Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: II/23, II/24

• Los binden, odwázati, rozwázati.
• - bitten, wyproſyti.
• - brechen, odlomiti.
• - drucken, den Bogen, luk ſpuſtiti.
• - geben, propuſtiti, wyhoſtiti.
• - gürten, rozpáſati.
• - gehen, das Gewähr ging los, zbraň ſe ſpuſtila.
• - hauen, vtjti, odtjti.
• - kaufen, wykaupiti.
• - kommen, wywáznauti, propuſſtěnu býti.
• - lassen, puſtiti; einen Gefangenen, wězně, gatého propuſtiti; einen Unterthan, poddaného wyhoſtiti.
• - lügen, ſich, wylhati ſe.
• - machen, ſich, von jemanden, zbawi 24 ti ſe, zproſtiti ſe, ſtrhnuuti ſtrhnauti ſe někoho; von Geſchäften, vprázdniti ſe,
• Los platzen, probleknauti.
• - ſagen, ſich, odřjcy ſe.
• - ſchießen, wyſtřeliti, ſpuſtiti.
• - ſchneiden, odřjznauti.
• - ſpannen, wypřáhnauti.
• - ſprechen, von Sünden, rozhřeſſiti, rozhřjſſiti. Die Losſprechung, rozhřeſſenj.
• - werden, zbýti, zhoſtiti, zproſtiti ſe, zproſſtěnu býti.
• - zählen, oſwoboditi, zproſtiti.

Strany zdroje: I/51

Anwerden, v. n. odbyti, zbýti.

Strany zdroje: II/220

Sorge, f. ſtaroſt, cura; in Sorgen ſtehen, ſtaroſt mjti, w ſtrachu býti; die Sorgen fahren laſſen, ſtaroſtj zbýti, ſe ſebe ſložiti, mimo ſebe puſtiti. 2) péče; für etwas, o něco.

Strany zdroje: II/296

Uiberbleiben, v. n. zbýwati, zbýti, pozůſtati, zůſtati, die Uiberbliebenen, pozůſtalj, pozbylj, superstes.

Strany zdroje: II/300

Uiberley, adv. zbytečně, nazbyt; ſeyn, zbýwati, zbýti.

Strany zdroje: II/305, II/306

Uibrig, adj. oſtatnj, reliquus; Geld, Tage, Freunde, penjze, dni, přátelé; im übrigen, oſtatně. 2) zbýwati, zbýti, pozůſtáwati; ich habe nichts davon übrig, nic mi z toho nezbýwá; ich allein bin noch übrig, gá ſem gediný geſſtě pozůſtal, zůſtal; 306 iſt noch Hoffnung übrig? geli geſſtě něgaká naděge? nun bleibt mir nichts weiteres übrig, als —, nynj nic mi wjce nepozůſtáwá, než —; haſt du Zeit übrig? máš, kdy? pochwjli? übrig laſſen, zanechati , pozůſtawiti; übrig behalten, podržeti, zanechati; übrig haben, doſtatek, hognoſt mjti. 4) 3) zbytečný; das iſt übrig, to ge zbytečné. 4) zbýti, zbawiti ſe; eine Sache, něčeho.

Strany zdroje: I/177

Entwerden, v. n. obſ. přeſtati býti, zagjti. 2) zbýti.

Strany zdroje: I/193

Fahren, v. irr. ich fahre, du fährſt; ich fuhr, part. gefahren, 1. v. n. præt. bin gefahren, geti, gezditi, wezti ſe, vehi; über einen Fluß, přegeti, auf einem Schiffe, plawiti ſe; irre fahren, zageti, zagjžděti. Gen Himmel fahren, do nebe wſtaupiti; zur Hölle, do pekla sſtaupiti; aus der Welt, ſegjti, decedere. 2) Aus dem Bette, z poſtele wyſkočiti; ich möchte aus der Haut fahren, z kůže bych mohl wyſkočiti; vor Schrecken zurück fahren, ſtrachem odſkočiti; der Spieß fuhr in die Wand, kopj wrazylo do ſtěny; nach den Gläſern, ſklenice popadnauti, in die Schüſſel, do mjſy kwapně ſáhnauti; aus der Hand fahren, z ruky wyſkočiti, wypadnauti, wymknauti ſe; die Axt fuhr vom Stiele, ſekera ſe ſmekla z topořiſka; in die Haare, do wlaſů ſe puſtiti, ſe dáti; einander, za pačeſy ſe chytiti. 3) Fahren laſſen, mittere, dimittere, puſtiti, opuſtiti, nechati, wypuſtiti; die Sorgen, ſtaroſti mimo ſebe puſtiti, zbýti. 4) fig. durch den Sinn fahren, proti myſli někoho mluwiti, gednati; wohl bey einer Sache, dobře ſy poſlaužiti něčjm; übel dabey fahren, zle pochoditi. 2. v. a. wezti, wozyti, vehere; mit einem Schiffe, plawiti, über einen Fluß, přes řeku přewezti, přewážeti, přeplawiti. Das Fahren, gezděnj. 2) wezenj, wozenj.