Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši
Verze: 6. 4. 2008
Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)
| A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] |
Index českých slovních tvarů
| A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8 — |
Strany zdroje: I/286
Hinterlaſſen, v. a. zanechati, pozůſtawiti, relinquere. Der Hinterlaſſene, pozůſtalý.
Strany zdroje: I/39
Anheim, adv. domů, domum; anheim fallen, doſtati ſe, připadnauti, anheim ſtellen, aneb geben, w moc dáti, odewzdati, něčjmu rozſudku zanechati.
Strany zdroje: II/7
Laſſen, 2. v. a. puſtiti; ſein Waſſer laſſen, wodu, moč puſtiti; dem Pferde den Zügel laſſen, koňowi otěž puſtiti; in die Stadt laſſen, do měſta puſtiti; hinaus laſſen, wen puſtiti; ſich hinunter laſſen, ſpuſtiti ſe; ich will es euch für zehn Thaler laſſen, za deſet tolaru tolarů wám to puſtjm, přepuſtim přepuſtjm . 2) nechati; laß es ſo wie es iſt, nech toho tak; wo haſt du das Buch gelaſſen? kdes nechal knjhy? laß ihn hier, nech ho zde; die Diebe haben ihm nichts gelaſſen, zloděgi mu nic nenechali. 3) zanechati, pozůſtawiti; ich laſſe dir nach meinem Tode einen ehrlichen Namen, pozůſtawjm ti po ſmrti poctiwé gméno. 4) přeſtati; er fängt wieder da an, wo er es gelaſſen hat, tam zas začne, kde přeſtal. 5) dáti; laſſet mir nur Ruhe, deyte mi gen pokog, nechte mne na pokogi; — Zeit, nechwáteyte, deyte mi na chwjli; für den Preis kann ich es nicht laſſen, za ty penjze toho nemohu dáti. 6) Laſſen ſie mir meine Freude, přegte mi mé radoſti; ich laſſe keinen dreyer herunter, ani trognjku neſlewjm.
Strany zdroje: II/60
Nachlaſſen, I. v. irr. a. pozůſtawiti, zanechati, relinquere. 2) popuſtiti, popauſſtěti; einen Strick, prowaz popuſtiti, powoliti, die Hunde, pſy popuſtiti. 3) fig. a) Einem etwas, Sünden, Strafe, hřjchy, treſt odpuſtiti. b) Zehn Thaler, deſet tolarů ſlewiti. c) Er läßt ſchon nach, giž vlewuge, vpauſſtj, ochabuge. II. v. n. vlewowati, vlewiti; der Schmerz, die Krankheit, die Kälte läßt nach, boleſt, nemoc, zyma vlewuge, zymy vbýwá; ſ. Zorn hat nachgelaſſen, geho hněw vtichl, vkrotil ſe.
Strany zdroje: II/106
Quitiren, v. a. kwitowati, kwitýrowati. 2) opuſtiti, zanechati.
Strany zdroje: II/112
Räumen, v. a. kliditi, zkliditi; aus dem Wege, z ceſty zkliditi; ein Zimmer, vkljzeti. 2) odkliditi, připrawiti; ein Haus für Jemanden räumen, dům pro někoho připrawiti. 3) cýditi; einen Brunen, ſtudni. 4) die Welt räumen, z ſwěta vgjti, ſwět opuſtiti. 5) Ein Zimmer, ſwětnicy; ein Land, ze země prchnauti, wyſtěhowati ſe. 6) Ein Feld im Kriege räumen, pole we wogně opuſtiti, zanechati.
Strany zdroje: I/62
Auflaſſen, v. a. otewřeno nechati. 2) opuſtiti, rozpuſtiti, zanechati. 3) popuſtiti, poſtaupiti.
Strany zdroje: II/171, II/172
Schließen, v. irr. ich ſchloß, ich ſchlöſſe, habe geſchloſſen, du ſchließe. I. v. n. otwjrati, aperire; der Schlüſſel ſchließet nicht, kljč neotwjrá. 2) přiléhati, jungi; die Thür ſchließet nicht, dwéře nepřiléhagj 3) ſwjrá, dobře ſedj na koni. II. v. a. zamknauti, zamykati, zawřjti, zawjrati, claudere; die Thore, brány zawřjti; nur halb ſchließen, přiwřjti. 2) vkowati, ſpautati, vincire; einen Dieb, zloděge do želez dáti; die Hände, ruce ſepjti. 3) zamhauřiti; die Augen, oči. 4) ſrazyti; die Soldaten ſchließen sich, wogácy ſe ſrážegj, wſtupugj do ſſiku. 5) fig. a) Einen Kreis, vdělati kolo; geſchloſſene Geſellſchaft, ſpolečnoſt pro ſebe; — Wieſe, ohražená lauka; — Zeit, zapowězený 172 čas. b) přituliti; Jemanden in ſeine Arme, obegmauti, obgjmati, k ſobě přituliti, amplecti c) ſmluwiti ſe, constituere; einen Vertrag, ſnéſti ſe na něčem, ſmlauwu včiniti. d) Einen Kauf, kaupiti; eine Ehe, w manželſtwj ſtaupiti. e) Einen Vergleich, porownati ſe, convenire. f) zkončiti, finire; eine Predigt, kázanj; einen Brief, pſanj. g) Eine Rechnung, zawřjti počet. h) vzawjrati, vzawřjti, concludere; za to mjti, potah bráti, ſauditi. i) Etwas in ſich, zanechati něco v ſebe, zadržeti w ſobě.
Strany zdroje: II/247
Stich, m. der Nadelſtich, pichnutj; der Dolchſtich, bodnutj; der Schlangenſtich, vſſťknutj; auf den Hieb und auf den Stich, ſečmo a bodmo; etwas im Stiche laſſen, něco opuſtiti, zanechati; eine Perſon, nechati wězeti w blátě; ein Frauenzimmer, nechati ſeděti na holičkách; ein Flohſtich, ſſtjpnutj; er hält nicht Stich, nenj ſe na něho co ſpolehnauti; die Soldaten hielten nicht Stich, wogácy ſe rozvtekli, prchli; der Zeug hält nicht Stich, cayk ſe trhá; die Lügen halten nicht Stich, lži nemagj ſtánj, mjſta; des Kupferſtechers, rytj; es iſt ſtichdunkel, ge tma gak w pytli; mit dem Grabſcheite, reypnutj, vrytj; der Stich im Felſen, ſlug; im Teiche, lowiſſtě; beym Handel, freymarčenj; Stich um Stich, z ručky do ručky; Stich in den Karten, ſſtych; der Rede, Worte, důtka; das Bier hat einen Stich, piwo ge nakyſlé.
Strany zdroje: II/256
Streich, m. rána, vdeřenj, ictus; du wirſt Streiche bekommen, budeš bit; einem einen Streich beybringen, vdeřiti, vhoditi někoho; der Hammerſtreich, vdeřenj kladiwem; der Backenſtreich, poliček; der Stockſtreich, vdeřenj holj. 2) ſſibalſtwj, kauſek; einem einen Streich ſpielen, čjſnauti, drbnauti, podſkočiti někoho; er kann ſeine Streiche nicht laſſen, nemůže zanechati ſwého ſſibalſtwj; ein artiger Streich, čiſtý, pěkný kauſek.
Strany zdroje: I/8
Ablegen, v. a. odkládati, odložiti, ſložiti; a) die Schriften in der Buchdruckerey, pjſmena w knihárně rozmetati, t. g. do přjhradeček, kam která patřj, zodkládati, porozhazowati; b) ein Kapital, giſtinu ſložiti, zaplatiti; c) einen Erben, dědice odbyti, zaprawiti; d) eine ede, řeč držeti; e) ſeine Schuldigkeit, povinnoſt ſwau wykonati; f) Gewohnheit, obyčege, zwykloſti zanechati, odwyknauti; g) abſenken, zroſtliny rozwoditi, do země pohřižowati, ſ. Ableger. 2) v. n. a) ſlehnauti, ſie hat abgelegt, tagně ſlehla; b) mit dem Schiffe ablegen, s lodj od břehu odplauti; c) er legt niemanden ab, s každým držj, ſnáſſj ſe.
Strany zdroje: II/299
Uiberlaſſen, v. a. nechati, pozůſtawiti, relinquere. 2) puſtiti přes; man will uns nicht überlaſſen, nechtj nás puſtiti přes řeku. 3) přepuſtiti; ein Pferd, einen Garten, koně, zahradu. 4) popuſtiti; eine Stadt, ein Land dem Feinde, nepřjteli měſto, zemi. 5) nechati, zanechati; etwas Jemandes Gutachten, něco nečjmu něčjmu vznánj; Wahl, Willkühr, na něčj wůli; das überlaſſen ſie mir, to nechagj, zanechagj mne mně . 6) oddati ſe, wydati ſe; ſich den Laſtern, na neſſlechetnoſti; den Wollüſten, rozkoſſj hleděti; den Sorgen, dem Schmerze, ſtaroſtem, boleſti ſe poddati. 7) odewzdati, poručiti, oddati; ſich Gott, ſe Bohu; Jemandes Schutze, něčj ochraně, pod něčj ochranau; ſich Jemanden, ſe někomu .
Strany zdroje: II/305, II/306
Uibrig, adj. oſtatnj, reliquus; Geld, Tage, Freunde, penjze, dni, přátelé; im übrigen, oſtatně. 2) zbýwati, zbýti, pozůſtáwati; ich habe nichts davon übrig, nic mi z toho nezbýwá; ich allein bin noch übrig, gá ſem gediný geſſtě pozůſtal, zůſtal; 306 iſt noch Hoffnung übrig? geli geſſtě něgaká naděge? nun bleibt mir nichts weiteres übrig, als —, nynj nic mi wjce nepozůſtáwá, než —; haſt du Zeit übrig? máš, kdy? pochwjli? übrig laſſen, zanechati , pozůſtawiti; übrig behalten, podržeti, zanechati; übrig haben, doſtatek, hognoſt mjti. 4) 3) zbytečný; das iſt übrig, to ge zbytečné. 4) zbýti, zbawiti ſe; eine Sache, něčeho.
Strany zdroje: II/328
Unterlaſſen, v. a. pominauti, opominauti; ich habe nicht unterlaſſen wollen dir zu ſchreiben, nechtěl ſem opominauti tobě pſáti. 2) nechati, zanechati; unterlaſſe das, Trinken, Spielen, zanech pitj, hranj. 3) opuſtiti; das Gute, eine Sünde, dobré, hřjch; das Gebeth, wynechati modlitbu.
Strany zdroje: II/353
Verlaſſen, v. irr. a. pozůſtawiti, zanechati, relinquerre relinquere ; fünf Söhne, pět ſynů; ein großes Vermögen, weliké gměnj. b) přepuſtiti; das iſt nicht zu verlaſſen, to nenj k přepuſſtěnj. c) zanechati; ich habe es zu Hauſe verlaſſen, zanechal ſem toho doma. d) opuſtiti, opauſſtěti; wir haben Prag, opauſſtěli ſme Prahu; die Welt, ſwět; verlaſſen, opuſſtěný. e) ſpuſtiti ſe; den Weg , ceſty; Gott, boha. f) pominauti; der Zorn hat ihn ſchon, zloſt ho giž pominula. g) v. rec. ſich, bezpečiti ſe, ſpoléhati, ſpolehnauti; auf etwas, na něco; auf Gott, na Boha; es iſt ſich nicht darauf zu, nenj ſe na to co ſpolehnauti.
Strany zdroje: II/388
Vorbehalten, v. a. zanechati, zachowati ſobě; etwas auf Morgen, něco na zegtřek, na ráno. 2) wyhraditi ſobě; das behält ſich der König vor, to ſobě wyhrazuge král. 3) wymjniti; ſich ein Stück Wieſe, ſobě kus lauky. 4) zadržeti; den Lohn den Dürftigen, mzdu nuzným.
Strany zdroje: II/474
Zurücklaſſen, v. a. pozůſtawiti, zanechati.
Strany zdroje: I/96
Behalten, v. a. podržeti, zachowati, zadržeti, zanechati; im Gedächtniſſe, w paměti mjti; Recht, dobře mjti; das Schlachtfeld, pole obdržeti; jemanden bis in den Tod, někoho ſmrti dochowati, dožiwiti; er kann keine Speiſe mehr bey ſich behalten, žádného gjdla nemůže giž zažiti. 2) bey ſich, tagiti, zamlčeti. Das Behalten, die Behaltung, podrženj, zachowánj.
Strany zdroje: I/111
Beybehalten, v. a. nechati, zanechati, zachowati, zadržeti. Die Beybehaltung, zachowánj, zadrženj.
Strany zdroje: I/14
Abſetzen, v. a. odſaditi, odſtawiti, shoditi, sſaditi; a) austrinken, ohne abzuſetzen, bez oddechu, na dauſſek wypiti; b) odrazyti, odřezati; c) ſložiti, zanechati; d) die Waaren, zbožj odbýwati, rozprodati; e) von einem Amte, s auřadu ſwrcy, ſwrhnauti; f) entwöhnen, odſtawiti, oſtawiti; g) im Schreiben, popřeſtati, proſtranſtwj ponechati; h) einen Bogen, arch doſázeti, wyſázeti. 2) v. n. pomjgeti, přeſtati; a) in den Bergweken, der Gang ſetzt ab, w hornickém djle, žjla ſe tratj, wypadá; b) ſchlecht abſetzen, nedobře ſe ſrownáwati, ſſikowati, trefowati.
Strany zdroje: I/16
Abſtehen, v. irreg. ſ. ſtehen. 1) neut. odſtáti, odſtaupiti, wzdálenu býti. Der Tiſch ſtehet weit von der Wand ab, ſtůl daleko od ſtěny ſtogj. Von ſeinem Vorhaben, od předſewzetj ſwého odſtaupiti, vpuſtiti. Der Wein iſt abgeſtanden, vjno ſe zkazylo, zwětralo; der Baum, ſtrom vſchl; die Fiſche ſind abgeſtanden, ryby polekaly, t. g. pomřely, sl. pokapaly. Ein abgeſtandener Aal, leklý, sl. ſkapatý, auhoř. 2) activ. popuſtiti, poſtaupiti. Ein Amt, auřadu zanechati, ginému ho popuſtiti, poſtaupiti. Sich abſtehen, přeſtáti, vſtáti ſe. Das Pferd hat ſich abgeſtanden, kůň ſe zaſtál, diſtare; abſiſtere, deſiſtere.
Strany zdroje: I/177
Entübriget ſeyn, zanechati, býti bez něčeho; dieſer Mühe kannſt du entübriget ſeyn, tu prácy ſy můžeš vſpořiti.