Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/41

Anlaufen, 1. v. n. naběhnauti na něco, přiběhnauti k něčemu, vdeřiti ſe, vhoditi ſe, zawaditi o něco, incurrere, offendere, impingi; er iſt mit dem Kopf an die Wand angelaufen, běže vdeřil hlawau o ſtěnu. 2) naběhnauti ſy, zle přiwjtánu býti, zle pochoditi, male accipi; ich bin übel angelaufen, zle ſem ſy naběhl, zle ſem pochodil, zle ſem ſy vhonil, vtržil. 3) einen anlaufen laſſen, někoho podwéſti, zawéſti. 4) naběhnauti, otécy, sl. napuchnauti, opuchnauti, ſpuchnauti, intumeſcere. 5) přibýwati, růſti, přiroſtati, accreſcere, augeri; der Fluß iſt angelaufen, řeky přibylo, wody w řece přibylo. 6) bleſk, ſtkwěloſt ſtratiti, zagjti; der Spiegel iſt angelaufen, zrcadlo zaſſlo. 7) anlaufen laſſen, na modro zakaliti; angelaufen, zamodralý, na modro zakalený. 2. v. a. běhati k někomu, nabjhati na někoho; einen um etwas anlaufen, k někomu o něco běhati. 2) autok včiniti, obořiti ſe, vdeřiti, wpadnauti na někoho, ſ. Anfallen.

Strany zdroje: II/27, II/28

Machen, 2. 1. v. n. dělati; mache doch, děley, poſpěš pak! 2. v. a. dělati, robiti, činiti, půſobiti, facere; fertig machen, dodělati; ſich davon, aus dem Staube machen, prchnauti, s waňkem ſe poraditi; ſich über etwas machen, dáti ſe do něčeho; ſich an Jemand —, do někoho ſe dáti; vtécy ſe k někomu; ſich vom Berge hinab—, s wrchu sběhnauti, ſgjti; ſich auf den Weg —, na ceſtu ſe wydati; ſich auf die Seite —, odegjti. 2) einem die Rechnung —, někomu počet kláſti; ſich auf etwas Rechnung —, dauffati, nadáti ſe, že něčeho doſáhne; Lärm —, bauřku, hluk ſtropiti; ein Geſchrey —, křičeti, pokřik vdělati; Jemanden zum Sklaven —, někoho otroka, otrokem vdělati, w otroctwj vweſti; einen Gefangenen —, zagjti; ein Land zur Wüſte —, kraginu w puſtinu obrátiti; viele Schulden —, dluhů nadělati; ein Compliment —, pokloniti ſe, poklonu včiniti; ſich Jemanden zum Freunde —, přjzeň a láſku ſobě v někoho zeyſkati; zum Feinde —, někoho na ſebe rozhněwati; Jemanden ein ſaures Geſicht —, na někoho ſe mračiti, ſſkarediti; Anſtalt —, ſtrogiti ſe, chyſtati ſe; ſich allerley Gedanken —, wſſelicos ſobě myſliti; machen ſie ſich keine Sorgen, neſtaragj ſe; ſich Bedenken —, rozpakowati ſe; Bekanntſchaft —, ſeznámiti ſe; Freundſchaft —, ſpřáteliti ſe; Vorwürfe —, wyteykati, wyčjtati; den Anfang —, počjti, počjnati, začjti; einem Luſt zu Eſſen —, chuti k gjdlu dodati; Große Augen —, diwiti ſe, wytřeſſtiti, wypauliti oči; ei 28 ne Entdeckung —, wyſſetřiti něco; ſich etwas zur Pflicht —, za powinnoſt pokládati; ſein Glück —, k ſſtěſtj přigjti; mit einem gemeine Sache —, držeti s někým. 3) Man kann ihm nichts recht machen, žádný mu nemůže nic w hod včiniti; ein Gefäß rein —, nádobu wyčiſtiti, wypláknauti, wymyti ; etwas feſt—, něco vpewniti, přitužiti, vtužiti; weich —, měkčiti, rozměkčowati; ſich feſt—, oprawiti ſe; arm —, ochuditi, na chudobu, mizynu přiweſti; reich —, obohatiti; krank —, nemoc způſobiti; geſund —, vzdrawiti; ſich beliebt —, láſku zýſkati; verhaßt —, zoſſkliwiti ſe; etwas größer machen —, něco zwětſſiti; kleiner —, zmenſſiti; einen Gefangenen frey—, wězně propuſtiti; ſich naß —, zmokřiti ſe, zmočiti ſe; ſich ſchmutzig —, vſſpiniti ſe; einen luſtig —, rozweſeliti; er hat ſich bey Ihnen nothwendig gemacht, způſobil, že wám nelze bez něho býti; das macht mein Unglück vollkommen, to dowrſſilo, doplnilo mé neſſtěſtj; einem etwas weiß —, bělmo, zeleno dělati; ſich bezahlt —, ſnažiti ſe, aby byl zaplacen, zaplacowati ſy; etwas lächerlich —, z něčeho poſměch včiniti; einem etwas deutlich —, někomu něco wyſwětliti; etwas ausfindig —, něco wyhledati, wynalezti; Jemand herunter —, weytopek někomu dáti; machen ſie, das er kommt, magj ho k tomu, ať přigde; wie machen wir es, daß —, co počneme, aby —; ein Schatten macht uns oft Zittern, ſtjnu ſe čaſto hrozýme; Jemanden lachen —, rozſmjſſiti někoho, ſich etwas zu thun —, do něčeho ſe dáti; geſchwefelter Wein macht dumm, po wjně syrau zoprawowaném hlawa ztupj; ſalzige Speiſen machen Durſt, po ſlaných gjdlech chce ſe pjti; das macht Kopfweh, po tom hlawa bolj; das macht, daß er arm iſt, to ge tjm, že geſt chudý; aufrichtige Reue macht alles wieder gut, oprawdowá ljtoſt wſſecko zas naprawj; Sorgen machen vor der Zeit alt, kdo ſe ſtará, brzy ſe zſtará; einem einen Antrag —, někomu něco předložiti; kund —, oznámiti; eine Reiſe —, ceſtu konati; einen Verſuch —, zkuſyti; das macht es eben, tjm ſamým; das macht nichts, o to nic nenj. 5) Das Bette —, poſtel ſtláti; Holz —, dřjwj ſſtjpati, kálati; Butter —, máſlo tlaucy; Feuer —, oheň rozdělati, rozkřeſati; das Eſſen, die Hochzeit —, gjdlo, ſwadbu ſtrogiti; zu Gelde —, ſpeněžiti; er hat ſich viel bey dieſer Sache gemacht, při tom mnoho wydělal; dabey iſt nichts zu machen, na tom ſe nic newydělá; Sie machen es gar zu gefährlich, hrozně tjm ſtraſſjte; er iſt ſo arm nicht, als ihn die Leute machen, nenj tak chudý, gak lidé mluwj; er macht ſich ſehr arm, ſtawj ſe, dělá ſe tuze chudým; einem ein Verbrechen aus etwas —, někomu něco za prowiněnj pokládati; zum Ketzer —, někoho za kacýře wyhlaſſowati, rozhlaſſowati; er macht in dieſem Hauſe den Narren, dělá w tom domě ze ſebe blázna, ge gim w tom domě za blázna; ich mache mir nichts daraus, nic na to nedbám; viel aus nichts —, něčeho ſobě mnoho wážiti; es wird daraus wenig gemacht, nehrubě ſy toho kdo wſſjmá, wſſimne; du haſt es ſchön gemacht, tys to zbauchl! zcákl! ſplákl.

Strany zdroje: I/61

Aufheben, v. a. pozdwjhnauti, wyzdwjhnauti, zdwjhnauti, adtollere, levare; die Hände, ruce ſpjnati; 2) ſchowati, ſebrati, vložiti, condere, reponere. 3) gjti, ( sl. gati), polapiti, zagjti, capere. 4) odſtraniti, wyzdwjhnauti, zhladiti, zruſſiti, konec něčemu včiniti, abolere, tollere; das hebt ſich von ſelbſt auf, to ſamo padne, pomine. Aufgeſchoben iſt nicht aufgehoben, co ſe wleče nevteče, prov. 5) einen Bruch, zlomek w počtu zmenſſiti. 6) ſich aufheben, pozdwihowati ſe, wypjnati ſe, iactare ſe.

Strany zdroje: I/7

bkommen, v. n. odgjti, odchýliti ſe, ſgjti, vſſinauti, ſe. vſſinauti ſe. 2) z zwyku wygjti, zagjti. 3) herſtammen, pocházeti, pogjti. 4) am Verſtande, na rozumu ſcházeti. 5) mit einem, s někým ſe porownati.

Strany zdroje: II/308

Umgang, m. oběh, běh, ochoz; das Rad that drey Umgänge, kolo třikrát oběhlo, otočilo ſe; das Rad in den Umgang bringen, kolo otočiti. 2) obchod, ochoz, processio, circuitus. 3) Zu Fuß, zacházka; zu Pferd, zagjžďka; einen Umgang nehmen, zagjti ſy, zageti ſy, zagjžděti ſy. 4) wyhnutj; Umgang nehmen, wyhnauti ſe; ich habe nicht Umgang nehmen können, nemohl ſem pominauti ſe wyhnauti; bez něčeho nemocy býti, nemocy ſe bez něčeho obegjti. 5) obcowánj, towaryšſtwj, obecenſtwj, zacházenj; haben, zacházeti s někým; im nachtheil. Verſt., obcowati. b) pawlač, podſebitj; dim. pawláčka; am Hauſe, při domě. 7) ochoz, ambitus; im Kloſter, w kláſſteře.

Strany zdroje: II/308, II/309

Umgehen, v. n. točiti ſe; das Rad geht um, 309 kolo ſe točj. 2) dogjti, docházeti; das Jahr geht um, rok docházý. 3) gjti; die Hütte geht um, huť gde. 4) obgjti, obcházeti; in der Stadt, w měſtě. 5) ſtraſſiti; hier geht es um, zde ſtraſſj. 6) točiti ſe, kolem gjti; der Kopf, hlawa ſe ſemnau točj, gde kolem. 7) zagjti ſy, zacházeti ſy, eine Meile, mjli. 8) objrati ſe, zacházeti; mit Wolle, Federn, wlnau, peřjm. 9) obcházeti; mit Lügen, lžj, lžmi. 10) ſſetřiti; mit Wahrheit, prawdy. 11) obmeyſſleti; auf Krieg, wognu; ich weiß, worauf er umgeht, wjm, co obmeyſſlj, nač bige. 12) zacházeti; mit guten Leuten, s dobrými lidmi; mit böſen, obcowati ſe zlými; hart, leutſelig, zpurně, wljdně. II. v. a. obgjti, obcházeti, circumire; eine Stadt, měſto. 2) pominauti, wyhnauti ſe; ich habe nicht umgehen können, dir ſolches zu melden, nemohl ſem pominauti to tobě oznámiti.

Strany zdroje: II/310

Umkommen, v. n. zahynauti, pogjti, zagjti, ſegjti; vor Kälte, vor Hunger, zymau, hladem; in der Schlacht, w bitwě; durchs Schwert, mečem. 2) fig. zhynauti; nichts unkommen laſſen, nic nenechati zhynauti.

Strany zdroje: II/312

Umſchweif, m. zacházka; zu Pferde oder Wagen, zagjžďka; einen Umſchweif machen, nehmen, zagjti ſy, zageti ſy, zagjžděti ſy. 2) fig. okolek, oklika, zápolj, ambages; Umſchweife machen, okolkowati, okliky dělati; wozu ſo viele Umſchweife, nač, k čemu tolik cáru, brykulj.

Strany zdroje: II/313

Umweg, m. zacházka; zu Wagen oder zu Pferd, zagjždka, zágezd; nehmen, zagjti ſy, zacházeti ſy, zageti ſy, zagjžděti ſy. 2) okolek, zápolj; Umwege ſuchen, okolků hledati.

Strany zdroje: II/327

Untergehen, v. n. zapadati, zagjti; die Sonne, ſlunce. 2) vtonauti, potopiti ſe; ein Schiff, lodj. 3) pogjti, zagjti; die Welt, ſwět.

Strany zdroje: II/339

Verbleichen, v. n. irr. zblednauti. 2) zemřjti; der Verblichene, zemřelý, vmrlec. 3) zagjti, wyplawěti; die Dinte, der Taffet, inġauſt, dykyta; verblichen, wyplawělý.

Strany zdroje: II/343

Verdurſten, v. n. žjžnj zagjti, zahynauti; laſſen, žjžnj vmořiti.

Strany zdroje: II/343

Verfahren, v. irr. n. zacházeti, nakládati, pokračowati; mor. naráběti; mit Jem. grauſam, gerecht, vkrutně, ſprawedliwě s někým; Todes verfahren, zagjti, zemřjti. 2) v. a. přewezti, zaweſti; Waaren, zbožj. b) wygeti; ein Weg, ceſtu. c) přegeti, progeti; den Zoll, clo. d) ſich, zageti. e) progezditi; viel Geld, mnoho peněz; das Verfahren, zacházenj, nakládánj, zagetj @.

Strany zdroje: II/346

Vergehen, v. irr. rec. ſich, zablauditi, zagjti, aberrare. b) zawiniti; im Zorne, im Trunke, ze zloſti, z opilſtwj. c) dáti ſe; ſich thätlich wider Jemanden, dáti ſe do někoho; ſich mit Worten wider ihn, ſlowy ſe do čeho puſtiti. d) ſich mit einer Mannsperſon, dopuſtiti ſe, zmrhati ſe, zkulhati ſe, stuprari. II. v. n. zagjti, zacházeti; der Rauch, dým; der Schmerz, boleſt; vor Gram, hořem; die Luſt iſt ihm vergangen, zaſſla mu chuť; es wird ihm ſchon vergehen, gak ono mu to zagde. b) vgjti, vcházeti; alle Kraft, wſſecka ſýla. c) tratiti ſe; das Geſicht, zrak; der Fleck auf der Haut, flek na kůži. d) přegjti, pominauti, minauti, pomjgeti; die Zeit, čas; bis ihn der Zorn vergehet, až ho zloſt přegde, pomine; vergangen, minulý, předeſſlý; adv. předeſſle; vergangen als ich ihn ſprach, předeſſle, když ſem s njm mluwil.

Strany zdroje: II/350

Verhungern, v. a. hladem vmřjti, zagjti; laſſen, hladem vmořiti; verhungert, vmořený, zmořený.

Strany zdroje: II/363

Verſchmachten, v. n. hynauti, zhynauti, zagjti, zahynauti; vor Durſt, vor Hunger, žjžnj, hladem. b) ſchnauti; chřadnauti; vor Liebe, vor Furcht, láſkau, ſtrachem, pro ſtrach. c) zalknauti ſe; vor Hitze, horkem.

Strany zdroje: II/366

Verſinken, v. n. irr. topiti ſe, potopiti ſe, tonauti, vtonauti; im Schlamme, Moraſte, propadati ſe, propadnauti ſe; fig. im Unglücke, im Elende, w neſſtěſtj, w bjdě zagjti, vtonauti.

Strany zdroje: II/377

Verziehen, v. irr. a. přetáhnauti ſe, zatáhnauti; einen Stein, kámen; ſich, ſe. b) rozpěſtiti, rozmazati; ein Kind, djtě. c) den Mund, das Geſicht, die Mienen, vſſkljbati ſe, vſſkljbnauti ſe, vſſkrnauti ſe. d) ztočiti; die Gicht hat ihm alle Glieder verzogen, dna mu ztočila wſſecky audy. e) bortiti ſe, zbortiti ſe; ein Bret, prkno. f) přehnauti ſe, přeháněti ſe, zagjti, odtahowati; die Wolke ſich, mračna. g) zatahowati ſe; der Himmel ſich, nebe. h) oplaſknauti, plaſknauti, oplaſkowati; die Geſchwulſt ſich, otok. i) odkládati; ſeinen Zorn, ſwůg hněw, ſwým hněwem. k) protahowati, odtahowati, prodlužowati; etwas, něco. 2) v. n. poſečkati, prodljti, poſhowěti, zdržeti ſe; verziehen ſie noch ein wenig, poſečkagj geſſtě chwjlku. b) meſſkati, dljti; ich kann unmöglich länger, nenj možná déle dljti, meſſkati. c) protahowati ſe, prodlužowati ſe; die Sache verzieht ſich, wěc ſe protahuge.

Strany zdroje: I/166

Einſchuſtern, v. a. prodělati, ztratiti. 2) do cela zagjti.

Strany zdroje: I/173

Entblühen, v. a. w kwětu zagjti, vmřjti.

Strany zdroje: I/177

Entwerden, v. n. obſ. přeſtati býti, zagjti. 2) zbýti.

Strany zdroje: I/195

Fangen, v. a. du fängſt, ich fing, habe gefangen, gjti, fut. gmu, gjmati, mor. chmatnauti, capere. 2) gefangen nehmen, zagjti, zagjmati. 3) Fiſche, Vögel , ryby, ptáky chytati, chytiti, lapati, polapiti. Fig. jemanden, někoho lapiti, durch Schönheit, kráſau pogjti. 4) Einen Hirſch, gelena zabiti. 4) Feuer fangen, oheň chytiti; fig. zapáliti ſe , rozzlobiti ſe.

Strany zdroje: I/198

Fehl, adv. chybně, nedobře, faleſſně; nur vor Zeitwörtern: fehl gehen, ceſty chybiti, zagjti ſy, zablauditi; wir ſind einander fehl gegangen, minuli gſme ſe. Fehl reden, přeřjcy ſe. Fehl reiten, zageti. Fehl ſchlagen, vdeřiti mimo, chybiti. 2) Es iſt ihm fehl geſchlagen, nezdařilo ſe mu, ſklaplo mu; die Hoff ung ſchlug ihnen fehl, naděge gim kleſla. Fehl werfen, hoditi mimo.