Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/315

Kenner, m. znáč, zběhlý w něčem, znatel; die —inn, znatelkyně.

Strany zdroje: I/342

Kundig, adj. powědomý, zběhlý w něčem, versatus.

Strany zdroje: I/343

Kunſtverſtändig, adj. zběhlý w vměnj, w řemeſle, w kunſtu.

Strany zdroje: II/115

Rechtsgelehrt, adj. w práwjch zběhlý; ein Rechtsgelehrter, w práwjch zběhlý, práwnjk.

Strany zdroje: II/115

Rechtsverſtändig, adj. w práwjch zběhlý.

Strany zdroje: II/203

Seemann, m. marynář; ( Russ. morž. ) zběhlý w plawbě.

Strany zdroje: II/230

Sprachgelehrte, m. zběhlý w gazyku, w gazycých.

Strany zdroje: II/230

Sprachkundig, adj. zběhlý, w gazyku zběhlý w gazyku , w gazycých.

Strany zdroje: II/234

Staatsmann, m. zběhlý w práwjch zemſkých. 2) nádhernjk, který ſobě wyſoko wede.

Strany zdroje: II/238

Stark, m. adj. comp. ſtärkere, ſtärkſte. 2) ſylný, fortis; ſehr ſtark, přemocný, přeſylný; ein ſtarker Mann, ſylný, řičný muž, vir robustus; ſtark ſeyn, ſylným býti; — werden, vſylněti, zſyliti ſe. b) kořenatý; ſtarker Wein, kořenaté wjno. c) hřmotný; ſtarke Stimme, hřmotný hlas. d) prudký, bruſký, walný; ſtarker Strom, prudká, walná řeka. e) tuhý, twrdý, pewný, ſtarker Schlaf, tuhé, pewné, twrdé, ſylné ſpanj. f) zběhlý; ſtark in einer Wiſſenſchaft ſeyn, zběhlým býti w něgakém vměnj. g) prožluklý; ſtarke Butter, prožluklé máſlo. h) walný, mnohý, přemnohý; ein ſtarkes Heer, walné wogſko. i) ein ſtarker Geiſt, wolnowěrec, ſwobodowěrec.

Strany zdroje: II/247

Sternkündig, adj. w hwězdářſtwj zběhlý; der Sternkündige, hwězdář.

Strany zdroje: II/268

Tag, m. pl. Tage, den, dies; dim. denjček; der Tag bricht an, rozednjwá ſe, rozbřeſkuge ſe, ſwitá; mit anbrechendem Tage, s vſwitau, na vſwitě; es wird Tag, dnj ſe; es iſt ſchon heller Tag, giž geſt audnj; bey Tage noch, geſſtě za dne, za ſwětla; in den hellen Tag hinein ſchlafen, do bjlého dne ſpáti; den ganzen lieben, geſchlagenen Tag, celý Božj den; in den Tag hinein leben, nazdařboh žiwu býti; — ſchwatzen, co ſlina na gazyk přineſe, tlachati; gehe mir aus dem Tage; odſloň! es liegt am Tage, geſt na gewě; an den Tag bringen, legen, na gewo dáti, wyneſti; es iſt hoch am Tage, giž geſt wyſoko na den; der Tag neigt ſich, den ſe ſchyluge; des Tages nur ein Mahl eſſen, gednau gen za den gjſti; den Tag vorher, hernach, před tjm, po tom; vor Tage, předednem; von Tag zu Tage, den odedne, den po dni; Tag für Tag, den gak den; einen Tag um den andern, obden; guten Tag! dobrýtro! (dobré gitro!); guten Tag biethen, dobrýtro dáti; morgen des Tages, zegtra ráno; wedne w nocy, Tag und Nacht ſitzen, dnem y nocý ſeděti; Tag und Nacht, bylina, den a noc, Paricaturia Parietaria Lin. Ein Kleid auf Tage, kabát pro wſſednj den; nächſter Tage, co neydřjwe; dieſer Tage war er hier, tyto dni tu byl; den Tag beſtimmen, rok položiti; morgen über acht Tage, od zegtřka za oſm dnj; der jüngſte Tag; ſaudný den; der heutige Tag, dneſſek; der geſtrige T., wčeregſſek; der morgige, zegtřek; fig. das habe ich mein Tage nicht geſehen, toho ſem gakžiw newiděl; mein Tage nicht, nikdý, gakžiwo ne; in unſern Tagen, za naſſich dnů; bis heutigen Tag, po dnes, do dneſſka; hat man ſeine Täge gehört, daß —, ſlyſſelli kdo kdy, že —; binnen 14 Tagen, do dwau nedělj pořád zběhlých; binnen 8 T., w témdni (teydni) pořád zběhlem zběhlém ; die Tage Moſes, za dnů Mogžjſſowých; in meinen alten Tagen, na má ſtará kolena.

Strany zdroje: II/281

Tonkünſtler, m. hudebnjk, hudec, w hudebnjm vměnj zběhlý.

Strany zdroje: II/315

Unbeleſen, adj. w knihách nezběhlý; die —heit, nezběhloſt w knihách.

Strany zdroje: II/317

Unerfahren, adj. nezběhlý, nezkuſſený.

Strany zdroje: II/322

Unkundig, adj. nezběhlý; einer Sprache, w něgakém gazyku.

Strany zdroje: II/334

Unwiſſend, adj. newěda, non scius; thun, činiti. 2) nepowědomý, newědomý; mir iſt nicht unwiſſend, mně nenj nepowědomo; ich bin deſſen unwiſſend, negſem toho wědom, gſem toho newědom. 3) nezběhlý; in einer Wiſſenſchaft, in den Rechten, w vměnj, w práwjch. 4) nevmělý, ignorans, rudis; ein unwiſſender Menſch, nevmělec, nedovk.

Strany zdroje: II/367

Verſtändig, adj. rozumný, rationabilis. 2) rozuměgjcý; ein der Sache verſtändiger Mann, muž wěcy rozuměgjcý; ein Rechtsverſtändiger, w práwjch zběhlý.

Strany zdroje: II/424

Weltkündig, Weltbekannt, adj. wůbec známý, rozhláſſený. 2) we ſwětě zběhlý, zgezdilý.

Strany zdroje: II/428

Werkverſtändig, adj. w djle zběhlý, ſe znagjcý.

Strany zdroje: II/442

Wohlbeleſen, adj. w knihách zběhlý.

Strany zdroje: II/442

Wohlerfahren, adj. welmi dobře zběhlý, zkuſſený.

Strany zdroje: I/100

Beleſen, adj. zběhlý w knihách, w čtenj.

Strany zdroje: I/104

Beſchlagen, 1. v. a. kowati, okowati. 2) mit Brettern, pobjgeti. 3) oteſati. 4) zadržeti, ſtawowati. 5) ein beſchlagenes Thier, březý zwjře. 6) Er iſt in der Sache wohl beſchlagen, ge w tom zběhlý, dobře zkuſſený. 2. v. n. wlhnauti, pleſniwěti, ztuchliti; die Gläſer beſchlagen, ſklenice ſe potj.

Strany zdroje: I/110

Bewandert, adj. zkuſſený, vmělý, zběhlý.

Strany zdroje: I/181

Erfahren, adj. zkuſſený, zběhlý, vulgo honěný, expertus, peritus.

Strany zdroje: I/207

Flüchtig, adj. prchlý, vtjkagjcý, na vtjká j, vtjkawý, zběhlý, poběhlý, poběhlec, fugax. 2) rychle pomjgegjcý, pominutedlný, rychlý. 3) kwapný, běžný, adv. —ně. 4) letawý, do powětřj ljtagjcý.

Strany zdroje: I/238

Geſchichtskundige, der, zběhlý w hyſtoryi.

Strany zdroje: I/238

Geſchickt, adj. ſchopný, způſobný, způſobilý, zběhlý, habilis; er iſt in Sprachen geſchickt, geſt zběhlý w řečech; er iſt zu dieſer Arbeit nicht geſchickt, k té prácy ſe nehodj; ein geſchickter Redner, vmělý, wýborný řečnjk; adv. způſobně, ſchopně.