Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/259

Gutachten, n. zdánj, mjňenj mjněnj , dobré zdánj, vwáženj, vſudek.

Strany zdroje: I/259

Gutdünken, n. mjněnj, dobré zdánj, zdánj.

Strany zdroje: I/46

Anſehen, n. hleděnj, patřenj, podjwánj, pohled, wzezřenj, adſpectus. 2) ohled, reſpectus; ohne Anſehen der Perſon, bez přigjmánj oſob, bez ſſetřenj. 3) rozſauzenj, zdánj; allem menſchlichen Anſehen nach, podlé wſſeho lidſkého zdánj. 4) zewnitřnj powaha, neb způſoba, pohled, wzezřenj, ſpecies. 5) podoba, podobánj; es hat das Anſehen, podobá ſe k tomu, es hat kein Anſehen, nepodobá ſe k tomu, allem Anſehen nach, gak geſt widěti. 5) 6) ſlowautnoſt, wážnoſt, wzácnoſt, wzneſſenoſt, zřenj, zřetel, moc, auctoritas.

Strany zdroje: I/5

Abgehen, v. a. obcházeti něco, obchoditi, vchoditi. 2) v. n. odgjti, vgjti, odcházeti, ſcházeti, vhnauti. 3) od práwa, neb od zdánj ſwého vpuſtiti, vſtaupiti. 4) mit Tode, ſmrtj ſgjti. 5) vbýwati, vcházeti, nedoſtáwati ſe; die Farbe geht ab, barwa pauſſtj; es geht ihm nichts ab, ničeho ſe mu nenedoſtáwá, Kom. w ničemž nemá nedoſtatku. 6) es wird ohne Blutvergießen nicht abgehen, neſegde, neſkončj ſe bez krweprolitj.

Strany zdroje: II/39

Meinung, f. mjněnj, zdánj. 2) ohled, aumyſl.

Strany zdroje: II/57

Nach, I. praep. a) do; nach Böhmen, nach Deutſchland, nach Rußland, nach Italien reiſen, do Čech, do Němec, do Rus, do Wlach geti; nach Wien, do Wjdně. b) Nach Hauſe gehen, ſchreiben, domů gjti, pſáti. c) k; nach Hofe fahren, ſchreiben, ke dworu geti, pſáti; der Wind drehet ſich nach Weſten, wjtr ſe točj k západu; nach Leipzig zu, k Lipſku; den Mantel nach dem Winde hängen, kam wjtr tam pláſſť. d) po; nach Jemanden hauen, ſtechen, ſchießen, zielen, po někom bjti, pjchati, ſtřjleti, na někoho měřiti; nach etwas langen, po něčem ſahati; wornach ſehen ſie ſich um? po čem ſe ohljzegj? e) Wir wollen nach dem Vogel ſehen, podjwáme ſe na ptáka; nach den Haaren greifen, za wlaſy, za pačeſy popadnauti. f) pro, na, o; es iſt ſchon Jemand nach Wein gegangen, giž někdo ſſel pro ( ol. po) wjno; ich will nach Veilchen gehen, půgdu na fialy; nach dem Doktor, nach dem Geiſtlichen ſchicken, pro doktora, pro duchownjho poſlati, nach Schätzen graben, poklady kopati, pokladů dobýwati; ſich nach etwas umthun, o něco ſe přičiniti. B. fig. a) Nach Jemanden fragen, po někom ſe ptáti; nach der Urſache fragen, na přjčinu ſe ptáti; nach etwas forſchen, něco ſkaumati, was frage ich darnach? co geſt mně po tom? nach einer Sache begierig ſeyn, po něčem dychtěti; Jemanden nach dem Leben ſtehen, někomu na žiwot gjti, o žiwot ſtáti; mich durſtet nach Wein, chce ſe mi wjna; es verlanget mich nach dir, taužjm po tobě. b) Nach einander, po ſobě; er gehet nach mir, gde zamnau; mir nach! za mnau! der Naſe nach, za noſem. c) Der nächſte nach dem Könige, neybližſſj po králi; ſie zogen der Straße nach, ſſli ceſtau, ſylnicý. d) dle, podlé; Nach Gottes Gebothen handeln, podlé přikázanj božjch gednati, ſich nach der Vorſchrift des Arztes richten, podlé lékařowa rozkazu ſe řjditi, er lebt nicht darnach, nenj podlé toho žiw; nach meiner Meinung, dle mého zdánj. e) k, na, po; Gott ſchuf den Menſchen nach ſeinem Bilde, bůh ſtwořil člowěka ku podobenſtwj ſwému; nach der Elle, nach der Hand, nach der Wage verkaufen, něco prodáwati na loket, od ruky, na wáhu; nach ſeinem Vater arten, po otcy, potatiti ſe; nach ſeiner Mutter ſehen, k matce podobnu býti; er heißt nach mir, řjkagj mu gako mně; nach Belieben, gak ſe ljbj; nach Hunger eſſen, nach Durſt trinken, gjſti, pjti, čeho ſe komu chce; nach Gottes Willen, po wůli božj. C . Mit der Instrumental End., es riechet nach Schimmel, ſmrdj pleſniwinau; das Waſſer ſchmeckt nach Erde, woda má chuť zeminau; nach dem Bocke riechen, kozlem, kozlowinau ſmrděti. II. adv. a) Hinten nachtreten, za někým kráčeti; das ſchlimmſte kommt hinten nach, napoſledy neyhůř býwá; hinten nach wird er klug, po ſkutku býwá maudrým. b) Vor wie nach, před tjm gako potom; nach und nach, pomalu.

Strany zdroje: II/334

Unvorgreiflich, Unvorſchreiblich, adj. nepředpiſný, Meinung, nepředpiſné zdánj; adv. nepředpiſugjc.

Strany zdroje: II/374

Verwerflich, adj. zawrženliwý, co ge k zawrženj, k zahozenj; verwerflicher Rath, Meinung, Zeugniß, rada, zdánj, ſwědectwj k zawrženj.

Strany zdroje: I/93

Bedünken, v. imp. mich bedünkt, zdá ſe mi, za to mám, domnjwám ſe; das Bedünken, zdánj, domněnj, domnjwánj.

Strany zdroje: I/96

Beharren, v. n. ſetrwati, zůſtati; auf ſeiner Meynung, na ſwém zdánj ſtáti; auf etwas, na něco naljhati, naſtupowati. Die Beharrung, ſetrwánj.

Strany zdroje: I/147

Dünkel, m. zdánj, mjněnj, pyſſné ſmeyſſlenj o ſobě, hrdoſt.

Strany zdroje: I/147

Dünken, v. n. zdáti ſe; die Blumen dünken mich ſchöner, kwjtj ſe mi zdá pěkněgſſj. 2) impers. Mich dünkt, zdá ſe mi. 3) mnjti, domnjwati ſe; er dünkt ſich weiſe, má ſe za maudrého, domnjwá ſe maudrým býti. 4) myſliti, ſmeyſſleti; das Dünken, zdánj.

Strany zdroje: I/157

Einbildung, f. wyobrazowánj, předſtawowánj, imaginatio. 2) myſſlenj, pomyſſlenj, zdánj, důmněnj, důměnka, opinio. 3) hrdé ſmeyſſlenj o ſobě.

Strany zdroje: I/178

Erachten, v. a. mjti za to, ſauditi, vznáwati. Meines Erachtens, podlé mého zdánj.

Strany zdroje: I/185

Ermeſſen, v. a. wyměřiti. 2) fig. ſauditi, domeyſſleti ſe, domnjwati ſe, rozwážiti, vwážiti. Meinem Ermeſſen nach, podlé mého zdánj, gakž gá ſaudjm, ſmeyſſljm.

Strany zdroje: I/227

Gedanke, m. myſſljnka, myſſlénka, cogitatio; das iſt mir nicht in die Gedanken gekommen, to mi nepřiſſlo na myſl; ſeine Gedanken, geho myſſlenj; der Gedanke auf etwas, pomyſſlenj; er iſt in Gedanken, geſt zamyſſlen. 2) důmněnj; mjněnj, zdánj, ich war in den Gedanken, byl ſem toho důmněnj; wie können ſie auf die Gedanken fallen? kterak gim to může na myſl připadnauti? 3) Er macht ſich Gedanken, dělá ſobě čáku, naděgi.

Strany zdroje: I/227

Gedenken, v. a. irr. myſliti, cogitare; meines Gedenken, podlé mého zdánj. 2) wzpomenauti, zpomjnati; du ſolſſt an mich gedenken, zpomeneš na mne. 3) pamatowati; eines im Gebethe gedenken, na modlitbách pamatowati na někoho. Bey Menſchen Gedenken, za lidſké paměti.