáſſeti. 5) wer wird ſich damit abgeben? kdož ſe bude s tjm párati, pitwati, zanepráždňowati? 6) er gibt ei en Soldaten ab, geſt wogákem, za wogáka.

Strany zdroje: I/341, I/342

Kümmel-, kmjnowý; sl. raſcowý; der Küm 342 melbrantwein, kmjnowá kořalka, das Kümmelöhl, kmjnowý oleg. 2) Die Kümmelſuppe, poljwka s kmjnem, z kmjnu; der Kümmelkäſe, ſeyr s kmjnem.

Strany zdroje: I/343

Kupferſchlag, m. okowiny z mědi.

Strany zdroje: I/1

Ab, partic. 1) für ſich, dolů, preč, pryč, den Hut ab, klobauk dolů, Hand ab, ruku pryč, auf und ab, wzhůru dolů. 2) in der Zuſammenſetzung, do, na, o, od, po, s, v, wy, z, zum B.

Strany zdroje: II/1

Lächerlich, adj. k ſmjchu; ſměſſný. Es iſt mir nicht lächerlich, nenj mi do ſmjchu; das iſt lächerlich, to ge k ſmjchu; etwas lächerlich machen, ſmjch z něčeho dělati. adv. ſměſſně.

Strany zdroje: II/4

Landſteuer, f. berně, daň z polj, z ſtatků.

Strany zdroje: II/6, II/7

Laſſen, 1. v. n. ſtáti; das läßt ſchön, to pěkně ſtogj, ſwědčj; das würde poßierlich laſſen, k ſmjchuby to bylo; das läßt nicht für meinen Stand, to neſluſſj na můg ſtaw; es läßt, als wenn es regnen wollte, má ſe k deſſťi k deſſti ; wie läßt das? gak to wypadá? 2) puſtiti, dimittere; laß ihn gehen, puſť ho; einen Vogel fliegen laſſen, ptáka puſtiti; Blut (zur Ader) , žilau pauſſťeti pauſſtěti , puſtiti; fallen laſſen, něco puſtiti, vpuſtiti; das Seil fahren laſſen, prowaz puſtiti; laſſen ſie es gut ſeyn, puſťte to mimo ſebe, netrapte ſe tjm; ſich in den Brunnen laſſen, ſpuſtiti ſe do ſtudnice. 3) nechati, sinere; der Gärtner hat das Obſt erfrieren laſſen, zahradnjk nechal owoce zmrznauti; Jemanden laſſen, někoho nechati, ſe ſtrhnauti; er läßt es doch nicht, předce toho nenechá; das Feuer ausgehen laſſen, oheň nechati wymřjti. 4) přeſtati; wir wollen es dabey bewenden laſſen, přeſtanem na tom; eine Sache liegen laſſen, od něčeho přeſtati; das Böſe laſſen, od zlého přeſtati . 5) dáti; er läßt ſich nichts nehmen, nic ſy nedá wzýti; er will ſich nicht tröſten laſſen, nedá ſe vtěſſiti; ein Kind taufen laſſen, dáti djtě křtjti; laß ihn davon nichts merken, nic mu nedey znáti; machen laſſen, curare fieri, dáti dělat; ich laſſe dir einen Rock machen, dám ti kabát dělati; — ein Buch binden, dám knjhu wázati; — ein Haus bauen, dám dům ſtawěti; ſein Leben laſſen, žiwot dáti. 6) Wollen ſie meine Bitte Statt finden laſſen? vproſýmli něco, dáteli proſbě mé mjſto? Laß die Sache nicht zu weit kommen, včiň tomu konec; dazu will ich es nie wieder kommen laſſen, wjc ſe 7 mi to neſtane; ſie wird ihnen die Zeit nicht zu lang werden laſſen, nebude ſe wám s nj ſteyſkati; laß mich dieſes Glück genießen, popřeg mi toho ſſťěſtj. ſſtěſtj. 7) Ich habe es müſſen geſchehen laſſen, nemohl ſem tomu překazyti. 8) die Fahne fliegen laſſen, praporec rozeſtřjti. 9) Laß dir das geſagt ſeyn, rozwaž, pamatug ſy to. 10) Er läßt ſich nichts verdrießen, nic ho nemrzý; er läßt ſich vortreflich ſchmecken, dobře mu chutná; er läßt ſich nichts anfechten, nic ho netrápj; laß ihn nur erſt groß werden, gen co wyroſte; laßt mich nur kommen, gen co přjgdu; wie haſt du dir das können einfallen laſſen? gak ti to mohlo na myſl napadnauti, přigjti? er läßt ſich träumen, daß —, myſlj ſy, že —. 11) Ich weiß mich vor Freude, Schmerz nicht zu laſſen, newjm radoſtj, boleſtj co počjti. 12) Die Anſtalten laſſen es nicht anders vermuthen, z přjpraw nelze gináč ſauditi; ſein Betragen läßt es nicht hoffen, z geho chowánj nelze toho dauffati. 13) Dieß läßt ſich nicht ſagen, to ſe nemůže řjcy; davon läßt ſich viel ſagen, otom by bylo mnoho co mluwiti; dieß läßt ſich nicht denken, toho nelze myſliti; das Buch läßt ſich leſen, tu knjhu doſti mjlo čjſti; das läßt ſich hören, to ge mjlo k ſlyſſenj. 14) Ein Kind etwas auswendig lernen laſſen, djtěti weleti, aby ſe něčemu z paměti včilo; ich habe es ihm ſchon ſchreiben laſſen, welel ſem giž, aby ſe mu pſalo; er hat es mich wiſſen laſſen, wzkázal mi; er hat mich grüßen laſſen, wzkázal mne pozdrawowati; einen Brief übergeben laſſen, pſanj poſlati; laſſen ſie es mich wiſſen, wzkažte, piſſte mi; es läßt ſich niemand weder ſehen, noch hören, nenj žadného ani k widěnj (widěti) ani k ſlyſſenj (ſlyſſeti); laſſen ſie es mich doch ſehen, vkažte mi to, proſým; Waaren kommen laſſen, o zbožj wzkázati, pſáti, pro zbožj poſlati; ich laſſe es an nichts fehlen, wſſe opatřjm; laß ſehen! vkaž! laß einmal hören! powěz pak! ich werde mich dankbar finden laſſen, wděčným ſe prokáži. 15) Laß ihn kommen, zawoley ho, wzkaž pro něho; laß dir ſagen, wěř, dey ſy řjcy. 16) Ich habe mir ſagen laſſen, ſlyſſel ſem, powjdali mi, bylo mi řečeno. Laßt uns ſingen, — gehen, zpjweyme, zazpjweyme ſobě , — poďme. 18) Sich gegen Jemand heraus laſſen, někomu něco zgewiti; ſich nieder laſſen, ſednauti, poſaditi ſe; ſich auf die Knie laſſen, kleknauti, klekati. Meine Frau darf ich’s nicht wiſſen laſſen, ma má panj o tom neſmj nic wěděti.

Strany zdroje: II/8

Lattenwerk, n. djlo z latj; laťowj ?

Strany zdroje: II/8

Laub-, lupenowý; liſtowý; das Laubholz, liſtowé ſtromowj; das Laubdach, ſtřecha z ljſtj.

Strany zdroje: II/9

Laufen, v. n. du läufſt, ich lief, gelaufen, běžeti, běhati, těkati, currere; gelaufen kommen, přiběhnauti; er lief, was man laufen kann, běžel, co mohl wyſkočiti; ſich müde laufen, vběhati ſe, vhnati ſe; ins Laufen kommen, rozběhnauti ſe; hin und her laufen , přebjhati; ſich außer Athem laufen, vdychtěti ſe; ſich lahm laufen, od běhu zchromnauti; hinein laufen, wběhnauti; durchs Laufen verrichten, odběhati; wyběhati. Bothſchaft —, poſelſtwjm běžeti; das Pferd läuft einen guten Trab, kůň dobře běžj kluſem. 2) Ljti, linauti; das Blut lief aus der Wunde, krew ſe lila z rány; die Thränen laufen ihm über die Wangen, ſlze ſe mu po ljcých ligj; die Augen laufen ihm voll Waſſer, ſlze ho poljwagj; der Schweiß lief ihm über das Geſicht, pot ſe mu po twáři lil. 3) Tecy; das Waſſer läuft mir in die Schuhe, woda mi teče do ſtřewjců; das Faß läuft, ſud teče; die Lichter laufen oder lecken, ſwjčky ſe plawj, tekau. 4) fig. a) Mit haben: Der Hund hat gelaufen, pes ſe honil, běhal. b) Mit ſeyn : In der Stadt herum —, po měſtě běhati; davon —, vtecy, prchnauti; die Zeit verläuft, čas vtjká; es läuft ein Gerücht, geſt ſlyſſeti, powjdá ſe; Gefahr —, w nebezpečenſtwj býti, přigjti; ich habe von Ohngefähr ein Wort davon laufen laſſen, náhodau ſem ſlowo o tom prořekl; das läuft wider die Ehre, to geſt, to čelj proti cti; das läuft nicht in mein Fach, to ſe mne, mých wěcý netýká; worauf wird das hinaus laufen? co z toho pogde? gaký konec to wezme? das läuft auf eins hinaus, to ge gedno; das Gebirge läuft gen Morgen, hora běžj, táhne ſe k wýchodu.

Strany zdroje: II/12

Leder, n. wydělaná kůže, ol. vſnj, corium; vom Leder ziehen, meč z poſſwy wytaſyti, dobyti; einem das Leder gärben, někomu kůži práſſiti, weylupek dáti; zu Leder werden, kožnatěti, zkožnatěti; aus fremden (anderer Leute) Leder iſt gut Riemen ſchneiden, z cyzýho krew neteče, prov.

Strany zdroje: I/46

Anſehung, f. ſ. Anſehen, 1. 2) Anſehung der Perſonen, přigjmánj oſob, ſſetrnoſt; in Anſehung, co ſe dotýče, z ohledu. 2) pro, zſtrany, propter, ob.

Strany zdroje: II/13

Lehm, Leim, m. hljna, argilla. Die Lehmwand, ſtěna z hljny.

Strany zdroje: II/18

Levantiſch, adj. z wýchodnjch zemj.

Strany zdroje: II/20

Liebes-, láſky, das Liebeskind, djtě láſky, panenſké; die Liebesflamme, plamen láſky. 2) o láſce, zamilowaný; der Liebesblick, zamilowané pohleděnj; der Liebesbrief, zamilowané pſanj; das Liebesgedicht, báſeň o láſce, zamilowaná. 3) z láſky; der Liebesdienſt, poſlauženj, ſlužba z láſky; das Liebesfieber, zymnice z láſky. 4) přátelſký, bratrſký; der Liebeskuß, přátelſké poljbenj; das Liebesmahl, přátelſký oběd.

Strany zdroje: II/20

Liebeswuth, f. ztekloſt z láſky.

Strany zdroje: II/23

Lohn-, ze mzdy, z platu, placenj; der Lohntag, Löhnungstag, den placenj; der Lohnſchnitter, žnec ze mzdy.

Strany zdroje: II/23

Lohnarbeiter, m. který pracuge ze mzdy; mezdnjk ? mzdnjk ? mzdář ?

Strany zdroje: II/24

Löſen, v. a. popuſtiti, porozwázati; das Strumpfband —, podwazek popuſtiti. 2) Die Zunge —, gazyk podřezati; fig. k mluwenj přiweſti, rozmluwiti. 3) den Knoten —, vzel rozwázati, rozvzliti, die Knoten am Flachſe, hláwky lauſſtiti. 4) Geld, tržiti, vtržiti, natržiti; geben Sie mir was zu löſen, degte mi počinek. 5) Mit Geld —, wykaupiti, wyplatiti, redimere. 6) das Geſetz —, práwo zkazyti, zruſſiti. 7) Die Kanonen —, z děl ſtřjleti, wyſtřelili wyſtřeliti . 8) Die Sünden —, hřjchy rozwazowati, rozhřeſſiti. S. Auflöſen.

Strany zdroje: II/25

Luftsprung, m. ſkok do wysoka, z wyſoka.

Strany zdroje: II/27

Luſt-, rozkoſſný; der Luſtgarten, rozkoſſná zahrada; der Luſtwald, rozkoſſný hág, les; 2) z rozkoſſe, pro wyraženau; die Luſtfahrt, progjžďka pro wyraženau, z rozkoſſe, pro wyraženj; der Luſtritt, progjžďka pro wyraženau.

Strany zdroje: II/27

Luſtig, adj. weſel, weſelý, laetus; adv. —le; ſich luſtig machen, weſelu býti, obweſelowati ſe; Jemanden —, rozweſeliti někoho; ſich über jemand —, poſměch ſobě z někoho ſtrogiti; ein luſtiger Kopf, weſelý člowěk, weſelka.

Strany zdroje: II/27, II/28

Machen, 2. 1. v. n. dělati; mache doch, děley, poſpěš pak! 2. v. a. dělati, robiti, činiti, půſobiti, facere; fertig machen, dodělati; ſich davon, aus dem Staube machen, prchnauti, s waňkem ſe poraditi; ſich über etwas machen, dáti ſe do něčeho; ſich an Jemand —, do někoho ſe dáti; vtécy ſe k někomu; ſich vom Berge hinab—, s wrchu sběhnauti, ſgjti; ſich auf den Weg —, na ceſtu ſe wydati; ſich auf die Seite —, odegjti. 2) einem die Rechnung —, někomu počet kláſti; ſich auf etwas Rechnung —, dauffati, nadáti ſe, že něčeho doſáhne; Lärm —, bauřku, hluk ſtropiti; ein Geſchrey —, křičeti, pokřik vdělati; Jemanden zum Sklaven —, někoho otroka, otrokem vdělati, w otroctwj vweſti; einen Gefangenen —, zagjti; ein Land zur Wüſte —, kraginu w puſtinu obrátiti; viele Schulden —, dluhů nadělati; ein Compliment —, pokloniti ſe, poklonu včiniti; ſich Jemanden zum Freunde —, přjzeň a láſku ſobě v někoho zeyſkati; zum Feinde —, někoho na ſebe rozhněwati; Jemanden ein ſaures Geſicht —, na někoho ſe mračiti, ſſkarediti; Anſtalt —, ſtrogiti ſe, chyſtati ſe; ſich allerley Gedanken —, wſſelicos ſobě myſliti; machen ſie ſich keine Sorgen, neſtaragj ſe; ſich Bedenken —, rozpakowati ſe; Bekanntſchaft —, ſeznámiti ſe; Freundſchaft —, ſpřáteliti ſe; Vorwürfe —, wyteykati, wyčjtati; den Anfang —, počjti, počjnati, začjti; einem Luſt zu Eſſen —, chuti k gjdlu dodati; Große Augen —, diwiti ſe, wytřeſſtiti, wypauliti oči; ei 28 ne Entdeckung —, wyſſetřiti něco; ſich etwas zur Pflicht —, za powinnoſt pokládati; ſein Glück —, k ſſtěſtj přigjti; mit einem gemeine Sache —, držeti s někým. 3) Man kann ihm nichts recht machen, žádný mu nemůže nic w hod včiniti; ein Gefäß rein —, nádobu wyčiſtiti, wypláknauti, wymyti ; etwas feſt—, něco vpewniti, přitužiti, vtužiti; weich —, měkčiti, rozměkčowati; ſich feſt—, oprawiti ſe; arm —, ochuditi, na chudobu, mizynu přiweſti; reich —, obohatiti; krank —, nemoc způſobiti; geſund —, vzdrawiti; ſich beliebt —, láſku zýſkati; verhaßt —, zoſſkliwiti ſe; etwas größer machen —, něco zwětſſiti; kleiner —, zmenſſiti; einen Gefangenen frey—, wězně propuſtiti; ſich naß —, zmokřiti ſe, zmočiti ſe; ſich ſchmutzig —, vſſpiniti ſe; einen luſtig —, rozweſeliti; er hat ſich bey Ihnen nothwendig gemacht, způſobil, že wám nelze bez něho býti; das macht mein Unglück vollkommen, to dowrſſilo, doplnilo mé neſſtěſtj; einem etwas weiß —, bělmo, zeleno dělati; ſich bezahlt —, ſnažiti ſe, aby byl zaplacen, zaplacowati ſy; etwas lächerlich —, z něčeho poſměch včiniti; einem etwas deutlich —, někomu něco wyſwětliti; etwas ausfindig —, něco wyhledati, wynalezti; Jemand herunter —, weytopek někomu dáti; machen ſie, das er kommt, magj ho k tomu, ať přigde; wie machen wir es, daß —, co počneme, aby —; ein Schatten macht uns oft Zittern, ſtjnu ſe čaſto hrozýme; Jemanden lachen —, rozſmjſſiti někoho, ſich etwas zu thun —, do něčeho ſe dáti; geſchwefelter Wein macht dumm, po wjně syrau zoprawowaném hlawa ztupj; ſalzige Speiſen machen Durſt, po ſlaných gjdlech chce ſe pjti; das macht Kopfweh, po tom hlawa bolj; das macht, daß er arm iſt, to ge tjm, že geſt chudý; aufrichtige Reue macht alles wieder gut, oprawdowá ljtoſt wſſecko zas naprawj; Sorgen machen vor der Zeit alt, kdo ſe ſtará, brzy ſe zſtará; einem einen Antrag —, někomu něco předložiti; kund —, oznámiti; eine Reiſe —, ceſtu konati; einen Verſuch —, zkuſyti; das macht es eben, tjm ſamým; das macht nichts, o to nic nenj. 5) Das Bette —, poſtel ſtláti; Holz —, dřjwj ſſtjpati, kálati; Butter —, máſlo tlaucy; Feuer —, oheň rozdělati, rozkřeſati; das Eſſen, die Hochzeit —, gjdlo, ſwadbu ſtrogiti; zu Gelde —, ſpeněžiti; er hat ſich viel bey dieſer Sache gemacht, při tom mnoho wydělal; dabey iſt nichts zu machen, na tom ſe nic newydělá; Sie machen es gar zu gefährlich, hrozně tjm ſtraſſjte; er iſt ſo arm nicht, als ihn die Leute machen, nenj tak chudý, gak lidé mluwj; er macht ſich ſehr arm, ſtawj ſe, dělá ſe tuze chudým; einem ein Verbrechen aus etwas —, někomu něco za prowiněnj pokládati; zum Ketzer —, někoho za kacýře wyhlaſſowati, rozhlaſſowati; er macht in dieſem Hauſe den Narren, dělá w tom domě ze ſebe blázna, ge gim w tom domě za blázna; ich mache mir nichts daraus, nic na to nedbám; viel aus nichts —, něčeho ſobě mnoho wážiti; es wird daraus wenig gemacht, nehrubě ſy toho kdo wſſjmá, wſſimne; du haſt es ſchön gemacht, tys to zbauchl! zcákl! ſplákl.

Strany zdroje: II/34

Marmor-, mramornj, mramorowý; der Marmorbruch, lom mramorowý; die Marmormühle, mramornj mley mleyn ; die Marmorarbeit, djlo z mramoru.

Strany zdroje: II/34

Maße, f. mjra, způſob; ein über die Maße guter Menſch, člowěk z mjry dobrý; gewiſſer Maßen, giſtým způſobem; bekannter Maßen, gak zňámo známo .

Strany zdroje: II/35

Maſſiv; adj. hmotný, nadělaný, celiſtwý; ein maſſives Haus, celiſtwý, zcela zděný dům. ein maſſiver Knopf, celiſtwý, litý knofljk. 2) vom maſſiven Golde, z ryzýho zlata. 3) fig. hrubý, ljtý, kowaný, newycepowaný; ein maſſiver Menſch, moňas, klacek, ſſpalek, chlap, kladiwo.

Strany zdroje: II/38

Meerſchaum, m. pěna mořſká. Meerſchaumen, adj. z mořſké pěny.

Strany zdroje: II/38

Mehl, n. mauka, farina, dim. maučka; das weiße feinſte Mehl, běl. Mehl-, maučný , na mauku, z mauky, maučnj, farinaceus; der Mehlbeutel, maučný pytljk. 2) incerniculum; der Mehlſack, pytel na mauku. 3) die Mehlſpeiſe, gjdlo z mauky; der Mehlkloß, knedljk z mauky. 4) farinarius; das Mehlſieb, maučnj řjčice.

Strany zdroje: II/38

Mehlbrey, n. kaſſe z mauky. sl. pjpka, pamula.

Strany zdroje: I/50

Antrieb, m. 1) ſ. Antreiben, n. 2) puzenj, wnukánj, wnuknutj, impulſus; aus eigenem Antriebe, ſamochtě, z wlaſtnjho wnuknutj, ſponte mea.

Strany zdroje: II/39

Mehlkleiſter, m. kley z mauky, maučný.

Strany zdroje: II/39

Mein, meine, mein, pron. poss. můg, má, mé; meus, mea, meum; mein Sohn! ſynu můg! meiner ſeits, z mé ſtrany; meines Theil, co ſe mne týče. 2) ſwůg, ſwá, ſwé, wenn die erſte Perſon das Subject im Satze iſt ; ich kaufe es für mein Geld, kaupil ſem to za ſwé penjze. 3) meiner, genit. oder 1. pers. mne , ſebe; errinnert euch meiner, zpomeňte na mne; ich war meiner nicht mächtig, nebyl ſem ſebe mocen.

Strany zdroje: II/40

Meiſtens, Meiſtentheils, adv. z neywětſſj čáſtky, neywětſſjm djlem.

Strany zdroje: II/40

Melden, v. a. et rec. ozýwati ſe, ozwati ſe, respondere, sonum edere; der Hirſch meldet ſich, gelen ſe ozýwá. 2) ohláſyti, hláſyti, opowědjti, opowjdati; ſich melden laſſen, dáti ſe opowědjti. 3) oznámiti, nuntiare. 4) zmjniti ſe, připomenauti; Hagek meldet, Hágek vwodj, připomjná. 5) Ohne Ruhm zu melden, nechlubě ſe; mit Ehren zu melden, z dowolenj, krom dobrých lidj; die oben gemeldete Sache, wěc ſwrchu zmjněná, dotčena dotčená . Das Melden, ozwánj, opowěděnj, oznámenj.

Strany zdroje: II/43

Milch-, mljčný, lacteus; die Milchader, mljčná žjla; Milchfarben, mljčné barwy. 2) z mljka; der Milchbrey, kaſſe z mljka; die Milchſuppe, poljwka z mljka. 3) na mljko; die Milchkanne, konwice na mljko; der Milchtopf, hrnec na mljko 4) s mljkem; der Milchkaffee, kafé s mljkem 5) za mljko; das Milchgeld, penjze za mljko. 6) Milchweiß, bjlý gako mléko.

Strany zdroje: II/47

Mitte, f. proſtředek, medium; etwas in der Mitte entzwey ſchneiden, něco w půli přeřezati; in die Mitte des Weges treten, do proſtřed ceſty wkročiti; etwas in der Mitte vermachen, něco přepažiti, přetyniti, přehraditi; fig. einer aus unſerer Mitte, geden z nás, z proſtřed nás.

Strany zdroje: II/49

Möhren-, mrkwowý; das Möhrenkraut, mrkwowá nať; 2) z mrkwe; der Möhrenkoch, kaſſe z mrkwe.

Strany zdroje: II/50, II/51

Morgen, m. gitro, ráno, gitřnj, rannj čas, mane; es wird Morgen, der Morgen bricht an, dnj ſe, ſwitá, rozednjwá ſe; ich habe ihn dieſen Morgen geſprochen, 51 dnes ráno ſem s njm mluwil; es war ein ſchöner Morgen, bylo kráſné gitro; gegen Morgen fing es an zu Donnern, k ránu začalo hřjmati; guten Morgen! dobrýtro! Jemanden einen guten Morgen ſagen, dobrýtro dáti; bis an den hellen Morgen ſchlafen, až do bjlého dne ſpáti; drey Morgen hinter einander, po tři rána; alle Morgen, každé ráno; des Morgens, ráno, z rána, z gitra; von früh Morgen an arbeiten, od rána, gak den naſtane, pracowati. 2) fig. wzchod (wýchod), oriens. 3) gitro, jugerum.

Strany zdroje: I/52

Apfelbrey, m. Apfelmuß, n. kaſſe z gablek, sl. gablčnjk; z planých gablek, kyſelice.

Strany zdroje: II/63

Nahe, adj. bljzký, propinquus; comp. näher, bližſſj, superl. nächſte, neybližſſj; adv. nahe, bljzko; ſehr nahe, blizaučký; nahe ſeyn, bljzko, na bljzku býti; von nahen, z bljzka; nächſter Tage, co neydřjwe; nächſtkünftigen Sontag Sonntag , přjſſtj neděli, nächſt künftige Woche, ſneděle; nächſt vergangener Nacht, wčeregſſj, minulau noc; dem Tode nahe ſeyn, bljzek ſmrti býti; nahe an vierzig Jahren, bljzko k čtyřičeti čtyřiceti letům; das geht mir nahe, to mne rmautj, hněte; nahe legen, na ſrdce kláſti. 2) der nächſte Preis, poſlednj cena; näher geben, ſlewiti, ſlewowati. 3) Eines Ehre zu nahe treten, něčj čeſt lehčiti. 4) Beynahe, málem, ſkoro.

Strany zdroje: II/63, II/64

Nähe, f. bljzko; in der Nähe, na bljzku; 64 von der Nähe, z bljzka; die Nähe der Stadt, bljzkoſt měſta.

Strany zdroje: II/64

Nahrungsſteuer, f. berně, plat ze žiwnoſti.

Strany zdroje: II/65

Närriſch, adj. bláznowſký, blázniwý; ein närriſcher Menſch, ſſaſſek; werden, zblázniti ſe, z fanfrněti ſe zfanfrněti ſe ; ſich närriſch lachen, ſmjchy puknauti; — machen, zblázniti, rozblázniti.

Strany zdroje: II/65

Naß, adj. mokrý, madidus; — werden, moknauti, zmoknauti; durch und durch, promoknauti weſkrz; — machen, mokřiti, močiti; mit Speichel, ſliniti, oſliniti; naſſes Wetter, mokro; fig; fig. ein naſſer Bruder, bratr z mokré čtwrti. 2) ſyrowý; naſſes Holz, ſyrowé dřjwj. adv. mokře.

Strany zdroje: II/66

Natürlich, adj. přirozený, naturalis; adv. —ně. 2) Ein natürlicher Sohn ſeyn, z lewého boku, přirozený. 3) wlaſtnj; natürliches Haar, wlaſtnj wlaſy.

Strany zdroje: II/67

Neige, f. nákloněk, počepj; der Wein geht auf die Neige, wjno geſt na mále, na počepj; von die Neige trinken, zmála pjti; die Neige austrinken, do kapky wypiti; es geht mit ihm die Neige, giž geſt na nákloňku, na počepj, na kahancý na kahancy , dokramařuge, z poſlednjho mlátj, oſtrauhá brzy kolečka.

Strany zdroje: II/68

Neſttaube, f. holub z hnjzda.

Strany zdroje: II/68

Neun, num. dewět, novem; es gehet auf neun, na dewátau; einer aus neunen, geden z dewjti.

Strany zdroje: II/69

Nichts, adv. nic, gen. ničeho, nihil; aus nichts wird nichts, z ničeho nenj nic; er glaubt nichts, ničemu newěřj; ich weiß von nichts, o ničem newjm; zu nichts werden, w niweč ſe obrátiti; mit nichts, s ničjm; nichts deſtoweniger, nicméně; es iſt nichts nütze, nenj na nic, nenj nic , k ničemu; er taugt nichts, neſtogj za nic, ani za balatku; er hat gar nichts, nemá, coby do oka padlo, ani ſtebla, ani práſſku, ani chlaupka, ani s auſta chleba; gar nichts, nic nicaucý.

Strany zdroje: II/73

Noth, f. těžko, těžkoſt, neſnáz, tjže; das macht mir Noth, to mi půſobj těžkoſt, neſnáz; mit genauer Noth, ſotwa, ſotwičko, s welikau těžj. 2) potřeba; ich brauche es zur höchſten Noth, na neyweyš toho potřebugi; über Noth trinken, eſſen, přes potřebu pjti, gjſti; eine Tugend aus Noth, ctnoſt z potřeby; die Noth erfordert es, potřeba to káže; es thäte Noth, ich ginge ſelbſt hin, byloby potřebj, bych tam ſſel ſám; zur Noth, z potřeby. 3) nauze; Jammer und Noth, ſwjzel, ſtraſt, lopota; in Noth gerathen, do nauze přigjti, znuzeti; Noth leiden, nauzy třjti; nuzowati ſe; mit dem hat es keine Noth, o to nenj nauze. Die Noth zwingt mich dazu, nauze mne k tomu dohánj. 4) auzkoſt; das war eine Noth! to byla auzkoſt! er hat Noth, wo ſoll er was zum Eſſen hernehmen, má auzkoſt, kde co gjſti wzýti. 5) Die Kindesnoth, porod; die ſchwere Noth, paducý nemoc.

Strany zdroje: II/73

Noth-, w nauzy, z nauze; die Nothlüge, lež z nauze. 2) w potřebě, z potřeby; der Nothdienſt, ſlužba w potřebě.

Strany zdroje: II/73

Nothdringen, v. irr. a. z nauze přinntiti přinutiti; nothgedrungen, nauzý přinucen, dohnán.

Strany zdroje: II/73

Nothhülfe, f. pomoc w nauzy, z nauze, .

Strany zdroje: II/73

Nothknecht, m. pacholek, pomocnjk z nauze.

Strany zdroje: II/73

Nothtaufe, f. křeſt z potřeby.

Strany zdroje: II/73

Nothwehr, f. obrana z potřeby, z nauze.

Strany zdroje: II/74

Nüchtern, adj. lačný, čtitrobný, jejunus; nüchtern trinken, eſſen, na čtitrobu pjti, gjſti; ein nüchterner Speichel, ſlina z čtitroby; auf nüchternen Magen, na lačný žaludek. 2) ſtřjzwý, ſtřjzliwý, crapula solutus; wieder nücht. werden, wyſřjzwěti, wyſtřjzliwěti; nüchtern leben, ſtřjzliwě, ſtřjdmě žiwu býti. adv. —ně; —wě.

Strany zdroje: II/74

Nudelſuppe, f. poljwka z nudlj.

Strany zdroje: II/77

Obwalten, v. n. nacházeti ſe, nalézati ſe, přitomnu býti; týkati ſe; aus obwaltenden Urſachen, ze zwniklých wzniklých , wzeſſlých, naſtalých, panugjcých přjčin.

Strany zdroje: II/78

Ofenruß, m. ſaze z pecy, z kamen.

Strany zdroje: II/85

Pappendeckel, m. lepenka, dcka z lepenky.

Strany zdroje: II/86

Paß, m. der Pferde, klas, mimochod; einen Paß gehen, klaſem gjti. 2) aužina, klauza; der Paß aus Frankreich nach Italien, aužina z Francauz do Wlach. 3) fig. průchod, pas, průchodnj liſt; freyen Paß haben, wolný průchod mjti. 4) S. Freybrief, weyhoſtnj liſt.

Strany zdroje: II/91

Pfeifen, v. irr. a) pfiff, gepfiffen, fičeti; der Wind pfeift, (hell) wjtr fičj (gröber) fučj. 2) Wie kleine Vögel, piptěti, piſſtěti, pjſkati, pipire; einmal, pjſknauti. 3) mit dem Munde, hwjzdati, sibilare; einmal, hwjzdnauti. 4) Auf einer Pfeife, zawjzdnatui; einem Blatte @ pjſkati tibia canere; auf dem letzten Loche pfeifen, z poslednjho mlátiti. 2. v. a. pjſkati, hwjzdati.

Strany zdroje: II/91

Pfeifen-, z fayfky, k fayfce; der Pfeifendeckel, wjčko z fayfky; das Pfeifenrohr, trubka od fagfky.

Strany zdroje: I/57

Auf, Partic. 1. Adv. von Jugend auf, z mládi, hned od mladoſti; von unten auf rädern, zeſpod nahoru, zdola kolem lámati; Berg auf gehen, nahoru, do wrchu, ( sl. hore wrchem,) gjti; auf und nieder, wzhůru, dolu, ( sl. hore dolu) ſurſum deorſum. 2. Conj. auf daß, aby, vt; auf daß nicht, aby ne, ne. 3. Interj. auf! auf! wzhůru! wzhůru! nu! nuže! Glück auf! dey Buh ſſtěſtj! mnoho ſſtěſtj! zdař Pán Buh! 4. Præp. cum Dat. na, po, w; auf dem Thurme, na wěži; auf der Erde, na zemi; auf dem Dache, auf der Gaſſe herum gehen, po ſtřeſſe, po vlicy choditi; auf dem Schloſſe, auf dem Dorfe wohnen, w zámku, we wſy bydleti; b) cum Accuſ. do, k, na; ku př. auf das Dorf, do wſy, auf den Berg, auf den Baum, na wrch, na ſtrom; auf die Stadt zu gehen, k měſtu gjti, reite auf das Dorf zu, geď ku wſy; auf einmal, pogednau, sl. naráz, zaráz. Někdy ſe to auf w naſſem gazyku nepřekládá; auf lateiniſch, griechiſch, latinſky, řecky, t. g. po latinſku, po řecku; auf den Hieb, Stich, ſečmo, bodmo, cæſim, punctim; auf das ſchönſte, beſte, co neykráſněgi, neylépe, auf das eheſte, co neydřjwe, čjm neyſpiſſe, auf der Stelle, y ned, hnedky. 2) cum verbis do, na, o, od, po, pro, roz, s, ſe, v, wy, z: Aufackern, doorati, naorati, poorati, rozorati, wyorati, zorati. Aufarbeiten, dodělati, dopracowati, oddělati, prodělati, rozdělati. Aufbacken, ſpécy, wypécy. Aufbahren, na máry položiti. Aufbauen, poſtawěti, vſtawěti, wyſtawěti.

Strany zdroje: II/95

Pfundſohle, f. podſſew z podſſwowice.

Strany zdroje: II/95

Pfützenwaſſer, n. woda z lauže, lužowina.

Strany zdroje: I/58

Aufbürden, v. a. obtjžiti, břemenem ſtjžiti, břemeno na někoho vwaliti, wzkládati, imponere onus. 2) obwiniti, obwinowati někoho z něčeho, ſwáděti něco na někoho, wytýkati něco někomu.

Strany zdroje: I/59

Auferſtehen, v. n. powſtati, wſtáti, wzhuru wſtáti, ſ. Aufſtehen. 2) z mrtwých wſtati, reſurgere. Auferſtehung, f. wzkřjſſenj, z mrtwých wſtánj.

Strany zdroje: I/59

Auffahren, 1. v. n. wſtaupiti, wſtupowatě wſtupowati , wyſtaupiti; wzhuru geti, wygeti; 2) im Schlafe, ze ſna ſe probrati, protrhnauti, wyrazyti; ze ſna wyſkočiti; 3) im Zorne, popuditi ſe, rozhněwati ſe, rozzlobiti ſe; auffahrend, hněwiwý, popuďliwý. 4) es iſt mir eine Blatter im Geſichte aufgefahren, neſſtowice ſe mi na twáři wyhodila, wyſkočila. 5) mit dem Schiffe, na něco wgeti. 2. Act. nawozyti, progezditi, vgezditi, vwozyti.

Strany zdroje: II/105

Quer, adj. přjčnj; einer queren Hand breit, ſſiroký z přjčj ruky. 2) adv. na přjč, přjmo, přes; quer über den Fluß, přes řeku; quer Feld einkommen, na přjč přes pole gjti.

Strany zdroje: II/106

Rache, f. mſta, pomſta, vindicta; vor Rache glühen, mſtau hořeti; Rache nehmen, mſtjti ſe; aus Rache, ze mſty.

Strany zdroje: II/109

Raſen-, drnowý, z drnu; die Raſenbank, drnowé ſedadlo.

Strany zdroje: II/110, II/111

Rauben, v. a. dráti; der Fuchs raubt, liſſka dere. 2) fig. odnjti, odnjmati; einem das Herz rauben, něčj ſrdce odnjti, opa 111 nowati, vchwatiti; die Ruhe rauben, pokog, odpočinutj odnjti; Jemanden ſeine Ehre, někoho ze cti zlaupiti. 3) laupiti, laupežiti, objrati, ol. pleniti; Menſchen, Vieh rauben, lidi, dobytek kráſti; auf den Landſtraßen rauben, po ſylnicech laupiti, laupežiti; eine Jungfrau, vneſti, vchwatiti pannu.

Strany zdroje: II/111

Rauchen, v. n. kauřiti ſe; der Kopf raucht ihm. a) hlawa ſe mu kauřj. b) kauřj ſe mu z huby, mentitur; es raucht in der Stube, w ſwětnicy ſe kauřj. 2) v. a. kauřiti, fumigare; Tobak rauchen, tabák kauřiti.

Strany zdroje: II/112

Raufen, v. n. rwáti; Haare aus dem Kopfe raufen, wlaſy z hlawy rwáti; Jemanden bey den Haaren raufen, někoho za pačeſy wzýti, popadnauti, rwáti; ſich die Haare aus dem Kopfe raufen, oberwati ſe. 2) ſſklubati, ſſkubati; eine Gans raufen (rupfen), ſſklabati ſſklubati huſu. 3) wytrhnauti; der Gans eine Feder ausraufen, huſe brk wytrhnauti; Gras, Flachs raufen, trhati tráwu, len. 4) fig. rwáti ſe; ſie raufen ſich, rwau ſe.

Strany zdroje: II/112

Raufhandel, m. pře poſſlá z rwanice.

Strany zdroje: II/112

Räumen, v. a. kliditi, zkliditi; aus dem Wege, z ceſty zkliditi; ein Zimmer, vkljzeti. 2) odkliditi, připrawiti; ein Haus für Jemanden räumen, dům pro někoho připrawiti. 3) cýditi; einen Brunen, ſtudni. 4) die Welt räumen, z ſwěta vgjti, ſwět opuſtiti. 5) Ein Zimmer, ſwětnicy; ein Land, ze země prchnauti, wyſtěhowati ſe. 6) Ein Feld im Kriege räumen, pole we wogně opuſtiti, zanechati.

Strany zdroje: II/113

Rauſch, m. pl. Räuſche, im erſten Rauſche, podnapiloſt, opice, mach, rauš; ſich einen Rauſch trinken, podnapiti ſe, popiti ſe, podrauſſiti ſe, ochmeliti ſe; ein Jeſuiter-Rauſch, opička; den Rauſch ausſchlafen, wyſtřjzliwěti, wyſpati ſe z rauſſe; Jemanden einen Rauſch zutrinken, podnapiti, ochmeliti, podrauſſiti někoho.

Strany zdroje: II/113

Rauſchgrün, n. zelená barwa ze ſſťáwy ptačjho zobu.

Strany zdroje: II/116

Reden, v. a. et n. mluwiti, rozpráwěti, fari; das Kind lernt reden, djtě ſe včj mluwiti; laut reden, na hlas mluwiti, howořiti; leiſe, ſſeptati, potichmo mluwiti; durch die Naſe, huhňati, ňuhňati; Rede mir nicht darein, newſkakug mi do řeči: ; böhmiſch reden, čeſky mluwiti; im Schlafe reden, ze ſpanj mluwiti; ehe ich als Vater rede, dřjwe nežli gako otec promluwjm; etwas aus dem Sinne reden, něco wymluwiti; vor dem Volke reden, řečňowati, perorare; ein redendes Bild, obraz k mluwenj; ein redender Blick, wzezřenj, oko k mluwenj; weitſchweifig reden, omlauwati; der viel redet, mnohomluwný; der nicht gut reden kann, mňukawý.

Strany zdroje: II/116

Regen, m. déſſť, prſſka, pluvia; dim. deſſtjk, deſſtjček; ein ſchwacher Regen, wrhulka mrhulka ; wir werden Regen bekommen, bude prſſeti; es regnet, prſſj; es kommt ein Regen, mračj ſe, bude prſſeti; es läßt sich zum Regen an, má ſe k deſſti; ein ſtarker Regen, prſſenice, pljſkanice; aus dem Regen in die Traufe kommen, z bláta přigjti do lauže.

Strany zdroje: II/119

Reiher-, wolawčj; der Reiherbuſch, z wolawčjho peřj kytka.

Strany zdroje: I/6

Abhäuten, v. a. z kůže ſwlécy, odřjti. 2) v. n. laupati ſe, ſwlécy ſe z kůže.

Strany zdroje: II/120

Reiß-, reyžowý , z reyže; der Reißbrey, kaſſe reyžowá, z reyže; 2) reyſowacý; das Reißbley, reyſowacý olůwko.

Strany zdroje: II/120, II/121

Reißen, v. irr. du reißeſt, ich riß, geriſſen, reiß; I. v. n. trhati ſe, rumpi; přetrhnauti ſe, wytrhnauti ſe; ein Faden, ein Band, ein Strick reißen, nit, tkanice, prowazy ſe trhagj, ſe přetrhnau. 2) pukati ſe; der Erdboden reißt vor Hitze, země ſe horkem puká; das Eis reißt, led ſe puká, láme, tře; die Tenne iſt geriſſen, mlat ſe rozpukal. 3) Ein reißender Strom, prudký praud; die Waare gehet reißend ab, zbožj gde gako na dračku. 4) Der Wind reißt, wjtr bauřj. 5) fig. das Reißen in den Gliedern, lámánj w audech; im Leibe, žřenj, vgjmánj, trhánj; die reißende Gicht, lámawá dna. II. v. a. trhati, přetrhnauti, roztrhnauti; einen Faden, nit přetrhnauti; in Stücke reißen, na kuſy roztrhati; ſich an einen Nagel reißen, o hře 121 bjk ſe vſſkrábnauti; Federn reißen, peřj dráti; geriſſene Federn, drané peřj. 2) Holz reißen, dřjwj trhati; geriſſene Latten, trhané lati, trhanice. 3) Einen Ochſen, einen Hengſten, beyka, hřebce kleſtiti, řezati; Karpfen, kapra trhati. 4) reyſowati; Reißen lernen, včiti ſe reyſowati. 5) Etwas aus der Hand, das Kind aus den Armen, něco z ruky, djtě z rukau wydřjti; den Hut vom Kopfe, den Rock vom Leibe, klobauk s hlawy, kabát s těla ſtrhnauti; ich möchte mir die Haare aus dem Kopfe reißen, oberwal bych ſe; der Wind reißt die Ziegel von den Dächern, wjtr trhá cyhly ſe ſtřech; Jemanden niederreißen, někoho porazyti; reißende Thiere, drawá zwjřata; um etwas ſich reißen, o něco ſe dráti; etwas an ſich reißen, něco chwatiti; ſeine Leidenſchaft reißt ihn dahin, geho náružiwoſt ho k tomu neſe, pudj. 6) Poſſen reißen, kudrlinky, fraſſky, ſſaſſky prowozowati, ſſibřinkowati, laſſkowati, ſſaſſkowati; Zoten, oplzle mluwiti.

Strany zdroje: II/121

Reißſuppe, f. poljwka z reyže.

Strany zdroje: II/122

Religions-Haß, m. nenáwiſt z náboženſtwj.

Strany zdroje: II/123

Retten, v. a. wyſwoboditi, vhágiti, vchrániti; Jemanden retten, někoho wyſwoboditi; das Dorf brannte ab, und man konnte nichts retten, wes wyhořela a nic ſe nemohlo vchrániti, odkliditi; ſein Leben retten, žiwota vchrániti, vhágiti, von Fremden, od nepřátel wyſwoboditi; aus dem Waſſer, z wody wytáhnauti; aus der Gefahr, nebezpečenſtwj ſproſtiti; ſich wohin, někam vtecy, autočiſſtě wzýti, ſe ſchowati.

Strany zdroje: II/125

Riechen, v. irr. du riechſt, Imperf. roch, gerochen, rieche du. I. v. n. woněti, olere; wohl, pěkně, libě woněti; durch Riechen abnützen, owoněti; es riecht nach Roſen, růžemi wonj; ſtark riechen, čpjti; Riechend, woňowý; čpawý. 2) ſmrděti; es riecht nach Zwiebeln, nach der Erde, nach den Pferden, Ochſen, Mäuſen @@, ſmrdj cybulj, zeminau, koninau, wolinau, myſſinau @. 3) páchnauti, zapáchnauti mor. razyti; es riecht ihm aus dem Munde, páchne mu z vſt, z baſſty házý; der Todte riecht ſchon mrtwj mrtwý giž páchne, ſmrdj; das riecht nach Gelehrſamkeit, to zapáchá včenoſtj; das Fleiſch fängt an zu riechen, maſo zapáchá; riechendes Fleiſch, zaſmradlé, chycené maſo. II. v. a. čjti, cýtiti, čenichati; ich rieche nichts, nic nečigi, necýtjm; etwas zu riechen geben, něco dáti k přičichnutj, k přiwoněnj; er riecht den Braten, den Lunten, on to čige, koſa čige kámen; er kann kein Pulver riechen, geſt baba, ſtrašpytel; an etwas riechen, k něčemu woněti, přiwoněti; den Geruch unterſuchen, čmuchati, čuchati, čenichati.

Strany zdroje: II/125

Riemen, m. řemen, lorum. coll. řemenj. dim. řemýnek; aus anderer Leute Haut iſt gut Riemen ſchneiden, z cyzýho krew neteče.

Strany zdroje: II/126, II/127

Ringen, v. irr. du ringeſt, ich rang, gerungen, du ringe. I. v. n. Mit jemanden ringen, někoho wzýti do křjžku, weypolky, zápaſyti s někým; beym Halſe erwiſchen, halten, hrdlowati ſe; zapáſyti, luctari; mit dem Tode ringen, s ſmrtj zapáſyti. 2) porážeti ſe, zápoliti, taužiti; nach Ehre ringen, taužiti, dychtiti, vſylowati po cti. II. v. a. ždjmati; die Wäſche, prádlo. 2) krautiti; ſich wie der Wurm, krautiti ſe gako čerw. 3) die Hände, rukama lomiti. 4) Seine Hände losrin 127 gen, wymnauti ſwé ruce. 5) Etwas aus der Hand, něco z ruky wykrautiti.

Strany zdroje: II/127

Rinnen, v. n. irr. du rinnſt, ich rann, bin geronnen, rinne, técy, manare; das Blut rinnet aus der Wunde, krew teče z rány; ſtark, chrčj; die Thränen rannen ihm aus den Augen, von den Wangen, ſlzy mu z očj, po ljcých tekly, padaly. 2) ſrazyti ſe, ſtydnauti, ſaditi ſe; die Milch iſt geronnen, mljko ſe ſrazylo, sſedlo; geronnenes Blut, sſedlá krew; das Fett rinnet, tuk ſe sſedá. 3) habe geronnen, técy; das Gefäß rinnet, nádoba teče; ſtark, crčj; das Licht rinnt, ſwjce ſe plawj; die Augen rinnen, z očj teče.

Strany zdroje: II/129

Rohrflöte, f. pjſſťalka z rákoſý.

Strany zdroje: I/6

Abhobeln, ohoblowati, zhoblowati. 2) někoho wycepowati, wyopálati, t. g. z nemrawného včiniti mrawného.

Strany zdroje: II/132, II/133

Rücken, I. v. n. a) poſtupowati; der Zei 133 ger an der Uhr rückt immer weiter, vkazadlo na hodinách poſtupuge. b) pomknauti; mit dem Stuhle näher, pomknauti ſtolicý; rücke hinauf, pomkni, poſedni wýſſe; zuſammenrücken, shluknauti ſe. d) c) fig. Mit dem Gelde heraus rücken müſſen, s penězy muſeli wen wygjti. e) d) die Sonne rückt immer höher, ſlunce ſtále poſtupuge wyſſe wýſſe ; die Zeit rückt heran, čas ſe přibližuge; die Bäume rücken, ſtromy raſſj, pučj; in ein Land, ins Feld, do země, do pole wtrhnauti; aus dem Lager, wytrhnauti z leženj; höher, poſtaupiti wýſſe. II. v. a. poſtrčiti, pomknauti; den Tiſch an die Wand, ſtůl ke zdi pomknauti, přiſtrčiti; 2) přitlačiti; den Hut in die Augen, klobauk na oči přitlačiti. 3) Die Garne auf dem Vogelherde, zatrhnauti ſýť. 4) Vom Sattel, ze ſedla wyhoditi.

Strany zdroje: II/133

Rückſicht, f. ohled, wzhled, zřenj, zřetel, respectus; Rückſicht auf etwas nehmen, ohled na něco wzýti, bráti; in Rückſicht deſſen, wzhledem, z ohledu, ſtrany toho.

Strany zdroje: II/136

Rumpfleder, n. oſtarek, kůže z oſtarka.

Strany zdroje: II/136

Rupfen, v. a. rwáti, ſich die Haare ausrupfen, oberwati se, wlaſy ſy z hlawy rwáti, trhati. 2) ſſklubati, ſſkubati; die Federn, peřj wyſſkubati; einen Vogel, ptáka oſſkubati.

Strany zdroje: I/63

Aufmuntern, v. a. obuditi, probuditi, zbu iti, ze ſpanj wyrazyti, expergefacere. 2) ponaukati, powzbuzowati, wzbuzowati, excitare; popauzeti, popuzowati, incitare. 3) obweſeliti, obweſelowati.

Strany zdroje: II/139

Sagen, v. a. prawiti, řjkati, řjcy, dicere; laſſe dir ſagen, dey ſy řjcy; man ſaget, powjdá ſe, prawj ſe, řečj ſe; Herr Vetter, ſage ich, gá řku, pane ſtreyče; zu allem Ja ſagen, ke wſſemu přiwoliti, ſnáſſeti ſe, takpánem býti; wie geſagt, gak ſem řekl; für gewiß ſagen, za giſto powjdati; er pflegt zu ſagen, řjkáwá; ſie iſt, ſaget man, ſchwanger, geſt, prý (prey), ſamodruhá; ſage mir nur, wie —, gen mi powěz, kterak —; b) gute Nacht ſagen, dobrau noc dáti; c) Dank ſagen, djky wzdáti; d) für Jemanden gut ſagen, za někoho ſtáti; e) Das will ſo viel ſagen, to znamená tolik; f) Jemanden Todt ſagen, za mrtwého wyhláſyti; Todt ſagen, někoho za mrtwého wyhláſyti; g) du haſt von Glück zu ſagen, ty ſe můžeš za ſſťaſtného pokládati; h) das will nichts ſagen, to nenj nic; es hat nichts zu ſagen; na tom nic neſegde; i) Sagen laſſen, wzkázati; oft ſagen laſſen, nawzkazowati ſe; viel ſagen laſſen, nawzkazowati; entgegen ſagen laſſen, odewzkázati; k) Mit Reſpect zu ſagen, bez poroka; krom dobrých lidj, z odpuſſtěnj, z dowolenj, salva venia.

Strany zdroje: II/140

Salve, f. ſalwe; drey Salven geben, ku poctiwoſti třikrát z kuſu wyſtřeliti.

Strany zdroje: II/143

Sattel, m. pl. Sättel, ſedlo, ol. ožidlj, ephippium; fig. aus dem Sattel heben, z ſedla wyhoditi; in alle Sättel gerecht ſeyn, ke wſſemu ſe hoditi.

Strany zdroje: II/143

Sättigen, v. a. ſytiti, satiare; Mehlſpeiſen ſättigen, gjdla z mauky ſytj 2) naſytiti, nakrmiti, saturare. 3) fig. ſich an etwas, žičiti ſe něčjm; er iſt nicht zu ſättigen, nenj k naſycenj.

Strany zdroje: II/145

Saufaus, m. chlaſtoň, močhuba, ochlaſta, pigák, pigán, bratr z mokré čtwrti, ſliwoň, potator.

Strany zdroje: II/145

Saufer, m. ožralec, pigák, piták, ochlaſta, bratr z mokré čtwrti, potator; Bierſäufer, duspiwo, piwák; Weinſäufer, winný molek, winák; Waſſerſäufer, wodička, wodák; die —inn, ožralkyně, ochlaſtkyně, pigačka, potatrix.

Strany zdroje: II/148

Schadenfroh, adj. kazyſwět, radugjcý ſe z cyzý ſſkody.

Strany zdroje: II/149

Schaffen, v. n. reg. a) ich ſchaffte, poraučeti, weleti; was ſchaffen ſie? co poraučjte? b) ſprawowati; den ganzen Tag zu ſchaffen haben, celý den mjti co k ſprawowánj; c) Geld ſchaffen, penjze zgednati, zaopatřiti; d) dáti; Ihm Rath ſchaffen, radu dáti; ſchaffe uns Brod, dey nám chleba; ſchaffe mir Kinder, dey mi děti; e) Jemanden aus dem Hauſe ſchaffen, někoho z domu wypowědjti; f) kaupiti; ſich viele Bücher ſchaffen, mnoho knih ſobě nakaupiti, nagednati; ſich ein Haus ſchaffen, dům ſobě kaupiti. g) pohledáwati; was haſt du hier zu ſchaffen čeho máš zde k pohledáwánj? h) Ich kann mit ihm nichts ſchaffen, nic nemohu s njm ſwéſti, pořjditi; das wird mir viel zu ſchaffen machen, to mi mnoho práce nadělá; weg ſchaffen zu Fuße, odwéſti; i) zu Wagen, odwezti.

Strany zdroje: II/149

Schaffen, I. v. a. reg. zgednati, zaopatřiti, comparare; 2) způſobiti; Ruhe ſchaffen, pokog způſobiti. 3) doſtawiti; einen Menſchen herzuſchaffen, doſtawiti člowěka. 4) wypowědjti; aus dem Hauſe ſchaffen, wypowědjti z domu. 5) pohledáwati; was haſt du hier zu ſchaffen? co zde máš k pohledáwánj? co pohledáwati. 6) pořjditi; nichts ſchaffen können, nic nemocy ſwéſti, pořjditi 7) odweſti, odwezti; zu Fußewegſchaffen, zu Fuße wegſchaffen, odweſti; zu Wagen, odwezti. 8) nadělati; viel zu ſchaffen machen, mnoho nadělati brykulj, doſti hry dáti. 9) poraučeti; was ſchaffen ſie? co poraučjte? 10) Rath ſchaf en, radu dáti. 11) Aus dem Wege ſchaffen, odkliditi. II. v. a. irr. ich ſchuf, geſchaffen, twořiti, ſtwořiti, creare.

Strany zdroje: I/7

Abhufen, v. a. koně odkowati. 2) kopyta ſrážeti, roh z kopyt wyřezáwati.

Strany zdroje: II/153

Schau, f. odiw, odiwa, diwadlo, spectaculum; zur Schau, na odiwu; zur Schau ausgeſtellt ſeyn, ſtáti na leſſenj, na odiwu; ſich zur Schau ausſtellen, dělati ze ſebe zrcadla, diwáky, diwadlo.

Strany zdroje: II/155

Scheide, f. ſum, silurus Lin. 2) Eines Degens, poſſwa, vagina; eines Meſſers, nožnice; den Degen aus der Scheide ziehen, meč z poſſwy wytaſyti, dobyti, wytáhnauti, wytrhnauti.

Strany zdroje: II/159

Scherz, m. žert, ſſprým, jocus; dim. Scherzchen, n. žertjk, žertjček, ſſprýmek; ohne Scherz, obežert, bez žertu; aus Scherz, z žertu, im Scherz, pod žertem.

Strany zdroje: II/160

Schicken, I. v. rec. ſtrogiti ſe, ſchickt euch, vſtrogte ſe, hněte ſebau, poſpěſſte. II. v. a. poſlati, poſýlati ol. ſláti, mittere; nach der Stadt, do měſta. a) nach etwas, pro ( ol. po) nach Brod, Wein ſchicken, pro chléb, pro wjno poſlati; mit der Poſt, po poſſtě. b) Ins Elend, ze země wypowěditi wypowědjti . c) In die andere Welt, ſkliditi, zprowoditi ſe ſwěta, e medio tollere. d) Ein Buch in die Welt, knjhu wydati, edere librum. e) fig. vložiti, vkládati, destinare. f) ſtáti ſe, přihoditi, fieri; was ſeyn ſoll, ſchickt ſich gleich wohl, co ſe má oběſyti, nevtopj ſe. g) es mußte ſich ſchicken, muſylo ſe přihoditi, přitrefiti. 2) a) ſtrogiti, chyſtati ſe; parare se; ſich zur Arbeit, k prácy; es ſchickt ſich zum Regen, má ſe k deſſti b) hoditi ſe, ſluſſeti; dieſer Rock ſchickt ſich nicht zu der Weſte, kabát ten ſe neſluſſj k té weſtě; er ſchickt ſich nicht zu dem Amte, nehodj ſe k tomu auřadu; ſie ſchicken ſich zuſammen, hodj ſe k ſobě, er weiß ſich gut in die Sache zu ſchicken, dobře ſe k tomu hodj, té wěcy rozumj. c) propůgčowati ſe, ſich in die Zeit, propůgčowati ſe, howěti čaſu. d) ſluſſeti; das ſchickt ſich nicht für dich, neſluſſj to na tebe.

Strany zdroje: II/161, II/162

Schießen, v. irr. ich ſchoß, I. v. n. bin geſchoſſen a) letěti; der Bach, potok; vorbey ſchießen, mimo letěti; geſchoſſen kommen, přiletěti. b) padati, ſpadáwati; das Waſſer ſchießt auf die Räder, woda ſpadáwá, padá na kola. c) hrnauti ſe, ein Stein vom Berge, kámen s hory. d) chrčeti, ſtřjkati, emicare; Blut aus der Wunde, krew z rány. e) die Thränen ſchoſſen ihr in die Augen, ſlze gi polily, illachrymata est. f) ſeine Augen überall herumſchießen laſſen, očima ſtřjleti, házeti. g) das Blättchen ſchoß mir, čjpek mi ſpadl. h) Aus der Hand, wypadnauti, wym 162 knauti ſe, wyſmeknauti ſe z ruky. 2) fig. a) puſtiti, popuſtiti, remittere; ein Seil ſchießen laſſen, prowaz puſtiti, popuſtiti; die Zügel —, otěž. b) in die Höhe, wyrazyti, wymrſſtiti ſe do weyſſky; die Pflanze ſchießt in den Samen, bylina žene na ſemeno; der Wein ſchoß ihm in den Kopf, wjno ſe mu wrazylo do hlawy. II. v. a. habe geſchoſſen. a) práti; die Sonne, ſlunce. b) Einen zornigen Blick auf Jemanden, zamračiti, zaſſkarediti ſe na někoho. c) mrſſtiti, vdeřiti; Saul ſchoß nach dem David, Saul mrſſtil, vdeřil kopjm po Dawidowi; die ſchießende Falle, ſtřelka. 2) ſtřjleti, ſtřeliti, trajicere; mit Pfeilen, ſſjpy ſtřjleti, ſſipiti; mit einer Flinte, Piſtole, z ručnice, z piſtole, ſtřjleti; mit Kugeln nach der Scheibe, mit Schrot nach einem Vogel, kaulemi do terče, broky po ptácých; Jemanden —, někoho poſtřeliti; einen Hirſchen, Haſen, gelena, zagjce zaſtřeliti; ſcharf, kulkau, broky ſtřjleti, nabitau flintau ſtřeliti; blind, na prázdno ſtřeliti; über den Haufen, zaſtřeliti; fehl, chybiti ſe; ſchieße! ſpuſť! pal! fig. er iſt geſchoſſen, er hat einen Schuß, geſt do paty, do temena ſtřelený, geſt třeſſtidlo, třeſſtipidlo, fučjk. b) das Gewehr ſchießt gut, ručnice dobře ſtřjlj. c) Brod in den Ofen, chléb do pecy ſázeti. d) Geld zuſammen, penjze ſkládati, ſložiti; zu hundert Gulden, po ſtu zlatých. e) einen Bock, chybiti; im Singen, kozla odřjti. f) der Weber ſchießt, tkadlec tká, protkáwá.

Strany zdroje: II/164

Schindel-, ſſindelný, ſſindelowý; das Schindeldach, ſſindelná ſtřecha, z ſſindele. 2) na ſſindel; der Schindelſtamm, kmen na ſſindel.

Strany zdroje: II/165

Schlaf, m. pl. die Schläfe, ſpánek, židowiny, ſkráně tempus. 2) pl. caret. ſpanj, somnus; im Schlafe, weſpěčky, we ſpanj, im erſten Schlafe, w prwoſpj, w prwnjm vſnutj; in den Schlaf bringen, vſpati; ein Kind, vſpinkati, vhagati, sopire; aus dem Schl. wecken, probuditi ze ſpanj; vom Schl. erwachen, procýtnauti, probuditi ſe, probrati ſe ze ſpanj; der Schl. kommt ihm an, ſpanj ho napadá; nicht in den Schl. kommen können, nemocy vſnauti; recht in den Schlaf kommen, ro eſpati ſe; voll Schlafes, rozeſpálý, semisomnus. 3) Eines Gliedes, zdřewěněnj, ztrnutj, torpos torpor ; dim. das Schläfchen, ſpáneček. 4) ſpanjčko; ein Schläfchen machen, poſpati.

Strany zdroje: II/166, II/167

Schlagen, v. irr. du ſchlägſt, ich ſchlug, geſchlagen, ſchlage, I. v. n. A. bin geſchlagen, vdeřiti; hinſchlagen, meyknauti, mrſſtiti, praſſtiti ſebau. b) das Waſſer ſchlug ihm über den Kopf zuſammen, woda ſe nad njm zawřela; die Flamme ſchlägt in die Höhe, plamen wyrážj wzhůru, plápolá; der Wind ſchlägt in die Segel, wjtr ſe obrážj o plachty, pere do plachet. c) den ganzen geſchlagenen Tag, celý Božj den. d) die Dinte ſchlägt durch, papjr prorážj, proſkakuge. e) der Baum ſchlaget aus, ſtrom pučj, raſſj ſe. f) das Bier ſchlägt um, piwo ſe zwrhá; die Arzeney ſchlägt an, ljk proſpjwá, činj dobrý aučinek, ſwědčj. g) das Korn ſchlagt in die Höhe, žjtu přirážj, přiſkakuge; die Sache iſt fehl geſchlagen, chybilo, ſklaplo, zmehlo (mu); aus der Art ſchlagen, zwrcy ſe; dieß ſchlagt nicht in mein Fach, to mně nepřináležj; der Dampf iſt mir auf die Bruſt geſchlagen, pára mi padla na prſa; der Froſt ſchlägt in die Glie 167 der, zyma mne lauſſtj; es iſt ein Fieber dazu geſchlagen, přirazyla ſe k tomu nátcha. B. habe geſchlagen; a) der Donner ſchlägt in ein Haus, hrom bige do domu; mit den Händen herumſchlagen, rukama ſe oháněti; herumſchlagen wie in der Fallſucht, házeti ſebau, lomcowati ſebau. b) die Nachtigall, der Fink ſchlägt, ſlawjk, zeba (pěnkawa) tluče. c) die Hunde ſchlagen, pſy ſſtěkagj; die Wellen ſchlagen an das Schiff, wlny ſe obrážegj o lodj. d) fig. tlaucy, bjti; die Uhr ſchlägt, hodiny bigj; es hat ſechs geſchlagen, obilo ſſeſt; das Herz, der Puls ſchlägt, ſrdce, puls bige, tluče; Wurzeln, vgjti ſe, vgmauti ſe, wkořeniti ſe; das Gewiſſen ſchlägt ihm, ſwědomj ho hněte; in ſich ſchlagen, do ſebe gjti. II. v. a. tlaucy, bjti; an die Thür, na dwéře tlaucy, ſtark, třjſkati; die Hände über den Kopf zuſammen, rukama lomiti; die Hände in einander, ruce založiti; ſich in die Bruſt, w prſy ſe bjti; an die Glocke, vdeřiti na zwon; in Stücke, roztlaucy na kuſy; dünn, na tenko; klein, na drobno roztlaucy; etwas zu Boden, porazyti; o zem mrſſtiti; daß man das Bewuſtſeyn verliert, omráčiti; einen Schuh über den Leiſten, ſtřewjc na kopyto narazyti; einem etwas aus der Hand, někomu něco z ruky wyrazyti; den Tact, takt dáwati; die Uhr ſchlägt die Stunden, hodiny bigj hodiny; Holz, a) dřjwj porážeti; b) látra dělati; Feuer, křeſati, rozkřeſati; Geld, penjze bjti; Münze, mincy zarazyti, bjti; Gold, zlato rozkowati, ans Kreuz, na křjž přibiti; ein Pflaſter, dlažiti, dlážditi; eine Brücke, moſt vdělati, rozbiti; das Lager, leženj rozbiti, zarazyti; die Trommel, bubnowati; die Orgel, na warhany hráti; den Ball, na mjč hráti; Lärm, powyk, lermo dělati, vdělati; zum Ritter, na rytjřſtwj paſowati; Eyer (in die Suppe), wegce zatřepati, wrazyti; eine Ader, žilau puſtiti, pauſſtěti. b) Jemanden, někoho bjti; ins Geſicht, w ljce vdeřiti, třjſkati; fig. mit Blindheit, ſlepotau porazyti; braun und blau, ztřjſkati, zpráſkati na žmoch; krumm und lahm, zchromiti, zchraumati; ein geſchlagener Mann! vbohý, neſſťaſtný člowěk! ſich ſchlagen, bjti ſe, potýkati ſe; den Feind, porazyti nepřjtele; in die Flucht, na autěk přiweſti. c) das Pferd ſchlägt hinten aus, kůň kopá; mit den Flügeln, křjdly třepati, práti; in Feſſel, ſpautati, pauta dáti; fig. aus den Gedanken, wyrazyti z myſli; ſein Leben in die Schanze, žiwota ſe opowážiti, žiwot ſwůg naſaditi, w ſſanc dáti; etwas in den Wind, mimo ſebe pauſſtěti, za záda házeti; die Füße über einander, nohy křjžem dáti; den Arm um den Nacken, obegjti, obegmauti; den Mantel um das Geſicht, do pláſſtě ſe zachumeliti, zaobaliti; ein Blatt Papier um etwas, do papjru zaobaliti; ein Löwe mit ausgeſchlagener Zunge, lew s wyplazeným gazykem; durch ein Sieb, cediti, procediti něco; ein Rad, kotrmelce, kozelce metati; einen Knoten, kličku, vzel vdělati, na zádrhmo zawázati; ſich zuſammen, ſpiknauti ſe; die Augen zur Erde, oči ſklopiti; die Augen in die Höhe, oči pozdwjhnauti; ſich linker, rechter Hand, na lewo, na prawo ſe dáti; ſich zu dem Feinde, k nepřjteli ſe přirazyti; ſich ins Mittel, do něčeho ſe wložiti; Zoll auf etwas, clo vložiti; die Unkoſten auf etwas, autraty k něčemu přirazyti; auf das Rad, na kolo wpleſti; die Karte, karty wykládati; etwas zu Gelde, na penjze vweſti, ſpeněžiti něco; zu Tode, vbiti, vtřjſkati; wo ſchlägt dich das Donnerwetter herum? kde ſe peklugeš? kde tebau kozli melau?

Strany zdroje: II/169

Schläudern, I. v. n. kloktati. 2) fig. na poſpěch, na zdařboh, ledabylo dělati. 3) (rukama), nohama házeti, zmjtati, vulgo, zwoniti. II. v. a. z praku házeti, lučiti; Steine, kamenjm, mrſſtiti; einen hinſchläudern, někým meyknauti, mrſſtiti.

Strany zdroje: II/169

Schlecht, adj. ſproſtý, simplex; von ſchlechtem Herkommen, z chatrného ſproſtého rodu, plebejus. 2) ſſpatný, vilis , tenuis; ſchlechtes Brod, Bier, ſſpatný chléb, ſſpatné piwo. 3) ničemný, daremný, nequam; ein ſchlechter Kerl, dareba, ničemnjk, ſſpatný chlap, adv. zle, ſſpatně; es wird immer ſchlechter, pořád ge hůř a hůř; der Kranke wird ſchlechter, nemocný ſe horſſj.

Strany zdroje: I/7

Abjochen, v. a. gho ſnjti, z gha wypřáhnauti.

Strany zdroje: II/172

Schlinge, f. lapačka, ljčka, oko, pletka, oſydlo, ſklonka, laqueus, tendicula; an einer Schnur, klička, ſmyčka; fig. den Kopf aus der Schlinge ziehen, wywáznauti z konopj.

Strany zdroje: I/67

Aufſtehen, v. n. otewřjnu, býti otewřjnu býti , patere; die Thür hat lang aufgeſtanden, dwéře dlauho otewřjny byly. 2) na něčem ſtáti, wzhůru ſtáti. 3) powſtati, wſtáti, wywſtati, ſurgcre ſurgere , powſtati z nemocy, vzdrawiti ſe, convaleſcere; wider jemanden, proti někomu powſtati, pozdwjhnauti ſe.

Strany zdroje: II/180

Schneeball, m. poſſka, kaule ze ſněhu.

Strany zdroje: II/180

Schneiden, v. irr. ich ſchnitt, habe geſchnitten, ſchneide. I. v. n. řezati, secare; das Meſſer ſchneidet nicht, nůž neřeže; fig. ein ſchneidender Wind, oſtrý, řezawý wjtr; ſchneidende Kälte, pronikawá tuhá, krutá zyma, ſchneidende Worte, důtkliwá, dogjmawá, pronikawá ſlowa; es ſchneidet mir im Bauche, w břiſſe mne řeže, vgjmá; das ſchneidende Waſſer, řezawka, ſtrauhawka, stranguria; aufſchneiden, chlubiti ſe, chlumeckým prachem ſtřjleti, mezy holuby ſtřjleti, sl. chwaſtati. 2) das ſchneidet in den Beutel, to řeže do pytljku. II. v. a. a) řezati; Stroh, Bretter, ſlámu, prkna řezati; aus fremdem Leder iſt gut Riemen zu ſchneiden, z cyzýho krew neteče. b) krágeti; Brod, chléb. c) ſtřjhati, (mit der Scheere) das Papier, papjr. d) mit der Sichel, žjti; das Getreide, obilj; ſich mit dem Meſſer, pořezati ſe; — mit der Scheere, poſtřihati ſe, — mit der Sichel, požjti ſe. e) etwas klein, něco na drobno rozřezati; rozkrágeti; rozſtřihati; ein Stück Fleiſch ſchneiden, vřjznauti kus maſa; Brot —, vkrogiti kus chleba; Papier —, vſtřjhnauti kus papjru. f) Kraut, krauhati, kraužiti, ceytlowati zelj. g) den Stein, kámen wyřezati, wykřeſati. h) den Wein, kleſtiti, obřezáwati. i) ein Thier, kleſtiti, wykleſtiti, wyřezati; eine Sau, miſſkowati; ein Füllen, nunwiti, wynunwiti. k) die Bienen, přihljžeti wčelám, podřezáwati. l) in Holz, wyřezati na dřewě; in Stahl, in Stein, wyryti na oceli, na kameni. 2) fig. a) Geld, penjze řezati, peněz nařezati, natřjſkati. b) Geſichter, oſſkljbati ſe, nabjrati, mračiti ſe. c) Jemanden, řjznauti, podſkočiti, ohnauti, decipere.

Strany zdroje: II/182

Schnur, f. newěſta, nurus. 2) pl. die Schnürre, ſſňůra; dim. das Schnürrchen, ſſňůrka, ſſňůrčička; eine Perlenſchnur, perlowec. 3) fig. prawidlo, amussis; nach der Schnur leben, pořádně žiw býti; über die Schnur hauen, přes ſſňůru teſati, meze přeworati, přes přjworu wrcy; von der Schnur leben, z hotowého žiw býti.

Strany zdroje: II/185

Schranke, f. ſſraňky, canceli cancelli ; in den Schranken laufen, běžeti w záwod. 2) meze, mezery; über die Schranken ſchreiten, wykročiti z mezý.

Strany zdroje: II/187

Schriftmäßig, adj. podlé, dle, z pjſma.

Strany zdroje: I/69

Aufwickeln, v. a. namotati, nawinauti; die Haare aufwickeln, wlaſy w papjry nawinauti; ein Kind aufwickeln, djtě rozwinauti, z plen wynjti.

Strany zdroje: II/190

Schur, f. der Schafe, ſtřjž, tonsura. 2) tahánj, neſnáz; mor. oſtuda; zur Schur, nawzdory, z pychu, naſchwál, na přjkoř, de industria.

Strany zdroje: II/194

Schwanz-, ocaſnj, ocaſnatý, z ocaſu; die Schwanzfeder, péro z ocaſu.

Strany zdroje: I/7

Abkleiden, v. a. obnažiti, ododjti, z raucha ſwlécy. 2) pokogjk aneb ſwětnicy přjčnj ſtěnau přehraditi.

Strany zdroje: I/70

Aus, præp. z, er iſt aus Prag, geſt z Prahy; aus dem Hauſe gehen, z domu gjti; aus Geitz, z lakomoſti.

Strany zdroje: II/204, II/205

Sehen, I. v. n. wyhljzeti, wyhljžeti, propiscere prospicere ; ſauer, mračiti ſe; ſcheel, zahljzeti; blaß, bledým býti, bledě wyhljzeti; es ſehet wie Wein, podobné geſt wjnu; die Farbe ſieht grünlich, barwa geſt přjzelená; ſchön, pěkně wyhljzeti; ähnlich, gleich, podobnu býti; er ſieht dir ſehr änhlich, geſt ti welmi podoben, geſt twůg podobnjček. 2) Die Fenſter ſehen auf die Gaſſe, okna gdau na vlicy; das Land ſieht gen Morgen, země ležj k wýchodu. II. v. a. a) widěti, videre; ich ſehe nicht, newidjm; vor dem Nebel kann man nicht ſehen, pro mhlu nenj widěti. b) hleděti, hljdati, djwati ſe, kaukati, patřiti, aspicere; in die Höhe, wzhůru hleděti, wzhljdati; in das Geſicht, hleděti w oči, do očj; durch die Finger, hleděti ſkrz prſty, fig. prohljžeti, promjgeti, connivere; durch ein Glas, djwati ſe, kaukati ſkrze ſklo; ſich an etwas nicht ſatt ſehen können, nemocy ſe wynadjwati, wynahleděti; es giebt hier was zu ſehen, geſt zde podjwaná, něco k widěnj; ich habe nicht darauf geſehen, nepodjwal ſem ſe na to; man kann nicht allen Leuten in das Herz ſehen, nenj možná wſſem lidem do ſrdce nahljdnauti; nach dem Eſſen, nach dem Kranken, na gjdlo, na nemocného ſe podjwati. 3) ſehen laſſen, vkázati, monstrare; ſich ſehen laſſen, vkázati ſe; laß ſehen, vkaž; laß es noch ſehen, vkaž mi to; ſich nach dem Tode ſehen laſſen, po ſmrti choditi, ſe vkázati, ſe zgewiti. 4) ſiehe bibl. , ey! ſiehe da! hle! eyhle! wida! ſeht doch! hleďte! podjweyte ſe! 5) Wieder ſehend machen, zrak nawrátiti. 6) Ich ſehe ihn kommen, widěl ſem ho gjti, přicházeti; ich ſehe dich weinen, leiden, widjm že pláčes pláčeš , že trpjš, tě plakati, trpěti. 7) fig. a) Ich will doch ſehen, wie es ablaufen wird, podjwám ſe, vhljdám, gak to wypadne; b) hieraus ſehe ich, z toho poznáwám; ich ſehe es dir an den Augen, na očjch ti to znám. c) Wir müſſen ſehen, daß wir ihn dazu bewegen, muſýme hleděti, bychom ho k tomu přiwedli; ſehen ſie, daß ſie ihm herbringen, hleděgj ho ſem přiweſti. d) Nur 205 auf ſ. Nutzen, gen vžitku ſwého hleděti; auf das Geld nicht, peněz ſobě newſſjwati newſſjmati.

Strany zdroje: I/70

Ausballen, v. a. wypakowati, wyložiti, wynjti z paljku.

Strany zdroje: II/206

Seifenblaſe, f. bublina z mydlin.

Strany zdroje: I/7

bkommen, v. n. odgjti, odchýliti ſe, ſgjti, vſſinauti, ſe. vſſinauti ſe. 2) z zwyku wygjti, zagjti. 3) herſtammen, pocházeti, pogjti. 4) am Verſtande, na rozumu ſcházeti. 5) mit einem, s někým ſe porownati.

Strany zdroje: II/209

Senner, m. kůň z kobyljho pole.

Strany zdroje: II/209, II/210

Setzen, I. v. n. ſkočiti; das Pferd ſetzt, kůň ſkočj; über einen Graben, ſkočiti přes přjkop, přeſkočiti přjkop; über den Fluß, přegeti, přeplawiti řeku; an den Feind, na nepřjtele vdeřiti. 2) v. impers. Es wird Händel ſetzen, pogde ſwár, různice; es hat einen fürchterlichen Zank geſetzt, hrozně ſe křičeti, waditi; es wird Schläge, giſtě bude někdo bit; was hat es geſetzt? co ſe ſtalo? 3) v. act. ſaditi, poſaditi, ſázeti, ponere, locare; ein Kind auf den Stuhl, djtě na ſtolicy; ſich ſetzen, ſednauti, poſaditi ſe, sidere, considere; ſich zu Tiſche, ſednauti, zaſednauti za ſtůl; fig. und wenn er ſich auf den Kopf ſetzte, y kdyby ſe na hlawu poſtawil. 4) fig. sſaditi ſe, ſaditi ſe, vſaditi ſe, subsidere; a) das Bier hat ſich noch nicht geſetzt, piwo ſe geſſtě nevſadilo, nevčiſtilo. b) opadnauti, decrescere, minui; die Geſchwulſt ſetzt ſich, otok opadá, plaſkne, oplaſkuge; das Waſſer ſetzt ſich, wody vbýwá, woda opadá. c) oſaditi ſe, sedem ponere; Cajus hat ſich zu Prag geſetzt, Kajus ſe oſadil w Praze. d) položiti ſe, collocare se; ſich aufs Land ſetzen, w kragi (we wſy, w měſtečku) ſe oſaditi; das Kriegsheer ſetzt ſich an einem Berge, 210 wogſko ſe klade, položj ſe v hory; eine geſetzte Perſon (untergeſetzt), zapadlá oſoba; ein geſetzter Mann, geſetzte Antwort, zmužilý, wážný muž, mužná odpowěd. 5) ſtawěti, zaſtawiti, položiti, statuere, sistere; das Glas, den Teller auf den Tiſch, ſklenicy poſtawiti na ſtůl; den Stuhl an die Wand, ſtolicy k ſtěně přiſtawiti. b) wſtaupiti, wſtaupnauti; den Fuß auf etwas, nohu na něco. c) puſtiti; etwas aus der Hand, něco z ruky. d) ſázeti; Bäume, ſtromy. e) wyzdwjhnauti; ein Denkmal, památku; wyzdwihnauti, zaſtawiti. 6) fig. wrhnauti; das Thier ſetzt, zwjře wrhne. b) položiti, vložiti, vſtanowiti; einen Tag, rok; c) vſtanowiti; Jemanden zum Vormund, vſtanowiti někoho za poručnjka. d) doſaditi; Jemanden an eines andern Stelle, doſaditi někoho na mjſto giného. fig. Jemanden zur Rede, počtu od někoho žádati; Ziel und Maß, cýl vložiti; ſich zur Wehre, zprotiwiti ſe; aus den Augen, něčeho ſobě newſſjmati, neſſetřiti. e) Ich will den Fall ſetzen, daß —, deyme tomu že —; es ſoll geſchehen, aber ich ſetze voraus, daß er ſeinen Willen dazu giebt, ſtaň ſe, než wygjmám, geſtli k tomu ſwolj; geſetzt, er käme nicht, deyme že nepřigde. 7) den Hut auf den Kopf, klobauk na hlawu dáti; Jemanden in das Gefängniß, wſaditi někoho do žaláře, wězyti; Jemanden Schröpfköpfe, někomu baňkami pauſſtěti; Jemanden das Meſſer an die Kehle, někomu nůž k hrdlu přiložiti; unter die Heiligen, za ſwatého wyhláſyti; etwas zum Pfande, něco do záſtawy dáti; zuſammen, ſkládati, ſložiti. fig. Knöpfe auf ein Kleid, přiſſiti knofljky k ſſatu; die Schrift, pjſmo ſázeti, ſkládati; fig. Etwas ins Geld, něco zpeněžiti; Leib und Leben daran, žiwota ſe opowážiti, wſſe naſaditi; eine verworrene Sache auseinander, něco zamodrchaného rozmo ati, rozmodrchati; Jemanden etwas in den Kopf, někomu něco namluwiti; Mißtrauen in etwas, nedowěřowati něčemu; Hoffnung in etwas, naději ſkládati, nakládati na něčem, daufati w něčem; ſeine Ehre in etwas, něco za čeſt ſobě pokládati; ſich etwas in den Kopf, něco ſobě na kel wzýti. 8) Ein Land unter Waſſer, zatopiti zemi; Jemanden außer Stand ſetzen etwas zu thun, někomu něco překazyti; in den vorigen Stand, w předeſſlý ſtaw nawrátiti; ſich in Marſch, wyprawiti ſe, dáti ſe na ceſtu, ſich in Gefahr, wydati ſe w nebezpečenſtwj; ſich in Unkoſten, autrat ſobě nadělati; ſich in Schaden, ſſkodu ſobě půſobiti; einen Gefangenen auf freyen Fuß, wězně, zagatého propuſtiti; etwas ins Werk, něco w ſkutek vweſti; in Furcht und Schrecken, ſtrachu a hrůzy nahnati.

Strany zdroje: II/211, II/s

Seyn, v. irr. ich bin, gſem; ich war, byl gſem; ich wäre, bylbych; du ſey, buď, geweſen, býti, esse; pflegen zu ſeyn, býwati; nicht ſeyn; nebyti; I mit adv. und adj. du biſt krank, tys nemocen; es iſt kalt, geſt ſtudeno; es iſt finſter, geſt tma; ſeyd willkommen, wjteyte, wjtám wás; er iſt dahin, ten tam; ſey gegrüſſet, zdráw buď, er iſt mir Feind, newražj na mne; es iſt vorüber, geſt ho minulo, geſt tomu konec; böſe auf jemanden ſeyn, hněwati ſe na někoho; laß es gut ſeyn, nech to tak. II. mit Subst. Salomo war ein König, Sſalomaun byl králem; ich will des Todes ſeyn, wenn —, chcy vmřjti, geſtli —; ich bin Willens, tuſſjm, mjnjm, chcy. III. mit, mit Praepos. auf ſeyn, wzhůru býti; er iſt ſchon auf, giž wſtal; aus ſeyn, konec býti; es iſt ſchon aus, giž geſt konec, weta; es iſt an dem, geſt tomu tak; ſchlecht daran ſeyn; zle ſe mjti; aus der Mode ſeyn, z mody wygjti; hinter Jemanden her ſeyn, za někým ſe hnáti; was iſt zu ihrem Befehl? co poraučegj? wohl auf ſeyn, dobře ſe mjti, zdráw býti; es iſt nichts an ihm, nic nenj do něho; ich muß wiſſen, was an dir iſt, muſým wěděti, cos (co gſy) zač; auf ſeiner Hut ſeyn, na pozoru ſe mjti. IV. mit Verb. a) Hier iſt gut ſeyn, zde geſt dobře býti. b) was iſt zu thun? co činiti; es iſt nur um das Geld, um mich, běžj toliko o penjze, o mne; fig. er wird den Augenblick hier ſeyn, bude tu, co newidět; b) etwas ſeyn laſſen, něčeho tak nechati; c) Wem iſt der Hut, čj geſt ten klobauk; d) wenn ich wie du wäre, kdybych byl tebau; dem ſey nun wie ihm wolle, buď gak buď. e) thun ſie es, wenn es ſeyn kann; včiňte to, geſtli možná; f) Wenn das iſt, ſo —, geli tomu tak, tedy —; laß ſeyn, daß er reich iſt, deyme tomu, že geſt bohatý; was ſolls s ſeyn? co geſt? co chcete? das ſey Gott vor! vchoweyž Bože! er läßt die Heerde Heerde ſeyn, nechá ſtádo ſtádem, buď; nichts gleicht dir, es ſey, das -, nic ſe ti nepodobá, nerowná leč —; II. verb. aux. býti; ich bin geloffen, běžel ſem; ich werde laufen, poběhnu.

Strany zdroje: II/214, II/215

Sinn, m. ſmyſl, ol. čich, cyt, Sensus; das fällt in die Sinne, to padá do očj; er iſt 215 nicht bey Sinnen, ſmyſlem ſe pominul, geſt pomaten, mor. z brku wyražen, nemá wſſech (pěti) doma. 2) fig. a) Bey Sinnen ſeyn, při ſobě býti, při dobré paměti býti; von Sinnen kommen, ſmyſl ztratiti, pozbyti; ſich etwas in den Sinn kommen laſſen, na něco pomyſliti, něco k myſli připuſtiti; etwas böſes im Sinne haben, něco zlého kauti, obmeyſſleti; anderes Sinnes werden, rozmyſliti ſe; beſſeren Sinnes werden, vſrozuměti ſobě, vſmyſliti ſobě; es gehet nicht nach meinen Sinnen, negde to po mé; ein ſteifer Sinn, twrdá, zawilá, kaſtrbatá, twrdoſſigná hlawa. b) ſmyſl; der Sinn eines Wortes, ſmyſl ſlowa; viel Köpfe, viel Sinne, koliko hlaw toliko ſmyſlů, (koliko děr, toliko ſyſlů).

Strany zdroje: I/71

Ausbrüſten, wykuchati, oſrdj z prſý wynjti.

Strany zdroje: II/217

Sohn, m. pl. Söhne, ſyn, filius; ein natürlicher Sohn, pobočnj ſyn, z lewého boku, filius naturalis; erſtgebohrner, prworozený, prworozenec, primogenitus; an Kindesſtatt angenommener, zaljbený, adoptatus; ein Afterſohn, ſyrůbě, pahrobek, posthumus; ein Bruder- oder Schweſterſohn, synowec.

Strany zdroje: II/218

Sommerbau, m. zaſetj gaři, ſetba z gara. 2) gař.

Strany zdroje: II/221

Spannen, adj. z bruſu nowý.

Strany zdroje: II/222

Spaß, m. pl. Späße, ſſpás , žert, ſſprým, jocus; aus Spaß, ze hry, ze ſſpáſu; ohne Spaß, obežert; Späßchen, n. žertjk, ſſpáſek.

Strany zdroje: II/223

Spectakel, n. diwadlo, spectaculum; viel Spectakel machen, mnoho hluku, cáru nadělati; ſich zum Spectakel machen, dělati ze ſebe zrcadla.

Strany zdroje: I/72

Auseiſen, v. a. z ledu wyprawiti.

Strany zdroje: II/226

Spiel, n. hra, ludus; ein Spiel machen, zahrati, pohrati; fig. ſein Glück aufs Spiel ſetzen, na negiſtau ſe wydati, puſtiti; mein ganzes Glück ſtehet auf dem Spiele, přitom běžj o celé mé ſſtěſtj; ein gewonnenes Spiel haben, wyhranau mjti, wyhrati; die Hand mit im Spiele haben, w ſpolku býti s někým. 2) buben; das Spiel rühren, bubnowati; die Beſatzung zog mit klingenden Spiele aus, poſádka wytáhla s hlučnau hudbau; ſein Spiel mit Jemanden haben, žerty ſobě z někoho ſtrogiti, ſſaſſky mjti; dim. das Spielchen, hřička, hračka.

Strany zdroje: II/226

Spielen, v. n. et act. hráti, ludere; mit einem Hunde, s pſem zahráwati, pohráwati; b) auf der Violine, na hauſle hráti, hauſti; die Flöte, na fletnu pjſkati. c) eine Miene ſpielen laſſen, podkop do powětřj wyhoditi; mit Mörſern auf die Feſtung, z moždjřů do pewnoſti ſtřjleti. d) die Fahne ſpielen laſſen, praporcem máchati, nechati ho plápolati. e) fig. Jemanden etwas in die Hände, někomu něco podſtrčiti. f) Verſteckens, na mžjtek, na ſchowáwanu hráti. g) Karten, Kegel, Schach, w karty, w kuželky, w ſſachy hráti; Ball, na mjč hráti; im Glückshafen, karbaniti. h) ſich arm, hrau znuzeti, na mizynu přigjti; ſich reich, zbohatnauti hrau. i) eine Komödie ſpielen, komedii předſtawowati, hráti. k) fig. den Herren, na pána hráti. 2) Etwas ins Weite, něco na dlauhé lokte odkládati, protahowati. 3) Jemanden einen böſen Streich, někoho opařiti, čjſnauti, opáliti, opentliti. 4) Er ſucht es dahin zu ſpielen, tam to vſyluge přiweſti. 5) Ver chiedene Streiche ſpielen, reyry, rozličné kuſy prodáwati. 6) Eine Sache ſo zu ſpielen wiſſen, vměti wěc tak nawljknauti, naſtrogiti. 7) Bankrott, bankrot vdělati.

Strany zdroje: II/229

Spott, m. poſměch, auſměſſek, auſſtěpek, auſſklebek, irrisio, ludibrium; ſeinen Spott mit Jemanden treiben, poſměch, auſměſſky ſobě z někoho ſtrogiti, mjti; wer den Schaden hat, darf für den Spott nicht ſorgen, kdo má ſſkodu, o poſměch ſe neſtarey. 2) hanba; in Spott und Schande gerathen, do hanby a potupy přigjti. 3) mrcha penjz, cena; etwas um einen Spott kaufen, za homolku, za facku kaupiti.

Strany zdroje: II/231, II/232

Springen, v. irr. bin geſprungen, puknauti, rozpuknauti ſe, rumpi, findi; das Glas ſpringt, ſklenice pukla, rozpukla ſe; mit ſtarken Klange, řinkla; die Saiten ſpringen 232 ſtruny ſe trhagj, praſkagj, pukagj; die Schoten hierauf, luſky ſe pukagj; die Haut ſpringt auf, kuže kůže ſe puká, sſedá, opryſkuge; der Knopf ſpringt von dem Kleide, knofljk ſe vtrhne. 2) ſkočiti, ſkákati, salire, saltare; a) das Waſſer ſpringt aus der Röhre, woda ſkáče z trauby; ſpringt zehn Schuh hoch, deſet ſtřewjců wyſkakuge; das Blut ſprang aus den Adern, krew z žil ſtřjkala, ſkákala; das Waſſer ſpringt aus einem Felſen, woda wyſkakuge, preyſſtj, wypryſkuge ſe, wyřicuge ze ſkály. b) die Erbſen ſpringen auf, hrách ſe lauſſtj, padá; es ſprang ein Stück von einem Steine in das Fenſter, kus kamene do okna ſkočil; vor Hitze iſt die Farbe von dem Holze geſprungen, horkem barwa ode dřewa ſe opreyſkala; eine Miene ſpringen laſſen, podkop wyhoditi; fig. zehn Thaler ſpringen laſſen, deſet tolarů nechati ſkočiti. c) vor Freuden in die Höhe, radoſtj poſkakowati, wyſkakowati, poſkočiti, auf die Seite, odſkočiti; über den Graben, ſkočiti, ſkákati přes přjkop; zum Fenſter hinunter, oknem dolů, an das Land, na zem; von dem Wagen, s wozu; aus dem Bette, z poſtele wyſkočiti; geſprungen kommen, přiſkákati; d) ich wollte vor Zorn aus der Haut ſpringen, žlučjbych ſe rozpukl; der Kopf möchte mir vor Schmerzen ſpringen, hlawa mne bolj diw ſe mi nerozſkočj, nerozpukne; über die Klinge ſpringen laſſen, ſeſekati, poſſawlowati někoho; aus dem Kloſter ſpringen, z kláſſtera prchnauti, wyklauznauti; den Hengſt ſpringen laſſen, kliſnu k hřebcy připuſtiti.

Strany zdroje: II/232

Spritzen, v. n. ſtřjkati, ſtřiknauti, spargi. 2) v. a. ſtřjkati, spargere; Waſſer aus dem Munde ſpritzen, wyſtřjknauti, wychrſtnauti wodu z huby.

Strany zdroje: II/233

Sprudeln, v. n. preyſſtiti ſe, prameniti ſe, scaturire. 2) Aus dem Munde ſprudeln, kloktati, wychrſtnauti z huby. 3) Im Topfe, klokočkem zwjrati.

Strany zdroje: I/73

Ausfördern, v. a. rudy wynáſſeti, z gámy wykliditi.

Strany zdroje: II/235

Stacket, n. ſſtacheytle, teyn, (oſtroh), tyčkowý plot, plot z latj.

Strany zdroje: I/1

Abbalgen, v. a. odřjti, z kůže ſwlécy, ſtáhnauti. 2) ſ. balgen.

Strany zdroje: I/74

Ausgeben, v. a. wydati, wydáwati; die Tochter ausgeben, dceru wdáti; alles Geld ausgeben, z peněz ſe wydati.

Strany zdroje: II/240

Stäubern, v. a. wypráſſiti, pulvere purgare. 2) aufſtäubern, wyſljditi, wyhnati. 3) wypráſſiti; zum Hauſe heraus ſtäubern, z domu wypráſſiti. 2) v. n. ſſťárati, přehledáwati.

Strany zdroje: II/242

Stehen, v. n. irr. du ſteheſt, ich ſtand, ich ſtände, geſtanden, ſtáti, stare; oft ſtehen, ſtáwati; dann und wann ſtehen, ſtáwáwati; lange ſtehen müſſen, poſtáti ſobě; eine Weile ſtehen, poſtáti; ſtehen bis —, doſtáti; ſich müde ſtehen, vſtáti ſe; durch Stehen erwerben, vſtáti; durch Stehen ein Loch machen, proſtáti; ſtehen von Kindern, ſtánkati; etwas ſtehend thun, něco zaſtawiti; ſtehendes Fußes hingehen, na mjſtě tam gjti; die Haare ſtehen mir zu Berge, wlaſy mi ſtáwagj wzhůru; ſtehendes Holz, dřjwj na ſtogatě, ſtogaté; ſtehendes Waſſer, ſtogatá woda; fig. a) Schildwache, na ſtráži býi, wartu ſtáti; Gevatter, za kmotra, kmotrowſtwjm ſtáti; bey Jemanden die Jahre, v někoho w včenj býti; einen Mann, ſtáti za ſebe. b) der Stab ſteht in der Stadt, ſſtáb ležj w měſtě; die Augen ſtehn voll Thränen, má oči plno ſlzý; der Stall ſteht voller Pferde, w maſſtaly ſtogj plno konj; es ſtehet mir ein Unglück bevor, neſſtěſtj mi naſtáwá; es ſtehet noch dahin; to nenj giſto, kdo wj; ſo lange die Welt ſtehet, co ſwět ſwětem ſtogj. c) hoch am Brette ſtehen, mnoho platiti; die Ochſen ſtehen am Berge, newěděti kudy z konopj. d) auf dem Sprunge, na poſkoku býti; auf Jemandes Seite, podlé někoho ſtáti, s něčj ſtranau držeti; auf ſeiner Hut ſtehen, na pozoru ſe mjti; das Haus ſteht auf den Fall, dům geſt na zbořenj. e) das ſteht bey Gott, to ge v boha; das ſteht bey ihnen, to záležj na nich. f) ich ſtehe dafür, ſtogjm za to, gſem za to práw; wer ſoll die Koſten ſtehen, kdo poneſe autraty. g) das ſteht noch in weitem Felde, to ge ſtraka na wrbě; im Begriffe, hotow býti; in der Meinung, za to mjti; in Zweifel, na rozpacých býti; in Furcht, báti ſe, obáwati ſe; im Verdachte, w podezřenj býti; w podezřenj mjti; im Rufe, w powěſti býti; in der Arbeit, w prácy býti. h) Jemanden nach dem Leben, o žiwot ſtáti, bezžiwotj hledati. i) es ſteht dir frey, máš ſwobodno, na ſwobodě; zu Kaufe, na prodeg býti; Jemanden zu Gebothe, zu Dienſten, k ſlužbám býti; was ſteht zu ihrem Befehle, co poraučegj. k) es ſtehet nicht zu läugnen, zu erwarten, nelze toho zapjrati, ſe nadjwati. l) wie ſtehet es mit ihm, gak ſe má? mit Jemanden auf einem guten Fuße, za gedno, za dobré býti s někým; ſich gut ſtehen, dobře ſe mjti. m) das kommt mir hoch, theuer zu ſtehen, to mne ſtogj wyſoko, draho. n) das Kleid ſteht mir nicht, ten kabát mi neſtogj, neſluſſj.

Strany zdroje: II/242

Stehlen, v. a. irr. du ſtiehlſt, ich ſtahl, ich ſtähle, geſtohlen, kráſti, vkráſti, vkraſti, furari; ſich aus dem Hauſe ſtehlen, z domu ſe wykraſti, kradmo vgjti.

Strany zdroje: II/243

Stein-, kamenný, lapideus; die Steinkohle, kamenné vhlj. 2) ſkalnj, saxatilis; der Steinmarder, ſkalnj kuna. 3) z kamene. 4) od kamene, na kámen; die Steinbeſchwerung, boleſt, bolenj od kamene, na kámen. 5) peckowitý; die Steinfrucht, peckowité owoce.

Strany zdroje: I/74

Ausgräten, v. a. z ryby koſti wynjti.

Strany zdroje: I/74

Aushändigen, v. a. z rukau dáti, wydati.

Strany zdroje: II/247

Steuer, f. daň, berně, plat, poplatek, vectigal; für Arme, zbjrka pro chudé; die Kopfſteuer, plat z hlawy; zur Steuer der Wahrheit, ku potwrzenj prawdy.

Strany zdroje: II/247

Stich, m. der Nadelſtich, pichnutj; der Dolchſtich, bodnutj; der Schlangenſtich, vſſťknutj; auf den Hieb und auf den Stich, ſečmo a bodmo; etwas im Stiche laſſen, něco opuſtiti, zanechati; eine Perſon, nechati wězeti w blátě; ein Frauenzimmer, nechati ſeděti na holičkách; ein Flohſtich, ſſtjpnutj; er hält nicht Stich, nenj ſe na něho co ſpolehnauti; die Soldaten hielten nicht Stich, wogácy ſe rozvtekli, prchli; der Zeug hält nicht Stich, cayk ſe trhá; die Lügen halten nicht Stich, lži nemagj ſtánj, mjſta; des Kupferſtechers, rytj; es iſt ſtichdunkel, ge tma gak w pytli; mit dem Grabſcheite, reypnutj, vrytj; der Stich im Felſen, ſlug; im Teiche, lowiſſtě; beym Handel, freymarčenj; Stich um Stich, z ručky do ručky; Stich in den Karten, ſſtych; der Rede, Worte, důtka; das Bier hat einen Stich, piwo ge nakyſlé.

Strany zdroje: I/74

Aushelfen, v. n. z nauze pomocy.

Strany zdroje: II/250

Stöbern, v. n. práſſiti ſe, chumeliti ſe, poletowati, meteliti ſe, volitare; es ſtöbert, chumelj ſe. 2) ſſťárati; herum im Hauſe, w domě. 2) v. a. wyhnati; aus dem Bette ſtöbern, pohnauti, rozburcowati, wypráſſiti z poſtele.

Strany zdroje: II/252

Stolle, f. kleine, hauſka; große, calta; die Chriſtſtolle, wánočka, ſſtědrowka, wánočnice; die Butterſtolle, pomazánka, ſkywa s máſlem; die Wachsſtolle, ſlaupek z woſku; dim. das Stöllchen, hauſtička, calticta.

Strany zdroje: I/7

Ablaſſen, v. a. odpuſtiti, puſtiti, ſpuſtiti, vpuſtiti; a) ein Schloß, einen Teich, zámek, rybnjk ſpuſtiti; b) jemanden eine Sache, někomu některau wěc odpuſtiti, popuſtiti, vpuſtiti; c) einen Brief, liſt odeſlati; d) etwas am Preiſe, něco z ceny ſpuſtiti, ſlewiti. 2) v. n. opuſtiti, von ſeinem Vorſatze, od předſewzetj ſwého vpuſtiti, přeſtati.

Strany zdroje: II/253

Stören, v. a. ſſťárati, dlaubati ſe, rýti ſe; in Büchern herumſtören, ſſťárati, přebjrati ſe w kněhách. 2) v. a. den Frieden ſtören, ruſſiti pokog; Jemanden ſtören, nepokogiti někoho, nedati někomu pokoge; das Geräuſch ſtört mich im Schlafe, ſſuſtot, powyk, chramoſtěnj bauřj mne ze ſpánj; er ſtöhrt ihn im Schreiben, meylj ho we pſánj; ein Neſt ſtören, baurati, rozbaurati hnjzdo.

Strany zdroje: II/253, II/254

Stoßen, v. a. irr. du ſtößeſt, ich ſtieß, geſtoßen, sl. ſotiti, ſáceti, ſtrčiti, ſtrkati, trudere; a) mit dem Fuße ſtoßen, kopati, kopnauti, calcitrare; b) mit den Hörnern ſtoßen, trkati, trknauti, cornu petere; c) mit dem Ellenbogen ſtoßen, ſſterchnauti, ſſťauchnauti. d) über den Haufen ſtoßen, porazyti, powaliti, dáti o zem, sternere; alles über den Haufen ſtoßen, wſſe zporážeti. e) ſich an den Tiſch ſtoßen, zawaditi, vdeřiti ſe o ſtůl. f) ſich an den Kopf ſtoßen, vhoditi ſe do hlawy. g) aus dem Hauſe ſtoßen, wyſtrčiti z domu. h) den Degen in den Leib ſtoßen, wrazyti, wehnati kord do těla. i) Jemanden durch und durch ſtoßen, propſſiti, probodnauti někoho. k) mit dem Degen nach Jemanden ſtoßen, hnáti ſe mečem po někom. l) einen Pfahl in die Erde ſtoßen, zarazyti, zaberaniti, zagahlowati kůl do země. m) Pfeffer ſtoßen, pepř tlaucy; klein ſtoßen, na drobno tlaucy; zu Pulver ſtoßen, na prach ztlaucy. n) einen König vom Throne ſtoßen, ſwrcy, ſwrhnauti krále s trůnu. o) einen von ſeinem Amte ſtoßen, ſwrhnauti, sſaditi s auřadu někoho. p) Jemanden an den Kopf ſtoßen, vrazyti někoho. q) das Volk ſtößt ſich daran, lid ſe 254 nad tjm vrážj, pohorſſuge ſe. r) es ſtößt ſich noch an eine Kleinigkeit, běžj gen geſſtě o maličkoſt, maličkoſt w tom wadj. 5) Den Kopf wider die Wand ſtoßen, hlawu tlaucy o zeď. II. v. n. a) der Habicht ſtößt an die Taube, geſtřáb wrážj na holuba. b) in das Horn ſtoßen, zatraubiti na roh e) in Jemanden ſtoßen, přidati ſe, přirazyti ſe k někomu. d) an Jemanden ſtoßen, přepadnauti, napadnauti někoho. e) Böhmen ſtößt an Oeſterreich, Čechy mezugj, hraničj s Rakauſy. f) vom Lande ſtoßen, odſtrčiti odebřehu.

Strany zdroje: II/254

Strafen, v. a. treſtati, punire; am Gelde, pokutowati na penězých, mulctare pecunia; am Leben ſtrafen, treſtati na hrdle; Jemanden ſtrafen, potreſtati někoho; Gott ſtrafet oft die Menſchen, bůh čaſto lidi kárá; Lügen ſtrafen, winiti ze lži.

Strany zdroje: II/255

Strauchhaupt, n. náhon, zágezek z křowj.

Strany zdroje: I/75

Ausjochen, v. a. wypřáhnauti z gha.

Strany zdroje: I/75

Auskernen, v. a. gádra z ořechů, mandlj wybjrati. 2) fig. wybrati.

Strany zdroje: II/259

Stroharbeit, f. djlo ze ſlámy.

Strany zdroje: II/260

Strömen-, Strömen, v. n. praudem técy, waliti ſe; die Zeit ſtrömt ſchnell dahin, čas prudce vtjká, běžj; das Blut ſtrömt aus den Adern, krew chrčj, chljpj z žil.

Strany zdroje: II/260

Strudeln, v. n. wřjti, klokočkem, klopotem zwjrati, bullire; das Waſſer ſtrudelt, woda ſe z pramene wyřinuge, walj.

Strany zdroje: II/260

Strumpf, m. pařez, caudex; mit Strumpf und Stiel ausrotten, ſſmahem popleniti, z kořene wywrátiti. 2) punčocha, mor. pančocha, tibiale; gewirkte Strümpfe, punčochy na ſtáwku dělané; Ober- und Unterſtrümpfe, ſwrchnj a ſpodnj punčochy; die Strümpfe an- oder ausziehen, punčochy obauti neb zauti; Strümpfe und Schuhe, obuw, calceamenta; dim. das Strümpfchen, n. punčoſſka. 3) fig. ťulipán, doktor punčoſſka.

Strany zdroje: II/261

Stück, n. kus, mor. odrobina, otruſyna, fragmentum; dim. Stückchen, kauſek, kauſýček, kauſſtěk, kauſſtjček; ein Stück Brod, ſkywa, sauſto; großes Stück, hunt; mor. kawal, kawalek chleba; Speck, kus; mor. ſſláhotina, ſlanin; Eis, kra, kruh, celizna, mor. ſſkruta ledu; Stück Holz, žďář, obuſſek, okleſſtěk, mor. kolek, koleček. 2) Auf dem Acker, záhon. 3) Tuch, poſtaw ſukna. 4) Leinwand, (30 Ellen) ſſtuka, ſſtučka plátna. 5) In der Münze, penjz; ein Zweygroſchenſtück, dwauġroſſák. 6) Fragment, zlomek. 7) Kanone, dělo. 8) Ding, wěc; in dieſem Stücke, w té wěcy; von freyen Stücken, zčiſtadobra, z dobré wůle; in Stücke zerhauen, na caparty, na cancory, na hubice rozſekati.

Strany zdroje: II/261

Stückwerk, n. kuſy, pl. coſy nedodělaného; fig. unſer Wiſſen iſt Stückwerk, z čáſtky poznáwáme.

Strany zdroje: II/261

Stückwerken, v. n. podělkowati, z kuſu pracowati.

Strany zdroje: II/264

Stürzen, v. n. překotiti ſe; das Pferd ſtürzt, kůň ſe překotil. b) ſpadnauti; von dem Pferde, ſpadnauti, ſwaliti ſe, ſkotiti ſe, s koně. c) er ſtürzte hin, překotil ſe. d) das Waſſer ſtürzt von Felſen herab, woda ſe walj, kácý ſe ſkály. e) er ſtürzte in das Zimmer, wrazyl do pokoge. f) das Blut ſtürzt aus der Wunde, krew ſe kácý z rány. 2) v. a. ſwrcy, ſwrhnauti, ſkáceti, ſrazyti; dejicere; Jemanden aus dem Fenſter, ſwrcy, ſkáceti, shoditi někoho s okna. b) fig. von dem Throne ſtürzen, s trůnu ſwrcy. c) ins Unglück, do neſſtěſſtj neſſtěſtj vwrcy; ſich in Irrthum, vwaliti ſe w blud. d) in die Armuth, na mizynu přiweſti. e) er ſtürzt alles vor ſich hin, wſſe před ſebau porážj, potjrá, kácý. f) eine Tonne, přewaliti, překlopiti káď. g) fig. Gläſer, ſklenice wyprazdňowati, klopiti, ſkleničkowati. h) den Acker, podworati, podmjtati pole, rolj. i) das Getreide, přehazowati, obraceti obilj. k) den Deckel über den Topf, pokličku dáti, položiti na hrnec.

Strany zdroje: II/268

Tagelohn, m. dennj mzda; um Tagelohn arbeiten, z dennj mzdy, z dennjho platu pracowati.

Strany zdroje: II/275

Theil, m. djl, čáſtka; pars; dim. das Theilchen, djlek, djleček, čáſtička; zum Theil, djlem, na djle, z čáſtky, poněkud; Theil daran haben, podjl na tom mjti; Theil an meinem Unglücke, béře podjl na mém neſſtěſtj, má autrpnoſt s mým neſſtěſtjm; den Thieren zu Theil werden, zwěři ſe za podjl doſtati; großen, größten Theils, wětſſjm djlem, na wětſſjm, na neywětſſjm djle; guten Theils, z dobré čáſtky; übrigen Theils, oſtatně; in zwey Theile theilen, rozděliti na dwé, rozpůliti, rozpoliti, rozdwogiti; in drey Theile; roztrogiti @. 2) ſtrana; beyde Theile hören, obě ſtrany ſlyſſeti; ich meines Theils, co ſe mne týče, mne ſe týkage; z mé ſtrany; jedes an ſeinem Theile, každý ze ſwé ſtrany; wir unſers Theils, my ze ſwé ſtrany; eines Theils, z gedné ſtrany; andern Theils, z druhé ſtrany.

Strany zdroje: II/276, II/277

Thun, v. irr. ich thue, ich that, ich thäte, gethan, thu; v. a. et n. dělati, činiti, facere; er hat es gethan, včinil, vdělal to; kund thun, známo činiti; thue das deinige, děley co ti patřj; Jemanden zu viel thun, někomu křiwdu dělati, vbližowati; etwas zu Leide thun, vbljžiti; ſich ein Leides thun, ruku na ſebe kláſti, wložiti; einen Blick, rozepřjti, pohleděti, pohljdnauti; Beſcheid, připjgjcýmu ſplniti; Vorſtellung, předſtawiti; Abbitte, odproſyti; Gebeth, pomodliti ſe; einen 277 Fall, padnauti, pocháp wzýti; einen Schrey, zkřiknauti; eine Bitte, poproſyti; in der Erklärung, prohláſyti ſe; Rechnung, počet kláſti; Widerſtand, na odpor býti; eine Predigt, kázanj mjti; Sünde, zpáchati hřjch; eine reiche Heurath, bohatě ſe oženiti, wdáti; zu wiſſen, wzkázati. 2) fig. Mit wem habe ich zu thun? s kým mluwjm? s kým mám co činiti? er wird damit genug zu thun haben, bude s tjm mjti doſt činěnau; nichts zu thun haben, neměti nic na prácy, nic dělati; viel zu thun haben, mjti mnoho co dělati, na prácy; zu thun geben, prácy dáti, vložiti; es iſt ihm nur ums Gled zu thun, gemu gen běžj o penjze; es iſt um dein Glück zu thun, běžj o twé ſſtěſtj; es iſt um dieſe Sache gethan, po tom ge weta. 3) Oehl in die Lampe thun, oleg do lampy dáti, nandati; bey Seite thun, na ſtranu dáti; etwas davon, dazu, něco odnjti, přičiniti, přidati; Geld aus dem Beutel, penjze z měſſce wyndati; Schuhe an die Füße, obauti ſtřewjce; den Mantel umthun, pláſſť wzýti; auf ein Handwerk, na řemeſlo dáti; ſich zu Jemanden, k někomu ſe mjti; ſich hervor, wyniknauti, giné přewýſſiti. 4) počjnati ſobě, ſtawěti ſe; ſcheu, furchtſam, oſteychawě, bázliwě ſobě počjnati; böſe, ſtawěti ſe gakoby ſe hněwal; ſchön, lahoditi, přimjleti ſe; groß, wypjnati ſe; wehe, boleti; es thut mir leid, geſt mi ljto; es thut Noth, geſt potřebj, potřeba; es thut mir Noth, muſým gjti na potřebu; ins Neſt thun, do hnjzda nadělati. 3) konati; ſeine Pflicht, ſwau powinnoſt; ſeine Arbeit, prácy; einen Weg für Jemanden, ceſtu za někoho; eine Reiſe, ceſtu.

Strany zdroje: II/278

Tilgen, v.a. zahladiti, wyplemeniti; das Unkraut iſt nicht zu tilgen, zuna nenj k wyplemeněnj. 2) fig. shladiti, zahladiti; die Sünden, hřjchy shladiti. 3) zapra iti; die Schulden, dluhy. 4) wyhladiti, wymazati; aus dem Buche der lebendigen, z knihy žiwých.

Strany zdroje: I/77

Ausmünzen, v. a. bjti penjze; aus einer Mark Silbers münzet man 20 Gulden aus, z gedne gedné hřiwny ſtřjbra ſe bige 20 zlatých.

Strany zdroje: II/279

Tobaksklystier, n. klyſtýr z tabáku.

Strany zdroje: II/280

Todt, adj. vmrlý, mrtwý, mortuus; todt ſeyn, vmrlým, mrtwým býti; halb todt ſeyn, odpolu, napoly mrtwým býti; ein todter Leichnahm, mrtwé tělo, vmrlec, vmrlčina; ein todtes Thier, mrcha, mrtwola, zdechlina, zcýplina; man ſagt ihn todt, wyhlaſſugj ho za mrtwého; ſich todt fallen, padmo zabiti ſe; todt ſchlagen, zabiti; ein Todter, vmrlý, vmrlec; von den Todten auferſtehen, z mrtwých wſtáti; hier iſt ſehr todt, zde geſt tuze mrtwo.

Strany zdroje: I/77

Ausnehmen, v. a. wynjti; Vögel, ptáky z hnjzda wybrati, wybjrati; Fiſche, wypitwati; Hirſche, wywrcy, andere Thiere, wykuchati. 2) fig. wygjmati, wymjniti, wymiňowati, excipere; ausgenommen, wymjněn, wygmut; keinen ausgenommen žadného newygjmage. 3) ſich ausnehmen, odginých ſe děliti, giné předčiti.

Strany zdroje: II/283

Trankſteuer, f. berně, nápognj, z nápoge, piwnj.

Strany zdroje: II/284

Traufe, f. okap, kapěg; aus dem Regen in die Traufe gerathen, přigjti z lauže do bláta, z bláta do lauže.

Strany zdroje: II/284

Traum, m. pl. Träume, ſen, somnium; im Traume reden, we ſnách, ze ſpanj mluwiti; es kam mir im Traume vor, zdálo ſe mi we ſnách; einen T. deuten, auslegen, wykládati, wyložiti ſen; da ging mir mein Traum aus, zde ſe mi wygewil můg ſen.

Strany zdroje: II/285, II/286

Treiben, v. irr. ich trieb, getrieben, treib; I. v. n. plahočiti ſe; müßig herum treiben, potlaukati ſe, plahočiti ſe. 2) fig. a) hnáti ſe; der Sand, der Schnee treibet, wjtr, ſnjh ſe žene; die Wolken treiben, oblaka ſe ženau; das Schiff treiben laſſen, nechati lodj hnáti; b) es kommt Holz getrieben, dřjwj plawe, připlawuge; das Schiff iſt von dem Ufer getrieben, lodj odplaula odebřehu; es iſt Holz an das Land getrieben, dřjwj wyplaulo, naplaulo na zem; die Schiffe ſind an einander getrieben, lodj wrazyly do ſebe, na ſebe. c) Bäume treiben ſtark, ſtromy ſylně ženau, pučj, raſſj. II. v. a. hnáti; einen Nagel in die Wand, hřeb wehnati do ſtěny; Gewächſe, zroſtliny hnáti; den Urin, na moč hnáti; die Röthe in das Geſicht, zakohautiti ſe, zardjti ſe, začerwenati ſe; das Vieh auf die Weide, dobytek na paſtwu hnáti; die Ochſen beym Ackern, woly po 286 háněti; den Feind in die Flucht, nepřjtele zahnati, rozptýliti, wyhnati; aus einander, rozehnati, rozplaſſiti; Silber, ſtřjbro přeháněti; aus dem Hauſe, von einem Amte, z domu, z auřadu wypuditi; fig. in die Enge, do chobotu wehnati; zu Paaren, rohy někomu, čerwa, raupy wzýti, rohy ſrazyti; an die Arbeit, pobudati , nabádati, poháněti ku prácy; was trieb dich dazu? co tě k tomu dohánělo; die Noth treibt mich dazu, nauze mne k tomu dohánj; eine Sache treiben, betreiben, na něco hnáti; naſtupowati, tlačiti, naléhati, dotjrati. 2) páchati, dopauſſtěti ſe; Hurerey, ſmilſtwa; Simonie, ſwatokupectwj; Bosheiten, bezbožnoſt. 3) tropiti, ploditi; Poſſen, ſſaſſky, čtweračiti, dowáděti; Unfug, nezbednoſt; Wucher, lichwu, lichwiti; Scherz, žert, ſmjch mjti; Spott, poſměch tropiti, ſtřápati; Muthwillen, dowáděti; Treib nicht, nedowáděg. 4) prowozowati; eine Kunſt, ein Handwerk, Kaufmannſchaft, kunſt, řemeſlo, kupectwj; Handlung, obchod wéſti. 4) 5) objrati ſe; die Studien, ſtudyemi ſe objrati; er treibt es, objrá ſe tjm; er wird es nicht lange treiben, brzy domlátj, dodělá, dokramařj; er treibt es zu arg, přjliš ſobě počjná; ſie trieben es zu toll, řádili, dowáděli, čertowinu prowodili; wie mans treibt, ſo geht es, každý ſwého ſſtěſtj ſtrůgce.

Strany zdroje: II/287

Trieb, m. am Baume, weyhon, mladá ratoleſt, prut. 2) Des Viehes, weyhon; der Veihtreib Viehtrieb , průhon. 3) Bey den Jägern, léč. 3) Ochſen, Schafe, ſtádo. 4) Das Triebrad, kladnice. 5) Des Gewehrs, donáſſenj. 5) 6) podnět, instinctus Stimulus; aus eigenem Triebe, z wlaſtnjho wnuknutj, ſám od ſebe.

Strany zdroje: II/289

Tröpfeln, v. n. krapěti; stillare; das Blut tröpfelt aus der Wunde, krew krapj z rány; es wird regnen, denn es tröpfelt ſchon, bude prſſeti, nebo giž poprcháwá, pokrápá. 2) v. a. nakapati.

Strany zdroje: II/290

Tropfen, v. n. kapati, stillare; Blut tropft aus der Wunde, krew kape z rány; die Naſe tropft ihm, kape mu z noſu; die Dächer tropfen, kape ſe ſtřech. 2) v. a. kapati, nakapati; Arzeney in Waſſer tropfen, kapati ljk, nakapati ljku do wody.

Strany zdroje: II/292

Trunken, adj. opilý, ebrius; trunken werden, opiti ſe, inebriari; öfter, opjgeti ſe; etwas; podnapiti ſe; Trunken machen, opiti, opjgeti, podnapiti; ein Trunkener, opilý, opilec; Trunkener Weiſe, z opilſtwj. 5) fig. opogený; vor Freude, opogený radoſtj; trunken werden vor Vergnügen, von Hoffnung, radoſtj, naděgj ſe opogiti; vor Schlaf, Schlaftrunken ſeyn, rozeſpalým býti.

Strany zdroje: II/292

Trunkenbold, m. opilec, ochlaſta, ožralec, bratr z mokré čtwrti, winný (piwnj) molek.

Strany zdroje: II/292

Trunkenheit, f. opilſtwj, ožralſtwj; ebrietas; in der Trunkenheit, z opilſtwj. 2) fig. opogenj, opogenoſt.

Strany zdroje: II/294

Uibel, n. wada; am Fuße, na noze; das fallende Uibel, padaucý nemoc. 2) zlé; man muß Uibel mit Uibel vertreiben, zlé ſe muſý zlým zahnati; aus zwey Uibeln das kleinſte wählen, z dwogjho (dwého) zlého neymenſſj woliti.

Strany zdroje: II/294, II/295, II/296

Uiber, adv. es gehet alles bunt über, wſſecko na opak, na ruby, zwrub na ljc; das Glas läuft über und über, ſklenice přetyká walem; über und über, na překot; über und über purzeln, překotiti ſe; es iſt über und über voll, ge ſtreychem plná; über und über naß, ſkrz na ſkrz mokrý; es iſt über, giž ge po wſſem, konec, po tom. 2) praep. I. nad; a) es liegt über der Thür, ležj nadedweřmi; über ihm, nad njm; ein Herr über alles, pán nadewſſjm; über Jemanden herrſchen, nad někým panowati. b) etwas über die Thür legen, něco nade dwéře položiti; über die höchſten Berge, nad neywyšſſj hory; das geht über alles, to gde nadewſſecko; über alle Maßen ſchön, překráſný; über die Maße treiben, nemjrně, přes přjliš ſobě počjnati; er wohnt über mir, bydlj nademnau; er ſteckt in Schulden bis über die Ohren, wězý w dluzých až po vſſi; b) Fleißig über Arbeit ſeyn, pilně pracowati; ich war eben über dem Schreiben als er kam, práwě ſem pſal, když přiſſel; immer über den Büchern liegen, pořád 295 w knihách wězeti; lange Zeit über etwas zubringen, mnoho čaſu s něčjm ſtráwiti; über wenigem getreu, nad málem wěrný. II. při; er lacht über die Erzählung, ſměge ſe powjdačce; über der Mahlzeit trinken, při gjdle pjti; über dem Leſen, dem Gebeth, der Arbeit einſchlafen, při čtenj, modlitbě, při prácy vſnauti; über dem Bethen gab er ſeinen Geiſt auf, modle ſe duſſi wypuſtil; über Tiſche, při ſtole. III. pro; ſich über dem Heben etwas verrenken, zdwjhage něco ſobě wylomiti; über einer langen Rede heiſer werden, dlauho mluwě ochraptěti; über einen Lärm erwachen, hlukem ſe probuditi; über der langen Reiſe, pro dlauhoſt ceſty; über dem Leſen, Eſſen und Trinken vergeſſen, pro čtenj na gjdlo a pitj zapomenauti; über dieſer Rede, pro tu řeč. IV. a) za; über dem Strome, Fluſſe wohnen, za řekau bydleti; über der Gränze, za hranicemi; gegen mir über, proti mně. V. přes; über alle Berge, přes hory doly; a) über den Fluß ſchiffen, přes řeku ſe plawiti; über den Markt gehen, fahren, přes trh gjti, geti; über den Weg, přes ceſtu; über das Ziel ſchreiten, cýl, mezy překročiti; über einen Stein fallen, přes kámen vpadnauti; über die Klinge ſpringen laſſen, ſeſekati; über Feld gehen, přes pole gjti; über Prag nach Wien, přes Prahu do Wjdně; etwas über ſich nehmen, něco na ſebe wzýti; b) über zehn Pfund ſchwer, přes deſet liber ztjžj; über drey Finger breit, přes tři prſty zſſjřj; über die Hälfte, přes polowičku. VI. k; wie biſt du darüber gerathen? kteraks k tomu přiſſel? er kann über alles, über das Geld, darf nicht über das Geringſte, může ke wſſemu, k penězům, neſmj k neymenſſjmu; es geht ſo ſehr über das Geld, über den Beutel, gde to přjliš do peněz, na penjze, do měſſce, na měſſec; es gehet über uns her, gde to na nás. II. na; ſich über eine Sache ärgern, freuen, erzürnen, beklagen, beſchweren, erbarmen, entſetzen, entrüſten, verwundern, bekümmern, betrieben, kränken, grämen, na něco ſe mrzeti, z něčeho ſe radowati, na něco ſe rozhněwati, na něco nařjkati, ſobě ſtěžowati, nad něčjm ſe ſmilowati, ſlitowati, něčeho ſe vleknauti, zhrozyti; na něco ſe rozlobiti, něčemu ſe diwiti, o něco ſe ſtarati, pro něco ſe rmautiti, něčjm ſe ſauditi, trápiti; über eine Sache erſchrecken, něčeho ſe vleknauti; über eine Sache mürriſch werden, pro něco a na něco ſe mračiti; über eine Sache murren, klagen, fluchen, zürnen, zanken, weinen, na něco reptati, nařjkati, kljti, ſe hněwati, pro něco ſe waditi, plakati; machen ſie mir keine Vorwürfe darüber, newytýkagj mi toho; über die Epiſtel predigen, kázati na epiſſtolu; eine Auslegung über ein Buch machen, wýklad na knihu vdělati; ſich über etwas beſinnen, na něco ſe rozmyſliti; über etwas nachdenken, o něčem rozmeyſſleti; ein Urtheil über etwas fällen, rozſudek na něco wyneſti, včiniti; ſeine Meinung über etwas ſagen, ſwé mjněnj o něčem řjcy; ſich über eine Sache überreden, berathſchlagen, o něco rozmluwiti, ſe poraditi; ein Buch über etwas ſchreiben, knihu o něčem pſáti. VIII. wjce; über Macht eſſen, gjſti wjc než může; über Durſt trinken, pjti wjce než ſe chce; ſie liefen über Macht, běželi co mohli; über die Gebühr fordern, žádati wjce než patřj; über die Maße, nad mjru, z mjry, přjliš. IX. Nimmſt du andere Weiber über dieſe, pogmeſſli giné ženy mimo tyto; über Vermuthen, mimo nadánj. X. Eine Sünde über die andere häufen, hřjch na hřjch množiti; eine Ohnmacht über die andere, padá z mdloby do mdloby; Briefe über Briefe, pſanj na pſanj; Bothen über Bothen ſchicken, poſel na poſla, poſla za poſlem poſýlati; 296 Schulden über Schulden machen, dělati dluh na dluh; über das, přes to, nad to; über das alles iſt heute der dritte Tag, k tomu ke wſſemu geſt dnes třetj den; über dieß, přes to, nad to. XI. Heut über acht Tage, od dneſſka za oſm dnj; morgen über vierzehn Tage, od zegtřka za čtrnácte dnj; heut über drey Wochen, od dneſſka za tři neděle; übers Jahr komme ich wieder, za rok ſe nawrátjm; wenn ich übers Jahr lebe, buduli přes rok žiw; Allemahl über den Tag, wždy ob den; über eine Weile, za chwjlku; über lang oder kurz, na dlauze nebo na krátce, dřjwe nebo pozděgi; über ein Kleines, maličko. XII. Die Mahlzeit über, přes oběd, über Winters über, Sommers über, přes zymu, přes léto. XIII. Uiber die Dummheit, hlaupoſt o hlaupoſt ; die Bosheit, den Narren, das Gewäſch, o neſſlechetnoſt, o bláznu o blázna , o pleſkánj.

Strany zdroje: II/297

Uibergang, m. přecházka, přegitj, transitus; über den Fluß, přes řeku; aus der Wärme in die Kälte, přegjti z tepla do zymy. 2) přeſtaupenj; zu einer andern Kirche, k giné cýrkwi. 3) přeháňka; es iſt nur ein Uibergang, geſt gen přeháňka.

Strany zdroje: II/302

Uiberſchreiben, v. a. nadepſati, superscribere. 2) napſati; das Buch iſt überſchrieben, nápis knihy geſt: — 3) dopſati, dopiſowati; einem alle Neuigkeiten, wſſecky nowiny někomu. 4) přepſati, přepiſowati; aus einem Buche ins andere, z knjhy do knjhy.

Strany zdroje: II/302

Uiberſchreiten, v. n. překročiti ſe. 2) v. a. překročiti, přeſtaupiti, transgredi; das Ziel, cýl. b) fig. die Gränze, mezy, z mezý wyſtaupiti; ein Geſetz, zákon přeſtaupiti, překročiti.

Strany zdroje: II/303

Uiberſetzen, v. n. přeſkočiti; über den Graben, přes přjkop. b) přeplawiti ſe. 2) v. a. přeplawiti; Truppen, wogſko; ſich überſetzen laſſen, přeplawiti ſe. b) poſtawiti; den Topf, hrnec. c) přeſaditi, překládati, přeložiti, transferre; aus dem Deutſchen ins Böhmiſche, z němčiny do čeſſtiny , zčeſſtiti. d) přeſaditi; aus Prag nach Pilſen, z Prahy do Plzně. e) přeſaditi, přeplniti; ein Haus mit euten, einen Garten mit Bäumen, dům lidmi; zahradu ſtromy; das Handwerk iſt mit Meiſtern überſetzt, řemeſlo ge přeſazeno , přeplněno miſtry. f) nadſaditi, nadſazowati; Jemanden, nadſaditi na někoho.

Strany zdroje: II/304

Uibertragen, v. a. přeneſti, přenáſſeti; aus inem Buche in ein anderes, z knjhy do knjhy. 2) fig. neſti, poneſti; die Koſten, autraty. b) wynáſſeti; es überträgt nicht die Koſten, newynáſſj autrat. c) ſnáſſeti, ſnéſti; ſeine Schwachheiten, geho pokljſky, chyby.

Strany zdroje: II/305

Uiblichkeit, f. obyčegnoſt, z obyčegiloſt.

Strany zdroje: II/305, II/306

Uibrig, adj. oſtatnj, reliquus; Geld, Tage, Freunde, penjze, dni, přátelé; im übrigen, oſtatně. 2) zbýwati, zbýti, pozůſtáwati; ich habe nichts davon übrig, nic mi z toho nezbýwá; ich allein bin noch übrig, gá ſem gediný geſſtě pozůſtal, zůſtal; 306 iſt noch Hoffnung übrig? geli geſſtě něgaká naděge? nun bleibt mir nichts weiteres übrig, als —, nynj nic mi wjce nepozůſtáwá, než —; haſt du Zeit übrig? máš, kdy? pochwjli? übrig laſſen, zanechati , pozůſtawiti; übrig behalten, podržeti, zanechati; übrig haben, doſtatek, hognoſt mjti. 4) 3) zbytečný; das iſt übrig, to ge zbytečné. 4) zbýti, zbawiti ſe; eine Sache, něčeho.

Strany zdroje: II/306, II/307

Um, I. praep. okolo; a) wůkol; um die Stadt gehen, okolo měſta gjti, měſto obcházeti; ganz um das Haus herum, kolem okolo domu; rund, rings um den Tiſch treten, okolo ſtolu ſe zaſtawiti, ſtůl obſtaupiti; er iſt den ganzen Tag um ihn, celý den geſt okolo něho. b) fig. er muß um dieſe Gegend wohnen, muſý tu někde bydleti; es iſt um ſechs Uhr, geſt aſy ſſeſt hodin; Mittag, okolo poledne, poledne; um Mitternacht, okolo půlnocy, o půlnocy; um Oſtern, um Pfingſten, um Johanni, o welikonocy, o letnicých, o ſwatém Janě. II. ob, po, allemal um den andern Tag, wždy ob den; einer um den andern, geden po druhém. 3) Es iſt eine ſchöne Blume um eine Roſe, růže geſt pěkný kwjtek; es iſt eine wunderliche Sache um den Appetit, chtjč (chuť) geſt diwná wěc; es iſt eine kitzliche Sache um den Hausfrieden, wýborná geſt wěc pokog w domě. 4) Wie ſteht es um euch, gak ſe máte? wie ſteht es um unſere Sache? gak ge, gak ſe děge s naſſj wěcý? es ſteht ſchlecht um euern Bruder, s waſſjm bratrem ge zle; es ſteht ſehr mißlich um ihn aus, geſt s njm welmi zle; aber wie ſiehet es um die Ehre aus? než gakž ge ſe ctj. 5) o; a) um etwas, um die Uhr, um ein Auge, um ſein Vermö 307 gen, um ſeinen guten Namen, um das Leben kommen, o něco, o hodiny, o oko, o gměnj, o dobré gméno, o žiwot přigjti; um das Geld, um das Leben bringen, o penjze, o žiwot připrawiti. b) wiſſen ſie auch um die Sache? wědjli co o tom? ich weiß nicht darum, nic o tom newjm. c) um etwas ſpielen, o něco hráti; ſich um etwas bemühen, bewerben, o něco ſe přičiniti; um etwas bitten, o něco proſyti; um etwas hadern, ſich um etwas zanken, ſtreiten, o něco ſe ſwařiti, waditi, hádati; um etwas loſen, würfeln, o něco loſowati, w koſtky hráti; ich will darum ſchreiben, budu o to pſáti; ſich Mühe um etwas geben, o něco vſylowati; es iſt ihm nur darum zu thun, gen o to mu gde; es iſt ihm nur um Geld, gde, běžj mu gen o penjze; Jemanden um Rath fragen, radu s někým bráti; er hat mich ſchon lange darum geplagt, giž dáwno mne o to trápil. d) das Fenſter iſt um zwey Fuß höher, als die Thür, okno ge o dwa ſtřewjce wyšſſj než dwéře; ich bin um zehn Jahr älter als du, o deſet let ſem ſtarſſj než ty; dieſes Haus iſt um hundert Thaler theurer, als jenes, dům ten geſt o ſto tolarů dražſſj než onen; um ein Haar, o wlas; o chlup; es iſt um zwey Tage zu thun, běžj gen o dwa dni. 6) Es iſt um ihn gethan, geſt po něm; es iſt Schade um ihn, ge ho ſſkoda. 7) pro; a) ſich um etwas betrüben, kränken, weinen, zürnen , něco ſe rmautiti, trápiti, plakati, ſe hněwati. b) um den Arzt, um Wein ſchicken, pro lékaře, pro wjno poſlati. c) um Gottes Willen, pro Boha; um ſein ſelbſt Willen, pro něho ſamého; um deinet, meinet Willen, pro tebe, pro ſebe . 8) na; um Rache rufen, na pomſtu wolati; habe ich das um dich verdient? zdali ſem toho na tobě zaſlaužil 9) um nichts und wieder nichts, pro nic za nic; um Lohn, ums Brod arbeiten, ze mzdy, z chleba pracowati; um eben der Urſache Willen, z té práwě přjčiny. 10) za; um Jemanden bitten, za někoho proſyti; um baar Geld, za hotowé (penjze); um zehn Thaler, za deſet tolarů; um zweyer Urſachen Willen, za dwogj přjčinau . 11) tjm; um ſo viel beſſer für ihn, tjm lépe pro něho; du wirſt um ſo glücklicher ſeyn, tjm ſſťaſtněgſſj budeš. 12) Um ſich freſſen, rozžjrati ſe, rozežrati, rozgjdati ſe; der Krebs, rak. II. conj. aby; ich lebe nicht um zu eſſen, ſondern ich eſſe um zu leben, negſem žiw, abych gedl, ale gjm, abych žiw byl; er iſt zu tugendhaft um nicht ein Chriſt zu ſeyn, geſt přjliš ctnoſtný, by nebyl křeſťanem . III. adv. von Leipzig nach Berlin über Dresden, zu reiſen, iſt viel um, z Lipſka do Berljna přes Drážďany, kdo gede, mnoho ſy zagede, zagjždj. b) die Stunde, die Woche, das Jahr iſt um, hodina proſſla, wyprſſela, proběhla, teyden, rok proſſel, proběhl; wenn meine Zeit um iſt, když můg čas dogde. c) um und um, kolem do kola, kolem a kolem; wenn es um und um kommt, když to přigde kolem a kolem. d) nichts um und an, nic, nicaucý nic nicaucý .

Strany zdroje: II/310

Umlegen, I. v. a. kláſti ſe; das Schiff, der Wind legt ſich um, lodj, wjtr ſe klade. 2) položiti; einen Schrank, ſſkřjni. 3) založiti, zahnauti; ein Blatt, liſt. 4) zahýbati; die Schärfe des Meſſers, eine Nadel, eine Spitze legt ſich um, oſtřj nože, gehla, ſſpička ſe zahýbá. 5) Einen Verband, zawázati; einen Mantel, pláſſť na ſebe wzýti; eine goldene Kette, zlatý řetjzek zawěſyti; den Degen, kord připáſati. 6) přeložiti, překládati; die Häringe, ſlanečky z tuny do tuny; die Soldaten, wogáky. 7) obložiti, obkládati; en Rand mit Eyern, okragek wegcy. II. v. n. točiti ſe; der Wind, das Schiff legt um, wjtr, lodj ſe točj.

Strany zdroje: I/79

Ausſchiffen, v. a. Waaren, zbožj z lodj na zem wynáſſeti; Truppen, wogſko z lodj na ſuchau zem wyſaditi.

Strany zdroje: II/311

Umſacken, v. a. přeſypati z pytle do pytle.

Strany zdroje: II/311

Umſalzen, v. a. přeſoliti, z nowu ſoliti.

Strany zdroje: II/311

Umſchiffen, v. a. plawiti ſe okolo. 2) v. a. z lodj do lodj přendati; Waaren, zbožj.

Strany zdroje: I/79

usſchlafen, v. n. wyſpati ſe. 2) Den Zorn, z hněwu ſe wyſpati; einer der nicht ausgeſchlafen hat, newyſpalý.

Strany zdroje: II/317

Unecht, adj. faleſſný; Steine, Perlen, kameny, perly. 2) neprawý, z lewého boku; Kinder, děti z lewého boku;

Strany zdroje: II/317

Unehelich, adj. nemanželſký, z ſmilſtwa, z lewého boku zplozený.

Strany zdroje: II/317

Unentfallen, adv. es iſt mir unentfallen, newyſſlo mi z paměti.

Strany zdroje: II/318

Unerwartet, adj. nenadálý, adv. —le, z nedogipky.

Strany zdroje: I/80

Ausſchnittling, m djtě z matky wyřezané, wyřezanec, cæſo.

Strany zdroje: I/80

Auschrotten, v. a. den Käſe, wyhlodati, wyhryzti; ein Faß Bier, ſud piwa wytáhnauti z ſklepa.

Strany zdroje: I/81

Ausſchweifen, v. n. weyſtupky činiti, blauditi, blázniti ſe, wybjhati ze ſebe; im Reden, okolkowati, wyrazyti ſe; im Trinken ausſchweifen, nemjrně pjti; eine ausſchweifende Freude, přjliſſná radoſt; vom Wege ausſchweifen, wygjti, wyrazyti ſe s ceſty.

Strany zdroje: II/325

Unten, adv. zeſpod, poſpod, dole, infra; unten auf dem Boden , weſpod; von unten an, ze zdola, ze zdolegſſka; unten her beſchneiden, podſpod obřezati; unten hingehen, dolem, poſpod gjti; fig. unten liegen, podſpod ležeti; beſſer, tiefer, weiter, unten, dolegi, inferius; von unten her, ze zdola, ze zdolegſſka; unten an ſtehen, ſitzen, dole ſtáti, ſeděti; unten gehen, fahren, dolem, dolegſſkem gjti, geti; von unten auf dienen, odezdola ſlaužiti.

Strany zdroje: II/325, II/326

Unter, I. adv. mezy tjm; es muß mit unter gehen, mit unter laufen, muſý mezy tjm progjti, proběhnauti; wir hatten ein ſchön Wetter, mit unter regnete es ein wenig, měli ſme pěkné powětřj, mezy tjm trochu poprcháwalo. II. praep. cum dativo. pod, sub; unter dem Tiſche liegen, dem Baume ſitzen, pod ſtolem ležeti, pod ſtromem ſeděti; unter ihm, pod njm; unter mir, podemnau; unter freyem Himmel, pod čjrým, holým nebem; fig. mit Jemanden unter einer Decke liegen, s někým držeti, w ſpolku býti; unter der Hand ſagen laſſen, pod rukau wzkázati; b) etwas unter der Bank, unter dem Tiſche, unter dem Reuter herausziehen, něco zpodlawice, zpodſtola, zpodřeſſata wytáhnauti; c) er iſt unter ſechzig Jahren, nemá ſſedeſáte let; unter zehn Thalern kann ich es nicht geben, pod deſet tolarů nemohu to dáti; d) unter den Baum ſich ſetzen, pod ſtrom ſednauti; ſich unter das Waſſer tauchen, pod wodu ſe potopiti; e) ein Land unter Waſſer ſetzen, kraginu potopiti, wytopiti; unter die Hand geben, pod ruku dáti; unter die Füße treten, nohama ſſlapati; unter Segel gehen, odplawiti ſe; unter die Augen ſehen, wůči, do očj hleděti; unter die 326 Augen treten, na oči přigjti; Grobheiten unter die Augen ſagen, nezdwořiloſti do očj prawiti; unter die Naſe reiben, ſtrčiti pod nos; unter die Erde bringen, připrawiti pod zem; fig. f) unter die Todten gerechnet werden, mezy mrtwé počten býti; unter ſich theilen, mezy ſebe rozděliti; etwas unter die Leute bringen, něco rozneſti, roznáſſeti; unter vier Augen, mezy čtyřma očima. 2) z; einer unter ihnen, geden z nich; unter welchen iſt Peter, z nichž geſt Petr; unter ſeinen Söhnen ſoll Paul König werden, z geho ſynů má Pawel králem býti. 3) mezy; unter den Zuſchauern ſitzen, mezy diwáky ſeděti; zwiſchen mir und dir, mezy mnau a tebau; er was mit darunter, byl mezy nimi, námi; unter andern, mezy giným; es liegt alles unter einander, wſſe ležj na hromadě, haťmať; unter uns, mezy námi; unter einander, mezy ſebau, weſpolek. 4) w, unter der Stunde des Räucherns, w hodinu kaděnj; unter Tages, wedne, za dne; unter Nachts, w nocy; unter Weges, unter Wegen, na ceſtě; unter dem Gebethe, w čas modlenj. 5) při; unter der Arbeit, dem Eſſen, dem Leſen entſchlafen, při prácy, při gjdle, při čtenj, oder pracuge, gedě, čta, vſnauti. 6) Unter der Zeit, mezy tjm. 7) za; unter der Regierung Kaiſer Karl des IV., za panowánj cýſaře Karla 4tého; gelitten unter Pontio Pilato, trpěl pod (nicht za , weil es den Sinn haben könnte, daß er für P. P. gelitten hätte) Pontſkým Pilátem; Unterdeſſen, zatjm, zatjm a podtjm, mezy tjm.

Strany zdroje: II/328

Unterhandlung, f. gednánj, ſmlauwánj; pflegen, gednati; ſich in Unterhandlungen über etwas einlaſſen, puſtiti ſe w rokowánj o něco; die Unterhandlungen haben zerſchlagen, z rokowánj ſeſſlo; Friedensunterhandlungen, gednánj, rokowánj o pokog.

Strany zdroje: II/333

Unverhofft, adj. nenadálý; unverhofft kommt oft, prov. adv. z nenadánj, maně, z nedogjpky, nenadále.

Strany zdroje: II/333

Unverſehens, adv. náhle, nenadále, z nenadánj, maně; ſterben, náhle vmřjti; einen Todſchlag begehen, z nedopatřenj, z nenadánj wraždy ſe dopuſtiti.

Strany zdroje: II/334

Unwiſſenheit, f. newědomoſt; aus Unwiſſenheit ſündigen, z newědomoſti hřeſſiti. 2) nezběhloſt; in den Rechten, w práwjch. 3) nevměloſt, ignorantia.

Strany zdroje: II/334

Unwiſſentlich, adv. newědomky, z newědomj.

Strany zdroje: II/335

Urfehde, f. přjſaha, kterau berau od wypuſſtěného z wězenj neb wyhnance, že ſe mſtjti nebude.

Strany zdroje: II/336

Urſache, f. přjčina; aus der Urſache, z té přjčiny; eine Urſache von dem Zaune brechen, přjčinu gakaukoli wzýti; du biſt Urſache daran, an meinem Unglücke, tys přjčina toho, mého neſſtěſtj.

Strany zdroje: II/337

Ver-, mit Zeitwörtern, a) pro: Verpachten ronagmauti. b) o; Verlaſſen, opuſtiti, o, pře, pro, wy, v, wy, z, za.

Strany zdroje: II/337

Verabſcheuen, v. a. oſſkliwiti ſobě, w oſſkliwoſti mjti; die —ung, z oſſkliwenj ſobě.

Strany zdroje: II/337

Verabſchoſſen, v. a. ſſos, daň, platiti, odweſti; ſein Vermögen, z gměnj; die —ſſung, placenj daně, poplatku, ſſoſu.

Strany zdroje: II/337

Veracciſen, v. a. platiti clo; eine Waare, ze zbožj.

Strany zdroje: II/338

Verbacken, v. a. pécy z něčeho; Rockenmehl, z režné mauky. 2) zpecy; alles Mehl, wſſecku mauku. 3) přepecy; das Brod, chléb. 4) propecy; ſein Haus, alles, ſwůg dům, wſſecko.

Strany zdroje: II/338

Verbannen, v. a. zahágiti; eine Wieſe, lauku. 2) do klátby dáti, z cýrkwe wylaučiti, wyobcowati, excommunicare; 3) bohu poſwětiti; ein verbannter Acker, poſwěcené pole. b) zabiti; wer den Göttern opfert, der ſey verbannt, kdo bohům obětuge, zamordowán buď. 4) zapřiſáhnauti ſe, zařjcy ſe s klatbau. 5) prokljti, anathematizare; der ſey verbannt, proklet, proklat buď, anathema sit. 6) wypowjdati, wypowědjti; in exilium ejicere; ein Verbannter, wypowěděnec, wyhnanec. 7) fig. zapuditi, wypuditi, pellere; Jemanden von ſich, někoho od ſebe; die —ung, wyobcowánj, poſwěcenj, prokletj, wypowěděnj, zapuzenj.

Strany zdroje: II/342

Verdrängen, v. a. wypuditi, wytiſknauti, wyſtrnaditi; vom Sitze, vom Amte, z ſeděnj, z auřadu; die —gung, wytiſknutj, wyſtrnaděnj.

Strany zdroje: II/346

Vergehen, v. irr. rec. ſich, zablauditi, zagjti, aberrare. b) zawiniti; im Zorne, im Trunke, ze zloſti, z opilſtwj. c) dáti ſe; ſich thätlich wider Jemanden, dáti ſe do někoho; ſich mit Worten wider ihn, ſlowy ſe do čeho puſtiti. d) ſich mit einer Mannsperſon, dopuſtiti ſe, zmrhati ſe, zkulhati ſe, stuprari. II. v. n. zagjti, zacházeti; der Rauch, dým; der Schmerz, boleſt; vor Gram, hořem; die Luſt iſt ihm vergangen, zaſſla mu chuť; es wird ihm ſchon vergehen, gak ono mu to zagde. b) vgjti, vcházeti; alle Kraft, wſſecka ſýla. c) tratiti ſe; das Geſicht, zrak; der Fleck auf der Haut, flek na kůži. d) přegjti, pominauti, minauti, pomjgeti; die Zeit, čas; bis ihn der Zorn vergehet, až ho zloſt přegde, pomine; vergangen, minulý, předeſſlý; adv. předeſſle; vergangen als ich ihn ſprach, předeſſle, když ſem s njm mluwil.

Strany zdroje: I/83

Ausſteigen, v. n. aus dem Wagen, Schiffe, z wozu, z lodj wyſtaupiti.

Strany zdroje: II/348

Vergnügen, n. potěſſenj, oblectatio; es war ihm ein Vergnügen, bylo mu to wděk, libo, k ljboſti, měl z toho potěſſenj; V. an etwas finden, mjti na, w něčem ſwau radoſt, ſwé potěſſenj; mit Vergnügen, s radoſtj.

Strany zdroje: II/348

Vergnügt, adj. ſpokogený; ſeyn, býti. b) potěſſený; über etwas, z nečeho z něčeho. c) weſelý; Miene, wzhled, pohled; ein vergnügter Mann, ſpokogený, weſelý muž. d) potěſſitedlný; Nachricht, zpráwa.

Strany zdroje: II/348

Verhaft, m. wězenj, in V. nehmen, do wězenj wzýti, bringen, wſaditi, do wězenj dáti; ſich aus dem V. los machen, z wězenj vgjti. b) auf Waaren legen, ſtawowati zbožj.

Strany zdroje: II/350

Verhöhnen, v. a. poſmjwati ſe, wyſmjwati ſe, poſmjſſky, poſměch ſobě ſtrogiti, mjti z někoho.

Strany zdroje: II/350

Verjagen, v. a. zahnati, odehnauti, aus dem Hauſe, z domu wyhnati; ins Elend, wyhnati, wypowědjti ze země.

Strany zdroje: II/351

Verklagen, v. a. obžalowati, prožalowati; wegen eines Diebſtahles, eines Mordes, z krádeže, z wraždy.

Strany zdroje: II/352, II/353

Verlangen, n. žádoſt, žádánj; ſinnliches, těleſná žádoſt; aus Verlangen nach dir, z žádoſti po tobě; was iſt dein Verlangen, čeho žádáš? b) sháněnj; nach einer 353 Waare, po zbožj. c) tauženj; nach etwas, po něčem; verlangt, žádaucý.

Strany zdroje: II/353

Verlegen, v. a. přeložiti; die Meſſe von F. nach Breslau, ročnj trh z F. do Wratiſlawi; einen Feſttag, ſlawnoſt; die Beſatzung, poſudku poſádku . b) odložiti; odkládati; den Termin, lhůtu. c) zachramoſtiti, zandati; unter mancherley Sachen, mezy rozličnými wěcmi. d) založiti; α) Jemanden den Weg, někomu ceſtu, zamezyti ceſtu. β) den Hut irgendwo, klobauk někde. γ) einen Kaufmann mit Waaren, mit Geld, kupce zbožjm, penězy. e) nakládati, naložiti, náklad wéſti; ein Buch, na knihu. f) v. rec. ſich, oddati ſe; auf die Poeſie, na báſnjřſtwj.

Strany zdroje: II/355

Verlöbniß, n. zaſnaubenj, zámluwa, přjpowěd, námluwy, záſelky, sponsalia; die V. iſt zurück gegangen, z námluw ſeſſlo.

Strany zdroje: II/356

Vermögenſteuer, f. daň, plat z mohowitoſti.

Strany zdroje: II/361

Verſcheiden, v. n. zkonati, ze ſwěta wykročiti.

Strany zdroje: I/84

Austreten, v. n. aus dem Amte, z auřadu wykročiti, wyſtaupiti; der Fluß iſt ausgetreten, řeka ſe rozwodnila, wylila, wydmula; viele Soldaten treten aus, mnoho wogſka vtjká, odbjhá.

Strany zdroje: II/363

Verſchoſſen, v. a. daň platiti, dáwati; ſeine Güter, ze ſwých ſtatků.

Strany zdroje: II/364

Verſchütten, v. a. zaſypati, zaſauti, zařjtiti; einen Brunnen, ſtudnicy. b) ſypati, ſeſeypati; ſein Vieh dem Hirten, z ſwého dobytka paſtýři. c) rozliti; den Wein, wjno; fig. er hat es bey ihm erſchüttet, ocet ſy v něho rozlil. d) nedochoditi.

Strany zdroje: II/365

Verſehen, v. irr. a. prohljdnauti, přehljdnauti; eine Gelegenheit, přjležitoſt; die Sünden, hřjchy; verſehen iſt auch verſpielt, kdo přehljdne, prohrage. b) pochybiti, poblauditi, přehljdnauti; in ſeinem Amte, w ſwém auřadě. c) zawaditi; er hat es bey ihm verſehen, zawadil v něho, rozlil ſy ocet. d) nedopatřiti; aus Verſehen ſündigen, z nedopatřenj hřeſſiti. e) zhljdnauti ſe; ſich an etwas, von Schwangern, na něčem, o ženách s autěžkem. f) opatřiti, zaopatřiti, záſobiti; providere; mit Wein, Geld, Truppen, Waaren, wjnem, penězy, wogſkem, zbožjm. g) zaopatřiti; einen Kranken mit den h. Sacramenten, nemocného ſwátoſtmi. h) zprawowati, zaſtáwati, zaſtati; ein Amt, auřad; Jemandes Stelle, něčj mjſto. i) wywěřiti, nařjditi; es iſt in den Rechten ſo verordnet, w práwjch eſt to tak nařjzeno. h) k) obhljdnauti, obmyſliti; Jemanden etwas gutes, někomu něco dobrého, někoho něčjm dobrým. l) vrčiti; zu großen Dingen verſehen ſeyn, k welkým wěcem vrčen býti. m) nadjti ſe, nadáti ſe; ich verſehe mich deß zu euch, naděgi ſe toho o wás; ſich eher des Todes, dřjwe ſe ſmrti; ehe du dirs verſehen wirſt, dřjwe než ſe naděgeš.

Strany zdroje: II/366

Verſöhnen, v. a. mjřiti, ſmjřiti, reconciliare. b) vdobřiti, vkrotiti, vkogiti, vchlácholiti, placare; einen Zornigen, hněwiwého. c) očiſſťowati ſe, obětowati; ſeine Sünde, za ſwůg hřjch; die Sünden des Volkes, za hřjchy lidu; ſeine Unwiſſenheit, za hřjch z newědomj.

Strany zdroje: I/9

Abnehmen, v. a. odgjmati, odnjti, ſnjmati, ſnjti, vbjrati, vgjmati; a) den Rahm, ſmetanu zbjrati, ſebrati; b) einem ein Glied, aud odnjti, vřezati; c) den Bart, bradu oholiti; d) den Schafen die Wolle, owce oſtřihati; e) den Hut, klobauk ſmekati, ſmeknauti; f) es läßt ſich daraus aneb daran abnehmen, z toho ſe porozumjwá, wyrozuměti může, zawjrati dá; g) den Eid abnehmen, přjſahu od někoho přigjmati. 2) v. n. ſcházeti, vbýwati, menſſowati ſe, vpadati; a) der Mond nimmt ab, měſýc ſcházý, das Abnehmen des Mondes, ſcházenj, vbýwánj měsýce; b) der Menſch nimmt ab, člowěk chřadne, ſcházý; c) das Geſchlecht kommt ins Abnehmen, ten národ, to pokolenj hyne, padá, tratj ſe; d) mein Geſicht und Gedächtniß hat gar ſehr abgenommen, zrak a pamět přjliš ſe mi ſkrátili, ztratili.

Strany zdroje: I/84

Auswandern, v. n. wyſtěhowati ſe, bráti ſe ginám, odgjti z wlaſti ſwé.

Strany zdroje: II/368

Verſtehen, I. v. n. proſtáti, propadnauti; ein Pfand, záſtawa; ſich, proſtáti ſe. II. v. a. proſtáti; ein Loch, djru. b) recip. ſich (durch langes Stehen), proſtáti ſe. 2) mjti ſe, rozmyſliti ſe k něčemu. 3) rozuměti, intelligere; ich verſtehe ihm nicht, nerozumjm mu; nichts davon, na tom nic; was verſteheſt du darunter? co tjm rozumjš? das verſteht ſich von ſich ſelbſt, to ſe rozumj ſamo od ſebe; Scherz, rozuměti žertu; Jemanden etwas zu v. geben, někomu na ſrozuměnau, na ſrozuměnj dáti; ich habe aus dem Briefe verſtanden, z pſanj ſem porozuměl. b) fig. ſrozuměti ſe, ſrozumjwati ſe; ſich mit Jemanden, s někým; einverſtanden ſeyn, rozumělý býti. c) ſrozuměti; eine Sprache, böhmiſch, deutſch, něgaké řeči, čeſky, německy. d) znáti ſe, rozuměti ſe; ſich auf das Spielen, auf das Wahrſagen, auf das Drechſeln, auf das Frauenzimmer, auf vielerley, zná ſe, rozumj ſe w korbanu karbanu , w hádánj, w ſauſtru, na ženſké, na mnohé wěcy.

Strany zdroje: II/369

Verſteuern, v. a. daň platiti; ein Gut, ze ſtatku.

Strany zdroje: II/369

Verſtoßen, v. irr. n. pochybiti, zawaditi; wider die Lebensart, proti mrawopočeſtnoſti; ſich in der Rechnung, w počtu; ge en Jemanden, o někoho. b) wykwaſyti, odkyſati; das Bier, piwo. 2) v. a. namrſſtiti ſobě; eine Ader, žjlu. b) odprodati, rozprodati; Bücher, Kleider, knihy, ſſatſtwo. c) odſtrčiti, zapuditi, zawrcy; ein Kind, ſeine Gattinn, eine Perſon, od ſebe djtě, ſwau manželku, něgakau oſobu. d) wyſtrčiti, wywrcy; einen Armen aus dem Hauſe, chudého z domu. 2) ſwrcy, shoditi; vom Amte, s auřadu; aus dem Rathe, wywrcy z rady. f) zawrcy, odſtrčiti; in die Hölle, do pekla.

Strany zdroje: II/371

Vertreiben, v. a. irr. zahnati, zapuditi; den Feind, nepřjtele; das Fieber, zymnicy; ſich die Grillen, wrtochy ſobě; Gewalt mit Gewalt, moc mocý zaháněti. b) von einander, rozehnati, rozptýliti, rozplaſſiti; Diebe, zloděge; die Sonne den Nebel, ſlunce mhlu. c) wyhnati, wypowědjti, wywrcy; aus dem Lande, aus der Stadt, ze země, z měſta. d) vkrátiti; ſich die Zeit mit Spielen, Leſen, ſobě čas hránjm, čtenjm. 2) odbyti, odbýwati, odbyt mjti; Waaren, zbožj; er vertreibt nicht viel, nemá hrubě odbytu na zbožj.

Strany zdroje: I/85

Auswendig, adv. zewnitř, auswendig wiſſen, lernen, vměti, včiti ſe z paměti, nazpamět.

Strany zdroje: II/374

Verweiſen, v. a. odkazowati, odkázati, odeſlati, odſýlati; an den Richter, na ſaudce. b) wypowědjti; des Landes, ze země. 2) v. irr. a. domlauwati, láti někomu, gebati někoho.

Strany zdroje: II/378

Vieh-, howadj; der Viehſchweif, howadj ocas. 2) dobytčj; der Vieharzt, dobytčj lékař; der Viehmarkt, dobytčj trh. 3) pro dobytek; das Viehfutter, pjce pro dobytek. 4) od dobytka, k dobytku; die Viehmagd, děwka od dobytka. 5) z dobytka; der Viehſatz, die Viehſteuer, daň, plat z dobytka; der Viehzoll, clo z dobytka.

Strany zdroje: II/380

Vier, num. card. čtyřj, čtyři, quatuor; vier Herren, Weiber, čtyřj páni, čtyři ženy; vor vier Wochen, před čtyřmi nedělmi; es ſind ihrer vier, gſau čtyřj; einer von vieren, geden ze čtyř; auf allen vieren kriechen, čtwermo, počtwermo, po beranau lezti; alle vier von ſich ſtrecken, meyknauti ſebau gak ſſiroký tak dlauhý, wſſecky čtyřy roztáhnauti; die vier Jahres-Zeiten, čtwero počaſý; zu vieren, po čtyřech; in vier Tagen, za čtyři dni.

Strany zdroje: II/383

Voll, adj. plný, plenus; adv. plně; ein volles Glas, plná ſklenice; ein Glas voll von Bier, ſklenice plná piwa; der Mund lief ihm voller Waſſer, měl na to laſkowiny laſkominy ; mit allem Munde voll machen, naplniti, loben, plnau hubau chwáliti, doplniti; ein Maul voll, Handvoll, beyde Hände voll, s auſto, s hrſt, s přehrſſtli; ein Arm voll, s náručj; den Hut, eine Schüſſel voll, s klobauk, s mjſu; ſich die Haut voll lachen, do ſyta ſe naſmáti; aus vollem Halſe ſchreien, křičeti co hrdla mjti; voll Bluts machen, pokrwáceti, pokrwawiti; voll geſteckt, gakby nacpal, natlaukl, nabil; voller Schlaf ſeyn, rozeſpalý býti; voller Wunden, wſſecek poraněný; voll ſchreiben, popſati. 2) fig. opilý; ſich voll trinken, napiti ſe, na žmoch ſe zpjti; voll machen, zpjti, opiti; voll werden, opiti ſe; Blitzvoll, na žmoch zpitý; b) ein volles Angeſicht, plná twář. c) der Mond iſt voll, měſýc geſt na plně. d) celý; aus vollem Herzen, z celého ſrdce; ein volles Jahr, celý rok. e) Im vollen Laufe, w tryſku, cwálem.

Strany zdroje: II/385, II/386, II/387

Von, praep. I. s, de; von dem Dache ſteigen, ſe ſtřechy lezti, ſlezti; vom Berge, vom Himmel kommen, s hory, s wrchu, s nebe gjti; von der Wand nehmen, ſe ſtěny wzýti; von dem Pferde, skoně; vom Amte ſetzen, s auřadu sſaditi. 2) z; ich komme vom Hauſe, von dem Felde, dem Hofe, gdu, přicházým z domu, z pole, ze dwora; von Prag, von Wien, (von der Gegend,) od Prahy, z (od) Wjdně; vom Grunde aus, z ġruntu, z kořene; von jenſeits des Jordans, z zájordánj; vom Lande ſeyn, z krage býti; von freyen Stücken, z čiſta dobra, z čiſté dobré wůle; Graf Wratiſlaw von Mitrowitz, hrabě Wratiſlaw z Mitrowic; Fürſt von Schwarzenberg, knjže z Sſwarcenberku (Černohorſký); Bein von meinen Beinen, koſt z koſtj mých; einer von uns, geden z nás; der Gelehrteſte von allen, neyvčeněgſſj ze wſſech; Gott lieben von ganzem Herzen, milowati Boha z celého ſrdce; von neuen, z nowu; von fern, z daleka, opodál ſtáti; von der Nähe, zbljzka; von weiten, z dálj, zdaleka; von allen Seiten, ze wſſech ſtran, odewſſad; von außen, zwenku, z zewnitř; von innen, z wnitřku; vom Schlafe erwachen, ze ſpanj ſe probuditi. 3) od; von einem gehen, od někoho gjti; von ſich legen, od ſebe odložiti; ich komme vom Tiſche, gdu od ſtola; eben von Spielen, práwě odehry; es geht gut von der Hand, dobře to gde od ruky; von ſich geben, od ſebe ( Kleidungsſtücke, ſſaty ze ſebe) dáti; keinen Laut von ſich geben, ani nepiſknauti, ani necknauti; von Alters her, od ſtarodáwna; von jetzt an, od nyněgſſka; von jeher, od wěků, od gakžiwoſti, gak žiw; von geſtern an, od wčeregſſka; von heute an, od dneſſka; von hier an, tu odtuď; gehe nicht von dannen, nechoď odtud; von wannen, odkud; von hinten, od zadu; von vorn, od zpředu; vom Kopfe bis auf die Füße, od hlawy až do paty; von Haus zu Haus, dům od domu; von Tag zu Tag, den odedne, den po dni; von Stunde zu Stunde, každau hodinu; von Woche zu Woche, neděli od neděle, každau neděli; von Jahr zu Jahr, rok od roku; von 386 Stück zu Stück, kus od kuſu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa; von Thür zu Thür, dwéře ode dweřj; von Zeit zu Zeit, čas po čaſe; von Mund zu Mund, vſta od vſt; von Mann zu Mann, od muže k muži; der Wind von Morgen, wjtr od wzchodu; gib mir ein Stück davon, dey mi kauſek od toho; von wem, od koho? von mir, odemne; von dir, od tebe; von ſich ſelbſt, ſamo od ſebe; ein Mann von Stande; muž od ſtawu; ein Mann von Ehre, von Worte, ode cti, od ſlowa; ich kenne ihn von Perſon, von Anſehen, znám ho od oſoby, od widěnj. 4) Kaiſer von Oeſterreich, Cýſař Rakauſký; von Rußland, Ruſký; der König von Preußen, von Sachſen, král Pruſký, Saſký. 5) Eine Krone von Dornen, koruna trnowá, z trnj; ein Ring von Gold, prſten zlatý, od zlata; eine Säule von Marmor, ſlaup mramorowý, z mramoru; ein Haus von Stein, dům zděný; von Holz, z dřjwj, dřewěný; ein Sack von Leder, kožený pytljk. b) der Befehl von König, rozkaz králůw; ein Freund von mir, můg přjtel; ein Liebhaber von ihr, gegj milý; ein Liebhaber von etwas, něčeho milownjk, oblibce. 7) Söhne von einem Vater, ſynowé gednoho otce; Herr von großer Gnade, pán weliké miloſti; eine Person vom hohen Wuchſe, oſoba wysoké poſtawy, wyſokého wzroſtu; von gleicher Größe, Schwere, ſtegné, gedné weyſſky, tjže; ein Diamant von großem Werthe, diamant welké ceny; ein Mann von Vermögen, von großer Gelehrſamkeit, muž welikého gměnj, weliké včenoſti; klein von Person, malé poſtawy; ſchön von Geſicht, (ſličný), pěkného wzezřenj; blau von Augen, modrých očj; ſchwarz von Haaren, černých wlaſů; das Ende vom Liede, konec pjſně; die Frau, der Sohn vom Hauſe, domácý panj, ſyn; die Einwohner von Amerika, obywatelé Amery y. 8) Ein Sachſe von Geburt, rodem Sas; einer von Adel, ſſlechtic; zeman, vrozeného ſtawu; von Gottes Gnaden, božj milostj, z božj miloſti; von der Seite, ſtranau, po ſtraně; von ungefähr, náhodau, maně; von Rechtswegen, práwem, ſprawedliwě; von Angeſicht zu Angeſicht, twářj w twář; ein Mann von Jahren, muž při letech; von meinem Alter, w mém ſtářj. 9) Sie iſt ein Teufel von einer Frau, to ge panj čert; ein Abſcheu von einem Menſchen, oſtuda člowěk; eine gute Art von Frau, panj dobrotiſko; ein Ungeheuer von einem Thier, zwjře potwora, hrozné zwjře; ein Ausbund von einem ehrlichen Manne, muž pauhá poctiwoſt; ein Wunder von einem Menſchen, člowěk ku podiwu; ein Schurke von einem Bedienten, ſlaužjcý taſſkář taſſkářſká. 10) o; von etwas ſprechen, handeln, o něčem mluwiti, gednati; die Fabel von dem Fuchſe, bágka o liſſce; ein Gedicht vom Tode, báſeň o ſmrti; davon iſt die Rede nicht, o tom ſe nemluwj. 11) Noah erwachte von ſeinem Weine, Noe procýtil po wjně; vom Namen, podlé gména. 12) Den Hut vom Kopfe nehmen, klobauk ſmeknauti, ſundati; die Sache geht gut von Statten, wěc ſe dobře dařj, wede. 13) Von Sinnen kommen, ſmyſlů pozbyti; von Jemanden laſſen, někoho ſe ſtrhnauti; frey von Sünden, proſt hřjchů; von Schulden, dluhů; von dem Verdachte, podezřenj; erlöſe uns von dem Uibel, zbaw nás ( vulgo od) zlého; von allem Vermögen entblößt, prázden wſſeho gměnj. 14) Von einander, roz-; — brechen, rozlomiti; — drehen, roztočiti, roztáčeti; — fliegen, laufen, rozvtecy ſe, rozvtjkati ſe, rozprchnauti ſe, rozběhnauti ſe; — gehen, rozgjti ſe, od ſebe gjti; — hauen, wyſeknauti, rozetnauti, roztjti; — jagen, rozehnati; — laſſen, od ſebe puſtiti, rozpuſtiti ſe; — legen, rozložiti, rozkládati; 387 — liegen, od ſebe, opodál ležeti; — nehmen, rozebrati; — reißen, roztrhati; — rollen, rozwinauti; — ſcheiden, rozlaučiti; neut. rozlaučiti ſe; — ſchlagen, roztlaucy, rozrazyti, roztřjſkati; — ſchneiden, Holz, rozřezati; Brot, rozkrágeti; mit der Scheere, rozſtřihati; — ſchreiben, od ſebe řjdce pſáti; — ſetzen, rozſtawiti, rozſaditi; — ſeyn, od ſebe býti; — ſondern, rozebrati; — ſpalten, rozkálati, rozſſtjpati; — ſperren, die Füße, rozkročiti ſe, roztahowati, rozdjrati ſe; das Maul, rozdjrati hubu; — ſprengen, rozrazyti, rozmrſſtiti; — ſpringen, rozſkočiti ſe; — ſtehen, od ſebe, opodál ſtáti; — ſtellen, rozſtawěti; — thun, rozundati, rozpogiti, rozprawiti; was ſich aufmacht, rozewřjti, rozwjrati; — treiben, rozehnati, rozptýliti; — trennen, rozlaučiti, das Genähte, rozpárati; — treten, rozſſlapati; — werfen, rozházeti, rozhoditi, rozmetati; — wollen, chtjti od ſebe; — zerren, rozedrati, rozdrchati; — ziehen, roztáhnauti; mit dem Quartier, odſtěhowati ſe od ſebe.

Strany zdroje: II/387

Vor, I. praep. před, ante; vor Tage aufſtehen, předednem wſtáti; vor dir, mir, ihm, ſich, hertreiben, před tebau, předemnau, před njm, před ſebau, hnáti; vor dieſem, před tjm; vor einigen Jahren, před několika lety; vor dem, před tjm; vor Morgens, vor Abends, před gitrem, vſwitau, před wečerem, laſſen ſie das vor der Hand gut ſeyn, pro zatjm toho ponechagj, tak nechagj; vor allen Dingen, předewſſjm; hitzig vor der Stirn ſeyn, z horka nakwaſſen býti; ſchämeſt du dich nicht vor mir? neſtydjſſli, neoſteycháſſli ſe mne? 2) od; behüt uns vor Hölle, vor allen Sünden, vchowey nás od pekla, od wſſelikého hřjchu. 3) pro; vor vielen Hinderniſſen nicht weiter können, pro mnohé překážky nikam nemocy; hier iſt vor den Räubern nicht ſicher, zde nenj bezpečno pro laupežnjky; vor Schmerzen nich ſchlafen, vor Betrübniß nicht reden können, pro boleſt nemocy ſpáti, pro zármutek nemocy mluwiti; vor Alter ſterben, pro ſtaroſt vmřjti, wěkem, ſtaroſtj ſegjti. 4) za; vor Alters, za ſtarodáwna; Gnade vor recht ergehen laſſen, miloſt za práwo vděliti. 5) vor etwas erſchrecken, něčeho ſe leknauti; Schrecken vor etwas empfinden, něčeho ſe hrozyti; fürchte dir nicht vor mir, nebog ſe mne; einen Abſcheu, Eckel vor etwas haben, něco ſobě oſſkliwiti. 6) Vor Hunger ſterben, hladem vmřjti; vor Durſt verſchmachten, žjžnj chřadnauti, mřjti; vor Schrecken zittern, ſtrachem ſe třáſti; vor Zorn außer ſich ſeyn, hněwem ſe necýtiti; vor Freude weinen, radoſtj plakati; ſich vor Lachen kaum faſſen können, ſmjchy diw nepuknauti. 7) Führt ihn vor den Richter, weďte ho před ſaudce; vor ihn, před něho, předeň; vor die Thür ſtellen, přede dwéře poſtawiti; komm mir nicht vor die Augen, nechoď mi na oči; Jemanden vor den Kopf ſtoßen, někoho vrazyti; vor Anker legen, kotwicy zarazyti; die Sache geht vor ſich, něco gde k mjſtu, dařj ſe; die Heirath wird nicht vor ſich gehen, ze ſwadby nebude nic, ſe ſwadby ſegde. II. adv. dřjw; lerne vor ſelbſt, ehe du andere lehreſt, dřjwe ſám ſe vč, než giné včjš; vor wie nach, napřed gako potom.

Strany zdroje: II/389

Vorder, adj. přednj, předněgſſj; das vorderſte zu hinterſt kehren, wſſe z wrub na ljc obrátiti, zwrub na zwrub přewrátiti.

Strany zdroje: II/390

Vorerinnerung, f. z předu, připomenutj z předu připomenutj .

Strany zdroje: II/393

Vorkind, n. djtě z prwnjho manželſtwj.

Strany zdroje: II/395

Vorſchimmern, v. n. nad giné, z něčeho ſe třpytiti.

Strany zdroje: II/396

Vorſchoß, m. daň ze gměnj.

Strany zdroje: II/398

Vorſuchen, v. a. rozſſťárati, wyhledati; etwas unter dem Tiſche, něco z podſtola.

Strany zdroje: II/399

Vorwärts, adv. k předu; ſich v. neigen, k předu ſe nachýliti; vorwärts angreifen, z předu popadnauti.

Strany zdroje: II/399

Vorwind, m. wjtr z zadu.

Strany zdroje: II/399

Vorziehen, v. a. wytáhnauti; etwas unter dem Bette, něco z pod poſtele. 2) zaſtřjti; den Vorhang, oponau zaſtřjti. 3) obehnati; einen Graben, Zaun, přjkopem, plotem. 4) přednoſt dáti, wjce wážiti; ich ziehe ihn ſeinem Bruder vor, gá ho předkládám geho bratrowi, wjce wážjm než geho bratra, přednoſt mu dáwám před geho bratrem.

Strany zdroje: II/401

Wächſern, adj. woſkowý, z woſku.

Strany zdroje: II/402

Wahl, f. wůle; aus eigener Wahl, z wlaſtnj wůle; die freye Wahl haben, na wůli, ſwobodnau wůli mjti; einem die Wahl laſſen, na wůli nechati. 2) wolenj, electio; eine Wahl treffen, woliti, zwoliti, wywoliti; zur Wahl ſchreiten, k wolenj přiſtaupiti.

Strany zdroje: II/403

Wahnbürtig, adj. z lewého boku.

Strany zdroje: II/403

Wahrnehmen, v. a. pozorowati, znamenati, ſeznamenati; etwas an ihrem Geſichte, něco na gegjm obljčegi. 2) poſtřjcy; das Wild nahm den Jäger wahr, zwjře poſtřehlo myſliwce. 3) ſſetřiti; die Zeit, die Gelegenheit, čaſu, přjležitoſti. 4) patřiti; nehmet wahr der Raben, der Lilien, patřte na krkawce, na ljlie. 5) wyrozuměti; aus einem Briefe, z pſanj.

Strany zdroje: II/404

Waiſenkind, n. djtě z ſyrotčjho domu.

Strany zdroje: II/404

Waiſenknabe, m. Waiſenmädchen, n. chlapec, děwče z ſyrotčjho domu.

Strany zdroje: II/405

Waldweg, m. ceſta do, z leſa, w leſe.

Strany zdroje: II/406

Wallrathlicht, n. ſwjce z welrybjho tuku.

Strany zdroje: I/87

Ballaſt, m. tjž z kamenj, z pjſku na dně lodj. ſaburra.

Strany zdroje: II/407

Wamms, n. pl. Wämmſer, kazayka; Hoſen und Wamms ausziehen, z kabátu a z kalhot ſwlécy; dim. das Wämmschen, kazagčička.

Strany zdroje: II/408

Warmgar, adj. z tepla wydělaný (o kůži).

Strany zdroje: II/411

Wecken, v. a. buditi; vom Schlafe, ze ſna buditi, wyrazyti; fig. wzbuditi.

Strany zdroje: II/413

Wegreden, v. n. in einem, w gednom čaſe mluwiti; von der Leber weg, reden, z přjma, zrowna mluwiti.

Strany zdroje: II/417

Weichen, v. irr. n. ich wich, gewichen, vſtaupiti, vſtupowati, cauwnauti, (caufati), cedere; nicht ein Fußbreit weichen, nevſtaupiti ani nohy zſſjřj; aus den Gliedern, z řady wyſtaupiti; der Feind weichet, nepřjtel cauwá, vſtupuge. b) vhnauti ſe; aus dem Wege, s ceſty; weiche aus! vhni ſe! wary! cuky, na ſtranu. c) tjhnauti; der iſt gewichen! ten tjhl, ten tjhnul! d) fig. vſtaupiti; der Macht, der Liebe, dem Unglücke, mocy, láſce, neſſtěſtj. e) vchýliti ſe, vſſinauti, wyſſinauti; vom Pfade der Tugend, s ceſty ctnoſti. f) vſtaupiti; an Gelehrſamkeit, co ſe týče včenoſti.

Strany zdroje: II/419

Weinbrühe, f. omáčka z wjna.

Strany zdroje: II/420

Weinſuppe, f. winná poljwka, z wjna.

Strany zdroje: II/420

Weinzoll, m. clo z wjna.

Strany zdroje: II/420

Weiſen, v. a. irr. ich weis, gewieſen, weiſe, vkázati, monstrare; ein neues Kleid, nowý kabát; zurecht, povčiti, zprawiti, povkázati; es wird ſich weiſen, okáže ſe; fig. einem die Thür, někomu dwéře vkázati; Jemanden wohin, někoho poſlati, odeſlati někoho někam; einen Verbrecher aus Stadt, zločince z měſta wypuditi, wypowědjti, wyobcowati.

Strany zdroje: II/422, II/423

Weit, adj. daleký; ein weiter Weg, eine weite Reiſe, daleká ceſta. 2) ſſiroký, wolný; weites Gewiſſen, ſſiroké ſwědomj; ein Kleid, ein Schuh, kabát, ſtřewjc; das Kleid iſt ſehr weit, kabát geſt přjliš wolný; etwas weiter machen, něco popuſtiti, porozſſjřiti. 3) proſtranný; ein weites Zimmer, Gefäß, proſtranný pokog, proſtranná nádoba. 4) řjdky řjdký ; ein weiter Kamm, řjdký hřeben; ein weites Sieb, řjdké řeſſeto; adv. daleko; ſich weit weg machen, daleko ſe wzdáliti; ſie ſtehen zu weit aus einander, ſtogj tuze daleko od ſebe; es iſt weiter von hier nach Prag, als nach Pilſen, odtud ge dáleji do Prahy, než do Plzně; ich kann nicht weiter, nemohu dále; er hat nicht weit nach Hauſe, nemá daleko domů; ich ſehe ihn von weiten, widjm ho od zdaleka; nicht weit in einiger Entfernung, opodál, pozdálečj; weit und breit, ſſiroko daleko; weit hergeholt, daleko wzatý; weit entlegen, welmi wzdálený; er iſt nicht weit her, nenj z daleka; weiter die Nacht, hluboko do nocy; weit hören, ſehen, ſchießen, reichen, daleko ſlyſſeti, widěti, doſtřeliti, doſáhnauti; von weiten, zdaleka; ich habe ſchon etwas von weiten gehört, něco ſem giž naſlechl; der Sommer iſt noch weit, geſſtě ge daleko do léta; fahre weiter fort, pokračug dále; Jemanden weit übertreffen, někoho daleko přewýſſiti; bis auf weitern Befehl, až na dalſſj poručenj. b) dalece; ſo weit haſt du Recht, tak dalece máš do 423 bře; in ſo weit ich es verſtehe, gak dalece gá tomu rozumjm; ſo weit es ſich thun läßt, gak dalece, pokudž ſe dá dělati. c) wjc, wjce; weiter kann ich dir nicht helfen, wjc ti pomocy nemohu; weiter nichts als, nic wjc, nic giného, než; was kann ich weiter thun? coť mohu wjce včiniti? was wollt ihr weiter? co wjc chcete? d) wzdálj; fünf Meilen weit, pět mil wzdálj; ſechs Zoll weit, ſſeſt caulů wzdálj. e) zſſjřj; das Gefäß iſt drey Fuß weit, ta nádoba ge tři ſtřewjce zſſjřj. f) mnohem, o mnoho; ſie haben weit mehr Verdienſte als ich, magj mnohem wjce záſluh, nežli gá; er iſt jetzt weit ruhiger, geſt nynj mnohem pokogněgſſj; er kommt ihm bey weiten nicht gleich, nenj mu o mnoho roweň; das rührt ihn bey weiten nicht ſo viel, als, to ho o mnoho tak nepohne, gako; es iſt bey weiten größer, geſt o mnoho wětſſj; es iſt bey weiten nicht alles, to nenj geſſtě wſſecko. g) weit gefehlt, chyba láwky; weit ins Land hinein, hluboko do země; etwas zu weit treiben, něco přjliš páchati, ſobě wéſti; das iſt noch in weitem Felde, to ge ſtraka na wrbě.

Strany zdroje: II/423

Welcher, pron. relat. genž, gežto, který, qui; der Menſch, mit welchem ich ſprach, ten člowěk, s kterýmž ſem mluwil; unſer Vater, der du biſt, otče náš, genž gſy. 2) pron. interr. který; welcher Bruder? který bratr? welchem von beyden? kterému z obau? welcher iſt der Jünger? který geſt ten včedlnjk? b) gaký; welche grobe Speiſe! gaké hrubé gjdlo! welche Angſt! gaká auzkoſt! welch ein grober Menſch! gaký nevčeſaný člowěk; wer weiß, in welches gottloſe Haus er gehet, kdo wj, do kterého, gakého, bezbožného domu chodj. c) was für welcher? kteraký? welcher immer, kterýkoli. d) ký; welchen, was für einen Teufel habet ihr? kýho čerta máte? 3) některý; ich habe Apfel, wollt ihr welche? mám gablka, chcete některé? welche waren ſauer, welche ſüß, některé byly kyſelé, některé ſladké.

Strany zdroje: II/424

Weltlich, adj. ſwětſký; das weitliche weltliche Recht, ſwětſké prawo práwo ; weltlich machen, z ſwětſſtiti, saecularizare. 2) Nach Art der Weltleute, ſwětácký; adv. ſwětſky, po ſwětſku. 2) po ſwětácku.

Strany zdroje: II/426, II/427

Werden, v. irr. du wirſt, ich werde, ich ward, ich wurde, ich würde, geworden, včinen včiněn býti, ſtáti ſe, fieri; ein König, Soldat, ein Mönch, Fürſt, Graf, Doktor, včiněn býti králem, wogákem, mnichem, knjžetem, hrabětem, doktorem. 2) býti; a) aus Kindern werden Leute, z dětj budau lidé; was wird aus dir werden? co bude z tebe? b) er wird zum Bettler, bude z něho žebrák; zur Laſt, k obtjžnoſti býti. c) Bürge 427 für jemand werden, rukogmjm býti za někoho. d) es wird Krieg werden, bude wogna; es wird bald Sommer, Winter werden, bude brzy léto, zyma; es wird mir übel, bange, beſſer, ſchlimmer, geſt mi zle, auzko, lépe, hůře; wie wird es mit mir werden? gak to bude, wypadne ſemnau? daraus wird nichts, z toho nebude nic. 3) doſtati ſe; es iſt mir zu Theil geworden, doſtalo ſe mi na podjl; die Hälfte ſoll dem Angeber werden, polowice ſe doſtane vdawateli, polowicy doſtane vdawatel; euer Lohn ſoll euch werden, waſſe mzda ſe wám doſtane; eines andern werden, za giného ſe doſtati; zur Beute werden, doſtati ſe za kořiſt. d) dáti ſe; Prieſter, Soldat, Nonne werden, dáti ſe na kněžſtwj, za wogáka, za geptiſſku, do kláſſtera. e) ein Paar, wzýti ſe; arm, zchudnauti; reich, zbohatnauti; zur Wittwe, owdowěti; zu Stein, zkameněti; zu Waſſer, roztáti, rozplynauti, rozplynauti ſe; fig. w niweč vwedenu býti, na zmar přigjti; zu nichts, zničeti; zum Sprichworte, w přjſlowj wegjti; krank, roznemocy ſe, rozſtonati ſe, znemocněti; geſund, pozdrawiti ſe; zornig, rozhněwati ſe; luſtig werden, rozweſeliti ſe; verliebt, zamilowati ſe; blaß, zblednauti; roth, zakohautiti ſe, zardjti ſe; einem Feind, zanewražiti na někoho, zuwider, zprotiwowati ſe; eines Dinges anſichtig, něco ſpatřiti, shljdnauti; inne, dowěděti ſe, znamenati; einer Sache los, něčeho ſe sproſtiti, zbawiti; ſich ſauer werden laſſen, na prácy ſy dáti, kruſſno přicházeti; euer — Schreiben iſt uns zurecht geworden, waſſe — pſanj ſme obdrželi; es wird Lärm, powſtáwá, ge lermo; es wird Tag, dnj ſe, rozednjwá ſe; Nacht, tmj ſe, dělá ſe noc; Morgen, ſwitá; Abend, chýlj ſe k wečeru, ſaumrká ſe; ſpät, připozdjwá ſe; zu Staube, w prach ſe obrátiti; eine Blaſe, Warze, Bäule, dělati ſe, bublina, bradawi e, baule. II. v. auxil. býti; ich werde ſeyn, budu; wenn ich ihn loben werde, když ho budu chwáliti; mit praep. b) ich werde kommen, přigdu; wenn ich ihn werde gelobt haben, když ho pochwáljm; ſo wird er lächeln, zaſměge, zaſſkeřj ſe. c) In pass. gebohren werden, naroditi ſe.

Strany zdroje: II/428

Werk, n. ſkutek, opus; gute Werke verrichten, dobré ſkutky činiti; Werke Gottes, ſkutky Božj; etwas ins Werk stellen, něco w ſkutek vweſti. 2) djlo; das Werk einſtellen, djlo zaſtawiti; es iſt ſchon im Werke, giž ge to w prácy; die Hand ans Werk legen, ruku k djlu, k prácy přiložiti, přičiniti; zum Werke ſchreiten, gehen, k djlu přikročiti; Complimente ſind mein Werk nicht, poklony negſau má wěc; gelehrtes Werk, včené djlo; das Werk vollenden, djlo dokonati, dodělati. 3) ſtrog; das ganze Werk ſteht auf Pfählen, celý ſtrog ſtogj na koljch; das Werk in der Uhr, ſtrog w hodinách. 4) ſſance, waly. 5) Viel Werks aus etwas machen, mnoho cáru, hluku pro něco, z něčeho nadělati; dim. das Werkchen, ſkuteček, djlko, pracyčka, ſtrogek, ſtrůgek.

Strany zdroje: II/428

Werken, adj. kaudelný; werkenes Garn, přjze kaudelná, wochličkowá, z kaudele.

Strany zdroje: II/428

Werkleinwand, f. kaudelné, z kaudele plátno.

Strany zdroje: II/428

Werkſilber, m. rudnj ſtřjbro. 2) ſtřjbro ze ſtarých nádobj.

Strany zdroje: II/429

Weſen, n. lermo; was iſt das für ein Weſen? gaký geſt to hluk, lermo? b) das böſe Weſen, padaucý nemoc, paducnice, epilepsia. c) viel Weſens aus etwas machen, mnoho hluku, mnoho cáru z něčeho nadělati; tolles Weſen, ztřeſſtěnoſt, zſſjlenoſt; Gottloſes Weſen, bohaprázdnoſt. 2) Das gemeine Weſen, obec, obecné dobré, wěc poſpolitá, respublica; das Hausweſen, hoſpodářſtwj; das Münzweſen, mincowſtwj; das Fuhrweſen, wozatagſtwj. 3) powaha, mraw; ein Menſch von einem ſtillen Weſen, člowěk tiché powahy. 4) podſtata, substantia; den Schein aber nicht das Weſen der Tugend haben, mjti podobu ale ne podſtatu ctnoſti. 5) bytoſt, ens; bytnoſt, essentia; man muß auf das Weſen ſehen, muſý ſe hleděti na bytnoſt, podſtatu; Gott iſt ein unendli hes Weſen, bůh geſt neſkončená bytnoſt; alle Weſen in der Welt, wſſecky bytoſti na ſwětě.

Strany zdroje: II/431

Wickeln, v. a. zahrnauti; dim. Strümpfe, punčochy. 2) wjti, winauti; Garn, Zwirn, přjzy, niti. 3) obinauti; man könnte ihm um einen Finger wickeln, mohlby ſe okolo prſtu obinauti. 4) obaliti, zaobaliti; etwas in ein Papier, něco do papjru. 5) powjti, powjgeti; fascis involvere; ein Kind, djtě. 6) fig. wywinauti, wypleſti; ſich aus einer Sache, ſe z něčeho. 7) Auseinander, rozwinauti; in einander, zamotati, zapleſti.

Strany zdroje: I/89

Baſtard, m. panchart, z kurwy ſyn.

Strany zdroje: II/436

Wildgefälle, pl. přjgmy ze zwěři.

Strany zdroje: II/437

Winden, v. a. irr. ich wand, wände, gewunden, točiti; ſich, ſe; der Weg, ceſta. b) ſich mühſam durch eine enge Oeffnung, s pracý ſe auzkau děrau proſaukati. c) ſich durch Hunger und Elend hindurch, hladem a nauzý ſe protřjti. d) die Hände, rukama lomiti. e) einem etwas aus der Hand, někomu něco z ruky wydřjti, wytočiti, wykrautiti. f) ſich vor Schmerzen, ſwjgeti ſe boleſtj. 2) ždjmati; naſſe Wäſche, mokré prádlo. 3) wjti; Kränze, wěnce. 4) wjti, ſwjgeti; Faden auf einen Knäuel, niti na klubko wjti, nawjgeti; man könnte ihn um den Finger, mohlby ſe o prſt obtočiti, obinauti. 5) hewerowati, wytáčeti; einen Wagen, wůz wyhewerowati.

Strany zdroje: I/90

Bauen, v. a. ſtawěti, ædificare; in die Luft bauen, zlaté hory ſtawěti. 2) dělati, wzdělati, wzděláwati. Neſter bauen, hnjzda dělati, hnjzditi ſe. Das Feld bauen, pole wzdělati, wzděláwati, colere agrum. 3) ſýti, ſázeti; in dieſem Lande baut man vielen Weitzen und Hopfen, w té zemi mnoho pſſenice ſe ſege, a chmele ſázý. 4) dobýwati; auf Metalle bauen, kowů dobýwati. 5) na někoho ſe ſpolehati, bezpečiti; ich baue ganz auf ihn, z cela ſe na něho ſpolehám; ich hätte Häuſer auf ihn gebaut, wſſecko bych mu byl ſwěřil; der Menſch iſt ſchön gebaut, ten člowěk ge kraſné kráſné oſtawy; dieſes Jahr haben wir wenig Getreid gebaut, letos gſme málo naklidili.

Strany zdroje: II/441

Woche, týden, teyden, gen. týhodne, septimana; drey vier Wochen, tři čtyři neděle; die künftige Woche, ſnedělek; auf die Woche, s neděle. Die Woche iſt an mir, ten teyden geſt na mně; die Woche drey Mahl ausfahren, třikrát za teyden wygjžděti, wygeti, 2) fig. die Wochen, kaut; die ſechs Wochen, ſſeſtineděle, pl. in die Wochen kommen, do kauta přigjti, ſlehnauti; in den Wochen liegen, w ſſeſtineděljch ležeti; aus den Wochen kommen, z ſſeſtinedělj wygjti; Wochen-, týhodnj; die Wochen-Arbeit, týhodnj práce, djlo; der Wochenmarkt, týhodnj trh. Wochen-Beſuch, m. nawſſtjwenj w ſſeſtineděljch.

Strany zdroje: II/444

Wollarbeit, f. práce s wlnau, 2) djlo z wlny.

Strany zdroje: II/445

Wollzehent, m. deſátek z wlny.

Strany zdroje: II/445

Woraus, part. z čeho, z čehož, .

Strany zdroje: II/447

Wundfieber, n. nátcha z rány.

Strany zdroje: II/449

Wurzelſchlagen, zakořeniti ſe, vgmauti ſe, kořeny puſtiti; mit der Wurzel ausreißen, z kořen wywrátiti. 2) fig. die Wurzel eines Berges, pata hory; eines Worts, kořen ſlowa.