Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši
Verze: 6. 4. 2008
Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)
| A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] |
Index českých slovních tvarů
| A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8 — |
Strany zdroje: I/44
Anrufung, f. wolánj, zawolánj. 2) proſſenj, wzýwánj, žádánj. 3) oſwědčowánj, za ſwědka bránj.
Strany zdroje: II/60
Nachruf, m. wolánj za někým, zawolánj.
Strany zdroje: II/133, II/134
Ruf, m. ſſkralaup, ſtrup. 2) zawolánj; ich höre einen Ruf, ſlyſſjm, kdoſy zawolal. 3) fig. hlas; der Ruf der Natur, hlas přirozenj. 4) powěſt; es gehet ein Ruf, gde powěſt, powjdá ſe; guter böſer Ruf, 134 dobrá zlá powěſt; in üblen Ruf bringen, rozkřičeti; im guten Rufe ſeyn, w dobré býti powěſti; in Ruf kommen, do powěſti přigjti; er kommt in Ruf, béře ſe na slowo; der Ruf hat ſich verbreitet, powěſt ſe rozhláſyla, rozneſla; der im guten Rufe ſteht, dobropowěſtný; im üblen, zlopowěſtný, nařčený. 5) der Lockvogel, wolawec.
Strany zdroje: I/103
Berufung, f. zawolánj, vřknutj, odwolánj.