Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 25 skupin hesel.

Strany zdroje: I/264, I/265

Halten, v. irr. du hälſt, er hielt, gehalten. 1. v. a. držeti, tenere; halt es feſt, drž to pewně; bey der Hand, za ruku držeti. 2) chowati, portare; ein Kind auf den Armen, chowati djtě na rukau. 3) Etwas vor das Geſicht, něco před oči kláſti. 4) fig. Ein Ding gegen das andere, gedno s druhým ſrownáwati; einem die Stange, nadržowati někomu; Jemanden kurz, zkrátka, na vzdě držeti; beym Worte, za ſlowo wzýti; das Maul offen halten, hubu otewřenau mjti; b) das Maul, hubu ſtauliti; halt das Maul! drž hubu, zaraz! er hält damit zurück, ſkrýwá, tagj ſe s tjm; geheim halten, zatagiti; ſich halten, zadržeti ſe; den Zorn zurück, zadržeti hněw. c) Jemanden frey, platiti za někoho, wydržeti někoho; ſchadlos, nahraditi ſſkodu. d) Etwas bereit halten, něco po hotowě mjti. e) Er wird wie ein Hund gehalten, chowagj ho gako pſa, nakládagj s njm gako s pſem. f) Vieh, Pferde, Hunde, dobytek, koně, pſy chowati; Kühe, krawařiti; Haus, hoſpodařiti; Hof, dworem býti. g) Hochzeit halten, ſwadbu mjti, ſwadbu ſtrogiti, wyſtrogiti; Kirchweih, poſwjcenj mjti, ſtrogiti, poſwjcenjčkowati; einen Landtag, ſněmowati; Gebeth, modliti ſe, pomodliti ſe; Geſpräch, rozmlauwati; eine Rede, Predigt, řeč mjti, (řečňowati), kázanj mjti; Schule, ſſkolu mjti (držeti); die Mittagsruhe, polednjčka požjwati; das Mittagmahl, obědwati; das Abendmahl, wečeřeti; h) die Gebothe Gottes, přikázanj Božj zachowáwati; einen Feſttag, ſwátek ſwětiti, ſlawiti; Faſttag, poſtiti ſe, půſt mjti. i) Wie hoch halten ſie dieſen Ring? gak wyſoko ſobě wážjte ten prſten? hoch, 265 gering halten, wyſoce, málo wážiti; er hält viel darauf, mnoho na to držj, dáwá; er hält nicht viel auf das Eſſen, neſtogj, nedbá o gjdlo; auf Träume, ſnům wěřiti. k) Ich halte ihn für einen ehrlichen Mann, mám ho za poctiwého muže; genehm, za dobré vznati, vznáwati; für übel, za zlé mjti; für eine Sünde halten, za hřjch pokládati. 2. v. n. držeti; der Strick hält, prowaz držj. 2) fig. a) das hält nicht Stich, to nemá ſtánj, mjſta. b) das Faß hält zwey Eymer, ſud má dwě wědra. c) ſtill halten, zaſtawiti ſe, ſtáti; halt! ſtůg! ſtůgte! Halte machen, zaſtawiti ſe, zůſtati ſtáti. Inne halten, im Leſen, přeſtati čjſti. d) Stand halten, doſtáti; držeti ſe, ſtálým býti. e) das Feld halten, polem ležeti, w poli zůſtati. f) Es mit dem Könige, krále ſe přidržeti, podlé krále ſtáti. g) Das wird ſchwer halten, to půgde s těžkem, těžko; wie hälts? gak ge? gak ſe děge? 3. v. rec. ſich gut halten, dobře ſe chowati, držeti; dieſes Obſt hält ſich nicht, owoce toto ſe nenechá chowati.



Strany zdroje: I/267, I/268

Hangen, hängen, v. n. irr. ich hing, gehangen, wiſeti, pendere; am Kreuze hangen, pnjti na křjži; der Baum hängt 268 voller Früchte, na ſtromě wiſý plno owoce; hinab hangende Ohren, ochljpené vſſi. 2) den Kopf hängen laſſen, hlawu ſklopiti. 3) an einer Perſon hangen, přjdržeti ſe někoho. 4) hangen bleiben, zůſtati wiſeti; wězeti, wáznauti, vwjznauti, vwáznauti.



Strany zdroje: I/38

Anhalten, 1. v. a. přjdržeti, vdržeti, zadržeti, zaſtawiti, zatknauti, zdržeti, zdržowati, cohibere, ſiſtere. 2) chytiti, gjti, lapiti, polapiti, ſewřjti, ſwjrati, adſtringere, comprehendere. 3) doháněti, nabádati, nabjzeti, přidržowati někoho k něčemu, impellere. 4) naléhati, naſtaupati, naſtupowati, vſylowati, žádati o něco, petere. 5) ſich an etwas, něčeho ſe držeti, ſe přichytiti, ſe zachytiti. 2. v. n. dodržeti, dodržowati, trwati, ſetrwati, durare; eine anhaltende Krankheit, trwanliwá nemoc. 2) ſtáti, vcházeti ſe, vſylowati o něco, nepřeſtati, žádati. 3) zaſtawiti ſe, zůſtati ſtát, pobyti, morari.



Strany zdroje: I/300

Inne bleiben, doma (tam) zůſtati.



Strany zdroje: I/302

Ja, adv. ano, tak; haben ſie ihn geſehen? Ja, widěli ho? ano. Sie wiſſen es ja, wždyť (dyť) to wědj; mor. weť; ja, es iſt ſo, tak geſt. 2) wſſak; ich habe dich ja geſehen, wſſak (gak) gſem tě widěl; ale, utique; mich dürſtet ja nicht, ale mně ſe nechce pjti. 3) ſage es ja Niemand, neřjkeyž to žádnému; verliere es ja nicht, neztratiž toho; wenn er ja nicht bleiben will, ſo mag er gehen; nechceli zůſtati, ať gde; ja was wollt’ ich ſagen, medle co pak ſem chtěl řjcy; ja wohl, ba, ano, arcyť, owſſem; ja ſogar, nýbrž, alebrž, anobrž, quin imo.



Strany zdroje: I/331

Korb, m. pl. Körbe, koš, corbis; dim. das Körbchen, Körblein, koſſjk, koſſjček , auborek; den Korb bekommen, zůſtati na popeli, propadnauti ſkrze koš; den Korb geben, koſſem dáti; er iſt der Hahn im Korbe, geſt pánem, kohautem na ſmetiſſti. S. auch Handkorb, Wagenkorb, @.



Strany zdroje: II/58

Nachbleiben, v. irr. n. wzadu, zpátky zůſtati; die Sache iſt nachgeblieben, ſeſſlo s toho.



Strany zdroje: II/97

Platz, m. pleſk: platz! da lag er, tu pleſk ſebau, meykl; gab einen Platz, to pleſklo; 2) pl. Plätz, liz, liha, S. Schalm. 3) placek, placka, hnětinka, gehněda S. Kuchen. 4) mjſto, plac, locus; auf dem Platze bleiben, na mjſtě zůſtati; an eines Platz kommen, na něčj mjſto přigjti; Platz gemacht! na ſtranu! ſtranau! komm auf den Platz poď na plac, na plano! fig. Eins Bitte Platz geben, nečj prosbě mjſto dáti.



Strany zdroje: I/58

Aufbleiben, v. n. bdjti, neſpati, wzhuru zůſtati, vigilare. 2) das Thor wird aufbleiben, wrata zuſtanau otewřjna.



Strany zdroje: II/123

Reſt, m. oſtatek, zbytek, residuum; vom Tuche, zbytek ſukna dim. 2) reſt, záwada; im Reſt bleiben, w reſtu, zpátky zůſtati. 3) fig. Jemanden den Reſt geben, někoho dorazyti, dotrhnauti, dodati.



Strany zdroje: II/216

Sitzen, v. n. irr. ich ſaß, ich ſäße, du ſitze, geſeſſen, ſeděti, sedere; bleiben ſie ſitzen, zůſtaňte seděti; ſitzen bleiben, z. B. auf einem Pferde, oſeděti, persedere; bey Tiſche, ſeděti za ſtolem, assidere mensae; oben an, unten an, nahoře, dole ſeděti; ſich müde ſitzen, vſtati ſeděnjm, naſeděti ſe. 2) fig. Beicht, zpowjdati; zu Gerichte ſitzen, ſeděti, zaſednauti ſaud; b) Immer zu Hauſe, (hocken) wždy doma dřepěti, mor. lapěti; immer in Büchern ſitzen, pořád w knihách wězeti; im Kothe ſitzen bleiben, vwáznauti w blátě, er ſitzt voran, ſedj w rákoſý; viel Geld im Spiele ſitzen laſſen, mnoho peněz prohrati; Jemanden ſitzen laſſen, nechati někoho w koncých; ſitzen bleiben, von Frauenzimmern, zůſtati ſſewcům na opatky, na přjſſtipky; alſo will er meine Tochter ſitzen laſſen, chceliž tedy mau dceru nechati ſeděti na holičkách. c) hier ſitzt es, zde to wězý; nichts auf ſich ſitzen laſſen, nic nenechati na ſobě; das Kleid ſitzt ihnen vortrefflich, kabát wám wýborně ſluſſj, ſtogj, ſitzen pflegen, ſedati, ſedáwati; ins Sitzen kommen, rozſeděti ſe; zur Genüge ſitzen, wyſeděti ſe; lange oder oft ſitzen, naſeděti ſe; ſitzend erwerben, vſeděti; eine Weile, poſeděti; ſitzende Lebensart, ſedacý žiwobytj, vita sedentaria.



Strany zdroje: II/287

Treu, adj. wěrný, fidelis; adv. —ně; treu bleiben, wěrný zůſtati; nicht treu bleiben, zpronewěřiti ſe.



Strany zdroje: II/296

Uiberbleiben, v. n. zbýwati, zbýti, pozůſtati, zůſtati, die Uiberbliebenen, pozůſtalj, pozbylj, superstes.



Strany zdroje: II/305

Uiberwintern, v. n. přes zymu zůſtati leže i, býti. 2) v. a. zymowati, přezymowati; Schafe, owce.



Strany zdroje: II/315

Unbemerkt, adj. nepoſtřehnutý, nepozorowaný; konnte dir dieſes unbemerkt bleiben? mohloli to tebe zůſtati tagno? nemohllis toho poſtřehnauti.



Strany zdroje: II/339

Verbleiben, v. n. irr. zůſtati, oſtati, permanere; das Verbleiben, die —bung, zůſtánj; es hat ſein Verb. dabey, zůſtáwá při tom.



Strany zdroje: II/349

Verharren, v. n. trwati, permanere; in der Sünde, w hřjchu. b) zůſtati, zůſtáwati; ich verharre dero Diener, zůſtáwám gegich ſluha.



Strany zdroje: II/424

Welt, f. ſwět, mundus; alle, die ganze Welt, weſſkeren, celý ſwět; eine Reiſe um die Welt, ceſta okolo ſwěta; auf die Welt kommen, na ſwět přigjti; in die andere Welt ſchicken, ſe ſwěta ſprowoditi; zur Welt bringen, poroditi; ſo lange die Welt ſtehet, co ſwět ſwětem ſtogj; — ſtehen wird, dokudž ſwět ſtane. 2) lid, lidé, die gelehrte Welt, včenj lidé; die junge Welt, mladý lid; die große Welt, pan two, wyšſſj lidé; die ſchöne Welt, bjlé pohlawj, bělohlawſtwo. 3) mrawy; er hat Welt, má ſwět, geſt mrawný, způſobný člowěk. 4) Aus der Welt gehen, do kláſſtera gjti; in der Welt bleiben, zůſtati we ſwětě. 5) In aller Welt nicht, o žiwý ſwět ne, ſwět ſwětaucý.



Strany zdroje: II/474

Zurückbleiben, v. n. pozadu, zpět zůſtati.



Strany zdroje: I/96

Beharren, v. n. ſetrwati, zůſtati; auf ſeiner Meynung, na ſwém zdánj ſtáti; auf etwas, na něco naljhati, naſtupowati. Die Beharrung, ſetrwánj.



Strany zdroje: I/106

Beſtehen, 1. v. n. mit dem Hülfsw. ſeyn, ſtáti, zůſtati ſtáti, býti. 2) trwati, zůſtáwáti; es beſteht bis jetzt, do dneſſka to trwá. 3) oſtáti, (obſtáti). Ich kann mit ihm nicht beſtehen, nemohu s njm obſtáti. 4) vſtáti ſe; die Milch beſteht , mljko ſe ſrážj. 5) worauf beſtehen, na něčem ſtáti, zůſtáwati; er beſteht auf ſeinem Kopfe, ſtogj na ſwém. 6) mit haben, woraus beſtehen, z něčeho pozůſtáwati, ſloženu býti. 7) worinn, w něčem záležeti, pozůſtáwati.



Strany zdroje: I/117

Bleiben, v. n. ich blieb, bin geblieben, zůſtati, manere; er blieb da lange, hodně ſy tam pobyl; wo bleibſt du, kde pak gſy, kdes zůſtal, kde meſſkáš; keine bleibende Stätte haben, žádného ſtánj nemjti; bey ſeiner Meynung bleiben, na ſwém mjněnj ſtáti. 2) er blieb im Treffen, w bitwě zaſſel, zahynul. 3) bleiben laſſen, nechati tak; laß es bey dir bleiben, zanech to při ſobě.



Strany zdroje: I/161

Einkehren, v. a. do hoſpody wgeti, wgjti, zaſtawiti ſe, w hoſpodě zůſtati, zawaditi, hoſpodau býti. 2) nawſſtjwiti, inviſere. Die Einkehrung, zaſtawenj, přebýwánj.



Strany zdroje: I/172

Empor bleiben, nahoře zůſtati; fig. we cti, wážnoſti zůſtati.



Strany zdroje: I/188

Erſitzen, 1. v. n. ſeděti, zůſtati ležeti. 2. v. a. dlauhým ſeděnjm nabyti. Erſeſſen, ſ. Verſeſſen.