Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/259

Gut, n. pl. Güter, dobré, bonum; das höchſte Gut, ſwrchowané dobré. 2) ſtatek; ein Freygut, ſwobodný ſtatek; dim. das Gütchen, Gütlein, ſtateček. 3) zbožj, merx.

Strany zdroje: I/259

Güterbeſchauer, m. ohledatel zbožj.

Strany zdroje: I/32

Anbringen, v. a. donéſti, přednéſti, pronéſti, wznéſti, zanéſti; eine Sache bey Einem anbringen, někomu něco donéſti, přednéſti, oznámiti; eine Bitte anbringen, proſbu wznéſti, zanéſti. 2. způſobiti, wprawiti; einem einen Hieb, einen Stoß anbringen, někomu ránu dáti, vdělati, způſobiti, někoho vdeřiti, vhoditi, vſtrčiti; einem Thiere einen Schuß anbringen, na zwjře naměřiti, ſtřeliti, zwjře poſtřeliti, zaſtřeliti; eine Treppe im Hauſe anbringen, ſchody w domě způſobiti, do domu wprawiti, inferre. 3. odbyti, ſeine Waaren bringen, aneb an den Mann bringen, ſwé zbožj odbyti, poprodati, rozprodati. Seine Tochter wohl anbringen, dceru ſwau dobře odbyti, wdáti, opatřiti. 4. vžiti, Worte, ſlow dobře vžiti, adhibere, accomodare. 5. wynaložiti, Geld, penjze dobře wynaložiti, vdati, wydati. 6. zaopatřiti. Einen anbringen, někoho zaopatřiti, někomu mjſto opatřiti. 8. vdati, eine Sache bey Gerichte anbringen, něco v práwa vdati, někoho obwiniti, obžalowati.

Strany zdroje: I/34

Anerrungenſchaft, f. nábytek, nadobyté gměnj, wynadobyté zbožj, bona parta.

Strany zdroje: I/272

Hauſiren, v. n. po domjch obchod wéſti, zbožj roznáſſeti. 2) braukati, bublati, dowáděti, ſ. Hauſen.

Strany zdroje: I/34

Anfällig, adj. přjpadný, nápadný. Anfällige Güter, nápad, nápadnj zbožj. Anfällige Seuche, nákažčiwá, nákažliwá nemoc, lues, contagio.

Strany zdroje: I/313

Kaufmanns-, kupecký; das Kaufmannsgut, die Kaufmannswaare, kupecké zbožj, sl. towár, mor. orkáf.

Strany zdroje: I/329, I/330

Kommen, v. n. irr. ich kam, ich käme, bin gekommen, gjti, přigjti, přicházeti, venire; wie geruffen kommen, práwě w čas přigjti; komm (jetzt) poď; (hernach) přiď; gefahren kommen, geti, přigeti, přigjžděti; ſie kamm hergeſchoſſen, přihárala ſem; er kommt gelaufen, běžj ſem; fig. angezogen kommen, přicházeti; bis wohin kommen, dogjti, pervenire; ans Land, na zemi wyſtaupiti; aus dem Gedränge, z tlačenice ſe doſtati; ins Bett, lehnauti; in keine Kirche, nechoditi do koſtela; aus dem Wege, s ceſty gjti, zablauditi; glücklich davon kommen, ſſťaſtně wywáznauti; in den Wurf, nahoditi ſe, namáſti ſe; ich komme hier wohl unrecht, giſtě blaudjm; komme ich hier recht? gduli dobře? Waaren kommen laſſen, pro zbožj poſlati; es iſt mir etwas in den unrechten Hals gekommen, zaſkočilo mi; er redet, wie es ihm in den Mund kommet, mluwj, co mu ſlina na gazyk přineſe; wo komme ich noch hin? kam ſe geſſtě poděgi? kde ſe octnu? wo biſt du hin gekommen? kam ſy ſe děl, doſtal? wie biſt du hieher gekommen? kdes ty ſe tu wzal? Aus den Augen, zmizeti; kommenden Montag, přjſſtj pondělj. 2) fig. a) Scharf an einander kommen, zle ſe do ſebe dáti, ſpeřiti ſe; an Jemanden, doſtati ſe na někoho; als er im Leſen an die Stelle kam, když ſe dočetl; aus der Noth, z nauze wywáznauti; aus den Schulden, z dluhů ſe wybiti; außer ſich, von Sinnen, ſmyſlu pozbyti, ſmyſlem ſe pominul; ich komme faſt auf den Gedanken, daß —, ſkorobych myſlil, že —; hinter etwas, na to přigjti, něco wypátrati, wyſſetřiti; hinter die Wahrheit, prawdy ſe dowěděti, dopjditi ſe; herunter, zchudnauti, přigjti na mizynu; zu kurz, ſſkodu wzýti, prodělati; jemanden gleich, wrownati ſe; zu ſich ſelbſt, ſpamatowati ſe; zu Ende, ſkončiti ſe, konec wzýti, mjti; zu Athem, ducha popadnauti, oddechnauti; zu Falle, padnauti; von Frauensperſonen, zmrhati ſe, podneſti ſe; ich kann nicht zu rechte kommen, nemohu s tjm 330 nic wyřjditi, pořjditi, tomu wyhowěti. b) Von Kräften kommen, zemdleti; zu Kräften, ſýly nabyti, zotawiti ſe, ſebrati ſe. c) Ins Sitzen, Spielen, Saufen kommen, rozſeděti ſe, rozehrati ſe, rozpiti ſe. d) Es iſt ihm zu Ohren gekommen, doneſlo ſe ho, doſſlo ho to; naſlechl to; zu ſtatten, hoditi ſe, proſpěti; ſich etwas zu Schulden kommen laſſen, něco zawiniti, zakauſnauti, zaweſti; es iſt ihm etwas darein gekommen, něco ho zaſſlo; es kommt dabey nichts heraus, nic nenj potom, nic z toho nepogde; er läßt es wohl an ſich kommen, dlauho ſe rozpakuge; es wird ſchon beſſer kommen, lépeť bude; laß es nicht dazu kommen, daß —, nedopuſť, aby —; es mag kommen, wozu es will, přiď co přiď; an den Tag, na gewo wygjti; in Ruf, rozhlaſſowati ſe, w powěſt přigjti; er kam in Ruf, na ſlowo byl wzat; das kommt auf eins, hinaus, gedno geſt; das käme ſchön heraus, toby bylo pěkné. e) Es kommt ein Wind, wjtr ſe ſtrhuge. f) Es kann kommen, může ſe ſtáti; es mag kommen, wie es will, děg ſe gak děg; es kommt ein Unglück über das andere, gedno neſſtěſtj druhé ſtjhá. g) Woher kommt das? odkud to pocházý? wie kommt es, daß —, čjm geſt to, že —. h) Wie hoch kommt das? zač geſt to? Es kommt mir auf zehn Gulden, ſtogj mne málem deſet tolarů; hoch zu ſtehen kommen, draze, draho přigjti.

Strany zdroje: I/334

Kram-, kramſký krámſký ; der Kramjunge, krámſký; die Krammagd, krámſká. Die Kramwaare, krámſké zbožj.

Strany zdroje: I/334

Krämer-, kramářſký; das Krämergut, kramářſké zbožj. Kramerkümmel, Kramkümmel, krámſký kmjn.

Strany zdroje: I/342

Kummer, m. zřjceniny, rum, ruinæ. 2) přjpowěd, ſtawuňk. Jemandes Güter mit Kummer belegen, ſtawowati něčj zbožj; Kummer ſuchen, připowědjti ſe.

Strany zdroje: I/343

Kurz, kürzer, adj. krátký, brevis; ſehr kurz, kratičký, der Tag wird kürzer, dne vbýwá; 2) fig. den Kürzern ziehen, prohrati; zu kurz kommen, ſſkodu mjti, vgmu trpěti. 3) kurze Waare, drobné zbožj; kurze Brühe, huſtá gjcha, omáčka; adv. krátce, breviter; kurz halten, na krátce držeti; vor kurzem, nedáwno; in kurzem, brzy, w mále; mach es kurz, děley zkrátka; kurz und gut, zkrátka, ſlowem; kurz vorher, málo před tjm; kurz darauf, málo, brzo potom; über lang und kurz, na dlauze, nebo na krátce; Jemanden kurz und lang nennen, nadáwati, přezdjwati někomu.

Strany zdroje: II/2

Laden-, m. krámſký; der Ladendiener, krámſký, kupecký mládenec; Ladenmagd, krámſká; der Ladenhüter, hljdač krámu, zbožj kteréž dlauho w krámě ležj, negde na odbyt; der Ladenpreis, krámſká cena.

Strany zdroje: II/6, II/7

Laſſen, 1. v. n. ſtáti; das läßt ſchön, to pěkně ſtogj, ſwědčj; das würde poßierlich laſſen, k ſmjchuby to bylo; das läßt nicht für meinen Stand, to neſluſſj na můg ſtaw; es läßt, als wenn es regnen wollte, má ſe k deſſťi k deſſti ; wie läßt das? gak to wypadá? 2) puſtiti, dimittere; laß ihn gehen, puſť ho; einen Vogel fliegen laſſen, ptáka puſtiti; Blut (zur Ader) , žilau pauſſťeti pauſſtěti , puſtiti; fallen laſſen, něco puſtiti, vpuſtiti; das Seil fahren laſſen, prowaz puſtiti; laſſen ſie es gut ſeyn, puſťte to mimo ſebe, netrapte ſe tjm; ſich in den Brunnen laſſen, ſpuſtiti ſe do ſtudnice. 3) nechati, sinere; der Gärtner hat das Obſt erfrieren laſſen, zahradnjk nechal owoce zmrznauti; Jemanden laſſen, někoho nechati, ſe ſtrhnauti; er läßt es doch nicht, předce toho nenechá; das Feuer ausgehen laſſen, oheň nechati wymřjti. 4) přeſtati; wir wollen es dabey bewenden laſſen, přeſtanem na tom; eine Sache liegen laſſen, od něčeho přeſtati; das Böſe laſſen, od zlého přeſtati . 5) dáti; er läßt ſich nichts nehmen, nic ſy nedá wzýti; er will ſich nicht tröſten laſſen, nedá ſe vtěſſiti; ein Kind taufen laſſen, dáti djtě křtjti; laß ihn davon nichts merken, nic mu nedey znáti; machen laſſen, curare fieri, dáti dělat; ich laſſe dir einen Rock machen, dám ti kabát dělati; — ein Buch binden, dám knjhu wázati; — ein Haus bauen, dám dům ſtawěti; ſein Leben laſſen, žiwot dáti. 6) Wollen ſie meine Bitte Statt finden laſſen? vproſýmli něco, dáteli proſbě mé mjſto? Laß die Sache nicht zu weit kommen, včiň tomu konec; dazu will ich es nie wieder kommen laſſen, wjc ſe 7 mi to neſtane; ſie wird ihnen die Zeit nicht zu lang werden laſſen, nebude ſe wám s nj ſteyſkati; laß mich dieſes Glück genießen, popřeg mi toho ſſťěſtj. ſſtěſtj. 7) Ich habe es müſſen geſchehen laſſen, nemohl ſem tomu překazyti. 8) die Fahne fliegen laſſen, praporec rozeſtřjti. 9) Laß dir das geſagt ſeyn, rozwaž, pamatug ſy to. 10) Er läßt ſich nichts verdrießen, nic ho nemrzý; er läßt ſich vortreflich ſchmecken, dobře mu chutná; er läßt ſich nichts anfechten, nic ho netrápj; laß ihn nur erſt groß werden, gen co wyroſte; laßt mich nur kommen, gen co přjgdu; wie haſt du dir das können einfallen laſſen? gak ti to mohlo na myſl napadnauti, přigjti? er läßt ſich träumen, daß —, myſlj ſy, že —. 11) Ich weiß mich vor Freude, Schmerz nicht zu laſſen, newjm radoſtj, boleſtj co počjti. 12) Die Anſtalten laſſen es nicht anders vermuthen, z přjpraw nelze gináč ſauditi; ſein Betragen läßt es nicht hoffen, z geho chowánj nelze toho dauffati. 13) Dieß läßt ſich nicht ſagen, to ſe nemůže řjcy; davon läßt ſich viel ſagen, otom by bylo mnoho co mluwiti; dieß läßt ſich nicht denken, toho nelze myſliti; das Buch läßt ſich leſen, tu knjhu doſti mjlo čjſti; das läßt ſich hören, to ge mjlo k ſlyſſenj. 14) Ein Kind etwas auswendig lernen laſſen, djtěti weleti, aby ſe něčemu z paměti včilo; ich habe es ihm ſchon ſchreiben laſſen, welel ſem giž, aby ſe mu pſalo; er hat es mich wiſſen laſſen, wzkázal mi; er hat mich grüßen laſſen, wzkázal mne pozdrawowati; einen Brief übergeben laſſen, pſanj poſlati; laſſen ſie es mich wiſſen, wzkažte, piſſte mi; es läßt ſich niemand weder ſehen, noch hören, nenj žadného ani k widěnj (widěti) ani k ſlyſſenj (ſlyſſeti); laſſen ſie es mich doch ſehen, vkažte mi to, proſým; Waaren kommen laſſen, o zbožj wzkázati, pſáti, pro zbožj poſlati; ich laſſe es an nichts fehlen, wſſe opatřjm; laß ſehen! vkaž! laß einmal hören! powěz pak! ich werde mich dankbar finden laſſen, wděčným ſe prokáži. 15) Laß ihn kommen, zawoley ho, wzkaž pro něho; laß dir ſagen, wěř, dey ſy řjcy. 16) Ich habe mir ſagen laſſen, ſlyſſel ſem, powjdali mi, bylo mi řečeno. Laßt uns ſingen, — gehen, zpjweyme, zazpjweyme ſobě , — poďme. 18) Sich gegen Jemand heraus laſſen, někomu něco zgewiti; ſich nieder laſſen, ſednauti, poſaditi ſe; ſich auf die Knie laſſen, kleknauti, klekati. Meine Frau darf ich’s nicht wiſſen laſſen, ma má panj o tom neſmj nic wěděti.

Strany zdroje: II/32

Mann, m. člowěk, lid; der gemeine Mann, obecný lid; es fehlt uns der dritte Mann, třetj nám ſcházý, chybj; eine Waare an den Mann bringen, zbožj odbyti, prodati; ich kenne meinen Mann, wjm, s kým gednám; ich halte mich an meinen Mann, gá ſe držjm oſoby. 2) pl. Männer, muž, vir; dim. das Männchen, Männlein, mužjk, mužjček; bey Thieren, ſamec, dim. ſameček; ſich Mann für Mann ſchlagen, ſám a ſám, muž s mužem, ſe potýkati; Mann und Roß, gezdec s koněm; ein Wort ein Mann, ſlowo s to! ich ſtehe meinen Mann, ſtogjm za ſebe; ſechs Mann hoch, ſſeſt mužů zweyſſj; ich bin Mann dafür, gſem za to práw. 3) Manžel, maritus; an Mann bringen, za muže wdáti, wywdáti. 4) Ein armer Mann, chuďas, chudinec.

Strany zdroje: II/41, II/42

Meß- meſſnj, meſſný, missalis; das Meßgewand, meſſné raucho; das Meßopfer, obět mſſe ſwaté, 2) trhowý, trhownj: 42 das Meßgut, trhownj zbožj. 3) měřicý, mensorius; die Meßfahne, měřický praporeček; der Meßtiſch, měřický ſtolec, mensula praetoriana. 3) měřicý; die Meßkanne, měřicý konew, konwice.

Strany zdroje: II/78

Oder, Conj. nebo, anebo, aut; gib entweder Waare oder Geld, dey mi zbožj nebo penjze. 2) neboli; ich weiß nicht ob es Lob oder Tadel iſt, newjm, geli to chwála neboli hana. 3) či, čili; warum kommt er nicht? oder iſt er krank? proč nepřicházý? či geſt nemocen? du oder er? ty čili on?

Strany zdroje: II/84

Pack, m. und n. baljk, ſwazek; ein Pack Wagen Waaren , baljk zbožj; ein Pack Schriften, ſwazek ſpiſů; ein Pack Kleider, vzel, filec, vzljk; mit Sack und Pack ausziehen, ſe wſſjm ſe wyſtěhowati; dim. das Päckchen, baljček, ſwazeček , vzljček.

Strany zdroje: II/84

Packwagen, m. wůz na zbožj.

Strany zdroje: II/86

Partey, f. Partie, f. kus; Waaren in Parteyen verkaufen, zbožj w kuſech prodáwati. 2) ſtrana; die Jägerpartey, myſliwecká ſtrana. 3) im Kriegsweſen, wpád; ſtreifende Parteyen, wybjhagjcý. 4) ſtrana; die öſterreichiſche Partey, rakauſká ſtrana; Jemandes Partey nehmen, podlé někoho ſtáti, někoho ſe přidržeti.

Strany zdroje: II/101

Preis, m. am Hemde, ljmec, dim. das Preischen, ljmeček. 2) Etwas Preis geben, něco opuſtiti; eine Stadt Preis geben, na měſto puſtiti, dáti měſto w wychwátěnj, preys; ſich den Laſtern Preis geben, oddati ſe neprawoſtem; ſeine Ehre Preis geben, čeſt ſwau wydati w ſſanc; ſich der Gefahr preis Preis geben, w nebezpečenſtwj ſe wydati, Es ging alles Preis, was da war, wſſe přiſſlo na dračku, co tam bylo. 3) odplata praemium. Einen Preis auf etwas ſetzen, odplatu na něco wyſaditi. 4) ſláwa, gloria. Gott ſey Ehre und Preis, Bohu buď čeſt a ſláwa. 5) cena, pretium. Der Preis ſteht, Waare ſteigt, fällt, zbožj zpadáwá; Preis-, odplatnj; die Preisſchrift, odplatnj ſpis.

Strany zdroje: II/120, II/121

Reißen, v. irr. du reißeſt, ich riß, geriſſen, reiß; I. v. n. trhati ſe, rumpi; přetrhnauti ſe, wytrhnauti ſe; ein Faden, ein Band, ein Strick reißen, nit, tkanice, prowazy ſe trhagj, ſe přetrhnau. 2) pukati ſe; der Erdboden reißt vor Hitze, země ſe horkem puká; das Eis reißt, led ſe puká, láme, tře; die Tenne iſt geriſſen, mlat ſe rozpukal. 3) Ein reißender Strom, prudký praud; die Waare gehet reißend ab, zbožj gde gako na dračku. 4) Der Wind reißt, wjtr bauřj. 5) fig. das Reißen in den Gliedern, lámánj w audech; im Leibe, žřenj, vgjmánj, trhánj; die reißende Gicht, lámawá dna. II. v. a. trhati, přetrhnauti, roztrhnauti; einen Faden, nit přetrhnauti; in Stücke reißen, na kuſy roztrhati; ſich an einen Nagel reißen, o hře 121 bjk ſe vſſkrábnauti; Federn reißen, peřj dráti; geriſſene Federn, drané peřj. 2) Holz reißen, dřjwj trhati; geriſſene Latten, trhané lati, trhanice. 3) Einen Ochſen, einen Hengſten, beyka, hřebce kleſtiti, řezati; Karpfen, kapra trhati. 4) reyſowati; Reißen lernen, včiti ſe reyſowati. 5) Etwas aus der Hand, das Kind aus den Armen, něco z ruky, djtě z rukau wydřjti; den Hut vom Kopfe, den Rock vom Leibe, klobauk s hlawy, kabát s těla ſtrhnauti; ich möchte mir die Haare aus dem Kopfe reißen, oberwal bych ſe; der Wind reißt die Ziegel von den Dächern, wjtr trhá cyhly ſe ſtřech; Jemanden niederreißen, někoho porazyti; reißende Thiere, drawá zwjřata; um etwas ſich reißen, o něco ſe dráti; etwas an ſich reißen, něco chwatiti; ſeine Leidenſchaft reißt ihn dahin, geho náružiwoſt ho k tomu neſe, pudj. 6) Poſſen reißen, kudrlinky, fraſſky, ſſaſſky prowozowati, ſſibřinkowati, laſſkowati, ſſaſſkowati; Zoten, oplzle mluwiti.

Strany zdroje: II/170

Schleifen, I. v. reg. act. Einen Buchſtaben, zlehka wyſlowiti, newyrážeti; zwey Noten, ſtáhnauti dwě noty, newyrážeti. b) einen Knoten, kličku vdělati. c) wlécy, wljcy; ein Kleid, oděw. d) Waaren, zbožj ſmykati, na ſmyku wozyti. e) zbořiti; eine Feſtung, pewnoſt rozbořiti, s prſtj ſrownati. 2) neut. wlécy ſe; der Mantel ſchleift, pláſſť ſe wleče. II. v. irr. ich ſchliff, habe geſchliffen, ſchleif, v. n. klauzati ſe; auf dem Eiſe, na ledě. 2) v. a. brauſyti, břiditi, oſtřiti; Meſſer, nože. b) ſſleyfowati; ein geſchliffener Degen, ſſleyfowaný kord. c) hladiti; Glas, ſklo wyhladiti, wycepowati.

Strany zdroje: II/240

Stauchen, v. a. fig. den Flachs, len kláſti na rozkráčky. 2) Den Bach, wodu za raditi, nahraditi. 3) Das Fleiſch, duſyti maſo; geſtauchtes Fleiſch, duſſenina, duſſenice. 4) Waaren in ein Faß, zbožj do ſudu nakládati, ſſlapati. 5) Sich die Hand verſtauchen, ruku ſobě wywinauti, wytknauti, wywrtnauti, manum luxare.

Strany zdroje: II/255

Strandgut, n. rozbitiny, zbožj na břeh wywržené.

Strany zdroje: II/275

Theuer, adj. drahý, carus; theure Waare, drahé zbožj; das Getreide wird theuer, obilj přiſkakuge; wie theuer iſt das? zač geſt to? theuer halten, dražiti ſe něčjm; theuer machen, dražiti; theurer machen, nadražiti, nadražowati; theuer zu ſtehen kommen, draho přigjti, zle zažiti; hoch und theuer ſchwören, welmi přiſahati, zakljnati ſe, adv. draho, draze.

Strany zdroje: II/300

Uibermachen, v. a. předělati; einen Rock, kabát. 2) odeſlati; ihm Waaren, Geld, gemu zbožj, penjze.

Strany zdroje: II/301

Uibernehmen, v. a. přegmauti, přigjti, přigjmati, suscipere; ein Gut, ſtatek; die Waaren, zbožj. 2) přewzýti, na ſebe wzýti; ein Amt, eine Arbeit, auřad, prácy. 3) ſich, přebrati ſe; mit Eſſen und Trinken, w gjdle a w pitj; mit Arbeit, vpachtowati ſe, vpracowati ſe. 4) přetahowati; die Unterthanen mit Abgaben, poddané daněmi; ſeine Kunden, ſwé kupowače. 5) zmocy; der Trunk hat ihn übernommen, chlaſt ho zmohl.

Strany zdroje: I/79

Ausſchiffen, v. a. Waaren, zbožj z lodj na zem wynáſſeti; Truppen, wogſko z lodj na ſuchau zem wyſaditi.

Strany zdroje: II/311

Umſchiffen, v. a. plawiti ſe okolo. 2) v. a. z lodj do lodj přendati; Waaren, zbožj.

Strany zdroje: II/312

Umſetzen, v. a. přeſaditi; Bäume, ſtromy. 2) obrátiti; der Wind ſetzt ſich um, wjtr e obracý. 3) freymarčiti; Waaren gegen Waaren, zbožj za zbožj. 4) obſaditi; einen Teich, Garten mit Bäumen, rybnjk, ſtromy; einen Garten, zahradu wysaditi.

Strany zdroje: I/81

Ausſetzen, v. a. wyſaditi, wyſtawiti; Truppen ans Land, wogſko na břeh; Waaren zum Verkauf ausſetzen, zbožj na prodag wyložiti; eine Arbeit ausſetzen, djlo odložiti; ich finde an ihm nichts auszuſetzen, žádné wady na něm nenacházým; eine Tagſatzung beſtimmen, ausſetzen, rok položiti; ohne Ausſetzen, immerfort, bez přeſtánj, bez oddechu.

Strany zdroje: II/337

Veracciſen, v. a. platiti clo; eine Waare, ze zbožj.

Strany zdroje: II/340

Verborgen, v. a. půgčiti, zapůgčiti, rozpůgčiti, commodare. 2) na auwěrek dáti, in diem dare; Waaren, zbožj.

Strany zdroje: II/342

Verderblich, adj. poruſſitedlný; Waare, zbožj. 2) záhubný, der Krieg, wogna.

Strany zdroje: II/343

Verfahren, v. irr. n. zacházeti, nakládati, pokračowati; mor. naráběti; mit Jem. grauſam, gerecht, vkrutně, ſprawedliwě s někým; Todes verfahren, zagjti, zemřjti. 2) v. a. přewezti, zaweſti; Waaren, zbožj. b) wygeti; ein Weg, ceſtu. c) přegeti, progeti; den Zoll, clo. d) ſich, zageti. e) progezditi; viel Geld, mnoho peněz; das Verfahren, zacházenj, nakládánj, zagetj @.

Strany zdroje: II/344

Verfallen, v. irr. n. padnauti, vpadnauti; in Sünde, do hřjchu; in Strafe, do pokuty. b) přigjti, připadnauti, rozpomenauti; wie verfällſt du darauf? gak na to přicházýš? gak ti to připadlo? c) bořiti ſe, obořiti ſe; das Haus iſt verfallen, dům ſe bořj, geſt na zbořenj; obořil ſe; eine verfallene Mauer, zbořená, obořená zeď. d) hynauti; das Chriſtenthum verfällt; křeſťanſtwj hyne. e) zapadnauti, zaneſti ſe; das Schiff iſt verfallen, lodj zapadla, zaneſla ſe. f) proběhnauti, progjti; die Zeit, čas. g) propadnauti; der Wechſel, ſměna; die Waare, zbožj. h) proſtogjm; das Pfand, záſtawu. i) ſcházeti, podati ſe, přepadnauti ſe, padnauti ſe; macrescere; am Leibe, na těle. k) zahynauti, vmřjti, mori; des Todes, vmřjti.

Strany zdroje: II/345

Verfrachten, v. a. zaplatiti wozné. b) zawážeti; Waaren, zbožj.

Strany zdroje: II/345, II/346

Verführen, v. a. zawážeti; Waaren, zbožj. b) zaweſti, zawázeti (zawáděti); den 346 Wanderer, poceſtného. c) fig. ſweſti, ſwoditi, zaweſti; die Jugend, mládež. d) naweſti; Jemanden zu etwas, někoho k něčemu; zu einem Spaziergange, na procházku, k procházce.

Strany zdroje: I/82, I/83

Ausſtehen, v. a. wyſtáti, wytrpěti; den Tod ausſtehen, ſmrt podſtaupiti; mit Waaren ausſtehen, w krámě zbožj wyložiti; ich habe hundert Gulden ausſtehen, mám ſto zlatých mezy lidmi; aus 83 ſtehende Schulden, giſtiny, dluhy na giſtiny, activa debita, ich habe die ganze Predigt ausgeſtanden, ſtál gſem až do konce kázanj; das iſt nicht auszuſtehen, to geſt neſneſytedlné.

Strany zdroje: II/346

Vergeben, v. a. předati; die Karten, karty; ſich, ſe. b) eine Waare, den Wein, zbožj, wjno. c) otráwiti; Mäuſe, myſſi. d) darmo dáti; das vergebene Himmelbrod, darmo daný nebeſký chléb; vergebene Mühe, daremná, marná práce, vſylj. e) zadati; das Amt, die Hand, die Tochter, auřad, ruku, dceru; fig. ſeinem Rechte nichts, ſwému práwu nic nezadati; ſeiner Würde etwas, ſwé důſtognoſti něco. f) odpuſtiti, odpauſſtěti, remittere; Sünden, hřjchy.

Strany zdroje: I/83

Ausſtellen, v. a. wyſtawiti, poſtawiti; Waaren zum Verkauf ausſtellen, zbožj na prodag wyložiti; der Gefahr ſich ausſtellen, nebezpečenſtwj ſe podrobiti; Fehler ausſtellen, haniti; eine Verſchreibung ausſtellen, zápis wyhotowiti.

Strany zdroje: II/348

Vergreifen, v. irr. a. odprodati, wyprodati, rozprodati, rozebrati; die ganze Auflage, celé wydánj; die Waare hat ſich vergriffen, zbožj ſe odbylo, rozprodalo. b) wywinauti; ſich die Hand, ſobě ruku. c) ſich, přechmátnauti; (něco giného popadnauti). b) d) puſtiti ſe; an fremden Geldern, Feldfrüchten, do cyzých peněz, obilj. e) dáti ſe, puſtiti ſe; ſich an Jemanden, do někoho; mit Worten, ſlowy. f) ſich, prohřeſſiti ſe.

Strany zdroje: II/348

Verhaft, m. wězenj, in V. nehmen, do wězenj wzýti, bringen, wſaditi, do wězenj dáti; ſich aus dem V. los machen, z wězenj vgjti. b) auf Waaren legen, ſtawowati zbožj.

Strany zdroje: II/352

Verlangen, v. a. žádati; Geld, penjze, Hülfe, o pomoc; ein Amt, o auřad. 2) taužiti; nach Arzte, po lékaři. 3) impers. chtjti ſe, bažiti po něčem; es verlangt mich darnach chce ſe mi toho, bažjm po tom. 4) sháněti ſe; die Waare wird verlangt, sháněgj ſe po zbožj.

Strany zdroje: II/352, II/353

Verlangen, n. žádoſt, žádánj; ſinnliches, těleſná žádoſt; aus Verlangen nach dir, z žádoſti po tobě; was iſt dein Verlangen, čeho žádáš? b) sháněnj; nach einer 353 Waare, po zbožj. c) tauženj; nach etwas, po něčem; verlangt, žádaucý.

Strany zdroje: II/353

Verlegen, adj. ſleželý; eine Waare, zbožj. b) zaražený, zkormaucený, na rozpacých.

Strany zdroje: II/354

Verliegen, v. irr. rec. ſich, zaležeti, ſležeti ſe; eine Waare, zbožj. 2) fig. proležeti ſe; das Verliegen, ſleženj.

Strany zdroje: II/360

Verſagen, v. a. zamluwiti; eine Waare, zbožj; meine Hand iſt ſchon verſagt, má ruka giž geſt zamluwena. b) odepřjti, odpowědjti. 2) v. n. ſelhati; das Feuerge ehr, ručnice; verſagt, přiſljbený, vmluwený; eine Braut, připowězený. d) odepřený.

Strany zdroje: II/362

Verſchläudern, v. a. rozmrhati, promarniti, proheyřiti; ſein Vermögen, ſwé gměnj. b) zmařiti; die Zeit, čas. c) rozwundati, rozházeti, prowundati; Waaren, zbožj; die —rung, rozmrhánj, rozházenj.

Strany zdroje: II/362

Verſchleißen, v. irr. n. ſedrati ſe, ztrhati ſe, zdřjpati ſe; ein Kleid, ſſat; ein verſchliſſenes Kleid, otrhaný kabát. b) minauti, pominauti; die Zeit, čas. 2) v. a. zdřjpati, ſedrati, roztrhati; viele Kleider, mnoho ſſatſtwa. b) mrhati, tráwiti; die Zeit, čas. c) odbyti, prodáwati; Waaren, zbožj.

Strany zdroje: II/364

Verſchreiben, v. a. wypſati; viele Dinte, mnoho inġauſtu. b) přepſati; ein Wort, ſlowo; ſich, ſe. c) vpſati, zapſati; einem etwas, někomu něco; ſich, ſe. d) předepſati, o něco pſáti; Waaren, zbožj. e) předepſati; ein Recept, recept.

Strany zdroje: I/9

Abnehmer, m. kupec, kupowač; —inn, f. kupowačka. Eine gute Waare findet leicht Abnehmer, dobré zbožj doſti má kupců, má dobrý odbyt, ſnadně ſe odbýwá, odprodáwá.

Strany zdroje: II/370

Verthun, v. a. irr. zkazyti, ztratiti; er iſt ſo gut als verthan, geſt ſkoro po něm weta, geſt giž gako ztracen. b) prondati , rozundati; viel Geld, mnoho peněz. c) zdělati; viel Holz, allen Kalk, mnoho dřjwj, wſſecko wápno. d) odbyti, odbýwati; Waare, zbožj. e) wydati; viel Geld, mnoho peněz.

Strany zdroje: II/371

Vertreiben, v. a. irr. zahnati, zapuditi; den Feind, nepřjtele; das Fieber, zymnicy; ſich die Grillen, wrtochy ſobě; Gewalt mit Gewalt, moc mocý zaháněti. b) von einander, rozehnati, rozptýliti, rozplaſſiti; Diebe, zloděge; die Sonne den Nebel, ſlunce mhlu. c) wyhnati, wypowědjti, wywrcy; aus dem Lande, aus der Stadt, ze země, z měſta. d) vkrátiti; ſich die Zeit mit Spielen, Leſen, ſobě čas hránjm, čtenjm. 2) odbyti, odbýwati, odbyt mjti; Waaren, zbožj; er vertreibt nicht viel, nemá hrubě odbytu na zbožj.

Strany zdroje: II/395, II/396

Vorſchlagen, v. n. nachylowati ſe; die Wage, wáha. b) překwapowati ſe; der 396 Hund, pes. 2) v. a. tlaucy; die Nachtigall ſchlägt mir vor, ſlawjk mi tluče. b) napřed dáwati; den Sängern den Tact, zpěwákům takt. c) wyplazyti; der Löwe die Zunge, lew gazyk; vorgeſchlagene Zunge, wyplazený gazyk. d) oklepáwati; das Getreide, obilj. e) zabiti, předbiti; ein Bret, prkno; einen Nagel, Pfahl, zarazyti hřeb, kůl před něco. f) přirazyti; ein Drittel auf eine Waare, třetinu na zbožj. g) ponawrcy, předſtawiti; einem etwas, někomu něco.

Strany zdroje: II/400

Waare, f. zbožj; Eiſenwaare, železné; baumwollene, ſeidene, loketnj zbožj; hölzerne, dřewěné nádobj; grüne, zelenina, zelina. Jeder Krämer lobt ſeine Waare, káždá každá liſſka ſwůg ocas chwálj.

Strany zdroje: II/400

Waarenlanger Waarenlager , n. ſklad zbožj.

Strany zdroje: II/414

Wegſeyn, v. n. pryč býti; von Hauſe, od domowa. 2) pominauti, pogjti; die Zeit iſt weg, čas pominul, poſſel. 3) dogjti, wygjti, pryč býti; das Bier, der Wein, die Waare, piwo, wjno, zbožj. 4) Uiber etwas weg ſeyn, něco vděláno, přeſkočeno mjti. 5) Uiber einen Ort, přegjti.

Strany zdroje: II/465, II/466, II/467

Zu, I. praep. a) k, ke, ku; komm zu mir, poď ke mně; ſich zu einem kehren, laufen, ſchwimmen, k někomu ſe obrátiti, běžeti, plowati; etwas zu ſich nehmen, něco wzýti k ſobě; zu Tiſche, zum Tanze, zur Beicht, zum Abendmahl, zur Mahlzeit, zu Gaſte gehen, ke ſtolu, k tancy, k zpowědi, k přigjmánj, k obědu, k hoſtině gjti; Jemand zur Seite haben, někoho mjti k ſwé ſtraně, ku pomocy; zu den Füßen liegen, k nohaum, v noh ležeti; es iſt ihm nicht wohl zu Muthe, nenj mu hrubě k myſli; zu guter letzt, k poſledku; 2 verthält ſich zu 4, wie 6 zu 12, 2 ſe magj k 4 gako 6 k 12; zu Hülfe kommen, ku pomocy přigjti; zu Stande bringen, k mjſtu přiweſti, něco doweſti; zu Gott bethen, k Bohu ſe modliti; zur Arbeit, zum Sitzen gewohnt, ku prácy, k ſeděnj nawyklý; zu etwas treiben, zwingen, bitten, k něčemu puditi, nutiti, proſyti; zu Gaſte bitten, k hoſtině, k obědu zwáti; Brot zum Fleiſch eſſen, přikuſowati chleba k maſu; zu allem Lachen, ke wſſemu ſe ſmáti; Waſſer zum Trinken, zum Waſchen, woda k pitj, k mytj; Papier zum Schreiben, papjr k pſanj; ein Pferd zum Reiten, kůň k gjzdě; zu nichs taugen, k ničemuž nebyti; dir zum Vortheil, zum Beſten, tobě ku proſpěchu, k lepſſjmu; das gereicht dir zur Ehre, zur Schande, to ti ſlaužj ke cti, k hanbě; zu Dienſten, k ſlužbám; dir zu gut, tobě na dobro, k lepſſjmu; zum Beſchluß, k zawjrce; zum Frühſtück, k ſnjdanj; ihm zum Gefallen, gemu k ljboſti, k zaljbenj; zum Beyſpiel, ku přjkladu; von Inſel zu In el, od odſtrowa oſtrowa k oſtrowu; nicht zu Worte kommen laſſen, nepřipuſtiti k ſlowu; zu ſich kommen, k ſobě přigjti; es gehet zu Ende, gde ke koncy. b) na; zu Pferde ſitzen, kommen, na koni ſeděti, přigeti; ein Treffen zur See, zu Lande, bitwa na moři, na zemi, na ſuchu; zur Rechten ſitzen, na prawicy ſeděti; zur Linken gehen, na lewé ſtraně, po lewu gjti; zu Anfange, na počátku; zur Stunde, na hodinu; zum Uiberfluß, na zbyt; ſie ſtarben zu Tauſenden, umřelo gich na tiſýce; zur Frühlingszeit, na garo, na gaře; zum wenigſten, na neymýň, aſpoň; zum höchſten, na neyweyš; zur Hälfte, na polowic, s polowicy; Waaren zu Markte bringen, zbožj na trh přineſti; zu Baume ſteigen, na ſtrom lezti; zur Hochzeit gehen, na ſwatbu gjti; ein Gefäß zur Milch, nádoba na mléko; Tuch zu einem Kleide, ſukno na kabát; ein Keller zum Wein, ſklep na wjno; etwas zum Kleide ſchenken, něco darowati na kabát; mir zum Schaden, mně na ſſkodu; zum Poſſen thun, na wzdory, na ſchwál dělati; zum Prieſter weihen, na kněžſtwj ſwětiti; das werde dir zum Fluche, to ti buď na zatracenj; zum Zeichen dienen, na znamenj býti; zum Beweiſe, na důkaz; zur Welt bringen, na ſwět, na ſwětlo přiweſti; zur Leiche gehen, na pohřeb (funus) gjti; zu Boden fallen, werfen, padnauti, porazyti na zem; ſich zu Pferde ſetzen, ſednauti na kůň, na koně; zu Stuhle gehen, na ſtolicy gjti; zu Grunde gehen, na mizynu přigjti; einem zu Leibe gehen, na někoho gjti, do někoho ſe dáti; etwas zu Papier bringen, něco napſati na papjr; ſich zur Ruhe ſetzen, na odpočinutj ſeděti. c) do; zu Bette, zur Kirche, zur Schule gehen, do poſtele, do koſtela, do ſſkoly gjti; zur Stadt kommen, do měſta přigjti; zu Felde ziehen, do pole táhnauti; zu Winkel kriechen, do kauta wlezti; zu Neſte 466 tragen, do hnjzda noſyti; zu Schiffe ſteigen, do lodj wſtaupiti; von Kopf bis zu Fuß, od hlawy do paty; zu Werke gehen, do něčeho ſe dáti; zu Schaden kommen, do ſſkody přigjti; Geld zum Spielen, penjze do hry. d) od; von Haus zu Haus, dům od domu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa. e) o; zu Mittag, w poledne, o polednách; zur Faſchingszeit, o maſopuſtě; zu Georgi und Galli, o ſw. Giřj a Hawle. f) po; zur Seite ſitzen, po ſtraně ſeděti; zu Waſſer, zu Lande reiſen, po wodě, po zemi, po ſuchu geti; ſie kommen zu Paaren, přicházegj po dwau, dwa a dwa; zum erſten, zum andern, zum dritten, po neyprw, po druhé, po třetj; von Tag zu Tage, den po dni; vom Jahr zu Jahr, rok po roce, po roku; zu Willen ſeyn, po wůli býti. g) při; zur ebener Erde wohnen, při zemi zůſtáwati. h) w; zu Bette liegen, w poſteli ležeti; hier zu Lande, w zdegſſj, w této zemi; die Geſandten zu Regensburg, wyſlancy w Řezně; er lebt zur Berlin, žiw ge, bydlj w Berljně; zu derſelben Stunde, w tauž hodinu; zu rechter Zeit, práwě w čas; zur Zeit der Noth, w čas nauze; zur Unzeit, w newčas; zur Winterszeit, w zymě. i) z; zur Noth, z nauze; zum Fenſter hinabfallen, z okna wypadnauti; zum Lande hinaus, ze země. k) za; zu Tiſche ſitzen, za ſtolem ſeděti; zu meiner Zeit, za mých čaſů; zur Zeit Karl des IV, za čaſu Karla IV.; den Gulden zu 16 Groſchen gerechnet, počjtage zlatý za 16 ġroſſů; einen großen Mann zum Vater haben, welikého muže mjti za otce; halten ſie mir es zu Gute, nemagj mi za zlé; zum Papſte wählen, za papeže woliti; zum Mann, zur Frau nehmen, za muže, za ženu wzýti; zum Narren haben, za blázna mjti; es wird mir zum Theil, doſtalo ſe mi za podjl; zum Gevatter bitten, za kmotra proſyti; ſich zum Fürſten, zum Herrn aufwerfen, za knjže, za pána ſe wyſtawiti; zum Zeugniß, zum Beyſpiel nehmen, za ſwědka, za přjklad wzýti. e) v; zu Hofe dienen, v dwora ſlaužiti; zu den Barfüßern wohnen, v, wedlé boſáků bydliti; der Prediger zu St. Thomä, kazatel v ſw. Tomáſſe. m) zu Hauſe ſeyn, doma býti; zur Ader laſſen, žilau puſtiti; heut zu Tage, dneſſnjho dne, za nyněgſſjch čaſů; zu Nacht eſſen, wečeřeti; zu der Zeit, tehdáž; ſie kommen zu einer und derſelben Zeit, přiſſli gednau a tauž chwjlj; zur Zeit bleibt es noch unter uns, zatjm to zůſtane mezy námi; zur andern Zeit, giným čaſem; zu Zeiten, někdy, čaſem; zu halben Nächten trinken, celé půl nocy chlaſtati; zu Fuße, pěſſky; zur Genüge haben, mjti doſt, do Boha; zum öftern, čaſtěgi; ſich zum ſchönſten bedanken, ſe co neypěkněgi poděkowati; zum beſten machen, neylépe vdělati; zuerſt kommen, neyprw, neyprwněgſſj přigiti; zuletzt, napoſled; zum Fenſter hinein ſteigen, oknem tam wlezti; zur Thür hinaus, hinein, dweřmi wen, tam; zum Geſchenk geben, darem dáti; zu etwas werden, něčjm býti; zu Hauſe kommen, domů přigjti; die Haare ſtehen mir zu Berge, wlaſy mi wſtáwagj wzhůru; zur Rede ſetzen, k odpowjdánj powolati, zu Rathe ziehen, radu s někým bráti, wzýti; es iſt zu Ende, ge konec; zu Fleiſch kommen, maſa, těla doſtáwati, tluſtnauti; zu Werke richten, dokonati; was iſt zu ihrem Befehle? co poraučegj? zu Erde, zu Staube werden, w zem, w prach ſe obrátiti; zu Stein werden, zkameněti; zu Waſſer werden, zwodnatěti; fig. na zmar přigjti; zu Gelde machen, zpeněžiti; an einem zum Mörder, zum Verräther werden, někoho zabiti, někomu ſe zpronewěřiti; ſich zu Tode grämen, trinken, vſaužiti ſe, ſmrti ſe dopiti; das iſt zum Todtlachen, člowěk by ſe mohl ſmjchy popukati; das 467 iſt zum toll werden, člowěkby ſe mohl zfanfrněti; zur Ungebühr, přes mjru; zum Theil, djlem, z čáſtky, na djle. n) der Erzbiſchof zu Prag, Arcybiſkup pražſký; die Univerſität zu Leipzig, zu Wien, wyſoké ſſkoly Lipſké, Wjdeňſké; das Schloß zu Braunſchweig, zámek Brunſſwický. II. adv. die Thür iſt zu, dwéře gſau zawřeny; die Thür ging nicht zu, dwéře ſe nezawřely. III. Adverbiale; a) Zu! zu! gen do toho! gen pořád! auf etwas zu gehen, reiten, ſchlagen, hauen, na něco gjti, geti, do něčeho třjſkati, ſekati; nach dem Walde zu, k leſu. b) es fängt an zu regnen, začjná prſſeti, poprcháwati; er hört auf zu ſpielen, přeſtáwá hráti; ich wünſche es zu erleben, žádalbych ſy toho dočkati; die Ehre ihn zu ſehen, čeſt geg widěti; in Gefahr zu ertrinken, w nebezpečenſtwj vtonauti; zu eſſen, zu trinken geben, dáti gjſti, pjti. c) nichts zu eſſen haben, neměti nic co gjſti; einem zu thun geben, dáti co dělati; er weiß viel davon zu ſagen, wj mnoho o tom co řjkati. d) er behauptet es geſehen zu haben, powjdá, že to widěl; er bekannte, es gethan zu haben, přiznal ſe, že to vdělal. e) ich reiſe hin, ihn zu ſehen, gedu tam, bych ho widěl; es iſt Zeit, daß wir gehen, ge čas, máme kdy, bychom ſſli. f) hier iſt etwas zu ſehen, zde ge něco k widěnj; Luſt zu lachen haben, mjti chuť k ſmánj; Macht zu ſchaden, moc k ſſkozenj; leicht zu bewerkſtelligen, lehko k wykonánj; ſchwer zu thun, těžko k dělánj; hart zu beißen, twrdý k lauſkánj. g) er ſagte es, ohne zu wiſſen, ohne ſich zu fürchten, řekl to, newěda, neboge ſe; er ging fort ohne Jemanden gegrüßet zu haben, ohne den Hut zu rühren, odeſſel, nikoho nepozdrawiw, klobaukem ani nepohnuw. h) die Sache iſt für mich zu theuer, to ge pro mne přjliš drahé, draho; das Haus iſt für mich zu groß, ten dům ge pro mne tuze, přjliš weliký; er ſaß zu fern, ſeděl tuze, přjliš daleko.

Strany zdroje: II/474

Zurichten, v. a. připrawiti, přiſtrogiti, přihotowiti; ein Unglück, neſſtěſtj ſtropiti, ſtřápati; Waare, Leder, připrawiti zbožj, kůži. 2) fig. ſich zurichten, zprawiti ſe, zdělati ſe. b) Einen übel, někoho zdělati, zmalowati, zkatowati.

Strany zdroje: I/11

Abſatz, m. odſada, odſazenj, sſazenj. 2) přeſtánj, přeſtáwka; ohne Abſatz austrinken, bez oddechu, bez přeſtánj, dauſſkem, na geden dauſſek wypiti. 3) Abſatz der Waare, odbyt na zbožj, dobrý prodag. 4) der Rede, čáſtka, djl, oddělenj. 5) an den Schuhen, kramflek, ſſpaljček, opatek, podpatek v obuwi. 6) in den Gärten, záhonek, hřádka w zahradě. 7) Abſatzweiſe, čáſtečně, po čáſtkách, na djly, na kuſy, po kuſých.

Strany zdroje: I/102

Bergen, v. a. irr. ich berge, du birgſt, er birgt, ich barg, habe geborgen, zachowati; geſtrandete Güter bergen, na břeh wywržené zbožj zachowati; er iſt geborgen, z nebezpečenſtwj wyſſel, geſt dobře zaopatřen. 2) ſkrýti, ſkrýwati, tagiti.

Strany zdroje: I/12

Abſchleifen, v. a. irreg. odbrauſyti, vbrauſyti, zbrauſyti. 2) v. a. reg. odwláčiti, odwlécy, odſmýkati, vſmýkati, vwláčiti; a) die Schuhe, obuw vtahati; b) die Waaren, zbožj na ſmyku odwézti.

Strany zdroje: I/110

Beweglich, adj. heybawý, pohnutedlný; bewegliches Gut, nábytek, mowité zbožj, mowitý ſtatek.

Strany zdroje: I/14

Abſetzen, v. a. odſaditi, odſtawiti, shoditi, sſaditi; a) austrinken, ohne abzuſetzen, bez oddechu, na dauſſek wypiti; b) odrazyti, odřezati; c) ſložiti, zanechati; d) die Waaren, zbožj odbýwati, rozprodati; e) von einem Amte, s auřadu ſwrcy, ſwrhnauti; f) entwöhnen, odſtawiti, oſtawiti; g) im Schreiben, popřeſtati, proſtranſtwj ponechati; h) einen Bogen, arch doſázeti, wyſázeti. 2) v. n. pomjgeti, přeſtati; a) in den Bergweken, der Gang ſetzt ab, w hornickém djle, žjla ſe tratj, wypadá; b) ſchlecht abſetzen, nedobře ſe ſrownáwati, ſſikowati, trefowati.

Strany zdroje: I/122

Brackgut, n. wybrakowané zbožj.

Strany zdroje: I/126, I/127

Bringen, v. a. ich brachte, habe gebracht, přineſti, přiweſti, doneſti, doweſti, doprawiti, ferre, afferre; bringe es meinem Freunde, dones to přjteli mému; Schaden bringen, ſſkodu přineſti, přináſſeti; unter ſeine Gewalt, pod ſwau 127 moc přiweſti; Pech iſt ſchwer von der Hand zu bringen, ſmůla tak ſnadno z ruky ſe newyprawj, tak ſnadno nepuſtj. 2) fig. mit Adverbien; er hat es weit gebracht, daleko to přiwedl; er hat ſein Leben hoch gebracht, dlauho žiw byl; ſein Vermögen herunter bringen, ſwé gměnj ztenčiti; die zerſtreuten Truppen zuſammen bringen, rozptýlené wogſko ſebrati. 3) mit Präpoſitionen; etwas an ſich bringen, něčeho doſáhnauti, doſtati; er hat es an mich gebracht, k hněwu mne popudil; ſeine Tochter an einen Mann bringen, dceru odbyti, wdáti; die Waare an den Mann, zbožj prodati, odbyti; etwas an den Tag, něco nagewo přiweſti; auf die Seite, odſtraniti; auf die Bahn, o něčem zmjnku včiniti; einem etwas aus dem Kopfe, někomu něco wymluwiti; in die Rechnung, do počtu wepſati, položiti; in die Ordnung, ſrownati; eine Sache in Bewegung, něčeho pozdwihnauti, něco zbauřiti; etwas ins Reine Reihe , něco ſrownati; in Erfahrung, něčeho ſe dowědjti; jemanden um das Seinige, někoho o gměnj připrawiti; etwas unter die Leute, něco mezy lidi rozneſti, rozhláſyti; einen Verſtorbenen unter die Erde, mrtwého pochowati; etwas zu wege bringen, něčeho doweſti, něco wykonati, způſobiti, zgednati; etwas zu Papier bringen, něco napſati; ein Werk zu Stande, djlo dokonati, dohotowiti. 4) Etwas an die Obrigkeit, něco wrchnoſti oznámiti. 5) Ein Kind auf die Welt, djtě poroditi. 6) Du bringſt mir nur Schande, gen hanbu mi děláš. 7) Mein Amt bringt es mit ſich, můg auřad to ſebau přináſſj. 8) Er hat den Sieg davon gebracht, ſwjtězyl, wjtězſtwj obdržel. 9) weſti, přiweſti, doweſti; einen in Verhaft bringen, někoho do wězenj přiweſti; jemanden nach Hauſe, někoho domů doweſti; zu Bette, do poſtele doweſti. 10) zum Weinen bringen, k plá i přiweſti, rozplakati někoho; in Zorn, k hněwu popuditi, rozhněwati; jemand zu etwas bringen, někým pohnauti; die Wahrheit aus einem bringen, prawdu z někoho wytáhnauti, doſtati; an den Bettelſtab, na mizynu přiweſti; jemand in die Rede bringen, někoho rozneſti; ein Frauenzimmer zu Falle bringen, ženſkau zmrhati; einen vors Gericht bringen, někoho vdati; auf guten Weg, na dobrau ceſtu obrátiti.

Strany zdroje: I/155

Eigenthum, n. práwo k gměnj, dominium. 2) drženj, poſſeſſio. 3) wlaſtnj ſtatek, zbožj; nábytek, gměnj, bona.

Strany zdroje: I/21

Achſe, Axe, f. náprawa, os, oſa v wozu, axis; die Waaren auf der Axe führen, zbožj na woze wézti. 2. hřjdel.

Strany zdroje: I/162

Einkramen, v. a. zbožj ſkliditi, ſkljzeti.

Strany zdroje: I/165

Einſchiffen, 1. v. n. na mjſto připlauti, připlawati, připlawiti ſe, navi attingere. 2. v. a. Waaren, zbožj do lodj wneſti, wprawiti; ſich, do lodj gjti, na lodj ſe plawiti. Die Einſchiffung, plawenj na lodj; wnáſſenj do lodj.

Strany zdroje: I/166

Einſchwärzen, v. a. očerniti, počerniti, zaſſpiniti. 2) zapowěděné zbožj do země wneſti. Die Einſchwärzung, očerněnj, počerněnj. 2) paſſowánj.

Strany zdroje: I/184

Erlangen, v. a. doſáhnauti. 2) fig. jemanden einhohlen, dohoniti; die Stadt, do měſta dogjti. 3) Gnade, miloſti dogjti; Vermögen, zbožj nabyti; die Freyheit, ſwobodu obdržeti, doſáhnauti; durch Bitten erlangen, prosbau doſáhnauti, obdržeti, wyproſyti, wymocy. Die Erlangung, doſáhnutj, obdrženj.

Strany zdroje: I/187

Errungenſchaft, f. nabyté gměnj, pracý ſwau dobyté zbožj.

Strany zdroje: I/199

Feilſchaft, f. zbožj, wěcy na prodeg, kaupě.

Strany zdroje: I/222

Gangbar, adj. berný, běžný; gangbare Münze, berná mince. 2) ſchodný, ſchůzný, vtřelý; gangbarer Weg, ſchodná ceſta. 3) gangbare Waare, odbytné zbožj. 4) gangbare Straße, hlučná vlice, hlučnice.

Strany zdroje: I/228

Gegen, præp. k, verſus, ad; der Wind wendet ſich gegen Morgen, wjtr ſe obracý k wýchodu; Liebe gegen Jemanden haben, láſku mjti k někomu; gegen Abend, k wečerau. 2) proti, contra; gegen den Wind, proti wětru. 3) za, pro ; gegen baare Bezahlung, za hotowé penjze; Waare gegen Waare, zbožj za zbožj. 4) naproti; er wohnt gegenüber, naproti zůſtáwá, bydlj. 5) pro; eine Arzney gegen das Fieber, lékařſtwj pro (proti) zymnicy. 6) Laß dich nichts gegen ihn merken, nedey mu nic na ſobě znáti; er rühmte ſich gegen ihn, daß —, chlubil ſe mu, že —; ich wette hundert gegen Eines, ſto wſadjm na gednu; ſich gegen Jemand wehren, brániti ſe někomu; er iſt gegen dreyßig Jahr alt, geſt okolo třidcýti let ſtár; gegen den Frühling, z gara, na garo.

Strany zdroje: I/233

Gelten, v. n. irr. du gilſt, iſt galt, gegolten, platiti, ſtáti, cenu mjti, valere; was gilt das Getreide, zač platj obilj; die Waare gilt ihr Geld, zbožj mnoho platj. 2) Was gilts er wird nicht kommen? oč, že nepřigde? was gilt die Wette? oč ſe wſadjme? gelt! wiď! wiďte! 3) fig. das gilt mir gleich, to ge mně wſſe gedno, wſſe ſtegné; das laſſe ich gelten, to platj, to připauſſtjm; er gilt viel am Hofe, mnoho platj v dwora; es gilt deinen Kopf, o twau hlawu běžj; es gilt dir dein Leben, to tě žiwot ſtane. Wem gilt das? koho ſe to týká?

Strany zdroje: I/233

Gemein, adj. obyčegný, wſſednj, conſuetus; gemeine Waare, obyčegné zbožj. 2) proſtý, ſproſtý, ſproſtný, vulgaris, obecný, poſpolný, communis, ein gemeiner Soldat, ſproſtý wogák; ein gemeiner Menſch, ſproſták; das gemeine Beſte; obecné lepſſj; etwas gemein werden, owſſedněti; ſich gemein machen, stowaryſſiti ſe přjliš s někým. 3) obecnj, publicus, adv. obecně, ſproſtě; insgemein, wůbec, obyčegně; poſpolu.

Strany zdroje: I/243

Gewinnen, v. irr. ich gewann, gewonnen, 1. v. n. doſáhnauti, přigjti; vgjti; die Stadt gewinnen, do měſta dogjti, přigjti; ſein Brod, chleba ſobě dobýwati, wyděláwati; einige Meilen, několik mil vgjti. 2) die Oberhand, zmocy ſe, wyniknauti; etwas lieb, něco zamilowati, ſobě zaljbiti; ein Ende, ſkončiti ſe; Platz, mjſto obdržeti, doſtati; böſen Ausgang, zlý konec wzýti. 2. v. a. dobýwati, Erz gewinnen, rudy dobýwati; die Gewinnung, dobýwánj. Heu, ſena doſtati, nadělati, kliditi. 2) wyhrati, vincere; eine Schlacht, bitwu wyhrati; den Prozeß, wyſauditi, při wyhrati. 3) fig. einem ein gewonnen Spiel geben, za wyhranau dáti; gewonnen Spiel haben, wyhráno mjti; wie gewonnen, ſo zerronnen, gak nabyto, tak pozbyto. 4) zýſkati, lucrari; Liebe, láſku zýſkati; an den Waaren, na zbožj zeyſkati, wydělati.