Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/260, I/261

Haben, v. n. irr. ich habe, du haſt, er hat, Imp. ich hatte, mjti; von einer kurzen Zeit, poměti, habere; da haſt du, na, ná; da habt ihr, nate, náte; er hat zu leben, má z čeho; er hat zu bezahlen, může zaplatiti, ge s zaplacenj; Zeit haben, mjti kdy, po chwjly; der Fluß hat kein Waſſer, w řece nenj wody; fig. Sie haben zu befehlen, račte poraučeti; zu thun haben, 261 mjti co dělati; du haſt gut ſagen, tobě geſt lehce řjcy; es hat keine Gefahr, nenj ſe čeho báti; es hat ſeine Richtigkeit, to má ſwé mjſto, to geſt ſamo w ſobě; das hat nichts auf ſich, to nic nedělá. 2) doſtati; fürs Geld iſt alles zu haben, za penjze ge wſſechno k doſtánj. 3) v. auxil. býti; ich habe geleſen, četl gſem, gá gſem četl.

Strany zdroje: I/272, I/273

Haut, f. pl. Häute, kůže, blána, mor. ſſkára, cutis, pellis; dim. das Häutchen, Häutlein, kožka, kůžička; die feine zarte 273 Haut, das Häutchen im thieriſchen Körper, mázdra, membrana, dim. mázdřička; die Haut auf der Milch, otápek, ſſkralaup; ein Geſchwür aus heiler Haut, wřed z dobré wůle, ſamo od ſebe; die Haut ſchauert mir, hrůza mne napadá. 2) fig. Er ſteckt in keiner guten Haut, nenj hrubě zdráw; mit Haut und Haar, ſe wſſjm y s chlupy; er hat es mit der Haut bezahlen müſſen, muſel hrdlem zaplatiti; es gilt ſeine Haut, běžj tu o geho žiwot, kůži; die Haut juckt ihn, ſwrbj ho, chce ſe mu weypraſku; eine gute ehrliche Haut, dobrá poctiwá duſſe.

Strany zdroje: I/302

Irte, f. řad; ſeine Irte bezahlen, ſwůg řad zaplatiti, ſ. Zeche.

Strany zdroje: II/23

Lohnen, v. a. platiti, zaplatiti, odplatiti; lohn’s Gott; naděl Pán Bůh. Das lohnt der Mühe nicht, to neſtogj za prácy.

Strany zdroje: II/189

Schuld, f. wina, culpa; an wem liegt die Schuld? čj geſt wina? er iſt Schuld an ſeinem Unglücke, on geſt přjčinau ſwého neſſtěſtj; Jemanden die Schuld beimeſſen, někomu winu přičjſti, přičjtati; die Schuld auf Jemanden ſchieben, cpáti, ſkládati; endlich wird alle Schuld auf mich fallen, pak ſe mi wina dá; wer hat die Schuld? kdo geſt winen? sich etwas zu Schulden kommen laſſen, něco zaweſti, prowiniti; er iſt Schuld daran, geſt tjm winen. 2) powinnoſt; die Schuld der Natur bezahlen, vmjniti, daň přirozenj zaplatiti. 3) dluh, debitum; Schulden machen, dlužiti ſe; viele Schulden machen, prodlužiti ſe, zadlužiti ſe, abaerari obaerari ; Schuld mit Schuld bezahlen, kljn kljnem wyrážeti; Schuld eintreiben, dluh vpomjnati, wyvpomjnati; ſeine Schuld bezahlen, dluh platiti, zaprawiti, wywáděti; haftende Schulden, zapůgčené penjze, pecuniae creditae; viele Schulden ausſtehen haben, mnoho peněz mjti na dluhu.

Strany zdroje: I/8

Ablegen, v. a. odkládati, odložiti, ſložiti; a) die Schriften in der Buchdruckerey, pjſmena w knihárně rozmetati, t. g. do přjhradeček, kam která patřj, zodkládati, porozhazowati; b) ein Kapital, giſtinu ſložiti, zaplatiti; c) einen Erben, dědice odbyti, zaprawiti; d) eine ede, řeč držeti; e) ſeine Schuldigkeit, povinnoſt ſwau wykonati; f) Gewohnheit, obyčege, zwykloſti zanechati, odwyknauti; g) abſenken, zroſtliny rozwoditi, do země pohřižowati, ſ. Ableger. 2) v. n. a) ſlehnauti, ſie hat abgelegt, tagně ſlehla; b) mit dem Schiffe ablegen, s lodj od břehu odplauti; c) er legt niemanden ab, s každým držj, ſnáſſj ſe.

Strany zdroje: II/345

Verfrachten, v. a. zaplatiti wozné. b) zawážeti; Waaren, zbožj.

Strany zdroje: II/377

Verzinſen, v. a. aurok ſložiti, zaplatiti.

Strany zdroje: II/377

Verzollen, v. a. wycliti, clo zaplatiti.

Strany zdroje: I/85

Auszahlen, v. a. wyplatiti, zaplatiti, wypláceti.

Strany zdroje: II/388

Voraus, adv. napřed; gehen, laufen, reiten, gjti, běžeti, geti; bezahlen, geben, zaplatiti, dáti; etwas zum voraus haben, něco napřed mjti. Voraus erinnern, napřed oznámiti; — ſagen, napřed řjcy, předpowědjti, předpowjdati; — ſchicken, předeſlati, napřed poſlati; — ſehen, napřed widěti, předwjdati, předwiděti.

Strany zdroje: II/450

Zahlen, v. a. platiti, zaplatiti; solvere; richtig zahlen, práwě, řádně platiti; den Zoll, clo zaplatiti; Schulden mit Schulden, kljn kljnem wyrážeti; nach und nach, ſpláceti; vpláceti; der nicht gern zahlt, neſplatný, neſplata.

Strany zdroje: II/450

Zahlung, f. placenj, zaplacenj; leiſten, zaplatiti, wyplatiti.

Strany zdroje: II/453

Zeche, f. pořádek, cech; 2) Im Bergbaue, důl; die Zeche bauen, pawowati, naklá ati na hory. 3) řád, řada, pořádek; das Vieh nach der Zeche; um die Zeche hüthen, dobytek páſti po řadě, po pořádku; die Zeche iſt an das Dorf N., nynj ge řád na wſy N. 4) řad řád , cech; die Zeche bezahlen, zaplatiti řád; fig. zaplatiti řad řád , odneſti, zažjti, zakuſyti.

Strany zdroje: II/454

Zehrung, f. ſtrawa; freye Zehrung, ſtrawa darmo. 2) autrata; ſeine Zehrung bezahlen, zaplatiti co ſe ztráwilo. 3) penjze na ceſtu.

Strany zdroje: I/94

Befriedigen, v. a. ſpokogiti; ſeine Leidenſchaften, ſwé žádoſti naſytiti, wyplniti; einen Zornigen, zůřiwého vchlácholiti, vkrotiti, vtiſſiti; ſeine Gläubiger, ſwé wěřitele zaprawiti, zaplatiti.

Strany zdroje: I/100

Belohnen, v. a. odplatiti, zaplatiti, odměniti.

Strany zdroje: I/102

Berichtigen, v. a. oprawiti, poprawiti, zprawiti; eine Schuld, dluh zaprawiti, zaplatiti. Die Sache iſt nun berichtiget, wěc geſt giž ſkončená. Die Berichtigung, oprawenj, naprawenj, zaprawenj.

Strany zdroje: I/112

Bezahlen, v. a. platiti, zaplatiti. Dieß iſt nicht mit Gelde zu bezahlen, to nenj penězy k zaplacenj. 2) oplatiti, wyplatiti.

Strany zdroje: I/117

Blechen, v. a. zaplatiti.

Strany zdroje: I/15

Abſtatten, v. a. ich ſtattete ab, habe abgeſtattet, odbýwati, odewzdati, prokázati, ſložiti, wybýwati, wyřjditi, zaprawiti. Eine Tochter, dceru wybyti, wdáti, wyprawiti, ſ. beſſer ausſtatten. Die Unkoſten, vtraty nahraditi, odwéſti, zaprawiti. Einen Beſuch bey jemanden, někoho nawſſtjwiti. Einen Gruß von jemanden, pozdrawenj od někoho wyřjditi. Ein Zeugniß, ſwědectwj wydati, wyſwědčiti. Dank abſtatten, djky činiti, wzdáwati. Eine Geldſchuld mit Getreide abſtatten, peněžitý dluh obiljm zaplatiti, præſtare.

Strany zdroje: I/133

Büßen, 1. v. a. za doſti včiniti; mit ſeinem Leben büßen, žiwotem ſwým zaplatiti. 2) vpokojiti; ſeine Luſt, ſwau žádoſt naſytiti. 2. v. fact. pokutowati. 3. v. n. pykati, trpěti, odbeywati, luere; er muß dafür büßen, muſý za to trpěti, pokutu néſti.

Strany zdroje: I/17

Abtragen, v. a. odnoſyti, aſportare, ſ. Tragen. Ein Haus abtragen, dům zbaurati, demoliri; Kleider, ſſaty obnoſyti, geſtando deterere; abgetragen, obnoſſený. Eine Schuld, odwéſti, zaplatiti, zaprawiti dluh, ſoluere.

Strany zdroje: I/18

Abtrinken, v. a. ſ. Trinken, odpiti, vpiti. Eine Schuld abtrinken, dluh odpiti, propiti, wypiti, t. g. pitjm ſy zaplatiti.

Strany zdroje: I/175

Entrichten, v. a. Schulden, dluhy zaplatiti, zaprawiti; Dank, djky wzdáwati. Die Entrichtung, zaplacenj, zaprawenj.

Strany zdroje: I/185

Erlegen, v. a. den Feind, porazyti, zabiti, pobiti, caedere. 2) Geld, ſložiti, zaplatiti, deponere. Die Erlegung, poraženj, zabitj. 2) ſloženj.

Strany zdroje: I/218

Für, præp. za, mjſto, pro. Für jemanden bezahlen, beten, za někoho zaplatiti, modliti ſe; für Geld arbeiten, za penjze pracowati; einen andern für ſich predigen laſſen, giného mjſto (za) ſebe nechat kázati; für übel halten, za zlé mjti. 2) pro, pro. Futter für das Vieh, pjce, obrok pro dobytek; für das Vaterland, pro wlaſt; für ſich behalten, pro ſebe podržeti. Er lebt, wohnt für ſich, geſt žiw, zůſtáwá ſám pro ſebe; aus Liebe für dich, z láſky k tobě. Für etwas ſorgen, o něco ſe ſtarati. 3) Ich habe es für mich gethan, ſám od ſebe gſem to včinil; er thut alles für ſich, wſſecko podlé ſwé wůle činj. 4) pro, proti, contra. Arzney für das Fieber, lékařſtwj pro (proti) zymnicy. 5) Für jetzt, für diesmal, nynj, tenkrát. Für das erſte, předně; fürs zweyte, za druhé. Stück für Stück, kus po kuſu; Mann für Mann, geden, po druhém; Fuß für Fuß, noha za nohau, Schritt für Schritt, každý krok; Tag für Tag, den odedne, den gako den, každý den, den po dni. 6) Was für ein Mann, gaký muž; was für elende Menſchen, gak bjdnj lidé; was für eine wunderbare Sache, gak diwná wěc. 7) před, ſ. Vor.